46 C 114/2019 - 1020

Rubrum

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Pavlíčkem ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený dne [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalované: [Jméno žalované]., IČO [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované] zastoupená advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] o zaplacení 132 310,31 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobce po žalované domáhal zaplacení částky 132 310,31 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku, se zamítá.

II. Žalobce je povinen nahradit žalované náklady řízení ve výši 231 708,86 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalované.

III. Žalobce je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu ve [adresa] náklady řízení vzniklé státu, jejichž výše a splatnost bude stanovena samostatným usnesením.

Odůvodnění

1. Žalobou podanou dne 1. 4. 2019, ve znění jejích následných doplnění, se žalobce po žalované domáhal zaplacení částky 169 878,69 Kč. Žalobu odůvodnil tím, že zaprvé je vlastníkem zpevněných ploch ve výrobním a skladovém areálu umístěném v k. ú. [adresa] (dále jen „areál [Anonymizováno] [adresa]“) na základě kupní smlouvy ze dne 15. 12. 1995 a Zápisu o předání a převzetí [Anonymizováno] – [adresa], stř. 401 ([Anonymizováno] [adresa]) ze dne 20. 12. 1995. Tyto plochy užívá žalovaná za účelem příjezdu k budovám v jejím vlastnictví, kdy rozsah užívání připadající na žalovanou činí 19,91 %, což je poměr zastavěné plochy objektů žalované k celkové ploše areálu [Anonymizováno] [adresa]. Užíváním zpevněných ploch se žalovaná bezdůvodně obohatila na žalobci ve výši 19,91 % z částky odpovídající běžnému nájmu zpevněných ploch za roky 2016, 2017 a 2018 (následně specifikováno žalobcem v období od 1. 4. 2016 do 31. 3. 2019), tj. ve výši 132 310,31 Kč. Zadruhé žalobce je vlastníkem technologií trafostanice v areálu [Anonymizováno] [adresa], kdy tyto technologie užívá žalovaná tak, že odebírá elektrickou energii ze sítě vysokého napětí (22 kV) přes technologii trafostanice realizované v síti NN, kdy na žalovanou připadá 19,91 %. Užíváním technologií trafostanice se žalovaná na žalobci bezdůvodně obohatila, a to ve výši 19,91 % z částky odpovídající běžnému nájmu technologií za roky 2016, 2017 a 2018 (následně specifikováno žalobcem v období od 1. 4. 2016 do 31. 3. 2019), tj. celkem 37 568,38 Kč. Žalovaná ničeho neuhradila ani na předžalobní výzvu zástupce žalobce ze dne 14. 2. 2019.

2. Žalovaná uplatněný nárok zcela neuznala. Žalovaná je vlastnicí pozemku p. č. [hodnota], jehož součástí je stavba bez č.p./č.e., p. č. [Anonymizováno], jehož součástí je stavba bez č.p./č.e., p. č. [Anonymizováno] jehož součástí je stavba č. p. [Anonymizováno], p. č. [Anonymizováno], na které je stavba bez č.p./č.e. ve vlastnictví společnosti [právnická osoba]., zapsaných na LV č. [hodnota] v k. ú. [adresa]. Od roku 2010 až doposud žalobce nevystupoval jako vlastník zpevněných ploch ani jako vlastník technologie trafostanice. Žalobce své nároky ani dostatečně nespecifikoval, sám neví, jaká je výměra zpevněných ploch. Samotná existence zpevněných ploch nezakládá vznik bezdůvodného obohacení, kdy žalovaná zpevněné plochy pro sebe nepotřebuje, rozsah 19,91 % nebyl stanoven na základě jakékoliv dohody. Žalobce si nárokuje vlastnictví zpevněné plochy na pozemku žalované, aniž by žalované čehokoliv platil. Zaměstnanci žalované se v areálu vyskytovali jen zřídka, v posledních dvou letech vůbec. Žalovaná vznesla z opatrnosti rovněž námitku promlčení. Pokud pak jde o elektrickou energii, tuto žalované dodává společnost [právnická osoba]., jíž žalovaná spotřebovanou elektrickou energii hradí na základě spotřebované elektrické energie dle podružného elektroměru. Žalovaná není smluvním partnerem správce distribuční soustavy ani jiným registrovaným dodavatelem elektrické energie, trafostanici sama neprovozuje. Žalovaná rovněž zpochybnila kupní smlouvu ze dne 15. 12. 1995 a tím i aktivní legitimaci žalobce k vedení tohoto sporu.

3. Okresní soud ve [adresa] ve věci rozhodl rozsudkem ze dne [datum] č.j. [spisová značka], kterým žalobu žalobce v celém rozsahu zamítl a zavázal žalobce k náhradě nákladů řízení vzniklých žalované. Krajský soud v Brně, pobočka ve [adresa], rozsudkem ze dne 5. 5. 2020 č.j. [spisová značka] rozsudek Okresního soudu ve [adresa] v části týkající se zaplacení částky 37 568,38 Kč, představující bezdůvodné obohacení žalované za užívání technologií trafostanice v areálu [Anonymizováno] [adresa], potvrdil. Usnesením ze dne 26. 1. 2021 č.j. [spisová značka] pak Krajský soud v Brně, pobočka ve [adresa], rozsudek Okresního soudu ve [adresa] č.j. [spisová značka] ze dne 3. 9. 2019, v části týkající se zaplacení částky 132 310,31 Kč z titulu vydání bezdůvodného obohacení žalované za užívání zpevněných ploch v areálu [Anonymizováno] [adresa] v období od 1. 4. 2016 do 31. 3. 2019, a náhrady nákladů řízení, zrušil a v této části věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení. Odvolací soud soudu I. stupně uložil zabývat se otázkou, které účelové komunikace a zpevněné plochy, jež se nacházely na pozemku p. č. [Anonymizováno] katastrálním území [adresa] k datu uzavření kupní smlouvy ze dne 15. 12. 1995, byly z hlediska stavebního provedení samostatné věci nebo součásti pozemku p.č. [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa] a v návaznosti na to posoudit platnost kupní smlouvy ze dne 15. 12. 1995. Dále se pak soud I. stupně, pokud dospěje k závěru, že některé zpevněné plochy byly samostatnou věcí, měl zabývat tím, které komunikace žalovaná v období od 1. 4. 2016 do 31. 3. 2019 užívala s přihlédnutím k provedené rekonstrukci zpevněných ploch v roce 2016, a v návaznosti na to se zabývat nárokem žalobce na zaplacení částky 132 310,31 Kč. V souladu s pokyny odvolacího soudu pak soud provedl rozsáhlé dokazování ohledně stavebně technického stavu zpevněných ploch v areálu k datu 15. 12. 1995 zejména stavební dokumentací, fotografiemi, výslechem svědků, ohledáním na místě samém, zabýval se rozsahem zpevněných ploch (jejich výměrou), podrobně se zabýval rozsahem užívání zpevněných ploch ze strany žalované v rozhodném období a ustanovil znalce za účelem stanovení výše náhrady za užívání komunikací v rozhodném období.

4. Okresní soud ve [adresa] ve věci opětovně rozhodl rozsudkem ze dne 18. října 2022 č.j. [spisová značka], kterým žalovanou zavázal žalobci zaplatit částku 132 310,31 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku a dále nahradit žalobci náklady řízení. Krajský soud v Brně, pobočka ve [adresa], rozsudkem ze dne 25. 7. 2023 č.j. [spisová značka] rozsudek Okresního soudu ve [adresa] zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení. Odvolací soud soudu I. stupně s ohledem na specifické skutkové okolnosti této konkrétní věci (charakter areálu a využívání komunikací jako nezbytné přístupové cesty k nemovitostem ve vlastnictví žalované, historické souvislosti vzniku současného stavu, kdy je žalovaná nucena využívat předmětné komunikace, aby mohla využívat své zastavěné pozemky, to že předmětem řízení je náhrada za právo žalované projíždět po komunikacích žalobce k nemovitostem žalované a tomu, že náhrada musí být přiměřená újmě, kterou vlastník pozemku utrpí) uložil určit výši sporné náhrady za bezdůvodné obohacení ve výši úplaty a odčinění újmy obdobně jako v případě náhrady a jistoty za věcné břemeno povolení nezbytné cesty. Za tím účelem bylo soudu I. stupně uloženo stanovit výši náhrady za pomoci znalce z oboru oceňování nemovitostí, jenž je z toho titulu povolán i k oceňování práv spojených s užíváním nemovitostí dle parametrů vymezených odvolacím soudem vycházejících z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. 1. 2011 sp. zn. [spisová značka]. Zároveň odvolací soud konstatoval, že ke dni rozhodnutí odvolacího soudu již došlo ke splatnosti pohledávek žalované za žalobcem použitých k započtení, v návaznosti na což je nutno vyzvat žalovanou, aby tvrdila a doložila splatnost každé z jednotlivých pohledávek použitých k započtení a poté se provedenými zápočty zabývat. [právnická osoba] výzvě soudu žalovaná v podání ze dne 25. 8. 2023 (č.l. 906) uvedla, že ohledně nároku žalované na vydání bezdůvodného obohacení žalobcem za umístění zpevněných ploch žalobce na pozemku ve vlastnictví žalované p.č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] v období od 1. 4. 2016. do 31. 3. 2019 ve výši 178 704 Kč, je mezi žalobcem a žalovanou dána vzájemnost plnění, je poskytována vzájemná protihodnota, vznikl synallagmatický vztah a jeho důsledkem je, že vznik synallagmatického závazku ex lege dle § 2993 o.z., v důsledku čehož splatnost této pohledávky žalované je vázána ke stejnému časovému okamžiku, jak časový okamžik splatnosti určil žalobce. Splatnost pohledávky žalované na vydání bezdůvodného obohacení žalobcem za umístění zpevněných ploch žalobce na pozemcích ve vlastnictví žalované p.č. [Anonymizováno] a p.č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k.ú. [adresa] v období od 1. 4. 2019 do 30. 9. 2022 ve výši 208 488 Kč nastala dnem následujícím po dni, kdy se výzva žalované doručená prostřednictvím soudu dostala do sféry žalobce. Podáním ze dne 25. 8. 2023 žalovaná uplatnila započtení obou pohledávek ve výši 387 192 Kč vůči pohledávce žalobce. U jednání soudu dne 17. 9. 2024 pak žalovaná vznesla také námitku započtení vůči žalobou uplatněnému nároku vůči pohledávce žalované za bezesmluvní umístění zpevněných ploch na pozemku ve vlastnictví žalované p.č. [Anonymizováno] v rozsahu 300 m2 za období 1. 4. 2016 až 31. 3. 2019 a za období 1. 4. 2019 až 30. 9. 2022, jež byly specifikovány v podání ze dne 25. 8. 2023, přičemž splatnost pohledávky žalované nastala v době, kdy se žalobci podání ze dne 25. 8. 2023 dostalo do sféry, tedy kdy soud doručil toto podání žalobci, přičemž dle žalované je možno žalobci poskytnout splatnost 7 dnů.

6. Žalobce se závěry odvolacího soudu nesouhlasil s tím, že rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 1. 2011 sp. zn. [spisová značka] na posuzovanou věc vůbec nedopadá a závěry odvolacího soudu jsou v rozporu s ustálenou judikaturou dovolacího soudu (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25. 1. 2011 sp. zn. [spisová značka], usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 5. 8. 2014 sp. zn. [spisová značka] a usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 20. 12. 2016 sp. zn. [spisová značka]). Soud provedl úkony uložené odvolacím soudem, přičemž pro přehlednost pak soud v tomto rozsudku zopakoval i skutková zjištění, jež obsahuje rozhodnutí soudu ze dne 18. října 2022 č.j. [spisová značka]. Zjištěný skutkový stav 7. Areál [Anonymizováno] [adresa] je tvořen vícero pozemky, kdy u žádného z nich není žalobce v současnosti evidován v katastru nemovitostí jako jeho vlastník. Zaprvé pozemky p. č. [hodnota] o výměře [Anonymizováno] m2, jehož součástí je budova bez č.p./č.e., p. č. [Anonymizováno] evidovány ve vlastnictví společnosti [právnická osoba]. na LV č. [hodnota] pro obec [adresa] a k. ú. [adresa]. Zadruhé pozemky p. č. [Anonymizováno] výměře [Anonymizováno] m2, p. č. [Anonymizováno], jsou evidovány ve spoluvlastnictví [jméno FO] a [jméno FO], každá v rozsahu id. , na LV č. [hodnota] pro obec [adresa] a k. ú. [adresa]. Zatřetí pozemky p. č. [Anonymizováno] jsou evidovány ve vlastnictví společnosti [právnická osoba]. na LV č. [hodnota] pro obec [adresa] a k. ú. [adresa]. Začtvrté pozemky p. č. [Anonymizováno]. č. [hodnota] o výměře [Anonymizováno] jsou evidovány ve vlastnictví společnosti [právnická osoba]. na LV č. [hodnota] pro obec [adresa] a k. ú. [adresa]. Zapáté pozemky p. č. [hodnota] o výměře [Anonymizováno][Anonymizováno]m2, jejichž součástí je stavba bez č.p./č.e., p. č. [Anonymizováno], jsou evidovány ve vlastnictví žalované, na LV č. [hodnota] pro obec [adresa] a k. ú. [adresa] (informacemi o jednotlivých pozemcích ze stránek https://nahlizenidokn.cuzk.cz). Uvedené vlastnické poměry jsou vztaženy k rozhodnému období, tedy od 1. 4. 2016 do 31. 3. 2019 a případné změny vlastnictví po 1. 4. 2019 soud výše nezohlednil, neboť pro posouzení věci nejsou relevantní. Žalovaná nabyla uvedené pozemky na základě kupní smlouvy uzavřené dne 6. 9. 2010 mezi prodávajícím [tituly před jménem] [jméno FO], správcem konkursní podstaty úpadce [právnická osoba] v likvidaci jako prodávajícím a žalovanou jako kupující (kupní smlouvou ze dne 6. 9. 2010). Žalované (resp. pozemkům ve vlastnictví žalované, a to pozemku p.č. [hodnota], [Anonymizováno]) svědčí věcné břemeno chůze a jízdy přes pozemky p.č. [Anonymizováno] a pozemku dříve označeném jako p.č. [Anonymizováno] [Anonymizováno] (nyní pozemek p.č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] (viz Kupní smlouva ze dne 22. 8. 2005 č.l. 612). Žádný z výše uvedených pozemků v rozhodném období, tedy od 1. 4. 2016 do 31. 3. 2019, nebyl ve vlastnictví žalobce (výpisy z katastru nemovitostí ke dni 2. 9. 2019, z nichž jsou patrny také data zápisů vlastnických práv stávajících vlastníků).

8. Areál [Anonymizováno] [adresa] je v současnosti veřejně nepřístupný, kdy při vjezdu do areálu se nachází pojízdná brána, závora a vrátnice (fotografiemi areálu [Anonymizováno] [adresa], ohledáním na místě samém ze dne 1. 6. 2021 na č.l. 566), kde je třeba při vjezdu zaznamenat následující údaje: jméno, SPZ, materiál, firma, odvoz, čas (knihou návštěv/klíčů). Mezi stavebními objekty (halami) se nachází na pozemcích jednotlivých vlastníků zčásti zpevněné plochy sloužící k dopravě po areálu a parkování, zčásti též nezpevněné plochy a zeleň (fotografiemi areálu, ohledáním na místě samém ze dne 1. 6. 2021 na č.l. 566).

9. K vybudování zpevněných ploch došlo na základě projektu společnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] [adresa] z [Anonymizováno], dle něhož byly v areálu projektovány dvě vozovky, a to vozovka č. [hodnota] (od vrátnice kolem budovy „[jméno FO] I“ a trafostanice) a vozovka 2, jež odbočovala z vozovky 1 podél objektů skladů, mísírny a ocelokolny (dnes budova na pozemku p.č. [Anonymizováno] dále také jen budova „[jméno FO]“, budova na pozemku p.č. [Anonymizováno] také jako budova „[Anonymizováno]“ a budova na pozemku p.č. [hodnota], dále také jako budova „[jméno FO] III“). Šířka vozovky 1 byla projektována 6 metrů a vozovky 2 čtyři metry, s příčným spádem 2,5% a minimálním podélným spádem. Konstrukce vozovek byla bezprašná, s živičným krytem, celkové tloušťky 49-54 cm, ve skladbě 15 až 20 cm štěrkopísek, 20 cm štěrkodrť, 10 cm penetrační makadam a 4 cm koberec uzavřený (viz technická zpráva [Anonymizováno] a výkresová dokumentace v příloze písm. E). Komunikace v areálu byly projektovány na předpokládaný provoz 100 nákladních vozidel denně s konstrukcí pro zatížení [Anonymizováno] kp/m2, přičemž síť vozovek byla řešena jako objízdná komunikace (souhrnná technická zpráva v příloze D, část [právnická osoba].7 str. 14). Pro výstavbu komunikací a ostatních objektů v areálu bylo vydáno územní rozhodnutí pro stavbu dne 27. 6. 1975 (viz územní rozhodnutí v příloze F – průvodní zpráva). Komunikace a zpevněné plochy v areálu [Anonymizováno] [adresa] byly kolaudovány dne 24. 9. 1975 spolu s objektem [Anonymizováno] 12, transformovny, sekundárních rozvodů, primární přípojky a propojení VN, ocelokolny HP 15, administrativní budovy s mostní vahou (viz rozhodnutí o povolení trvalého užívání uceleného provozního souboru stavby sušičky BS 12 v k.ú. [adresa] v příloze C). Dne 27. 1. 1977 bylo povoleno užívání dalších budov v areálu [Anonymizováno] [adresa] a to výrobny tvarových krmiv, buňkového skladu obilovin a oplocení areálu s tím, že ostatní objekty v areálu byly kolaudovány dne 24. 9. 1975 (viz kolaudační rozhodnutí ze dne 27. 1. 1977 v příloze C) Následně došlo k dobudování zpevněných ploch dle projektu společnosti [Anonymizováno] ze dne 18. 1. 1984 „Dostavba areálu ‚[Anonymizováno] [adresa]‘, sklad finálního produktu, obj. 0051 – zpevněné plochy, podle něhož měly být v areálu vybudovány další komunikace o struktuře seshora asfaltový koberec zavřený 4+4 (8 cm), obalovaná štěrkodrť – infiltrační postřik [Anonymizováno],7 kg/m2 (10 cm), štěrkodrť (20 cm), štěrkopísek (15 cm), tj. celkem výše povrchu 53 cm. Samotná dostavba areálu měla být provedena dle rozpočtu z března 1984 za částku 463 614 Kčs (Projektem společnosti [Anonymizováno] ze dne 18. 1. 1984 a rozpočtem a výslechem svědka [jméno FO] č.l. 677 p.v., který potvrdil, že pod vrstvou asfaltu se nachází několik vrstev makadamu a svědka [jméno FO], který před pokládkou živice v roce 2016 viděl podkladní vrstvu). Zde je nutno uvést, že z projektové dokumentace z roku 1984 není možno přesně určit, které konkrétní zpevněné plochy byly zbudovány, je patrna jen výměra 1600,5 m2 (viz přehled nákladů č.l. 289). Z pohledu soudu je však podstatné, že zaměření zpevněných ploch v roce 1986, jež bylo podkladem pro výpočet výměry zpevněných ploch, již komunikace v areálu zachycuje v aktuální podobě (viz zaměření skutečného stavu pro výpočet zpevněných ploch - asfaltových komunikací č.l. 569). 10. [právnická osoba] jsou z větší části ohraničeny obrubami (mimo míst přiléhajících k budově na pozemku p.č. [Anonymizováno] – „[jméno FO] I.“, budově na pozemku [Anonymizováno] – „[jméno FO] III“, a budově [Anonymizováno] – dále také jako budova „[Anonymizováno] [jméno FO]“ a budovy trafostanice na pozemku p.č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], kde zpevněná plocha přiléhá bezprostředně k budovám a některých dalších míst, kde nebyla obruba nalezena, nebo nemohly být ohledány), přičemž v místech, kde byl částečně vydrolen povrh zpevněné plochy, byla znatelná další vrstva komunikace (viz ohledání na místě samém ze dne 1. 6. 2021 na č.l. 566). Rozsah realizace zpevněných ploch (umístění, výměra a způsob provedení) v areálu [Anonymizováno] [adresa] v roce 1995 odpovídal stavu zpevněných ploch ke dni ohledání ze strany soudu a současnému stavu (viz fotografie na č.l. 538 a v přílohové obálce a ohledání na místě samém ze dne 1. 6. 2021 na č.l. 566, projektová dokumentace viz předchozí odstavec a výslech svědka [jméno FO] č.l. 677 p.v.) s výjimkou rekonstrukce asfaltových ploch provedené v roce 2016 (viz dále). Část zpevněných ploch v areálu [Anonymizováno] [adresa] je a historicky také byla třetími subjekty (zejména společností [právnická osoba].) využívána ke skladování materiálu a výrobků (viz snímek z portálu google.com č.l. 558, fotodokumentace na č.l. 559 – 562, ohledání na místě samém ze dne 1. 6. 2021 č.l. 566, výslech svědka [jméno FO] Podéstě), přičemž rozsah tohoto užívání zpevněných ploch v období 1. 4. 2016 – 31. 3. 2019 se nepodařilo zjistit. Zároveň zpevněné plochy umožňují provoz těžkých nákladních vozidel (kamionů) a manipulační techniky (zejména vysokozdvižných vozíků) převážejících těžká břemena, např. rámy kontejnerů či hutní materiál (viz ohledání na místě samém ze dne 1. 6. 2021 na č.l. 566).

11. Výměra zpevněných ploch v areálu [Anonymizováno] [adresa] činí celkem [hodnota] m2, a byla stanovena dle zaměření zpevněných ploch v roce 1986 (viz zaměření skutečného stavu pro výpočet zpevněných ploch - asfaltových komunikací č.l. 569, sdělení na č.l. 588 včetně příloh a znalecký posudek č. [Anonymizováno] a výslech svědkyně [jméno FO] č.l. 679 p.v.). Dle výkresové dokumentace rozsah realizace zpevněných ploch při výstavbě v 70. a 80. letech odpovídá současnému zaměření zpěvných ploch realizované [tituly před jménem] [jméno FO] vyjma prostoru v okolí budovy trafostanice a budovy na pozemku p.č. [Anonymizováno] (budova „[jméno FO] I“). Část rozdílu je možno přičíst rozšíření budovy na pozemku p.č. [Anonymizováno] jež bylo provedeno prakticky všemi směry, místy až k samotným vozovkám č. [hodnota] a č. [hodnota] (viz porovnání výkresem komunikací z roku 1973 a současných snímků katastrální mapy zachycujících budovu na pozemcích p.č. [Anonymizováno]). Pokud jde o rozdíl v okolí trafostanice, tak fakticky při ohledání bylo zjištěno, že komunikace oproti původním plánům kompletně obklopuje budovu trafostanice a není možné říci, že by komunikace směrem k trafostanici končila a na ni navazovala jiná zpevněná plocha (viz porovnání výkresové dokumentace v příloze písm. E, viz zaměření skutečného stavu pro výpočet zpevněných ploch - asfaltových komunikací č.l. 569, ohledání na místě samém ze dne ze dne 1. 6. 2021 na č.l. 566 ). Uvedené odchylky tak soud ve výměře komunikací nezohlednil, neboť má za to, že tyto vznikly při zhotovení komunikací. Zároveň ohledáním skutečného stavu areálu [Anonymizováno] [adresa] a jeho porovnáním se stavební dokumentací (viz [datum] a výkresové dokumentace v příloze písm. E) soud dospěl k závěru, že plocha o výměře 225 m2 (12,5 x 18 m, jak plyne ze zastavovacího plánu č. [hodnota]-1241) na pozemku p.č. [Anonymizováno] (a historicky neodpovídala) stavebně technickým parametrům komunikací uvedeným v odst. 9 rozsudku, neboť se jednalo o betonový základ zásobníků zeolitu, stejně jako plocha o výměře [Anonymizováno] m2 na pozemku [Anonymizováno] v zaměření 8/1 (v zatáčce u jihovýchodního rohu budovy „[Anonymizováno] [jméno FO]“), která se nachází za „obrubou“ z dlažebních kostek a plochy o blíže neurčené výměře nepřevyšující [Anonymizováno] m2 na pozemku p.č. [Anonymizováno] částečně na pozemku p.č. [Anonymizováno] (na sever od budovy „[Anonymizováno] [jméno FO]“, jež tvoří výběžek zpevněné plochy po severní straně budovy směrem na západ bez samostatného označení, přičemž přibližnou výměru, jež nepřevyšuje 100 m2 lze odvodit planimetricky měřením snímku ortofotomapy na portálu www.nahlizenidokn.cuzk.cz). Obě tyto plochy představují zpevněnou plochu neurčitých parametrů, které přechází v travnatý povrch a byly zhotoveny neurčitým způsobem nejspíše před rokem 1986, neboť z roku 1986 pochází data pro zaměření skutečného stavu zpevněných ploch, které již s těmito plochami pracuje. O výměru těchto tří ploch, jež svými parametry neodpovídají konstrukci uvedené v odst. 6 rozsudku, pak soud snížil celkovou výměru komunikací v areálu [Anonymizováno] [adresa], která tak činí 6062 (6466 – 225 – 79 – 100 = 6062 m2). Tyto komunikace a zpevněné plochy ve výměře 6062 m2 pak bude soud nadále označovat souhrnným označením „komunikace“. Zaměření zpevněných ploch nevykazují žádné zpevněné plochy tvořené betonovými panely, které nebyly při ohledání na místě samém dne 1. 6. 2021 zjištěny. Dle fotografie z přílohové obálky pořízené dne 10. 10. 1995 se však panely nacházely v jižní části areálu, kde navazovaly na zpevněnou plochu směrem k potoku (panely se dle fotografií nacházely i na dalších místech, která však není možno identifikovat – viz např. fotografie z 13. 8. 1994).

12. V roce 2016 došlo k rekonstrukci asfaltových ploch. Konkrétně dne 17. 6. 2016 uzavřela společnost [právnická osoba]. coby objednatel a [právnická osoba] jakožto zhotovitel opravu komunikace v areálu [adresa] v rozsahu cenové nabídky č. j. [Anonymizováno] ze dne 18. 4. 2016, a to za cenu 341 490 Kč (Smlouvou o dílo ze dne 17. 6. 2016). Objednatel provedl práce v ceně 356 363 Kč bez DPH (Soupisem provedených prací a dodávek). Dodatkem č. [hodnota] ze dne 12. 10. 2016 byl upraven předmět smlouvy dle skutečně provedené výměry a upravena cena díla na 356 363 Kč bez DPH (Dodatkem č. [hodnota] ze dne 12. 10. 2016, výpisem z registru smluv). Fakturou č. [hodnota] ze dne 19. 10. 2016 vyzvala společnost [právnická osoba] společnost [právnická osoba]. k úhradě ceny díla 356 363 Kč do 19. 11. 2016 (fakturou č. [hodnota] ze dne 19. 10. 2016), kterou společnost [právnická osoba]. uhradila dne 6. 12. 2016 (výpisem z účtu společnosti [právnická osoba].). Rekonstrukce asfaltových ploch spočívala ve výměně svrchní vrstvy vozovky, tedy odfrézování asfaltu v rozsahu cca 5 cm a následného položení nového asfaltového povrchu (viz zákres na č.l. 532, fotodokumentace provedení rekonstrukce na č.l. 533 -537, ohledání na místě samém ze dne 1. 6. 2021 na č.l. 566 a dodatek č. [hodnota] ke smlouvě o dílo ze dne 12. 10. 2016 na č.l. 363, v němž je specifikováno, že předmětem rekonstrukce je odfrézování 927 m2 živice v tloušťce 5 cm a její nahrazení novou živicí v tloušťce 5 cm včetně doprovodných prací). V prohlášení společnost [právnická osoba]. uvedla, že se v roce 2016 dohodla s žalobcem na zajištění opravy zpevněných ploch v areálu [Anonymizováno] [adresa], které jsou ve vlastnictví žalobce a které má v užívání. Společnost [právnická osoba]. objednala a uhradila opravu zpevněných ploch ze svých finančních prostředků z důvodu, že zpevněné plochy spolu s žalovanou a se společností Plemenářské služby a. s. znehodnotily (viz prohlášení společnosti [právnická osoba].).

13. Dle sdělení [tituly před jménem] [jméno FO], starosty obce [adresa], obec [adresa] nemá pasport místních komunikací. Pokud jde o pozemky p. č. [Anonymizováno] nejedná se o pozemní komunikace ve smyslu zákona č. 13/1997 Sb., nýbrž jde o zpevněné plochy v uzavřeném areálu soukromého vlastníka (sdělením [tituly před jménem] [jméno FO], starosty obce [adresa], obec [adresa], ze dne 29. 5. 2019).

14. Kupní smlouvou uzavřenou dne 30. 4. 1993 převedla prodávající společnost [Anonymizováno] [Anonymizováno] sklad – stavební plocha 1030/21 na části p. č. 2423/1, 2. kanceláře – likusák – stavební plocha [Anonymizováno], a to za kupní cenu 760 000 Kč (kupní smlouvou na č. l. 343).

15. Kupní smlouvou ze dne 15. 12. 1995 uzavřenou mezi společností [právnická osoba]. a žalobcem o převodu majetku z vlastnictví společnosti, který nebyl vložen do kapitálu [právnická osoba] a. s. [adresa], prodala prodávající společnost kupujícímu žalobci v k. ú. [adresa] a) komunikace a zpevněné plochy, b) venkovní osvětlení, c) požární nádrže, kanalizace dešťové a splaškové, d) oplocení vč. 3 ks vjezdových bran, e) technologie čerpací stanice a úpravny vody, f) technologie trafostanice (přípojka a rozvodna VN, 2× trafo 400 kVA, rozvodna NN, včetně kabelových rozvodů, RIS a instalovaného podružného měření, to vše dle zaměření skutečného stavu areálu [Anonymizováno] ([jméno FO]) ze dne 17. 3. 1992 (dále jen „příslušný geometrický plán“) na parcele [Anonymizováno], dále objekty v k. ú. [adresa] a v k. ú. [adresa] ve smlouvě blíže specifikované za kupní cenu 1 400 000 Kč (Kupní smlouvou ze dne 15. 12. 1995). Dne 20. 12. 1995 došlo k předání a převzetí hmotného investičního majetku v areálu [Anonymizováno] [adresa], a sice 1. komunikací a zpevněných ploch – zpevněná plocha areálu = asfaltová, betonová, silniční panely, 2. inženýrské sítě – vodovodní přípojka, požární nádrž, kanalizace, technologie trafostanice + kabelové rozvody NN (vzdušná přípojka VN + 2× trafo 400 kVA + rozvodna VN, rozvodna NN + kompenzace, kabelové rozvody v areálu vč. koncových RIS a podružného měření), venkovní osvětlení, 3. oplocení – oplocení areálu [Anonymizováno] [adresa] + 3× vjezdová brána a hlavní vjezdová brána s pohonem a dálkovým ovládáním Kovomark; přílohou byl příslušný geometrický plán (zápisem ze dne 20. 12. 1995). Na příslušném geometrickém plánu nejsou komunikace v areálu [Anonymizováno] [adresa] zakresleny či jinak specifikovány (příslušným geometrickým plánem).

16. Žalovaná, resp. osoby za ni jednající či osoby jí pověřené (pánové Kučera, [jméno FO], [jméno FO], Korec, Housa), jezdily do areálu [Anonymizováno] [adresa] v období ledna 2017 až února 2018 takřka denně, což vyplývá ze zápisů o převzetí klíčů k budovám žalované na vrátnici areálu [Anonymizováno] [adresa]. Následně došlo ke snížení vjezdu, kdy si osoby jednající za žalovanou přebíraly klíče jen několikrát měsíčně, kdy nepočítaje pana Zichu, který činil kontrolu elektřiny, to bylo v březnu 2018 6×, v dubnu 2018 1×, v květnu 2018 8×, v červnu 2018 2×, v červenci 2018 2×, v srpnu 2018 6×, v září 2018 0×, v říjnu 2018 1×, v listopadu 2018 3×, v prosinci 2018 1×, v lednu 2019 4×, v únoru 2019 1×, v březnu 2019 1×, v dubnu 2019 2× a v květnu 2019 0× (viz knihou klíčů). [adresa] v budově žalované na pozemku p.č. [Anonymizováno] v letech 2016, 2017 a v lednu 2018 probíhal ve dvou směnách v počtu 3 až 5 zaměstnanců (viz docházka zaměstnanců žalované v příloze spisu, kniha návštěv v příloze). V období roku 2016, 2017 a lednu 2018 zaměstnanci žalované vjížděli do areálu jednou až dvakrát denně nákladním vozidlem s hmotností do 3,5 tuny a toto jezdilo po areálu různými cestami (mimo horní cesty, kde má společnost [právnická osoba]. pilu a řeže kovové profily délky 12m, což brání průjezdu), závoz materiálu kamionem, který projížděl trasou na druhé odbočce a zpět se vracel spodní trasou proběhl v roce 2016 11×, v roce 2017 15×, v roce 2018 a 2019 nebyl závoz materiálu kamionem realizován (viz výslech svědka [jméno FO] č.l. 676 p.v. a [jméno FO] č.l. 678 p.v., kopie technického průkazu č.l. 711, sdělení společnosti [právnická osoba] commercial aktivity s.r.o. č.l. 734 a kopie faktur č.l. 712 - 727).

17. Dle znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO], který není znaleckým posudkem ve smyslu § 127a o. s. ř., k březnu 2017 činila cena obvyklá za 1 m2 pozemku účelové komunikace v areálu [Anonymizováno] [adresa] Kč/m2 a cena za pronájem 9,81 Kč/m2/rok, cena obvyklá inženýrské stavby – zpevněné asfaltové plochy v areálu [Anonymizováno] [adresa] Kč/m2 a cena za pronájem 13,14 Kč/m2/rok (znaleckým posudkem [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 10. 3. 2017).

18. Dle znaleckého posudku [právnická osoba] č. [Anonymizováno], který byl zpracován na základě zadání soudu, znalecký institut stanovil, že výměra komunikací v rámci areálu činí 6466 m2 a běžné nájemné bez zohlednění údržby a oprav činí 355 630 Kč / rok ( 6466 m2 x 55 Kč za m2), náklady na letní údržbu jsou 31 040 Kč / rok (6466 m2 x 0,60 Kč na m2 = 3880 Kč x 8 měsíců), náklady na zimní údržbu představuje částka 168 116 Kč / rok (6466 m2 x 1 Kč na m2 = 6466 Kč x 52 čištění x 0,5) a náklady na zajištění oprav komunikace jsou ve výši 193 980 Kč / rok (6466 m2 x 30 Kč za m2). Podíl žalované na nákladech představuje 13,63%, přičemž z důvodu částečného užívání ploch výlučně třetími osobami, jakož i s ohledem na rozsah užívání žalovanou pak znalecký ústav stanovil srážku ve výši 50% (koeficient 0,5), z čehož plyne, že na žalovanou připadá 6,82 % nákladů. Obvyklé nájemné za období od 1. 4. 2016 do 31. 3. 2019 bez zohlednění letní a zimní údržby tak bylo stanoveno na částku 73 000 Kč, při zohlednění letní a zimní údržby a nákladů na opravy 153 000 Kč. Při výslechu znalec [tituly před jménem] [jméno FO] doplnil, že uvedené částky by dle jeho názoru měly být ještě zvýšeny o přiměřený zisk a také by měly zohlednit skutečnost, že vlastník zpevněné plochy má povinnost hradit vlastníkům pozemků náhradu za umístění zpevněné plochy na jejich pozemcích a to bez ohledu na fakt, že žalobce v předmětném období žádnému z vlastníků pozemků neuhradil ničeho. Znalec zároveň stanovil výši přiměřené náhrady za umístění komunikací na pozemcích žalované ve výši 102 Kč / m2 a rok (1833 m2 x 102 Kč x 3 roky = 560 898 Kč, zaokrouhleně 560 000 Kč). Při výslechu pak znalec uvedl, že při výpočtu celkové částky náhrady za umístění komunikací na pozemcích žalované došlo k početní chybě, když tato náhrada byla počítána z celé výměry pozemků ve vlastnictví žalované a nikoliv toliko z výměry, která leží pod zpevněnou plochou (viz znalecký posudek č. [datum].l. 745 a výslech znalce č.l. 824; zároveň je nutno konstatovat, že ačkoliv zadání posudku bylo komplikované a atypické, znalec přesvědčivým způsobem obhájil své úvahy a závěry znaleckého posudku, vypořádal se s námitkami účastníků, přičemž nedostatek posudku, tedy nesprávný výpočet je možno korigovat výpočtem soudu bez nutnosti doplnění znaleckého posudku).

19. Dle znaleckého posudku [právnická osoba] č. [č. účtu], který byl zpracován na základě zadání soudu, znalecký ústav stanovil, že při výměře komunikací v rozsahu 6062 m2 činí v období od 1. 4. 2016 do 31. 3. 2019 tržní hodnota služebnosti práva cesty částku 58 000 Kč. Určení tržní hodnoty služebnosti práva cesty bylo provedeno výnosovým způsobem ocenění, neboť nebyl nalezen žádný relevantní srovnávací materiál. Znalec nejprve určil roční užitek simulovaným nájemným ve výši 55 Kč za m2 přepočtem procentem z obvyklé ceny komunikací (7% z částky 770 Kč = 53,90 Kč) a doplňkově také metodou ekonomického nájemného (zde vypočtena částka 61,60 Kč), přičemž se znalec přiklonil ke stanovení nájemného simulovaným způsobem v zaokrouhlené hodnotě 55 Kč m2, dále byla určena míra kapitalizace a míra užitku v rozsahu 6,82% (kde znalec vycházel z poměru zastavěných ploch v rozsahu 13,64% a následně aplikoval srážku 50%) a následně proveden výpočet dle vzorce stanoveného vyhláškou č. 441/2013 Sb., a následně zaokrouhlení. Při výslechu znalec podrobněji vysvětlil mechanismus výpočtu tržní hodnoty služebnosti a vysvětlil, proč nebyla tržní hodnota služebnosti stanovena paušální částkou 10 000 Kč. Znalecký ústav zároveň stanovil výši přiměřené náhrady za umístění komunikací na pozemcích žalované (a to jak p.č. [Anonymizováno]) ve výši 102 Kč /m2 a rok pro období 1. 4. 2016 až 31. 3. 2019, ve výši 121 Kč / m2 a rok v období 1. 4. 2019 až 30. 9. 2022 a ve výši 135 Kč / m2 a rok pro období 1. 10. 2022 až 15. 5. 2024 (viz znalecký posudek č. [č. účtu] ze dne 15. 5. 2027 č.l. 941 a výslech znalce č.l. 1004 a doplněk znaleckého posudku č. [č. účtu] na č.l. 1000; zároveň je nutno konstatovat, že ačkoliv zadání posudku bylo komplikované a atypické, i zde znalec přesvědčivým způsobem obhájil své úvahy a závěry znaleckého posudku, vypořádal se s námitkami účastníků, přičemž znalec pouze nedokázal z hlavy uvést matematický vzorec užitý pro výpočet s tím že tento vyplývá přímo z vyhlášky).

20. Výměra komunikací žalobce na pozemku p.č. [Anonymizováno] činí více než 300m2 (viz doplněk znaleckého posudku č. [č. účtu] na č.l. 1000, v němž je planimetricky stanovena výměra komunikací na pozemku p.č. [Anonymizováno] v rozsahu 380 m2 z celkové výměry parcely 601m2 a nahlížení do KN, snímek katastrální mapy a snímek ortofoto parcely p.č. [Anonymizováno], soudem planimetricky změřena plocha komunikací v rozsahu cca 342,12 m2; ačkoliv obě měření jsou pouze přibližná, tak pro účely soudního řízení jsou dostatečná, když obě výrazně převyšují žalovanou uplatněný a tvrzený rozsah komunikací na pozemku p.č. [Anonymizováno], a to 300m2).

21. Dopisem ze dne 14. 2. 2019, zaslaným téhož dne, sdělil zástupce žalobce žalované, že žalobce je vlastníkem zpevněných ploch a vlastníkem technologií trafostanice ve výrobním a skladovém areálu [Anonymizováno] [adresa], kdy tyto žalovaná užívá v celkovém objemu ve výši 19,91 % plochy areálu. Tím došlo k bezdůvodnému obohacení žalované v částce 132 310,31 Kč coby nájemné zpevněných ploch za roky 2016 až 2018 a v částce 37 568,38 Kč coby nájemné technologií trafostanice za roky 2016 až 2018, tj. celkem bezdůvodné obohacení ve výši 169 878,69 Kč, k jehož zaplacení zástupce žalobce vyzval žalovanou do tří dnů ode dne doručení dopisu; dopis byl žalované dodán dne 15. 2. 2019 (Dopisem ze dne 14. 2. 2019 vč. podací stvrzenky a sledování zásilek).

22. Podáním ze dne 19. 7. 2022 uplatnila žalovaná vůči žalobci nárok na zaplacení částky 560 000 Kč, představující bezdůvodného obohacení žalobce za umístění komunikací ve vlastnictví žalobce na pozemku ve vlastnictví žalované p.č. [Anonymizováno] v období od 1. 4. 2016 do 31. 3. 2019, přičemž výše bezdůvodného obohacení byla stanovena znaleckým posudkem [datum] Zároveň žalovaná tuto pohledávku započetla vůči nároku žalobce uplatněnému žalobou (viz podání ze dne 19. 7. 2022 na č.l. 806, ze dne 8. 8. 2022 na č.l. 810 a ze dne 25. 8. 2022 na č.l. 815). Výzva ze dne 19. 7. 2022 včetně doplnění ze dne 8. 8. 2022 byla žalobci doručena dne 22. 8. 2022 (viz doručenka č.l. 812 p.v.)

23. Podáním ze dne 12. 10. 2022 žalovaná vůči žalobci uplatnila nárok na zaplacení částky 208 488 Kč, představující bezdůvodné obohacení žalobce za umístění komunikací ve vlastnictví žalobce na pozemku ve vlastnictví žalované p.č. [Anonymizováno] v období od 1. 4. 2019 do 30. 9. 2022 (102 Kč za m2 při výměře 584 m2 činí ročně částku 59 568 Kč, za tři a půl roku tak uplatňuje 208 488 Kč). Žalovaná tímto podáním zároveň započetla vůči žalobou uplatněnému nároku svoji pohledávku ve výši 178 704 Kč (viz předchozí odstavec) a pohledávku ve výši 208 488 Kč dle předchozí věty. Zároveň žalovaná uplatnila vůči žalobci pohledávku ve výši 198 800 Kč představující bezdůvodného obohacení žalobce za umístění komunikací ve vlastnictví žalobce na pozemku ve vlastnictví žalované p.č. [Anonymizováno] v období od 1. 4. 2016 do 31. 3. 2019 (91 800 Kč) a v období 1. 4. 2019 do 30. 9. 2022 (107 100 Kč), přičemž žalovaná vycházela z výměry 300 m2 komunikací na pozemku p.č. [Anonymizováno] a částky 102 Kč za m2 a rok, což činí 30 600 Kč za rok (viz podání ze dne 12. 10. 2022 na č.l. 834). Tato výzva byla prostřednictvím soudu doručena žalobci dne 17. 10. 2022 (viz doručenka na č.l. 836 p.v.)

24. Podáním ze dne 25. 8. 2023 žalovaná vůči pohledávce žalobce opětovně započetla svoji pohledávku z titulu bezdůvodného obohacení žalobce za umístění komunikací ve vlastnictví žalobce na pozemku ve vlastnictví žalované p.č. [Anonymizováno] v období od 1. 4. 2016 do 31. 3. 2019 ve výši 178 704 Kč a pohledávku z titulu bezdůvodného obohacení žalobce za umístění komunikací ve vlastnictví žalobce na pozemku ve vlastnictví žalované p.č. [Anonymizováno] v období od 1. 4. 2019 do 30. 9. 2022 ve výši 208 488 Kč (viz podání žalované ze dne 25. 8. 2023 na č.l. 906). Toto podání bylo žalobci doručeno dne 7. 9. 2023 (viz doručenka na č.l. 909 p.v.). U jednání dne 17. 9. 2024 pak žalovaná vůči žalobou uplatněnému nároku žalobce započetla svoji pohledávku ve výši 198 800 Kč představující bezdůvodné obohacení žalobce za umístění komunikací ve vlastnictví žalobce na pozemku ve vlastnictví žalované p.č. [Anonymizováno] v období od 1. 4. 2016 do 31. 3. 2019 a v období 1. 4. 2019 do 30. 9. 2022, tak jak byly tyto specifikovány v podání žalované 25. 8. 2023 (viz protokol na č.l. 1004).

25. Z rozsudku Krajského soudu v Brně, pobočka ve [adresa], ze dne 29. 5. 2019 č.j. [spisová značka] vyplývá, že v řízení vedeném u Obvodního soudu pro [adresa] pod sp. zn. [spisová značka] při jednání dne 9. 5. 2018 žalobce v pozici svědka uvedl, že společnost [právnická osoba] věci, které byly předmětem kupní smlouvy ze dne 30. 4. 1993 (zpevněné plochy, ocelokolna, likusák) prodala v roce 1995, avšak nepamatoval si komu. Z protokolu o jednání Obvodního soudu pro [adresa] ve věci [spisová značka] ze dne 9. 5. 2018 však nelze dovodit, že by předchůdce převedl vlastnické právo ke komunikacím v areálu [Anonymizováno] [adresa] v roce 1995 jiné osobě, resp. že by jiné osobě svědčilo vlastnické právo ke komunikacím (žalobce při výslechu uvedl, že nemovitosti, které nebyly zapsány v katastru nemovitostí, …., tehdy právníci prodávali a on už nevěděl, kdo to kupoval) (viz protokol č.l. 669). S uvedeným koresponduje také fakt, že žalobce jako vlastník komunikací vystupoval, resp. byl za vlastníka považován zástupci společnosti [právnická osoba]. při ohledání části areálu [Anonymizováno] [adresa] Stavebním úřadem [adresa] v roce 2022 (viz protokol [Anonymizováno] [adresa] z 31. 8. 2022). Společnost [právnická osoba]. v řízení vedeném u Okresního soudu ve [adresa] pod sp. zn. [spisová značka] uplatnila vůči žalované mimo jiné nárok na zaplacení 19,91% z částky 389 050 Kč bez DPH z titulu údržby a oprav zpevněných ploch, sečení trávy a úklid sněhu v Areálu [Anonymizováno] [adresa] (viz žaloba ve věci [spisová značka] č.l. 619, včetně výzvy, doplnění tvrzení a vzájemné komunikace na č.l. 621 – 627 a odvolání, protokolu o jednání před odvolacím soudem a doplnění tvrzení na č.l. 631 - 641). Ve věci [spisová značka] byla žaloba zcela zamítnuta, přičemž v části týkající se údržby a oprav zpevněných ploch z toho důvodu, že tyto činnosti společnost [právnická osoba]. vykonávala na základě dohody s [Jméno žalobce], která zavazuje právě uvedené subjekty a vůči žalované společnosti [Anonymizováno]. nemá účinky, neboť nebyla jejím účastníkem a proto nároky z takové smlouvy nemůžou být po ní požadovány (viz rozsudek Okresního soudu ve [adresa] č.j. [spisová značka] ze dne 20. 10. 2020 č.l. 628 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Brně, pobočka ve [adresa], č.j. [spisová značka] ze dne 23. 3. 2021 č.l. 642; skutečnost, že společnost [jméno FO] realizovala údržbu a opravy komunikací na základě dohody s žalobcem potvrdil také svědek [jméno FO] č.l. 676 p.v. a [jméno FO] č.l. 677p.v.)

26. Žalované byla v roce 2016 vyměřena daň za zpevněné plochy, průmysl, stav., dopravu v rozsahu 1654 m2 ve výši 8 270 Kč (viz platební výměr na č.l. 552), v roce 2017 byla žalované vyměřena daň za zpevněnou plochu pozemku: průmysl, stavebnictví, za nemovitosti v k.ú. [adresa] na pozemku p.č. 1031/13 a 1037/20 v celkové výměře 1088 m2 částka 5 440 Kč (viz informace o vyměření daně za rok 2017 č.l. 553), v roce 2018 byla žalované vyměřena daň za zpevněnou plochu pozemku: průmysl, stavebnictví, za nemovitosti v k.ú. [adresa] na pozemku p.č. 1031/13 a 1037/20 v celkové výměře 1088 m2 částka 5 440 Kč (viz informace o vyměření daně za rok 2018 č.l. 556).

27. Z ostatních provedených důkazů soud žádné relevantní skutečnosti pro rozhodnutí věci nezjistil. Soud neprovedl důkaz výslechem [jméno FO], [jméno FO] [adresa] [jméno FO], neboť na provedení výslechu žalobce již netrval. Dále soud neprovedl ani výslech vlastníků pozemků v sousedních areálech o jejich vědomosti vlastnictví komunikací v areálu žalobcem, neboť tato skutečnost neměla pro právní hodnocení sporu význam a takový důkaz by tedy byl nadbytečný. Soud zamítl pro nadbytečnost návrh na doplnění znaleckého posudku č. 6692/2022, neboť s ohledem na právní závěry uvedené níže není doplnění znaleckého posudku potřebné a bylo by v rozporu se zásadou hospodárnosti a rychlosti řízení. Stejně tak soud zamítl návrh žalobce ze dne 17. 9. 2024 na doplnění znaleckého posudku ohledně vzorce na straně 28, bod 4.2.1. písm. a) a vysvětlení mechanismu výpočtu koeficientu koi pro nadbytečnost, neboť vzorec pro výpočet znalec čerpal z vyhlášky č. 441/2013 Sb. (viz § 39a uvedené vyhlášky) a mechanismus výpočtu koeficientu koi znalec osvětlil při svém výslechu. Zároveň oba důkazy jsou nadbytečné také s ohledem na právní hodnocení uvedené níže (započtení pohledávek realizované žalovanou). Právní posouzení věci a) K povaze komunikací jako samostatné věci 28. V souladu s pokyny odvolacího soudu se soud nejprve zabýval otázkou, zdali a v jakém rozsahu jsou zpevněné plochy v areálu Suška [adresa] samostatnou věcí, resp. zdali byly samostatnou věcí ke dni 15. 12. 1995. Při hodnocení těchto otázek soud postupoval dle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „obč. zák.“) ve znění účinném do 31. 12. 1991, neboť komunikace byly zbudovány v letech 1973 – 1975, a dobudování proběhlo v roce 1983 (projektová dokumentace) – 1986 (podklady pro zaměření skutečného stavu) za účinnosti obč. zák. ve znění rozhodných ustanovení do 31. 12. 1991.

29. Podle § 118 obč. zák. jsou předmětem občanskoprávních vztahů věci a práva, pokud to povaha práva připouští. Podle § 119 obč. zák. jsou věci movité nebo nemovité (odst. 1) a nemovitostmi jsou pozemky a stavby spojené se zemí pevným základem (odst. 2). Podle § 120 obč. zák. součástí věci je vše, co k ní podle její povahy náleží a nemůže být odděleno, aniž by se tím věc znehodnotila.

30. Judikatura Nejvyššího soudu je dlouhodobě ustálena na závěru, že za účinnosti obč. zák. bylo nezbytné od sebe odlišovat pojem stavby ve veřejnoprávním a občanskoprávním smyslu. V případě, že občanskoprávní předpisy používají pojem „stavba“, nelze obsah tohoto pojmu vykládat jen podle stavebních předpisů, neboť stavební předpisy chápou pojem „stavba“ dynamicky, tedy jako činnost, směřující k uskutečnění díla (někdy ovšem i jako toto dílo samotné), nýbrž pro účely občanského práva je pojem „stavba“ nutno vykládat staticky, jako věc v právním smyslu (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 1. 1998, sp. zn. [spisová značka]). Stavbou v občanskoprávním smyslu se rozumí výsledek stavební činnosti tak, jak tuto činnost chápe stavební zákon a jeho prováděcí předpisy, pokud výsledkem této činnosti je věc v právním smyslu, tedy způsobilý předmět občanskoprávních vztahů, nikoli součást jiné věci (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2002, sp. zn. [spisová značka]). Stavbou ve smyslu občanskoprávním nemůže být stavební činností vytvořená stavba či konstrukce, u níž nelze určit jasnou hranici, kde končí pozemek a kde začíná samotná stavba (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2006, sp. zn. [spisová značka]). V problematických případech je vždy třeba zvažovat, zda stavba může být samostatným předmětem práv a povinností, a to s přihlédnutím ke všem okolnostem věci, zejména k tomu, zda podle zvyklostí v právním styku je účelné, aby stavba jako samostatná věc byla předmětem právních vztahů, a také k jejímu stavebnímu provedení. Zejména tam, kde je výsledkem stavební činnosti zpracování povrchu pozemku či vršení kompaktního [právnická osoba] může být významným hlediskem, zda lze vymezit, kde končí pozemek a kde začíná stavba; pokud takové vymezení možné není, půjde zpravidla o součást pozemku (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 8. 2003, sp. zn. [spisová značka], ze dne 24. 2. 2014, sp. zn. [spisová značka], nebo ze dne 24. 4. 2013, sp. zn. [spisová značka]).

31. Pokud jde o pozemní komunikace, judikatura Nejvyššího soudu prošla určitým vývojem. V rozsudku ze dne 31. 1. 2002, sp. zn. [spisová značka], Nejvyšší soud dovodil, že místní a účelové komunikace jsou druhy pozemku představující určité ztvárnění či zpracování jeho povrchu. Nemohou být současně pozemkem a současně stavbou ve smyslu občanskoprávním jako dvě rozdílné věci, jež by mohly mít rozdílný právní režim; nelze je od pozemku oddělovat. V rozsudku ze dne 11. 10. 2006, sp. zn. [spisová značka], se Nejvyšší soud částečně odchýlil od uvedeného právního názoru, kdy ve vztahu k místním komunikacím dovodil, že tyto mohou být samostatnou věcí v občanskoprávním smyslu. Ve vztahu k účelovým komunikacím Nejvyšší soud setrvale judikoval, že tyto jsou toliko druhem pozemku a představují ztvárnění či zpracování jeho povrchu, nicméně i zde nakonec došlo k posunu. V této souvislosti je možno zmínit např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 24. 10. 2017 č.j. [spisová značka] či rozhodnutí dovolacího soudu v tomto řízení.

32. V dané věci sporné komunikace v areálu Suška [adresa] v době svého vzniku (ostatně ani doposud) nepochybně nebyly dálnicí, silnicí ani místní komunikací, což strany sporu ani netvrdily, takže je z hlediska zákona o pozemních komunikacích lze kvalifikovat toliko jako komunikace účelové. Komunikace v areálu Suška [adresa] neměly být užívány širokou veřejností, nýbrž se mělo jednat o komunikace v rámci výrobního závodu, v současnosti se pak jedná o areál uzavřený závorou (příp. pojízdnou branou), kdy při vjezdu do areálu je nezbytné se ohlásit na vrátnici. Z toho zřetelně vyplývá, že se jedná o komunikace veřejně nepřístupné (ostatně kdyby se jednalo o komunikace veřejně přístupné, pak by každému, tedy i žalované, příslušelo podle § 19 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, právo na bezplatné užívání takovýchto komunikací). Pro posouzení věci je zcela zásadní skutečnost, jaké jsou stavebně technické parametry těchto komunikací a zdali je účelné, aby stavba jako samostatná věc byla předmětem právních vztahů.

33. Z hlediska stavebně technického charakteru komunikací, dospěl soud k závěru, že komunikace v areálu Suška [adresa], vyjma tří částí o celkové výměře 404 m2, které jsou blíže specifikovány v odst. 11, z hlediska svého charakteru představují stavbu ve smyslu § 119 odst. 2 obč. zák., neboť tyto komunikace mají jasně stanovou skladbu z hlediska vrstev materiálu (viz popis v odst. 9), která snese zatížení těžkou technikou (nákladní vozy, kamiony, vysokozdvižné vozíky), je jednoznačně dáno, kde končí pozemek a začíná těleso komunikace a to jak z hlediska horizontálního (spodní vrstvy komunikace), tak z hlediska vertikálního (obruby oddělující komunikaci od pozemku, případně ostré přechody mezi pozemkem a komunikací) a zároveň komunikaci nelze odstranit, aniž by došlo k jejímu znehodnocení (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 9. 2009, č.j. [spisová značka]). Zároveň má soud za to, že v rámci výrobního areálu Suška [adresa], kde pozemky a budovy vlastní různé subjekty, dává jednoznačně smysl (a je tedy účelným) s ohledem na nutnost zajištění dopravní obslužnosti areálu, průjezdnost komunikací, údržbu (zimní a letní) a opravy komunikace, aby komunikace byly samostatnou věcí. Je sice pravdou, že v době zřízení komunikací v areálu Suška [adresa], všechny budovy patřily jedinému vlastníku, avšak pozemky, na nichž byly komunikace zhotoveny patřily různým vlastníkům a z hlediska údržby, oprav komunikace a zajištění obslužnosti bylo i v době zhotovení komunikací účelné, aby byly samostatnou věcí. Soud tedy komunikace v areálu Suška [adresa] v rozsahu vymezeném v odst. 11 rozsudku o výměře 6062 m2 považuje za stavbu ve smyslu § 119 odst. 2 obč. zák., která je věcí nemovitou a dle § 118 obč. zák. tak byly ke dni svého vzniku komunikace věcí způsobilou být předmětem občanskoprávních vztahů.

34. Na povaze komunikace jako samostatné věci v právním slova smyslu pak nemá žádný vliv skutečnost, že tato komunikace není silničním správním orgánem evidována jako komunikace z hlediska správních předpisů, jakož ani skutečnost, že žalovaná za část komunikace, jež se nachází na jejím pozemku, hradila daň z nemovitosti (tato skutečnost však může zakládat další nároky z titulu vydání bezdůvodného obohacení), ani skutečnost, že katastru nemovitostí je u některých pozemků druh pozemků – ostatní plocha .

35. Komunikace v areálu Suška [adresa], byly ke dni vzniku samostatnou věcí, přičemž tato jejich povaha trvala i ke dni 30. 4. 1993 a ke dni 15. 12. 1995. Na povahu komunikací jako samostatné věci neměla vliv ani částečná rekonstrukce provedená v roce 2016, neboť zde se jednalo toliko o opravu části komunikací, kdy byla odstraněna vrstva živice v rozsahu 5 cm a nahrazena novou vrstvou živice. V roce 2016 tak nebyla zhotovena „nová“ stavba na cizím pozemku, nýbrž byla toliko opravena již existující stavba na cizím pozemku a oprava tak neměla žádný dopad na vlastnické poměry ke komunikacím v areálu. Na povahu komunikací jako samostatné věci nemělo vliv ani přijetí zákona 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále také jen „o.z.“), neboť dle § 3061 o.z. ustanovení § 3054 a násl. o.z. nedopadají na stavby, které nebyly ke dni součástí pozemku a stavby dle § 498 odst. 1 věty druhé o.z., tedy mimo jiné na komunikace. b) K aktivní věcné legitimaci žalobce 36. Při právním posouzení této otázky postupoval soud dle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoník, ve znění pozdějších předpisů, neboť rozhodná ustanovení byla účinná v době uzavření kupní smlouvy, tedy ke dni 15. 12. 1995.

37. Podle § 37 obč. zák. právní úkon musí být učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak je neplatný (odst. 1). Právní úkon, jehož předmětem je plnění nemožné, je neplatný (odst. 2). Právní úkon není neplatný pro chyby v psaní a počtech, je-li jeho význam nepochybný (odst. 3).

38. Vzhledem k tomu, že komunikace v areálu Suška [adresa] byly stavbou, a tedy nemovitou věcí, která byla způsobilým předmětem občanskoprávních vztahů (věcí v právním slova smyslu), mohl k nim žalobce nabýt vlastnické právo. Žalobce odvozuje své vlastnické právo ke sporným komunikacím v areálu Suška [adresa] na základě kupní smlouvy ze dne 15. 12. 1995, kdy tyto komunikace měl zakoupit od společnosti [právnická osoba]., která je předtím v roce 1993 zakoupila od Družstevního agrokombinátu START na základě kupní smlouvy ze dne 30. 4. 1993. Pokud jde o platnost smlouvy z hlediska vymezení předmětu, je soud vázán právním názorem odvolacího soudu, který dovodil, že smlouva není absolutně neplatná dle § 37 odst. 1 obč. zák. ve znění pozdějších předpisů, neboť předmětem kupní smlouvy byly komunikace a zpevněné plochy podle zaměření skutečného stavu areálu Suška [adresa] geometrickým plánem č. [hodnota]-376/92 ze dne 17. 3. 1992 vyhotoveným [tituly před jménem] [jméno FO], na parcele p.č. 1037/1 v k.ú. [adresa], přičemž podle zápisu ze dne 20. 12. 1995, došlo k předání a převzetí mimo jiné komunikací a zpevněných ploch – zpevněná plocha areálu = asfaltová, betonová, silniční panely. Ačkoliv na uvedeném plánu nejsou komunikace na parcele p.č. 1037/1 v k.ú. [adresa] zakresleny či jinak specifikovány, avšak je zřejmé, že jsou v kupní smlouvě označené a nacházejí se na parcele p.č. 1037/1 v k.ú. [adresa] v rámci areálu v geometrickém plánu vymezeném, takže nelze dovodit absolutní neplatnost kupní smlouvy. Zároveň vzhledem ke skutečnosti, že komunikace v areálu Suška [adresa] byly samostatnými věcmi, nelze dovodit ani neplatnost dle § 37 odst. 2 obč. zák. pro nemožnost předmětu plnění.

39. Tedy s ohledem na uvedené žalobce nabyl dne 15. 12. 1995 vlastnické právo ke komunikacím v areálu Suška [adresa] v rozsahu dle odst. 25 rozsudku, přičemž pokud jde o zbývající tři plochy o výměre 404 m2, tedy nebyly z části komunikací a nebyly tak předmětem kupní smlouvy (základy skladu Zeolitu) nebo nebyly způsobilým předmětem plnění a dle § 37 odst. 2 obč. zák. k nim žalobce vlastnické právo nenabyl.

40. Pro úplnost soud podotýká, že na platnost kupní smlouvy nemá dopad skutečnost, že část komunikací se dříve nacházela na jiné parcele či v době uzavření smlouvy na pozemkové parcele v jiném katastrálním území, neboť předmětný areál, v němž se komunikace ke dni uzavření kupní smlouvy nacházely, byl geometrickým plánem č. [hodnota]-376/92 ze dne 17. 3. 1992 vyhotoveným [tituly před jménem] [jméno FO], jednoznačně vymezen. Navíc jak správně uvedla žalovaná, historicky byl rozdíl mezi parcelou a pozemkem, kdy parcela mohla mít toliko evidenční charakter a fakticky byla tvořena jiným pozemky, přičemž tak tomu bylo i v posuzované věci, kdy parcela p.č. 1037/1 nebyla pozemkem (tím se stala později) a byla tvořena více pozemky různých vlastníků, ze dvou katastrálních území. Parcela p.č. 1037/1 ke dni uzavření kupní smlouvy byla evidována, a to v k.ú. [adresa], a proto soud k námitce žalované ve vztahu k tomuto důvodu neplatnosti kupní smlouvy nepřisvědčil, neboť soud neshledal chybné označení předmětu kupní smlouvy a navíc význam právního úkonu stran byl nepochybný (§ 37 odst. 3 obč. zák.). V tomto směru je také argumentace žalované rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] nepřiléhává a to mimo jiné i proto, že předmětné komunikace v katastru nemovitostí nejsou vůbec evidovány. Z provedeného dokazování také nevyplynulo, že by žalobce v rozhodném období, tedy od 1. 4. 2016 do 31. 3. 2019 nebyl vlastníkem komunikací, stejně jako nevyplynulo, že by vlastnické právo před 31. 3. 2019 pozbyl (skutečnost, že žalobce jako svědek u soudu v minulosti „zatajil“ své vlastnické právo ke komunikacím v areálu, žalobce vlastnického práva nezbavuje). Zároveň není pravdou, že žalobce po celou dobu nevystupoval jako vlastník komunikací, neboť svědek [jméno FO] a [jméno FO] potvrdili, že o vlastnictví žalobce ke komunikacím v areálu věděli a na základě dohody mezi žalobcem a společností [právnická osoba]., společnost [právnická osoba]. prováděla údržbu areálu.

41. Lze tedy uzavřít, že žalobce v rozhodném období byl vlastníkem komunikací v areálu Suška [adresa], a je tedy aktivně věcně legitimován k tomu, aby se mohl po žalované domáhat vydání bezdůvodného obohacení za užívání věci v jeho vlastnictví bez právního důvodu, přičemž na tomto závěru nemění ničeho ani fakt, že žalobce není vlastníkem žádného z pozemků, neboť pozemky a komunikace v areálu Suška [adresa] jsou různé nemovitosti a mohou mít také různé vlastníky. c) K bezdůvodnému obohacení za užívání komunikací žalobce v areálu Suška [adresa]

42. Při posuzování otázky bezdůvodného obohacení a jeho výše postupoval soud podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, neboť tento zákon byl účinný v období, které je předmětem tohoto řízení, a to od 1. 4. 2016 do 31. 3. 2019.

43. Podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).

44. Aby mohlo v daném případě dojít ke vzniku právního poměru z bezdůvodného obohacení mezi žalobcem žalovanou, bylo nezbytné učinit závěr, že žalovaná užívala žalobcovu věc, aniž by měla pro takové užívání právní důvod, a v důsledku toho se na úkor žalobce obohatila. V posuzovaném případě žalovaná užívala v období od 1. 4. 2016 do 31. 3. 2019 komunikace ve vlastnictví žalobce, a to nejméně v soudem zjištěném rozsahu dle odst. 16 rozsudku, aniž by pro užívání těchto komunikací měla žalovaná řádný titul (zákonný či smluvní) a došlo tak na straně žalované k bezdůvodnému obohacení na úkor žalobce, jako vlastníka komunikací, dle ustanovení § 2991 odst. 2 o.z. (bezdůvodné obohacení protiprávním užitím cizí hodnoty). Podle ustanovení § 2991 o.z. 1 o.z. je pak žalovaná povinna vydat žalobci, oč se obohatila.

45. Výši bezdůvodného obohacení soud stanovil v souladu s pokynem odvolacího soudu na základě znaleckého posudku [právnická osoba] č. [č. účtu], který stanovil tržní hodnotu služebnosti práva cesty připadající na žalovanou v období od 1. 4. 2016 do 31. 3. 2019 v rozsahu 58 000 Kč. Ke znaleckému posudku [tituly před jménem] [jméno FO] soud nepřihlížel, neboť tento nesplňuje podmínky ustanovení § 127a o.s.ř. a navíc i dle žalobce, který posudek předložil, se mělo jednat toliko o orientační stanovení výše ceny za pronájem komunikací v areálu. Stejně tak soud v souladu s názorem odvolacího soudu nepřihlížel k výši náhrady stanovené Znaleckým a oceňovacím institutem s.r.o. v posudku č. 6692/2022. Žalobce v žalobě uplatnil částku 132 310,31 Kč, tedy více než kolik dle znalce činí nárok žalobce, a proto soud v rozsahu rozdílu žalobou uplatněného nároku a částky stanovené v posudku č. [č. účtu], tedy co do částky 74 310,31 Kč žalobu jako nedůvodnou zamítl.

46. Pro úplnost soud dodává, že pro rozhodnutí ve věci samé není s ohledem na zápočty provedené žalovanou /viz část d) zápočet pohledávek žalované / rozhodující výše nároku žalobce (tedy ani výměra komunikací ani výše bezdůvodného obohacení žalované), neboť i kdyby tento byl dán v celém rozsahu 132 310,31 Kč, žalobu by bylo nutno i tak zamítnouz. Námitka žalobce, že výše náhrady měla být soudem stanovena ve výši obvyklého nájemného je tak nedůvodná. d) Zápočet pohledávek žalované 47. Podle § 617 odst. 2 o.z. i po uplynutí promlčecí lhůty se strana může dovolat svého práva při započtení, pokud mohlo být k započtení přistoupeno kdykoli před uplynutím promlčecí lhůty.

48. Podle § 1982 o.z. dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh (odst. 1). Započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení (odst. 2).

49. Podle § 1989 odst. 1 o.z. promlčení pohledávky započtení nebrání, nastalo-li po době, kdy se pohledávky staly způsobilými k započtení.

50. Žalovaná namítla jako procesní obranu dle ustanovení § 98 o.s.ř. započtení svojí pohledávky z titulu vydání bezdůvodného obohacení za umístění komunikací ve vlastnictví žalobce na pozemku žalované p.č. 1037/13 v období od 1. 4. 2016 do 31. 3. 2019, kterou znalec stanovil částkou 560 000 Kč za uvedené období (viz podání žalované na č.l. 806, 810 a 815) (dále také jako „pohledávka žalované č. [hodnota].“), přičemž vůči této pohledávce vznesl zároveň žalobce námitku promlčení. Žalovaná následně uplatnila k započtení pohledávku z titulu vydání bezdůvodného obohacení za umístění komunikací ve vlastnictví žalobce na pozemku žalované p.č. 1037/13 v období od 1. 4. 2019 do 30. 9. 2022 (viz podání ze dne 12. 10. 2022 na č.l. 834), kterou stanovila na částku 59 568 Kč za rok v celkové výši za uvedené období v rozsahu 208 488 Kč (dále také jako „pohledávka žalované 2.“). I vůči této pohledávce vznesl žalobce námitku promlčení. Zároveň žalovaná uplatnila pohledávku z titulu vydání bezdůvodného obohacení za umístění komunikací ve vlastnictví žalobce na pozemku žalované p.č. 1037/20 v období od 1. 4. 2016 do 31. 3. 2019 a v období od 1. 4. 2019 do 30. 9. 2022 (viz podání ze dne 12. 10. 2022 na č.l. 834) , kterou stanovila na částku 30 600 Kč za rok v celkové výši za uvedené období v rozsahu 198 900 (91 800 Kč a 107 100 Kč) (dále také jako „pohledávka žalované č. [hodnota].“), přičemž i vůči této pohledávce vznesl žalobce námitku promlčení. Pro úplnost soud dodává, že ačkoliv v některých podáních žalovaná uvádí, že pohledávka žalované č. [hodnota] je také za umístění komunikací na pozemku p.č. 1037/20, tak z mechanismu výpočtu (výměry 584 m2, jež odpovídá komunikacím na pozemku p.č. 1037/13) a uplatnění pohledávky žalované č. [hodnota], jednoznačně vyplývá, že pohledávka žalované č. [hodnota] se týká pouze pozemku p.č. 1037/13.

51. K započtení pohledávky žalované č. [hodnota] soud nemohl přihlédnout, byť v období od 1. 4. 2016 do 31. 3. 2019 vznikl žalované nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 154 530 Kč (505 m2 představující plochu 8/2 dle Skutečného stavu pro výpočet plochy – asfaltové plochy x 102 Kč za m2 dle znaleckého posudku x 3 roky). Žalovaná totiž uplatnila vůči žalobci svoji pohledávku za období od 1. 4. 2016 do 31. 3. 2019 až podáním ze dne 19. 7. 2022, které bylo žalobci soudem doručeno až 22. 8. 2022. Vzhledem k námitce promlčení nebylo možno pohledávku žalované vůči žalobci započíst vůči žalobou uplatněnému nároku, neboť dle § 617 odst. 2 o.z. je možno se dovolat svého práva při započtení i po uplynutí promlčecí lhůty, pokud mohlo být k započtení přistoupeno kdykoliv před uplynutím promlčecí doby. Vzhledem k tomu, že žalovaná opakovaně uvedla, že žalobce k zaplacení bezdůvodného obohacení sama nikdy nevyzvala, nárok žalované na vydání bezdůvodného obohacení za období 1. 4. 2016 až 31. 3. 2019 se promlčel dříve, nežli nastala jeho splatnost. V této souvislosti je nutno uvést, že názor žalované, že pohledávka žalované č. [hodnota] je synallagmatickou k pohledávce žalobce uplatněné touto žalobou, a proto její splatnost nastala stejně jako splatnost pohledávky žalobce, není správný a nemá oporu v právní úpravě. Pohledávka žalované č. [hodnota] je pohledávkou z titulu bezdůvodného obohacení a je tedy splatná pouze a jenom na výzvu a to, že žalobci vzniká vůči žalované pohledávka z titulu jiného bezdůvodného obohacení nemůže založit splatnost pohledávky žalované č. [hodnota]. Podle ustanovení § 1982 odst. 1 o.z. může k započtení strana přistoupit, jakmile jí vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky, přičemž požadovat uspokojení lze toliko u pohledávky splatné. Vzhledem k tomu, že po dobu běhu promlčecí doby se pohledávka žalované nestala splatnou, její splatnost nastala až po promlčení (dle ustanovení § 41 odst. 3 o.s.ř. až po 22. 8. 2022 a to uplynutím lhůty bez zbytečného odkladu dle § 1958 odst. 2 o.z.), nebylo možno před uplynutím promlčecí lhůty přistoupit k započtení a není tedy možno se této pohledávky dovolat dle § 617 odst. 2 o.z.

52. Pokud jde o pohledávku žalované č. [hodnota] a pohledávku žalované č. [hodnota], tuto žalovaná uplatnila vůči žalobci prostřednictvím soudu dne 12. 10. 2022, přičemž žalobce se o tomto úkonu dověděl až dne 17. 10. 2022, kdy podání bylo zasláno zástupci žalobce. Jak již bylo uvedeno výše, podmínkou započtení pohledávky je skutečnost, že pohledávka osoby, jež se započtení dovolává, je pohledávkou splatnou (dle § 1982 o.z. „vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky“), přičemž splatnost bezdůvodného obohacení nastává uplynutím lhůty bez zbytečného odkladu poté, co je dlužník vyzván k zaplacení dluhu (§ 1958 o.z.). Vzhledem k výši pohledávky žalované č. [hodnota] (208 488 Kč) a pohledávky žalované č. [hodnota] (198 800 Kč), lze považovat za přiměřenou lhůtu pro plnění 7 dnů. Splatnost obou pohledávek tak nastala uplynutím 7 dnů od doručení, tedy dne 24. 10. 2022. Vzhledem k námitce promlčení těchto nároků ze strany žalobce, má soud za to, že část pohledávky žalované č. [hodnota] za období od 1. 4. 2019 do 24. 10. 2019 a pohledávky žalované č. [hodnota] za období od 1. 4. 2016 do 24. 10. 2019 je promlčena a nelze se tak dle § 617 odst. 2 o.z. dovolat započtení, neboť promlčení těchto nároků nastalo dříve, než jejich splatnost (viz předchozí odstavec). Uvedené však neplatí pro zbylou část pohledávky žalované č. [hodnota]. a zbylou část pohledávky žalované č. [hodnota], oboje za období od 25. 10. 2019 do 30. 9. 2022, které promlčeny nejsou, resp. počínaje 25. 10. 2019 promlčení pohledávek nebrání jejich započtení vůči nároku žalobce, a dovolat se započtení tak lze. K zápočtu realizovanému žalovanou v podání ze dne 12. 10. 2022 soud nepřihlížel, neboť tento byl realizován dříve, než nastala splatnost pohledávky č. [hodnota]. Žalovaná však provedla dle § 1982 odst. 1 o.z. zápočet pohledávky žalované č. [hodnota] vůči nároku žalobce znovu podáním ze dne 25. 8. 2023 (viz č.l. 906), které bylo žalobci doručeno dne 7. 9. 2023 (viz č.l. 909), a následně zápočet pohledávky žalované č. [hodnota] vůči pohledávce žalobce u jednání soudu dne 17. 9. 2024 (viz č.l. 1004).

53. Soud se dále zabýval otázkou výše nároku žalované vůči žalobci. Při stanovení výše pohledávky žalované č. [hodnota] vyšel soud ze závěrů znaleckého posudku [právnická osoba] č. [č. účtu], který stanovil výši náhrady za umístění komunikací v rozhodném období ve výši 121 Kč za m2 a rok. Nepromlčená část pohledávky žalované č. [hodnota] (resp. část pohledávky, u níž promlčení nebrání započtení) za období od 25. 10. 2019 do 30. 9. 2022 (1072 dnů), při výměře pozemku p.č. 1037/13, na kterém je umístěna komunikace v rozsahu 505 m2 (viz odst. 11 rozsudku), činí při částce 121 Kč za m2 a rok celkem částku 179 297,14 Kč /(505 x 121) / 365 = 167,25 x 1072 dnů/. Pohledávka žalobce v rozsahu zbývající části (tedy ve výši 58 000 Kč) tak zanikla v souladu ustanovením § 1982 odst. 2 o.z. dnem 7. 9. 2023, kdy byl zápočet realizovaný žalovanou v podání ze dne 25. 8. 2023 doručen zástupci žalobce. Soud proto žalobu i ve zbývající části, tedy co do částky 58 000 Kč zamítl.

54. Zároveň je nutno uvést, že pokud by pohledávka žalobce nezanikla zápočtem dle předchozího odstavce, zanikla by zápočtem provedeným u jednání dne 17. 9. 2024 vůči pohledávce žalované č. [hodnota], neboť je dán nárok žalované na náhradu za umístění komunikací v rozhodném období ve výši 121 Kč za m2 a rok. Nepromlčená část pohledávky žalované č. [hodnota] (resp. část pohledávky, u níž promlčení nebrání započtení) za období od 25. 10. 2019 do 30. 9. 2022 (1072 dnů), při výměře pozemku p.č. 1037/20, na kterém je umístěna komunikace v rozsahu 300 m2 (viz odst. 20 rozsudku), činí při částce 121 Kč za m2 a rok celkem částku 106 513,15 Kč /(300 x 121) / 365 = 99,36 x 1072 dnů/.

55. Pokud jde o vědomost žalované o rozhodných skutečnostech významných pro běh promlčecí lhůty, tak tyto byly splněny ve chvíli, kdy byla žalované doručena předžalobní výzva, neboť z ní plyne, že žalobce se označuje za vlastníka komunikací, které leží mimo jiné na pozemku žalované (viz ustanovení § 621 o.z.). Žalované nic nebránilo (vyjma jejího přesvědčení), aby ihned po doručení předžalobní upomínky, z důvodu jistoty, uplatnila vůči žalobci svůj nárok na vydání bezdůvodného obohacení za umístění komunikací na svých pozemcích a tudíž nelze přisvědčit argumentaci žalované, že námitka promlčení uplatněná žalobcem je v rozporu s dobrými mravy. Na uvedeném závěru ničeho nemění ani fakt, že soud při svém prvním rozhodnutí v této věci považoval komunikace za součást pozemku. Zároveň není ani přiléhavá argumentace žalované ustanovením § 638 o.z. a aplikací 15leté lhůty pro promlčení jejího nároku vůči žalobci, neboť toto ustanovení stanoví promlčecí lhůtu objektivní, přičemž žalované uplynula promlčecí lhůta subjektivní. e) K námitkám žalované 56. Žalovaná předně namítala, že komunikace v areálu nejsou stavbou a tedy ani samostatnou věcí a jako součást pozemku nemohou být vlastnictví žalobce. Z provedeného dokazování a hodnocení komunikací v areálu soud dospěl k závěru, že komunikace v areálu (v rozsahu 6062m2 dle vymezení v odst. 11) jsou samostatnou věcí, a jsou ve vlastnictví žalobce, čímž zároveň soud obranu žalované vyvrátil.

57. K námitce vydržení komunikací vlastníky pozemků soud uvádí, že tato námitka byla vznesena po koncentraci řízení a proto se touto otázkou z hlediska dokazování soudu nezabýval. Zároveň je však nutno uvést, že zatímco u pozemku lze vydržet jeho část, částečné vydržení stavby dle názoru soudu není možné (nelze např. vydržet část domu) a tedy není možné vydržet jen část komunikace.

58. Ve vztahu k věcnému břemeni chůze a jízdy, jež svědčí žalované ve vztahu k některém pozemkům, nemá tato skutečnost na povinnost žalované vydat bezdůvodné obohacení v soudem stanovené výši žádný vliv, neboť pozemky v areálu a komunikace jsou dvě samostatné nemovitosti a žalovanou tvrzené věcné břemeno chůze a jízdy přes pozemek či pozemky nezakládá její právo bezplatně užívat komunikace, které se na pozemku nachází a přestavují jinou samostatnou nemovitost.

59. Námitka, že žalobce nemohl nabýt vlastnické právo, neboť tomu bránilo ustanovení § 5 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, není důvodná, neboť předmětem převodu nebyl nemovitý majetek specifikovaný v § 1 uvedeného zákona, nýbrž komunikace zhotovené v 70. a 80. letech, jež patřily předchůdci Družstevního agrokombinátu Start, a tedy § 5 odst. 3 uvedeného zákona na posuzovaný případ nedopadá. Navíc i tato námitka byla uplatněna po koncentraci řízení.

60. Na povinnost žalované vydat bezdůvodné obohacení ve výši stanovené soudem nemá vliv ani skutečnost, že žalobce nikomu za umístění svých komunikací na cizích pozemcích v rozhodném období ničeho neuhradil. Případné vydání bezdůvodného obohacení, jež realizoval žalobce na úkor vlastníků pozemků, je vztahem mezi žalobcem a příslušnými vlastníky ostatních pozemků a na vztah žalobce a žalované tak nemůže mít žádný dopad. Pokud jde o bezdůvodné obohacení žalobce na úkor žalované, to bylo soudem rozebráno výše v odst. 40.

61. Žalovanou nelze považovat za příjemce bezdůvodného obohacení ve smyslu § 3000 odst. 2 o.z., neboť jednak nebyla v dobré víře ohledně získání předmětu obohacení (i kdyby soud připustil dobrou víru žalované považujíc komunikace za součást pozemku, tak žalovaná věděla, že užívá k přístupu pozemky jiných vlastníků, když cesta přes pozemky, k nímž měla věcné břemeno nebyla po většinu doby průjezdná) a jednak obohacení, které žalovaná získala, lze velmi dobře vydat, neboť se jedná o peníze.

62. Na povinnost žalované vydat bezdůvodné obohacení nemá vliv ani fakt, že žalobce svěřil komunikace v areálu do bezplatného užívání společnosti [právnická osoba]. výměnou za zajištění letní a zimní údržby a provádění oprav komunikací, neboť samotným přenecháním komunikací do bezplatného užívání třetí osobě, nezaniká nárok žalobce vůči žalované (smluvní vztah mezi žalobcem a společností [jméno FO] se netýká vztahu mezi žalobcem a žalovanou). Všechny subjekty užívající komunikace v areálu tak činí buď na základě dohody (s adekvátním protiplněním ve formě úplaty či poskytování služeb) nebo bez dohody s tím, že jim vzniká povinnost vydat žalobci bezdůvodné obohacení a tím, že jeden uživatel plnění poskytne nezaniká povinnost ostatních plnit či vydat bezdůvodné obohacení. Jinou situací by však bylo, pokud by žalobce komunikace přenechal společnosti [jméno FO] způsobem, který by jeho nároky ve vztahu k jiným osobám omezoval (např. pokud by společnosti [jméno FO] komunikace přenechal včetně práva umožnit za úplatu jiným osobám užívání komunikací a inkasovat příslušné plnění), což se však nestalo, neboť jak vyplynulo z dokazování (zejména výslechu svědků [jméno FO] č.l. 676 p.v. a [jméno FO] č.l. 677p.v.), společnost [právnická osoba]. nebyla oprávněna s jinými uživateli areálu užívání komunikací řešit.

63. K námitce promlčení vznesené žalovanou v podání dne 28. 6. 2019 je pak nutno uvést, že žaloba byla podána dne 1. 4. 2019 a týká se období od 1. 4. 2016 do 31. 3. 2019, nárok žalobce tak není promlčen ani z části.

64. Pokud žalovaná uváděla, že mělo dojít ke konkludentní dohodě účastníků, jejímž předmětem mělo být vzájemné vypořádání subjektů, je nutno uvést, že tato neurčitá tvrzení žalované byla uplatněna taktéž po koncentraci řízení a zároveň nelze uzavřít, že žalovaná uzavřela konkludentní dohodu s žalobcem o něčem, o čem dle svého tvrzení neměla žádné povědomí až do doručení předžalobní výzvy (konkludentní vypořádání vztahů účastníků by vyžadovalo, aby žalovaná věděla, že žalobce je vlastníkem komunikací v areálu, které leží mimo jiné na jejích pozemcích a které žalovaná využívá.) Náklady řízení, lhůta k plnění 65. Žalovaná byla v řízení plně procesně úspěšná, pročež má podle § 142 odst. 1 o. s. ř. nárok na plnou náhradu nákladů řízení. Účelně vynaložené náklady řízení v souladu s vyúčtováním zástupce žalované tvoří: odměna za zastoupení žalované advokátem dle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti. č. 177/1996 Sb., v účinném znění, a to v plné výši za 10 úkonů právní služby spočívající v 1. převzetí a přípravě zastoupení, 2. vyjádření se k žalobě ze dne 28. 4. 2019, 3. další porada s klientem dne 16. 5. 2019, 4. vyjádření k doplnění žaloby ze dne 12. 6. 2019, 5. účast u jednání soudu dne 14. 6. 2019, které trvalo více než 2 hodiny, a 6. účast u jednání soudu dne 3. 9. 2019, 7. sepis vyjádření k odvolání ze dne 25. 10. 2019, 8. sepis vyjádření k doplnění odvolání ze dne 27. 4. 2020 a 9. účast u jednání dne 5. 5. 2019; sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby z tarifní hodnoty 169 878,69 Kč činí podle § 7 bodu 5 cit. vyhl. 7 900 Kč; soud neshledal účelnými vyjádření žalované ze dne 28. 6. 2019, 1. 8. 2019 a 23. 8. 2019, neboť tato ve své podstatě opakovala či argumentačně doplňovala skutečnosti uvedené v předchozích podáních či u jednání soudu; celkem tak částku 79 000 Kč a dále za 19 úkonů právní služby spočívající 1. vyjádření ze dne 16. 4. 2021, 2. účast při ohledání soudem na místě samém dne 1. 6. 2021, 3. vyjádření k výzvě soudu ze dne 30. 6. 2021, 4. účast u jednání soudu dne 3. 8. 2021, které trvalo více než 2 hodiny, 5. vyjádření k výzvě soudu ze dne 1. 9. 2021, 6. účast u jednání soudu dne 5. 10. 2021, 7. účast při ohledání na místě samém dne 11. 1. 2022, 8. vyjádření žalované ze dne 19. 7. 2022 a jeho doplnění ze dne 8. 8. 2022, 9. účast u jednání soudu dne 4. 10. 2022, které trvalo více než 2 hodiny, 10. účast u jednání soudu 18. 10. 2022, 11. odvolání žalované ze dne 2. 12. 2022 včetně jeho doplnění ze dne 31. 12. 2022, 12. vyjádření žalované k výzvě soudu ze dne 25. 8. 2023, 13. námitky žalované proti zadání znaleckého posudku ze dne 29. 10. 2023, 14. odvolání žalované do usnesení soudu ze dne 27. 5. 2024 č.j. [spisová značka] včetně vyjádření ze dne 13. 6. 2024, 15. vyjádření žalované ke znaleckému posudku ze dne 12. 6. 2024, a 16. účast u jednání soudu dne 17. 9. 2024, které trvalo více než 2 hodiny; sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby z tarifní hodnoty 132 310,31 Kč činí podle § 7 bodu 5 cit. vyhl. 6 420 Kč; celkem tak částku 121 980 Kč 29 režijních paušálů po 300 Kč (§ 13 odst. 4 cit. vyhl.) souvisejících s každým jednotlivým úkonem právní služby, celkem tedy 8 700 Kč, cestovné za jízdu realizovanou osobním automobilem značky Volvo XC 60 RZ [SPZ] dne 14. 6. 2019 a 3. 9. 2019 z [adresa] a zpět ve výši 3 215,55 Kč [2 cesty × 2 × 100 km, při průměrné spotřebě benzinu natural 95 11,9 litru na 100 km, ceně paliva ve výši 33,10 Kč za litr a náhrady za 1 km ve výši 4,10 Kč (dle § 158 odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů a § 4 vyhlášky č. 333/2018 Sb.)], dne 5. 5. 2020 z [adresa] a zpět ve výši 1 601,60 Kč [1 cesta x 2 × 100 km, při průměrné spotřebě benzinu natural 95 11,9 litru na 100 km, ceně paliva ve výši 32 Kč za litr a náhrady za 1 km ve výši 4,20 Kč (dle § 158 odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů a § 4 vyhlášky č. 358/2019 Sb.)], dne 3. 8. 2021 a 5. 10. 2021 z [adresa] a zpět a dne 1. 6. 2021 z Brna do Zádveřic a zpět ve výši 4 779,08 Kč [2 cesty × 2 × 100 km a 1 cesta x 2 x 110 km cesta, při průměrné spotřebě benzinu natural 95 11,9 litru na 100 km, ceně paliva ve výši 27,80 Kč za litr a náhrady za 1 km ve výši 4,40 Kč (dle § 158 odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů a § 4 vyhlášky č. 589/2020 Sb.)], dne 11. 1. 2022 z Brna do Zádveřic a zpět ve výši 2 005,27 Kč [1 cesta x 2 x 110 km cesta, při průměrné spotřebě benzinu natural 95 11,9 litru na 100 km, ceně paliva ve výši 37,10 Kč za litr a náhrady za 1 km ve výši 4,70 Kč (dle § 158 odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů a § 4 vyhlášky č. 511/2021 Sb.)], dne 4. 10. 2022 a 18. 10. 2022 z [adresa] a zpět ve výši 3 998,20 Kč [2 cesty × 2 × 100 km a 1 cesta x 2 x 110 km cesta, při průměrné spotřebě benzinu natural 95 11,9 litru na 100 km, ceně paliva ve výši 37,10 Kč za litr a náhrady za 1 km ve výši 4,70 Kč (dle § 158 odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů a § 4 vyhlášky č. 237/2022 Sb.)], dne 17. 9. 2024 z [adresa] a zpět ve výši 2 029,16 Kč [1 cesta x 2 × 100 km, při průměrné spotřebě benzinu natural 95 11,9 litru na 100 km, ceně paliva ve výši 38,20 Kč za litr a náhrady za 1 km ve výši 5,6 Kč (dle § 158 odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů a § 4 vyhlášky č. 398/2023 Sb.)], celkem ve výši 17 628,86 Kč náhrada za ztrátu času ve výši 4 400 Kč za 44 půlhodin (8 x cesta z [adresa] a zpět á 4 půlhodiny, 2 x cesta z Brna do Zádveřic a zpět á 6 půlhodin) á 100 Kč, Takto vyčíslené náklady řízení činí celkem 231 708,86 Kč, které je žalobce povinen dle § 149 odst. 1 o. s. ř. zaplatit k rukám zástupkyně žalované.

66. Lhůtu k plnění stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. jako třídenní, když ke stanovení jiné lhůty k plnění neshledal důvody.

67. Žalovaná byla ve sporu zcela úspěšná a proto má stát dle § 148 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení, které platil vůči zcela neúspěšnému žalobci. Protože ke dni rozhodnutí soudu, nebylo o výši těchto nákladů pravomocně rozhodnuto, rozhodl soud jen o základu povinnosti žalobce zaplatit 100 % nákladů řízení vzniklých státu s tím, že jejich výše a splatnost bude určena samostatným usnesením (viz § 155 odst. 1 o.s.ř., věta druhá za středníkem).

Poučení