46 C 122/2023 - 381

Rubrum

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Martincovou ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], IČO [IČO žalovaného] sídlem [Adresa žalovaného] zastoupený advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] o zaplacení 120 000 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 120 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 120 000 Kč od 16. 2. 2023 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 112 219,34 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice - Okresnímu soudu Praha-východ náhradu nákladů řízení ve výši 51 817 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se domáhal zaplacení 120 000 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku z titulu smlouvy o dílo uzavřené s žalovaným dne [datum]. Žalobu odůvodnil zejména tím, že na základě uvedené smlouvy se žalovaný zavázal pro žalobce zhotovit maringotku za dohodnutou cenu 500 000 Kč s vlastnostmi uvedenými ve smlouvě. Krátce po předání maringotky žalobci, k němuž došlo 9. 9. 2022, tedy nejpozději dne 30. 9. 2022, žalobce zjistil, že maringotka byla osázena použitými okny místy rezavými a poškozenými, ačkoliv měla být osázena okny novými. Podle smlouvy měla být maringotka zateplena stříkanou polyuretanovou pěnou, avšak ve skutečnosti byla k jejímu zateplení použita levnější varianta, a to skelná vata a polystyren s horšími izolačními vlastnostmi. V rozporu se smlouvou o dílo nebyl interiér maringotky opatřen nátěrem bezbarvého laku. Uvedené vady žalobce žalovanému vytkl záhy po předání telefonicky a po neúspěšných urgencích o přislíbenou opravu také písemně dne 27. 10. 2022 za současného požadavku na přiměřenou slevu z ceny díla. Na základě cenové nabídky, kterou si nechal žalobce vyhotovit, byla výbava maringotky novými okny a její venkovní zateplení vyčísleno na 95 224 Kč. Následně, v polovině března 2024, se v interiéru maringotky objevila další vada v podobě loupajícího se sprchového koutu, která byla žalovanému v žalobě vytknuta. Žalobce tak s ohledem na chybějící vnitřní bezbarvý nátěr, loupající se sprchový kout a žalostnou estetickou stránku maringotky v důsledku poškozených oken připočetl k požadované slevě na základě cenových nabídek částku 25 000 Kč. Přestože byl žalovaný k úhradě slevy z kupní ceny ve výši 120 000 Kč vyzván, žalobci ničeho nezaplatil.

2. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout, přičemž popřel, že by maringotka, kterou pro žalobce skutečně zhotovil na základě smlouvy o dílo ze dne [datum], žalobcem tvrzené vady vykazovala. Podle žalovaného to byl sám žalobce, který navrhl do maringotky instalovat levnější typ oken, neboť chtěl za maringotku co nejvíce ušetřit z důvodu svého podnikatelského záměru v podobě jejího pronájmu. Instalovaná okna tak byla žalobci ukázána a předvedena a vzhledem k nižší pořizovací ceně s jejich použitím do maringotky souhlasil, čemuž byl rovně přítomen svědek [jméno FO] a svědek [jméno FO]. Žalobce si současně při předání maringotku detailně prohlédl včetně zkoušky dveří a oken a žádné vady nenamítal. Žalovaný potvrdil, že k zateplení maringotky byla použita skelná vata s polystyrenem, nicméně byla použita po osobní domluvě s žalobcem přímo v místě výroby maringotky, čemuž měl být rovněž přítomen svědek [jméno FO]. Použitý materiál k zateplení přitom nemění vlastnosti maringotky, která je řádně zateplena a slouží ke svému účelu. V neposlední řadě žalovaný popřel, že by interiér maringotky nebyl opatřen nátěrem bezbarvého laku, a vytknutou vadu žalobcem považoval za účelové tvrzení.

3. Ze smlouvy o dílo ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný v postavení zhotovitele uzavřel s žalobcem v postavení objednatele smlouvu, jejímž předmětem bylo zhotovení maringotky o rozměrech 8x3 m, se sedmi okny o rozměrech 4x 90x90 cm, 1x 90x60 cm, 1x 50x50 cm a 1x 90 cm, s koupelnou (140 cm) a bojlerem hranatým 180 l, WC, sprchou, rozvody na pračku a umyvadlem, se dvěma patry na spaní, s kuchyní 160 cm a s linem na podlaze. Maringotka měla být zateplena včetně podlahy stříkanou pěnou, její vnitřní část měla být opatřena bezbarvým lakem a vnější část nátěrem šedého odstínu. Cena maringotky byla dohodnuta ve výši 500 000 Kč s tím, že datem podpisu byla dohodnuta splatnost 1. zálohy ve výši 50 % ceny, tj. 250 000 Kč, a splatnost doplatku na základě faktury dnem předání maringotky, který byl dohodnut nejpozději ve lhůtě dvou měsíců od podpisu smlouvy. V neposlední řadě bylo dohodnuto, že smlouva může být měněna nebo doplňována pouze písemně. Součástí smlouvy měla být příloha č. 1 zobrazující podrobný nákres maringotky.

4. Z fotografií (na č.l. 16-23 spisu) byl zjištěn vzhled částí oken maringotky, především pak místy viditelné odření rámů oken, zašpinění či rez.

5. Z fotografií (na č.l. 27-27 spisu) bylo zjištěno, že pod dřevěným obložením maringotky se nachází vata a polystyren.

6. Z SMS komunikace za období od 30. 9. 2022 do 25. 11. 2022 bylo zjištěno, že [adresa] byla dne [datum] v reakci na vytýkané vady oken a zateplení maringotky vyzvána osobou jména [jméno FO] k zaslání reklamačního formuláře na e-mailovou adresu [e-mail] k vyřízení reklamace, který zaslala dne 27. 10. 2022. K opakovaným dotazům ohledně stavu vyřízení reklamace jí bylo dne 25. 11. 2022 sděleno, že dochází ke zdržení z důvodu zavalení novou prací.

7. Z reklamačního listu ze dne [datum] ve vztahu k faktuře č. [hodnota] vystavené dne 9. 9. 2022 bylo zjištěno, že žalobce na maringotce vytkl následující závady: „Poničené rámy oken popálením od svářečky, poškrábané rámy oken a sklo, rezavé panty oken. Olámané rámy oken zřejmě od demontáže z minulé instalace, z toho vyplývá, že okna byla již použita, poničena, zakoupená v bazaru, kde ležely asi někde v blátě. Uvnitř oken špína a písek. Podle smlouvy uzavřené mezi panem Vocáskem a mnou má být ve stěnách a podlaze stříkaná pur pěna. Proto byla cena na takovou částku za jakou byla maringotka prodána. Po dodatečných elektro a instalatérských pracích jsme zjistili, že v podlaze je pouze polystyren a ve stěnách a stropu skelná vata asi o tloušťce 5 cm. Při přebírání maringotky jsme byli ujištěni, že je všude pur pěna a pouze škvíry jsou doizolovány skel. vatou. Toto považuji za podvod a klamání zpotřebitele. K reklamačnímu listu zasíláme v příloze emailu foto oken.“. Žalobce současně požadoval, aby náhradu za okna navrhl žalovaný a vrácení přeplatku stanoveného výpočtem rozdílu ceny skelné vaty a pur pěny.

8. Z fotografií (na č.l. 38-40 spisu) byl zjištěn stav sprchového koutu, především jeho loupající se povrch.

9. Z e-mailové komunikace ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce poptával u www.izolace-penou.cz cenovou nabídku zateplení maringotky tvrdou hydroizolační pěnou v rozloze 125 m2 a síle 5 cm, která byla stanovena na částku [částka] + 15% DPH.

10. Z nabídky oken a dveří společnosti [právnická osoba], ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce poptával cenovou nabídku 5 ks oken profilu GEALAN S8000 IQ-dorazové těsné, která byla stanovena pro 1 ks jednodílného okna o rozměrech 750/870 mm o 7 kg, 2 ks jednodílného okna o rozměrech 1450/870 mm o 17 kg a 2 ks jednodílného okna o rozměrech 750/1370 mm o 13 kg na celkovou částku 30 824 včetně 15% DPH zahrnující rovněž spoje a rozšíření, montáž výrobku a dopravu.

11. Z uplatnění práva z odpovědnosti za vady v podobě slevy z ceny díla ze dne 1. 2. 2023 včetně podacího lístku bylo zjištěno, že žalobce prostřednictvím svého právního zástupce vyzval žalovaného před podáním žaloby k úhradě 120 000 Kč do 15. 2. 2023 představující přiměřenou slevu z ceny díla v podobě nákladů na výbavu maringotky novými okny, její venkovní zateplení a nátěr interiéru bezbarvým lakem. Výzva byla žalovanému odeslána dne 1. 2. 2023.

12. Z nezávislého testu zvukové izolace PUR pěnou a minerální vatou ze dne 16. 6. 2021 bylo zjištěno, že podle testu laboratoře Univerzitního centra energeticky efektivních budov (UCEEB), která je součástí ČVUT, je PUR pěna při porovnání tepelněizolačních vlastností pouze o něco horší než běžná minerální vata, neboť se hodnoty měřené PUR pěny (0,039 W/m K) blíží minerální izolaci (0,031-0,038 W/m K). Čím nižší hodnota W/m K, tzv. lambda, která určuje, jak dobře izolace izoluje, tím izoluje lépe.

13. Z osvědčení Technického a zkušebního ústavu stavebního Praha s.r.o. o stálosti vlastností ze dne [datum] bylo zjištěno, že tepelněizolační výrobky pro budovy „[právnická osoba]“ – Průmyslově vyráběné výrobky z minerální[Anonymizováno]vlny zajišťují stálost vlastností stavebního výrobku popsané v příloze ZA normy ČSN EN 13162+A1:2016.

14. Z popisu vlastností izolační výplně Knauf Insulation z března 2021 bylo zjištěno, že se jedná o izolaci v celém průřezu hydrofobizovanou, nehořlavou, velmi dobře pohlcující hluk, která je určena pro mechanicky nenamáhané tepelné a akustické izolace dutin stavebních konstrukcí nebo nepochozích izolací položených shora na konstrukce stropů.

15. Ze znaleckého posudku č. [hodnota] ze dne 24. 7. 2024 znalce [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], z oboru ekonomika, se specializací na nábytek, interiér, otvorové výplně, stavebně-truhlářské výrobky, a z oboru dřevo-zpracování se specializací na kvalitativní a mechanicko-fyzikální vlastnosti dřeva, aglomerovaných materiálů a překližovaných materiálů, nábytku a interiérů, otvorových výplní a stavebně-truhlářských výrobků, bylo zjištěno, že znalec provedl prohlídku dřevěné maringotky umístěné v chatové oblasti v obci [adresa] na pozemku parc. č. [Anonymizováno] dne [datum] a dospěl k následujícím závěrům: 1) Měkká polyuretanová pěna má velmi obdobné izolační vlastnosti jako minerální vata, přičemž stříkaná izolace je výhodnější z důvodů eliminace tepelných mostů. Stávající konstrukční zhotovení dřevěné maringotky má o 150 % zhoršené tepelněizolační vlastnosti, než specifikuje norma ČSN 73 0540-2, což není zapříčiněno absencí stříkané pěny, ale jejím konstrukčním vyhotovením. 2) Izolační vlastnosti polyuretanové pěny jsou o cca 15 % lepší než u minerální vaty, avšak cca čtyřnásobně dražší s porovnáním s minerální vatou. V daném případě je však při tloušťce 50 mm nepodstatné, jaký izolační materiál je použit s ohledem na nedodržení řádné konstrukční skladby teplosměnné obálky. 3) Příčina loupajícího se obkladu ve sprchovém koutě je nevhodnost použité povrchové úpravy do mokrého prostředí, neboť se jedná o imitaci obkladových pásků sprchového koutu zhotovené na dřevovláknitém podkladu. 4) Palubkový obklad interiéru dřevěné maringotky nemá provedenu jakoukoliv chemickou ochranu dřeva, popřípadě povrchovou úpravu včetně lazury či mořidla. 5) Okna, kterými je dřevěná maringotka osázena, jsou okna použitá a vykazují zásadní nedostatky, které nejen, že omezují a komplikují užívání oken, ale jejich užívání přímo vylučují (např. absence výklopného kování), z tohoto důvodu jsou okna uživatelsky neovladatelná a nepoužitelná. Povrchová úprava plastových oken nesnižuje funkčnost otvorových výplní. 6) Cena 5 ks oken stanovená na základě cenové nabídky společnosti [právnická osoba], ze dne 23. 1. 2023 odpovídá tržní ceně nových oken.

16. Z výpisu ze živnostenského rejstříku a z výpisu z registru ekonomických subjektů žalobce ve vztahu k IČu [Anonymizováno] s adresou sídla [adresa], bylo zjištěn předmět podnikání a obory činnosti žalobce jakožto fyzické podnikající osoby.

17. Z výpovědi svědkyně [adresa], manželky žalobce, bylo zjištěno, že s žalobcem byli v místě výroby maringotek vždy spolu, a to dvakrát, nejprve si procházeli výrobu a objednali maringotku, podruhé se již dostavili k předání maringotky a poprvé se viděli přímo s žalovaným. Do té doby komunikovali s jeho zaměstnancem včetně otázky týkající se rozměrů oken. Maringotka měla být určena pro dceru k celoročnímu bydlení, vše mělo být nové včetně oken. Ty však již při převzetí maringotky nešly otevřít a byly špinavé. Celkově se toho na maringotce při druhé návštěvě dodělávalo více a žalovaný trval na doplacení druhé části ceny, jinak by maringotka neodjela. Žalovaným však byla svědkyně s žalobcem ujištěni, že až se okna usadí, půjdou otevřít, rovněž že okna budou ještě vyčištěna. Ostatních vad si svědkyně všimla až později po převozu maringotky, ty nafotila a poslala zaměstnanci žalovaného, konkrétně zateplení skelnou vatou namísto polyuretanové pěny a absenci bezbarvého nátěru interiéru. Svědkyně vyloučila, že by kdy došlo k ústní změně smlouvy ohledně použitého izolačního materiálu. Přistavení maringotky byl přítomen pouze žalobce, nikoliv svědkyně; maringotka byla přistavena pouze na parkoviště za pozemkem, a svědkyně s žalobcem zajišťovali její umístění na místo samé. Později, asi půl roku po předání maringotky, byla zjištěna další vada, a sice sprchového koutu, který působí, jako by byl vyroben z papíru, neboť se odlupuje a plesniví. Kromě zaslání fotografií s žalovaným či jeho zaměstnanci komunikoval žalobce, nikoliv svědkyně.

18. Z výslechu svědka [jméno FO], bylo zjištěno že svědek pracuje s žalovaným, je ten, který maringotky či tiny housy staví a řeší po rekonstrukční stránce podle uzavřené smlouvy se zákazníkem. Svědek si nepamatoval na konkrétní maringotku, kterou si objednal žalobce, pokud šlo o materiál její izolace či její nátěr, ať už vnější či vnitřní. Svědek si však vzpomínal, že se s žalobcem řešila okna, neboť ta, která měla být zadávána do výroby, by se ve sjednaném termínu nestihla, proto bylo s žalobcem dohodnuto, že budou použita okna zánovní, která byla u žalovaného k dispozici. Skluz výroby oken v délce cca dva měsíce již svědek označil za nepřijatelný. Svědek si nepamatoval, zda byla maringotka objednaná žalobcem předána v dohodnutém termínu, nevyloučil možnost menšího opoždění. U této dohody měl být jak svědek, tak žalovaný, pravděpodobně i kluk z kanceláře se zvláštním jménem začínajícím na písmeno R. Svědek se obecně vyjádřil k okamžiku předání tiny housu v místě výroby, především že je vše zákazníkovi ukázáno a že pokud by nebyl zákazník s něčím spokojen či měl nějaké výtky, tak by tiny house prozatím nebyl odvezen do místa určení, ale došlo by k opravám podle přání zákazníka.

19. Z výslechu [jméno FO], brigádního pracovníka žalovaného, bylo zjištěno, že svědek není manuálním pracovníkem, pro žalovaného zajišťuje spíše chod sociálních sítí. Žalobce i svědkyni [jméno FO] si pamatoval, neboť si u žalovaného objednali tiny house neboli maringotku; svědek je viděl asi dvakrát, než došlo k předání maringotky. Sám byl přítomen výrobě i předání maringotky, uzavřenou smlouvu však neviděl, proto ani nevěděl, jaká byla sjednaná cena s žalobcem; obecně se však cena pohybuje v částce 20 000 Kč/m2. Svědek především plánoval trasu závozu maringotky, která měla být převezena někam na Moravu s kopcovitým terénem. Pamatoval si, že v daném konkrétním případě se při předání maringotky, než došlo k jejímu převozu, snad měla čistit barva na dveřích a nedostatečně umytá okna. Po předání měla mezi svědkem a svědkyní [jméno FO] proběhnout ještě jakási další komunikace, na její obsah si však svědek již nepamatoval. Svědek obecně popisoval standardizovaný proces výroby maringotek a jeho kontrolu ze strany zákazníka, tedy že zákazník má možnost při předání prohlédnout výsledný produkt včetně odzkoušení funkčnosti oken. Po závozu maringotky se již nekontroluje, jak je zhotovená, ale jaký je její stav po převozu do místa určení. Okna jsou přitom objednávána od dvou dodavatelů (Drutex a Group s.r.o.), nicméně se jedná o okna jednoho výrobce. Naproti tomu zánovní okna jsou objednávána ze specializovaného obchodu u Kolína; okna jsou pak jediným materiálem, který se pro výrobu maringotek u žalovaného jako zánovní objednává.

20. Z výslechu žalovaného bylo zjištěno, že žalobce a svědkyně [jméno FO] si u něj objednali maringotku. Asi dvakrát se však do místa výroby dostavil pouze žalobce bez svědkyně [jméno FO], jednou na počátku, když měla maringotka v podstatě pouze podvozek a byla dohodnuta změna izolačního materiálu z pur pěny na minerální vatu. Důvodem této změny bylo sdělení žalovaného, že s pur pěnou se následně špatně pracuje, neboť v sobě drží vodu. Žalobce tak s tímto postupem souhlasil mj. i proto, že ve výrobě viděl rozpracované maringotky, u kterých byla právě minerální vata použita. Vliv na cenu tato změna neměla, neboť oba izolační materiály vycházely cenově stejně. Při druhé návštěvě žalobce u žalovaného, kdy už byla maringotka téměř hotová, zvenku natřená, chyběly pouze okna a několik dodělávek venku např. lišty, bylo v reakci na telefonické sdělení žalovaného dohodnuto použití zánovních oken. Tyto okna měl žalovaný na dvoře, žalobce si je tedy prohlédl a s jejich instalací souhlasil. Důvodem změny oken byla skutečnost, že dodavatel oken z Polska, u kterého žalovaný nechával okna vyrábět, měl skluz. Zánovní okna žalovaný popsal jako okna již rozbalená, ale nepoužitá. Oběma dohodám byl vedle žalovaného a žalobce přítomen i svědek [jméno FO]. Při převzetí maringotky pak žalobce ani svědkyně [jméno FO] nic nevytýkali, s maringotkou byli nad míru spokojení. Pokud jde o vytýkanou vadu sprchového koutu, žalovaný uvedl, že sprchové kouty kupuje v Hornbachu, buď se montuje sprchový kout přímo s boxem, nebo se jedná o provedení s omyvatelnou deskou, která se dává za sprchovou vanu. Kdyby o projevené vadě žalovaný věděl dříve, situaci by řešil přímo s Hornbachem, nyní však již s tím nemůže nic dělat.

21. Po právní stránce byla věc posouzena podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 5. 1. 2023 (dále jen „o.z.“), neboť všechny rozhodné skutečnosti, konkrétně uzavření smlouvy, nastaly za jeho účinnosti.

22. Podle § 2086 odst. 1 o.z. smlouva o dodání věci, která má být teprve vyrobena, se posoudí jako kupní smlouva, ledaže se ten, komu má být věc dodána, zavázal předat druhé straně podstatnou část toho, čeho je k vyrobení věci zapotřebí. Podle odstavce 2 za kupní smlouvu se nepovažuje smlouva, podle níž převážná část plnění dodavatele spočívá ve výkonu činnosti.

23. Podle § 2158 odst. 1 o.z. je-li prodávajícím podnikatel, platí pro prodej při jeho podnikatelské činnosti kromě obecných ustanovení o kupní smlouvě i ustanovení tohoto pododdílu, ledaže je kupujícím také podnikatel a při uzavření smlouvy je z okolností zřejmé, že se koupě týká také jeho podnikatelské činnosti.

24. Podle § 2160 odst. 1 o.z. převzetím koupené věci nabývá kupující k věci vlastnické právo.

25. Podle § 2161 odst. 1 o.z. prodávající odpovídá kupujícímu, že věc při převzetí nemá vady. Zejména prodávající odpovídá kupujícímu, že věc a) odpovídá ujednanému popisu, druhu a množství, jakož i jakosti, funkčnosti, kompatibilitě, interoperabilitě a jiným ujednaným vlastnostem, b) je vhodná k účelu, pro který ji kupující požaduje a s nímž prodávající souhlasil, a c) je dodána s ujednaným příslušenstvím a pokyny k použití, včetně návodu k montáži nebo instalaci.

26. Podle § 2161 odst. 1 o.z. prodávající odpovídá kupujícímu, že věc při převzetí nemá vady. Zejména prodávající odpovídá kupujícímu, že v době, kdy kupující věc převzal, a) má věc vlastnosti, které si strany ujednaly, a chybí-li ujednání, takové vlastnosti, které prodávající nebo výrobce popsal nebo které kupující očekával s ohledem na povahu zboží a na základě reklamy jimi prováděné, b) se věc hodí k účelu, který pro její použití prodávající uvádí nebo ke kterému se věc tohoto druhu obvykle používá, c) věc odpovídá jakostí nebo provedením smluvenému vzorku nebo předloze, byla-li jakost nebo provedení určeno podle smluveného vzorku nebo předlohy, d) je věc v odpovídajícím množství, míře nebo hmotnosti a e) věc vyhovuje požadavkům právních předpisů.

27. Podle § 2161 odst. 2 o.z. projeví-li se vada v průběhu šesti měsíců od převzetí, má se za to, že věc byla vadná již při převzetí.

28. Podle § 2165 odst. 1 o.z. kupující je oprávněn uplatnit právo z vady, která se vyskytne u spotřebního zboží v době dvaceti čtyř měsíců od převzetí. Podle odstavce 2 je-li na prodávané věci, na jejím obalu, v návodu připojenému k věci nebo v reklamě v souladu s jinými právními předpisy uvedena doba, po kterou lze věc použít, použijí se ustanovení o záruce za jakost.

29. Podle § 2107 odst. 1 o.z. je-li vadné plnění nepodstatným porušením smlouvy, má kupující právo na odstranění vady, anebo na přiměřenou slevu z kupní ceny. Podle odstavce 2 dokud kupující neuplatní právo na slevu z kupní ceny nebo neodstoupí od smlouvy, může prodávající dodat to, co chybí, nebo odstranit právní vadu. Jiné vady může prodávající odstranit podle své volby opravou věci nebo dodáním nové věci; volba nesmí kupujícímu způsobit nepřiměřené náklady. Podle odstavce 3 neodstraní-li prodávající vadu věci včas nebo vadu věci odmítne odstranit, může kupující požadovat slevu z kupní ceny, anebo může od smlouvy odstoupit. Provedenou volbu nemůže kupující změnit bez souhlasu prodávajícího.

30. Podle § 513 o.z. příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním.

31. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

32. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

33. Mezi účastníky vznikl právní vztah, který lze podřadit pod § 2086 odst. 1 o.z. upravující kupní smlouvu, neboť po skutkové stránce vyšlo v řízení najevo, že žalobce jako objednatel uzavřel s žalovaným jako zhotovitelem smlouvu, na základě které se žalovaný zavázal pro žalobce vyrobit dřevěnou maringotku na míru podle specifikace uvedené ve smlouvě, aniž by se žalobce zároveň zavázal žalovanému předat podstatnou část toho, čeho bylo k její výrobě zapotřebí. Soud na věc současně aplikovat zvláštní ustanovení o prodeji zboží v obchodě ve smyslu § 2158 a násl. o.z., neboť žalobce vystupovat v daném právním vztahu jako spotřebitel oproti žalovanému, který vystupoval jako podnikatel. Soud se tak neztotožnil s námitkou žalovaného, že oba zúčastnění uzavírali smlouvu v postavení podnikatelů, neboť toto tvrzení bylo vyvráceno již samotným obsahem smlouvy, ve které byl žalobce oproti žalovanému označen pouze adresou bydliště uvozenou slovy „bytem“, nikoliv identifikačním číslem osoby (IČO) ani sídlem podnikání tak, jako žalovaný. Současně nebylo v řízení prokázáno ani tvrzení žalovaného, že žalobce měl záměr maringotku dále pronajímal, naopak bylo vyvráceno výpovědí svědkyně [jméno FO], která uvedla, že maringotka byla určena pro dceru k bydlení. Na tomto závěru pak nemohlo ničeho změnit ani zjištění ohledně oboru činností v rámci živnostenského oprávnění žalobce.

34. Z tohoto důvodu tak byl žalobce oprávněn u žalovaného uplatnit právo z vad, které se u maringotky vyskytly ve lhůtě 24 měsíců od jejího převzetí. K samotnému převzetí pak došlo dne 9. 9. 2022, což bylo zjištěno především z reklamačního protokolu, který odkazoval na žalovaným vystavenou fakturu právě tohoto data. Mezi účastníky přitom nebylo sporu, že při návštěvě žalobce a svědkyně [jméno FO] předcházející závozu maringotky na místo určení byla doplacena druhá část kupní ceny, stejně tak že k samotnému závozu maringotky došlo až pár dní poté, nikoliv ve stejný den. Tomuto časovému uspořádání rovněž odpovídá následná SMS komunikace svědkyně [jméno FO] a svědka [jméno FO], který po upozornění na vady maringotky ze strany svědkyně svědkyni vyzval k vyplnění a zaslání reklamačního formuláře.

35. Žalobou se žalobce domáhal zaplacení částky, kterou požadoval jakožto slevu z kupní ceny za celkem čtyři vady maringotky, z toho dvě z nich u žalovaného vytkl již krátce po jejím předání dne 27. 10. 2022 pomocí reklamačního formuláře (instalace použitých a poničených oken namísto oken nových a použití skelné vaty a polystyrenu jakožto izolačního materiálu namísto ve smlouvě ujednané stříkané pěny), v rámci uplatnění práva z odpovědnosti za vady v podobě slevy z ceny díla ze dne [datum] pak byla žalovanému vytknuta rovněž vada spočívající v absenci ošetření interiéru bezbarvým lakem. Poslední z vytýkaných vad byla ze strany žalobce uplatněna přímo v žalobě, a sice vada loupajícího se sprchového koutu, která se v maringotce měla projevit krátce před podáním žaloby, tj. před datem [datum], což potvrdila rovněž svědkyně [jméno FO], která její projevení se datovala cca šest měsíců po převzetí maringotky. Není proto pochyb o tom, že všechny vady byly ze strany žalobce uplatněny ve lhůtě 24 měsíců od převzetí maringotky. Nicméně důkazní břemeno ohledně existence vady posledně uvedené již v době jejího převzetí bylo s ohledem na znění § 2161 odst. 2 o.z. a dobu, ve které se měla tato vada skutečně projevit, na žalobci.

36. Znaleckým posudkem znalce [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], byly všechny vytýkané vady potvrzeny, tedy včetně vady loupajícího se sprchového koutu, jejíž příčinu znalec označil jako použití nevhodné povrchové úpravy do mokrého prostředí. Znalec tak potvrdil, že při výrobě maringotky byla instalována okna nikoliv nová, nýbrž již použitá s nutností jejich výměny, a navzdory jeho závěru, že případné povrchové poškození oken nemá na jejich funkčnost žádný vliv, uzavřel, že okna, kterými byla maringotka osázena, vykazují několik nedostatků, které je činí uživatelsky neovladatelnými a nepoužitelnými. V neposlední řadě znalec potvrdil, že interiér maringotky není ošetřen bezbarvým lakem, ani mořidlem, stejně tak, že jakožto izolační materiál byla použita sklená vata, nikoliv stříkaná polyuretanová pěna.

37. Žalovaný přitom na svoji obranu tvrdil, že mezi účastníky došlo následně k ústní změně smlouvy, a to konkrétně ohledně typu použitého izolačního materiálu a ohledně jakosti instalovaných oken. Oběma uvedeným dohodám o změně smlouvy měl být podle žalovaného přítomen rovněž svědek [jméno FO]. Ten skutečně potvrdil, že zánovní okna byla do maringotky instalována, a to z toho důvodu, že výroba nových oken by se nestihla ve sjednaném termínu zhotovení maringotky. Stejný důvod současně uvedl také žalovaný, podle jehož tvrzení měla být tato skutečnost žalobci telefonicky sdělena, a žalobce si měl sám zánovní okna přijet prohlédnout a jejich instalaci odsouhlasit. Verze, která byla předestřena ze strany žalovaného, se však nezdá být zcela uvěřitelná, a to hned z několika důvodů. Svědkyně [jméno FO] vyloučila, že by kdy žalobce byl v místě výroby maringotky u žalovaného sám v její nepřítomnosti, současně uvedla, že s žalobcem byli u žalovaného pouze na počátku při objednání maringotky a na konci před jejím závozem. Svědek [jméno FO] potvrdil, že k instalaci oken jiné jakosti při výrobě předmětné maringotky došlo z důvodu dodržení sjednaného termínu dokončení maringotky. Současně připustil, že k mírnému zpoždění s dokončením maringotky oproti sjednanému termínu v daném případě mohlo dojít, nicméně skluz v délce jednoho a půl či dvou měsíců již označil za nepřípustný. Tvrzený důvod pro změnu použitých oken v daném kontextu však není smysluplný, neboť samotná smlouva stanovila datum převzetí maringotky nejpozději ve lhůtě dvou měsíců od jejího podpisu, tj. nejpozději [datum]; k jejímu skutečnému převzetí však došlo i navzdory tvrzené dohodě ohledně použité jakosti oken až o další dva měsíce později dne 9. 9. 2022, tedy se zpožděním, které podle svědka [jméno FO] již nebylo přípustné. Nadto měla být každá změna smlouvy činěna písemně, ani toto ujednání smlouvy však nebylo dodrženo.

38. Totožně pak byla soudem hodnocena tvrzená ústní změna smlouvy ohledně typu izolačního materiálu, neboť ani jeden ze svědků verzi žalovaného nepotvrdil. Stejně tak ani zdůvodnění žalovaného, že žalobce na počátku výroby maringotky, tedy již po uzavření smlouvy, upozornil na negativa stříkané pěny oproti skelné vatě, v důsledku čehož měl žalobce na změnu přistoupit, nelze shledat logickým. Žalovaný, potažmo jeho zaměstnanci, totiž musel být s těmito informacemi obeznámen již na samotném počátku při sjednávání smlouvy s žalobcem, není proto pochopitelné, z jakého důvodu by žalobce o těchto neinformoval právě již při uzavírání smlouvy, a i přesto přistoupil na sjednání stříkané pěny, či z jakého důvodu by tuto variantu izolačního materiálu svým zákazníkům vůbec nabízel, pokud by v jejím použití neshledával dostatečné výhody. I zde lze rovněž poukázat na skutečnost, že ani tato žalovaným tvrzená změna nebyla v souladu se smlouvou činěna písemně.

39. Při stanovení přiměřené slevy z kupní ceny soud nepřistoupil k účastníky navrženému dodatečnému výslechu znalce k zodpovězení otázky rozdílu mezi hodnotou, kterou by mělo zboží bez vad, a hodnotou, kterou mělo zboží dodané s vadami, a dále otázky způsobu, jakým zjištěné vady brání řádnému užívání věci, neboť „[Z]ávěr o tom, zda zjištěné vady předmětu koupě brání nebo nebrání jeho řádnému užívání, je otázkou právní, při jejímž posouzení se vychází především z účelu, kterému prodaná věc slouží.“ (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 7. 1. 2009 sp. zn. 28 Cdo 171/2008). Ani kritéria pro stanovení slevy z kupní ceny určená v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 4. 6. 2024 sp. zn. 23 Cdo 1207/2023 by nebyla v daném případě zcela aplikovatelná, neboť tato byla dovolacím soudem určena právě pro situace, kdy nejde o případ prodeje hmotné movité věci ve vztahu mezi podnikatelem a spotřebitelem, a to s ohledem na znění § 2171 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném od 6. 1. 2023, který kritéria pro stanovení slevy z kupní ceny pro tento případ jednoznačně určuje. V daném případě se však jedná o právě popsaný případ vztahu podnikatele a spotřebitele při prodeji hmotné movité věci.

40. Navzdory uvedenému však soud při stanovení přiměné slevy z kupní ceny přihlédl rovněž ke skutečnosti, že mimo vady spočívající v absenci nátěru bezbarvým lakem interiéru maringotky, jsou tři další zjištěné vady vadami prakticky neopravitelnými, potažmo opravitelnými pouze s vynaložením zvýšených nákladů. Stejně tak tyto vady jednoznačně ztěžují užívání maringotky, pokud byla maringotka pořizována k účely (celoročního) bydlení, či dokonce ji činí pro uvedený účel téměř nepoužitelnou. Znalec jednoznačně uzavřel, že maringotka je nedostatečně zateplena z důvodu jejího nevhodného konstrukčního řešení, a navzdory skutečnosti, že potvrdil tvrzení žalovaného o téměř totožných tepelněizolačních vlastnostech obou zmiňovaných izolačních materiálů, tj. polyuretanové pěny a skelné vaty, upozornil na existenci teplených mostů předmětné maringotky, tedy míst se zvýšeným unikem tepla. Stejně tak dospěl k závěru, že polyuretanová pěna je alespoň čtyřnásobně dražší než minerální vata. Znalec se rovněž velmi negativně vyjádřil k nevhodně provedené instalaci oken, které označil konkrétně za uživatelsky neovladatelné a nepoužitelné, stejně tak se negativně vyjádřil k nevhodně zvolenému materiálu obložení sprchového koutu.

41. Jako přiměřenou výši slevy z kupní ceny proto soud shledal žalobcem požadovanou částku ve výši 30 824 Kč za vadu spočívající v instalaci použitých oken (stanovenou na základě cenové nabídky za 5 ks nových oken), částku ve výši 64 400 Kč za vadu spočívající v použití jiného než ve smlouvě ujednaného izolačního materiálu (stanovenou na základě cenové nabídky za zateplení maringotky tvrdou hydroizolační pěnou v rozloze 125 m2 a síle 5 cm bez zohlednění nutnosti odstranit původní izolační materiál v podobě minerální vaty) a v neposlední řadě pak ve výši 25 000 Kč za vady spočívající v absenci nátěru bezbarvým lakem interiéru maringotky a loupajícího se sprchového koutu. Vyhovění žalobě pak nebránila skutečnost, že součet výše uvedených částech přesáhl žalovanou částku o 224 Kč, a to právě z toho důvodu, že žalobce žalobou požadoval částku nižší. Žalobě tak bylo v plném rozsahu vyhověno včetně požadovaného příslušenství představovaného úrokem z prodlení, neboť žalovaný se jejím neuhrazením ve lhůtě stanovené v předžalobní upomínce dostal s její úhradou do prodlení, a žalobci tak vzniklo právo na jejich úhradu. Výše úroku z prodlení požadovaná žalobcem přitom odpovídá zákonné výši stanovené v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

42. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a žalobci, který byl zcela úspěšný, přiznal plnou náhradu nákladů řízení ve výši 112 219,34 Kč. Náklady žalobce sestávají z uhrazeného soudního poplatku ve výši 6 000 Kč a nákladů na zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1, § 8 odst. 1 a § 7 bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném do 31. 12. 2024 ve vztahu k úkonům právní služby realizovaných do tohoto data a ve znění účinném od 1. 1. 2025 ve vztahu k úkonům právní služby realizovaným od tohoto data (dále jen „a.t.”), z tarifní hodnoty ve výši 120 000 Kč sestávající z částky 5 900 Kč za každý z osmi úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) a.t. (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci, vyjádření k výzvě soudu ze dne [datum], účast na jednání před soudem dne [datum], vyjádření k výzvě soudu ze dne [datum], účast na jednání před soudem dne [datum] přesahující dvě hodiny, účast na jednání před soudem dne [datum]) a ve výši jedné poloviny odměny, tedy 2 950 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby podle § 11 odst. 2 písm. c) a h) a.t. (jednoduchá výzva k plnění bez právního rozboru předcházející návrhu ve věci samé, odvolání ze dne [datum]) včetně 10 náhrad hotových výdajů podle § 13 odst. 1 a 4 a.t. po 9x 300 Kč za jeden úkon právní služby a po 1x 450 Kč za jeden úkon právní služby. Náklady žalobce dále tvoří hotové výdaje zástupce žalobce v podobě cestovného, které bylo vypočteno podle § 157 a § 158 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve výši 10 805,65 Kč [za cestu z Červenky do Prahy a zpět, tj. celkem 3x 476 km při průměrné spotřebě 5,5 l/100 km, ceně pohonných hmot 41,20 Kč a sazbě základní náhrady 5,2 v roce 2023 a ceně pohonných hmot 35,80 Kč a sazbě základní náhrady 5,8 v roce 2025] a v podobě náhrady za promeškaný čas podle § 14 odst. 1 písm. a) a odst. 3 a.t. ve výši 4 200 Kč za celkem 36 půlhodin strávených na cestě po 100 Kč za dvě cesty a po 150 Kč za jednu cestu při délce jedné cesty včetně cesty zpáteční 6 hodin. Odměna a hotové výdaje byly dále podle § 14a odst. 1 a.t. ve spojení s § 137 odst. 3 o.s.ř. zvýšeny o 21% daň z přidané hodnoty, tj. ve výši 14 963,70 Kč, jelikož zástupce žalobce doložil, že je jejím plátcem. V neposlední řadě náklady žalobce sestávají z nákladů představující zálohu na důkaz znaleckým posudkem podle § 137 odst. 1 o.s.ř. ve výši 20 000 Kč.

43. Soud současně podle výsledku řízení rozhodl ve smyslu § 148 o.s.ř. o povinnosti žalovaného zaplatit České republice – Okresnímu soudu Praha-východ náhradu nákladů řízení, které hradil stát, spočívající v odměně znalce [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], za zpracování znaleckého posudku ve výši 51 118 Kč, po zohlednění zaplacené zálohy ze strany účastníků ve výši 40 000 Kč, která byla znalci přiznána v celkové výši 91 118 Kč usnesením Okresního soudu Praha-východ ze dne [datum] č. j. [spisová značka] ve spojení s usnesením Krajského soudu v Praze ze dne [datum] č. j. [spisová značka], a v přiznaném svědečném svědkyni [jméno FO] ve výši [částka], které jí bylo pravomocně přiznáno usnesením Okresního soudu Praha-východ ze dne [datum] č. j. [spisová značka].

44. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř.); náhrada nákladů řízení pak na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). Náklady řízení, které hradil stát, je žalovaný povinen zaplatit na bankovní účet č. [č. účtu] pod variabilním symbolem [var. symbol].

Poučení