46 C 165/2024 - 29

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudkyní Mgr. Lucií Kuchaříkovou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně]., [IČO žalobkyně] [Adresa advokátky] proti žalované: [Anonymizováno] pro zaplacení 150 000 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba o uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku 150 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ode dne podání žaloby, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení částku 300 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 150 000 Kč s příslušenstvím z titulu nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem v podobě nepřiměřené délky řízení. Svou žalobu zdůvodnila tím, že byla v procesním postavení žalované účastníkem řízení vedeného [Anonymizováno] trvalo více než 16 let. Žalobkyně svůj nárok uplatnila u žalované, která jí stanoviskem ze dne 7. 8. 2024 přiznala na náhradu nemajetkové újmy částku 225 000 Kč. Žalovaná vycházela ze základní částky náhrady ve výši 20 000 Kč ročně, aniž by brala v potaz že stanovisko Nejvyššího soudu, z nějž vycházela, je již z roku 2011 a bylo vydáno v jiných ekonomických podmínkách a přiznaná částka tak není přiměřená. Nepřihlédl ani k tomu, že vedení řízení po tak dlouhou dobu žalobkyni výrazně ekonomicky poškodilo, navíc kritéria pro snížení náhrady nebyla posouzena adekvátně.

2. Žalovaná nárok uplatněný žalobou neuznala a navrhla žalobu zamítnout. Potvrdila, že u ní žalobkyně uplatnila náhradu nemajetkové újmy ve výši 375 000 Kč z titulu nesprávného úředního postupu v podobě nepřiměřené délky řízení. Žalovaná nárok žalobkyně projednala a konstatovala, že v naříkaném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona ČNR č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), (dále jen „zákon“) a přiznala žalobkyni přiměřené zadostiučinění ve výši 225 000 Kč. Žalovaná shledala důvody pro snížení základní výše zadostiučinění o 25 % z důvodu složitosti řízení. Ve věci bylo rozhodováno soudy na dvou stupních soudní soustavy, kdy soud I. stupně rozhodoval ve věci samé jednou a odvolací soud také jednou. Délka řízení byla do jisté míry způsobena procesní aktivitou účastníků. Význam řízení žalovaná shledala běžným.

3. Z provedeného dokazování soud učinil následující skutkový zjištění:

4. Soud postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Předložené listinné důkazy rozhodnutí bez nařízení jednání umožňují a zároveň oba účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.

5. Na základě předložených důkazů soud zjistil následující skutečnosti.

6. Žalobkyně se podáním ze dne 19. 3. 2024, doručeným dne 22. 3. 2024, obrátila na žalovanou se svým podáním nazvaným Uplatnění nároku na náhradu škody a vyplacení zadostiučinění podle zákona č. 82/1988 Sb., jímž žádala náhradu nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem ve výši 375 000 Kč. Žalovaná dne 7. 8. 2024 vydala své Stanovisko, kterým nárok žalobkyně mimosoudně projednala a konstatovala, že v posuzovaném řízení došlo k nesprávnému úřednímu potupu spočívajícímu v nepřiměřené délce řízení a přiznala žalobkyni zadostiučinění v částce 225 000 Kč.

7. Ze spisu [Anonymizováno] soud ohledně jeho průběhu zjistil následující: - dne [datum] byla žalobcem [jméno FO] podána žaloba proti žalované [Jméno žalobkyně]. o zaplacení [částka] představující vydání bezdůvodného obohacení za užívání nebytových prostor od [datum] do [datum] bez právního důvodu - dne [datum] byl žalobce vyzván zaplacení soudního poplatku - dne [datum] žalobce požádal o osvobození od soudních poplatků - dne [datum] žalobce svou žalobu rozšířil na částku [částka] - dne [datum] byl vedlejším účastníkem podán návrh na přistoupení dalšího účastníka, a to Saturn realitního družstva - dne [datum] byl žalobce vyzván, aby se vyjádřil k návrhu vedlejšího účastníka na přistoupení do řízení na stranu žaloby, současně byl dán pokyn k připojení spisu - dne [datum] vyjádřil žalobce souhlas s přistoupením vedlejšího účastníka do řízení - dne [datum] bylo rozhodnuto o připuštění vstupu vedlejšího účastníka Saturn realitního družstva na stranu žalobce. Toto usnesení bylo doručeno straně žalované dne [datum]. - dne [datum] bylo rozhodnuto o nepřiznání osvobození od soudních poplatků žalobci - dne [datum] se žalobce proti usnesení o nepřiznání osvobození od soudních poplatků odvolal - dne [datum] bylo odvolání doplněno - dne [datum] byla věc předložena k rozhodnutí odvolání Krajskému soudu v Brně - dne [datum] [Anonymizováno] rozhodl tak, že se usnesení soudu prvního stupně zrušuje a věc se mu vrací k dalšímu řízení - dne [datum] bylo usnesení krajského soudu zasláno žalobci s výzvou k doplnění žádosti o osvobození od soudních poplatků - dne [datum] žalobce svoji žádost doplnil - dne [datum] bylo rozhodnuto o přiznání osvobození od soudních poplatků žalobci v plném rozsahu - dne [datum] byla žalovaná vyzvána, aby se ve lhůtě 30 dnů vyjádřila k žalobě, toto usnesení bylo doručeno dne [datum] - dne [datum] se žalovaná odvolala proti usnesení o přistoupení vstupu Saturn realitního družstva do řízení jako vedlejšího účastníka - dne [datum] bylo odvolání zasláno žalobci na vědomí - dne [datum] se žalovaná vyjádřila k žalobě - dne [datum] se žalobce vyjádřil k odvolání žalované - dne [datum] bylo odvolání žalovaného odmítnuto a bylo rozhodnuto o nepřiznání náhrady nákladů žalobci a vedlejšímu účastníkovi - dne [datum] se žalobce proti výroku dvě usnesení odvolal - dne [datum] bylo odvolání rozesláno ostatním účastníkům - dne [datum] předložil žalovaný svou repliku a doplnil svá tvrzení - dne [datum] byla věc předložena k rozhodnutí o odvolání Krajskému soudu v Brně - dne [datum] [Anonymizováno] usnesením nákladový nárok napadený odvoláním změnil - dne [datum] bylo usnesení rozesláno účastníkům - dne [datum] vedlejší účastník z řízení vystoupil. Návrh na vystoupení byl rozeslán účastníkům dne [datum]. Současně bylo žádáno zapůjčení spisu [Anonymizováno]. - dne [datum] žalovaný sdělil, že proti vystoupení vedlejšího účastníka nemá námitek. [Anonymizováno] - dne [datum] byly z připojeného spisu pořízeny kopie a nařízeno jednání na [datum] - dne [datum] požádala zástupkyně žalobce o odročení, neboť zástupkyně nemá k dispozici klientský spis - dne [datum] zástupkyně žalobce nahlížela do spisu a pořídila si z něj fotokopie - dne [datum] bylo nařízené jednání odvoláno - dne [datum] bylo žádáno o zapůjčení spisu [adresa] - dne [datum] byla připuštěna změna žaloby ze dne [datum] - dne [datum] byly připojeny listiny ze spisu [adresa] - dne [datum] bylo nařízeno jednání na [datum] - dne [datum] žalovaná požádala o odročení jednání z důvodu dlouhodobě plánované dovolené předsedy představenstva žalované - dne [datum] bylo jednání odročeno na [datum] - dne [datum] se konalo jednání, strany byly vedeny ke smíru, bylo zahájeno jednání, přednesen žalobní návrh, nastíněn rozsah dokazování, prováděny listinné důkazy a jednání bylo odročeno na [datum] - dne [datum] byly vyžádány trestní spis [adresa] a obchodní spis [Anonymizováno] - dne [datum] žalovaná zaslala návrh na odnětí žalobci osvobození od soudních poplatků, které zdůvodnila - dne [datum] zástupkyně žalobce žádá o odročení jednání z důvodu sněhové kalamity. Jednání bylo odročeno na [datum]. - dne [datum] bylo jednání z důvodu nemoci soudkyně odvoláno - dne [datum] bylo jednání nařízeno na [datum] - dne [datum] žalovaný žádá o odročení jednání z důvodu své nepřítomnosti a z důvodu kolize jeho právní zástupkyně s jiným jednáním - dne [datum] bylo jednání odročeno na [datum] - dne [datum] strana žalované zaslala žádost o přezkoumání rozhodnutí soudu, kterým bylo přiznáno žalobci osvobození od soudních poplatků - dne [datum] se konalo jednání, bylo doplněno dokazování připojeným spisem, z dalšího spisu byl proveden k důkazu znalecký posudek, po provedení dalších listinných důkazů bylo jednání odročeno na neurčito za účelem přezkoumání důvodu pro osvobození od soudního poplatku na straně žaloby a poskytnutí lhůty pro písemné podání návrhu na dokazování ze strany žalované - dne [datum] žalovaná doplnila tvrzení a důkazy a vznesla námitku promlčení - dne [datum] rozeslány dotazy k posouzení osvobození žalobce od soudního poplatku - dne [datum] byl žalobce vyzván k doložení svých osobních majetkových a výdělkových poměrů - dne [datum] žalobce své poměry doložil - dne [datum] soud vyzval žalobce k doplnění jeho žádosti - dne [datum] byl žalobce opětovně vyzván ke sdělení skutečností pro osvobození od soudních poplatků - dne [datum] bylo nařízeno jednání na 11. 12. 2014 - dne [datum] žalobce doplnil skutečnosti k přezkoumání osvobození od soudních poplatků - dne [datum] se z jednání omluvila zástupkyně žalobce z důvodu nemoci. Jednání bylo proto odvoláno. - dne [datum] bylo nařízeno jednání na 21. 5. 2015 - dne [datum] se konalo jednání, bylo konstatováno, že z předvolaných svědků se dostavila jedna svědkyně a druhý svědek se nedostavil, byl proveden výslech svědkyně a za účelem doplnění dokazování výslechem navrženého svědka a listinami bylo jednání odročeno na 28. 7. 2015 - dne [datum] byly vyžádány listiny od [Anonymizováno] - dne [datum] bylo jednání odročeno na 30. 6. 2015 z důvodu kolize - dne [datum] požádal [Anonymizováno] o zapůjčení spisu - dne [datum] se konalo jednání, byl proveden výslech svědka, listinné důkazy a jednání bylo za účelem doplnění dokazování, jehož rozsah si soud vyhrazuje za účelem eventuálního přednesu závěrečných řečí, odročeno na 15. 10. 2015 - dne [datum] byl spis zapůjčen [Anonymizováno] - dne [datum] byl spis vrácen - dne [datum] se konalo jednání, na které se zástupkyně žalobce dostavila s více než hodinovým zpožděním. Bylo přistoupeno k výslechu předsedy představenstva žalované a jednání bylo odročeno za účelem eventuálního doplnění dokazování na [datum] - dne [datum] se konalo jednání, které bylo za účelem připojení spisu odročeno na neurčito - dne [datum] byl vyžádán spis [adresa] a dále bylo žádáno od [adresa] žádáno připojení jejich spisu - dne [datum] bylo [adresa] sděleno, že spis nelze zapůjčit, neboť bude zaslán na Nejvyšší soud k rozhodnutí o dovolání - dne [datum] byla vyzvána zástupkyně žalované, aby sdělila, jaké listiny z trestního spisu [adresa] navrhuje provést, když celý spis je nedostupný - dne [datum] zástupkyně žalované sdělila, že o dovolání již bylo rozhodnuto - dne [datum] byl spis zapůjčen [Anonymizováno] k jednání - dne [datum] bylo požádáno o připojení spisu [adresa] - dne [datum] [adresa], že spis nelze zapůjčit, neboť již byl zapůjčen [adresa] - dne [datum] byl sepsán úřední záznam, dle kterého ve věci [adresa] je nařízeno jednání na [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] [datum] a [datum] - dne [datum] zástupkyně žalované předložila listinné důkazy - dne [datum] byl [adresa] požádán o připojení spisu - dne [datum] bylo [adresa] sděleno, že spis nelze zapůjčit, neboť se stále nachází u [adresa] - dne [datum] byl dán spis na kalendář na tři měsíce s ohledem na změnu v senátě [Anonymizováno] - dne [datum] byl sepsán úřední záznam, dle kterého s účinností od 1. 7. 2017 byla věc přidělena nové soudkyni - dne [datum] byl od [adresa] k zapůjčení jejich trestní spis - dne [datum] [adresa] sděleno, že spis nelze zapůjčit, neboť se nachází u [adresa] - dne [datum] byl spis [adresa] - dne [datum] bylo [adresa] sděleno, že spis nelze vrátit, neboť ve věci nebylo pravomocně rozhodnuto - dne [datum] byl spis [adresa] vyžádán od [Anonymizováno], který mu byl postoupen spolu se spisem [adresa], k němuž je trestní spis připojen. Z úředního záznamu ze dne [datum], [datum] a [datum] zjištěno, že trestní spis [adresa] je stále připojen ke spisu [adresa]. - dne [datum] byl Obvodní soud pro [adresa] požádán o zapůjčení spisu [Anonymizováno] [adresa] a účastníci byli vyrozuměni o změně v obsazení senátu a bylo žádáno sdělení jejich aktuálního procesního stanoviska - dne [datum] žalobce sdělil, že mezi účastníky k žádné změně nedošlo, totéž sdělila dne [datum] žalobkyně - dne [datum] byl urgován [adresa] o zapůjčení spisu - dne [datum] bylo žalované sděleno, že byl připojen trestní spis [adresa] a byla vyzvána, aby ve lhůtě 30 dnů označila listiny, které ze spisu navrhuje provést k důkazu - dne [datum] se zástupkyně žalobkyně dostavila nahlížet do spisu - dne [datum] navrhla konkrétní listiny k provedení - dne [datum] bylo nařízeno jednání na [datum]. Z trestního spisu byly pořízeny kopie navržených listin - dne [datum] bylo jednání z organizačních důvodů odročeno na [datum] - dne [datum] požádala zástupkyně žalobce o odročení jednání na pozdější hodinu s ohledem na dojezdovou vzdálenost a situaci na [Anonymizováno] - dne [datum] bylo jednání z 26. 3. 2020 odročeno na 2. 4. 2020, s ohledem na žádost zástupkyně žalobce - dne [datum] požádala o odročení jednání zástupkyně žalované z důvodu kolize - dne [datum] bylo jednání nařízené na 2. 4. 2020 z důvodu infekce covid odvoláno - dne [datum] bylo nařízeno jednání na 14. 7. 2020 a sepsán úřední záznam, dle kterého s ohledem na epidemiologickou situaci bylo ze strany vedení soudu vydáno doporučení nenařizovat jednání od 16. 3. do 30. 4. 2020 - dne [datum] se konalo jednání, bylo oznámeno, že došlo ke změně obsazení senátu. Bylo dáno poučení dle § 15a 17 o. s. ř. K dotazu soudu na strany ohledně jejich procesních stanovisek, strany požádaly o časový prostor pro jednání o případném mimosoudním řešení. Po poskytnutí tohoto prostoru strany shodně sdělily, že sice nedospěly k mimosoudnímu vyřešení, ale mají zájem o mimosoudní dohodu a mimosoudní jednání a žádají o nařízení prvního setkání s mediátorem, na jehož jméně se dohodly. Soud žádosti vyhověl a nařídil současně jednání na [datum]. - dne [datum] bylo nařízeno první setkání se zapsaným mediátorem, stranám uloženo, aby sdělily výsledek prvního setkání ve lhůtě pěti dnů od ukončení prvního setkání a jednání bylo přerušeno na dobu tří měsíců - dne [datum] požádala zástupkyně žalovaného o odročení jednání, neboť s ohledem na vyhlášený nouzový stav bylo možné uskutečnit pouze jedno setkání s mediátorem a další setkání již bylo z opatrnosti přesunuto právě na [datum]. S ohledem na plánovanou operaci zástupkyně žalobce bylo požádáno o odročení jednání až na leden 2021, kdy snad bude možné realizovat další setkání s mediátorem. - dne [datum] se v podobném duchu vyjádřila též zástupkyně žalobce - dne [datum] bylo jednání z 1. 12. 2020 odročeno na 14. 1. 2021 - dne [datum] předložila zástupkyně žalované své shrnutí - dne [datum] byl učiněn dotaz na účastníky, zda došlo k prvnímu setkání s mediátorem a s jakým výsledkem - dne [datum] bylo stranou žaloby sděleno, že k prvnímu setkání došlo - dne [datum] sdělila též strana žalované, že návrhy stran vzájemně nebyly akceptovány - dne [datum] se konalo jednání, učiněn pokus o smír. S ohledem na změnu v obsazení senátu byl zopakován obsah přednesu a provedených důkazů. Za účelem pokračování v dokazování bylo jednání odročeno na 4. 2. 2021. - dne [datum] byl požádán [Anonymizováno] k jednání - dne [datum] se konalo jednání, bylo konstatováno, že bylo zjištěno, že došlo ke změně v majetkových poměrech na straně žalobce. Krátkou cestou straně žaloby doručen formulář prohlášení osobních, majetkových a výdělkových poměrech k vyplnění ve lhůtě 14 dnů, včetně příloh. Dále pokračováno v dokazování listinnými důkazy a jednání bylo odročeno za účelem dalšího dokazování na 16. 3. 2021. - dne [datum] se strana žaloby vyjádřila k výzvě soudu a požádala o prodloužení lhůty - dne [datum] soud prodloužil lhůtu k předložení vyplněného formuláře prohlášení o osobních majetkových a výdělkových poměrech - dne [datum] opětovně žádala o prodloužení lhůty - dne [datum] žalobce doložil prohlášení o majetkových poměrech - dne [datum] bylo z důvodu nepřítomnosti soudkyně (pandemie Covid-19) jednání nařízené na 16. 3. 2021 zrušeno - dne [datum] byl sepsán úřední záznam, dle kterého byla soudkyně od 10. 3. do 11. 4. 2021 pro nemoc nepřítomna - dne [datum] bylo nařízeno jednání na 6. 5. 2021 - dne [datum] se žalovaná vyjádřila k předloženému prohlášení o majetkových poměrech žalobce - dne [datum] se konalo jednání, při kterém byly provedeny listinné důkazy a jednání bylo za účelem pokračování v dokazování odročeno na neurčito - dne [datum] byl sepsán úřední záznam, dle kterého 10. a 12. 5. 2021 bylo projednáno podání znaleckého posudku s konkrétním znalcem, který je s to znalecký posudek vypracovat ve lhůtě 60 dnů od doručení spisu - dne [datum] byl ustanoven znalec z oboru písmoznalectví. Současně byla straně žalované uložena povinnost složit na účet soudu zálohu na náklady důkazu znaleckým posudkem - dne [datum] byly vyžádány podklady k vypracování znaleckého posudku - dne [datum] se strana žalované vyjádřila - dne [datum] byla záloha na provedení důkazu složena. Do 28. 5. 2021 byly soudu doručovány podklady k vypracování znaleckého posudku. - dne [datum] bylo se znalcem dohodnuto, že spis k vypracování znaleckého posudku vyzvedne osobně na soudě - dne [datum] znalec vyzvedl spis - dne [datum] znalec předložil znalecký posudek spolu s vyúčtováním znalečného, současně vrátil spis soudu - dne [datum] byl znalecký posudek rozeslán účastníkům s tím, aby se k němu ve lhůtě 15 dnů vyjádřili a sdělili, zda trvají na výslechu znalce - dne [datum] bylo rozhodnuto o znalečném - dne [datum] se vyjádřila žalovaná ke znaleckému posudku a žádala výslech znalce - dne [datum] se k znaleckému posudku vyjádřila též strana žaloby - dne [datum] se žalobce vyjádřil k vyjádření žalovaného k prohlášení o majetkových poměrech žalobce - dne [datum] bylo vyjádření žalobce zasláno znalci a tento byl vyzván k reakci ve lhůtě 15 dnů - dne [datum] se znalec vyjádřil - dne [datum] byla jednotlivá podání účastníků zaslána protistraně - dne [datum] byl připojený trestní spis [adresa] - dne [datum] byl předjednán termín jednání se znalcem a nařízeno jednání na 2. 11. 2021 - dne [datum] byl zapůjčený spis [Anonymizováno] vrácen - dne [datum] bylo zaslán vyjádření žalované, toto bylo zasláno protistraně dne 22. 10. 2021 - dne [datum] požádala zástupkyně žalobce o odročení jednání z důvodu havárie ve svém domě, který užívá k bydlení i k provozu kanceláře - dne [datum] předjednám termín možného jednání telefonicky s účastníky poté co bylo zjištěno, že 23. 11 má zástupkyně žalovaného kolizi, stanoven termín 3. 12 a jednání z 2. 11. bylo na 3. 12. 2021 odročeno - dne [datum] se konalo jednání, při kterém byl vyslechnut znalec, provedeno rozsáhlé dokazování listinami. Při jednání bylo doručeno rozsáhlé vyjádření žalobce, které bylo poskytnuto protistraně s tím, aby se k němu ve lhůtě 15 dnů vyjádřila a jednání bylo odročeno na 14. 1. 2022 - dne [datum] bylo rozhodnuto o znalečném za účast znalce při jednání soudu - dne [datum] se vyjádřila žalovaná, toto podání bylo dne 3. 1. 2021 zasláno protistraně. - dne [datum] se konalo jednání, při němž byly provedeny listinné důkazy, skončeno dokazování, předáno slovo k přednesu závěrečných návrhů a jednání bylo za účelem vyhlášení rozsudku odročeno na 21. 1. 2022 - dne [datum] byl vyhlášen rozsudek, kterým bylo žalobě částečně vyhověno a částečně byla žaloba zamítnuta - dne [datum] bylo žádáno o prodloužení lhůty k vyhotovení rozhodnutí do 21. 3. 2021. Písemné vyhotovení rozsudku bylo rozesláno dne 21. 4. 2022 poté, co byl rozsudek prodloužen do 21. 4. 2022 - dne [datum] podal žalobce blanketní odvolání - dne [datum] podala odvolání též žalovaná - dne [datum] soud straně žaloby poskytl lhůtu k doplnění odvolání do 3. 6. 2022 a vyzval žalovanou k úhradě soudního poplatku za odvolání - dne [datum] byl soudní poplatek žalovanou uhrazen - dne [datum] žalovaná doplnila své odvolání - dne [datum] požádala strana žaloby o prodloužení lhůty k doplnění odvolání - dne [datum] strana žaloby odvolání doplnila - dne [datum] byla odvolání každého z účastníků zaslána protistran k vyjádření ve lhůtě 15 dnů - dne [datum] žalovaná požádala o prodloužení lhůty k vyjádření se k odvolání protistrany. - dne [datum] se žalobce vyjádřil k odvolání žalované - dne [datum] se žalovaná vyjádřila k doplněnému odvolání [Anonymizováno] - dne [datum] byla věc předložena [Anonymizováno] k rozhodnutí o odvolání strany žaloby i strany žalované - dne [datum] bylo nařízeno jednání na 30. 11. 2023 - dne [datum] se konalo jednání před odvolacím soudem, při kterém strany došly ke smíru. Soud proto rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že schválil smír. Usnesení bylo účastníkům rozesláno dne 13. 12. 2023 a nabylo právní moci 18. 12. 2023.

8. Soud ve věci aplikoval zejména následující ustanovení zákonných předpisů: Podle § 1 odst. 1 zákona, stát odpovídá za podmínek tímto zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 13 odst. 1 zákona odpovídá stát za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle druhého odstavce téhož ustanovení právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda. Podle § 15 odst. 2 zákona se může domáhat náhrady škody u soudu poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. Podle § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle druhého odstavce téhož ustanovení se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle třetího odstavce téhož ustanovení v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

9. V řízení bylo prokázáno, že žalobce svůj nárok u žalované předběžně uplatnil ve smyslu § 14 odst. 1, 3 zákona, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 zákona).

10. Podřazením zjištěného skutkového stavu shora citovaným zákonným ustanovením dospěl soud k závěru, že žaloba je poté, co bylo žalovanou přiznáno přiměřené zadostiučinění, nedůvodná.

11. Předpokladem odpovědnosti státu za škodu je splnění tří podmínek: 1) existence nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu, 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem nebo nezákonným rozhodnutím a vznikem škody. Nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup a vznik škody tudíž musí být ve vzájemném poměru příčiny a následku.

12. Nárok na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem byl do právního řádu České republiky zakotven novelou zákona č. 82/1998 Sb., provedenou zákonem č. 160/2006 Sb., s účinností od 27. 4. 2006 (§ 31a zákona). Zakotvením uvedeného nároku zákonodárce naplnil požadavek pramenící z čl. 13 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (č. 209/1992 Sb., dále "EÚLP"). Podle čl. 6 odst. 1 věta první EÚLP má každý právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem, zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu. Smyslem novely bylo přesunout rozhodování o náhradě nemajetkové újmy vzniklé porušením práva garantovaného čl. 6 odst. 1 z ESLP na vnitrostátní úroveň, což ostatně zákonodárce výslovně vyjádřil v důvodové zprávě k zákonu č. 160/2006 Sb. Soud je toho názoru, že má-li odškodňovat na vnitrostátní úrovni nemajetkovou újmu vzniklou porušením práva primárně zakotveného již v EÚLP, je nanejvýš žádoucí, aby jeho rozhodování vycházelo z kritérií stanovených judikaturou ESLP.

13. Délka řízení je ve smyslu judikatury ESLP nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. Soud ve své judikatuře upřednostňuje globální, celkový pohled na řízení. Proto existující průtah jen v určité fázi řízení ESLP toleruje za předpokladu, že celková doba řízení nebude nepřiměřená, naopak i v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze dle ESLP konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení jeví nepřiměřeně dlouhou. Nepřiměřeně dlouhými shledává ESLP nicméně i ta řízení, která sice trvala relativně nepříliš dlouho, byla však zatížena nepřiměřeným obdobím nečinnosti ve vztahu k celkové délce řízení.

14. Co se týká existence prvého z uvedených předpokladů, tj. nesprávného úředního postupu či nezákonného rozhodnutí v posuzovaném řízení, soud má za to, že tento je naplněn, neboť v tomto řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu, kterým se rozumí porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu při jeho činnosti a zpravidla jde o postup, který s rozhodovací činností nesouvisí. Podle konkrétních okolností může jít o jakoukoliv činnost spojenou s výkonem pravomoci státního orgánu, dojde-li při ní nebo v jejím důsledku k porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu nebo k porušení pořádku určeného povahou a funkcí postupu (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 28 Cdo 966/2008).

15. Nesprávný úřední postup v posuzovaném případě spočíval v celkově nepřiměřené délce posuzovaného řízení. V řízení došlo také k celé řadě průtahů. Jedná se tak o porušení zásady rychlosti řízení a takto vzniklý nesprávný úřední postup pak také negativně ovlivnil celkovou délku posuzovaného řízení.

16. Vznik újmy ostatně dovodila i sama žalovaná ve svém stanovisku ze dne 30. 9. 2024, kterým přiznala žalobkyni zadostiučinění ve výši 225 000 Kč. Ustanovení § 31a odst. 2 zákona vymezuje jak formu, tak rozsah náhrady. Peněžitá kompenzace je označena za způsob zásadně subsidiární, nastupující tehdy, není-li možno nemajetkovou újmu nahradit jinak, přičemž dostačujícím prostředkem nápravy by se nejevilo pouhé konstatování porušení práva. V daném případě dospěl soud k závěru, že zmíněný nesprávný úřední postup dosahuje již takové intenzity, že je na místě přiznat finanční zadostiučinění, když je dána i existence příčinné souvislosti mezi uvedeným nesprávným úředním postupem a újmou žalobce a jako dostačujícím prostředkem nápravy se nejeví konstatování porušení práva žalobce na přiměřenou délku řízení.

17. Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne 20. 5. 2009, sp. zn. 25 Cdo 1145/2009, dovodil, že náhrada imateriální újmy podle § 1 odst. 3 a § 31a odst. 3 zákona nemusí dosahovat výše, k níž by dospěl ESLP ve smyslu čl. 41 Úmluvy. Zdůraznil rovněž s poukazem na § 31a odst. 3 zákona, že výše odškodnění nemajetkové újmy, jež vznikla nesprávným úředním postupem, spočívajícím v tzv. průtazích řízení, není stanovena pevnými částkami. Je přenecháno soudu (popř. v předběžném projednání nároku příslušnému ministerstvu či ústřednímu správnímu úřadu uvedenému v § 6 zákona), aby v každém jednotlivém případě uvážil, jaký rozsah zadostiučinění je přiměřený všem okolnostem za použití zákonem demonstrativně vyjmenovaných kritérií. Z rozsudku senátu první sekce ESLP ze dne 10. 11. 2004, ve věci Apicella proti Itálii, stížnost č. 64890/01, odst. 26 je patrno, že ESLP při stanovení výše odškodnění za porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě vychází z částky 1 000 až 1 500 EUR za jeden rok trvání řízení jako základu pro stanovení celkového zadostiučinění. Tuto částku však snižuje o 30 % v případě, kdy již bylo národními orgány shledáno porušení práva stěžovatele a dále ji upravuje především v závislosti na významu předmětu řízení pro stěžovatele, složitosti věci projevující se zejména v počtu stupňů soudní soustavy, ve kterých byla věc projednávána a jednání stěžovatele, jímž přispěl k celkové délce řízení. S takovým způsobem výpočtu výše přiměřeného zadostiučinění, byť v obecné rovině, se ztotožnil i velký senát ESLP v rozsudku v téže věci ze dne 29. 3. 2006, odst.

66. Z rozsudku velkého senátu ESLP v dané věci lze dále vyčíst, že ESLP považuje za přiměřené, pokud je vnitrostátním orgánem přiznáno poškozenému asi 45 % částky, kterou by přiznal sám. Konstantní judikatura přitom pro poměry České republiky považuje za přiměřené, jestliže se základní částka, z níž se při určování výše přiměřeného zadostiučinění vychází, pohybuje v rozmezí mezi 15 000 Kč[Anonymizováno]až 20 000 Kč za první dva roky a dále pak za každý další rok řízení (tj. 1 250 Kč až 1 667 Kč za jeden měsíc s tím, že v prvních dvou letech trvání řízení jde o částky poloviční). Přiznání částky v rozmezí 15 000 Kč až 20 000 Kč, ve kterém představuje částka 15 000 Kč částku základní, lze zvažovat například podle takových kritérií, jakými jsou délka samotného kompenzačního řízení (za situace, kdy samotné kompenzační řízení je nepřiměřeně dlouhé, lze přiměřeně zvýšit danou částku, pokud se toho poškozený dovolává) či zcela zjevně nepřiměřená (extrémní) délka posuzovaného řízení.

18. Žalobce při výpočtu výše újmy vycházel z celkové délky řízení, tj. od 27. 11. 2007 do 30. 11. 2023, ačkoliv v posuzovaném řízení vystupoval v procesním postavení žalovaného. Soud má za to, že nevěděl-li žalovaný o řízení proti němu vedeném, nemohla mu za dobu od jeho zahájení do doby, kdy se o existenci řízení dozvěděl, vzniknout nemajetková újma (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 1. 2012, sp. zn. 30 Cdo 4336/2010). Žalobce netvrdil, že by se o řízení dozvěděl dříve než ke dni doručení žaloby, soud tak vyšel ze spisu [Anonymizováno] a za den, kdy se žalobce o řízení dozvěděl, považuje datum 6. 1. 2011, kdy mu byla žaloba doručena k vyjádření. Posuzované řízení tak ve vztahu k žalobci trvalo od 6. 1. 2011 do 18. 12. 2023, tj. 12 let a 11 měsíců.

19. Posuzované řízení bylo složitější po procesní stránce, v řízení bylo rozhodováno o osvobození od soudních poplatků, přezkoumáváno osvobození od soudních poplatků, k rozhodnutí byly vyžadovány spisy z jiných řízení, připuštěna změna žaloby, byla nařízena mediace, neboť účastníci vyjadřovali záměr věc vyřešit smírně, termín sdělení výsledku mimosmluvních jednání byl prodlužován, při jednání bylo prováděno rozsáhlé dokazování, ať už značných listinným materiálem, tak výslechem svědků, v řízení byl ustanoven k vypracování odborné otázky znalec, na což pak navazovala potřeba ze strany soudu poskytnout mu součinnost při zajištění srovnávacího materiálu pro vypracování znaleckého posudku, vyslechnout jej, či rozhodnout o znalečném. Nelze přehlédnout ani prodloužení řízení z důvodů na straně účastníků, kdy soud opakovaně odročoval jednání z důvodu na straně zástupců, ať už to bylo z důvodu dopravní kalamity, nehody v domě, či dovolené, kolize nebo nemoci. Spor byl řešen na dvou stupních soudní soustavy, odvolací soud pak rozhodoval i o odvolání proti procesnímu rozhodnutí.

20. Žalobkyně se na délce řízení podílela tím, že několikrát požádala o odročení jednání z důvodu na straně svého zástupce. S ohledem na celkovou délku řízení je však podíl žalobkyně na délce řízení zanedbatelný.

21. Pokud se jedná o kritérium postupu soudu, úkony soudu nebyly vždy koncentrované, navíc mezi nimi byla řada období nečinnosti. Zde se soud zaměřil výhradně na postup soudu po 6. 1. 2011, tedy poté, co se žalovaná z naříkaného řízení o řízení dozvěděla. Soud odvolal jednání nařízené na 28. 6. 2012 z důvodu, že zástupkyně žalobce den před jednáním požádala o odročení proto, že nemá klientský spis, ze strany žalované bylo opakovaně žádáno o přezkoumání osvobození od soudního poplatku, na které soud žádným způsobem nereagoval, ač z tohoto důvodu odročil jednání konané dne 23. 7. 2013, přesto se však otázkou přezkumu osvobození sice zaobíral, oslovil žalobce, aby své poměry doložil, ale k rozhodnutí nedošlo, navíc vlivem své nečinnosti a plynutí času byl nucen znovu vyzvat žalobce, aby své poměry doplnil o aktuální informace, avšak opětovně bez následného rozhodnutí. Soud se dále při snaze připojit spis v zásadě omezil na vznášení požadavků jeho připojení, nicméně např. o krátkodobé připojení spisu pro pořízení kopií využil až po několika letech a změně v obsazení senátu, nevyužil ani možnosti přerušení řízení do skončení daného řízení, což nelze než považovat za průtah a v tomto případě značný. Co se týká období nečinnosti v posuzovaném období, k prvnímu kratšímu průtahu došlo od 3. 8. 2011, kdy bylo rozesláno rozhodnutí odvolacího soudu do 30. 12. 2011, kdy byl vyžádán spis a rozeslán návrh na vystoupení vedlejšího účastníka, dále od 30. 12. 2011 do 10. 5. 2012, kdy soud nechal pořídit z připojeného spisu kopie a nařídil jednání, od 6. 12. 2013, kdy žalobce doplnil své majetkové poměry, do 29. 7. 2014, kdy byl soudem vyzván k jejich doplnění. Od 9. 12. 2014, kdy bylo odvoláno jednání (bez stanovení nového termínu) do 8. 4. 2015, kdy bylo nařízeno jednání, od 22. 4. 2016, kdy žalobce reagoval na výzvy, jaké listiny navrhuje ze spisu [adresa] provést, do 30. 10. 2016, kdy soud vyžádal zapůjčení spisu, od 1. 11. 2016 do 4. 9. 2019, kdy soud v zásadě pouze zasílal dotazy k zapůjčení spisu, aniž by učinil jakékoliv kroky k tomu, aby byl spis zapůjčen dříve, či aby byl zapůjčen krátkodobě za účelem pořízení kopií a od 19. 10. 2023, kdy byla věc předložena odvolacímu soudu, do 30. 11. 2023, kdy bylo jednání před odvolacím soudem nařízeno.

22. Namítané řízení není spojeno, jak vyplývá ze stanoviska Nejvyššího soudu ze dne 13. 4. 2011, Cpjn 206/2010, s vyšším typovým významem pro účastníka, jaký mají např. řízení trestní, vazební či osobnostní. Šlo o standardní občanskoprávní řízení. Namítané řízení mělo pro žalobce standardní význam.

23. Při výpočtu výše finančního zadostiučinění vycházel soud ze stanoviska Nejvyššího soudu ČR ze dne 13. 4. 2011, sp. zn. Cpjn 206/2010, dle kterého je základní částkou přiznávanou za jeden rok průtahů v řízení částka [částka] až 20 000 Kč, přičemž za první dva roky je přiznávána v jedné polovině. Zdejší soud, vycházel s ohledem na nepřiměřenou délku řízení vůči žalobci dosahující téměř 13 let, z částky [částka] za rok, neboť shledal, že délka řízení již byla značná (viz rozsudek NS ze dne 21. 10. 2010, sp. zn. 30 Cdo 3026/2009).

24. Tato paušální částka byla Nejvyšším soudem shledána jako spravedlivá a v souladu s judikaturou ESLP ve vztahu k odškodněním poskytnutým ve světle poměrů České republiky. Není tedy nijak proměnlivá podle vývoje průměrné měsíční hrubé mzdy, a není proto namístě tuto částku ani z tohoto důvodu navyšovat. K tomuto se shodně vyjádřil Nejvyšší soud v rozhodnutí sp. zn. 30 Cdo 1885/2024 ze dne 8. 10. 2024 týkajícím se k možnosti překonání závěrů přijatých ve Stanovisku Cpjn 206/2010 s ohledem na ekonomický růst v České republice. Zde odkázal na své usnesení ze dne 27. 11. 2019, sp. zn. 30 Cdo 3171/2018 a zopakoval, že při stanovení finančního zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení je třeba přiznat zadostiučinění přiměřené konkrétním okolnostem případu a závažnosti vzniklé újmy, a naopak se vyvarovat mechanické aplikaci práva s touhou po dosažení matematicky přesného výsledku. Na přiměřenost výše základní částky zadostiučinění přitom nemá vliv znehodnocení měny v důsledku inflace nebo změna kursu měny (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 4. 2013, sp. zn. 30 Cdo 1964/2012, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2011, sp. zn. 30 Cdo 2989/2011, ze dne 24. 6. 2013, sp. zn. 30 Cdo 3331/2012, a ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. 30 Cdo 5760/2017, proti němuž podaná ústavní stížnost byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne 29. 10. 2019, sp.zn. III. ÚS 1548/19). Obdobně se Nejvyšší soud vyjádřil k otázce vlivu změny životní úrovně (srov. usnesení ze dne 26. 9. 2019, sp. zn. 30 Cdo 1153/2019, proti němuž podaná ústavní stížnost byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne 31. 3. 2020, sp. zn. IV. ÚS 4059/19). Kromě toho z části VI. Stanoviska vyplývá, že základní částka 15 000 Kč až 20 000 Kč za první dva a dále za každý následující rok trvání nepřiměřeně dlouho vedeného řízení je obecně nastavena výrazně výše než 45 % toho, co za porušení předmětného práva přiznal ve věcech proti České republice Evropský soud pro lidská práva. Nejvyšší soud proto i ve své nedávné judikatuře několikrát zopakoval, že nenachází důvod, pro který by bylo namístě tuto právní otázku posuzovat nyní jinak, na čemž i nadále setrvává (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 11. 2022, sp. zn. 30 Cdo 2207/2022, nebo ze dne 15. 3. 2024, sp. zn. 30 Cdo 287/2024).

25. Základní částka zadostiučinění činí za řízení dlouhé 12 let a 11 měsíců částku 198 000 Kč (11x18 000 + 11x1 500). Základní částku je pak třeba s ohledem na složitost věci snížit o 20 % a za počet stupňů soudní soustavy o 10 %. Důvody pro zvýšení náhrady soud shledal v nekoncentrovaném postupu soudu. Pokud se jedná o samotné průtahy, má soud za to, že tato období jsou již dostatečně zohledněna v závěru o nepřiměřené délce napadeného řízení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 2. 2014, sp. zn. 30 Cdo 1240/2013). Žalobkyni tak náleží zadostiučinění v celkové výši 203 775 Kč. Žalovaná již žalobkyni plnila částkou 225 000 Kč, tedy sumou soudem přiznané zadostiučinění převyšující, pročež nezbylo, než žalobu zamítnout.

26. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1 občanského soudního řádu dle výsledku sporu tak, že povinnost k jejich náhradě byla uložena žalobkyni, když žalovaná byla ve věci plně úspěšná. Náklady řízení žalovanou účelně vynaložené spočívají v paušální náhradě nákladů nezastoupeného účastníka ve výši 300 Kč dle ust. § 151 odst. 3 o.s.ř. a vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu., za vyjádření k žalobě. Lhůta k plnění byla stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku dle ust. § 160 odst. 1 věta 1 o.s.ř.

Poučení