46 C 112/2022 - 95

Rubrum

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Martincovou ve věci žalobkyně: [Jméno zainteresované společnosti 0/0], IČO [IČO zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0] proti žalované: [Jméno zainteresované osoby 0/0], narozená [Datum narození zainteresované osoby 0/0] bytem [Adresa zainteresované osoby 0/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0] o zaplacení 4 999 279,44 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 4 547 512,76 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % z částky 4 547 512,76 Kč od [datum] do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení 451 766,68 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % z částky 451 766,68 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna žalobkyni zaplatit náhradu nákladů řízení v částce 431 617,07 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení 4 999 279,44 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku I. a II. tohoto rozsudku z titulu prohlášení žalované ze dne [datum] jako ručitele, na základě kterého se zavázala uhradit dluh společnosti [právnická osoba]., IČO [IČO], sídlem [adresa] (dále jen „[právnická osoba].“) pro případ, že závazky [právnická osoba], ze smlouvy o nájmu dopravního prostředku č. [hodnota] uzavřené dne [datum] (dále jen „smlouva“) s žalobkyní nebudou plněny. Předmětem smlouvy byl pronájem motorového vozidla tov. zn. [Anonymizováno] [Anonymizováno], reg. zn. [SPZ] (dále jen „vozidlo“) formou tzv. operativního leasingu. Součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky, které v čl. VI odst. 1 stanovily [právnická osoba]., zákaz zatížení předmětu nájmu jakýmikoliv právy třetích osob (včetně jeho přenechání do užívání třetím osobám) a povinnost zabránit vzniku těchto práv. Opačný případ by byl považován za podstatné porušení smlouvy. Dne [datum] uzavřela [právnická osoba]., se společností [Anonymizováno], IČO [IČO], sídlem [Anonymizováno] [adresa], [adresa] (dále jen „společnost [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno].“), jejímž jednatelem byl toho času [jméno FO], ohledně užívání vozidla smlouvu o podnájmu (dále jen „smlouva o podnájmu“). Z tohoto důvodu žalobkyně od smlouvy dopisem ze dne [datum] odstoupila pro její podstatné porušení a [právnická osoba], vyzvala k vrácení vozidla, k čemuž však nedošlo. Vozidlo se v současné době nachází v úschově [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [adresa] a žalobkyně se jeho vydání domáhá v řízení o nahrazení souhlasu s vydáním z důvodu jeho neudělení ze strany [právnická osoba]. Žalobkyně proto vyhotovila konečné finanční vyúčtování a [právnická osoba]., vyzvala k úhradě dluhu, kterou však žalobkyni neuhradila, a proto se žalobkyně obrátila s výzvou k úhradě dluhu na žalovanou z titulu ručitele; ani žalovaná dluh neuhradila. Žalovaná částka se tak skládá z kladného rozdílu mezi dlužnou kapitálovou částí a prodejní cenou vozidla ve výši 2 396 242,86 Kč (dle čl. XIV odst. 10 bodu 2 všeobecných obchodních podmínek), ze smluvní pokuty ve výši 10 % z budoucích splátek nájemného včetně daně z přidaného hodnoty splatných po odstoupení od smlouvy ve výši 248 376,58 Kč (podle čl. XIV odst. 10 bodu 3 všeobecných obchodních podmínek) a ze smluvní pokuty ve výši 2 000 Kč za každý den prodlení s vrácením vozidla za období od [datum] do [datum] ve výši 2 354 660 Kč včetně daně z přidané hodnoty (podle čl. XIII bodu 7 všeobecných obchodních podmínek).

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila. Potvrdila, že mezi [právnická osoba]., a žalobkyní byla uzavřena smlouva; za neúčinné však považovala prohlášení ručitele ze dne [datum], jelikož jím měl být zajištěn budoucí a žalované neznámý závazek ze smlouvy. Dále žalovaná namítla neplatnost odstoupení od smlouvy ze dne [datum] ze strany [právnická osoba]., jelikož bylo založeno na zjištěních ohledně užívání vozidla třetí osobou na základě smlouvy o podnájmu učiněných z podaného vysvětlení [jméno FO] a žalované na policii v rámci trestního řízení, tedy zjištěních získaných neoprávněně. Žalovaná popřela, že by smlouvu o podnájmu podepsala, současně vznesla námitku pravosti a správnosti této listiny. Vozidlo bylo totiž podle žalované ze strany [jméno FO] užíváno nikoliv na základě smlouvy o podnájmu, nýbrž z jeho pozice člena dozorčí rady [právnická osoba]. Nárok žalobkyně uplatněný žalobou tak žalovaná považovala za neoprávněný jednak z důvodu neplatnosti odstoupení od smlouvy, jednak z důvodu, že pokud [právnická osoba]., nemohla uspokojit požadavek žalobkyně na vrácení vozidla, jelikož vozidlo bylo zajištěno policií právě z podnětu žalobkyně, nemohla tak uspokojit požadavek žalobkyně ani žalovaná.

3. Ze smlouvy o nájmu dopravního prostředku č. [hodnota] bylo zjištěno, že dne [datum] byla uzavřena smlouva mezi žalobkyní a [právnická osoba]., která byla zastoupena žalovanou, na základě které se žalobkyně zavázala pronajmout motorové vozidlo tov. zn. [Anonymizováno] [Anonymizováno] na dobu 60 měsíců a [právnická osoba]., se zavázala měsíčně hradit splátky nájemného ve výši 40 249 Kč včetně daně z přidané hodnoty.

4. Ze všeobecných obchodních podmínek operativního full service leasingu č. [Anonymizováno]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno] bylo zjištěno, že jsou nedílnou součástí smlouvy a upravují vzájemná práva a povinnosti smluvních stran včetně zákazu zatížení předmětu nájmu jakýmikoliv právy třetích osob a (čl. VI odst. 1) a způsoby ukončení nájemní smlouvy včetně nároků stran z toho vyplývajících (čl. XIV odst. 10). Všeobecné obchodní podmínky byly opatřeny podpisem žalované.

5. Z prohlášení ručitele ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná se zavázala uhradit pohledávky žalobkyně plynoucí ze smlouvy, jestliže nájemce nesplní závazky ze smlouvy plynoucí, jakož i závazky, které je nájemce povinen splnit při předčasném ukončení smlouvy nebo po jejím skončení.

6. Ze smlouvy o podnájmu dopravního prostředku bylo zjištěno, že dne [datum] byla mezi [právnická osoba]., na straně podnajímatele a společností [Anonymizováno] na straně podnájemce uzavřena smlouva, jejím předmět byl podnájem vozidla na dobu určitou od [datum] do [datum] za částku 40 248 Kč měsíčně. Jako zástupce podnajímatele byla uvedena členka představenstva - žalovaná, jako zástupce podnájemce byl uveden jednatel [tituly před jménem] [jméno FO] [Anonymizováno].

7. Z výpisů z účtu žalobkyně bylo zjištěno, že dne [datum] a dne [datum] byly přijaty platby od společnosti [Anonymizováno] ve výši 40 248 Kč, dne [datum] platba ve výši 12 245 Kč a dne [datum] platba ve výši 561 Kč.

8. Z úředního záznamu o podaném vysvětlení ze dne [datum] bylo zjištěno, že tohoto dne se na policie dostavil za společnost [Anonymizováno] [tituly před jménem] [jméno FO] k podání vysvětlení, kde se vyjadřoval rovněž k užívání vozidla.

9. Z úředního záznamu o podaném vysvětlení ze dne [datum] bylo zjištěno, že tohoto dne se na policie dostavila žalovaná k podání vysvětlení ve věci „oznam. spol. [Anonymizováno] [právnická osoba] přečin zpronevěry“, kde se vyjadřovala k podpisu smlouvy o podnájmu.

10. Z odstoupení od smlouvy ze dne [datum] včetně dodejky kurýra bylo zjištěno, že žalobkyně odstoupila od smlouvy z důvodu jejího podstatného porušení spočívajícího v užívání vozidla třetí osobou, a sice [jméno FO], a z důvodu podezření, že vozidlo je používáno k páchání trestné činnosti, a vyzvala [právnická osoba]., k navrácení vozidla ve lhůtě tří dnů od doručení odstoupení. Odstoupení od smlouvy bylo [právnická osoba]., doručeno [datum].

11. Z odpovědi na dopis ze dne [datum] včetně obálky bylo zjištěno, že žalovaná namítla neoprávněnost a neplatnost odstoupení od smlouvy a zpochybnila povinnost [právnická osoba]., vrátit žalobkyni vozidlo.

12. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku [právnická osoba]. s údaji platnými ke dni [datum] bylo zjištěno, že žalovaná byla členem představenstva v období od [datum] do [datum] a od [datum] je členem dozorčí rady [jméno FO].

13. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku společnosti [Anonymizováno] s údaji platnými ke dni [datum] bylo zjištěno, že [jméno FO] byl jednatelem v období od [datum] do [datum] a jejím společníkem v období od [datum] do [datum].

14. Z usnesení policie ze dne [datum] bylo zjištěno, že bylo rozhodnuto o uložení vozidla do úschovy [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [adresa], neboť na něj uplatňuje právo jiná osoba a existují pochybnosti o tom, kdo má k vozidlu vlastnické právo.

15. Z žádosti o souhlas s vydáním vozidla ze soudní úschovy ze dne [datum] včetně dodejky bylo zjištěno, že žalobkyně požádala [právnická osoba]., o udělení souhlasu k vydání vozidla z úschovy.

16. Z žádosti o vydání úschovy ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně se u soudu domáhá vydání vozidla z úschovy.

17. Z žaloby o nahrazení projevu vůle ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně se u soudu domáhá nahrazení souhlasu [právnická osoba]., a společnosti [Anonymizováno] s vydáním vozidla z úschovy.

18. Z pověření pracovníka [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] ze dne [datum] bylo zjištěno, že byl pracovník [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] pověřen k převozu vozidla z parkoviště společnosti [právnická osoba]., v [adresa] do areálu [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno].

19. Z protokolu policie o vydání věci ze dne [datum] bylo zjištěno, že vozidlo bylo vydáno [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [adresa].

20. Z přípisu ze dne [datum] bylo zjištěno a potvrzeno, že vozidlo se nachází v [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] a že žalobkyně podala dne [datum] k [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [adresa] žalobu o nahrazení souhlasu, které je vedeno pod sp. zn. [spisová značka].

21. Z dopisu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala [právnická osoba]., k úhradě 4 999 279,44 Kč.

22. Z vyúčtování byla zjištěna konečná kalkulace ke smlouvě po jejím odstoupení představující smluvní pokutu dle čl. XIV odst. 10 bodu 3 všeobecných obchodních podmínek ve výši 248 376,58 Kč (z toho daň z přidané hodnoty ve výši 43 106,68 Kč), smluvní pokutu dle čl. XIII odst. 7 všeobecných obchodních podmínek ve výši 2 354 660 Kč (z toho daň z přidané hodnoty ve výši 408 660 Kč) a dlužný kapitál k měsíci odstoupení ve výši 2 396 242,86 Kč (z toho daň z přidané hodnoty ve výši 415 876,86 Kč).

23. Z přehledu uskutečněných odpisů byla zjištěna kalkulovaná zůstatková hodnota vozidla ve výši 1 996 114,50 Kč.

24. Z tabulky předpisů a kalkulací ke smlouvě byla zjištěna výše a počet doposud nesplacených splátek.

25. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] včetně dodejky a vrácené obálky bylo zjištěno, že žalobkyně před podáním žaloby vyzvala [právnická osoba].,[Anonymizováno]ke splnění dluhu.

26. Z výzvy ručiteli a předžalobní výzvy ze dne [datum] včetně dodejky bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala před podáním žaloby ke splnění dluhu z titulu prohlášení ručitele.

27. Další důkazní návrhy, a sice důkazní návrhy žalované (výslechem svědka [jméno FO] a znaleckým posudkem z oboru písmoznalectví), byly zamítnuty, jelikož byly navrženy až po uplynutí lhůty stanovené účastníkům v souladu s § 118b odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“). Navzdory uvedenému má však soud za to, že skutkový stav věci byl dostatečně zjištěn z již doposud provedených důkazů a ani další (opožděné) důkazní návrhy by nemohly rozhodnutí soudu zvrátit.

28. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Žalobkyně a [právnická osoba]., jednající prostřednictvím žalované, uzavřely dne [datum] smlouvu, na základě které se žalobkyně zavázala přenechat [právnická osoba]., k užívání motorové vozidlo tov. zn. [Anonymizováno] [Anonymizováno] na dobu 60 měsíců a [právnická osoba]., se za jeho užívání zavázala žalobkyni měsíčně hradit částku ve výši 40 249 Kč. Žalovaná se na základě prohlášení ručitele dne [datum] zavázala splnit závazky vyplývající [právnická osoba]., ze smlouvy, nebudou-li splněny ze strany [právnická osoba]., především pak řádně uhradit platby, které jdou k tíži [právnická osoba]., po dobu trvání smlouvy, jakož i po jejím skončení. [právnická osoba]., jednající prostřednictvím žalované, uzavřela dne [datum] smlouvu se společností [Anonymizováno], jednající prostřednictvím [jméno FO], na základě které se zavázala přenechat k užívání vozidlo na dobu dvou let a společnost [Anonymizováno] se za jeho užívání zavázala měsíčně hradit částku 40 428 Kč. Žalobkyně následně dne [datum] od smlouvy odstoupila z důvodu závažného porušení smlouvy ze strany [právnická osoba]., kterého se měla dopustit tím, že vozidlo přenechala k užívání třetí osobě v rozporu se všeobecnými obchodními podmínkami, a současně žalobkyně vyzvala [právnická osoba]., k vrácení vozidla. [právnická osoba]., odstoupení od smlouvy jako neoprávněné neakceptovala a vozidlo žalobkyni nevrátila. Vozidlo bylo následně zajištěno policií a vzato do soudní úschovy [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [adresa].

29. Po právní stránce byla věc posouzena podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), neboť všechny skutečnosti rozhodné pro posouzení věci nastaly za jeho účinnosti.

30. Podle § 2201 o.z. nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

31. Podle § 1751 o.z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.

32. Podle § 2018 odst. 1 o.z. kdo věřiteli prohlásí, že ho uspokojí, jestliže dlužník věřiteli svůj dluh nesplní, stává se dlužníkovým ručitelem. Nepřijme-li věřitel ručitele, nemůže po něm nic žádat. Podle odst. 2 ručitelské prohlášení vyžaduje písemnou formu.

33. Podle § 2021 odst. 1 o.z. věřitel má právo požadovat splnění na ručiteli, nesplnil-li dlužník v přiměřené lhůtě dluh, ač jej k tomu věřitel v písemné formě vyzval. Výzvy není třeba, nemůže-li ji věřitel uskutečnit nebo je-li nepochybné, že dlužník dluh nesplní.

34. Podle § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

35. Podle § 513 o.z. příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním.

36. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

37. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

38. Mezi účastníky řízení nebylo sporu o tom, že mezi žalobkyní a [právnická osoba]., byla dne [datum] uzavřena smlouva o nájmu dopravního prostředku, jakož i o obsahu smlouvy a o tom, že v době uzavření smlouvy byla členkou představenstva [právnická osoba]., tedy osobou oprávněnou za ni jednat, žalovaná. Sporným však zůstala skutečnost, zda došlo k (podstatnému) porušení smlouvy ze strany [právnická osoba]., a k platnému odstoupení od smlouvy ze strany žalobkyně.

39. Část smlouvy byla v souladu s § 1751 odst. 1 o.z. určena odkazem na obchodní podmínky, které se podpisem smlouvy staly její nedílnou součástí. Seznámení se se všeobecnými obchodními podmínkami ze strany [právnická osoba]., prokazuje rovněž podpis žalované na jejich poslední straně. Čl. VI odst. 1 všeobecných obchodních podmínek stanoví zákaz zatížení předmětu nájmu (tj. vozidla) jakýmikoliv právy třetích osob a povinnost vzniku těchto práv zabránit, především pak zákaz přenechání vozidla k užívání třetím osobám.

40. Takovým jednáním je zcela bez pochyby uzavření smlouvy, jejímž předmětem je podnájem předmětu nájmu ve smyslu § 2215 o.z., podle kterého souhlasí-li pronajímatel, může nájemce zřídit třetí osobě k věci užívací právo; byla-li nájemní smlouva uzavřena v písemné formě, vyžaduje i souhlas pronajímatele písemnou formu. Skutečnost, že [právnická osoba]., uzavřela dne [datum], tj. pouhé dva dny po podpisu smlouvy, se společností [Anonymizováno] smlouvu o podnájmu, byla prokázána především samotnou smlouvou o podnájmu, která byla opatřena podpisem [jméno FO] a žalované. Sama žalovaná u jednání soudu uvedla, že nemá právní vzdělání, a tedy se nevyjádřila přesně, pokud na policii uváděla, že (sice podepsaná) smlouva nikdy nebyla naplněna. Námitku pravosti a správnosti smlouvy o podnájmu vznesenou ze strany žalované až u jednání soudu (nikoliv již dříve ve svém písemném vyjádření k žalobě) tak soud považuje za zcela účelovou, a to rovněž z toho důvodu, že tento důkaz nestojí osamoceně, ale zjištění z něho učiněná jsou podporována dalšími nepřímými důkazy. Z úředních záznamů o podaném vysvětlení na policii jednak [jméno FO], jednak žalované bylo prokázáno, že oba dva se na policii k užívání vozidla [jméno FO] vyjadřovali a oba dva si přinejmenším byli existence smlouvy o podnájmu vědomi. Z výpisů z účtu žalobkyně pak bylo prokázáno, že namísto [právnická osoba]., v následujících měsících po uzavření smlouvy žalobkyni pravidelně hradila částky odpovídající výši nájmu vozidla právě společnost [Anonymizováno] S ohledem na uvedené tak nelze ani přisvědčit tvrzení žalované, že [jméno FO] užíval vozidlo ze své pozice člena dozorčí rady [právnická osoba]. Jiný závěr o skutkovém stavu věci než ten, že skutečně došlo k přenechání vozidla k užívání ze strany [právnická osoba]., společnosti [Anonymizováno], by proto s ohledem na zjištění učiněná z provedeného dokazování postrádal jakékoliv logické vysvětlení.

41. K námitce žalované ohledně nepoužitelnosti úředních záznamů jako důkazního prostředku, soud uvádí, že podle § 125 o.s.ř., mohou za důkaz sloužit všechny prostředky, jimiž lze zjistit stav věci, zejména výslech svědků, znalecký posudek, zprávy a vyjádření orgánů, fyzických a právnických osob, notářské nebo exekutorské zápisy a jiné listiny, ohledání a výslech účastníků, a tedy i listiny, které jsou součástí trestního spisu, pokud mohou přispět k objasnění skutkového stavu věci (srov. s rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 31. 10. 2012 sp. zn. 25 Cdo 833/2012). Zcela nepřípadná je pak argumentace žalované ohledně nemožnosti použití úředních záznamu o podaném vysvětlení z přípravného řízení v rámci trestního řízení při hlavním líčení, a to s ohledem na zcela odlišný charakter a pravidla občanského soudního řízení.

42. Pokud jde o pasivní legitimaci žalované, byl nárok v žalobě proti žalované uplatněn z titulu jejího prohlášení jako ručitele ve smyslu § 2018 o.z. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná se v prohlášení učiněném v písemně formě žalobkyni zavázala splnit dluh za [právnická osoba]., pokud nebude z její strany splněn, a to dluh vzniklý jak za dobu trvání smlouvy, tak po jejím skončení. V prohlášení bylo současně přesně vymezeno, jakého závazku se prohlášení týká. Stejně tak byla naplněna subsidiární povaha institutu ručení zakotvená v § 2021 odst. 1 o.z., jelikož žalovaná byla ze strany žalobkyně k úhradě dluhu vyzvána až poté, co nebyl dluh na výzvu žalobkyně splněn ze strany [právnická osoba]. Žalovaná přitom učinění prohlášení zprvu nikterak nepopírala, její (opožděně po koncentraci řízení uplatněnou) argumentaci, že žalované nebyl znám budoucí závazek ze smlouvy, který měl být jejím prohlášením zajištěn, proto soud považuje za zcela účelovou. Tato argumentace by však tak jako tak neobstála, a to s ohledem na § 2019 o.z. podle kterého lze mj. ručení poskytnout i pro dluhy budoucí nebo podmíněné, jakož i za soubor dluhů určitého druhu vznikajících dlužníku v určité době nebo soubor různých dluhů z téhož právního důvodu.

43. Jako nedůvodnou posoudil soud rovněž argumentaci žalované, že žalovaná nemohla plnit dluh za [právnická osoba]., jelikož vrácení vozidla bylo [právnická osoba]., znemožněno právě pro jednání žalobkyně, z jejíhož podnětu bylo vozidlo zajištěno policií. Z dopisu ze dne [datum], kterým [právnická osoba]., prostřednictvím žalované reagovala na odstoupení od smlouvy, bylo však prokázáno, že [právnická osoba]., odmítla žalobkyni vozidlo vrátit, neboť považovala odstoupení od smlouvy za neoprávněné. Na tomto stanovisku setrvala [právnická osoba]., i nadále, což potvrzuje skutečnost, že vozidlo bylo vzato do soudní úschovy, jelikož si na něj (mimo žalobkyně) uplatňovala právo i jiná osoba, a že [právnická osoba]., odmítla žalobkyni udělit souhlas s vydáním předmětu ze soudní úschovy, kterého se žalobkyně nyní domáhá žalobou o nahrazení souhlasu v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka] u [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [adresa].

44. S ohledem na uvedené dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně na zaplacení 2 396 242,86 Kč včetně daně z přidané hodnoty požadovaný v souladu s čl. XIV odst. 10 bodu 2 všeobecných obchodních podmínek, představující pouze kalkulovanou zůstatkovou hodnotu vozidla (bez odečtení budoucích, dosud neuhrazených splátek, odúročených ke dni ukončení smlouvy) je oprávněný. Jeho výpočet žalobkyně přitom přesně vysvětlila a doložila.

45. Z důvodu odstoupení od smlouvy pro podstatné porušení smlouvy ze strany žalované současně žalobkyni v souladu s čl. XIV odst. 10 bodu 3 všeobecných obchodních podmínek vznikl nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 10 % z budoucích splátek nájemného splatných po dni odstoupení od smlouvy, stanovených ve smlouvě, tj. ze součtu zbylých 51 splátek z celkových 60 splátek, a sice ve výši 205 269,90 Kč.

46. Stejně tak vznikl žalobkyni nárok na zaplacení smluvní pokuty v souladu s čl. XIII odst. 7 všeobecných obchodních podmínek ve výši [právnická osoba] Kč za každý den prodlení s vrácením vozidla. Žalobkyně přitom takto stanovenou smluvní pokutu požadovala ve výši 1 946 000 Kč za období od [datum] do [datum] (celkem 973 dní). S ohledem na objektivní povahu institutu smluvní pokuty není zavinění porušení povinnosti pro její oprávněnost rozhodující. Právo na smluvní pokutu tak vzniká již porušením smluvené povinnosti bez ohledu na okolnosti a příčiny, které k porušení vedly. Stejně tak nemají na vznik povinnosti uhradit smluvní pokutu vliv objektivní nepředvídatelné a nepřekonatelné překážky. Žalovaná je proto povinna smluvní pokutu uhradit navzdory tomu, že vozidlo bylo nezávisle na její vůli, potažmo na vůli [právnická osoba]., zajištěno policií, a odňato tak z její dispozice.

47. Jelikož žalovaná kalkulovanou zůstatkovou hodnotu vozidla včetně smluvní pokuty neuhradila ani na výzvu žalobkyně, dostala se tím do prodlení ve smyslu § 1968 a § 1970 o.z. Žalobkyni tak dále náleží úrok z prodlení, přičemž úrok požadovaný žalobkyní nepřesahuje výši úroku z prodlení stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Soud tak žalobkyni přiznal úrok z prodlení ve výši a od data požadovaného žalobkyní, tj. od data následujícího po marném uplynutí lhůty k plnění stanovené v předžalobní výzvě (v souladu s § 1958 odst. 2 o.z.).

48. Žaloba však byla zamítnuta v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částek odpovídajících smluvním pokutám, tj. ve výši 43 106,68 Kč a 408 660 Kč. Předmět podléhající dani z přidané hodnoty je vymezen v § 2 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. Jedná se především o dodání zboží a poskytnutí služby za úplatu. Smluvní pokuta je však institutem utvrzení dluhu, tedy sjednanou povinností stanovenou pro případ porušení povinnosti jiné, která dani z přidané hodnoty, na rozdíl od kalkulované zůstatkové hodnoty vozidla představující odměnu za poskytnutí služby za úplatu, nepodléhá (srov. s rozsudkem Soudního dvora EU ze dne 22. 11. 2018 ve věci C-295/17 MEO - Serviços de Comunicaçoes e Multimédia SA proti Autoridade Tributária e Aduaneira). S ohledem na kogentní charakter právní úpravy o dani z přidané hodnoty pak ani povinnost platit daň z přidané hodnoty sjednat nelze.

49. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. a přiznal žalobkyni, jež byla částečně neúspěšná, poměrnou část náhrady nákladů řízení v rozsahu 81,93 % (žalobkyně byla úspěšná co do převážné části jistiny, smluvní pokuty a úroku z prodlení; co do části smluvní pokuty a úroku z prodlení byla žaloba zamítnuta). Náklady řízení žalobkyni vznikly v celkové výši 526 812 Kč, která sestává ze soudního poplatku ve výši 249 964 Kč, z odměny za zastupování účastníka advokátem podle § 6, § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a.t.“), za osm úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 a.t. z tarifní hodnoty 4 999 279,44 Kč po 28 300 Kč za jeden úkon právní služby (příprava a převzetí věci, výzva před podání žaloby, sepis žaloby, účast u jednání soudu dne [datum] přesahující dvě hodiny, vyjádření ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum] a účast u jednání dne [datum]) včetně náhrady hotových výdajů po 300 Kč za osm úkonů právní služby podle § 13 odst. 1, 4 a.t. a podle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 14a odst. 1 a.t. z daně z přidané hodnoty ve výši 21 % počítané z odměny advokáta ve výši 228 800 Kč, tj. ve výši 48 048 Kč, neboť zástupce žalobkyně doložil, že je jejím plátcem. Žalobkyni tedy náleží poměrná část náhrady nákladů řízení v částce 431 617,07 Kč.

50. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř.) a náhrada nákladů řízení pak na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

Poučení