46 C 21/2025 - 207

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Kateřinou Mlčochovou ve věci žalobce: [Jméno žalobce], [Datum narození žalobce] [Adresa advokáta] proti žalované: [Jméno žalované] [Adresa žalované] o zaplacení 1 394 536 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Řízení se, co do částky [částka] zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 1 274 019 Kč do 15 dnů od právní moci rozsudku.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobce se svou žalobou ze dne 26. 4. 2021 v původním řízení vedeným u zdejšího soudu pod sp. zn. 46 C 90/2021 domáhal po žalované zaplacení částky 7 601 047,30 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu zdůvodnil tím, že proti němu bylo v březnu 2013 zahájeno trestní stíhání, které bylo skončeno až po 7 letech zprošťujícím rozsudkem. V době zahájení trestního stíhání byl žalobce [Anonymizováno]. Jeho obvinění zcela zásadním způsobem narušilo pověst žalobce a ukončilo jeho politickou kariéru. Trestní stíhání, tj. jeho postupná gradace až do opakovaných nepravomocných odsuzujících rozhodnutí, způsobilo žalobci nemalé psychické útrapy, musel se vyrovnávat s tím, že může být odsouzen. Žalobce vnímal i to, že trestní stíhání je vedeno s úmyslem zasáhnout do [Anonymizováno] v České republice, kdy sdělení obvinění bylo [Anonymizováno], obžaloba byla podána 3 měsíce před konáním [Anonymizováno], ve kterých žalobce se svou [Anonymizováno] [jméno FO] [Anonymizováno] cílil na vítězství, v průběhu řízení před soudem [Anonymizováno], na základě čehož shledal žalobce 2x nepravomocně vinným. Žalobce si byl vědom, že případné nespravedlivé odsouzení by pro něj bylo zcela likvidační, neboť by nutně vedlo k následné povinnosti nahradit škodu v řádech desítek milionů. Trestní stíhání nejen, že zlikvidovalo žalobcovu [Anonymizováno], zasáhlo též do jeho soukromého a profesního života. Žalobce byl vycházející [Anonymizováno]. V roce [Anonymizováno] se svou stranou vyhrál [Anonymizováno] a jeho cílem bylo zprůhlednění hospodaření [Anonymizováno] a vypořádat se s problematickými kauzami zděděnými po předchůdcích. Trestní stíhání bylo široce medializováno, zástupci médií se účastnili všech hlavních líčení a rozsáhle komentovali oba odsuzující rozsudky. Politologové predikovali možnost oslabení žalobce pro příští kolo [Anonymizováno], stíhání bylo také komentováno opozicí na [Anonymizováno]. Trestní stíhání mělo vliv na veřejné mínění, znevěrohodňovalo protikorupční snahy žalobce a jím vedené [Anonymizováno]. Mediální výstupy referující o trestním stíhání pracovaly s tendenčními informacemi z trestního spisu. Vlivem trestního stíhání došlo k těsné porážce žalobcem vedené [jméno FO] se silně protikorupčně laděným programem. V důsledku prohraných [Anonymizováno] v roce [Anonymizováno] a pokračujícího trestního stíhání byla nenapravitelně poškozena [Anonymizováno] žalobce, který se stal pouze neuvolněným zastupitelem. Opakované nezákonné odsuzující prvostupňové rozsudky vylučovaly, aby se žalobce, byť jen ucházel o [Anonymizováno]. Negativní zásah do osobní cti, vážnosti a dobré pověsti žalobce tak byl nesrovnatelně větší než v případě soukromé osoby. Za zásah do osobních sfér žalobce požaduje náhradu nemajetkové újmy ve výši 4 724 000 Kč, přičemž zohlednil plnění poskytnuté žalovanou ve výši 258 000 Kč. Žalobce dále požadoval náhradu nemajetkové újmy způsobené nepřiměřenou délkou trestního řízení ve výši[Anonymizováno]110 250 Kč. Vedle toho žalobce požadoval též ušlý výdělek ve výši 2 552 941 Kč. Nebýt trestního stíhání, žalobce by se stal jako [Anonymizováno] Požadovaná částka je rozdílem mezi příjmem [Anonymizováno] ve volebním období [Anonymizováno] a skutečným příjmem žalobce v daném období. Žalobce požadoval též náhradu nákladů obhajoby ve výši 195 867,30 Kč, tedy rozdíl mezi skutečně vynaloženou částkou 892 800 Kč a žalovanou uhrazenou částkou 696 923,70 Kč. Žalobce se svým podáním ze dne 14. 10. 2020, doplněním dne 28. 12. 2020 uplatnil své nároky u žalované, ta dne 16. 3. 2021 zaslala své stanovisko, kterým nezpochybnila nezákonnost rozhodnutí a nesprávnost úředního postupu, avšak poskytla peněžité plnění toliko v částce 1 019 673,70 Kč a omluvu zveřejněnou na svých internetových stránkách. S ohledem na následky trestního stíhání však žalobce poskytnutou náhradu nepovažuje za adekvátní.

2. Žalovaná žalobou uplatněný nárok neuznala a navrhla jej zamítnout. V souvislosti s trestním stíháním žalovaná identifikovala dva odpovědnostní tituly, a to vydání nezákonného rozhodnutí o zahájení trestního stíhání žalobce ze dne 26. 3. 2013 a nesprávný úřední postup spočívající v nepřiměřené délce trestního stíhání. Žalovaná na náhradu nemajetkové újmy způsobené nezákonným rozhodnutím poskytla částku 258 000 Kč, na náhradě škody částku 696 923,70 Kč představující náhradu nákladů obhajoby a za nepřiměřenou délku řízení poskytla zadostiučinění ve výši 64 750 Kč. Při stanovení výše náhrady nemajetkové újmy způsobené nezákonným rozhodnutím vzala žalovaná v potaz, že žalobce byl stíhán pro trestný čin porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže v jednočinném souběhu s trestným činem porušení povinnosti při správě cizího majetku spáchaných ve spolupachatelství. Žalobce byl ohrožen trestní sazbou 2-8 let, přičemž trestný čin byl spáchán při výkonu veřejné funkce žalobce. Tento trestný čin není veřejností vnímán nijak negativně na rozdíl od např. násilné trestné činnosti páchané na zranitelných obětech. Trestní stíhání trvalo 7 let a 2 měsíce, žalobce byl v době zahájení trestního stíhání [Anonymizováno] to až do [Anonymizováno] následujícím období byl [Anonymizováno], žalobce se trestním stíháním octl ve stavu subjektivní nepohody, která byla zintenzivněna zvýšenou mírou zájmu o jeho osobu v důsledku medializace případu. Byť bylo trestní stíhání medializováno, bylo medializováno i vyhlášení zprošťujícího rozsudku. Žalovaná vzala v potaz, že žalobce byl veřejně známou osobou, což sebou nese zvýšený mediální zájem. Žalovaná nezaznamenala exces orgánů činných v trestním řízení při komentování toho, co žalobci bylo kladeno za vinu. Pokud jde o výsledky [Anonymizováno], žalobce se stal pouhým [Anonymizováno] nepůsobí, je však třeba upozornit, že žalobce byl v roce [Anonymizováno] [Anonymizováno] obdržel [Anonymizováno]. Skutečnost, že po [Anonymizováno] žádnou funkci ve výkonném orgánu, je výsledkem [Anonymizováno]. Vedle žalobce žádný z členů [jméno FO] [Anonymizováno] [Anonymizováno] a strana zůstala v opozici. Pokud jde o nepřiměřenou délku trestního stíhání, byla žalobci ze strany žalované poskytnuta částka 64 750 Kč, kterou žalovaná považuje za adekvátní. K náhradě nákladů obhajoby žalovaná uvedla, že z její strany byla uhrazena celkem částka 696 923,70 Kč za 259 úkonů právní služby poskytnutých [tituly před jménem] [jméno FO] a za 9 úkonů právní služby poskytnutých [tituly před jménem] [jméno FO]. Plnění přesahující tuto částku, tedy požadovaných[Anonymizováno]195 867,30 Kč, žalovaná považuje za neúčelné.

3. Rozsudkem ze dne 14. 2. 2024, č.j. 46 C 90/2021-390 zdejší soud rozhodl výrokem I. o vyloučení nároku na náhradu škody v podobě nákladů obhajoby ve výši 195 876,30 Kč k samostatnému řízení. Dále soud uložil žalované zaplatit žalobci částku ve výši 763 938 Kč (výrok II.), zamítl žalobu, co do částky 6 641 253 Kč (výrok III.) a v závěru rozhodl, že žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení (výrok IV.).

4. Městský soud v Praze v rámci odvolacího řízení rozsudkem ze dne 26. 9. 2024, č.j. 58 Co 280/2024-421 rozhodl, že rozsudek soudu I. stupně ze dne 14. 2. 2024 se ve vyhovujícím výroku o věci samé (II.), pokud jím bylo rozhodnuto o částce 400 000 Kč, mění tak, že se žaloba o zaplacení částky 200 000 Kč zamítá, jinak se v tomto výroku potvrzuje; v zamítavém výroku o věci samé (III.), pokud jím bylo rozhodnuto o částce 2 641 253 Kč, se ohledně částky 88 312 Kč potvrzuje, ohledně částky 2 552 941 Kč se zrušuje a v tomto rozsahu se věc vrací soudu I. stupně k dalšímu řízení; ve výroku IV. o náhradě nákladů řízení se zrušuje a věc se vrací soudu I. stupně k dalšímu řízení. V nároku na náhradu ušlého zisku se odvolací soud ztotožnil se soudem I. stupně, že nelze klást do příčinné souvislosti s naříkaným trestním stíháním ušlý zisk, který by žalobci vznikl, pokud by dosáhl [Anonymizováno] [Anonymizováno], popřípadě [Anonymizováno], neboť toto se odvíjelo od výsledku [Anonymizováno]. Shora uvedené však nelze aplikovat na pozici [Anonymizováno]. Odvolací soud vytkl soudu I. stupně, že se nezabýval konkrétními okolnostmi[Anonymizováno][Anonymizováno] [Anonymizováno], tedy nejen jaká byla dosavadní praxe, ale jak bylo konkrétně tehdy postupováno, kdo navrhl kandidáta, případně kandidáty na tuto funkci, zda mezi nimi byl i žalobce, případně z jakého důvodu navržen nebyl, a jakou relevanci pro to mělo trestní stíhání žalobce. Odvolací soud také upozornil na skutečnost, že ušlý výdělek byl požadován za [Anonymizováno] aniž by toto období bylo specifikováno konkrétními daty. Soud I. stupně se tak dostatečně nezabýval možností žalobce získat [Anonymizováno]. Odvolací soud uložil soudu I. stupně, aby vyzval žalobce postupem podle § 118a o.s.ř. k odstranění vad žaloby ohledně požadavku na náhradu ušlého zisku v [Anonymizováno], tj. za jaké konkrétní období je požadován a v jaké výši, a uložil mu, aby se opětovně zabýval otázkou příčinné souvislosti vzniku této škody s trestním stíháním a o tomto nároku znovu rozhodl.

5. Usnesením zdejšího soudu ze dne 12. 3. 2025, č.j. 46 C 90/2021-450 byl nárok žalobce na náhradu škody ve výši 2 552 941 Kč, představující ušlý výdělek žalobce způsobený v souvislosti s trestním řízením vedeným [Anonymizováno], vyloučen k samostatnému projednání, když řízení o ostatních nárocích bylo pravomocně skončeno a ve věci bylo podáno dovolání. Právní moc nastala dne 17. 3. 2025[Anonymizováno]

6. Žalobce v podání ze dne 16. 4. 2025 k výzvě soudu doplnil, že nebýt nezákonného trestního stíhání, vykonával by funkci [Anonymizováno] ode dne [datum] do dne [datum]. Dne [datum] se [Anonymizováno]. V rámci tisku [Anonymizováno]. Žalobce byl [jméno FO], avšak nebyl zvolen, když pro jeho zvolení hlasovalo [Anonymizováno] zastupitelů a proti bylo [Anonymizováno] zastupitelů, přičemž [Anonymizováno] zastupitelů se zdrželo. Následně bylo hlasováno o dalších dvou kandidátech, a to panu [jméno FO]). Ani jeden z nich nebyl zvolen. [Anonymizováno] svého kandidáta, tj. ctili úzus, že předsedou kontrolního výboru má být člen [Anonymizováno]. Kdyby žalobce nebyl stíhán, tak by pro něj hlasovalo nejenom [Anonymizováno] a byl by zvolen [Anonymizováno] zastupitelů. Pokud by byl žalobce zvolen, tak by jeho funkce vznikla [datum]. Dne [datum] [Anonymizováno] K tomuto okamžiku zanikl [Anonymizováno]. Tedy zanikl by i [Anonymizováno] [č. účtu] [datum], ze kterého plyne, že se odměna [Anonymizováno] v období od [datum] do [datum] několikrát měnila. Do 31. 12. 2017 byla odměna stanovena [Anonymizováno] [Anonymizováno]. [jméno FO] [datum] byla odměna stanovena dle [Anonymizováno] Výše odměny byla v období od [datum] do [datum] představována částkou [částka], v období od [datum] do [datum] představována částkou [částka], v období od [datum] do [datum] představována částkou [částka], v období od [datum] do [datum] představována částkou [částka], v období od [datum] do [datum] představována částkou [částka] a v období od [datum] do [datum] představována částkou [částka]. Za období od [datum] do [datum] by tak žalobci náležela celková odměna ve výši 3 946 979 Kč. Dále by žalobci při skončení funkce náležela odměna při skončení funkčního období ve výši trojnásobku jeho měsíční odměny, tj. 245 712 Kč dle § 55 odst. 1 zákona č. 131/2000 Sb., ve znění platném do 31. 12. 2017. Celkem by tak měl žalobce jako [Anonymizováno] příjem ve výši 4 192 691 Kč. V [Anonymizováno] měl žalobce příjem [částka]. V [Anonymizováno] měl příjem [částka] (při zahrnutí [Anonymizováno] ve výši cca [částka]). V [Anonymizováno] měl příjem [částka]. V [Anonymizováno] měl příjem [částka]. V [Anonymizováno] měl příjem [částka]. Celkem tak žalobce za shora uvedené [Anonymizováno] vydělal [částka]. Část příjmů byla z pronájmu, tj. v [Anonymizováno] se jednalo o částku [částka], v [Anonymizováno] se jednalo o částku [částka]. Celkem měl příjem z pronájmů ve výši [částka]. Tyto příjmy z ušlého zisku není třeba odečítat, neboť by je žalobce měl i jako [Anonymizováno]. Ušlý výdělek žalobce je tak představován částkou [částka] [[částka]-[částka]]. Na závěr vzal žalobce svou žalobu zpět, co do částky 1 158 405 Kč.

7. Usnesením zdejšího soudu ze dne 19. 5. 2025, č.j. 46 C 21/2025-170, bylo řízení zastaveno, co do částky 1 158 405 Kč pro zpětvzetí žalobce. Právní moc nastala dne 18. 6. 2025.

8. Žalobce v podání ze dne 19. 8. 2025 doplnil, že za [Anonymizováno] měl příjem ve výši [částka], přičemž částku ve výši [částka] (odměna za [Anonymizováno]) obdržel od [jméno FO] [Anonymizováno], částku [částka] od společnosti [jméno FO] [Anonymizováno] ([Anonymizováno] od [datum] do [datum]) a částku [částka] od [právnická osoba] [Anonymizováno] V [Anonymizováno] [Anonymizováno] činila odměna žalobce za [Anonymizováno] částku [částka]. V [Anonymizováno] činila odměna žalobce za [Anonymizováno] částku [částka]. V [Anonymizováno] za volební období [Anonymizováno] měl žalobce příjem od [jméno FO] [Anonymizováno] ve výši [částka]. V [Anonymizováno] měl dále příjem od [právnická osoba] ve výši [částka] ([částka]-pololetní odměna, [částka] – tarifní odměna, [částka] osobní příplatek). V [Anonymizováno] měl dále příjem od [právnická osoba] ve výši [částka] (mzda, dovolená a osobní příplatek). Do požadavku na náhradu škody vstupuje pouze mzda, dovolená a osobní příplatek za [Anonymizováno] v souhrnné ve výši [částka]. Pololetní odměna byla poskytnuta před posuzovaným obdobím. Žalobce tak uvedl, že za období od [datum] do [datum] je od příjmů, kterých by dosáhl jako [Anonymizováno] [Anonymizováno] odečíst částku [částka] ([částka] + [částka]). Předchozí údaj ve výši [částka] byl chybný. V [Anonymizováno] měl žalobce příjmy ze závislé činnosti ve výši [částka]. V [Anonymizováno] měl žalobce příjmy ze závislé činnosti ve výši [částka]. V [Anonymizováno] měl žalobce příjmy ze závislé činnosti ve výši [částka]. V [Anonymizováno] měl žalobce příjmy ze závislé činnosti ve výši [částka]. Předchozí údaje o příjmu ve výši [adresa] Kč, [částka], [částka] a [částka] žalobce uvedl chybně. Žalobce nezapočítal příjmy ze samostatné činnosti (honorář za přednášky) a nájmů, neboť těch by dosáhl i jako [Anonymizováno]. Celkem tak žalobce požaduje [částka], když od příjmu [Anonymizováno] za naříkané [Anonymizováno] ve výši [částka] odečetl příjmy ze závislé činnosti ve výši [částka] ([částka]+[částka]+[částka]+[částka]+[částka]). V závěru vzal žalobce žalobu zpět, co do částky [částka].

9. Na jednání dne 23. 9. 2025 žalovaná souhlasila se zpětvzetím žaloby učiněném v podání ze dne 19. 8. 2025 10. S ohledem na uvedené se projednávaná věc týká výlučně nároku na náhradu ušlého zisku.

11. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti.

12. Žalobce v rámci svého výslechu uvedl, že jej trestní stíhání zasáhlo zejména v rovině jeho [Anonymizováno]. Kvůli trestnímu stíhání došlo k těsnému neúspěchu ve [Anonymizováno], které vedlo k nemožnosti vytvořit [Anonymizováno] a být [Anonymizováno] (jako [Anonymizováno]) a následně k ukončení působení žalobce ve [jméno FO]. S tím souvisí finanční rovina. V rámci svého [Anonymizováno] omezil působení na [Anonymizováno] na minimum, ubyla mu [Anonymizováno], po skončení [Anonymizováno] a návratu na [Anonymizováno] nejprve na poloviční a následně na plný úvazek trvalo, než zahájil [Anonymizováno] získal. Tímto se jeho finanční situace zhoršila. Po prohře ve [Anonymizováno], [Anonymizováno] stal [Anonymizováno], který byl trestně stíhaný a médii spojován toliko s trestním stíháním. K dotazům soudu žalobce uvedl, že kvůli trestnímu stíhání se nestal ani [Anonymizováno] do kterého byla zvolena [Anonymizováno]. Možnost [Anonymizováno] [jméno FO] [Anonymizováno][Anonymizováno]s vítěznou [Anonymizováno] [Anonymizováno] nebyla možná kvůli animozitě [jméno FO] a [jméno FO]. Žalobce byl [Anonymizováno], napřed byl [Anonymizováno], následně [Anonymizováno], celkem cca [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] roku. Před [Anonymizováno] pracoval na [Anonymizováno] a byl trenér tanečního sportu první třídy, nicméně byl nucen toho z časových důvodů zanechat. Jako [Anonymizováno] šel s platem dolů, vydělával do té doby solidně [Anonymizováno] a trénováním sportovců, z pozice [Anonymizováno], o tuto funkci původně nijak nestál. Ve [Anonymizováno] [Anonymizováno] [jméno FO] [Anonymizováno], [Anonymizováno] [jméno FO]. Pokud se jedná o [právnická osoba]. Žalobce v rámci svého výslechu zevrubně popsal vztahy jednotlivých [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], pro [Anonymizováno].

13. Z výslechu svědka [jméno FO] vyplynulo, že se s žalobcem znají ze svého působení na [Anonymizováno], jejich vztah je kolegiální. Uvedl, že ve volebním období [Anonymizováno] byl [Anonymizováno], v počátku tohoto období byl [Anonymizováno], následně byl v [Anonymizováno] a byl [Anonymizováno], když post převzal po žalobci, který nastoupil do [Anonymizováno]. Ohledně [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Před [Anonymizováno] neměla jasné favority. V případě [jméno FO] [Anonymizováno] bylo problémem [podezřelý výraz]. Nakonec proto zvolili vratkou [Anonymizováno]. Byla to v podstatě z nouze ctnost, aby nebyl v [Anonymizováno] nikdo trestně stíhaný, což se poté projevilo v rozpadu [Anonymizováno]. [Anonymizováno] byl subjekt [Anonymizováno], byla zde zřejmá nekompetence a nezkušenost s [Anonymizováno], [jméno FO] [Anonymizováno] byl partnerem předvídatelnějším, ale byla reputačním rizikem. Dalším faktorem byly konzultace z [Anonymizováno], které považovalo za vhodné držet se linie [Anonymizováno]. [právnická osoba] svědek uvedl, že se funkce obsazuje na základě představy daného subjektu a na základě [Anonymizováno]. Bylo v zásadě nemožné, aby funkci obsadil trestně stíhaný člověk. Bylo územ, že [Anonymizováno]. Aby došlo k uzavření [Anonymizováno] s [jméno FO] [Anonymizováno] dle [Anonymizováno], bylo by třeba, aby v [Anonymizováno] [Anonymizováno], paní [jméno FO]. Svědek si nevybavil, proč byla zvolena zrovna [Anonymizováno] ne [Anonymizováno] [jméno FO] [Anonymizováno], patrně kvůli rozkolu v [Anonymizováno] [jméno FO] [Anonymizováno] (pozn. žalobce k tomuto uvedl, že k rozkolu v [jméno FO] došlo až po zvolení [Anonymizováno]).

14. Z výslechu svědka [tituly před jménem] [právnická osoba] se podává, že byl s žalobcem [jméno FO]. Jejich [Anonymizováno]. Svědek byl také obžalovaný ve stejné kauze jako žalobce. [Anonymizováno] [Anonymizováno], které mělo [Anonymizováno]. Je úzusem, že [Anonymizováno]. Bylo to tak v minulosti a je to tak i dnes, kdy [adresa]). Jediná výjimka v poslední době nastala v roce [Anonymizováno]. Nominace žalobce na [Anonymizováno]. Jedná se o uvolněnou placenou funkci, která je honorována zhruba [částka]/měsíčně. Žalobce však nebyl zvolen. [jméno FO] [Anonymizováno] [Anonymizováno] žalobce navrhovali opakovaně, protože měli za to, že je pro [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Žalobce byl zvolen jednohlasně na neveřejném hlasování [Anonymizováno]. Svědek neví, jestli to bylo někdy řečeno oficiálně na schůzi [Anonymizováno], ale co se tak bavil na chodbách (v tzv. kuloárech) s [Anonymizováno], k opakovanému nezvolení žalobce [Anonymizováno], tak mu bylo řečeno, že je žalobce obžalovaný, tak co „[jméno FO]. Svědek má za to, že [Anonymizováno] využila tento stav ve svůj prospěch, neboť nebyla nikým celé měsíce kontrolována. [právnická osoba] [Anonymizováno] došlo zhruba po [Anonymizováno] měsících, kdy byla svolena [tituly před jménem] [jméno FO] ([Anonymizováno]), tj. [Anonymizováno]. K dotazu soudu svědek uvedl, že jiného kandidáta nenavrhli, neboť měli za to, že je žalobce pro tuto funkci nejpovolanější. Až ve chvíli, kdy byla navržena [tituly před jménem] [jméno FO] navrhli [adresa]. Nezvolení žalobce se vždy odůvodňovalo jen trestním stíháním. Svědek dále uvedl, že [Anonymizováno], přičemž je pravděpodobné, že by žalobce [Anonymizováno], i když je samozřejmě možné, aby byl [Anonymizováno]. Zvolená [tituly před jménem] [jméno FO] byla [Anonymizováno] Svědek uvedl, že má za to, že trestní stíhání žalobce bylo užito jako záminka, neboť nebyl chtěn pro jeho vysokou kvalifikaci.

15. Z výslechu svědka [jméno FO] vyplynulo, že byl zvolen v [Anonymizováno]. Byl [Anonymizováno] [jméno FO] [Anonymizováno]. Na [Anonymizováno]. Svědkovi tato volba přišla logická, když se jednalo o [Anonymizováno], avšak pokud si dobře pamatuje, tak se [Anonymizováno] zdrželi hlasování. Bylo úzusem, že když je někdo trestně stíhán, tak tuto funkci nevykonává. Bylo tak jasné, že žalobce nebude zvolen. Následně [Anonymizováno]) navrhla [tituly před jménem] [jméno FO], která byla na [Anonymizováno] zvolena a vykonávala jí až do konce daného [Anonymizováno]. Svědek k dotazu soudu uvedl, že na jejich straně nebyla jiná překážka, která by bránila zvolení žalobce do naříkané funkce. Trestní stíhání bylo zásadní překážkou. [Anonymizováno] si ke kandidátům dávali stanoviska, která nebyla psána písemně, ale byla jim vzájemně známá. Svědek nevěděl, zda [jméno FO] [Anonymizováno] navrhlo i jiného kandidáta. K dotazu právního zástupce žalobce svědek uvedl, že má za to, že pokud by nebyl žalobce trestně stíhán, pak by pro něj [Anonymizováno] hlasovali, aby se stal [Anonymizováno]. Respektovali by nominaci [Anonymizováno]. [jméno FO], že byl žalobce dříve [Anonymizováno]. Naopak v roce [Anonymizováno] bylo [Anonymizováno] spoustu [Anonymizováno], takže dřívější zkušenosti s fungováním [Anonymizováno] byly ceněny. Bralo se to jako výhoda.

16. Z výslechu svědka [jméno FO] vyplývá, že na [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Z počátku působil pouze na pozici řadového [Anonymizováno]. V [Anonymizováno] [Anonymizováno] byl [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Svědek dále uvedl, že má za to, že žalobce byl [Anonymizováno]. Dle [Anonymizováno] respektoval úzus, že [Anonymizováno], tj. [jméno FO], která nominovala žalobce. [jméno FO] [Anonymizováno] pro žalobce však nehlasoval, neboť byl žalobce trestně stíhán. Jiný důvod pro to nebyl. Za žalobce dle názoru svědka byla zvolena [tituly před jménem] [jméno FO]. Svědek dále prohlásil, že kdyby nebylo trestního stíhání, tak by hlasoval pro to, aby se žalobce [Anonymizováno]. Skutečnost, že byl žalobce [Anonymizováno] [Anonymizováno] byla pro něj spíše výhodou, neboť znal prostředí. Svědek v té době byl tzv. [Anonymizováno].

17. Ze spisu [Anonymizováno] sp. zn. [Anonymizováno] soud provedl následující důkazy z nichž zjistil níže uvedené skutečnosti: Z usnesení [právnická osoba], č. j. [Anonymizováno], ze dne [datum], plyne, že proti žalobci a dalším spoluobviněným bylo zahájeno trestní stíhání ze spáchání zločinu porušení předpisu o pravidlech hospodářské soutěže dle ustanovení § 248 odst. 2, odst. 4 písm. a) tr. zákoníku v jednočinném souběhu se zločinem porušení povinnosti při správě cizího majetku dle § 220 odst. 1 a 3 tr. zákoníku. Toto bylo žalobci doručeno [datum] jak je patrno z doručenky. Z vyrozumění o zvolení obhájce ze dne 27. 3. 2013 a plné moci ze dne 27. 3. 2013 plyne, že zastupování žalobce a dalších čtyř obviněných převzal [tituly před jménem] [jméno FO], advokát. Z obžaloby ze dne 17. 6. 2014 plyne, že žalobce a jeho spoluobvinění se měli dopustit toho, že v rozporu s jiným právním předpisem o veřejných zakázkách porušili závazná pravidla zadávacího řízení a způsobili zadavateli ve větším rozsahu újmu a tímto činem způsobili škodu velkého rozsahu a současně porušili zákonem uloženou povinnost opatrovat a spravovat cizí majetek a tímto způsobili škodu velkého rozsahu. Z rozsudku [Anonymizováno] ze dne [datum] je patrné, že žalobce byl shledán vinným spácháním zločinu porušení předpisu o pravidlech hospodářské soutěže dle § 248 odst. 2, odst. 4 písm. a) a b) tr. zákoníku a zločinu porušení povinnosti při správě cizího majetku dle § 220 odst. 1 odst. 3 tr. zákoníku a byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání dvou let podmíněně s odkladem na zkušební dobu 3 let. Z usnesení [Anonymizováno] ze dne [datum] je zřejmé, že rozsudek soudu prvního stupně ze dne [datum] byl zrušen v jeho odsuzující části, tedy i vzhledem k žalobci, a věc byla vrácena soudu prvního stupně. Z rozsudku [Anonymizováno] ze dne [datum] vyplývá, že žalobce byl opětovně shledán vinným ze zločinu porušení předpisu o pravidlech hospodářské soutěže dle § 248 odst. 2 věta druhá, odst. 4 písm. a) a b) tr. zákoníku a zločinu porušení povinnosti při správě cizího majetku dle § 220 odst. 1 odst. 3 tr. zákoníku a odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 2 let podmíněně s tím, že trest byl podmíněně odložen na zkušební dobu 3 let. Rozsudkem [Anonymizováno] ze dne [datum] byl rozsudek soudu prvního stupně zrušen v celém rozsahu a věc vrácena soudu prvního stupně a bylo nařízeno, aby byla projednána a rozhodnuta v jiném složení senátu. Z rozsudku [Anonymizováno] ze dne [datum] plyne, že žalobce byl zproštěn obžaloby dle § 226 písm. b) tr. řádu.

18. Ze zápisu z [Anonymizováno], které se konalo [datum] soud seznal, že na straně [Anonymizováno] je hlasováno o návrhu [jméno FO] kterým byl žalobce. Žalobce kandidaturu přijal. Pro žalobce hlasovalo [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Proti hlasovalo [Anonymizováno]. Zdrželo se [Anonymizováno]. Návrh nabyl přijat Následně nebyl schválen ani návrh [Anonymizováno], aby se [jméno FO]).

19. Ze jmenného [Anonymizováno] [Anonymizováno], že se žalobce stal [jméno FO] byli [Anonymizováno] [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [právnická osoba], [jméno FO], [jméno FO] [adresa] [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [adresa], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO] a [jméno FO].

20. Ze [č. účtu], vč. příloh plyne, že [Anonymizováno] odvislá od počtu obyvatel. Odměna za [datum].

21. Z [jméno FO] [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly před jménem] [adresa], [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO].

22. Z daňového přiznání žalobce za [Anonymizováno] vč. příloh plyne, že příjmy žalobce byly ve výši [částka]. [jméno FO] [Anonymizováno] žalobce obdržel [částka]. [jméno FO] [právnická osoba]. žalobce obdržel [částka]. [jméno FO] [právnická osoba] v [Anonymizováno] žalobce obdržel [částka].

23. Z daňového přiznání žalobce za [Anonymizováno]. příloh plyne, že příjmy žalobce byly ve výši [částka]. [jméno FO] [Anonymizováno] žalobce obdržel [částka]. [jméno FO] [právnická osoba] v [Anonymizováno] žalobce obdržel [částka]. [jméno FO] [Anonymizováno] obdržel žalobce [částka].

24. Z daňového přiznání žalobce za [Anonymizováno] vč. příloh plyne, že příjmy žalobce byly ve výši [částka]. [jméno FO] [Anonymizováno] žalobce obdržel [částka]. [jméno FO] [právnická osoba] v [Anonymizováno] žalobce obdržel [částka]. [jméno FO] [Anonymizováno] obdržel žalobce [částka].

25. Z daňového přiznání žalobce za [Anonymizováno] vč. příloh plyne, že příjmy žalobce byly ve výši [částka]. [jméno FO] [Anonymizováno] žalobce obdržel [částka]. [jméno FO] [právnická osoba] v [Anonymizováno] žalobce obdržel [částka]. [jméno FO] [Anonymizováno] obdržel žalobce [částka]. Z nájmu nemovité věci měl žalobce příjem ve výši [částka].

26. Z daňového přiznání žalobce za [Anonymizováno] vč. příloh plyne, že příjmy žalobce byly ve výši [částka]. [jméno FO] [Anonymizováno] žalobce obdržel [částka]. [jméno FO] [Anonymizováno] [adresa] žalobce obdržel [částka]. [jméno FO] [Anonymizováno] obdržel žalobce [částka]. Z nájmu nemovité věci měl žalobce příjem ve výši [částka].

27. Ze mzdového listu žalobce za [Anonymizováno] u zaměstnavatele [jméno FO] [Anonymizováno] plyne, že odměna pro [Anonymizováno] činila [částka] a pro [Anonymizováno] [částka].

28. Ze mzdového listu žalobce za [Anonymizováno] u zaměstnavatele [jméno FO] [Anonymizováno] plyne, že odměna pro [Anonymizováno] činila [částka].

29. Z výplatních pásek žalobce za [Anonymizováno] u zaměstnavatele [právnická osoba] plyne, že žalobce obdržel pololetní odměnu ve výši [částka].

30. Z výplatních pásek žalobce za [Anonymizováno] zaměstnavatele [právnická osoba] plyne, že žalobce obdržel pololetní odměnu ve výši [částka], osobní příplatek ve výši [částka] a tarifní mzdu ve výši [částka].

31. Z výplatních pásek žalobce za [Anonymizováno] u zaměstnavatele [právnická osoba] plyne, že žalobce obdržel za dovolenou částku ve výši [částka], tarifní mzdu za svátek ve výši [částka], tarifní mzdu ve výši [částka], osobní příplatek za svátek ve výši [částka] a osobní příplatek ve výši [částka].

32. Soud pro nadbytečnost neprovedl [Anonymizováno] ze dne [datum], přehled měsíčních odměn [jméno FO] [Anonymizováno]., neboť tyto listiny nebyly pro rozhodnutí ve věci podstatné nebo skutečnosti v nich obsažené již byli prokázány jinými důkazy.

33. Soud hodnotil provedené důkazy jednotlivě i ve vzájemných souvislostech. Listinné důkazy nebyly stranami rozporovány. Co se týče účastnické výpovědi žalobce, vzal soud v potaz osobní zájem žalobce na výsledku řízení, nicméně neměl důvod jím sdělenému nevěřit. Výpověď žalobce byla konzistentní, prosta vnitřních rozporů, spontánní. Co se týká výpovědi dalších svědků, soud neměl důvod jim přikládat nižší váhu, jednalo se o osoby žalobci vzdálenější, výpovědi byly spontánní, prosty vnitřních rozporů, nicméně např. svědek [adresa] či svědek [jméno FO] vyjadřovali též své domněnky ohledně souvislosti trestního stíhání, [Anonymizováno], které však jsou jen jejich názorem, nikoliv objektivní skutečností.

34. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Proti žalobci bylo vedeno trestní stíhání pro spáchání zločinu porušení předpisu o pravidlech hospodářské soutěže dle ustanovení § 248 odst. 2 a odst. 4 písm. a) tr. zákoníku v jednočinném souběhu se zločinem porušení povinnosti při správě cizího majetku dle § 220 odst. 1 a 3 tr. zákoníku. Žalobce se jej měl dopustit jako [Anonymizováno]. Žalobce byl [Anonymizováno] [Anonymizováno] osobou, kdy jej zastihlo v [Anonymizováno]. Žalobce byl po dvou nepravomocných odsuzujících rozsudcích k podmíněnému trestu odnětí svobody obžaloby pravomocně zproštěn. V důsledku trestního stíhání se žalobce nestal [Anonymizováno] a nedosahoval příjmů, kterých by dosahoval, pokud by byl do shora uvedené funkce zvolen. Po skončení trestního stíhání uplatnil svůj nárok na náhradu škody a nemajetkové újmy u žalované, která v zákonem stanovené lhůtě poskytla zadostiučinění, které žalobce nepovažoval za adekvátní.

35. Soud ve věci aplikoval zejména následující ustanovení právních předpisů Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona ČNR č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), (dále jen „zákon“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 5 zákona stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem. Podle § 7 odst. 1 zákona mají právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Podle § 8 odst. 1 zákona nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Dle odst. 2 byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku. Dle odst. 3 nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení, nebo návrh na zastavení exekuce. Podle § 14 odst. 1 zákona se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, přičemž podle ust. odst. 3 cit. § je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. Podle § 15 odst. 2 zákona se poškozený se může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. Podle § 26 zákona platí, že pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v tomto zákoně občanským zákoníkem (dále jen „o.z.“). Protože zákon blíže nedefinuje pojem škody ani neupravuje rozsah její náhrady, je třeba v této otázce vycházet z ustanovení o. z. Podle § 2952 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) věta prvá, hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk).

36. V řízení bylo prokázáno, že žalobce svůj nárok na peněžité plnění, jak je uvedeno shora, u žalované předběžně uplatnil ve smyslu § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 OdpŠk).

37. Nejprve soud řízení částečně zastavil v souladu s § 96 odst. 2, odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), co do částky 120 517 Kč (výrok I.), neboť podáním ze dne 19. 8. 2025 vzal žalobce svou žalobu zpět, přičemž na jednání dne 23. 9. 2025 žalovaná se částečným zpětvzetím souhlasila.

38. Podřazením zjištěného skutkového stavu shora citovaným zákonným ustanovením dospěl soud k závěru, že žaloba je ve zbývající části nároku na ušlý zisk důvodná.

39. Dle doktríny i konstantní judikatury je nárok na náhradu škody způsobené zahájením trestního stíhání, které neskončilo pravomocným odsouzením, specifickým případem nároku na náhradu škody nezákonným rozhodnutím. Rozhodnutí o zproštění obžaloby je přitom rozhodnutím, které (byť nikoliv výslovně) „ruší“ účinky zahájeného trestního stíhání, činí rozhodnutí, jímž bylo trestní stíhání zahájeno, ve smyslu zákona „nezákonným“ a zakládá proto dle soudu nárok na náhradu škody v právním režimu zákona. Uvedené právo nemá pouze ten, kdo si obvinění zavinil sám a ten, kdo byl obžaloby zproštěn nebo proti němuž bylo trestní stíhání zastaveno jen proto, že není za spáchaný trestný čin trestně odpovědný nebo že mu byla udělena milost nebo že trestný čin byl amnestován. S usneseními o zahájení trestního stíhání je proto třeba s ohledem na způsob skončení trestního stíhání žalobce nakládat v režimu zákona jako s nezákonným rozhodnutím.

40. Žalobce byl, jak je zřejmé z výsledku trestního stíhání, nezákonně trestně stíhán pro spáchání zločinu porušení předpisu o pravidlech hospodářské soutěže dle ustanovení § 248 odst. 2, odst. 4 písm. a) tr. zákoníku v jednočinném souběhu se zločinem porušení povinnosti při správě cizího majetku dle § 220 odst. 1 a 3 tr. zákoníku, přičemž byl obžaloby pravomocně zproštěn, neboť v žalobním návrhu označený skutek není trestným činem.

41. Ten, kdo byl zproštěn obžaloby (trestní stíhání proti němu bylo zastaveno) pro skutek, který není trestným činem, má zásadně vůči státu nárok na náhradu škody (zákon č. 82/1998 Sb.), bez ohledu na to, zda ze strany orgánů činných v trestním řízení došlo k porušení ustanovení trestního řádu upravujících postup před zahájením a při zahájení trestního stíhání (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 1388/2004).

42. S ohledem na výše uvedené lze konstatovat, že žalobci vznikl nárok na náhradu škody v podobě ušlého zisku v naříkané věci.

43. Ušlý zisk je újmou spočívající v tom, že u poškozeného nedojde v důsledku škodné události k rozmnožení majetkových hodnot, ač se tak dalo očekávat s ohledem na pravidelný běh věcí. Ušlý zisk se neprojevuje zmenšením majetku poškozeného, nýbrž ztrátou očekávaného přínosu. Pro výši ušlého zisku je rozhodující, jakému prospěchu, k němuž mělo reálně dojít, zabránilo jednání škůdce, tedy konkrétně o jaký reálně dosažitelný (nikoli hypotetický) prospěch poškozený přišel (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 10. 2007, sp. zn. 25 Cdo 2857/2005). Ušlý zisk ovšem nemůže představovat jen tvrzené zmaření zamýšleného podnikatelského či jiného výdělečného záměru (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 1. 2006, sp. zn. 25Cdo 818/2005), není-li plánovaný majetkový přínos podložen již existujícími či reálně dosažitelnými okolnostmi, z nichž lze usuzovat, že k zamýšlenému zisku by skutečně došlo, nebýt škodné události. Ušlý zisk představuje ušlý majetkový prospěch, spočívající v nenastalém zvětšení (rozmnožení) majetku poškozeného, které bylo možno – kdyby nenastala škodná událost – důvodně očekávat s ohledem na pravidelný běh věcí. Předpokladem úspěšnosti nároku na náhradu ušlého zisku je tvrzení a prokázání těch skutkových okolností, z nichž lze spolehlivě dovodit, že nebýt škodné události, poškozený by v období, za nějž požaduje náhradu, dosáhl při své činnosti příjmu (zisku), o nějž přišel. Nepostačuje přitom pouhá pravděpodobnost, nýbrž musí být najisto postaveno, že nebýt škodní události, poškozený by získal určitý majetkový prospěch (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 5. 2010, sp. zn. 25Cdo 1243/2008). Zmíněná judikatura Nejvyššího soudu je přiléhavá i pro výklad ustanovení § 2952 o. z.

44. Ustanovení občanského zákoníku o způsobu a rozsahu náhrady škody žádnou fikci ani domněnku existence skutečné škody či ušlého zisku nezakládají, vznik (existence) škody a její rozsah musí být poškozeným prokázán.

45. Žalobce svůj nárok na náhradu ušlého zisku ve výši 1 274 019 Kč odůvodňuje tím, že se jedná o rozdíl mezi příjmem, kterého by dosahoval jako [Anonymizováno] a jeho skutečně dosaženého příjmu. Žalobce uváděl, že nebýt jeho trestního stíhání, tak by se stal [Anonymizováno], která vyšla z [Anonymizováno] K tomuto vypovídali i navržení svědkové, kteří potvrdili, že bylo notorietou, že se [Anonymizováno]. Žalobce by byl pro pozici kvalifikovaný a jeho kvalifikace by byla vítána, avšak nebylo možné, aby tuto pozici zastával trestně stíhaný člověk. Toto potvrdil svědek [jméno FO], svědek [jméno FO] i svědek [jméno FO] [jméno FO]. Svědci [jméno FO] i [jméno FO] [jméno FO] soudu dále sdělili, že by oni i jejich [Anonymizováno] respektovali nominaci [jméno FO] [Anonymizováno] a pro dosazení žalobce do funkce [Anonymizováno] hlasovali, pokud by nebyl trestně stíhán. Pro žalobce by tak hlasovalo [Anonymizováno] zastupitelů, což by stačilo ke zvolení žalobce [Anonymizováno] (§ 90 zákona č. 131/2000 Sb.), když ve [Anonymizováno] bylo celkem [hodnota] zastupitelů (viz výpovědi svědka [jméno FO] a [jméno FO] [jméno FO], zápis z [Anonymizováno] pod odstavcem 21, jmenný seznam pod odstavcem 22 a výsledky hlasováno pod odstavcem 24). Nejednalo se tak pouze o [Anonymizováno] [Anonymizováno], jak tvrdila žalovaná. Soud dále vycházel z výpovědi svědka [jméno FO], že žalobce byl pro danou funkci nejvhodnějším kandidátem, vzhledem k jeho minulým pracovním zkušenostem, přičemž trestní stíhání žalobce nepovažovala [jméno FO] za překážku nominace žalobce na tuto funkci, když byl žalobce opakovaně navrhován do této funkce. Nakonec byla do funkce [jméno FO]. Pro úplnost soud uvádí, že upuštění úzu nastalo až následně, přičemž soud na základě provedeného dokazování došel k závěru, že pokud by nebyl žalobce trestně stíhán, tak by k jeho zvolení došlo na [Anonymizováno] dne [datum], čímž by nedošlo k odklonu od místní zvyklosti.

46. Soud shrnuje, že na základě provedených listinných důkazů a svědeckých výpovědí došel k závěru, že [Anonymizováno] [jméno FO] [Anonymizováno], kdy se tato strana stala [Anonymizováno] odůvodňoval zvolení žalobce do funkce [Anonymizováno], přičemž tento postup zakládal na místní zvyklosti, která je dodržována dodnes. Žalobce byl svojí stranou do této funkce nominován a navrhnut ke zvolení na [Anonymizováno] dne [datum]. Žalobce však zvolen nebyl, neboť byl trestně stíhán. Žádný jiný důvod, aby se žalobce nestal [Anonymizováno], dán nebyl. Pro řízení je podstatné, že nebýt trestního stíhání žalobce, tak by byl [Anonymizováno] respektován úzus a žalobce by byl zvolen [Anonymizováno], což potvrdil jak svědek [jméno FO], tak svědek [jméno FO] [jméno FO]. Soud tak shledal příčinnou souvislost ve vzniku škody v podobě ušlého zisku s předmětným trestním stíháním. Soud také nemá důvod pochybovat, že by žalobce funkci zastával [Anonymizováno], a proto je třeba škodu vyčíslit za celé volební období, tj. od [datum] do [datum].

47. U žalobce tak došlo ke ztrátě očekávaného přínosu na základě reálných a existujících skutečností, jak je soud popsal shora. Pokud by se žalobce stal [Anonymizováno], tak by jeho příjem ve volebním období od [datum] do [datum] činil [částka] v souladu s [Anonymizováno]. Za období od [datum] do [datum] by žalobce obdržel [částka] [[částka]+(5/30)*[částka]]. Za období od [datum] do [datum] by žalobce obdržel [částka] [3*[částka]]. Za období od [datum] do [datum] by žalobce obdržel [částka] [9*[částka]]. Za období od [datum] do [datum] by žalobce obdržel [částka] [12*[částka]]. Za období od [datum] do [datum] by žalobce obdržel [částka] [12*[částka]]. Za období od [datum] do [datum] by žalobce obdržel [částka] [9*[částka]+(12/31) *[částka]]. Podle § 55 odst. 3 [Anonymizováno] ve znění účinném do [datum] by žalobci náležela i měsíční odměna po dobu 3 měsíců po skončení funkčního období, tj. ve výši [částka] (3*[částka]). Celkem by tak v naříkaném volebním období měl žalobce příjem ve výši [částka].

48. Před soudem bylo dále prokázáno, že v období od [datum] do [datum] měl žalobce příjem ve výši [částka] (viz mzdové listy a výplatní pásky pod odstavcem 30, 31, 33 a 34), kdy soud neměl důvod pochybovat o tom, že pololetní odměna ve výši [částka] byla vyplacena před tímto obdobím. Následně v období od [datum] do [datum] měl žalobce příjmy ze závislé činnosti ve výši [částka] (viz daňové přání pod odstavcem 26), v období od [datum] do [datum] měl žalobce příjmy ze závislé činnosti ve výši [částka] (viz daňové přání pod odstavcem 27), měl žalobce příjmy ze závislé činnosti ve výši [částka] (viz daňové přání pod odstavcem 28) a v období od [datum] do [datum] měl žalobce příjmy ze závislé činnosti ve výši [částka] (viz daňové přání pod odstavcem 29). Pro úplnost soud dodává, že do výše příjmu nezapočetl příjmy z nájmu a samostatné činnosti, neboť tyto příjmy by žalobce měl i ve funkci [Anonymizováno].

49. Celkem tak soud přiznal žalobci na nároku z ušlého zisku částku ve výši 1 274 019 Kč [4 192 691 Kč (předpokládané příjmy)-2 918 672 Kč (dosažené příjmy)], když shora uvedených příjmů by žalobce dosahoval za normálního běhu věcí, tj. pokud by nebyl trestně stíhán. Tedy v tomto rozsahu nedošlo k rozmnožení majetku žalobce, ač k jeho rozmnožení reálně dojít mělo. Lhůtu k plnění soud stanovil žalované podle § 160 odst. 1 o.s.ř. v délce 15 dnů s ohledem na specifika plnění ze státního rozpočtu.

50. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 146 odst. 2 věty druhé ve spojení s § 142 odst. 2 o. s. ř., podle nějž měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobce se původně domáhal náhrady škody v podobě ušlého zisku ve výši 2 552 941 Kč. Žalobce vzal žalobu zpět, co do částky 1 278 922 Kč a v částce 1 274 019 Kč bylo žalobě vyhověno. Tedy žalobce měl úspěch ve 49,9 % a neúspěch v 50,1 %. S ohledem na nepatrný neúspěch žalobce rozhodl soud tak, že žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení nepřiznal (výrok III.).

Poučení