45 C 85/2020 - 335

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Kateřinou Takácsovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně], narozená [Datum narození žalobkyně]. [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalované: Česká republika - Ministerstvo spravedlnosti, IČO 00025429 sídlem Vyšehradská 424/16, 128 10 Praha 2 - Nové Město o: zaplacení 982 514,19 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 122.585,05 Kč, spolu s 8,25 % úrokem z prodlení ročně z částky 122.585,05 Kč od 14.9.2020 do zaplacení.

II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá na žalované zaplacení částky 626.426,58 Kč spolu s 10 % úrokem z prodlení ročně z částky 626.426,58 Kč od 20.5.2020 do zaplacení a s 10 % úrokem z prodlení ročně z částky 122.585,05 Kč od 20.5.2020 do 13.9.2020, se zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 1 408,86 Kč, která bude specifikována v písemném vyhotovení tohoto rozsudku, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhala na žalované poskytnutí částky 982.514,19 Kč, představující jednak peněžité zadostiučinění nemajetkové újmy ve výši 339.500,- Kč, jednak majetkové újmy ve výši 643.014,19 Kč, způsobené jí nezákonným trestním stíháním, vedeným u Okresního soudu v [adresa] sp.zn. [Anonymizováno]. Žalobkyně uvedla, že úkony trestního řízení byly zahájeny záznamem Policie ČR, Krajského ředitelství Policie [právnická osoba], Územního odboru [adresa], Oddělení obecné kriminality ze dne 4.9.2014 Č.j. [Anonymizováno], a to pro zvlášť závažný zločin obecné ohrožení z nedbalosti dle § 273 odst. 1, odst. 2 písm. b), odst. 4 tr. zákoníku. Samotné trestní stíhání žalobkyně pak bylo zahájeno usnesením Policie ČR, Krajského ředitelství Policie [právnická osoba], Územního odboru [adresa], Oddělení obecné kriminality ze dne 28.8.2015 Č.j. [Anonymizováno] (doručeným žalobkyni dne 2.9.2015), přičemž žalobkyně byla stíhána spolu s dalšími 9 osobami z přečinu obecné ohrožení z nedbalosti dle § 273 odst.1, odst. 2 písm. b), odst. 3 písm. b), odst. 4 tr. zákoníku. Řízení pak bylo skončeno usnesením Krajského soudu v [adresa] pod sp.zn. ze dne 7.8.2019 č.j. 13 [Anonymizováno], který již vyhlášený rozsudek soudu I. stupně ve vztahu k žalobkyni zrušil a její trestní stíhání dle § 223 odst. 1 tr. řádu a § 11 odst. 1 písm. m) tr. řádu zastavil. Usnesení KS v [adresa] nabylo právní moci dne 7.8.2019, a bylo doručené obhájci žalobkyně dne 17.9.2019, protože za týž skutek, pro který bylo trestní stíhání žalobkyně vedeno, byla již žalobkyně potrestána ve správním řízení. Proti žalobkyni tak bylo vedeno nezákonné trestní stíhání od 2. 9. 2015 do 17. 9. 2019, tedy po dobu delší čtyř let, konkrétně 48,5 měsíců, celé trestní řízení trvalo ještě déle. Žalobkyně stručně shrnula průběh řízení a konstatovala, že během přípravného řízení byla právně zastoupena obhájcem [tituly před jménem] [jméno FO], který uskutečnil a žalobkyni vyúčtoval úkony právní služby a další výdaje v celkové výši 24.520,- Kč fakturou č. 20150142, znějící na částku 10.000,- Kč a fakturou č. 20150143, znějící na částku 14.520,- Kč. Žalobkyně vyúčtované služby obhájci uhradila ve výši 10.000,- Kč dne 11.9.2015 a ve výši 14.520,-Kč dne 11.12.2015. Po podání obžaloby byla žalobkyně právně zastoupena obhájcem [Jméno advokáta], a to na základě smlouvy o poskytování právní služby ze dne 16.1.2017, přičemž mezi ní a obhájcem byla sjednána smluvní odměna ve výši 3.000,- Kč za jednu hodinu právní služby. Předmětem právní služby byla společná obhajoba žalobkyně a jejího synovce [jméno FO], spoluobžalovaného ve stejné trestní věci. Žalobkyně vyjmenovala jednotlivé úkony právní služby, které [tituly před jménem] [jméno FO] v předmětné trestní věci v rámci sjednané společné obhajoby žalobkyně a jejího synovce, spoluobžalovaného [jméno FO], realizoval v období od 1.2.2017 do 17.9.2019 (doba obhajoby žalobkyně). Jednalo se celkem o 255,78 hodin právní služby + smluvně sjednaný režijní paušál za každou hodinu právní služby, to vše spolu s cestovným v celkové výši 38.187,50 Kč (s 21% DPH 46.206,875 Kč) při použití osobního automobilu za specifikované cesty ze sídla obhájce ([adresa]) do sídla Okresního soudu v [adresa] a zpět, spolu s náhradou za promeškaný čas 11.400,- Kč (s 21 % DPH 13.794,- Kč) a parkovné v celkové výši 349,52 Kč. Dále bylo žalobkyni vyúčtováno cestovné při použití vlakové dopravy ve výši 3.340,10 Kč (s 15% DPH 3.841,115 Kč), náhrada za promeškaný čas ve výši 6.800,- Kč (s 21% DPH 8.228,- Kč), nocležné ve výši 4.357,-Kč (s 15% DPH 5.010,55 Kč) a stravné ve výši 374,- Kč (s 21% DPH 452,54Kč) za blíže specifikované cesty. Žalobkyně dále uhradila na znalecký posudek z oboru bezpečnosti práce soudního znalce [tituly před jménem] [adresa]-2017 ze dne 29. 10. 2017 částku 30.000,- Kč a za odborné vyjádření [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] ve výši 100.000,-Kč. Vzhledem ke společné obhajobě žalobkyně a jejího synovce [jméno FO] žalobkyně požadovala náhradu nákladů obhajoby žalobkyně v z celkové částky smluvní odměny (767.340,- Kč bez DPH, 928.481,40 Kč včetně DPH), režijních paušálů (83.100,- Kč bez DPH, 100.551,- Kč včetně DPH), hotových výdajů (46.608,12 Kč bez příslušné DPH a 55.933,99 včetně příslušné sazby DPH), náhrad za promeškaný čas (18.200,- Kč bez DPH, 22.022,- Kč s DPH), a to 618.494.19 Kč včetně DPH za úkony obhajoby [Jméno advokáta], odborné vyjádření [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], tj. 50.000,- Kč, znalecký posudek [tituly před jménem] P. [adresa], tj. 15.000,- Kč. Celkem tak za obhajobu obou obhájců a znalecké posudky požadovala žalobkyně 643.014,19 včetně DPH. Žalobkyně dále žádala odškodnění nemajetkové újmy, způsobené trestním stíháním, přičemž zdůraznila, že byla stíhána pro přečin [Anonymizováno] zákoníku, tzn. pro kvalifikovanou skutkovou podstatu, u které byla ohrožena nepodmíněným trestem odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby 10let, současně jí hrozil rovněž trest zákazu činnosti. Oba uvedené tresty by byly pro žalobkyni prakticky osobně a ekonomicky likvidační. V označené věci se jednalo o mimořádně závažnou trestní kauzu, jejímž předmětem byl [Anonymizováno] v obci [adresa], který si [Anonymizováno]. Vzhledem k těmto skutečnostem byla (a dosud je) kauza mimořádně medializovaná, v celostátních i regionálních televizních, rozhlasových, tištěných a internetových medií, jak prokazují přiložené přehledy. Veřejné sdělovací prostředky byly rovněž přítomny všech hlavních líčení u soudu. Žalobkyně jako jedna z 10 obviněných a posléze obžalovaných čelila permanentní několik let trvající abnormální vážné psychické zátěži a tlaku na její osobu, když byla v médiích opakovaně zmiňována. Současně orgány činné v trestním řízení po celou dobu věděly, že již došlo k potrestání žalobkyně ve správním řízení, přesto trvaly na tom, aby proti žalobkyni bylo vedle správního řízení současně vedeno i trestní stíhání, čímž byla psychická zátěž žalobkyně násobena. Žalobkyně v řízení opakovaně upozorňovala, že orgány činné v trestním řízení neopatřily zcela přiléhavý znalecký posudek z oboru bezpečnosti práce, nadto jeho zpracovatele pojila k projektantům (v kauze překvapivě nestíhaným), osobní a ekonomická vazba. Žalobkyně v této souvislosti dále uváděla podrobnosti o [Anonymizováno] a argumenty své obhajoby. Doplnila, že byla dosud bezúhonná, v důsledku mimořádné dlouhotrvající medializace žila žalobkyně se svými blízkými po celou dobu trestního řízení pod permanentní psychickou zátěží. Trestní řízení zasahovalo rovněž do pracovní sféry žalobkyně, trpěla nejistotou a obavami, zda bude moci pro své klienty dále pracovat. Ti totiž významným způsobem zajišťovali její obživu a současně vyžadovali dlouhodobou spolupráci. Od [Anonymizováno], aniž by bylo vyčkáno pravomocného skončení věci, musela žalobkyně rovněž ukončit svoji účast v komisi na zkoušení a přezkušování koordinátorů BOZP na staveništi, tuto činnost vykonávala u akreditované společnosti [Anonymizováno]. pobočka [adresa] již několik let před [Anonymizováno], kdy byla touto společností rovněž oslovena k účasti ve zkušební komisi také pro OZO v BOZP (tzv. odborně způsobilé osoby v bezpečnosti práce), neboť se úspěšně věnovala oboru 20 let. V souvislosti s vedením trestního řízení tak, aby mohla hradit náklady obhajoby, musela žalobkyně nadmíru pracovat, část nákladů obhajoby ve výši 190.000,- Kč navíc žalobkyně hradila z finančních prostředků své dcery, určených na její budoucí studia a život. Vedené trestní řízení tak pro žalobkyně znamenalo značnou osobní a finanční zátěž, které měly rovněž vliv na její psychickou integritu. Obavy žalobkyně o budoucnost se vztahovaly i na jejího synovce [jméno FO], který byl ve věci rovněž obžalován. Zvýšenou zátěží na psychiku žalobkyně byla rovněž skutečnost, že trestní řízení hluboce zasáhlo i její rodiče nacházející se v pokročilém věku 80 let, kdy se žalobkyně z toho důvodu obávala o jejich zdraví. Ačkoliv se žalobkyně snažila své rodiče před informacemi chránit, rozsáhlá medializace věci i okolí, ve kterém žijí a které se zajímalo a doptávalo, to neumožňovaly. S ohledem na shora uvedené stanovila žalobkyně výši nemajetkové újmy, způsobené jí nezákonným trestním stíháním na částku ve výši 339.500,- Kč odpovídající 7.000,- Kč za jeden měsíc trestního stíhání (celková délka trestního řízení činila 60,5 měsíců). Žalobkyně uplatnila svůj nárok u žalované dne 13.3.2020, žalovaná však tomuto nároku žalobkyně nevyhověla. S ohledem na to navrhla žalobkyně, aby soud žalobě vyhověl a přiznal jí náhradu nákladů řízení.

2. Žalovaná nárok uplatněný žalobkyní neuznala a navrhla zamítnutí žaloby. Učinila nesporným, že u ní žalobkyně dne 13.3.2020 podala žádost o předběžné projednání nároku ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., na náhradu škody ve výši 982.514,19 Kč spočívající v náhradě nákladů právního zastoupení a nemajetkové újmy za nezákonné trestní stíhání v souvislosti s vydáním nezákonného rozhodnutí v řízení vedeném u Okresního soudu v [adresa] pod sp.zn. [Anonymizováno]. K projednání žádosti žalobkyně došlo dne 11.11.2020. Žalovaná konstatovala, že v předmětném řízení bylo vydáno nezákonné rozhodnutí ve smyslu § 7 zákona č. 82/1998 Sb., poskytla žalobkyni odškodnění ve výši 138.953,16 Kč, ve zbytku byla žádost žalobkyně zamítnuta. Žalovaná stručně shrnula průběh řízení a doplnila, že žalobkyni plně nahradila náhradu škody, spočívající ve vynaložených nákladech na obhajobu [tituly před jménem] [jméno FO], tedy částku ve výši 24.520,- Kč vč. DPH. Co se týče náhrady škody spočívající ve vynaložených nákladech na obhajobu [Jméno advokáta], žalovaná postupovala podle ustanovení advokátního tarifu upravujícího mimosmluvní odměnu, tudíž bylo přiznáno za 1 úkon právní služby 1.840,- Kč dle § 10 odst. 3 c) AT, poníženou podle ust. § 12 odst. 4 AT o 20%, protože se jednalo o obhajobu dvou osob. Žalovaná takto nahradila žalobkyní účtované úkony právní služby [tituly před jménem] [jméno FO] za náklady obhajoby [tituly před jménem] [jméno FO] ve výši 103.939,- Kč vč. DPH představující 39 úkonů právní služby po 1.840,- Kč, 2 půlúkony po 920,- Kč, 41 režijních paušálů po 300,- Kč a DPH ve výši 21 %, a to s výjimkou následujících úkonů: - 6.2.2017, 7.2.2017 základní seznámení se spisem, studium spisu - 7.2.2017 oznámení soudu o převzetí obhajoby - 15.2.2017, 23.2.2017, 5.4.2018 nahlížení do soudního spisu - 2.3.2017 studium usnesení o zahájení trestního stíhání - 7.3.2017 studium znaleckého posudku - 8.3.2017 studium obžaloby - 4.4.2017 studium smluvní dokumentace - 13.4.2017 podnět k předběžnému projednání obžaloby - 24.4.2017 podnět k předběžnému projednání obžaloby - 9.5.2017 sdělení soudu - 11.8.2017 vyhodnocení ak. stavu případu, příprava otázek pro znalce, komunikace se znalcem - 21.8.2017 žádost o znalecký posudek - 19.9.2017 žádost o opravu protokolu 26.9.2017 studium výpovědi obžalovaných, příprava - 4.10.2017 účast u hlavního líčení - 10.10.2017 studium znaleckého posudku - 17.10.2017 žádost o konání hlavního líčení v nepřítomnosti - 25.10.2017 porada s klientem, příprava na hlavní líčení - 5.11.2017 právní posudek Prof. [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] - 20.11.2017 rozbor znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO], odborné vyjádření [tituly před jménem] [adresa] - 8.1.2018, 10.1.2018 příprava na hlavní líčení - 4.5.2017, 3.10.2017, 5.10.2017, 9.1.2018, 11.1.2018,13.2.2018, 15.2.2018, 12.4.2018, 10.5.2018, 7.6.2018 účast na hlavním líčení [tituly před jménem] [jméno FO] - 28.3.2018 komunikace se znalcem - 28.3.2018 příprava a jednání se znalcem - 10.4.2018 příprava - 23.4.2018, 29.5.2018 studium protokolu o hlavním líčení - 9.5.2018 příprava na hlavní líčení - 9.5.2018 studium statického posudku, příprava - 4.6.2018 závěrečná redakce závěrečného návrhu - 5.6.2018 závěrečný návrh - 6.6.2018 příprava závěrečné řeči - 18.6.2018 studium závěrečných řečí - 15.4.2019 studium rozsudku soudu I. stupně - 16.4.2019 vyhodnocení rozsudku - 17.5.2019 odvolání OSZ, vyhodnocení, tel. Konzultace - 21.5.2019 studium odvolání státní zástupkyně - 11.6.2019 závěrečná redakce vyjádření - 28.6.2019 průběžná analytická činnost - 17.9.2019 studium usnesení KS v [adresa] - 17.9.2019 usnesení KS HK, pobočka [adresa], vyhodnocení, stanovení strategie dalšího postupu, zpráva klientovi. Co se týče požadovaného cestovného za využití osobního vozidla, bylo žalobkyni přiznáno cestovné ve výši 4.456,71 Kč vč. DPH, promeškaný čas ve výši 4.356,- Kč vč. DPH, parkovné ve výši 211,45 Kč vč. DPH a cestovné vlakovou dopravou a nocležné ve výši 1.470,- Kč včetně DPH, což odpovídá celkových částek, jelikož právní zástupce obhajoval dvě osoby. Žalovaná vycházela z průměrné spotřeby dle technického průkazu 8,7 l /100 km a vzdálenosti zpáteční cesty ze sídla advokátní kanceláře k Okresnímu soudu v [adresa] (264 km trvá 2 h a 48 minut) dle webového portálu mapy.cz. Promeškaný čas žalovaná odškodnila v mimosmluvní výši. Co se týče cestovného vlakovou dopravou žalovaná přiznala cestovné pouze za dny od 31.10.2017 do 2.11.2017, protože zbývající cestovné je účtováno v souvislosti s nepřiznanými úkony advokátní koncipientky a již bylo přiznáno cestovné osobním automobilem [tituly před jménem] [jméno FO]. Rovněž žalovaná sporovala stravné v celkové výši 200,- Kč, které nelze uznat za součást hotových výdajů ve smyslu ustanovení § 13 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, protože přímo nesouvisí s poskytnutím konkrétní právní služby. Náhradu nákladů na vypracování znaleckého posudku a odborného vyjádření žalovaná nepřiznala, protože k zastavení trestního stíhání z procesních důvodů (překážka ne bis in idem), znalecký posudek ani odborné vyjádření tak nebylo účelně vynaloženým nákladem řízení, neboť nevedly k zastavení trestního stíhání, protože se týkají merita věci. Pokud jde o náhradu nemajetkové újmy, žalovaná odkázala na stávající judikaturu Nejvyššího soudu ČR (usnesení ze dne 27. 12. 2012, sp. zn. 30 Cdo 3076/2012 konstatování porušení práva jako plnohodnotná forma zadostiučinění, rozsudek ze dne 29. 6. 2011, sp. zn. 30 Cdo 1684/2010 – primární zadostiučinění formou konstatování porušení práva jako jedné z forem morální satisfakce, rozhodnutí dále např. sp. zn. 30 Cdo 2813/2011 ohledně povinnosti poškozeného tvrdit a prokázat intenzitu majetkové újmy). Doplnila, že proti žalobkyni bylo zahájeno trestní stíhání ze spáchání trestného činu [podezřelý výraz] zákoníku, za který jí hrozil trest odnětí svobody od tří do deseti let. Trestní stíhání trvalo celkem 4 roky, což nebyla délka nepřiměřená, neboť orgány činné v trestním řízení postupovaly plynule. Jednou bylo rozhodováno soudem I. stupně, jednou soudem odvolacím. Pokud jde o žalobkyní tvrzené následky, žalovaná především zdůraznila, že rozhodnutím Oblastního inspektorátu práce pro Jihočeský kraj a Vysočinu ze dne 3.12.2015, č.j[Anonymizováno] bylo rozhodnuto o tom, že se žalobkyně dopustila správního deliktu neplnění povinností koordinátora podle § 30 odst. 1 písm. a) zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, a byla jí udělena finanční sankce. Trestní stíhání vůči žalobkyni bylo zastaveno pouze z procesního důvodu, kterým byla překážka věci ne bis in idem. Žalovaná vyjádřila názor, že v případě, kdy byl poškozený uznán vinným spácháním správního deliktu, právo na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu mu nevzniká. Přiznání práva na poskytnutí zadostiučinění v případě, kdy byl poškozený uznán vinným ze spáchání správního deliktu, by bylo v příkrém rozporu se zásadou ex iniuria ius non oritur (z bezpráví právo vzejít nemůže). V této souvislosti žalovaná opět upozornila na judikaturu NS ČR (rozhodnutí NS ČR sp. zn. 30 Cdo 2813/2011 - forma a případná výše zadostiučinění nesmí být v rozporu s obecně sdílenou představou spravedlnosti. Současně konstatovala, že v daném případě nejde o případ, v němž obecná slušnost velí přiznání satisfakce, naopak poskytnutí jakéhokoliv odškodnění nemajetkové újmy by bylo v rozporu s dobrými mravy. S ohledem na shora uvedené proto žalovaná konstatovala, že v trestním řízení vedeném proti žalobkyni došlo v přípravném řízení k vydání nezákonného rozhodnutí ve smyslu § 7 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., a tím bylo usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 28.8.2015. Toto konstatování vydání nezákonného rozhodnutí se vzhledem ke stavu věci jeví jako zcela dostatečné. Na základě shora uvedeného žalovaná navrhla, aby soud žalobu v plném rozsahu zamítl a přiznal jí právo na náhradu nákladů řízení.

3. Žalovaná dále upřesnila, že odškodnila následující úkony: - 7. 2017 – převzetí a příprava (1 úkon) - 13. 4. 2017 – podnět k předběžnému projednání obžaloby (1/2 úkon) - 5. 2017 – porada s klientem (1 úkon) - 5. 2017 – účast na hlavním líčení (3 úkony) - 26. 9. 2017 – porada s klientem (1 úkon) - 10. 2017 – účast na hlavním líčení (3 úkony) - 10. 2017 – účast na hlavním líčení (1/2 úkon) - 10. 2017 – účast na hlavním líčení (3 úkony) - 31. 10. 2017 - účast na hlavním líčení (3 úkony) - 11. 2017 - účast na hlavním líčení (3 úkony) - 11. 2017 - účast na hlavním líčení (2 úkony) - 9. 1. 2018 - účast na hlavním líčení (2 úkony) - 11. 1. 2018 - účast na hlavním líčení (4 úkony) - 13. 2. 2018 - účast na hlavním líčení (2 úkony) - 15. 2. 2018 - účast na hlavním líčení (1 úkon) - 12. 4. 2018 - účast na hlavním líčení (2 úkony) - 10. 5. 2018 - účast na hlavním líčení (2 úkony) - 6. 2018 - účast na hlavním líčení (3 úkony) - 11. 2018 - účast na hlavním líčení (2 úkony) - 6. 2019 – vyjádření k odvolání státní zástupkyně (1 úkon) Celkem žalovaná uhradila žalobkyni 39 úkonů po 1.840,- Kč (71.760,- Kč), 2 úkony (1.840,- Kč) a 41 režijních paušálů (12.300,- Kč) = 103.939,- Kč. Žalovaná dále hradila cestovné automobilem ze dní 4. 5. 2017, 3. 10. 2017, 4. 10. 2017, 5. 10.2017, 9. 1. 2018, 11. 1. 2018, 13. 2. 2018, 15. 2. 2018, 12. 4. 2018, 10. 5. 2018, 7. 6. 2018, 8. 11. 2018 a cestovné vlakem ze dní 31. 10. – 2. 11. 2017 + nocležné. Cestovné za rok 2017 vypočetla žalovaná (vzhledem ke společné obhajobě se jedná o výdajů) na 4.456,71,- Kč, cestovné za rok 2018 na 4.356,- Kč, parkovné pak 211.45,- Kč, cestovné za vlak za účast při hlavním líčení od 31. 10. do 2. 11. 2017 a nocležné pak 1.470,- Kč. Co se týče stravného ve výši 200,- Kč, toto žalovaná nehradila. Celkem tedy na náklady obhajoby [tituly před jménem] [jméno FO] žalovaná hradila 114.433,16,- Kč.

4. Soud v dané věci již jednou rozhodl, a to rozsudkem ze dne 18.7.2023, č.j. [Anonymizováno], který byl k odvolání účastníků částečně zrušen co do částky 749 011,63 s úrokem z prodlení z částky 75 000 Kč ve výši 8,25 % ročně od 14. 9. 2020 do zaplacení, s 10% úrokem z prodlení z částky 264 500 Kč od 20. 5. 2020 do zaplacení a s 10% úrokem z prodlení z částky 409 511,63 Kč od 20. 5. 2020 do zaplacení zrušen a vrácen soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

5. Uplatněním nároku na náhradu škody ze dne 13.3.2020 (včetně doručenky) žalobkyně uplatnila u žalované, obsahově totožným způsobem se žalobou, svůj nárok. Žalobkyně dále svou žádost doplnila dne 16.3.2020 listinou - předložení některých listin (včetně doručenky).

6. Dle sdělení Ministerstva spravedlnosti z 20.3.2020 (včetně doručenky) bylo žalované 13.3.2020 doručeno podání žalobkyně Ministerstvu spravedlnosti v rámci uplatnění nároku na náhradu škody.

7. Stanoviskem Ministerstva spravedlnosti ze dne 11.11.2020 byl nárok žalobkyně vypořádán (viz shora vyjádření žalované k žalobě).

8. Záznamem o zahájení úkonů trestního řízení ze dne 4.9.2014 byly zahájeny úkony ve věci [Anonymizováno] ve [adresa] ve vztahu k neznámému pachateli.

9. Usnesením Policie ČR, Krajského ředitelství Policie [právnická osoba], Územního odboru [adresa], Oddělení obecné kriminality ze dne 28.8.2015 Č.j. [Anonymizováno] bylo zahájeno trestního stíhání žalobkyně ze spáchání trestného činu obecného ohrožení z nedbalosti dle § 273 odst. 1, odst. 2 písm. b), odst. 3 písm. b) a odst. 4 trestního zákoníku.

10. Sdělením ze dne 23.1.2015 informovala [právnická osoba] Oblastní inspektorát práce pro Jihočeský kraj a [právnická osoba] přípravné fázi trestního stíhání s odůvodněním, aby v rámci správního řízení nedošlo k případnému postihu žalobkyně, protože rozhodnutí - pravomocně skončené by poté bránilo orgánu činnému v trestním řízení v trestním řízení pokračovat, kdy by mohl i následovat postup ve smyslu příslušného ust. tr.řádu - nepřípustnost trestního stíhání.

11. Rozhodnutím [právnická osoba] ze dne 26.5.2016 č.j. [Anonymizováno] bylo zamítnuto odvolání žalobkyně proti rozhodnutí Oblastního inspektorátu práce pro Jihočeský kraj a Vysočinu ze dne 3.12.2015 a toto bylo potvrzeno. Uvedeným rozhodnutím Inspektorát práce rozhodl ve věci pádu [Anonymizováno] v [Anonymizováno] [adresa] s tím, že se současná žalobkyně jako účastník správního řízení dopustila správního deliktu neplnění povinností koordinátora, když během přípravy stavby, nezajistila, aby plán při realizaci stavby, zpracovaný v červnu 2014, obsahoval, přiměřeně povaze a rozsahu stavby a místním provozním podmínkám staveniště postupy, týkající se [Anonymizováno] ve [adresa], a dalším skutečnostem. Rovněž se dále měla dopustit správního deliktu, neplnění povinností koordinátora, a za tyto správní delikty byla účastnici řízení uložena povinnost k peněžitému plnění ve výši 96 000,- Kč, a náhradu nákladů řízení. Rozhodnutí bylo vypraveno 27.5.2016.

12. Informací, sepsanou 16.1.2017 v [právnická osoba], ve věci společné obhajoby v trestní věci vedené před PČR, Krajské ředitelství policie kraje [adresa], resp. Smlouva o poskytování právní služby, a dále informace, podle které klienti žádali o převzetí společné obhajoby.

13. Obžalobou Okresního státního zastupitelství v [adresa] ze dne 9.5.2019, sp.zn. [Anonymizováno] byla žalobkyně viněna z přečinu [Anonymizováno].

14. Dne 8.2.2018 se [tituly před jménem] [jméno FO] vyjádřil k obžalobě okresní státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v [adresa] ze dne 2.12.2016.

15. Dle kopie velkého technického průkazu vozidla SPZ [SPZ] je vozidlo [jméno FO] Satis ve vlastnictví [právnická osoba], pohonná hmota nafta, průměrná spotřeba činí 12 l/100 km ve městě, 6,9 l/100 km mimo město a 8,7 l/100 km v kombinaci.

16. V čestném prohlášení [tituly před jménem] [jméno FO], zaměstnankyně AK [jméno FO] s.r.o. dne 3.11.2017 uvedla, že se 30.10.2017 dopravila do [adresa] za účelem konání hlavního líčení ve dnech 31.10. – 2.11.2017 ve věci klientů [Jméno žalobkyně] a [jméno FO], a to prostřednictvím autobusového dopravce z autobusového nádraží v Praze, Florenc.

17. Z žalobkyní předložených kopií jízdenek soud zjistil, že dne 11.2.2017 byla uhrazena cesta z [adresa] s platností od 15.2.2017 do 16.2.2017 v hodnotě 365,00 Kč, ve dnech 23.2. - 24.2.2017 byla využita žákovská jízdenka ve směru [adresa] a zpět v částce 164,00 Kč a jízdenka v částce 169,00 Kč ve směru [adresa] a ve směru [adresa] v částce 169,00 Kč, dne 4.5.2017 byla využita jízdenka ve směru [adresa] – směr [adresa] – Jiřina, v částce 29,00 Kč, dne 2.10.2017 byl zakoupena jízdenka z [adresa] v částce 192,00 Kč a dne 5.10.2017 jízdenka z [adresa] v částce 192,00 Kč, dne 2.11.2017 byla uhrazena jízdenka Českých drah v částce 192,00 Kč, na trati ve směru [adresa] hlavní nádraží, dále byly zakoupeny jízdenky s platností 5.4.2018- 6.4.2018 z [adresa] hl.n. a zpět v částce 196,00 Kč a v opačném směru v částce 179,00 Kč, dále 9.1.2018 jízdenka z [adresa] v částce 179,00 Kč, dne [právnická osoba].2018 byla zakoupena jízdenka z [adresa] v částce 179,00 Kč, dne 13.2.2018 byla zakoupena jízdenka v opačném směru v částce 196,- Kč, 10.5.2018 jízdenka z [adresa] v částce 179,00 Kč, dne 10.1.2018 byly zakoupena jízdenka z [adresa] v částce 179,00 Kč s platností 11.1.2018, dne 11.1.2018 byla zakoupena jízdenka z [adresa] v částce 201,00 Kč, dne 15.2.2018 byla využita jízdenka ve směru [adresa] v částce 179,00 Kč, dne 10.4.2018 byla zakoupena jízdenka [adresa] v částce 179,00 Kč na 12.4.2018 a 12.4.2018 byla zakoupena jízdenka ve směru [adresa] v částce 189,00 Kč a dále byla zakoupena jízdenka Českých drah z [adresa].6.2018 v částce 196,00 Kč.

18. Dále bylo parkovacími lístky doloženo parkovné v [adresa] (při új. protokolováno jako jízdenky místním autobusem v [adresa]) dne 3.10.2017 z 13:41 (25,- Kč) a 11:46 (40,- Kč), dne 4.10.2017 – čas 11:42 (40,- Kč) a dne 5.10.2017 -13:19 (19,- Kč), dne 9.1.2018 z 13:54 (19,- Kč), 11.1.2018 z 12:44 (55,- Kč) a 16:14 10,- Kč), 13.2.2018 z 12:41 (55,- Kč), 12.4.2018 z 12:01 (40,- Kč), 10.5.2018 od 11:46 (40,- Kč), 7.6.2018 od 11:42 (40,- Kč) a 8.11.2018 od 1:40 (40,- Kč).

19. Z protokolů hlavním líčení, konaných ve dnech 4.5.2017 (od 9:00 hod. do 14:20, 10 minut přerušeno), 3.10.2017 (od 9:00 hod. do 13:25 hod., přerušeno 11:11-11:50), 4.10.2017 (od 9:00 hod. do 9:08 hod. - nebylo jednáno, protože se nedostavil obžalovaný [Anonymizováno]), 5.10.2017 (od 9:00 hod. do 14:05 hod., přerušeno 10:03-10:08 + 12:00-13:00), 31.10.2017 (od 9:00 hod. do 14:30 hod., přerušeno 11:03-11:13 + 11:30-12:10), 1:11.2017 (od 9:00 do 14:20, přerušeno na 5 minut), 9.1.2018 (od 9:00 hod. do 12:50 hod., (přerušeno 18 minut)), 11.1.2018 (od 9:00 hod. do 15:10 hod.), 13.2.2018 (od 9:00 hod. do 13:40 hod. (přerušeno 30 minut)), 15.2.2018 (od 9:00 do 11:25 hod., přerušeno 19 minut), 12.4.2018 (od 9:00 hod. do 11:30 hod., přerušeno na 13 minut), 10.5.2018 (od 9:00 hod. do 13:35 hod., přerušeno 9 minut), 7.6.2018 (od 9:00 hod. do 15:10 hod., přerušeno 12:13-13:00) a 8.11.2018 (od 9:00 hod. do 12:10 hod.) má soud za prokázáno, že při těchto úkonech se účastnil nejen právní zástupce žalobkyně [tituly před jménem] [jméno FO], ale také jeho koncipientka [tituly před jménem] [jméno FO].

20. Z listin, založených rovněž do spisu Okresního soudu v [adresa] sp.zn. [Anonymizováno] bylo dále zjištěno následující: Dne 24. 4. 2017 bylo podáno doplnění podnětu k předběžnému projednání obžaloby, v němž bylo jednak bylo shrnuto, z jakého důvodu byl podnět předběžného projednání obžaloby podán, základní účel institutu předběžného projednání obžaloby, závěry, které plynou z důvodů obsažených v podnětu k předběžnému projednání obžaloby a skutečnosti, které plynou z tohoto podnětu. K doplnění bylo přiloženo velké množství podkladů. V podnětu k předběžnému projednání obžaloby ze dne 12. 4. 2017 se mimo jiné uvádí jednak to, že přípravné řízení nebylo provedeno dle zákona, byly závažným způsobem porušeny procesní předpisy v podobě ustanovení zajišťujících práva obhajoby a takové porušení procesních předpisů, nelze z důvodu nesprávně vymezeného skutku jak v usnesení o zahájení trestního stíhání, tak v obžalobě samotné, napravit v řízení před soudem. A zároveň ve věci nejsou v potřebném rozsahu objasněny základní skutkové okolnosti, bez kterých není možné ve věci rozhodnout. Svůj podnět tak obžalovaní prostřednictvím svého obhájce blíže odůvodňují. Podnět čítá 10 stran. V bližším odkazuji, na tento podnět. Při hlavním líčení, konaném dne 4. 5. 2017, se účastnili, jak doktor [jméno FO], tak [tituly před jménem] [jméno FO]. Hlavní líčení probíhalo od 9:00 hod. do 14:20 hod. s tím, že se ve věci vyjádřil obžalovaný inženýr [Anonymizováno], obžalovaný [jméno FO]. Druhého z obžalovaných se dotázal 2x právní zástupce žalobkyně, 2x jeho advokátní koncipientka. Při hlavním líčení, konaném dne 3.10.2017, když se rovněž účastnili oba, jak advokát, tak jeho koncipientka. Při jednání byl vyslechnut obžalovaný [tituly před jménem] [jméno FO]. Tento byl dvakrát dotázán, jednou [tituly před jménem] [jméno FO], jednou [tituly před jménem] [jméno FO]. Dále byl vyslechnut obžalovaný [jméno FO]. Tento byl jednou dotázán [tituly před jménem] [jméno FO]. Dvakrát. Dále byla vyslechnuta obžalovaná [tituly před jménem] [jméno FO]. Byla jednou dotázána [tituly před jménem] [jméno FO], jednou [tituly před jménem] [jméno FO]. Při hlavním líčení, konaném dne 5. 10. 2017, byli vyslechnuti obžalovaný [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] (oba bez dotazů ze strany zástupců žalobkyně), dále byla vyslechnuta obžalovaná [Jméno žalobkyně] (1x dotazována [tituly před jménem] [jméno FO]), obžalovaný [jméno FO] (bez dotazů ze strany zástupců žalobkyně). Při hlavním líčení, konaném dne 31. 10. 2017, se zúčastnila koncipientka [tituly před jménem] [jméno FO]. Byl vyslechnut [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly před jménem] [adresa]. Dotazy byli kladeny zejména [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] Dotazovala se rovněž [tituly před jménem] [jméno FO], kdy využila zhruba stejný prostor jako právní zástupci ostatních obžalovaných. Při hlavním líčení, konaném dne 1. 11. 2017, se zúčastnila [tituly před jménem] [jméno FO]. Byl dále vyslýchán [tituly před jménem] [jméno FO], jednotlivými zástupci. Přímo se dotazovala obžalovaná [jméno FO] a rovněž se dotázala [tituly před jménem] [jméno FO], na což znalec odmítl odpovědět, aby se nezaplétal do nepodstatných věcí, které by nezměnily znění posudku. Dále bylo přistoupeno k výslechu [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO] rovněž dostala prostor (v protokolu zhruba 1 strana a řádek), přímo se jej rovněž dotazovala obžalovaná [jméno FO]. Dále byl vyslýchán [tituly před jménem] [jméno FO], dotazovala se jej [tituly před jménem] [jméno FO] (v protokolu zhruba 1 strana) a rovněž samotná obžalovaná [jméno FO]. Dále byla vyslýchána [tituly před jménem] [adresa], i ona byla dotazována [tituly před jménem] [jméno FO] (v protokolu zhruba 1,5 strany) a přímo obžalovanou. Dále byl vyslechnut [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], který byl dotazován obžalovanou osobně. Při hlavním líčení, konaném dne 2. 11. 2017, opět se účastnila [tituly před jménem] [jméno FO] osobně, byl vyslechnut znalec [tituly před jménem] [jméno FO]. Tento byl dotazován právními zástupci jednotlivých obžalovaných, včetně [tituly před jménem] [jméno FO], celkem zhruba na půl straně. Při hlavním líčení, konaném dne 9. 1. 2018, se účastnili, jak doktor [jméno FO], tak [tituly před jménem] [jméno FO]. Byl vyslechnut svědek [jméno FO] (jednou dotázán pouze [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO] bez dotazu), [tituly před jménem] [jméno FO] (dotazována [tituly před jménem] [jméno FO]), [tituly před jménem] [jméno FO] (dotázána [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO]), svědek [jméno FO] (dotázán [tituly před jménem] [jméno FO]. Tím jednání skončilo. Při hlavním líčení, konaném dne 11. 1. 2018, se zúčastnili oba zástupci, byl vyslechnut svědek [jméno FO] (dotázán [tituly před jménem] [jméno FO]), svědek [tituly před jménem] [jméno FO] (dotázán [tituly před jménem] [jméno FO] v rozsahu cca 1,5 strany protokolu a [tituly před jménem] [jméno FO] cca v rozsahu 1,25 strany protokolu), svědek [adresa] (dotazován [tituly před jménem] [jméno FO], dvě otázky [tituly před jménem] [jméno FO], celkem cca 0,5 strany protokolu), svědek [jméno FO] (bez dotazů obou zástupců). [tituly před jménem] [jméno FO] navrhl kompletní zadávací dokumentaci za investiční akci [adresa], včetně hlasovacích protokolů. [tituly před jménem] [jméno FO], odkázala na jeho vyjádření. Při hlavním líčení, konaném dne 13. 2. 2018, se opět účastnili oba právní zástupci. Byli vyslechnuti svědci [jméno FO], [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO], všichni vždy jednou dotázáni [tituly před jménem] [jméno FO]. Ten následně ve 12:56 odešel z jednací síně. Jednou se poté dotázala [tituly před jménem] [jméno FO]. Při hlavním líčení, konaném dne 15. 2. 2018, se opět zúčastnili oba právní zástupc, osobně. Byl vyslechnut svědek [jméno FO] (jednou byl dotázán [tituly před jménem] [jméno FO], jednou [tituly před jménem] [jméno FO]) a svědek [jméno FO] (jednou dotazován [tituly před jménem][jméno FO]). Při hlavním líčení, konaném dne 12. 4. 2018, opět za účasti obou právních zástupců byl vyslechnut svědek [tituly před jménem] [právnická osoba]. Byl dotazovánJUDr. [jméno FO], zhruba na 1,5 strany. Dále byl vyslechnut [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] (bez dotazů právních zástupců žalobkyně). Advokáti byli bez návrhu, na doplnění. [tituly před jménem] [jméno FO] odkázala na vyjádření doktora Kusaly, advokáta nebo obhájce jiného obžalovaného. Při hlavním líčení, konaném dne 10. 5. 2018 se zúčastnil [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO]. Byl vyslechnut svědek [jméno FO], ze strany obhájců bez dotazů. Dále byl vyslechnuti svědci [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO] a obžalovaný [tituly před jménem] [jméno FO] (všichni bez dotazů zástupců žalobkyně). Při hlavním líčení, konaném dne 7. 6. 2018, se zúčastnili opět, oba zástupci, jak advokát, tak koncipientka. Byly předneseny závěrečné řeči. Tuto přednesl právní zástupce doktor [jméno FO]. [tituly před jménem] [jméno FO] odkázala na předloženou závěrečnou řeč, v písemné podobě. Při hlavním líčení, konaném dne 8. 11. 2018, se zúčastnil advokát žalobkyně a byl vyhlášen rozsudek.

21. Ze spisového přehledu spisu Okresního soudu v [adresa] sp.zn. [Anonymizováno] bylo zjištěno následující: Dne 2.12.2016 byla ve věci podána obžaloba. Soud prověřil, 6.12.2016, CESO, dále byla podána, 12.12.2016 zpráva Policií ČR. Do spisu založil právní zástupce [tituly před jménem] [jméno FO] 27.12.2016 své sdělení. Právní zástupce, [tituly před jménem] [jméno FO], jako obhájce žalobkyně, oznámil 7.2.2017, převzetí obhajoby. Následovala zpráva Policie ČR, z 9.2.2017. Dne 7.2.2017 bylo nařízeno hlavní líčení a neveřejná zasedání, kdy se mělo rozhodovat o poškozených. Dne 9.3.2017 se konalo neveřejné zasedání, bylo rozhodováno o poškozených, a jednání bylo odročeno na neurčito. Dne 13.3.2017 oznámil ukončení obhajoby [tituly před jménem] [adresa]. Dne 4.4.2017 bylo nařízeno další neveřejné zasedání. Dne 18.4.2017 oznámil převzetí obhajoby [tituly před jménem] [jméno FO]. 13.4.2017 byl podán podnět obžalované [jméno FO] a [jméno FO] k předběžnému projednání obžaloby. Dne 19.4.2017 byl zaslán podnět znalci k vyjádření. Dne 19.4.2017 bylo dále konáno neveřejné zasedání, a dále bylo vydáno usnesení o nepřipuštění poškozených k hlavnímu líčení. Dne 24.4.2017 byl doplněn podnět obžalované [jméno FO] a [jméno FO] k předběžnému projednání obžaloby. Dne 27.4.2017 byl soudu doručen rozsudek Krajského soudu [právnická osoba], čj. [Anonymizováno]61, o zamítnutí žaloby žalované [jméno FO]. Dne 28.4.2017 byl podán návrh na předběžné projednání obžaloby obžalovaným [jméno FO], a dále také obžalovaným [jméno FO]. Dne 3.5.2017 se připojil s nárokem na náhradu škody [tituly před jménem] [jméno FO]. Dne 4.5.2017 se konalo ve věci hlavní líčení, které bylo odročeno na neurčito. Dne 16.5.2017 požádal znalec o prodloužení lhůty k doplnění znaleckého posudku o 3 týdny. Dne 22.5.2017 bylo nařízeno hlavní líčení. Dne 14.6.2017 se vrátila zásilka, blíže neurčená. Dne 26.7.2017 požádal Ústavní soud o sdělení, a připojil ústavní stížnost. 2.8.2017 byla odpověď Ústavnímu soudu. Dne 24.8.2017 sdělil [tituly před jménem] [jméno FO], resp. požádal o znalecký posudek, rovněž znalec, požádal o nahlédnutí do spisu. Dne 20.9.2017 požádal [tituly před jménem] [jméno FO] o opravu protokolu z hlavního líčení. Dne 20.9.2017 doručil Ústavní soud usnesení Ústavního soudu. Dne 21.9.2017 a 22.9.2017, předložil obžalovaný [jméno FO] znalecký posudek. Dne 22.9.2017 byl doručen znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO]. Dne 4.10.2017 podali obžalovaní [Anonymizováno] a [jméno FO] návrh na vypracování znaleckého posudku. Dne 3.10.2017 se konalo hlavní líčení. Dne 9.10.2017 podal návrh obžalovaný [jméno FO] a [jméno FO] na výslech zpracovatelů znaleckého posudku č. [Anonymizováno]. Ti byli předvoláni 12.10.2017. Dne 11.10.2017 reagovala, na žádost o součinnost, OIP pro Jihomoravský kraj, a zaslala své rozhodnutí, týkající se obžalované [jméno FO]. Dne 17.10.2017 požádal obžalovaný [jméno FO], o jednání hlavního líčení, v nepřítomnosti. Dne 19.10.2017 podalo VUT [adresa] vyjádření k námitkám obhájce [tituly před jménem] [jméno FO]. Dne 31.10.2017 se konalo ve věci hlavní líčení. Dne 1.11.2017 se konalo další hlavní líčení, rovněž 2.11.2017. Dále, 20.11.2017, podali obžalovaní [Anonymizováno] a [jméno FO] námitku proti odbornému zaměření znaleckého posudku. 27.11.2017 předvolal soud svědky k hlavnímu líčení na 9.1.2018 a 11.1.2018. Dne 12.12.2017 a 8.12.2017 reagovala policie na žádost o součinnost. 9.1.2018 se ve věci konalo další hlavní líčení, dokonce v nepřítomnosti obžalované [jméno FO], 10.1.2018 podal návrh na provedení důkazů obžalovaný [jméno FO]. 12.1.2018 předložil [tituly před jménem] [jméno FO] znalecký posudek [tituly před jménem] [adresa]-2017. Dne 17.1.2018 předvolal soud svědky k hlavnímu líčení na 13.2.2018 a 15.2.2018. Dne 11.1.2018 se ve věci konalo další hlavní líčení. Dne 11.1.2018 bylo ve věci podáno čestné prohlášení. Téhož dne byl založen do spisu záznam a technický průkaz, a dále také 1.2.2018, rovněž záznam a platební poukaz. Dne 7.2.2018 požádal [tituly před jménem] [jméno FO] o termíny hlavního líčení. Do spisu dále byla založena kopie spisu [právnická osoba] [adresa], předložený [tituly před jménem] [jméno FO]. Dne 13.2.2018 se konalo ve věci hlavní líčení. Rovněž 15.2.2018. Dne 19.2.2018 předložil návrh na doplnění dokazování obžalovaný [jméno FO]. 5.3.2018 byli předvoláni znalci k hlavnímu líčení na 12.4.2018 a současně byl požádán Krajský úřad kraje [právnická osoba] součinnost. Dne 6.3.2018 požádala Regionální rada regionu soudržnosti Jihovýchod, resp. založila záznam a předávací protokol, do spisu. Do spisu, dále bylo založeno, vyúčtování – záloha, [tituly před jménem] [jméno FO], a sice 16.3.2018 a 22.3.2018. Následně bylo 22.3.2018, rozhodnuto o odměně [tituly před jménem] [jméno FO]. 20.3.2018 reagoval Krajský úřad kraje [adresa] na součinnost, a doplnil podklady. Dne 10.4.2018 předložil [Anonymizováno] [adresa] doplnění znaleckého posudku č. 50/2014 ([tituly před jménem] [jméno FO]). Dne 12.4.2018 bylo pokračováno v hlavním líčení. Téhož dne byli předvoláni svědci na další hlavní líčení. Dne 20.4.2018 předložil další návrhy na dokazování obžalovaný [Anonymizováno] a [jméno FO]. Dne 13.4.2018 předložil vyúčtování [tituly před jménem] [jméno FO]. Dne 2.5.2018 bylo předloženo vyjádření k obžalobě [tituly před jménem] [jméno FO], a to obhájcem zastupujícím obžalované [jméno FO] a [jméno FO]. 3.5.2018 předložili další důkazní návrh obžalovaní [Anonymizováno] a [jméno FO], kdy předložili statický posudek [tituly před jménem] [jméno FO]. 3.5.2018 byla rovněž založena do spisu zpráva [právnická osoba]. 9.5.2018 se z hlavního líčení omluvil [tituly před jménem] [jméno FO]. 10.5.2018 se ve věci konalo další hlavní líčení. Téhož dne bylo přiznáno svědečné. 7.6.2018 se konalo další hlavní líčení a byly předneseny závěrečné návrhy, alespoň tedy část. Další závěrečný návrh byl doložen 20.6.2018 [tituly před jménem] [jméno FO]. Dne 22.6.2018 bylo hlavní líčení, z důvodu dlouhodobé pracovní nepřítomnosti předsedkyně senátu, odročeno na neurčito. Dne 10.9.2018 byl učiněn záznam, že dlouhodobá pracovní nepřítomnost předsedkyně senátu, trvala od 22.6.2018 do 26.8.2018. Dne 10.9.2018 bylo nařízeno další hlavní líčení. Dne 8.11.2018 bylo konáno další hlavní líčení, byl vyhlášen rozsudek a byl čten závěrečný návrh [tituly před jménem] [jméno FO]. Dne 16.11.2018 požádal soud o prodloužení lhůty k vyhotovení rozsudku. Tato byla prodloužena do 31.3.2019. Dne 4.12.2018 předložil znalec vyúčtování znalečného, a dále byly do spisu založeny dvě žádosti OSZ, z 19.12.2018 a 28.11.2018. Dne 8.1.2019 založil znalec vyúčtování své činnosti. Dne 9.1.2019 byl proveden záznam, vyúčtování znalce a platební poukaz. 21.2.2019 požádal Obvodní soud pro [adresa] o součinnost, a tuto žádal znovu 26.2.2019. Dne 31.1.2019 požádal [tituly před jménem] [jméno FO] o poskytnutí dokumentace. Dne 27.3.2019 byl vypracován rozsudek, ze dne 8.11.2018, a rozeslán účastníkům. Dne 30.4.2019 podal odvolání obžalovaný [Anonymizováno]. Dne 16.5.2019 podalo odvolání OSZ [adresa]. Dále následovaly reakce na odvolání, a spis byl poté, 29.5.2019, předložen Krajskému soudu v [adresa] – pobočka v [adresa]. Ten 6.6.2019 provedl kontrolu CESO. Do spisu bylo dále zasláno, 12.6.2019, Vyjádření obžalované [jméno FO] a [jméno FO] k odvolání OSZ [adresa]. Dne 22.5.2019 byl založen do spisu rozsudek NSS, č.j. 2 As 77/2017-70, o zamítnutí kasační stížnosti žalobkyně [jméno FO]. Dne 1.7.2019 bylo ve věci podáno vyjádření obžalovaného [jméno FO] k odvolání OSZ [adresa]. Dne 7.8.2019 se konalo neveřejné zasedání, při kterém bylo vyneseno usnesení o zastavení trestního stíhání vůči obžalované [jméno FO].

22. Obsah spisu [právnická osoba], Krajského ředitelství policie kraje [adresa], Územního odboru [adresa], nebyl účastníky sporován.

23. Dle záznamu o poradě ze dne 3. 5. 2017, od 14 hodin do 16:30 hod. se uskutečnila porada v Praze v advokátní kanceláři s klientkou, obviněnou pro přečin obecného ohrožení, z nedbalosti.

24. Dle záznamu o zahájení úkonů trestního řízení byly zahájeny úkony ve věci pádu [Anonymizováno] ve [adresa] ve vztahu k neznámému pachateli dne 4.9.2014.

25. Rozsudkem Okresního soudu v [adresa] č.j. 1 [Anonymizováno] ze dne 8.11.2018 byla žalobkyně, společně s dalšími osmi obžalovanými, zproštěna obžaloby pro přečin obecného ohrožení z nedbalosti.

26. Usnesením Krajského soudu v [adresa] - pobočka v [adresa] ze dne 7.8.2019 č.j. [Anonymizováno] v odvolacím řízení o odvolání státní zástupkyně byl podle § 257 odst. 1 písm. c) tr. řádu rozsudek soudu I. stupně ve vztahu k žalobkyni zrušen a její trestní stíhání dle § 223 odst. 1 tr. řádu a § 11 odst. 1 písm. m) tr. řádu zastaveno.

27. Z protokolu o neveřejném zasedání ze 7.8.2019, při kterém bylo vyhlášeno zastavující usnesení trestního stíhání žalobkyně, je zřejmé, že toto proběhlo mimo účast účastníků. Zasláno poté bylo právnímu zástupci žalobkyně 17.9.2019.

28. Dle detailu datové zprávy ze dne 17.9.2019 byla zpráva uvedeného dne doručena Okresním soudem v [adresa] právnímu zástupci žalobkyně.

29. Fakturou č. [hodnota] ze dne 1.2.2017, s datem splatnosti 11.2.2017, byla žalobkyni [tituly před jménem] [jméno FO] vyúčtována záloha na právní službu ve výši 383 570,- Kč.

30. Fakturou č. [hodnota] ze dne 9.10.2017, s datem splatnosti 19.10.2017, byla žalobkyni [tituly před jménem] [jméno FO] vyúčtována záloha na právní službu ve výši 242 000,- Kč.

31. Fakturou č. [hodnota] ze dne 8.2.2018, s datem splatnosti 18.2.2018, byla [tituly před jménem] [jméno FO] vyúčtována právní služba v rozsahu 149,45 hodin a dalších vedlejších výdajů ve výši celkem 117 945,28 Kč (po zaúčtování záloh ze dne 3.2.2017 (350 000,- Kč), 9.2.2017 (35 570,- Kč) a 23.10.2017 (242 000,- Kč). Součástí faktury bylo vyúčtování právních služeb, poskytnutých od 1.2.2017 do 11.1.2018.

32. Fakturou č. [hodnota] ze dne 7.3.2018, s datem splatnosti 17.3.2018, byla [tituly před jménem] [jméno FO] vyúčtována právní služba v rozsahu 8,33 hodin a dalších vedlejších výdajů ve výši celkem 35 873,91 Kč. Součástí faktury bylo vyúčtování právních služeb, poskytnutých 13.2.2017 a 15.2.2017.

33. Fakturou č. [hodnota] ze dne 11.4.2018, s datem splatnosti 21.4.2018, byla [tituly před jménem] [jméno FO] vyúčtována právní služba v rozsahu 4 hodin a dalších vedlejších výdajů ve výši celkem 26 898,30 Kč. Dle vyúčtování byly fakturovány právní služby ve dnech 1.3.2018 a 28.3.2018.

34. Fakturou č. [hodnota] ze dne 9.5.2018, s datem splatnosti 19.6.2018, byla [tituly před jménem] [jméno FO] vyúčtována právní služba v rozsahu11,50 hodin a dalších vedlejších výdajů ve výši celkem 54 076,78 Kč. Dle vyúčtování jednotlivých úkonů se jednalo o úkony z 5.4.2018, 10.4.2018, 12.4.2018 a 23.4.2018.

35. Fakturou č. [hodnota] ze dne 5.6.2018, s datem splatnosti 15.6.2018, byla [tituly před jménem] [jméno FO] vyúčtována právní služba v rozsahu 15,50 hodin a dalších vedlejších výdajů ve výši celkem 68 516,77 Kč. Dle vyúčtování právních služeb byly účtovány úkony z 9.5.2018, 10.5.2018 a 29.5.2018.

36. Fakturou č. [hodnota] ze dne 2.7.2018, s datem splatnosti 12.7.2018, byla [tituly před jménem] [jméno FO] vyúčtována právní služba v rozsahu 26,50 hodin a dalších vedlejších výdajů ve výši celkem 111 806,39 Kč. Dle vyúčtování právních služeb byly účtovány úkony z 4.6.2018, 5.6.2018, 6.6.2018, 7.6.2018 a 18.6.2018.

37. Fakturou č. [hodnota] ze dne 5.12.2018, s datem splatnosti 15.12.2018, byla [tituly před jménem] [jméno FO] vyúčtována právní služba v rozsahu 6,50 hodin a dalších vedlejších výdajů ve výši celkem 31 190,78 Kč. Dle vyúčtování právních služeb byl účtován úkon z 8.11.2018.

38. Fakturou č.[hodnota] ze dne 3.7.2019, s datem splatnosti 13.7.2019, byla [tituly před jménem] [jméno FO] vyúčtována právní služba v rozsahu 34 hodin a dalších vedlejších výdajů ve výši celkem 138 531 Kč. Dle vyúčtování právních služeb byly účtovány úkony z 15.4.2019, 16.4.2019, 17.5.2019, 21.5.2019, 4.6.2019, 5.6.2019, 11.6.2019 a 28.6.2019.

39. Dle vyúčtování právních služeb č. 441 764/1 byly účtovány úkony z 12.6.2019 a 19.6.2019.

40. Fakturou č.[hodnota] ze dne 7.10.2019, s datem splatnosti 17.10.2019, byla [tituly před jménem] [jméno FO] vyúčtována právní služba v rozsahu 6,5 hodiny a dalších vedlejších výdajů ve výši celkem 26 136 Kč. Dle vyúčtování právních služeb byl účtován úkony z 17.9.2019.

41. Dle daňového dokladu z [Anonymizováno] byla ubytována 1 osoba ([jméno FO]) ve dnech 2.10. – 5.10.2017, v částce 113,50 EUR. Znovu se čte daňový doklad, znějící na částku 113,50 EUR (2 270,- Kč).

42. Dle dokladu z [Anonymizováno] byla ubytována 1 osoba dne 30.10. – 2.11.2017, podle kterého došlo k ubytování jedné osoby v ceně 2 610,- Kč (včetně snídaně ve výši 210,- Kč).

43. Dle výpisů z účtu [právnická osoba] č. 107-3305180237 u [právnická osoba]. byla dne 3.2.2017 připsána částka 350 000,- Kč, z účtu č. [č. účtu] s poznámkou [Jméno žalobkyně], dne 9.2.2017 byla připsána částka 33 570,- Kč z účtu č. [č. účtu] s poznámkou [Jméno žalobkyně], dne 23.10.2017 připsána částka 242 000,- Kč z účtu č. [č. účtu] s poznámkou [Jméno žalobkyně], dne 11.12.2018 byla připsána částka 31190,78 z účtu č. [č. účtu] s poznámkou [Jméno žalobkyně], dne 22.5.2018 byla připsána částka 54 076,78 Kč z účtu č. [č. účtu] s poznámkou [Jméno žalobkyně], 17.4.2018 byla připsána částka 26 898,30 Kč z účtu [č. účtu] s poznámkou [Jméno žalobkyně], 25.10.2018 byla připsána částka 26 136,- Kč z účtu č. [č. účtu] s poznámkou [Jméno žalobkyně], dne 2.9.2019 byla připsána částka 100 188,- Kč z účtu č. [č. účtu] s poznámkou [Jméno žalobkyně], 31.7.2019 byla připsána částka 138 531,-Kč z účtu č. [č. účtu] s poznámkou [Jméno žalobkyně] dne 14.2.2018 117 945,28 Kč z účtu č. [č. účtu] s poznámkou [Jméno žalobkyně], dne 15.6.2018 byla připsána částka 68 516,77 Kč z účtu [č. účtu] s poznámkou [Jméno žalobkyně], dne 16.3.2018 byla připsána částka 35873,91 Kč z účtu č. [č. účtu] s poznámkou [Jméno žalobkyně], dne 16.8.2018 byla připsána částka 111 806,39 Kč z účtu č. [č. účtu] s poznámkou [Jméno žalobkyně].

44. Dle oznámení o platbě ze dne 23.8.2017 došlo k úhradě částky 30 000,- Kč z účtu č. [č. účtu] na účet č. [č. účtu].

45. Dle oznámení o platbě ze dne 22.12.2016 došlo k zaplacení částky 96 000,- Kč na vrub účtu [č. účtu] a ve prospěch účtu [č. účtu].

46. Dle oznámení o provedení příkazu k úhradě z 12.11.2020 byla na účet č. [č. účtu], jehož majitelem je žalobkyně, kdy byla zaslána částka 138.953,16 Kč z účtu Ministerstva spravedlnosti, [č. účtu].

47. Dle dokladu o registraci k dani z příjmů fyzických osob, právnických osob, dani z příjmů, vybírané srážkou, a daně z přidané hodnoty je [tituly před jménem] [jméno FO] plátcem uvedených daní.

48. Z přehledů zpráv, zveřejněných v různých médiích od 4.9.2014 po [právnická osoba].2020 soud zjistil, že docházelo k masivní medializaci, kdy o dané kauze psala různá média v článcích. Jednalo se o zprávy s názvem „[Anonymizováno], v níž je žalobkyně označena jako koordinátorka prací. V článku „[adresa]“ je rovněž označena jako koordinátorka prací. V článku „[Anonymizováno]“ je označena jako osoba, dohlížející na bezpečnost práce ve [adresa]. V dalším článku „[Anonymizováno]“, je označena jako, opět osoba, dohlížející na bezpečnost práce ve [adresa]. V článku „[Anonymizováno]“, je znovu označena jako osoba, dohlížející na bezpečnost práce ve [adresa] s tím, že se vyjádřila ke správnímu řízení. V článku „[Anonymizováno]“, byla označena jako BOZPO. V článku „[Anonymizováno], opět označena jako koordinátorka bezpečnosti práce. V článku „[jméno FO]“ je žalobkyně jmenována opět jako koordinátorka. V článku „[právnická osoba]“, je označena jako koordinátorka bezpečnosti práce. V článku „[Anonymizováno]“, je označena jako koordinátorka bezpečnosti práce. Rovněž, v článku „[adresa], a v článku „[adresa].“ Stejně tak v článku [Anonymizováno]“. Rovněž také v článku „[jméno FO]“, je označena jako koordinátorka. Stejně tak v článku „[Anonymizováno]“ v článcích [Anonymizováno] deníku a deníku.cz [právnická osoba]. Rovněž také v článku „[adresa], a v článku „[adresa].“ Dále v článku „[Anonymizováno]“ je označena jako koordinátorka bezpečnosti práce. Rovněž v článku „[adresa]“. Dále také v článku „[adresa].“ z [Anonymizováno] deníku, a deníku.cz [právnická osoba]. Obdobným způsobem byla žalobkyně označena také v článku „[adresa]“, „[Anonymizováno], „[jméno FO]“ a „[Anonymizováno]“.

49. Z reportáže [právnická osoba] z 21. 3. 2023 soud zjistil, že předmětná kauza je nadále předmětem medializace ve vztahu k jiným osobám a že [právnická osoba] v tomto smyslu zveřejnila i záznamy z trestního stíhání z doby, kdy byla stíhána i žalobkyně.

50. V čestném prohlášení ze dne 4.4.2023 [jméno FO] uvedl, že trestní řízení, vedené proti jeho manželce, zasáhlo rodinný život, a to v několika směrech. Především na své manželce dlouhodobě vnímal, že z vedeného trestního řízení má silný stres a zvýšenou citlivost a podrážděnost. Současně vysoké, její pracovní nasazení, kterým se snažila reagovat na potřebu nákladů obhajoby, také vedlo k tomu, že převzal z větší míry starost o společnou domácnost a snažil se jí tak pomáhat. Na náklady obhajoby byly použity také finanční prostředky ve výši 190 000,- Kč, které zdědil po své matce, a které byly původně určené pro dceru [jméno FO] na její studia či její životní potřeby. Dále celkově nepříznivé působila na celou rodinu medializace trestního řízení, zejména to, že jeho žena byla uváděna jmenovitě, na rozdíl od ostatních účastníků trestního řízení, což jeho žena nesla těžce a ví, že jí to velmi trápilo. Trestní stíhání jeho ženy snášela též velmi těžce dcera [adresa], která byla v té době ve velmi citlivém věku a studovala. Rovněž otec [jméno FO], který byl v době trestního stíhání v pokročilém věku, měl velké obavy o jeho ženu, a též to velmi špatně snášel, nyní již bohužel nežije. Uvedené čestné prohlášení činí s vědomím, že bude předloženo soudu.

51. V čestném prohlášení [jméno FO], která byla v pravidelném kontaktu s rodiči své neteře, panem [jméno FO] a paní [jméno FO] (rodiči žalobkyně), potvrdila, že oba velmi těžce nesli trestní řízení, vedené proti neteři, a to zejména její švagr, který obdobnou profesi, jako [jméno FO], také celoživotně vykonával, což mělo následně dopady i na její neteř, která se proto zvýšeně obávala o jejich zdraví, neboť v té době již měli vysoký věk a každá špatná zpráva značně ovlivňovala jejich celkový zdravotní stav, který se i v důsledku toho zhoršoval. Oba již nežijí.

52. V čestném prohlášení [jméno FO] dne 6.10.2022 prohlásil, že náklady na společnou obhajobu, jeho a jeho tety, ve výši 190 000,- Kč, byly hrazeny z finančních prostředků její dcery [jméno FO], která je na obhajobu darovala, a které jí byly dříve darovány jejím otcem, strýcem [jméno FO], na budoucí studia a život, jenž strýc nabyl v dědickém řízení po své zesnulé matce. Dále čestně prohlásil, že trestní řízení, vedené proti jeho osobě a mimořádná medializace věci, silně psychicky rozrušily rovněž jeho prarodiče, kterým bylo v té době více než 80 let.

53. V doplnění čestného prohlášení [jméno FO] 3.4.2023 prohlásil, že po celou dobu vedeného trestního řízení, byl spolu se svou tetou rovněž obviněn, a vůči němu také skončilo řízení zastavením trestního stíhání. Jeho teta hradila náklady celé obhajoby, včetně nákladů jeho obhajoby, které on nárokuje v samostatném řízení, a prožívala silný psychický stres také z toho, že se cítila zodpovědná i za jeho trestní stíhání.

54. V čestném prohlášení [tituly před jménem] [jméno FO] 8.3.2023 konstatoval, že žalobkyně musela z důvodu vedeného trestního řízení proti její osobě ve věci pádu [Anonymizováno] ve [adresa] ukončit svou účast v komisi na zkoušení a přezkušování koordinátorů BOZP na staveništi, kterou vykonávala u akreditované společnosti ROVS, tedy Rožňovský vzdělávací servis s.r.o. již několik let před vedením tohoto trestního řízení, a stejně tak byla nucena ukončit svou účast ve zkušební komisi rovněž pro OZO v BOZP. K ukončení její účasti v komisích došlo z jejich strany.

55. V čestném prohlášení ze dne 13.3.2020 [jméno FO] uvedla, že poskytla své matce na náklady na obhajobu částku ve výši 190 000,- Kč.

56. Žádostí o opravu protokolu o hlavním líčení konaném dne 4.5.2017 ze dne 19.9.2017 žádal [tituly před jménem] [jméno FO] o opravu uvedené listiny (včetně doručenky zaslané Okresnímu soudu v [adresa]).

57. Dne 21.8.2017 [právnická osoba] vyžádala u [tituly před jménem] [adresa] vypracování znaleckého posudku.

58. Substituční plnou mocí ze dne 10.2.2017 byla [tituly před jménem] [jméno FO] zmocněna k nahlížení do spisu a pořízení fotokopií v dané věci.

59. Substituční plnou mocí ze dne 3.4.2018 byla [tituly před jménem] [jméno FO] pověřena k nahlížení a pořízení fotokopií z trestního spisu.

60. Dne 8.6.2018 byl zaslán Okresnímu soudu v [adresa], právní kanceláří [právnická osoba] a závěrečný návrh žalobkyně z 5.6.2018 (včetně doručenky datové zprávy).

61. Žalobkyně ve své účastnické výpovědi uvedla, že ze strany policie bylo její trestní stíhání velmi neuvážené, protože bylo vedeno paralelně s trestním stíháním a Oblastní inspektorát práce byl upozorněn na to, aby nevydával závěrečný rozsudek dříve, než policie. Přesto svůj rozsudek, kterým žalobkyni za totožný skutek, který byl šetřen v trestním řízení, uložil nějakou pokutu. Byla tak již potrestána a tím pádem vůbec nemělo být trestní řízení zahajováno. Žalobkyně by tak nemusela zaplatit náklady, které uplatnila jako škodu. Přesto byla z trestního řízení vyřazena až ve fází před soudem, dokonce až třetím rozhodnutím odvolacího soudu. V této souvislosti vyjádřila údiv nad tím, že žalovaná jí plně uhradila všechny úkony [tituly před jménem] [jméno FO], které byly mnohem nižší a úplně na začátku a navíc v rámci správního řízení, a nechce jí uznat žádné další finanční nároky. Řízení přitom bylo zbytečně vedeno několik let. Mělo přitom velký vliv na žalobkyni, nejen po finanční stránce, ale také po stránce psychické. Především musela vydělat peníze na svou obhajobu, přitom jednání u soudu byla časově náročná a musela tak dodělávat práci ve volných chvílích, po nocích, o sobotách, o nedělích. V trestním řízení bylo stíháno 10 osob, včetně právnické osoby a zatímco uváděla média pouze název této právnické osoby, v případě žalobkyně uváděla její jméno, což nemělo dobrý vliv na její práci. To působilo u žalobkyně stres, nespavost, nemožnost se soustředit na další práci. Pokud by nebylo proti žalobkyni zahájeno trestní stíhání nemusela by vynakládat náklady na znalecké posudky, znalecký posudek pan [tituly před jménem] [adresa] byl přitom velmi náročný a znalecký posudek doktora [jméno FO] následně využily ostatní obžalovaní ve svých závěrečných řečech. Žalobkyně svou práci dělá již 20 let, postupně se vypracovala, působila v akreditované komisi Rožnovského vzdělávacího servisu na přezkušování koordinátorů a odborně způsobilých osob v oblasti bezpečnosti práce, což proti byla velmi prestižní záležitost. Jakmile však začala být trestně stíhána, bylo jí z Ministerstva práce a sociálních věcí dáno najevo, že je nepřípustné, aby osoba trestně stíhaná za podobnou činnost, působila v uvedené komisi. Žalobkyně byla nahrazena a do funkce se již nikdy nevrátila. Problém byl i z hlediska získávání zakázek, zejména u firem, od nichž dostává žalobkyně větší zakázky, pro společnosti jako [Anonymizováno], firma [právnická osoba], [Anonymizováno] apod. V takových případech bývá uzavírána rámcová smlouva na celý rok na základě výběrového řízení. Žalobkyně byla v této souvislosti dotazována, zda je schopna zakázky dokončit. Ačkoliv s ní smlouva byla uzavřena, přesto pak dostávala mnohem méně dílčích zakázek. V době trestního stíhání měla žalobkyně velmi staré rodiče (oběma bylo přes 80 let). Otec ji do práce zasvětil, měl z oboru zkušenosti a představu, proto se žalobkyně před rodiči snažila své stíhání zatajit. Dařilo se jí to během obvinění oblastního inspektorátu, to nebylo medializováno. To se však změnilo zahájení trestního stíhání, věc byla medializována v různých médiích a na žalobkyni to velmi špatně psychicky působilo. K rodičům se dostávaly různé zprávy, nevhodné poznámky od sousedů či jiných lidí, kteří žalobkyni viděli v médiích. Ta přitom byla vždy jmenována. V trestním řízení byl obžalován rovněž synovec žalobkyně, zároveň vnuk jejích rodičů. Byl obviněn, ačkoliv neměl vliv na nějaký průběh dané události a smlouvu s Krajským úřadem měla uzavřenu jen žalobkyně. Pro žalobkyni to bylo velmi nepříjemné, protože synovce do práce zasvěcuje. Současně tak bylo zapotřebí hradit dvojí obhajobu, protože oba byli obžalováni ze stejného skutku. Bez dobré obhajoby by přitom žalobkyně dle svého názoru osvobozena nebyla nebo by z ní byla troska. Obhajoba dodávala žalobkyni důvěru ve zdárný konec. Žalobkyně však na ni musela vydělat a když nebyl dostatek financí, byla nucena využít dědictví, které odkázala jejímu manželovi jeho matka. Ta byla oběma manželi určena na studia či bydlení společné dcery. Žalobkyně využila na svou obhajobu i domácí rozpočet, kam již peníze nikdy nevrátila. Pokud jde o funkci ve shora uváděné komisi, po vyjádření z Ministerstva byl do funkce povolán jiný člen komise, čemuž komise vyhověla a žalobkyně se do ní již nikdy nevrátila. Pokud jde o rámcové smlouvy s velkými společnostmi, tyto byly ukončeny uplynutím doby, na kterou byly sjednány. Pokud by však žalobkyně byla odsouzena a byl jí uložen trest zákazu činnosti, bylo by to pro ni fatální, nebyla by schopna začít v jiném oboru. Obhajoba žalobkyně určitě dávala do spisu upozornění, že probíhá i správní řízení. [jméno FO] správním spisu rovněž bylo nalezeno upozornění policie, aby oblastní inspektorát práce nebyl ve svém rozhodnutí rychlejší, než trestní řízení. Soud tuto skutečnost vedl v patrnosti, první rozsudek se přitom soustředil na zproštění žalobkyně obvinění, odvolací soud následně trestní stíhání žalobkyně zastavil. Rozhodnutí ve správním řízení padlo zhruba v září roku 2014, nejpozději začátkem roku 2015. V té době ji zastupoval ještě [tituly před jménem] [adresa]. Rozhodnutí tak přišlo velmi rychle.

62. Z doručenek datové zprávy (oznámení o převzetí obhajoby, právním zástupcem žalobkyně Okresnímu soudu v [adresa]) ze dne 7.2.2017, ze dne 13.4.2017 (podnět k předběžnému projednání obžaloby Okresnímu soudu v [adresa] právním zástupcem žalobkyně), (vyjádření k obžalobě) ze dne 2.5.2018, (předložení znaleckého posudku) ze dne 12.1.2018, a ze dne 11.6.2019 (vyjádření k odvolání) soud nezjistil ničeho podstatného, když uskutečnění úkonů nebylo ze strany žalované zpochybňováno.

63. Pokud jde o obžalobu Okresního státního zastupitelství v [adresa] ze dne 2.12.2016, oznámení [tituly před jménem] [jméno FO] o převzetí obhajoby ze dne 6.2.2017, podnět k projednání obžaloby ze dne 12.4.2017 (doručený soudu 13.4.2017) a doplněný 24.4.2017, přípis ze dne 12.1.2018 [tituly před jménem] [jméno FO], kterým znalecký posudek [tituly před jménem] [adresa]-2017, vyjádření [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 2.5.2018 (doručené soudu 3.5.2018) k obžalobě okresní státní zástupkyně a vyjádření [tituly před jménem] [jméno FO] k odvolání státní zástupkyně z 11.6.2019 (doručené soudu 12.6.2019), tyto skutečnosti soud nehodnotil, když již byly uvedeny v rámci obsahu trestního spisu.

64. Soud nehodnotil v řízení prováděnou stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání, ze dne 3.9.2015, stejně jako odůvodnění stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 28.8.2015 [tituly před jménem] [jméno FO], přehled úkonů právní služby a hotových výdajů [tituly před jménem] [jméno FO], ze dne 25.2.2020 a kopii velkého technického průkazu vozidla SPZ [SPZ], ve vlastnictví [tituly před jménem] [jméno FO] a výpisy z bankovního účtu žalobkyně č. [č. účtu] o platbách ve prospěch účtu [tituly před jménem] [jméno FO]. Dále soud nehodnotil v řízení provedené důkazy, které se týkaly žalovanou uhrazených úkonů [tituly před jménem] [jméno FO] (záznam o poradě s klientem ze dne 3.5.2017, záznam o poradě s klientem z 26.9.2017, záznam o poradě s klientem ze dne 10.5.2018, protokolu o hlavním líčení ze dne 31.10.2017 za účasti [tituly před jménem] [jméno FO], protokolu o hlavním líčení ze dne 1.11.2017 za účasti [tituly před jménem] [jméno FO], protokol o hlavním líčení z 2.11.2017 za účasti [tituly před jménem] [jméno FO]) rovněž jako nadbytečný soud nehodnotil čestné prohlášení žalobkyně o dopadech trestního řízení do jejího života, když totožné skutečnosti žalobkyně uvedla i ve své účastnické výpovědi. Jako nadbytečnou soud nehodnotil informaci o průběhu řízení ve věci 1 T 224/2016, Okresního soudu v [adresa], neboť skutečnosti, podstatné pro věc, jsou (v mnohem podrobnějším rozsahu) seznatelné z obsahu předmětného spisu, jehož obsah žalovaná nečinila sporným který zde byl částečně již čten, a ještě nadále čten bude. Daná informace obsahuje pouze velmi omezenou část uskutečněných úkonů. Soud nehodnotil v řízení provedené důkazy protokoly o výsleších obviněného ze dne z 27.10.2015, 11.11.2015 a 13.11.2015, když tyto byly uskutečněny [tituly před jménem] [jméno FO], jehož obhajobu žalovaná žalobkyni plně uhradila. Soud rovněž nehodnotil usnesení Okresního soudu v Pelhřimově č. j. [Anonymizováno], týkající se dědictví po [jméno FO], skutečnost, že dcera tety žalobce paní [Jméno žalobkyně] získala prostředky od svého otce, které poskytla ve výši 190 000 Kč na obhajobu své matky, má soud za prokázané z čestného prohlášení dcery žalobkyně, jejího manžela i účastnické výpovědi žalobkyně, tohoto důkazu k tomuto závěru nebylo zapotřebí.

65. Soud jako nadbytečný neprováděl důkaz fakturou č. [hodnota] a fakturou č. [hodnota] za právní služby [tituly před jménem] [jméno FO], které již byly ze strany žalované plně uhrazeny. Rovněž jako nadbytečné soud neprováděl důkazy cestovními příkazy k jednotlivým cestám, když se jedná o interní účetní doklady, které mají prokazovat skutečnosti, které již prokazují důkazy jiné (technický průkaz vozidla, uskutečněné úkony obhájcem dle obsahu spisu a obecně známá skutečnost o vzdálenosti advokátní kanceláře obhájce od jednotlivých míst, na nichž se konaly úkony právní služby). Jako irelevantní soud neprováděl jednak důkazy (Směrnice – příloha P 01 – PD bouracích prací, Technická zpráva o prohlídce ze dne 8. září 1928, Zpráva o stavu [Anonymizováno] dne 27.6.1929, příloha P 04 Odstranění stávajícího [Anonymizováno], příloha P 05 Postup výstavby a rozkresem stávajícího stavu, statický posudek – statické posouzení podpěrné konstrukce, [tituly před jménem] [jméno FO]. Dále statické posouzení podpěrné konstrukce, přílohu č. 1, přílohu č. 2, geotechnickou studii, Vývoj zemního tlaku za rubem Opěry 1 [Anonymizováno] SO 202) , které byly použity jako důkaz v posuzovaném trestním řízení. Rovněž soud nehodnotil znalecký posudek č. 48 – 0917, vypracovaný [tituly před jménem] [jméno FO] na zadání Advokátní kanceláře [adresa], který byl zřejmě založen do trestního spisu. Zdejší soud není revizním orgánem a není jeho úkolem již provedené důkazy znovu posuzovat (viz. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 2. 2006, sp. zn. 25 Cdo 2162/2005, či rozsudek ze dne 27. 5. 2020, sp. zn. 30 Cdo 1718/2019), jednak důkazy, které se trestního stíhání současné žalobkyně netýkají (Protokoly o hlavním líčení ze dne 6.11.2019 a ze dne 16.9.2021, konaných po ukončení trestního stíhání žalobkyně, závěrečnou řeč obžalovaného [jméno FO], závěrečné řeči obžalovaných [tituly před jménem] [jméno FO], [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO], In. [jméno FO] a [jméno FO]), jednak důkazy, které se týkají odškodňovacího řízení [jméno FO] (vyjádření žalované k žalobě, ve věci [jméno FO]) či žádostí o nahlédnutí do spisu [tituly před jménem] [právnická osoba] z 24.8.2017, která se týká činnosti znalce během vypracování znaleckého posudku, jehož vypracování bylo žalobkyni vyúčtováno včetně všech úkonů znalce. Soud dále neprováděl důkaz článkem k možnostem obhajoby obviněného po podání obžaloby, sepsaného docentem [tituly před jménem] [jméno FO] 5. 5. 2014, neboť je věcí právního hodnocení, zda návrh na předběžné projednání obžaloby je odškodnitelným úkonem a v jakém rozsahu. Soud v tomto směru nemůže vycházet z odborných článků. A konečně soud neprováděl důkaz srovnávací tabulkou případů, vedených u různých odvolacích soudů ve věcech odškodňování, protože z ní konkrétní dopady vyplývají pouze obecně a není zřejmá jejich intenzita ani délka daného trestního stíhání. Soud provedl srovnání s jiným případech podobného typu (viz níže).

66. Dle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen „ODŠZ“) stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

67. Dle § 2 ODŠZ odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit.

68. Dle § 3 odst. 1 písm. a), b), c) ODŠZ stát odpovídá za škodu, kterou způsobily: a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, (dále jen "úřední osoby"), c) orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona (dále jen "územní celky v přenesené působnosti").

69. Dle § 5 ODŠZ stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena: a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

70. Dle § 7 odst. 1 a 2 ODŠZ mají právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Právo na náhradu škody má i ten, s nímž nebylo jednáno jako s účastníkem řízení, ačkoliv s ním jako s účastníkem řízení jednáno být mělo.

71. Dle § 8 odst. 1, 2 a 3 ODŠZ lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku. Nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení, nebo návrh na zastavení exekuce.

72. Dle § 13 odst. 1 a 2 ODŠZ stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

73. Dle § 14 odst. 1 a 3 ODŠZ nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v zákoně. Uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

74. Dle § 15 odst. 2 ODŠZ se poškozený může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

75. Dle § 26 ODŠZ pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v tomto zákoně občanským zákoníkem.

76. Dle § 31 odst. 1, 2, 3 a 4 ODŠZ náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Náhradu nákladů řízení může poškozený uplatnit jen tehdy, jestliže neměl možnost učinit tak v průběhu řízení na základě procesních předpisů, anebo jestliže mu náhrada nákladů takto již nebyla přiznána. Náklady zastoupení jsou součástí nákladů řízení. Zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. Výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně. Poškozený nemá právo na náhradu nákladů zastoupení, které vznikly v souvislosti s projednáváním uplatněného nároku u příslušného úřadu.

77. Dle § 31a odst. 1, 2 a 3 ODŠZ bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. V případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle Dle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo Dle § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k: a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

78. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně byla spolu s dalšími 9 osobami na základě usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 28.8.2015 stíhána za [podezřelý výraz]. Řízení pak bylo skončeno usnesením Krajského soudu v [adresa] pod sp.zn. ze dne 7.8.2019 č.j. 13 [Anonymizováno], který již vyhlášený rozsudek soudu I. stupně ve vztahu k žalobkyni zrušil a její trestní stíhání dle § 223 odst. 1 tr. řádu a § 11 odst. 1 písm. m) tr. řádu zastavil. Důvodem pro zastavení trestního stíhání byla skutečnost, že žalobkyně byla dne 3.12.2015 potrestána rozhodnutím správního deliktu neplnění povinností koordinátora, a to za spáchání správního deliktu neplnění povinností koordinátora v souvislosti s [Anonymizováno] v městysy [adresa] a byla jí uložena povinnost peněžního plnění 96 000,- Kč. Rozhodnutí Oblastního inspektorátu práce pro Jihočeský kraj a Vysočinu bylo rozhodnutím [právnická osoba] ze dne 26.5.2016 potvrzeno. Řízení tak trvalo 3 roky a 11 měsíců, bylo velmi medializováno, žalobkyně byla prakticky v každé zprávě jmenovitě zmiňována jako bezpečnostní koordinátorka, mohla tak pociťovat vyšší zásah do své důstojnosti a cti. Z předmětných článků však nevyplývá, že se o rozsah či způsob této medializace nějak přičinil stát či že by došlo k excesu ze zásady veřejnosti trestního stíhání. Ostatně to žalobkyně ani netvrdila. Jestliže žalobkyně uváděla, že [právnická osoba] použila obrazový materiál z dřívějšího trestního stíhání ještě v loňském roce, čímž de facto vzbuzovala ve veřejnosti dojem, že trestní stíhání žalobkyně nadále běží, ačkoliv již bylo ve vztahu k žalobkyni zastaveno, nelze než konstatovat, že ani z této reportáže nelze dovodit odpovědnost státu. Za způsob zveřejnění své reportáže nese odpovědnost pouze soukromoprávní televize, která reportáž zveřejnila a proti zkreslenému informování veřejnosti se lze domáhat prostředky občanského práva. Žalobkyně uváděla, že musela trestní stíhání tajit před svými staršími rodiči, ukončila činnost v komisi BOZP, nicméně nejednalo se o jedinou její pracovní aktivitu. Naopak musela pracovat více, aby uhradila vyúčtované náklady obhajného i za svého synovce. Ze svědeckých výpovědí přitom vyplynulo, že rodina ani přátelé se od ní nedovrátili a stáli při ní.

79. Pokud jde o nárok na zadostiučinění nemajetkové újmy z nezákonného trestního stíhání, soud především uvádí, že při stanovení výše finančního zadostiučinění za nemajetkovou újmu za pochybení na straně státu dle zák. č. 82/1998 Sb. je obecně třeba vycházet z povahy poskytovaného odškodnění, které nemá sankční charakter, jako je tomu například u bulvárních médií, u nichž je přiznáváno finanční zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu výrazně vyšší, a to právě i jako sankce za to, že ve snaze dosáhnout senzace či zisku zasahují tyto subjekty do osobnostní sféry poškozených osob. V případě odškodnění za vydání nezákonného rozhodnutí však jde o nápravu pochybení státu, které však nebylo vedeno snahou po zisku, senzaci či jinými obdobnými zájmy, ale tím, že příslušné orgány vykonávaly činnosti a funkce, které jsou jim svěřeny, a v rámci těchto bohužel došlo k vydání nezákonného rozhodnutí. Rovněž je na místě v této situaci připomenout, že Nejvyšším soudem přijatý závěr, že samotné usnesení o zahájení trestního stíhání je vůbec nezákonným rozhodnutím, je značně rozšiřujícím výkladem ustanovení odškodňovacího zákona, neboť toto se z tohoto zákona, co do formálních požadavků na nezákonné rozhodnutí, bezprostředně nepodává a toto bylo dovozeno až judikatorně. Je zde totiž zcela evidentní rozdíl mezi podmínkami pro vydání usnesení o zahájení trestního stíhání dle § 160 tr. řádu, kdy trestní stíhání má být zahajováno policií za situace, kdy nasvědčují prověřováním zjištěné a odůvodněné skutečnosti tomu, že byl spáchán trestný čin, a okamžikem, kdy je o vině a trestu rozhodováno trestním soudem, kdy tento naopak musí vycházet z toho, zda provedenými důkazy byly zjištěny a prokázány okolnosti svědčící bez pochyb o spáchání trestného činu. Z tohoto porovnání se tak podává, že podmínky pro rozhodnutí policie při zahájení trestního stíhání a podmínky pro rozhodnutí trestního soudu na konci trestního řízení jsou založeny na zcela jiných předpokladech - pokud tedy za těchto okolností Nejvyšší soud dospěl k závěru, že i tak lze zprošťující rozsudek považovat za odklizující rozhodnutí ve vztahu k usnesení o zahájení trestního stíhání, pak je třeba výší finančního zadostiučinění, která je příp. přiznávána za takovýto odpovědností titul ve formě nezákonného rozhodnutí, reflektovat i to, že se jedná právě o výklad rozšiřující, v němž z rozdílné povahy předpokladů zmiňovaných rozhodnutí nutně musí docházet k situacím, kdy trestní stíhání, která byla řádně zahájena, nakonec budou po provedení komplexního dokazování vést k závěru o zproštění obžaloby. Pokud by za této situace mělo být poškozeným poskytováno odškodnění na úrovni sankčního odškodnění, nikoliv odškodnění reparačního, pak by toto ve svém posledku limitovalo nebo až paralyzovalo činnost státních orgánů, což je nutno eliminovat.

80. Při stanovení výše zadostiučinění nemajetkové újmy soud vyšel z případu označeného žalobkyní, ve věci řešené Krajským soudem v Brně pod sp. zn. 59 Co 165/2015. Tamní poškozený byl stíhán dobu jednoho roku a dvou měsíců za přečin těžkého ublížení na zdraví, kdy měl fyzicky napadnout jinou osobu, navíc příbuzného, který na následky měl zemřít, tedy byl stíhán za čin aktivního poškození zdraví s následky smrti. Tamní poškozený byl omezen na osobní svobodě po dobu dvou dnů a byly u něj shledány intenzivní a citelné zásahy do osobnostní sféry. Kauza tamního poškozeného byla rozsáhle medializována, včetně fotografií poškozeného, a tamní poškozený čelil konkrétním útokům ze strany spoluobčanů obce (bylo prokázáno několik forem takovýchto negativních reakcí). Tamnímu poškozenému se rozpadl vztah s tehdejší přítelkyní, navíc trestní stíhání mělo vliv co do obav ohledně výchovy potomků, které jí byly svěřeny. Rovněž se zhoršily vztahy poškozeného s bývalou manželkou a styk s jeho vlastními dětmi. Byly prokázány konkrétní zásahy, pokud jde o sféru sociální, spočívající ve ztrátě přátel, a byly prokázány i konkrétní zásahy ve sféře podnikatelské, kdy došlo ke konkrétnímu přerušení spolupráce poškozeného jakožto OSVČ s konkrétními obchodními partnery. [jméno FO] sféře zdravotní u tamního poškozeného tento utrpěl zažívací obtíže, poruchy spánku a psychické obtíže, které přetrvaly. Sféra rodinná byla zasažena i tím, že matka poškozeného byla v souvislosti s jeho trestním stíháním léčena na psychiatrii. Tamnímu poškozenému hrozil trest odnětí svobody až 16 let. Byl zásadně zasažen na své cti a důstojnosti, neboť byl označován za vraha svého vlastního strýce. Tamnímu poškozenému bylo přiznáno odškodnění ve výši 439 000 Kč. Byť ve srovnání s případem současné žalobkyně je trestný čin, za který byl tamní poškozený trestně stíhán, ze společenského hlediska obecně vnímán závažněji než trestný čin, za který byla stíhána současná žalobkyně, právě z důvodu následku úmrtí čtyř osob, lze oba trestné činy považovat za srovnatelné. Žalobkyně byla v očích veřejnosti považována za bezpečnostního technika, který zanedbal své povinnosti (což ostatně ukončené správní řízení potvrdilo). Oproti tomu poškozený ve srovnávaném případě byl individuálně viněn z toho, že měl fakticky zapříčinit sám násilnou smrt svého strýce. V obou případech byly shledány také zásahy pokud jde o čest a důstojnost poškozených, přestože u tamního poškozeného v mnohem větší míře, když tento čelil zcela konkrétním atakům ze strany svého okolí (žalobkyně žádné takové okolnosti neuváděla). U tamního poškozeného byly shledány konkrétní zásahy jak ve sféře rodinné, pracovní, zdravotní i sociální, naproti tomu u žalobkyně ukončila činnost v komisi BOZP, nicméně nejednalo se o jedinou její pracovní aktivitu a nelze navíc přehlédnout, že v rámci správního řízení byla za porušení svých povinností jako bezpečnostního technika potrestána. Trestní stíhání tak u ní (pakliže vůbec bylo) nebylo zásadní příčinou ukončení této činnosti. Další zásahy pak žalobkyně uváděla pouze obecně (tvrzení, že žalobkyni hrozila vysoká náhrada škody v rámci adhezního řízení, bylo žalobkyní doplněno až po koncentraci řízení, přičemž žalobkyně sama uváděla, že vyčkávala na výsledek civilního řízení) Trestní stíhání poškozeného trvalo kratší dobu, 1 rok a dva měsíce, naproti tomu u žalobkyně 3 let a 11 měsíců. Jakkoliv byla žalobkyně stíhána více než trojnásobnou dobu, nelze než konstatovat, že pak po celou dobu trestního stíhání čelila neporovnatelně nižším zásahům do osobnostní sféry. Zejména nedošlo k rozpadu jejího rodinného soužití, nebyly zasaženy konkrétní podnikatelské aktivity, tyto nebyly ukončeny, nebyla vystavena konkrétní atakům ve vztahu ke své osobě, ani u ní nebyly shledány výraznější konkrétní zásahy do sféry zdravotní, byť uváděla, že trestní stíhání těžce nesla. Soud tak uzavírá, že i přes delší dobu trvání trestního stíhání zdejší žalobkyně by se porovnáním s tímto případem mělo dostat žalobkyni odškodnění výrazně nižšího, a to o přibližně tři čtvrtiny méně. Proto soud dospěl porovnáním s tímto případem k závěru, že adekvátní výší odškodnění ve vztahu k žalobkyni je právě 100 000 Kč, když vyšší odškodné by se dle názoru soudu i s ohledem na potrestání žalobkyně ve správním řízení příčilo obecné představě spravedlnosti.

81. Soud dále vyšel z žalobkyní označeného případu, řešeného Městským soudem v Praze pod sp. zn. 28 Co 169/2020. Tamní poškozený byl stíhán dobu pěti let a dvou měsíců pro trestný čin usmrcení z nedbalosti. Poškozeným konkrétně byla porodní asistentka, která měla neodbornou činností zapříčinit úmrtí plodu. U tamní poškozené došlo k výrazným zásahům do dobré cti a pověsti, zejména pokud jde o vztah k její profesní kariéře, neboť jí bylo kladeno k tíži konkrétní porušení profesních povinností, usmrcení nenarozeného dítěte. Kauza tamní poškozené byla rovněž rozsáhle medializována a byly prokázány konkrétní zásahy v sociálním okolí poškozené, jakož i omezení profesní aktivity. Tamní poškozená byla dokonce pravomocně odsouzena za trestný čin ublížení na zdraví z nedbalosti a tento stav odsouzení trval déle než 1 rok. Tamní poškozené bylo přiznáno odškodnění ve výši 500 000 Kč. Rovněž u ní byly shledány psychické obtíže v souvislosti s trestním stíháním. [jméno FO] vztahu k žalobkyni je tento případ porovnatelný zejména povahou trestné činnosti, na rozdíl od žalobkyně bylo však této poškozené kladeno k tíži usmrcení dosud nenarozeného dítěte, tedy byla viněna z toho, že přímo svým vlastním jejím jednáním, usmrtila nenarozené [rodné přijmení]. Naproti tomu u žalobkyně se jednalo o děj složený, v němž figurovalo několik osob. U tamní poškozené byly shledány výrazně větší zásahy, zejména pokud jde o sféru profesní, neboť byla dokonce po dobu jednoho roku pravomocně odsouzena a nemohla činnost vykonávat, a její pověst jakožto porodní asistentky byla nenapravitelně tímto trestním stíháním pošramocena. Rovněž byly prokázány konkrétní zásahy ve sféře sociálního okolí i zdravotní. Tamní poškozené bylo přiznáno odškodnění 500 000 Kč za dobu pěti let a dvou měsíců trestního stíhání. Žalobkyně byla stíhána po dobu třetinu kratší, 3 roky a 11 měsíců. Zásahy u žalobkyně shledané jsou pouze obecného charakteru, pokud jde o profesní sféru, rodinnou, zdravotní, sociální či ekonomickou, a rovněž zásahy ve sféře cti a důstojnosti jsou u žalobce nižší, neboť se měla účastnit předmětného skutkového děje jakožto jedna z osob, vykonávající pouze konkrétní činnost, nebylo jí jako tamní poškozené kladeno přímo za vinu, že pouze ona sama svým jednáním měla zapříčinit smrt jiného. Rovněž nutno zdůraznit, že žalobkyně nebyla na rozdíl od tamního poškozeného po dobu jednoho roku pravomocně odsouzena s faktickým ukončením dosavadní profesní činnosti. S ohledem na tyto skutečnosti by se dle názoru soudu mělo žalobkyni dostat odškodnění nižšího o čtyři pětiny, což odpovídá zadostiučinění ve výši 100 000 Kč.

82. Soud dále vyšel i z případu, označeného žalobkyní, řešeného Krajským soudem v Českých Budějovicích pod sp. zn. 7 Co 134/2017. Tamní poškozený byl stíhán po dobu čtyř let a čtyř měsíců za hospodářskou trestnou činnost, konkrétně zneužití pravomoci veřejného činitele, pletichy při veřejné soutěži a veřejné dražbě a poškozování finančních zájmů Evropského společenství. [adresa] čest a pověst tamního poškozeného byla narušena tím, že mu bylo kladeno k tíži, že se účastnil na podvodu za téměř 4 miliardy korun, byl tedy označován za součást mafie, korupce a obdobných nekalých praktik. Tamní poškozený byl vystaven po dobu pěti měsíců nezákonným odposlechům, navíc v době, kdy počínal se svojí manželkou potomka, tedy takto orgány činné v trestním řízení získali i obsah intimních rozhovorů. Tamnímu poškozenému hrozil trest odnětí svobody až 12 let, byl nepravomocně odsouzen. Byly prokázány konkrétní zásahy ve sféře osobnostní, pokud jde o reakci jeho okolí, a došlo ke konkrétnímu narušení rodinného života v důsledku nutnosti trávit čas obhajobou, nikoliv s rodinou, rovněž v době, kdy se tamnímu poškozenému narodil čerstvě potomek. U tamního poškozeného byly shledány obecné zásahy ve sféře zdravotní, konkrétní zásahy pak byly shledány ve sféře profesní, kdy tamní poškozený nemohl pro trestní stíhání sehnat vhodné zaměstnání a došlo k poklesu životního standardu, kdy mu museli s výdaji vypomáhat rodiče. Případ současné žalobkyně je s tímto případem porovnatelný zejména obdobnou hrozící sazbou, kdy žalobkyni hrozilo až 10 let trestu odnětí svobody. Povaha trestné činnosti je odlišná, byť s ohledem na to, že tamnímu poškozenému bylo kladeno k tíži, že měl zpronevěřit 4 miliardy korun českých, lze povahu trestné činnosti svým způsobem porovnat jako obdobně společensky zavrhovanou. U tamního poškozeného byly shledány o něco konkrétnější zásahy ve sféře osobnostní, zejména pokud jde o sféru profesní a rodinou, kde byly prokázány konkrétní zásahy. Zásah do cti a důstojnosti u obou poškozených soud hodnotí jakožto obdobný, u žalobkyně pak byly shledány pouze obecné zásahy ve zbývajících sférách. Tamnímu poškozenému bylo přiznáno na odškodnění 228 000 Kč. Trestní stíhání tamního poškozeného však trvalo dobu o 6 měsíců déle, navíc byl nepravomocně odsouzen. S ohledem na to soud dospěl k závěru, že i v porovnání s tímto případem by se žalobkyni mělo dostat odškodnění nižšího, tj. ve výši 100 000 Kč.

83. Soud dále vyšel i z případu, označeného žalobkyní, řešeného u Okresního soudu v Chrudimi pod sp.zn. 103 C 30/2016 (u Krajského soudu v Hradci Králové-pobočka v Pardubicích pod sp.zn. 18 Co 277/2017), v němž bylo poškozenému přiznáno na nemajetkové újmě po rozhodnutí odvolacího soudu celkem 300 000,- Kč (rozsudkem Okresního soudu v Chrudimi ze dne 2. 6. 2017, č.j. 103 C 30/2016–156 ve znění rozsudku odvolacího soudu č.j. 18 Co 277/2017–209 ze dne 15. 11. 2017). Takto Okresní soud v Chrudimi rozhodl ve věci, ve které se tehdejší žalobce domáhal náhrady škody a nemajetkové újmy způsobené nezákonným trestním stíháním, ve kterém byl od 20. 7. 2011 stíhán pro přečin usmrcení z nedbalosti, podle § 143 odstavec 1 trestního zákoníku (hrozil mu trest odnětí svobody až 3 roky či zákaz činnosti). V řízení byl nejprve odsouzen s podmíněným odkladem na zkušební dobu dvou let. Následně však rozhodnutím Nejvyššího soudu byla všechna rozhodnutí nižších stupňů zrušena a žalobce byl zproštěn obžaloby. Rozhodnutí bylo vydáno 7.7.2015, tedy zhruba za čtyři roky a dva týdny. Soudy uzavřely, že žalobce, resp. že zásah trestního stíhání do života žalobce sestává z několika oblastí, jednak psychických problémů, rozpadu rodiny, ztráty zaměstnání, studia na univerzitě a deziluze z fungování právního systému. Ztráty veřejné prestiže, znemožnění práce ve skautu a zkomplikování práce, ve spolku [právnická osoba]. Žalobce se velmi obtížně vyrovnával se ztrátou výborného kamaráda, který utonul. Soud konstatoval, že v důsledku trestního stíhání, nejistoty a tlaku, který byl vyvíjen, se žalobci rozpadl i jeho rodinný život. Postupná dehonestace a likvidace jeho osoby vedly k tomu, že se odcizil se svojí partnerkou, se kterou má dvě děti. [jméno FO] školství dlouhodobě pracoval, jako učitel. Přihlásil se do výběrového řízení na ředitele základní školy Waldorfská [adresa], v květnu 2013. Přestože podle stanoviska výběrové komise splnil všechna kritéria a mohl by se stát ředitelem, nebyl komisí vybrán, kdy mu bylo sděleno, že nemůže být vybrán jako vítězný kandidát, protože je trestně stíhaný. Přišel o zaměstnání a musel se živit na základě dohod o pracích, konaných mimo pracovní poměr. Po vydání usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. 3. 2014 musel ukončit všechny pracovní aktivity ve vztahu ke vzdělávání a výchově dětí. Měl smlouvu s Waldorfským lyceem v Praze na výuku v oblasti společenských věd. Zároveň se nemohl nechat zaměstnat na jakékoliv škole, protože odsouzením pozbyl způsobilost být pedagogem dle zákona o pedagogických pracovnících. V důsledku odsouzení a na navazující nemožnost vykonávat učitelské povolání, ukončil studium na pedagogické fakultě Univerzity Karlovy, kde získával potřebné doplnění vzdělání pro výkon povolání. Žalobce byl v době trestního stíhání studentem právnické fakulty Karlovy univerzity. Jeho pohled na průběh trestního stíhání ve vztahu ke spravedlnosti byl úplně odlišný, než byl prezentován na univerzitě, potažmo zakotven v zákoně. Trestní řízení pro skutek, ze kterého byl obviněn a obžalován, probíhalo mnohonásobně déle, než bylo standardní. Na ztrátě důvěry v nezávislost orgánů činných v trestním řízení a zákonnost jejich postupu, se podepsal především okresní státní zástupce, který z pohledu žalobce spolupracoval s poškozenými a nedostál povinnosti státního zástupce. Neřídil se rozhodnutím Nejvyššího soudu České republiky ani stanoviskem státního zástupce, působícího u Nejvyššího státního zastupitelství. Dokonce se odvolal proti zprošťujícímu rozsudku okresního soudu, který byl vydán po úspěšném dovolání. Dle žalobce šlo o dovolání zbytečné, jež zvýšilo náklady žalobce a zároveň vedlo k opětovnému tlaku na žalobce. Žalobce byl v průběhu trestního stíhání velmi zásadním způsobem poškozen v běžném občanském životě, a to jak v důsledku trestního stíhání, tak i medializace. Od 15. se podílel na vedení skautu. Trestní stíhání mu však práci s dětmi znemožnilo. Má mít psychické potíže z toho, že poškozený tragicky utonul, ale v návaznosti na to, že mu bylo řadou činitelů dáváno na srozuměnou, že není vhodné, aby pracoval s dětmi. Byl označován za hazardéra, kdy mu bylo dáváno úmrtí, za vinu. Postupně byl dotlačen k ukončení práce s dětmi ve skautingu a musel se na několik let stáhnout z jakékoliv činnosti. I následně se však setkával s tím, že ve vyšších orgánech (tzn. okresní rada Junáka) bylo zpochybňováno jak jeho pedagogické působení, tak i samotné členství v organizaci. Poškození jeho jména a osobnosti ve vztahu ke skautingu, bude i v důsledku mediální kampaně téměř nezměnitelné, nebo obtížně změnitelné. Po celou dobu trestního řízení, byl žalobce předsedou spolku [právnická osoba]. V důsledku trestního řízení byl vystaven řadě odmítavých reakcí ze strany spolupracujících organizací. Mnozí partneři se odvrátili od spolupráce v důsledku trestního řízení a také v důsledku odsouzení. Musel několikrát čelit pokusům o diskreditaci jak osobně, tak i své role v čele spolku. Společnosti poškozený věnoval ohromnou část svého času i finančních prostředků. Vděku se nedočkal a v důsledku medializace trestního řízení se naopak stal spíše vyvrhelem. Trestní stíhání se odrazilo i na jeho aktivním politickém životě. Před komunálními volbami byl osloven, zda by nebyl lídrem na kandidátce uskupení [adresa]. Po oznámení, že byl odsouzen, byl na kandidátní listině odsunut na nevolitelné místo. Volební strana získal tři mandáty. Pakliže by byl na prvním místě, byl by zvolen do zastupitelstva. Trestní řízení a jeho medializace jej nesmírně poškodily mezi nejbližšími i spolupracovníky. Toto poškození nebylo dosud napraveno. Osvobození a očištění bylo zmíněno pouze okrajově a po finálním osvobození vůbec. [právnická osoba] v jeho okolí si stále myslí, že hazardoval se životem mladého člověka, ačkoli se prokázalo, že všechno až nadstandardně připravil. V tomto směru nelze než konstatovat, že tamní poškozený byl stíhán zhruba o 2,5 měsíce déle, než současná žalobkyně, hrozil mu zhruba třetinový trest oproti současné žalobkyni, avšak prokázal mnohem hlubší dopady do všech sfér svého života, kvůli trestnímu stíhání nedostudoval vysokou školu, nezískal prestižní zaměstnání ředitele Waldorfské školy, byl nucen ukončit práci s dětmi ve skautu, byl dokonce nepravomocně odsouzen, na rozdíl od současné žalobkyně, která byla nucena ukončit svou činnost účast v komisi na zkoušení a přezkušování koordinátorů BOZP (nikoliv však pouze v souvislosti s trestním stíháním, ale rovněž v souvislosti se správním řízením, ve kterém byla za porušení svých povinností potrestána), jinak žalobkyně o pracovní příležitosti de facto nepřišla (naopak sama uváděla, že pracovala více, aby vydělala na náklady na obhajobu svou i svého synovce). I v porovnání s tímto případem tak se jeví zadostiučinění nemajetkové újmy žalobkyně v částce 100 000,- Kč jako adekvátní.

84. Z vlastní praxe soud nalezl srovnávací případ ve věci sp.zn. 12 C 96/2016. V daném případě hrozil poškozenému trest odnětí svobody 10 - 20 let nebo výjimečný trest za trestný čin obecného ohrožení podle § 272 odst. 1 a 2 písm. d) trestního zákoníku. Hrozil mu tak dvojnásobný trest než současné žalobkyni. Jednalo se o totožný trestný čin, kvalifikovaný s dvojnásobnou trestní sazbou než současná žalobkyně. Současně byl poškozený trestně stíhán dva roky a šest měsíců, což je zhruba o polovinu méně, než současná žalobkyně. V souvislosti s těmito dvěma faktory by tak soud považoval za přiměřené totožné odškodnění jako v porovnávaném případu. Na rozdíl od současné žalobkyně však byl poškozený rovněž ve vazbě (za tuto byl odškodněn zvláště), současně přišel o jediný zdroj příjmů, když o něj zaměstnavatel ztratil zájem a ukončil s ním pracovní poměr dohodou, avšak žalobci se už nepodařilo najít zaměstnání a byl dále veden v evidenci uchazečů. Díky medializaci se totiž o případu dozvěděli i potencionální další, zaměstnavatelé. Na rozdíl od tamního poškozeného současná žalobkyně, sice ukončila činnost v komisi BOZP, nicméně nejednalo se o jedinou její pracovní aktivitu. Co se týče osobních dopadů, došlo v porovnávaném případu k nedůvěře k poškozenému ze strany jeho rodiny, zatímco současná žalobkyně, nic takového netvrdila. Poškozený v porovnávaném případu byl zasažen i ve zdravotní sféře, měl psychické následky a nesl těžce dané řízení. Současná žalobkyně dané řízení rovněž těžce nesla, avšak žádné zásadní psychické následky neuváděla. Stejně, jako současná žalobkyně, byl tehdejší poškozený bezúhonný, a jeho věc byla silně medializována. I v jejím případě byla prokázána masivní medializace, v obou případech však tato vyplývala ze zásady veřejnosti trestního stíhání). Poškozený v porovnávaném případu měl strach o rodinu, obával se také ztráty přátel, ke které následně došlo a o trestním řízení se hovořilo také ve školském zařízení, které navštěvovalo jeho dítě. Současná poškozená měla obavy o své staré rodiče a až do zahájení trestního stíhání se jí dařilo věc před nimi utajit. V dané věci přiznal soud, tehdejšímu poškozenému částku odškodnění 100 000,- Kč. S ohledem na kratší délku trestního stíhání, avšak hlubší následky v profesní oblasti, soukromého života i psychiky (ztráta zaměstnání, přátel, psychické následky) dospěl soud k závěru, že je na místě přiznat žalobkyni částku totožnou se zadostiučiněním tamního poškozeného.

85. Soudu je z jeho činnosti známo, že synovec žalobkyně se u zdejšího soudu domáhal na žalované přiznání nejen obhajného, ale také zadostiučinění nemajetkové újmy, způsobené mu v témže trestní stíhání, jako současná žalobkyně. Rozsudkem Obvodního soudu pro [adresa] ze dne 31. října 2023, č. j. [Anonymizováno] ve znění rozsudku Městského soudu v Praze č. j. [Anonymizováno]-260, bylo synovci žalobkyně přiznáno zadostiučinění nezákonného trestního stíhání ve výši 150 000,- Kč, přičemž odvolací soud výslovně konstatoval, že taková výše odškodnění odpovídá povaze trestní věci, délce trestního stíhání, jakož i dopadům trestního stíhání do osobnostní sféry žalobce, je přiměřená odškodnění, kterého se poškozeným dostalo v obdobných věcech, a obstojí i se zřetelem k době, která uplynula od vydání rozhodnutí, k nimž bylo při stanovení výše odškodnění přihlíženo. V této souvislosti soud doplňuje, že z předmětného rozhodnutí vyplývá, že synovec žalobkyně na stavbě působil pouhé dva dny, byl následně zproštěn obžaloby dle § 226 písm. c) tr. řádu rozsudkem KS v Hradci Králové ze dne 2. 6. 2022, č. [Anonymizováno], byl podle § 258 odst. 1 písm. b), d), e), odst. 2 tr. řádu rozsudek soudu prvního stupně ve vztahu k žalobci zrušen a podle § 257 odst. 1 písm. b) tr. řádu z důvodu uvedeného v § 222 odst. 2 tr. řádu věc postoupena jinému orgánu, neboť soud shledal, že nejde o trestný čin, ale zažalovaný skutek by mohl být posouzen jako přestupek; toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 2. 6. 2022. [jméno FO] vztahu k synovci žalobkyně tak trestní stíhání trvalo 6 let a 9 měsíců, tedy téměř dvojnásobnou dobu oproti žalobkyni. Zadostiučinění žalobkyně by tak mělo být nižší než v jeho případě. S ohledem na shora uvedené srovnávací případy proto soud výrokem ad.I přiznal žalobkyni zadostiučinění nemajetkové újmy v rozsahu 100 000,- Kč spolu s úrokem z prodlení za dobu od 14.9.2020 do zaplacení. [jméno FO] zbývajícím rozsahu tento nárok zamítl, včetně úroku z prodlení za dobu od 20. 5. 2020 do 13. 9. 2020, který žalobkyni nenáleží, neboť u žalované svůj nárok na náhradu škody uplatnila 13. 3. 2020. Podle § 15 OdpŠk má žalovaná na vyřízení nároku lhůtu šesti měsíců. Před uplynutím této lhůty se tedy žalovaná nemohla dostat do prodlení. Lhůta šesti měsíců uplynula 13. 9. 2020.

86. Druhým nárokem, který žalobkyně uplatnila v daném řízení byla náhrada nákladů na obhajobu. V průběhu řízení bylo dále prokázáno, že žalobkyně vynaložila náklady na svou obhajobu, přičemž tuto postupně zajišťovali dva advokáti, [tituly před jménem] [adresa] a [tituly před jménem] [jméno FO], ve druhém případě přitom byla využita smluvní hodinová odměna. Žalovaná v rámci předběžného projednání nároku žalobkyně uznala v plném rozsahu nárok na náhradu [tituly před jménem] [jméno FO] a částečně i nárok na náhradu nákladů právního zastoupení [tituly před jménem] [jméno FO], když tuto uznala co do části úkonů právní služby v rozsahu 103.939,- Kč vč. DPH představující 39 úkonů právní služby po 1.840,- Kč, 2 půlúkony po 920,- Kč, 41 režijních paušálů po 300,- Kč a DPH ve výši 21 %, současně uhradila i účtované cestovného za využití osobního vozidla ve výši 4.456,71 Kč vč. DPH, promeškaný čas ve výši 4.356,- Kč vč. DPH, parkovné ve výši 211,45 Kč vč. DPH a cestovné vlakovou dopravou a nocležné ve výši 1.470,- Kč včetně DPH, což odpovídá celkových částek, jelikož právní zástupce obhajoval dvě osoby (druhým byl synovec žalobkyně [jméno FO]). Sporné tak zůstaly jen úkony, uvedené v odst. 2 tohoto rozsudku a otázka, zda je na místě přiznat žalobkyni zvýšenou odměnu za jednotlivé úkony právní služby s ohledem na složitost dané věci či mimořádnou obtížnost obhajoby. V této souvislosti soud především konstatuje, že ačkoliv mezi žalobkyní a [tituly před jménem] [jméno FO] smlouva o poskytování právní pomoci formou hodinové mzdy, dle ODŠZ se výše odměny advokáta určuje podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně, tzn. podle vyhlášky č. 177/1996 Sb, ve znění vyhlášky 276/2006, advokátního tarifu, která v ust. § 6 odst. 1 výslovně stanoví, výše mimosmluvní odměny se stanoví podle sazby mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby a podle počtu úkonů právní služby, které advokát ve věci vykonal. Pokud jde o odměny za zastupování v trestních věcech, tyto dále upravuje advokátní tarif v ust. § 10. V odstavci 2 stanoví tarifní hodnotu při obhajobě v trestním řízení ve věcech, ve kterých soud prvního stupně rozhoduje v neveřejném zasedání, částku 500 Kč. V odstavci 3 pak stupňovitě podle výše horní hranice trestu odnětí svobody stanoví advokátní tarif tarifní hodnotu, z níž je následně vypočítávána odměna za jeden úkon právní služby. Vzhledem k tomu, že žalobkyni hrozila trestní sazba až deset let, vypočítá se odměna obhájce za jeden úkon právní služby v dané trestní věci podle odst. 3 písm. c), tedy ve výši 30 000 Kč. V neposlední řadě nutno přihlédnout i k žalobkyní uváděné skutečnosti, že obhájce v rámci jednotlivých úkonů obhajoval nejen ji, ale i jejího synovce. Na takové případy pamatuje ust. § 12 odst. 4 advokátního tarifu, který snižuje odměnu za společné úkony při zastupování nebo obhajobě dvou nebo více osob za každou takto zastupovanou nebo obhajovanou osobu o 20 %. Žalovaná proto postupovala správně, jestliže při stanovení náhrady škody vycházela z jednotlivých úkonů právní služby ve výši 1 840,- Kč, které hodnotila prizmatem ust. § 11 advokátního tarifu, který vypočítává jednotlivé úkony právní služby, za které přísluší právnímu zástupci odměna.

87. Náklady musejí být přitom vynaloženy přímo na odstranění nezákonného rozhodnutí. Nepostačuje, pokud byly vynaloženy v souvislosti s nezákonným rozhodnutím (NS sp. zn. 30 Cdo 594/2013). Obecně sice platí, že advokát je vázán pokyny a přáními svého klienta, nicméně toto ještě nezakládá účelnost a důvodnost všech realizovaných úkonů (vč. porad) a přiznání vícero dalších porad by mělo být jen výjimečné, vždy odůvodněné konkrétními okolnosti vyžadujícími nezbytnost toho konkrétního úkonu za účelem odstranění nezákonného rozhodnutí. O účelně vynaložené náklady právního zastoupení nejde tehdy, jestliže zastoupení nesleduje svůj hlavní účel, tj. poskytování ochrany porušeným nebo ohroženým skutečným subjektivním právům a právem chráněným zájmům (NS sp. zn. 30 Cdo 3190/2014). Zásadní je tedy to, že náklady lze považovat za odškodnitelné jen v případě, kdy šlo o náklady vynaložené účelně a účelnost vynaložení nákladů řízení je třeba posoudit podle okolností konkrétního případu.

88. Ke konání porad s klientem pak soud doplňuje, že pro naplnění požadavku účelnosti takové další porady ve vztahu k odstranění nezákonného rozhodnutí je pro závěr, že konání další porady je úkonem dle § 11 odst. 1 písm. c) AT nutné prokázat konkrétní, individuální nezbytnosti takovéto porady pro další postup ve věci, většinou spojený s nějakou dříve neznámou skutečností. Za poradu s klientem přesahující jednu hodinu náleží přitom obhájci odměna za jeden úkon právní služby bez ohledu na to, jak byla porada dlouhá a o jakou dobu přesáhla stanovenou minimální délku (Vrchní soud v Praze sp. zn. [právnická osoba] 37/2006; Rt 16/2008).

89. Možnost zvýšení odměny zakotvuje § 12 odst. 1 AT, jde-li o úkony mimořádně obtížné nebo časově náročné. Tyto pojmy jsou typickými neurčitými pojmy, jimž poskytuje obsah až konkrétní naplnění. Předem lze tedy jen obtížně definovat, v jakých případech budou splněny podmínky pro zvýšení odměny. Pokud jde obtížnost, je třeba primárně porovnat běžný úkon právní služby s úkonem nikoliv běžným. Časově náročné úkony jsou úkony velmi dlouhé, trvající déle než několik hodin, anebo úkony vykonané večer, v noci, ve svátek nebo v den pracovního volna (Vrchní soud v Praze, sp. zn. 8 To 12/02). Ne ale každý úkon, k němuž došlo v noci nebo o svátcích, je úkonem ve smyslu § 12 odst. 1, je nutné naplnit podmínku nezbytnosti, aby úkon proběhl jindy než v běžnou pracovní, resp. denní dobu (např. úkony nařízené policií; nikoli však např. porada advokáta s klientem v den volna jen proto, že to některému z nich časově více vyhovovalo).

90. Soud nepřisvědčil námitkám žalobkyně, že odměna za veškeré úkony právní služby měla být navýšena na trojnásobek dle § 12 odst. 1 advokátního tarifu. Navzdory poučení dle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. o nutnosti doplnit relevantní skutková tvrzení k tomu, proč každý z jednotlivě nárokovaných úkonů má být odškodněn sazbou trojnásobnou, žalobkyně de facto opakovala, že celé trestní řízení bylo mimořádně obtížným, neboť zahrnovalo nejen znalost práva trestního, ale také práva pracovního, stavebního, správního, bezpečnosti ochrany zdraví při práci i občanského práva. Dále pak bylo třeba se zabývat znalostmi nejenom právními, ale i technickými otázkami, jako fyzikálními silami ovlivňujícími stabilitu [Anonymizováno], a rovněž žalobce poukazoval na mediální tlak v souvislosti s úkony právní služby. Žalobkyně rovněž namítala, že v daném případě obhájce vyvíjel mimořádnou aktivitu. Soud v tomto směru uzavírá, že toto tvrzení se během dokazování nijak nepotvrdilo, když ani z prováděných protokolů tato aktivita nijak nevybočovala z rámce běžné obhajoby. V řadě případů se obhájce na výslechu svědků či znalců vůbec nepodílel, popřípadě jen v minimální míře, a to i v případě protokolů čítajících desítky stran. Nebylo rovněž výjimkou, že se obhájce či jeho koncipientka během jednání nijak verbálně nevyjadřovali a ponechali aktivitu druhému, popřípadě vznesli pouze jeden z několika dotazů, zbývající vznesl druhý ze zúčastněných. Soud tak má pouze za dotvrzené, a z provedeného dokazování i za prokázané, že převzetí právního zastoupení v tomto řízení skutečně vyžadovalo široké znalosti z oblasti práva i jiných oborů, zejména fyzikální a technické znalosti, tedy že převzetí právního zastoupení bylo mimořádně obtížným, nahlížení do spisu bylo nutné provést na několikrát a s ohledem na odbornost věci bylo zapotřebí sepsat závěrečný návrh na odpovídající úrovni (viz úkony u nichž došlo k navýšení odměny ve níže uvedené tabulce včetně zdůvodnění).

91. Předmětem řízení zůstaly následující úkony právní služby (viz výše kombinace žaloby a negativního vymezení neodškodnění úkonů žalovanou) či navýšení za již odškodněné úkony ze strany žalované, jejichž výčet včetně závěru soud shrnul do níže uvedené tabulky: úkon ze dne úkony [tituly před jménem] [jméno FO] (tučně zvýrazněny úkony s navýšením) rozsah dle sml.odměny po 3 000,- Kč počet úkonů dle 177/1996 hodnota úkonu dle 177/1996 žalovaná přiznala závěr soudu 01.02.2017 převzetí a příprava obhajoby 1 2 3680 1840 převzetí a příprava zastoupení může trvat několik hodin, ba dokonce i dnů, jde-li o velmi složitou věc, přesto má advokát nárok na odměnu za tento úkon pouze jednou; v případě převzetí velmi složité věci by připadalo v úvahu právě zvýšení odměny dle § 12/1 AT, soud dospěl k závěru, že je na místě přiznat žalobkyni navýšenou odměnu na trojnásobek s ohledem na shledanou věcnou složitost věci – žalobkyni tedy náleží odměna za další 2 úkony právní služby nad rámec již vyplaceného jednoho úkonu s režijním paušálem a 21% DPH 06.02.2017 základní seznámení se spisem, studium spisu 5 0 0 seznámení se se spisem při převzetí zastoupení je součástí úkonu dle § 11/1 a) AT a tento odškodněn již byl (viz např. usnesení Ústavního soudu ze dne 25. 9. 2018, sp. zn. IV. ÚS 2285/18) – žalobkyni nenáleží odškodnění 07.02.2017 oznámení soudu o převzetí obhajoby 0,5 0 0 informování soudu o převzetí zastoupení není úkonem dle § 11 AT - žalobkyni nenáleží odškodnění 07.02.2017 základní seznámení se spisem, studium spisu 5 0 0 seznámení se se spisem při převzetí zastoupení je součástí úkonu dle § 11/1 a) AT a tento odškodněn již byl (viz např. usnesení Ústavního soudu ze dne 25. 9. 2018, sp. zn. IV. ÚS 2285/18) – žalobkyni nenáleží odškodnění 15.02.2017 nahlížení do soudního spisu u OS v [adresa] 2 2 3680 vzhledem k soudem zjištěné věcné komplikovanosti a rozsáhlosti trestního stíhání má soud za účelné, že nový obhájce (zastoupen koncipientkou) nahlížel do spisu za účelem seznámení se s jeho obsahem, když prostudování spisu přichází v úvahu jakožto účtovatelný úkon i v jiné situaci, než při skončení vyšetřování (jak definuje AT), kdy nahlédnout již (časově) nelze; soud tedy přiznal za tento úkon odměnu ve výši jednoho úkonu, navýšeného na dvojnásobek odměny dle § 11/1 f) AT, i když tento úkon není bezprostředně součástí uzavření vyšetřování, a to analogicky dle § 11 odst. 3 AT (viz. Vrchní soud v Praze, sp. zn. 4 To 53/98, nebo NS sp. zn. 7 TZ 66/99 ) - žalobkyni tedy náleží odměna za 2 úkony právní služby společně s jedním režijním paušálem 23.02.2017 nahlížení do soudního spisu OS v [adresa] 4 2 3680 i v tomto případě s ohledem na rozsah spisu dospěl soud k závěru, že je na místě přiznat odměnu ve výši jednoho úkonu, navýšeného na dvojnásobek odměny dle § 11/1 f) AT, i když tento úkon není bezprostředně součástí uzavření vyšetřování, a to analogicky dle § 11 odst. 3 AT (viz. Vrchní soud v Praze, sp. zn. 4 To 53/98, nebo NS sp. zn. 7 TZ 66/99 ) - žalobkyni tedy náleží odměna za 2 úkony právní služby společně s jedním režijním paušálem 02.03.2017 studium usnesení o zahájení trestního stíhání + vyhodnocení 4 0 0 studium dokumentů obhájcem není úkonem dle § 11 AT - žalobkyni nenáleží odškodnění 07.03.2017 studium znaleckého posudku + vyhodnocení 3,5 0 0 studium dokumentů obhájcem není úkonem dle § 11 AT - žalobkyni nenáleží odškodnění 08.03.2017 studium obžaloby, vyhodnocení, příprava vyjádření a stanovení dalšího postupu 8 0 0 studium dokumentů obhájcem, příprava dokumentů pro jejich budoucí použití v trestním řízení, ani stanovení dalšího postupu nejsou úkonem dle § 11 AT - žalobkyni nenáleží odškodnění 04.04.2017 studium smluvní dokumentace 4 0 0 studium dokumentů obhájcem není úkonem dle § 11 AT - žalobkyni nenáleží odškodnění 13.04.2017 podnět k předběžnému projednání obžaloby 12 0,5 920 920 jedná se o úkon dle § 11/3 a § 11/2 d) AT, neboť jde o návrh nikoli ve věci samé; předběžné projednání se koná pro účely posouzení opodstatněnosti a kvality obžaloby - žalobkyni nenáleží další odškodnění 24.04.2017 podnět k předběžnému projednání obžaloby 2 0 0 protože se jedná o doplnění podnětu ze dne 13. 4. 2017, který již odškodněn dle AT byl, nejde v tomto směru u úkon účelný, když žalované nelze klást k tíži, že žalobce nepodal původní návrh úplně a musel jej doplňovat - žalobkyni nenáleží odškodnění 03.05.2017 porada s klientem, příprava na hlavní líčení 4,5 1 1840 1840 Za poradu s klientem přesahující jednu hodinu náleží obhájci odměna za jeden úkon právní služby bez ohledu na to, jak byla porada dlouhá a o jakou dobu přesáhla stanovenou minimální délku (Vrchní soud v Praze sp. zn. [právnická osoba] 37/2006; Rt 16/2008), příprava obhájce na jednání není úkonem právní služby dle § 11 AT - žalobkyni nenáleží další odškodnění 04.05.2017 účast na hlavním líčení 9- 12, 13- 14.20 ([tituly před jménem] [jméno FO]) 4,5 0 0 Jakkoli je pochopitelná snaha advokáta, aby jej v případě nemožnosti jeho osobní účasti zastoupil substitut plně znalý celého řízení, nelze toto nákladově přenášet na stát, resp. stranu žalovanou. Jedná se o otázku vnitřní organizace činnosti příslušné advokátní kanceláře a zvýšené náklady spojené s tím, že obhájce poskytuje právní služby v takovém rozsahu, neumožňujícím mu účastnit se všech úkonů předmětného trestního stíhání, nejsou náklady účelně vynaloženými k odstranění nezákonného rozhodnutí v tom smyslu, že by toto měl ve zvýšeném rozsahu hradit stát. Stát by tak totiž fakticky nákladově hradil možnost poskytování právních služeb obhájcem nad rámec jeho kapacitních možností. Žalobkyni odškodnění nenáleží. 04.05.2017 obhajoba u hlavního líčení 9- 12, 13- 14.20, příprava, vyhodnocení ([tituly před jménem] [jméno FO]) 9,5 3 5520 5520 příprava obhájce na jednání, ani vyhodnocení průběhu HL nejsou úkonem právní služby dle § 11 AT, hlavní líčení se konalo od 9:00 hod. do 14:20 - žalobkyni náleží odškodnění v rozsahu 3 úkonů (tzn. za každé započaté 2 hodiny) 09.05.2017 sdělení soudu 0,5 0 0 prosté sdělení soudu nebo sdělení právního názoru obhájce soudu či návrh na doplnění dokazování nejsou úkony ve věci samé ve smyslu § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, neboť tyto úkony se týkají buď pouze právní argumentace či samotného dokazování, a nelze je tak podřadit ani cestou § 11 odst. 3 advokátního tarifu pod jiný úkon právní služby (srovnej, například usnesení Vrchního soudu v Praze, sp. zn. 2 To 28/2004 nebo 8 To 59/99) - žalobkyni nenáleží odškodnění 11.08.2017 vyhodnocení ak. stavu případu, příprava otázek pro znalce, komunikace se znalcem 3 0 0 vyhodnocení ak. stavu případu, příprava otázek pro znalce, komunikace se znalcem nejou úkonem právní služby dle § 11 AT - žalobkyni nenáleží odškodnění 21.08.2017 žádost o znalecký posudek 1,5 0 0 žádost o znalecký posudek lze vyhodnotit jako návrh na doplnění dokazování či zaslání vyhotoveného znaleckého posudku, v obou případech se nejedná o úkon ve smyslu § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, nelze jej však současně podřadit ani cestou § 11 odst. 3 advokátního tarifu pod jiný úkon právní služby (srovnej, například usnesení Vrchního soudu v Praze, sp. zn. 2 To 28/2004 nebo 8 To 59/99) - žalobkyni nenáleží odškodnění 19.09.2017 žádost o opravu protokolu 0,5 0 0 realizace úkonu se podává z listiny dokládající tento úkon (žádost o opravu ze dne 19.9.2017); soud posoudil jako účelný úkon dle § 11/3 a § 11/2 b) AT – žalobkyni náleží odměna 26.09.2017 porada s klientem + příprava ([tituly před jménem] [jméno FO]) 3,5 1 1840 1840 Za poradu s klientem přesahující jednu hodinu náleží obhájci odměna za jeden úkon právní služby bez ohledu na to, jak byla porada dlouhá a o jakou dobu přesáhla stanovenou minimální délku (Vrchní soud v Praze sp. zn. [právnická osoba] 37/2006; Rt 16/2008), příprava obhájce na jednání není úkonem právní služby dle § 11 AT - žalobkyni nenáleží další odškodnění 26.09.2017 studium výpovědí obžalovaných, příprava 2 0 0 nejedná se o úkon právní služby dle § 11 AT - žalobkyni nenáleží odškodnění 03.10.2017 účast na hlavním líčení + příprava, ([tituly před jménem] [jméno FO]) 7,5 2 3680 5520 hlavní líčení se konalo od 9:00 hod. do 13:25 hod. (přerušeno 11:11-11:50) - žalobkyni náleží odškodnění pouze v rozsahu 2 úkonů (tzn. za každé započaté 2 hodiny) a 2x 1/2 hodiny zmeškaného času 03.10.2017 účast na hlavním líčení (9 - 11.11) - 11.50 - 13.25) [tituly před jménem] [jméno FO] 3,75 0 0 Žalobkyně již byla za úkon advokáta z téhož dne odškodněna, v případě účasti advokátní koncipientky nejde o účelně vynaložený úkon k odstranění nezákonného rozhodnutí, závisí na vnitřní organizaci příslušné advokátní kanceláře a žalobkyni odškodnění nenáleží (k tomu blíže viz úkon z 4.5.2017). 04.10.2017 účast u hlavního líčení (9-9.08) [tituly před jménem] [jméno FO] 0,1 0 0 Žalobkyně již byla za úkon advokáta z téhož dne odškodněna, v případě účasti advokátní koncipientky nejde o účelně vynaložený úkon k odstranění nezákonného rozhodnutí, závisí na vnitřní organizaci příslušné advokátní kanceláře a žalobkyni odškodnění nenáleží (k tomu blíže viz úkon z 4.5.2017). 04.10.2017 účast na hlavním líčení, nekonalo se, porada s klientem ([tituly před jménem] [jméno FO]) 0,5 0,5 920 920 Protože došlo k odročení bez projednání věci (hlavní líčení od 9:00 hod. do 9:08 hod.), a to v souladu s § 14 odst. 2 AT - žalobkyni nenáleží další odškodnění 05.10.2017 účast na hlavním líčení, příprava, ([tituly před jménem] [jméno FO]) 5,5 2 3680 5520 hlavní líčení se konalo od 9:00 hod. do 14:05 hod. (přerušeno 10:03-10:08 + 12:00-13:00)- žalobkyni náleží odškodnění pouze v rozsahu 2 úkonů (tzn. za každé započaté 2 hodiny) + dvou půl hodin zmeškaného času 05.10.2017 účast na hlavním líčení (9 - 12, 13-14 ) [tituly před jménem] [jméno FO] 4 0 0 Žalobkyně již byla za úkon advokáta z téhož dne odškodněna, v případě účasti advokátní koncipientky nejde o účelně vynaložený úkon k odstranění nezákonného rozhodnutí, závisí na vnitřní organizaci příslušné advokátní kanceláře a žalobkyni odškodnění nenáleží (k tomu blíže viz úkon z 4.5.2017). 10.10.2017 studium znaleckého posudku soud. znalce [tituly před jménem] P. [jméno FO] objed. AK [adresa] 1 0 0 nejedná se o úkon právní služby dle § 11 AT - žalobkyni nenáleží odškodnění 16.10.2017 studium znaleckého posudku soud. znalce [tituly před jménem] P. [adresa] 1 0 0 nejedná se o úkon právní služby dle § 11 AT - žalobkyni nenáleží odškodnění 17.10.2017 žádost o konání hlavního líčení v nepřítomnosti 0,1 0 0 nejedná se o úkon právní služby dle § 11 AT - žalobkyni nenáleží odškodnění 25.10.2017 porada s klientem, příprava na hl. líčení 2 1 1840 Rovněž tuto poradu soud vyhodnotil jako účelnou, když přímo navazovala na nařízené hlavní líčení, žalobkyni proto náleží náhrada za 1 úkon právní služby 31.10.2017 účast u hlavního líčení - [tituly před jménem] [jméno FO] 9-11.30, 12.10-14.30) 4,75 2 3680 5520 hlavní líčení se konalo od 9:00 hod. do 14:30 hod. (11:03-11:13 + 11:30-12:10)- žalobkyni náleží odškodnění pouze v rozsahu 3 úkonů (tzn. za každé započaté 2 hodiny) 01.11.2017 účast u hlavního líčení -[tituly před jménem][jméno FO] (9-10.30, 11.05-14.20) 4,75 3 5520 5520 hlavní líčení se konalo od 9:00 hod. do 14:20 hod. (přerušeno na 5 minut) - žalobkyni náleží odškodnění pouze v rozsahu 3 úkonů (tzn. za každé započaté 2 hodiny) 02.11.2017 účast u hlavního líčení - [tituly před jménem][jméno FO] (9-11.40) 2,75 2 3680 3680 hlavní líčení se konalo od 9:00 hod. do 11:40 hod. - žalobkyni náleží odškodnění pouze v rozsahu 2 úkonů (tzn. za každé započaté 2 hodiny) 20.11.2017 rozbor znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO], odborné vyjádření [tituly před jménem] [adresa] 1 0 0 nejedná se o úkon právní služby dle § 11 AT - žalobkyni nenáleží odškodnění 08.01.2018 příprava na hlavní líčení ([tituly před jménem] [jméno FO]) 3,5 0 0 příprava obhájce není úkonem právní služby dle § 11 AT - žalobkyni nenáleží odškodnění 09.01.2018 obhajoba u hlavního líčení, příprava, porada s klientem, ([tituly před jménem] [jméno FO]) 4 2 3680 3680 hlavní líčení se konalo od 9:00 hod. do 12:50 hod. (přerušeno 18 minut)- žalobkyni náleží odškodnění pouze v rozsahu 2 úkonů (tzn. za každé započaté 2 hodiny) 09.01.2018 účast na hlavním líčení [tituly před jménem] [jméno FO] ( 9.00 - 10.42 , 11.00-12.50) 3,5 0 0 Žalobkyně již byla za úkon advokáta z téhož dne odškodněna, v případě účasti advokátní koncipientky nejde o účelně vynaložený úkon k odstranění nezákonného rozhodnutí, závisí na vnitřní organizaci příslušné advokátní kanceláře a žalobkyni odškodnění nenáleží (k tomu blíže viz úkon z 4.5.2017). 10.01.2018 příprava na hlavní líčení ([tituly před jménem] [jméno FO]) 2,5 0 0 příprava obhájce není úkonem právní služby dle § 11 AT - žalobkyni nenáleží odškodnění 11.01.2018 účast na hlavním líčení [tituly před jménem] [jméno FO] ( 9.00 - 11.45, 12.00 - 15.00) 5,75 0 0 Žalobkyně již byla za úkon advokáta z téhož dne odškodněna, v případě účasti advokátní koncipientky nejde o účelně vynaložený úkon k odstranění nezákonného rozhodnutí, závisí na vnitřní organizaci příslušné advokátní kanceláře a žalobkyni odškodnění nenáleží (k tomu blíže viz úkon z 4.5.2017). 11.01.2018 obhajoba u hlavního líčení, příprava, porada s klientem, následná analytika, ([tituly před jménem] [jméno FO]) 9,5 4 7360 7360 hlavní líčení se konalo od 9:00 hod. do 15:10 hod. - žalobkyni náleží odškodnění pouze v rozsahu 4 úkonů (tzn. za každé započaté 2 hodiny) 13.02.2018 účast u hlavního líčení ( 9- 10.05, 10.30-11.20, 12.30-13.40 [tituly před jménem] [jméno FO]) 3 1 1840 hlavní líčení se konalo od 9:00 hod. do 13:40 hod. Protože po odchodu [tituly před jménem] [jméno FO] v 12:55 z jednání obhajobu převzala jeho koncipientka, přísluší v tomto případě náhrada v rozsahu 1 úkonu (tzn. za každé započaté 2 hodiny) 13.02.2018 účast u hlavního líčení ( 9- 10.05, 10.30-11.20, 12.30-12.55 [tituly před jménem] [jméno FO]) 2,33 2 3680 3680 hlavní líčení se konalo od 9:00 hod. do 13:40 hod.(přerušeno 30 minut) Protože [tituly před jménem] [jméno FO] v 12:55 odešel z jednání a obhajobu převzala jeho koncipientka, přísluší v tomto případě náhrada v rozsahu 2 úkonů (tzn. za každé započaté 2 hodiny) 15.02.2018 účast u hlavního líčení (9.00-9.54,10.15-10.30,11.00-11.25 [tituly před jménem] [jméno FO]) 1,5 2 3680 1840 hlavní líčení se konalo od 9:00 do 11:25 hod. (přerušeno 19 minut) - žalobkyni náleží odškodnění v rozsahu 2 úkonů (tzn. za každé započaté 2 hodiny) 15.02.2018 účast u hlavního líčení (9.00-9.54,10.15-10.30,11.00-11.25 [tituly před jménem] [jméno FO] 1,5 0 0 Žalobkyně již byla za úkon advokáta z téhož dne odškodněna, v případě účasti advokátní koncipientky nejde o účelně vynaložený úkon k odstranění nezákonného rozhodnutí, závisí na vnitřní organizaci příslušné advokátní kanceláře a žalobkyni odškodnění nenáleží (k tomu blíže viz úkon z 4.5.2017). 28.03.2018 komunikace se znalcem 1,5 0 0 komunikace obhájce se znalcem není úkonem právní služby dle § 11 AT - žalobkyni nenáleží odškodnění 28.03.2018 příprava a jednání se znalcem ([tituly před jménem] [jméno FO]) 2,5 0 0 není úkonem právní služby dle § 11 AT - žalobkyni nenáleží odškodnění 05.04.2018 nahlížení do spisu 2 2 3680 i v tomto případě s ohledem na rozsah spisu dospěl soud k závěru, že je na místě přiznat odměnu ve výši jednoho úkonu, navýšeného na dvojnásobek odměny dle § 11/1 f) AT, i když tento úkon není bezprostředně součástí uzavření vyšetřování, a to analogicky dle § 11 odst. 3 AT (viz. Vrchní soud v Praze, sp. zn. 4 To 53/98, nebo NS sp. zn. 7 TZ 66/99 ) - žalobkyni tedy náleží odměna za 2 úkony právní služby společně s jedním režijním paušálem 10.04.2018 příprava 2 0 0 příprava obhájce není úkonem právní služby dle § 11 AT - žalobkyni nenáleží odškodnění 12.04.2018 účast na hlavním líčení, ([tituly před jménem] [jméno FO]) 2 0 0 Žalobkyně již byla za úkon advokáta z téhož dne odškodněna, v případě účasti advokátní koncipientky nejde o účelně vynaložený úkon k odstranění nezákonného rozhodnutí, závisí na vnitřní organizaci příslušné advokátní kanceláře a žalobkyni odškodnění nenáleží (k tomu blíže viz úkon z 4.5.2017). 12.04.2018 obhajoba u HL, příprava, porada s klientem, ([tituly před jménem] [jméno FO]) 4,5 3 5520 3680 hlavní líčení se konalo od 9:00 hod. do 11:30 hod. ( přerušeno na 13 minut) - žalobkyni náleží odškodnění v rozsahu 3 úkonů (tzn. za každé započaté 2 hodiny) 23.04.2018 studium protokolu o hlavním líčení ze 12.4.2018, vyhodnocení 1 0 0 studium protokolu není úkonem právní služby dle § 11 AT - žalobkyni nenáleží odškodnění 09.05.2018 příprava na hlavní líčení 3,5 0 0 příprava obhájce není úkonem právní služby dle § 11 AT - žalobkyni nenáleží odškodnění 09.05.2018 studium statického posudku, příprava 1,5 0 0 studium dokumentů obhájcem není úkonem dle § 11 AT - žalobkyni nenáleží odškodnění 10.05.2018 účast na hlavním líčení, porada s klientem, příprava ([tituly před jménem] [jméno FO]) 6,5 3 5520 3680 hlavní líčení se konalo od 9:00 hod. do 13:35 hod. (přerušeno 9 minut) - žalobkyni náleží odškodnění v rozsahu 3 úkonů (tzn. za každé započaté 2 hodiny) 10.05.2018 účast na hlavním líčení ([tituly před jménem] [jméno FO]) 2,5 0 0 Žalobkyně již byla za úkon advokáta z téhož dne odškodněna, v případě účasti advokátní koncipientky nejde o účelně vynaložený úkon k odstranění nezákonného rozhodnutí, závisí na vnitřní organizaci příslušné advokátní kanceláře a žalobkyni odškodnění nenáleží (k tomu blíže viz úkon z 4.5.2017). 29.05.2018 studium protokolu o hlavním líčení a vyhodnocení 1,5 0 0 studium protokolu není úkonem právní služby dle § 11 AT - žalobkyni nenáleží odškodnění 04.06.2018 závěrečná redakce závěrečného návrhu 3,5 0 0 úkon finalizace podání před jeho odesláním soudu není úkonem právní služby dle § 11 AT - žalobkyni nenáleží odškodnění 05.06.2018 závěrečný návrh 6 1 1840 soud tento úkon vyhodnotil jako účelný, když jej vyhodnotil jako písemné podání či návrh ve věci samé dle § 11/3 a 11/1 d) AT – žalobkyni náleží 1x odměna 06.06.2018 příprava závěrečné řeči 3 0 0 úkon přípravy podání (předchází úkonu podání samotnému) není úkonem právní služby dle § 11 AT - žalobkyni nenáleží odškodnění 07.06.2018 účast na hlavním líčení, příprava, ([tituly před jménem] [jméno FO]) 7,5 2 3680 5520 hlavní líčení se konalo od 9:00 hod. do 15:10 hod. (přerušeno 12:13-13:00) - žalobkyni náleží odškodnění pouze v rozsahu 2 úkonů (tzn. za každé započaté 2 hodiny) a 2x 1/2 zmeškaného času 07.06.2018 účast na hlavním líčení ([tituly před jménem] [jméno FO]) 4,5 0 0 Žalobkyně již byla za úkon advokáta z téhož dne odškodněna, v případě účasti advokátní koncipientky nejde o účelně vynaložený úkon k odstranění nezákonného rozhodnutí, závisí na vnitřní organizaci příslušné advokátní kanceláře a žalobkyni odškodnění nenáleží (k tomu blíže viz úkon z 4.5.2017). 18.06.2018 studium písemných závěrečných řečí OSZ a obžalovaných 2 0 0 studium závěrečných návrhů OSZ a jiných obžalovaných není úkonem právní služby dle § 11 AT - žalobkyni nenáleží odškodnění 08.11.2018 obhajoba u HL 9:00 - 12:10 hod., příprava, porada s klientem ([tituly před jménem][jméno FO]) 6,5 2 3680 3680 hlavní líčení se konalo od 9:00 hod. do 12:10 hod. - žalobkyni náleží odškodnění pouze v rozsahu 2 úkonů (tzn. za každé započaté 2 hodiny) 15.04.2019 studium rozsudku soudu I. stupně 4 0 0 studium jakýchkoliv dokumentů obhájcem není úkonem dle § 11 AT - žalobkyni nenáleží odškodnění 16.04.2019 vyhodnocení rozsudku 7,5 0 0 interní vyhodnocení rozhodnutí soudu není úkonem právní služby dle § 11 AT - žalobkyni nenáleží odškodnění 17.05.2019 odvolání OSZ, vyhodnocení, tel. konzultace s klientem 3,5 0 0 interní vyhodnocení jakýchkoliv dokumentů není úkonem právní služby dle § 11 AT - žalobkyni nenáleží odškodnění 21.05.2019 studium odvolání státní zástupkyně proti rozsudku soudu I. stupně 1,5 0 0 studium jakýchkoliv dokumentů obhájcem není úkonem dle § 11 AT - žalobkyni nenáleží odškodnění 05.06.2019 vyjádření k odvolání státní zástupkyně 5 1 1840 1840 úkon byl vyhodnocen jako písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 a § 11 odst. 3 AT 11.06.2019 závěrečná redakce vyjádření 3,5 0 0 finalizace podání před jeho odesláním soudu není úkonem právní služby dle § 11 AT - žalobkyni nenáleží odškodnění 28.06.2019 průběžná analytická činnost 4 0 0 průběžná analytická činnost není úkonem právní služby dle § 11 AT - žalobkyni nenáleží odškodnění 17.09.2019 studium usnesení KS v [adresa] 2 0 0 studium jakýchkoliv dokumentů obhájcem není úkonem dle § 11 AT - žalobkyni nenáleží odškodnění 17.09.2019 usnesení KS HK, pobočka [adresa], vyhodnocení, stanovení strategie dalšího postupu, zpráva klientovi 4,5 0 0 studium rozhodnutí soudu, jeho vyhodnocení, strategické posouzení ani informování o něm klienta není úkonem právní služby dle § 11 AT - žalobkyni nenáleží odškodnění 92. V dané věci tak bylo na náhradě nákladů řízení [tituly před jménem] [jméno FO] přiznáno celkem 48 úkonů právní služby po 1840,- Kč, 2 úkony právní služby po 920,- Kč, 46 režijních paušálů po 300,- Kč, 6x náhrada promeškaného času po 100,- Kč, stravné ve výši 136,50 Kč za období 31.10.2017-2.11.2017, kdy zastupovala žalobkyni pouze advokátní koncipientka, to vše spolu s 21% DPH. Soud v daném případě přiznal žalobkyni požadovanou náhradu stravného v souhrnné výši, když dospěl k závěru, že tento nárok by podle dle § 163 odst. 1 písm. a) zákoníku práce (v tehdy účinném znění) představoval mnohem vyšší částku (za každý kalendářní den pracovní cesty příslušelo zaměstnanci stravné: a) za každý kalendářní den pracovní cesty nejméně ve výši 91 Kč, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin (v daném případě se jednalo o celkem tři dny a nárok by tak představoval 3x91.), přičemž s ohledem na žalobkyní uplatněné náklady společně s jejím synovcem bylo žalobkyni přiznáno pouze polovina uvedené částky. Celkem soud dospěl k závěru, že je na místě na náhradě nákladů řízení přiznat částku 126 517,60 Kč. Protože žalovaná na shora uvedené úkony právní služby uhradila žalobkyni částku 103 939,- Kč, rozhodl soud o přiznání rozdílu mezi oběma částkami ve výroku ad. I včetně úroku z prodlení včetně úroku z prodlení za dobu od 20. 5. 2020 do 13. 9. 2020, který žalobkyni nenáleží, neboť u žalované svůj nárok na náhradu škody uplatnila 13. 3. 2020. Podle § 15 OdpŠk má žalovaná na vyřízení nároku lhůtu šesti měsíců. Před uplynutím této lhůty se tedy žalovaná nemohla dostat do prodlení. Lhůta šesti měsíců uplynula 13.9. 2020.

93. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. V daném případě byly uplatněny dva nároky, a to nárok na nemajetkovou újmu ve výši 339 500,- Kč a nárok na náhradu škody (obhajné) ve výši 643 014,19 Kč. Součet tarifních hodnot obou nároků činí 693 014,19 Kč (50 000 + 643 014,19), úspěch žalobkyně představuje částka 256 087,60 Kč (50 000 + 206 087,6o Kč), tj. 36,96 %. Převážně úspěšná byla žalovaná (z 63,05 %), které tak náleží 26,09 % (63,05 % - 36,96 %) nákladů, které jí v řízení vznikly. V řízení před soudem prvního stupně vznikly žalované náklady (§ 151 odst. 3 o. s. ř. a § 1 odst. 3, § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb.) za vyjádření ze dne 12.11.2020, vyjádření ze dne 19.8.2024, příprava na jednání soudů obou stupňů ve dnech 28.2.2023, 18.7.2023, 21.3.2023, 18.7.2023, 21.2.2024, 27. 6. 2024, 10. 9. 2024, 19. 9. 2024 a účast na jednáních soudů obou stupňů ve dnech 28.2.2023, 18.7.2023, 21.3.2023, 18.7.2023, 21.2.2024, 27. 6. 2024, 10. 9. 2024, 19. 9. 2024, tedy ve výši 5 400 Kč (18 x 300), náleží žalované náleží 26,09 %, tj. 1 408,86 Kč.

Poučení