46 C 90/2021 - 390

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudkyní Mgr. Lucií Kuchaříkovou ve věci žalobce: Doc. [Jméno žalobce], [Datum narození žalobce] proti žalované: [Jméno žalované] pro zaplacení 7 601 067,30 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Nárok na náhradu škody v podobě nákladů obhajoby ve výši 195 876,30 Kč se vylučuje k samostatnému řízení.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 763 938 Kč, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

III. Žaloba se co do částky 6 641 253 Kč zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobce se svou žalobou domáhal po žalované zaplacení částky 7 601 047,30 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu zdůvodnil tím, že proti němu bylo v březnu 2013 zahájeno trestní stíhání, které bylo skončeno až po 7 letech zprošťujícím rozsudkem. V době zahájení trestního stíhání byl žalobce [Anonymizováno]. Jeho obvinění zcela zásadním způsobem narušilo pověst žalobce a ukončilo jeho [Anonymizováno]. Trestní stíhání, jeho postupná gradace až do opakovaných nepravomocných odsuzujících rozhodnutí způsobilo žalobci nemalé psychické útrapy, musel se vyrovnávat s tím, že může být odsouzen. Žalobce vnímal i to, že trestní stíhání je vedeno s úmyslem zasáhnout do [Anonymizováno], kdy sdělení obvinění bylo teatrálně doručeno při [Anonymizováno] [jméno FO], obžaloba byla podána 3 měsíce před [Anonymizováno], ve kterých žalobce se svou [Anonymizováno] cílil na vítězství, v průběhu řízení před soudem předseda prvostupňového senátu [Anonymizováno], na základě čehož shledal žalobce 2x nepravomocně vinným. Žalobce si byl vědom, že případné nespravedlivé odsouzení by pro něj bylo zcela likvidační, neboť by nutně vedlo k následné povinnosti nahradit škodu v řádech desítek milionů. Trestní stíhání nejen, že zlikvidovalo žalobcovu [Anonymizováno], zasáhlo též do jeho soukromého a profesního života. Žalobce byl vycházející [Anonymizováno] [jméno FO], v roce [Anonymizováno] se svou stranou vyhrál [Anonymizováno] a jeho cílem bylo zprůhlednění [jméno FO] a vypořádat se s problematickými kauzami zděděnými po předchůdcích. Trestní stíhání bylo široce medializováno, zástupci médií se účastnili všech hlavních líčení a rozsáhle komentovali oba odsuzující rozsudky, politologové predikovali možnost oslabení žalobce pro příští kolo komunálních voleb, stíhání bylo také komentováno opozicí na zasedáních zastupitelstva. Trestní stíhání mělo vliv na veřejné mínění, znevěrohodňovalo protikorupční snahy žalobce a jím vedené [Anonymizováno]. Mediální výstupy referující o trestním stíhání pracovaly s tendenčními informacemi z trestního spisu. Vlivem trestního stíhání došlo k těsné porážce žalobcem vedené [Anonymizováno], a to [Anonymizováno] [Anonymizováno] se silně protikorupčně laděným programem. V důsledku prohraných [Anonymizováno] a pokračujícího trestního stíhání byla nenapravitelně poškozena [Anonymizováno] žalobce, který se stal pouze [Anonymizováno]. Opakované nezákonné odsuzující prvostupňové rozsudky vylučovaly, aby se žalobce byť jen ucházel o znovuzvolení ve [Anonymizováno]. Negativní zásah do osobní cti, vážnosti a dobré pověsti žalobce tak byl nesrovnatelně větší než v případě soukromé osoby. Za zásah do osobních sfér žalobce požaduje náhradu nemajetkové újmy ve výši 4 724 000 Kč, přičemž zohlednil plnění poskytnuté žalovanou ve výši 258 000 Kč. Žalobce dále požadoval náhradu nemajetkové újmy způsobené nepřiměřenou délkou trestního řízení ve výši 110 250 Kč (ze strany žalované dosud plněno částkou 64 750 Kč). Vedle toho žalobce požaduje též ušlý výdělek ve výši 2 552 941 Kč. Nebýt trestního stíhání žalobce by se stal jako [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [jméno FO]. Požadovaná částka je rozdílem mezi příjmem [Anonymizováno] ve [Anonymizováno] a skutečným příjmem žalobce v daném období. Žalobce požadoval též náhradu nákladů obhajoby ve výši 195 867,30 Kč, tedy rozdíl mezi skutečně vynaloženou částkou 892 800 Kč a žalovanou uhrazenou částkou 696 923,70 Kč. Žalobce se svým podáním ze dne 14. 10. 2020, doplněním dne 28. 12. 2020 uplatnil své nároky u žalované, ta dne 16. 3. 2021 zaslala své stanovisko, kterým nezpochybnila nezákonnost rozhodnutí a nesprávnost úředního postupu, avšak poskytla peněžité plnění toliko v částce 1 019 673,70 Kč a omluvu zveřejněnou na svých internetových stránkách. S ohledem na následky trestního stíhání však žalobce poskytnutou náhradu nepovažuje za adekvátní.

2. Žalovaná žalobou uplatněný nárok neuznala a navrhla jej zamítnout. V souvislosti s trestním stíháním žalovaná identifikovala dva odpovědnostní tituly, a to vydání nezákonného rozhodnutí o zahájení trestního stíhání žalobce ze dne 26. 3. 2013 a nesprávný úřední postup spočívající v nepřiměřené délce trestního stíhání. Žalovaná na náhradu nemajetkové újmy způsobené nezákonným rozhodnutím poskytla částku 258 000 Kč, na náhradě škody částku 696 923,70 Kč představující náhradu nákladů obhajoby a za nepřiměřenou délku řízení poskytla zadostiučinění ve výši 64 750 Kč.[Anonymizováno]Při stanovení výše náhrady nemajetkové újmy způsobené nezákonným rozhodnutím vzala žalovaná v potaz, že žalobce byl stíhán pro trestný čin porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže v jednočinném souběhu s trestným činem porušení povinnosti při správě cizího majetku spáchaných ve spolupachatelství. Žalobce byl ohrožen trestní sazbou 2-8 let, přičemž trestný čin byl spáchán při výkonu veřejné funkce žalobce. Tento trestný čin není veřejností vnímán nijak negativně na rozdíl od např. násilné trestné činnosti páchané na zranitelných obětech. Žalobce byl zproštěn z důvodu, že skutek, pro nějž byl stíhán, není trestným činem. Trestní stíhání trvalo 7 let a 2 měsíce, žalobce byl v době zahájení trestního stíhání [jméno FO], a to [Anonymizováno], v následujícím období byl [Anonymizováno], žalobce se trestním stíháním octl ve stavu subjektivní nepohody, která byla zintenzivněna zvýšenou mírou zájmu o jeho osobu a v důsledku medializace případu. Byť bylo trestním stíhání medializováno, bylo medializováno i vyhlášení zprošťujícího rozsudku. Žalovaná vzala v potaz, že žalobce byl veřejně známou osobou, což sebou nese zvýšený mediální zájem. Žalovaná nezaznamenala exces orgánů činných v trestním řízení při komentování toho, co žalobci bylo kladeno za vinu. Pokud jde o výsledky [Anonymizováno], žalobce se stal pouhým [Anonymizováno] a [Anonymizováno] nepůsobí, je však třeba upozornit, že žalobce byl v roce [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]. [jméno FO], a obdržel [Anonymizováno]. Skutečnost, že po [Anonymizováno] v roce [Anonymizováno] nezískal žádnou funkci ve výkonném orgánu, je výsledkem [Anonymizováno]. Vedle žalobce žádný z [Anonymizováno] [Anonymizováno] po [Anonymizováno] [Anonymizováno] nezískal funkci v [Anonymizováno] [jméno FO] a strana zůstala v opozici. Pokud jde o nepřiměřenou délku trestního stíhání, byla žalobci ze strany žalované poskytnuta částka [částka], kterou žalovaná považuje za adekvátní. K náhradě nákladů obhajoby žalovaná uvedla, že z její strany byla uhrazena celkem částka 696 923,70 Kč za 259 úkonů právní služby poskytnutých [tituly před jménem] [jméno FO] a za 9 úkonů právní služby poskytnutých [tituly před jménem] [jméno FO]. Plnění přesahující tuto částku, tedy požadovaných 195 867,30 Kč, žalovaná považuje za neúčelné.

3. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti.

4. Z podání žalobce nazvaného Uplatnění nároku žadatele dle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem ze dne 14. 9. 2020 plyne, že se žalobce obrátil na žalovanou s požadavkem na náhradu škody a náhradu nemajetkové újmy způsobené trestním řízením vedeným [jméno FO]. Na náhradu nemajetkové újmy způsobené nedůvodným trestním stíháním žalobce požadoval 5 000 Kč, za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou trestního řízení požadoval částku 175 000 Kč, dále požadoval na ušlém výdělku částku 2 552 941 Kč a na náhradě nákladů obhajoby částku 992 800 Kč. Celkem tedy požadoval částku 8 720 741 Kč.

5. Ze stanoviska žalované ze dne 16. 3. 2021 plyne, že žalovaná délku naříkaného řízení označila za nepřiměřenou a poskytla žalobci zadostiučinění ve výši 64 750 Kč. Pokud jde o požadovanou náhradu nákladů obhajoby, shledala žalovaná nárok žalobce důvodným co do částky 696 923,70 Kč. Nárok na náhradu škody v podobě ušlého výdělku shledala žalovaná nedůvodným, neboť žalobce vychází z velmi nejistého předpokladu, že by jeho strana nejenže [Anonymizováno], ale počet [Anonymizováno] [Anonymizováno] by byl dostatečný, aby její člen [Anonymizováno]. Na náhradu nemajetkové újmy způsobené nezákonným trestním stíháním pak žalovaná přiznala celkem částku 258 000 Kč.

6. Ze schvalovací doložky ze dne 17. 3. 2021 je patrno, že žalobci byla ze strany žalované vyplacena částka v celkové výši 1 019 673,70 Kč.

7. Z přípisu [Anonymizováno] ze dne [datum], zaslaného ředitelkou kanceláře člena vlády Odboru odškodňování plyne, že veřejná omluva žalobci bude na stránkách ministerstva zveřejněna v úterý [datum] v [Anonymizováno][Anonymizováno]

8. Z dopisu [Anonymizováno] ze dne 18. 3. 2021 plyne, že žalobce obdržel písemnou omluvu od žalovaného za újmu na osobnostních právech způsobenou mu nezákonným rozhodnutím Policie České republiky ze dne 26. 3. 2013, na jehož základě proti němu bylo nezákonně zahájeno a vedeno naříkané trestní stíhání.

9. Z kopie stránek [Anonymizováno] je patrno, že v písemném znění byla omluva zveřejněna též na stránkách žalované.

10. Ze spisu [jméno FO] soud provedl následující důkazy z nichž zjistil níže uvedené skutečnosti: Z usnesení [právnická osoba], č. j. [Anonymizováno], ze dne [datum], plyne, že proti žalobci a dalším spoluobviněným bylo zahájeno trestní stíhání ze spáchání zločinu porušení předpisu o pravidlech hospodářské soutěže dle ustanovení § 248 odst. 2 a odst. 4 písm. a) tr. zákoníku v jednočinném souběhu se zločinem porušení povinnosti při správě cizího majetku dle § 220 odst. 1 a 3 tr. zákoníku. Toto bylo žalobci doručeno 26. 3. 2013 jak je patrno z doručenky. Z vyrozumění o zvolení obhájce ze dne 27. 3. 2013 a plné moci ze dne 27. 3. 2013 plyne, že zastupování žalobce a dalších čtyř obviněných převzal [tituly před jménem] [jméno FO], [Anonymizováno]. Z obžaloby ze dne 17. 6. 2014 plyne, že žalobce a jeho spoluobvinění se měli dopustit toho, že v rozporu s jiným právním předpisem o veřejných zakázkách porušili závazná pravidla zadávacího řízení a způsobili zadavateli ve větším rozsahu újmu a tímto činem způsobili škodu velkého rozsahu a současně porušili zákonem uloženou povinnost opatrovat a spravovat cizí majetek a tímto způsobili škodu velkého rozsahu. Z rozsudku [jméno FO] ze dne [datum] je patrné, že žalobce byl shledán vinným spácháním zločinu porušení předpisu o pravidlech hospodářské soutěže dle § 248 odst. 2 a 4 písm. a) a b) tr. zákoníku a zločinu porušení povinnosti při správě cizího majetku dle § 220 odst. 1 odst. 3 tr. zákoníku a byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání dvou let podmíněně s odkladem na zkušební dobu 3 let. Z usnesení [jméno FO] ze dne [datum] je zřejmé, že rozsudek soudu prvního stupně ze dne 8. 9. 2016 byl zrušen v jeho odsuzující části, tedy i vzhledem k žalobci, a věc byla vrácena soudu prvního stupně. Z rozsudku [jméno FO] ze dne 17. 12. 2018[Anonymizováno]vyplývá, že žalobce byl opětovně shledán vinným ze zločinu porušení předpisu o pravidlech hospodářské soutěže dle § 248 odst. 2 věta druhá odst. 4 písm. a) a b) tr. zákoníku a zločinu porušení povinnosti při správě cizího majetku dle § 220 odst. 1 odst. 3 tr. zákoníku a odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 2 let podmíněně s tím, že trest byl podmíněně odložen na zkušební dobu 3 let. Rozsudkem [jméno FO] ze dne [datum] byl rozsudek soudu prvního stupně zrušen v celém rozsahu a věc vrácena soudu prvního stupně a bylo nařízeno, aby byla projednána a rozhodnuta v jiném složení senátu. Z rozsudku [jméno FO] ze dne [datum] plyne, že žalobce byl zproštěn obžaloby dle § 226 písm. b) tr. řádu.

11. Ze článku zveřejněném na serveru [Anonymizováno] ze dne [datum] nazvaného [Anonymizováno] [jméno FO].

12. Ze článku ze serveru [jméno FO].

13. V článku ze serveru týden.cz ze dne [datum] s názvem Na pražský magistrát vtrhla policie a předala radním obvinění, bylo referováno o tom, že kvůli kauze Opencard byla sdělena obvinění z podezření ze spáchání trestného činu kvůli zadání zakázky bez soutěže na prodloužení kartového centra Opencard. Primátor [adresa] a ostatní členové rady hlavního města převzali z rukou policie obvinění, potvrdil krátce po předání online deníku týden.cz předseda kontrolního výboru [adresa]. V článku je dále citováno vyjádření radní [jméno FO]. V článku jsou dále citovány požadavky ČSSD na rezignace, vyjádření strany TOP 09 a podpora ze strany premiéra [adresa]

14. Ze článku ze [jméno FO].

15. Z přepisu článku s [právnická osoba].

16. Z přepisu vystoupení [jméno FO].

17. Ze sjetiny ze stránek [Anonymizováno] [právnická osoba] [jméno FO].

18. Ze sjetiny ze stránek [Jméno žalobce] [datum].

19. Ze sjetiny ze stránek [jméno FO]

20. Žalobce v rámci svého výslechu uvedl, že jej trestní stíhání zasáhlo zejména v rovině jeho [Anonymizováno]. Kvůli trestnímu stíhání došlo k těsnému neúspěchu ve [Anonymizováno], které vedlo k nemožnosti vytvořit [Anonymizováno] a být [Anonymizováno] S tím souvisí finanční rovina. V rámci svého [Anonymizováno] omezil působení na [Anonymizováno] na minimum, ubyla mu výzkumná činnost a granty a po skončení [Anonymizováno] a návratu na [Anonymizováno] nejprve na poloviční a následně na plný úvazek trvalo, než zahájil výzkumnou činnost a granty získal. Tímto se jeho finanční situace zhoršila. S finanční rovinou se prolíná i rovina osobní. Po prohře ve [Anonymizováno], který byl trestně stíhaný a médiích spojován toliko s trestním stíháním a je v podstatě dosud, neboť digitální stopa je nesmazatelná a k tématu trestního stíhání byl žalobce tázán a byla k němu stáčena řeč. Došlo k rozpadu vztahu žalobce a žalobce se ocitl sám ve městě bez rodiny. Následně navázal nový vztah a založil rodinu, kdy však situace žalobce byla zatěžkávací zkouškou i pro toto partnerství. K dotazům soudu žalobce uvedl, že kvůli trestnímu stíhání se nestal ani členem kontrolního výboru, do kterého byla zvolena zastupitelka za [Anonymizováno]. Možnost [Anonymizováno] s [Anonymizováno] nebyla možná kvůli animozitě [jméno FO] a [jméno FO]. Žalobce byl [Anonymizováno]. Před [Anonymizováno] pracoval na [Anonymizováno] a byl [Anonymizováno] první třídy, nicméně byl nucen toho z časových důvodů zanechat. Jako [Anonymizováno] šel s platem dolů, vydělával do té doby solidně výzkumem a trénováním sportovců, z pozice [Anonymizováno] prosadil [Anonymizováno] po [Anonymizováno], o tuto funkci původně nijak nestál. K rozpadu vztahu žalobce vedla souhra důvodů, ztráta finanční jistoty, tlak okolí, které řeší jen trestní stíhání, což vyvolalo negativní nálady žalobce. Trestní stíhání bylo něco, co žalobce provázelo od rána do večera. Energie pro udržování harmonického vztahu pak chyběla. Žalobce se následně v roce 2016 seznámil se svou současnou manželkou. I s ní bylo řešení trestního stíhání na denním pořádku včetně jeho případných důsledků, ujišťování manželky o tom, že neskončí ve vězení a zvažování dalších konsekvencí, které by nastaly v případě odsouzení a uložení povinnosti k náhradě škody ve výši kolem 20 milionů. Řešil, zda se může jako trestně stíhaný habilitovat. Trestní stíhání tak bylo každodenní součástí života žalobce, první světlý okamžik nastal ve chvíli, kdy byly rozporovány přepsané [Anonymizováno] a druhý, když byla obviněna [Anonymizováno] [Anonymizováno]. K zahájení trestního stíhá žalobce sdělil, že se patrně od [tituly před jménem] [jméno FO] před zahájením [Anonymizováno] dozvěděl, že na ně čekají [Anonymizováno], kteří jim předali sdělení obvinění přímo před zahájením schůze. Již cestou na schůzi se jej novináři na chodbě vyptávali na obvinění. Běžně bývá tisková konference až po [Anonymizováno] a přítomnost novinářů před schůzí byla netypická. V tu dobu byl žalobce [Anonymizováno] a následně se stal [Anonymizováno]. Ve [jméno FO], [Anonymizováno]. Žalobce měl pocit neférovosti procesu, jednak ze způsobu sdělení obvinění, práce státní zástupkyně, která podala obžalobu, která jí byla soudcem [Anonymizováno] vrácena, ke stížnosti státní zástupkyně došlo ke změně soudce, kauzu následně soudil soudce [jméno FO], žalobce se pozastavoval nad dotazy soudce i státní zástupkyně v rámci hlavních líčení. Následně jej spoluobžalovaná [tituly před jménem] [jméno FO] upozornila na [Anonymizováno] a následně je všichni pečlivě procházeli. [Anonymizováno]. Stíháno bylo 6 spolustraníků žalobce z [Anonymizováno], což je pozitivum v pocitu, že v tom člověk není sám a má to s kým probrat. Žalobce dále popsal boj o moc, který vypukne vždy, když je [Anonymizováno] oslaben, neboť jsou užívány různé nástroje včetně médií pro očernění a trestní stíhání se stává argumentem pro všechno a bylo mu to na stranických schůzích dáváno najevo. O jediný hlas se stal [Anonymizováno], nemožností po [Anonymizováno] vyjednávat o [Anonymizováno] se pak stal [Anonymizováno]. Po svém odchodu zpět na [Anonymizováno] s tím, že vzdělaní kolegové si na něj nebudou ukazovat, byl stejně se svým stíháním denně konfrontován. Nepodnikal, nepokračoval v [Anonymizováno], protože by byl nucen se znovu obhajovat a vždycky by na něj někdo stíhání vytáhl a jen by se posilovalo to, že se bude o stíhání mluvit. Po návratu do školství trvalo, než začal opětovně vydělávat, neboť než získal granty vydělával po dobu cca 2-3 let minimum peněz. Pro trénovaní v zásadě platí obdobné, objevilo se spousta nových tanečních párů a trenérů a v této výdělečné sféře už nenavázal. K dotazu zástupce žalobce uvedl, že novináři se jej na sdělení obvinění ptali cestou na schůzi rady a následně i po schůzi. Bydliště měl v tu dobu v [jméno FO] a bylo možné mu doručovat písemnosti na jeho adresu. K dotazu zástupkyně žalované žalobce uvedl, že vztah, který se mu rozpadl trval necelé dva roky. Pokud se jedná o [jméno FO]. Žalobce v rámci svého výslechu zevrubně popsal vztahy jednotlivých [Anonymizováno].

21. Z výpovědi svědka [jméno FO], [Anonymizováno], vyplynulo, že byl při předání usnesení o zahájení trestního stíhání dne 26. 3. 2013. K tomuto došlo v prostorech [Anonymizováno]. [jméno FO] v boční podlouhlé místnosti, kam přicházeli jednotliví [Anonymizováno] a bylo jim předáno usnesení o zahájení trestního stíhán. Svědek měl za to, že v ten den zasedala [Anonymizováno], předání usnesení se tak nabízelo, protože všichni [Anonymizováno] budou pohromadě. Ředitel [Anonymizováno] policistům kladl na srdce, aby byli citliví, aby se to mediálně neprovalilo. Usnesení předávali v počtu 3 nebo 4 policistů. Rozhodnutí předat usnesení touto cestou bylo rozhodnutím vyšetřovatele a ředitele [Anonymizováno]. Aby nebyl humbuk přišli bočním vchodem a bez uniforem. Domníval se, že vycházeli jinými dveřmi než těmi, kterými přicházeli [Anonymizováno]. Zástupce médií na [Anonymizováno] nezaregistroval, resp. si nepamatoval, že by zde byli přítomni. To, že je informace v médiích, registroval po návratu k řediteli [Anonymizováno], když viděl v televizi tiskovou konferenci.

22. Z výpovědi svědka [jméno FO] vyplynulo, že se s žalobcem znají ze [Anonymizováno], v němž působili 4 roky. Před [Anonymizováno] nepůsobil, v roce [Anonymizováno] byl poprvé [adresa] současně byl zvolen do [jméno FO]. Ve [Anonymizováno] byl nováčkem za [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] na [Anonymizováno]. Po volbách si přál, aby žalobce byl [Anonymizováno] a aby byl součástí [Anonymizováno]. Nijak se svým postojem netajil, prezentoval i mediálně spolu s kolegou z [Anonymizováno] [jméno FO], že by [Anonymizováno], protože mu nepřišlo úplně komfortní jít do [Anonymizováno] též s [Anonymizováno]. S žalobcem se o možnostech dalšího uspořádání domlouvali sms zprávami po volbách. Bylo by pro něj nepředstavitelné jít do koalice s KSČM. Pro sebe považoval za možné též vytvoření koalice s TOP 09 a ANO.

23. Z výpovědi [jméno FO], vyplynulo, že byl ve [Anonymizováno] [jméno FO] za [Anonymizováno] – konkrétně za [Anonymizováno]. Před [Anonymizováno] byl v [Anonymizováno] [Anonymizováno] [adresa] v opozici. V [jméno FO] nebyl, do toho byl zvolen až v roce [Anonymizováno], u [Anonymizováno] vyjednávání tak nebyl. Bylo zřejmé, že [Anonymizováno] bude vratká. Z [Anonymizováno] nadšený nebyl. Příjemnější by mu byla [Anonymizováno], než vstupovat do nové řeky s [Anonymizováno]. Trestní stíhání v kauze [Anonymizováno] vrhlo stín [Anonymizováno] a dle svědka se odrazilo ve [Anonymizováno]. Při obsazování [Anonymizováno] bylo běžné obsazovat [Anonymizováno]. V době jednání o [Anonymizováno] uspořádání necítil tlak na vytvoření [Anonymizováno], k tomu docházelo až později, kdy byla vyjednávána [Anonymizováno].

24. Z výslechu svědka [jméno FO] vyplynulo, že se s žalobcem znají ze svého působení na [Anonymizováno], jejich vztah je [Anonymizováno]. Uvedl, že ve volebním období [jméno FO] viděl průniky s celou řadou [Anonymizováno], [Anonymizováno] však skončily patem a možností byla celá řada. Před [Anonymizováno] [Anonymizováno] neměla jasné favority. V [Anonymizováno] bylo problémem trestní stíhání jejích členů, podobně tak u [Anonymizováno]. Nakonec proto zvolili vratkou [Anonymizováno]. Byla to v podstatě z nouze ctnost, aby nebyl v radě nikdo trestně stíhaný, což se poté projevilo v rozpadu [Anonymizováno]. [Anonymizováno] byl subjekt jednoho muže, byla zde zřejmá nekompetence a nezkušenost s vedením [Anonymizováno] byl partnerem předvídatelnějším, ale byla reputačním rizikem. Dalším faktorem byly konzultace z [Anonymizováno], které považovalo za vhodné držet se linie celostátní politiky. [právnická osoba] [Anonymizováno] uvedl, že se funkce obsazuje na základě představy daného subjektu a na základě politické dohody a volitelnosti. Bylo v zásadě nemožné, aby funkci obsadil trestně stíhaný člověk. Bylo územ, že pozice [Anonymizováno]. Aby došlo k uzavření [Anonymizováno] dle [Anonymizováno], bylo by třeba, aby v [Anonymizováno] bylo více stran, což by znamenalo složitější diskuse a dohody. [Anonymizováno], paní [jméno FO]. Svědek si nevybavil, proč byla zvolena zrovna [Anonymizováno], patrně kvůli rozkolu v zastupitelském [Anonymizováno] (pozn. žalobce k tomuto uvedl, že k rozkolu v [Anonymizováno]).

25. Ze spisu [jméno FO] sp. zn. [Anonymizováno] soud ohledně průběhu řízení zjistil následující: - dne [datum] bylo zahájeno trestní stíhání proti žalobci a dalším 14 osobám. V případě žalobce pro spáchání zločinu porušení předpisů při pravidlech hospodářské soutěže dle ust. § 248 odst. 2 alinea druhá odst. 4 písm. a) tr. zákoníku v jednočinném souběhu se zločinem porušení povinnosti při správě cizího majetku dle ust. § 220 odst. 1, odst. 3 trestního zákoníku. Žalobci bylo toto usnesení doručeno dne [datum]. - dne [datum] převzal zastupování žalobce a dalších čtyř obviněných [tituly před jménem] [jméno FO], advokát, který následující den požádal o nahlédnutí do trestního spisu - dne [datum] bylo nahlédnutí do spisu odepřeno - dne [datum] shledala státní zástupkyně odepření důvodným, nicméně od daného dne již přístup do vyšetřovacího spisu obhájcům umožnila. Učinila tak na žádost o přezkoumání důvodu odepření nahlédnutí do spisu policejním orgánem ze dne [datum] - dne [datum] žádal policejní orgán soud o ustanovení obhájce několika obviněným. Proti usnesení o zahájení trestního stíhání byli obviněnými podány stížnosti, které byly dne [datum] předloženy státnímu zastupitelství - dne [datum] podal obhájce žalobce návrh na vyloučení policejního orgánu z vykonávání úkonu trestního řízení - dne [datum] bylo rozhodnuto, že policejní orgán [Anonymizováno] [právnická osoba] a pplk. [jméno FO] není vyloučen z vykonávání úkonu trestního řízení - dne [datum] byla proti tomuto podána usnesení podána stížnost, která byla dne [datum] doplněna - dne [datum] byly stížnosti 14 obviněných zamítnuty - dne [datum] byla [Anonymizováno] zamítnuta jako nedůvodná. - V průběhu [Anonymizováno], byli vyslýcháni obvinění, žalobce byl jako obviněný vyslechnut dne [datum]. V přípravném řízení dále byly zajišťovány listinné důkazy, bylo vyslechnuto sedm svědků, byl přibrán znalec z oboru ekonomika se specializací ceny a odhady, dále znalec z oboru kybernetika, jehož znalecký posudek byl doplňován. Proti výběru znaleckého ústavu byly obhájcem žalobce podány námitky, podobně jako proti formulací dotazů, které byly [Anonymizováno] shledány nedůvodnými - dne [datum] byli obvinění vyrozuměni o možnosti prostudovat trestní spis - dne [datum] obhájce žalobce navrhl výslech svědka. Návrh byl policejním orgánem zamítnut, obhájce proto dne [datum] požádal o přezkoumání postupu policejního orgánu - v průběhu měsíce listopadu docházelo k prostudování spisu obviněnými, ze strany některých z nich byly podány návrhy na zastavení řízení, kterým nebylo vyhověno. Prostudování spisu pokračovalo až [Anonymizováno]. Ze strany obviněných byly podány návrhy na doplnění dokazování, případně další návrhy na zastavení trestního stíhání, kterým opětovně nebylo vyhověno - dne [datum] předložil policejní orgán státnímu zastupitelství návrh na podání obžaloby - dne [datum] byla k [jméno FO] podána státním zastupitelstvím obžaloba. Dle této se měl žalobce dopustit trestného činu porušení předpisu o pravidlech hospodářské soutěže dle § 248 odst. 2 věta druhá a odst. 4 písm. a) trestního zákoníku tím, že v rozporu s jiným právním předpisem o veřejných zakázkách a měl porušit závazná pravidla zadávacího řízení a způsobit zadavateli ve větším rozsahu újmu a tímto činem způsobit škodu velkého rozsahu a porušit zákonem uloženou povinnost opatrovat a spravovat cizí majetek a způsobil tímto činem škodu velkého rozsahu - dne [datum] byly pořízeny opisy z evidence Rejstříku trestu všech obviněných. Dále byl pořízen výpis z rejstříku stíhaných osob - dne [datum] podal obhájce žalobce podnět k předběžnému projednání obžaloby. Tento návrh učinil též další z obviněných - dne [datum] byl podnět k předběžnému projednání obžaloby podaný obhájcem žalobce doplněn - dne [datum] byla obžaloba zaslána obviněným. V průběhu měsíce srpna podány návrhy na předběžné projednání obžaloby, případně vyjádření k obžalobě i dalšími obviněnými - dne [datum] požádal předseda senátu o prodloužení lhůty dle § 181 odst. 3 trestního řádu, do [datum] - dne [datum] předložil obhájce žalobce znalecký posudek o posouzení technických a ekonomických aspektů a ceny obvyklé za poskytování základních [Anonymizováno] - dne [datum] se konalo neveřejné zasedání, při kterém bylo rozhodnuto o vrácení věci k došetření a odstranění vad přípravného řízení. Usnesení bylo rozesláno účastníkům dne [datum] - dne [datum] podala státní zástupkyně stížnost, tuto dne [datum] doplnila - dne [datum] byla věc předložena [jméno FO] - dne [datum] bylo [jméno FO] napadené usnesení zrušeno a soudu I. stupně uloženo, aby o věci znovu jednal a rozhodl. Současně bylo nařízeno, aby věc byla v I. stupni projednána a rozhodnuta v jiném složení senátu. Spis byl vrácen soudu I. stupně dne [datum]. - dne [datum] byla věc přidělena soudci [tituly před jménem] [jméno FO]. Hlavní líčení bylo nařízeno na 1. až [datum], 7. a [datum], [datum], 14. - [datum], 26 - [datum] a 23. - [datum]. Následně byly ze strany obviněných podávány žádosti o konání hlavního líčení bez jejich přítomnosti. Obhájce žalobce a dalších čtyř obviněných žádá, aby byly výslechy jím zastupovaných obviněných provedeny jindy než v termínu mezi [Anonymizováno]. - dne [datum] sdělil obhájce žalobce, že podal ústavní stížnost proti rozhodnutí odvolacího soudu, kterým bylo nařízeno, aby byla věc projednána a rozhodnuta v jiném složení senátu. V této souvislosti žádá o odročení nařízeného hlavního líčení. - dne [datum] byl ze strany soudu dotázán Ústavní soud s dotazem, zda vyhověl návrhu stěžovatelů - dne [datum] byly pořízené opisy z evidence Rejstříku trestů všech obviněných. Současně bylo obhájcům sděleno, že hlavní líčení odročováno nebude - dne [datum] uplatnilo [Anonymizováno] [adresa] nárok na náhradu škody způsobené v trestním řízení - dne [datum] žalobce požádal o konání hlavního líčení ve dnech 1. a 4., 7. a 8., 21. 9. bez své přítomnosti - dne [datum] podal obhájce žalobce návrh na vyloučení soudce z vykonání úkonu trestního řízení - dne [datum] žádali obhájci obviněných o zaslání kopie zvukových záznamů a předkládali návrhy na doplnění dokazování - dne [datum] rozhodl soud o tom, že předseda senátu [tituly před jménem] [jméno FO] a soudce [tituly před jménem] [jméno FO], nejsou vyloučeni z vykonávání úkonů v trestním řízení ve věcech obžalovaných - dne [datum] podal obhájce žalobce proti usnesení stížnost - dne [datum] byl předložen aktualizovaný a doplněný posudek na základě požadavku [jméno FO] ze dne [datum] společností [jméno FO] - dne [datum] byla obhájcem žalobce podána stížnost proti usnesení o nevyloučení členů senátu z vykonávání úkonu trestního řízení - dne [datum] byly obviněnými navrženy další důkazy - dne [datum] bylo nařízeno hlavní líčení na [datum] - dne [datum] se konalo hlavní líčení, a to v nepřítomnosti žalobce, byla přednesena obžaloba, bylo vyslechnuto devatero obviněných a hlavní líčení bylo přerušeno do 2. 9. - [datum] bylo pokračováno v hlavním líčením, jehož se žalobce neúčastnil, při němž bylo vyslechnuto pět obviněných a hlavní líčení bylo přerušeno do [datum] - [datum] bylo pokračováno v hlavním líčení, jež se žalobce neúčastnil. Byla vyslechnuta jedna obžalovaná, byl čten protokol o výpovědi nepřítomného žalobce. Byl k důkazu proveden audiozáznam ze zasedání rady hlavního města ze dne [datum]. Vyslechnuti dva svědci, a hlavní líčení bylo přerušeno do [datum] - dne [datum] bylo pokračováno v hlavním líčení, při kterém byl vyslechnut znalec s tím, že tento svůj znalecký posudek dopracuje. Hlavní líčení bylo poté přerušeno do [datum] - dne [datum] se konalo hlavní líčení, při kterém byl vyslýchán znalec ze společnosti [právnická osoba]., jedna svědkyně, znalec znaleckého ústavu [jméno FO] [Anonymizováno] a hlavní líčení bylo přerušeno do [datum]. - dne [datum] bylo pokračováno v hlavním líčení, při kterém bylo pokračováno ve výslechu znalce ze znaleckého ústavu [jméno FO] [Anonymizováno] Následně byl předsedou senátu vysloven požadavek na dopracování znaleckých posudků z oboru ekonomiky a z oboru kybernetiky. Byli vyslechnuti dva svědci a státní zástupkyni bylo uloženo předsedou senátu zadání dopracování znaleckých posudků znaleckých ústavů [právnická osoba] a [právnická osoba]. Totéž bylo ponecháno na úvaze obhajoby ve vztahu ke znaleckému posudku znaleckého ústavu [jméno FO] [Anonymizováno] Předseda senátu dále uložil státní zástupkyni, aby s ohledem na skutečnosti vyplývající z dosavadního dokazování vyžádala potřebnou dokumentaci. Hlavní líčení bylo následně přerušeno do [datum]. - dne [datum] byl podán návrh na vyloučení soudce z vykonávání úkonu trestního řízení obhájcem žalobce - dne [datum] bylo pokračováno v hlavním líčení, při kterém bylo rozhodnuto, že předseda senátu a soudce [tituly před jménem] [jméno FO], nejsou vyloučeni z vykonávání úkonů trestního řízení. Byli vyslechnuti tři svědci a hlavní líčení bylo přerušeno do 14. 10. 201 - dne [datum] podal obhájce žalobce stížnost proti nevyloučení předsedy senátu a [tituly před jménem] [jméno FO] z úkonu trestního řízení - dne [datum] byla stížnost proti usnesení o nevyloučení členů senátu z vykonávání úkonu trestního řízení doplněna - dne [datum] se konalo hlavní líčení, při kterém byl vyslechnuti dva svědci, a hlavní líčení bylo přerušeno do [datum]. Na konci listopadu byly vypracovány též aktualizace a doplnění znaleckého posudku společnosti [jméno FO] a dodatek ke znaleckému posudku [právnická osoba]. a žalobce požádal, aby se hlavní líčení nařízené na 15. a 16., 26., [datum] a 23. - [datum] konalo v jeho nepřítomnosti. - dne [datum] bylo pokračováno v hlavním líčení bez přítomnosti žalobce, bylo pokračováno ve výslechu svědka, byly vyslechnuti další čtyři svědci a hlavní líčení bylo přerušeno do [datum] - dne [datum] se konalo hlavní líčení, jehož se žalobce neúčastnil, při němž byl vyslechnut svědek, dále byl vyslechnut žalobce jako obžalovaný a hlavní líčení bylo přerušeno do [datum] - dne [datum] bylo pokračováno v hlavním líčení, při tomto bylo vyslechnuto patero svědků a hlavní líčení bylo přerušeno do [datum]. Žalobce se tohoto jednání neúčastnil. - dne [datum] bylo pokračováno v hlavním líčení, kterého se žalobce neúčastnil. Při kterém byli vyslechnuti tři svědci, znalec ze společnosti [jméno FO] [Anonymizováno] hlavní líčení bylo přerušeno do [datum] - dne [datum] bylo pokračováno v hlavním líčení, tohoto se žalobce neúčastnil. Při hlavním líčení byl vyslýchán znalec ze znaleckého ústavu [jméno FO] [Anonymizováno], vyslechnuti tři svědci a hlavní líčení bylo přerušeno do [datum] - dne [datum] se konalo hlavní líčení, jemuž nebyl žalobce přítomen, bylo provedeno dokazování listinami a soubory na DVD, byli vyslechnuti dva svědci a doplňující výpovědi znalce ze znaleckého ústavu [jméno FO] Valuations a hlavní líčení bylo přerušeno do [datum] - dne [datum] byla urgována státní zástupkyně a opatrovník hlavního města o předložení dokumentu již dříve vyžádaných od [Anonymizováno] [jméno FO] a státní zástupkyně o předložení dodatku znaleckých posudků. V návaznosti na skutečnosti uvedené v dodatku znaleckého posudku znaleckého ústavu [právnická osoba]. byla dále státní zástupkyně žádána o vyžádání o předložení dokumentace k servisní podpoře systému dopravního a odbavovacího systému od [Anonymizováno] [jméno FO]. Dokumentaci k systémům [Anonymizováno] a dále zodpovězení otázek týkající se těchto systémů - dne [datum] se konalo hlavní líčení, bylo konstatováno, že nebyly zcela v úplnosti předloženy dokumenty urgované po městském státním zastupitelství a požadované po [jméno FO] vyslechnuti čtyři znalci, proveden doplňující výslech znalce ze společnosti [právnická osoba]. Provedeno rozsáhlé dokazování listinnými důkazy a důkazy na CD a DVD médiích a hlavní líčení bylo přerušeno do [datum] - dne [datum] byla věc předložena [jméno FO] k rozhodnutí o stížnosti obhájce žalobce a dalších čtyř obviněných - dne [datum] požádal obhájce žalobce o poskytnutí zvukových záznamů z hlavních líčení - dne [datum] soud rozhodl, že soudci senátu [Anonymizováno] nejsou vyloučeni z vykonávání úkonů trestního řízení a usnesením ze stejného dne byly stížnosti zamítnuty. Věc byla vrácena soudu I. stupně dne [datum] - dne [datum] si [právnická osoba] vyžádala další podklady - dne [datum] soud urgoval [Anonymizováno], [jméno FO], [právnická osoba] a [Anonymizováno] o předložení vyžádaných dokumentů - dne [datum] podal obhájce žalobce stížnost proti nevyloučení soudců senátu [Anonymizováno] z úkonu trestního řízení - dne [datum] se konalo hlavní líčení, kterého se žalobce neúčastnil, při němž byli vyslechnuti tři svědci a hlavní líčení bylo přerušeno do [datum] - dne [datum] si [jméno FO] vyžádal spis z důvodu podání stížnosti proti jejich usnesení - dne [datum] byla věc spolu s předkládací zprávou předložena Nejvyššímu soudu - dne [datum] bylo pokračováno v hlavním líčení, jehož se žalobce neúčastnil, byl proveden doplňující výslech znalce ze znaleckého ústavu [právnická osoba]. a hlavní líčení bylo přerušeno do [datum] - dne [datum] bylo pokračováno v hlavním líčení, jehož se žalobce neúčastnil. Bylo pokračováno v doplňující výpovědi znalce ze znaleckého ústavu [právnická osoba]. a hlavní líčení bylo přerušeno do [datum]. - dne [datum] bylo zrušeno hlavní líčení nařízené na [Anonymizováno] a [Anonymizováno] a byly stanoveny nové termíny [Anonymizováno]. a další jednací dny [Anonymizováno] - dne [datum] požádal žalobce o konání hlavního líčení bez své přítomnosti ve dnech 18. - [datum], [datum], 9. - [datum], 19. a 24. a [datum] - dne [datum] byla stížnost proti usnesení o nevyloučení členů senátu [Anonymizováno] z vykonávání úkonu trestního řízení doplněna. (Patrně se jednalo o stížnost z [datum]). - dne [datum] byla předložena elektronická verze znaleckého posudku z oboru kybernetika, odvětví výpočetní technika, ze dne [datum] vypracovaná znalcem [právnická osoba] - dne [datum] se konalo neveřejné zasedání před Nejvyšším soudem, při němž byla stížnost obviněných zamítnuta - dne [datum] bylo pokračováno v hlavním líčením, byl proveden doplňující výslech znalce ze znaleckého ústavu [právnická osoba], a hlavní líčení bylo přerušeno do [datum] - dne [datum] předložil znalecký posudek v originále společnost [právnická osoba]. V průběhu ledna a února taktéž soud obdržel vyžádané podklady od třetích osob, potažmo od městského státního zastupitelství, které při hlavním líčení žádal - dne [datum] soud obdržel dodatek číslo dvě ke znaleckému posudku, zpracovatel [právnická osoba]. - dne [datum] znalecký ústav [právnická osoba] předložil doplněk znaleckého posudku ze dne [datum] - dne [datum] bylo pokračováno v hlavním líčením, kterého se žalobce neúčastnil, bylo přistoupeno k doplňujícímu výslechu znalce ze společnosti [právnická osoba], a hlavní líčení bylo přerušeno do [datum]. - dne [datum] bylo pokračováno v hlavním líčení, jehož se žalobce neúčastnil, při němž bylo přistoupeno k doplňujícímu výslechu znalce ze znaleckého ústavu [právnická osoba]. a k doplňujícímu výslechu jednoho z obžalovaných. Poté bylo hlavní líčení přerušeno do [datum]. - dne [datum] se konalo hlavní líčení, jehož se žalobce neúčastnil a při kterém bylo přistoupeno k doplňující výpovědi jednoho z obviněných a hlavní líčení bylo přerušeno do [datum] - dne [datum] žádal obhájce žalobce o umožnění znalci nahlédnout do trestního spisu, a to konkrétně znaleckému ústavu [právnická osoba] - dne [datum] se konalo hlavní líčení, jehož se žalobce neúčastnil. Bylo přistoupeno k provádění rozsáhlého dokazování listinami a datovými soubory a hlavní líčení bylo přerušeno do [datum] - dne [datum] založila jedna z obviněných do spisu CD s důkazy - dne [datum] dodal znalecký ústav [právnická osoba] doplněk znaleckého posudku ze dne [datum] - dne [datum] podala jedna z obviněných námitku podjatosti znalce znaleckého ústavu a námitku nedostatku odborné způsobilosti znalce [právnická osoba]. - dne [datum] bylo pokračováno v hlavním líčení, jehož se žalobce neúčastnil. Při jednání byli vyslechnuti tři svědci a hlavní líčení bylo přerušeno do [datum] - dne [datum] se konalo hlavní líčení, jež se žalobce neúčastnil, při němž byli vyslechnuti tři svědci a hlavní líčení bylo přerušeno do [datum] - dne [datum] se konalo hlavní líčení, kterého se žalobce neúčastnil, při němž byl vyslýchán svědek. Jedním z obžalovaných byly formulovány otázky na [Anonymizováno], byly akceptovány návrhy na výslech svědků a státní zástupkyni uloženo, aby jejich přítomnost zajistila. Poté bylo hlavní líčení přerušeno do [datum] - dne [datum] se konalo hlavní líčení, jehož se žalobce neúčastnil, při němž byla doplněna výpověď jednoho z obžalovaných a hlavní líčení bylo přerušeno do [datum] - dne [datum] se [právnická osoba]. vyjádřila k námitce podjatosti. Ve spise je dále založen dodatek číslo tři znaleckého posudku [právnická osoba] ze dne [datum] a znalecký posudek vypracovaný společnosti [právnická osoba] zadaný obhájcem žalobce ze dne 8. 5. 2016, následně předložila [právnická osoba] své stanovisko ke znaleckému posudku [právnická osoba] - dne [datum] se [právnická osoba] vyjádřila k podjatosti i nedostatku odborné způsobnosti znalce - dne [datum] požádala jedna z obviněných soud o zjištění okolnosti souvisejících s organizačními změnami na městském státním zastupitelství, a to konkrétně, zda se vyšetřování státní zástupkyně [tituly před jménem] [jméno FO] vztahuje ke kauze Opencard - dne [datum] se konalo hlavní líčení, jehož se žalobce neúčastnil, při kterém bylo sděleno k obvinění státní zástupkyně [tituly před jménem] [jméno FO], že této byly odebrány trestní věci, trestní věc byla přidělena jinému státnímu zástupci. Předseda senátu pak vyzval státního zástupce k ověření toho, čeho se týká šetření [tituly za jménem] [jméno FO] a zda nějak souvisí s projednávanou trestní věcí. Poté bylo pokračováno ve výpovědi jednoho z obžalovaných. Byl vyslechnut svědek a bylo přistoupeno k doplňující výpovědi znalce ze znaleckého ústavu [právnická osoba] Hlavní líčení bylo následně přerušeno do [datum] - dne [datum] podal jeden z obviněných návrh na doplnění dokazování výslechem svědka, tento byl následně soudem předvolán na hlavní líčení nařízené na 20. 6. - dne [datum] se konalo hlavní líčení, jehož se žalobce neúčastnil, bylo pokračováno ve výslechu znalce, byl vyslechnut svědek, byl vyslýchán znalec ze [Anonymizováno] a hlavní líčení bylo přerušeno do [datum] - dne [datum] se konalo hlavní líčení, jehož se žalobce neúčastnil, při kterém byl dán prostor stranám k vyjádření ke znaleckému posudku přednesenému u předchozího hlavního líčení. Byl vyslechnut znalec, byli vyslechnuti dva znalci ze společnosti [právnická osoba], a.s. a bylo přistoupeno k doplňujícímu výslechu znalce ze společnosti [právnická osoba], následně byl proveden doplňující výslech znalce ze znaleckého ústavu [právnická osoba]. a hlavní líčení bylo přerušeno do [datum] - dne [datum] byl předložen znalecký posudek k posouzení technického řešení karty s názvem[Anonymizováno][Anonymizováno] ze dne [datum], vypracovaný zhotovitelem [jméno FO][Anonymizováno][Anonymizováno] - dne [datum] byl soudu zaslán dodatek číslo čtyři společností [právnická osoba] ze dne [datum] - dne [datum], požádal žalobce o konání hlavního líčení bez své přítomnosti, a to konkrétně ve dnech [Anonymizováno] 9. - dne [datum] předložila společnost [Anonymizováno], jejichž předložení bylo u hlavního líčení žádáno. Do spisu byl dále založen znalecký posudek společnosti [právnická osoba] ze dne [datum]. - dne [datum] [právnická osoba] opětovně doplnila své vyjádření k podjatosti znalce a znaleckého ústavu - dne [datum] se konalo hlavní líčení, jehož se žalobce neúčastnil, při hlavním líčení byl proveden doplňující výslech znalce ze společnosti [právnická osoba]. a hlavní líčení bylo přerušeno do [datum] - dne [datum] bylo pokračováno v hlavním líčení, jehož se žalobce neúčastnil, v němž se strany vyjádřily k provedenému znaleckému výslechu a bylo přistoupeno k výslechu znalce ze znaleckého ústavu [právnická osoba] a hlavní líčení bylo přerušeno do [datum] - dne [datum] požádal žalobce o konání hlavního líčení bez své přítomnosti - dne [datum] podal jeden z obžalovaných důkazní návrh. [právnická osoba] založila do spisu analýzu firem uváděných jako zdroj pro závěry znaleckého posudku společnosti [právnická osoba] ze dne [datum]. Ve spisu se dále nachází odborné stanovisko [právnická osoba], znaleckého ústavu ke znaleckému posudku společnosti [právnická osoba], a to vyjádření k investičním nákladům Opencard ze dne [datum]. Plnění znaleckého posudku [právnická osoba] ze dne [datum] - dne [datum] žalobce zmocnil ke svojí obhajobě [tituly před jménem] [jméno FO], advokáta - dne [datum] bylo žádáno o prodloužení lhůty k vypracování rozhodnutí ze dne [datum] do [datum] - dne [datum] bylo žádáno o prodloužení lhůty k vypracování rozhodnutí do [datum] - dne [datum] bylo žádáno o prodloužení lhůty k vypracování rozhodnutí do [datum] - dne [datum] bylo pokračováno v hlavním líčení, jehož se žalobce neúčastnil, při hlavním líčení bylo pokračováno ve výslechu znalce znaleckého ústavu [právnická osoba]. a hlavní líčení bylo přerušeno do [datum] - dne [datum] bylo žádáno o prodloužení lhůty vypracování rozhodnutí do [datum] - dne [datum] se konalo hlavní líčení, jehož se žalobce neúčastnil, při hlavním líčení bylo pokračováno ve výslechu znalce ze znaleckého ústavu [právnická osoba], a.s. Byl proveden doplňující výslech znalce a hlavní líčení bylo přerušeno do [datum]. - dne [datum] bylo pokračováno v hlavním líčení, jehož se žalobce neúčastnil, v němž bylo pokračováno v doplňujícím výslechu znalce z předchozího jednání. Bylo přistoupeno k doplňujícímu výslechu znalce ze společnosti [právnická osoba]. Přistoupeno k doplňujícímu výslechu znalce ze znaleckého ústavu [právnická osoba]. Ze strany obhájce žalobce bylo založeno doplnění znaleckého posudku ústavu [právnická osoba] a hlavní líčení bylo přerušeno do [datum]. - dne [datum] bylo pokračováno v hlavním líčení, kterého se žalobce neúčastnil, v němž bylo pokračováno ve výpovědi znalce z předchozího jednání. Bylo přistoupeno k doplňujícímu výslechu znalce, a hlavně líčení bylo přerušeno do [datum]. - dne [datum] se konalo jednání, při kterém byly provedeny doplňující výslechy dvou obžalovaných a hlavní líčení bylo přerušeno do [datum] - dne [datum] se konalo jednání, jehož se žalobce neúčastnil, při němž byl vyslechnut svědek a doplněna výpověď jednoho z obviněných. Hlavně líčení bylo přerušeno do [datum]. - dne [datum] se konalo jednání, jehož se žalobce neúčastnil, při němž byl proveden doplňující výslech jednoho z obviněných, byl dán prostor dvěma znalcům společnosti [právnická osoba] a [právnická osoba], aby se vyjádřili k námitkám, které byly ve vztahu k nim vzneseny. Byl proveden doplňující výslech tří obviněných a hlavní líčení bylo přerušeno do [datum]. - dne [datum] se konalo hlavní líčení, jehož se žalobce neúčastnil, při němž bylo prováděno rozsáhlé dokazování listinnými důkazy a bylo přistoupeno k závěrečným řečem. Hlavní líčení bylo přerušeno do [datum]. - dne [datum] se konalo jednání, při kterém bylo pokračováno v závěrečných řečech a hlavní líčení bylo přerušeno do [datum] - dne [datum] se konalo hlavní líčení, při kterých bylo pokračováno v závěrečných řečech a bylo přerušeno do [datum] - dne [datum] bylo pokračováno v hlavním líčení, byl obžalovaným poskytnut prostor pro uplatnění práva posledního slova a hlavní líčení bylo za účelem porady senátu a přípravy rozhodnutí přerušeno do [datum] - dne [datum] se konalo hlavní líčení, při kterém byl vyhlášen rozsudek, kterým byl žalobce spolu s dalšími čtyřmi obviněnými shledán vinným tím, že narušili hospodářskou soutěž a zásadně zvýhodnili společnost [Anonymizováno]. tím, že přispěli jak k tomu, že v uskutečněném výběrovém řízení dosáhla společnost přidělení dané veřejné zakázky, ačkoliv se tak daným způsobem nemělo stát, tak k tomu, že během realizace této veřejné zakázky mohla získat částku [částka] a zadavateli této zakázky, [adresa], způsobili škodu ve výši nejméně [částka] a v rozporu s jiným právním předpisem o veřejných zakázkách porušili závazná práva zadávacího řízení, způsobili zadavateli ve větším rozsahu újmu a opatřili tím jinému ve větším rozsahu neoprávněné výhody a tímto činem způsobili škodu velkého rozsahu a získali jím pro jiného prospěch velkého rozsahu a porušili dle zákonem uloženou povinnost opatrovat a spravovat cizí majetek a způsobili tímto činem škodu velkého rozsahu, čímž spáchali zločin porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže podle § 248 odst. dvě věta druhá odst. 4 písm. a) a b) trestního zákoníku a zločin porušení povinnosti při správě cizího majetku dle § 220 odst. 1, odst. 3 trestního zákoníku. A žalobce byl dle § 248 odst. 4 trestního zákoníku, za použití § 43 odst. 1 trestního zákoníku a odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání dvou let podmíněně s tím, že výkon trestu byl podmíněně odložen na zkušební dobu tří let. Dalších 10 obviněných bylo obžaloby zproštěno dle § 226 písm. b) tr. řádu a žalobci bylo spolu s jeho čtyřmi dalšími odsouzenými uložena povinnost nahradit poškozenému [adresa] ve výši [částka]. Se zbytkem nároku bylo [adresa] odkázáno do řízení ve věcech občanskoprávních. Rozsudek soudu I. stupně v rozsahu 242 stran byl rozeslán stranám dne [datum]. - dne [datum] se jeden z odsouzených proti rozsudku odvolal, podobně jako další dva obvinění - dne [Anonymizováno][Anonymizováno] [Anonymizováno][Anonymizováno] bylo proti rozsudku v neprospěch odsouzených podáno i odvolání státního zástupce - dne [datum] se odvolal i poškozený - dne [datum] se odvolal další z odsouzených - dne [datum] se odvolal žalobce - dne [datum] se odvolal též další z odsouzených - dne [datum] byl sepsán úřední záznam, dle kterého byli tři obžalovaní, včetně žalobce telefonicky kontaktováni a byly zjištěny údaje, neboť se jim dosud nepodařilo doručit rozsudek. Žalobce sdělil, že si rozsudek vyzvedne osobně u soudu s tím, že dva měsíce trávil mimo své bydliště. - dne [datum] žádá zástupce žalobce o zaslání protokolu z hlavních líčení od září 2015 do září 2016 - dne [datum] sdělil obhájce žalobce, že odvolání bude doplněno do [datum] - dne [datum] žádal jeden z obviněných o prodloužení lhůty k doplnění odvolání proti rozsudku - dne [datum] sdělil žalobce, že odvolání předloží do [datum] - dne [datum] bylo žádáno soudem po [Anonymizováno] vyslovení souhlasu s trestním stíháním [Anonymizováno], tj. jedním z obviněných, který byl prvostupňovým rozsudkem odsouzen - dne [datum] sdělil jeden z obviněných, že odvolání odůvodní do [datum] - dne [datum] sdělil v zásadě totéž zástupce dalšího z obviněných, tedy, že odůvodnění odvolání předloží již v první polovině ledna 2018 - dne [datum] sdělila [Anonymizováno], že zahájila projednávání žádosti [jméno FO] o vyslovení souhlasu k trestnímu stíhání poslance. Projednávání věci bylo všem [Anonymizováno] přerušeno z důvodu potřeby vyjasnění procesní a ústavněprávní konformity postupu orgánů činných v trestním řízení. Současně bylo [Anonymizováno] [Anonymizováno] žádáno předložení trestního spisu. - dne [datum] sdělil obhájce žalobce, že odvolání doplní do konce roku - dne [datum] bylo předloženo doplnění odvolání jednoho z obviněných - dne [Anonymizováno] vrátila [Anonymizováno] zapůjčený trestní spis - dne [datum] bylo sděleno [Anonymizováno], byla projednána žádost soudu o vyslovení souhlasu [Anonymizováno] k trestnímu stíhání poslance, který byl v řízení nepravomocně odsouzen a [Anonymizováno] souhlas nevyslovila - dne [datum] bylo doručeno doplnění odvolání dalšího z obviněných - dne [datum] bylo soudu doručeno první doplnění odvolání proti rozsudku - dne [datum] byl vyzván obhájce žalobce a jeden další z obžalovaných ke sdělení, kdy je lze očekávat doplnění jimi podaných odvolání - dne [datum] bylo odvolání jedné z odsouzených doplněno - dne [datum] byl opětovně vyzván obhájce žalobce ke sdělení, kdy lze očekávat avizované doplnění podaného odvolání, když všechna ostatní odvolání již byla zdůvodněna - dne [datum] bylo sdělení obhájce urgováno - dne [datum] bylo předloženo vyjádření jednoho z obviněných k odvolání poškozeného - dne [datum] bylo zasláno druhé doplnění odvolání proti rozsudku podané obhájcem žalobce - dne [datum] byla věc předložena Vrchnímu soudu v [jméno FO] k rozhodnutí o odvolání - dne [datum] se konalo neveřejné zasedání, při kterém byl napadený rozsudek zrušen v jeho odsuzující části ohledně čtyř obžalovaných v celém rozsahu a věc vrácena soudu I. stupně. Důvodem bylo, že se soud I. stupně nevypořádal se všemi okolnostmi významnými pro rozhodnutí a jeho skutková zjištění jsou založena na tvrzeních, které nemají oporu v provedených důkazech, ty jsou s nimi v některých případech v rozporu, a nejen v důsledku těchto vad nelze přijmout právní závěry soudu. Nejzásadnější vadami napadeného rozsudku jsou, že soud I. stupně dezinterpretoval obsah některých, pro skutkové i právní závěry významných důkazů. Ve svém rozhodnutí odvolací soud citoval části některých výpovědí, jejichž význam byl interpretován soudem v rozporu s jejich skutečným obsahem. - Soud I. stupně nařídil dne [datum] hlavní líčení na [Anonymizováno] - dne [datum] byly společnosti [Anonymizováno] listinné dokumenty - dne [datum] se jedna z obviněných vyjádřila a předložila důkazní návrh - dne [datum] se konalo hlavní líčení, při němž byl sdělen podstatný obsah dosavadního jednání, konstatováno rozhodnutí odvolacího soudu. Obhájce žalobce sdělil, že ráno zaslal do datové schránky soudu podání obsahující návrh na vyloučení předsedy senátu z dalších úkonů trestního řízení a zaslal námitku podjatosti předsedy senátu. Soudem bylo usnesením rozhodnuto, že předseda senátu není vyloučen z vykonávání úkonů trestního řízení, proti kterému podal žalobce stížnost. Bylo pokračováno v dokazování listinnými důkazy, ke kterým se následně strany vyjádřily a bylo přistoupeno k závěrečným řečem a následně byl vynesen odsuzující rozsudek vůči zbývajícím čtyřem obviněným, kteří měli spáchat zločin porušení předpisu o pravidlech hospodářské soutěže podle § 248 odst. 2 věta druhá odst. 4 písm. a) a b) trestního zákoníku a zločin porušení povinnosti při správě cizího majetku podle § 220 odst. 1, odst. 3 trestního zákoníku. Konkrétně žalobce byl odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání dvou let podmíněně s tím, že trest je podmíněně odložen na zkušební dobu tří let. - dne [datum] se jedna z obviněných odvolala, podala stížnost proti usnesení o nevyloučení předsedy senátu z vykonávání úkonu trestního řízení - dne [datum] byla do spisu založena též námitka podjatosti předsedy senátu podaná obhájcem žalobce. Rozsudek v rozsahu 271 stran byl účastníkům rozeslán dne [datum] - dne [datum] se odvolal poškozený - dne [datum] se odvolal jeden z obviněných banketním odvoláním - dne [datum] se odvolala jedna z obviněných banketním odvoláním - dne [datum] se odvolalo státní zastupitelství do výroku o náhradě škody - dne [datum] byli obhájci vyzváni k odstranění vad podaného odvolání - dne [datum] odvolání doplnila jedna z obviněných - [datum] další z obviněných - dne [datum] podal první doplnění odvolání též obhájce žalobce - dne [datum] předložil doplnění odvolání obhájce jednoho z obviněných - [datum] doplnil o své odvolání další z obviněných - [datum] bylo podáno další doplnění odvolání - dne [datum] předložil obhájce žalobce první doplnění stížnosti proti usnesení o nevyloučení předsedy senátu - dne [datum] bylo nařízeno neveřejné zasedání před [jméno FO], při kterém byly stížnosti proti usnesení o nevyloučení předsedy senátu soudu I. stupně u vykonávání úkonu trestního řízení zamítnuty. Současně při tomto neveřejném zasedání byl rozsudek soudu I. stupně zrušen a v celém rozsahu vrácena věc soudu I. stupně a bylo nařízeno, aby byla projednána a rozhodnuta v jiném složení senátu. Důvodem bylo, že důkazy, jež se týkaly výtky odvolacího soudu proti předchozímu rozsudku jsou pro právní posouzení významné, bez toho, aby právě tyto důkazy byly interpretovány zcela přesně a nezkresleně, nelze závěr soudu I. stupně přijmout. Vytčené vady mají zásadní vliv na správnost skutkových a následně i právních závěrů rozsudku. Z tohoto důvodu bylo soudu I. stupně uloženo, aby obsah důkazu uvedl do souladu s jejich skutečným obsahem. Významné vady [Anonymizováno] se nejmarkantněji projevily mimo jiné i u výpovědi žalobce. Tyto odvolací soud poté konkrétně ve svém rozsudku zmiňuje. Soud I. stupně opět opřel svoje hodnotící úvahy o zkreslenou a nepřesnou interpretaci[Anonymizováno]provedených důkazů tak, jako u předchozího rozsudku a neodstranil vady, které mu byly odvolacím soudem vytčeny. Odvolací soud proto přezkoumal správnost zaznamenané [Anonymizováno] a znovu dospěl k závěru, že vznikly pochyby o správnosti skutkových zjištění nalézacího soudu, nebo že hodnocení důkazů je založeno na jejich nepřesné, významově posunuté, v některých případech až významově opačné interpretaci. Tato pochybení jsou takové povahy, že nutně musely vést ke zrušení napadeného rozsudku a současně k závěru, že je nelze odstranit v řízení před odvolacím soudem. Odstranění předpokládá nejprve opravu protokolu tak, aby odpovídal skutečnému znění výpovědi a zcela nové hodnocení důkazů reflektujících jejich jiné znění. S ohledem na to, že soud I. stupně nenapravil již jednou vytčená zásadní pochybení, nařídil soud, aby věc bylo projednána a rozhodnuta v jiném složení senátu. [Anonymizováno] poté bylo uloženo, aby nejprve provedl opravu vadných částí [Anonymizováno] v odvolání v namítaných případech, případně dalších, které vyjdou najevo a teprve poté mohou sloužit jako podklad pro rozhodnutí nového senátu. Usnesení [Anonymizováno] bylo rozesláno dne [datum] - dne [datum] byl s odkazem na pokyn [Anonymizováno] dán pokyn kanceláři k provedení doslovného přepisu všech [Anonymizováno] a vedeného předsedou senátu [tituly před jménem] [jméno FO]. Pokud jsou k dispozici původní koncepty, pak byl dán pokyn k ověření v souladu s [Anonymizováno] - dne [datum] je ve spise založeno čestné prohlášení [Anonymizováno], že všechny jí přespané [Anonymizováno] jsou doslovné a souhlasí s [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Pouze výjimečně byla vynechána slova, kterým nebylo ze [Anonymizováno] rozumět, a to pro možnost, aby si tato slova doplnil předseda senátu. Do spisu jsou pak založeny [Anonymizováno] z jednání v doslovném přepisu. Přepisy byly a následně kanceláří soudci po kompletaci veškerých [Anonymizováno] předloženy [datum]. Tyto byly dne [datum] rozeslány všem stranám, přičemž tyto byly s ohledem na změnu obsazení senátu dotázány, zda souhlasí s přečtením podstatného obsahu [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Od [Anonymizováno] [datum] se většina stran vyjádřila kladně - dne [datum] byl urgován obhájce žalobce a obhájce dalších z obviněných. Obhájce jedné z obviněných [datum] sdělil, které důkazy žádá znovu u hlavního líčení provést - dne [datum] se obhájce žalobce vyjádřil tak, že souhlasí se čtením protokolu o hlavním líčení - dne [datum] bylo nařízeno na [datum] - dne [datum] se konalo hlavní líčení, při kterém byl čten dosavadní průběh dokazování dle § 219 odst. 3 trestního řádu. Byly provedeny znalecké posudky. Skončeno dokazování a přistoupeno k závěrečným řečem. Hlavní líčení bylo přerušeno za účelem provedení porady senátu a přípravy rozhodnutí do [datum] - dne [datum] se konalo hlavní líčení, při němž byly všichni 4 obvinění zproštěni obžaloby dle § 226 písm. b) trestního řádu. Písemné vyhotovení rozsudku v rozsahu 64 stran bylo rozesláno účastníkům dne [datum] a nabylo právní moci [datum]

26. Soud hodnotil provedené důkazy jednotlivě i ve vzájemných souvislostech. Listinné důkazy nebyly stranami rozporovány. Co se týče účastnické výpovědi žalobce, vzal soud v potaz osobní zájem žalobce na výsledku řízení, nicméně neměl důvod jím sdělenému nevěřit. Výpověď žalobce byla konzistentní, prosta vnitřních rozporů, spontánní. Žalobce neinklinoval k přehánění, naopak, byla zřejmá zdrženlivost v líčení příkoří, která mu byla trestním stíhání způsobena. Snažil se vystříhat sebelítosti. V konečném důsledku by se tam mohlo mylně jevit, že u žalobce vlastně k žádné významné nemajetkové újmě nedošlo, byť objektivně hodnoceno, opak je pravdou (k tomu viz níže). Co se týká výpovědi dalších svědků, soud neměl důvod jim přikládat nižší váhu, jednalo se o osoby žalobci vzdálenější, výpovědi byly spontánní, prosty vnitřních rozporů, nicméně např. svědek [adresa] vyjadřoval též své domněnky ohledně souvislosti trestního stíhání a výsledku voleb, které však jsou jen jeho názorem, nikoliv objektivní skutečností.

27. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Proti žalobci bylo vedeno trestní stíhání, pro trestní stíhání ze spáchání zločinu porušení předpisu o pravidlech hospodářské soutěže dle ustanovení § 248 odst. 2 a odst. 4 písm. a) tr. zákoníku v jednočinném souběhu se zločinem porušení povinnosti při správě cizího majetku dle § 220 odst. 1 a 3 tr. zákoníku. Žalobce se jej měl dopustit jako [Anonymizováno] [jméno FO]. Žalobce byl [jméno FO]. Trestní stíhání bylo medializováno. Žalobce byl po dvou nepravomocných odsuzujících rozsudcích k podmíněnému trestu odnětí svobody obžaloby pravomocně zproštěn, přičemž po skončení trestního stíhání uplatnil svůj nárok na náhradu škody a nemajetkové újmy u žalované, která v zákonem stanovené lhůtě poskytla zadostiučinění, které žalobce nepovažoval za adekvátní.

28. Soud ve věci aplikoval zejména následující ustanovení právních předpisů Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona ČNR č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), (dále jen „zákon“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 5 zákona stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem. Podle § 7 odst. 1 zákona mají právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Podle § 8 odst. 1 zákona nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Dle odst. 2 byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku. Dle odst. 3 nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení, nebo návrh na zastavení exekuce. Podle § 13 odst. 1 zákona stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Dle odst. 2 právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda. Podle § 14 odst. 1 zákona se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, přičemž podle ust. odst. 3 cit. § je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. Podle § 15 odst. 2 zákona se poškozený se může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. Podle § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Dle odst. 2, se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Dle odst. 3, v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

29. Podřazením zjištěného skutkového stavu shora citovaným zákonným ustanovením dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. K náhradě nemajetkové újmy způsobené nezákonným rozhodnutím o zahájení trestního stíhání (nezákonným trestním stíháním)

30. Dle doktríny i konstantní judikatury je nárok na náhradu škody způsobené zahájením trestního stíhání, které neskončilo pravomocným odsouzením, specifickým případem nároku na náhradu škody nezákonným rozhodnutím. Rozhodnutí o zproštění obžaloby je přitom rozhodnutím, které (byť nikoliv výslovně) „ruší“ účinky zahájeného trestního stíhání, činí rozhodnutí, jímž bylo trestní stíhání zahájeno, ve smyslu zákona „nezákonným“ a zakládá proto dle soudu nárok na náhradu škody v právním režimu zákona. Uvedené právo nemá pouze ten, kdo si obvinění zavinil sám a ten, kdo byl obžaloby zproštěn nebo proti němuž bylo trestní stíhání zastaveno jen proto, že není za spáchaný trestný čin trestně odpovědný nebo že mu byla udělena milost nebo že trestný čin byl amnestován. S usneseními o zahájení trestního stíhání je proto třeba s ohledem na způsob skončení trestního stíhání žalobkyně nakládat v režimu zákona jako s nezákonným rozhodnutím.

31. Odpovědnostní titul v podobě nezákonného rozhodnutí je nezpochybnitelný. Žalobce byl, jak je zřejmé z výsledku trestního stíhání, nezákonně trestně stíhán pro ze spáchání zločinu porušení předpisu o pravidlech hospodářské soutěže dle ustanovení § 248 odst. 2 a odst. 4 písm. a) tr. zákoníku v jednočinném souběhu se zločinem porušení povinnosti při správě cizího majetku dle § 220 odst. 1 a 3 tr. zákoníku a byl obžaloby pravomocně zproštěn, neboť v žalobním návrhu označený skutek není trestným činem.

32. V souvislosti s žalobcem tvrzeným vznikem nemajetkové újmy soud poukazuje na rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 2813/2011, publikovaný ve Sbírce soudních rozhodnutí pod č. 122/2012 a dostupný jako ostatní zde uvedená rozhodnutí NS na stránkách www.nsoud.cz, dle kterého je třeba vycházet z toho, že zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou trestním stíháním, které neskončilo pravomocným odsuzujícím rozsudkem, se poskytuje podle § 31a odst. 2 zákona, jež je normou s relativně neurčitou hypotézou, která není stanovena přímo právním předpisem a jež tak přenechává soudu, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností. Soudy při stanovení výše zadostiučinění či jeho formy, vychází především z povahy trestní věci, délky trestního stíhání a především z dopadů trestního stíhání do osobností sféry poškozené osoby. Forma a případná výše zadostiučinění nesmí být v rozporu s obecně sdílenou představou spravedlnosti. Skutkové vymezení újmy způsobené nezákonným rozhodnutím je významné i z hlediska dokazování, neboť zatímco při nesprávném úředním postupu spočívajícím v nepřiměřené délce řízení se újma na straně poškozeného presumuje, musí být újma založená jinou skutečností prokázána, není-li zjevné, že by stejnou újmu utrpěla jakákoliv osoba, která by byla danou skutečností postižena, a šlo by tedy o notorietu, kterou dokazovat netřeba (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 2555/2010). V rozsudku ze dne 16.9. 2015, sp.zn. 30 Cdo 1747/2014, pak Nejvyšší soud konstatoval: „Jak bylo již shora naznačeno, v souvislosti s prokazováním vzniku nemajetkové újmy je nesprávnou úvaha odvolacího soudu, že „sama existence rozhodnutí, které bylo pro nezákonnost zrušeno, zakládá vyvratitelnou domněnku, že jím byla dotčené osobě způsobena imateriální újma“. Naopak, v řízení je na žalobci, aby spolu s odpovědnostním titulem (např. rozhodnutím zrušeným pro nezákonnost) tvrdil a prokazoval i existenci skutečností, které lze právně kvalifikovat jako porušení konkrétního práva žalobce (např. práva na rodinný život), a vznik nemajetkové újmy (představované např. úzkostí, nepohodlím, nejistotou) vzniklé v příčinné souvislosti s danými skutečnostmi. Teprve dojde-li soud po provedeném dokazování k závěru, že odpovědnostním titulem byla porušena konkrétní práva žalobce a že v důsledku toho vznikla žalobci nemajetková újma, může se zabývat otázkami formy a případné výše zadostiučinění podle § 31a odst. 1 a 2 OdpŠk.“ 33. Pokud jde o nárok na náhradu nemajetkové újmy způsobené nezákonným trestním stíháním, ve shodě se závěry učiněnými Nejvyšším soudem ve zmíněném již rozsudku ze dne 27.6. 2012, sp. zn. 30 Cdo 2813/2011, je třeba vycházet z následujících kritérií významných z hlediska vzniku a intenzity nemajetkové újmy způsobené žalobci nezákonným trestním stíháním na a) délku trestního stíhání b) povahu trestní věci c) dopady trestního stíhání do osobnostní sféry žalobce d) okolnosti, za nichž ke vzniku nemajetkové újmy u žalobce došlo.

34. Trestní řízení žalobce trvalo od [datum], kdy mu bylo doručeno usnesení o zahájení trestního stíhání až do právní moci zprošťujícího rozsudku dne do [datum]. Celkem trestní řízení trvalo cca 7 let a necelé 2 měsíce.

35. Pokud jde o povahu trestní věci, žalobce byl stíhána pro spáchání zločinu porušení předpisu o pravidlech hospodářské soutěže dle ustanovení § 248 odst. 2 a odst. 4 písm. a) tr. zákoníku v jednočinném souběhu se zločinem porušení povinnosti při správě cizího majetku dle § 220 odst. 1 a 3 tr. zákoníku, kterých se měl dopustit v rámci výkonu své funkce [jméno FO] Žalobce byl ohrožen trestní sazbou 2 až 8 let a možným uložením povinnosti k náhradě škody [jméno FO] ve výši kolem 20 milionů Kč. Jednalo se o trestné činy hospodářské, které sice obecně nejsou spojeny s vysokou mírou společenského odsouzení, nicméně je třeba mít na paměti funkci žalobce. Žalobce byl v době zahájení trestního stíhání v pozici [Anonymizováno] a následně v pozici [jméno FO]. Stíhání pro trestné činy, které měly být spáchány v souvislosti s výkonem [Anonymizováno] sebou nesly vysokou míru společenského odsouzení.

36. S ohledem na výše uvedené lze uzavřít, že omluva a žalovanou poskytnuté zadostiučinění ve výši 258 000 Kč, jichž se žalobci od žalované dostalo, se soudu s přihlédnutím ke shora vyloženým okolnostem trestního stíhání nejeví jako dostačující. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2012, sp. zn. 30 Cdo 2813/2011 forma a případná výše zadostiučinění nesmí být v rozporu s obecně sdílenou představou spravedlnosti, tj. její přiznání je nad rámec konstatování porušení práva namístě pouze tehdy, jestliže by se z hlediska obecné slušnosti poškozenému satisfakce skutečně mělo dostat. O případ, v němž by obecná slušnost přiznání finanční satisfakce jistě nevelela, ve věci žalobce nejde. V této souvislosti nutno zdůraznit, že nic než zmírnění frustrace trestním stíháním vytrpěné se žalobci stejně dostat nemůže – úplné odčinění (reparace) negativních prožitků, jež žalobci trestní stíhání přineslo, totiž není již z povahy věci možné, a to ani poskytnutím částky přesahující 1 000 000 Kč. V případě žalobce došlo k závažným zásahům do cti a dobré pověsti žalobce. Žalobce byl v době zahájení trestního stíhání [jméno FO]. Stíhání pro hospodářské trestné činy, kterými měl spolu s dalšími spoluobžalovanými zvýhodnit poskytovatele služeb [Anonymizováno] tak žalobce a jeho politiku znevěrohodňovalo, oslabovalo jeho pozici, bylo užíváno v rámci konkurenčního boje i jeho vlastní politickou stranou a značně zasáhlo do cti a dobré pověsti a po odchodu do [Anonymizováno]. Trestní stíhání žalobce bylo medializováno a žalobce byl v soukromém i veřejném prostoru se svým trestním stíháním konfrontován v podstatě na denní bázi. Trestní stíhání bylo také argumentem v rámci politického boje i vnitrostranických schůzí, který nebylo lze vyvrátit. Žalobce byl po [Anonymizováno], v nichž skončil [Anonymizováno] a už se nenastartovala. Ano po pravomocném zproštění obžaloby již nebyl [Anonymizováno] ke spolupráci osloven. Vrátil ke svému civilnímu povolání, nicméně byl nucen začínat téměř od nuly, což se v prvních letech odráželo i v jeho finančním zabezpečení. Taktéž ve svém zaměstnání na [Anonymizováno] byl se svým stíháním denně konfrontován. Trestní stíhání a na něj nabalený pokles příjmů žalobce, okolí řešící pouze trestní stíhání a negativní nálady žalobce vedly k rozpadu jeho tehdejšího partnerského vztahu. Po navázání nového vztahu se svou současnou manželkou žalobce řešil problémy spojené s případnými důsledky trestního stíhání v podobě uložení výše a formy trestu, případně následky po možném uložení povinnosti k vysoké náhradě škody. Trestní stíhání se odrazilo na náladě žalobce a stalo se každodenní součástí života žalobce.

37. Soud v rámci stanovení přiměřené míry zadostiučinění vzal v potaz další okolnosti. První z nich byl nestandardní způsob doručení usnesení o zahájení trestního stíhání žalobci a dalším spoluobviněným před schůzí rady v budově [Anonymizováno]. Byť svědek [jméno FO] uvedl, že doručení uvedenou formou nic nebrání, policisté byly svými nadřízenými upozorněni na to, že se mají chovat citlivě a ohleduplně, nelze takový způsob doručení usnesení o zahájení trestního stíhání považovat za běžný. Policistům, nota bene z [Anonymizováno] mělo a mohlo být zřejmé, že [Anonymizováno] je spojeno s mediálním zájmem. Navíc, pokud se domlouvali se třetími osobami z [Anonymizováno], o možnosti přijít a zdržovat se v prostorách blízkých s jednací místností [Anonymizováno] v časové souvislosti s [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Zvolený způsob doručení usnesení tak sice neodporuje zákonu, ale vzbuzuje kontroverze a zvyšuje možnost zveřejnění informace ještě v přípravném řízení. Na rozdíl od žalobce však soud nespatřuje v postupu státní zástupkyně [jméno FO] důvod, který by měl být v rámci poskytnutí zadostiučinění zohledněn. Její pozdější trestní stíhání v jiné věci na toto nemá vliv. Povinností státního zástupce je stíhat všechny trestné činy, o kterých se dozví. Pokud měla státní zástupkyně za to, že došlo k trestnému činu, bylo její povinností postupovat v rámci jí svěřených kompetencí. Hodnocení jejího postupu ze zpětného pohledu či z pohledu člověka, který i v průběhu řízení má za to, že se ničeho nedopustil, se samozřejmě může jevit jako nesprávné, nelogické apod., ovšem jedná se stále o postup v rámci vymezených kompetencí. K čemu je však v rámci přiznání přiměřeného zadostiučinění třeba významně přihlédnout, je postup soudce [jméno FO] a jeho zcela neospravedlnitelná úprava [Anonymizováno], kterou lze nazvat jednoznačně označit za manipulaci měnící význam obsahu provedených výslechů, které pak byly podkladem pro rozhodnutí. Zde je namístě uvést, že poté, co byl žalobce dvakrát odsouzen a [Anonymizováno] byly uvedeny do původního (správného) stavu, byl žalobce po změně soudce vyměněn.

38. Skutečnost, že trestním stíháním došlo k významnému zásahu do dobrého jména a cti žalobce jako veřejně známé osoby je nezpochybnitelná, neboť každé trestní stíhání zasáhne do dobrého jména stíhané osoby. V případě žalobce však došlo k poškození jeho osoby v očích veřejnosti, nejen v jeho okolí, neboť o trestním stíhání referovala celostátní média a jeho trestní stíhání bylo komentováno i ve vazbě ke [Anonymizováno]. Před zahájením trestního stíhání mu bylo [Anonymizováno] let, byl úspěšným [Anonymizováno], trestní stíhání pak vedlo k přerušení do té doby [Anonymizováno]. Tato újma byla umocněna jak způsobem doručení usnesení o zahájení trestního stíhání, dvojím nepravomocným odsouzením žalobce, navíc na základě soudcem zmanipulovaných [Anonymizováno] [Anonymizováno], tak i medializací případu spolu se zveřejněním jména i obrazu žalobce. Zde je však třeba uvést, že nedostatek respektu laické veřejnosti a zástupců médií k zásadě presumpce neviny nelze klást k tíži státu, nelze jí však absolutně přehlížet právě s ohledem na exponovanost osoby žalobce. Vzhledem k tomu, že byl žalobce veřejně známou osobou, byl také nucen okolnosti svého trestního stíhání řešit nejen ve svém blízkém okolí, ale také ve vztahu k široké veřejnosti.

39. Trestní stíhání zasáhlo do partnerského a rodinného života žalobce, když se mu v důsledku trestního stíhání vztah rozpadl. Po navázání nového vztahu se současnou manželkou byl nucen řešit vliv možného odsouzení na jejich život a hrozící povinnost k náhradě škodě, která by byla likvidační.

40. Ve sféře finanční se trestní stíhání projevilo nutností začínat ve svém původním povolání od nuly s nízkými příjmy, když v důsledku svého trestního stíhání byl vyloučen ze [Anonymizováno]. S tím je spojen i zásah do roviny pracovní, kdy [Anonymizováno] žalobce byla v podstatě utnuta a už nikdy se významným způsobem neobnovila, jak je patrno i teď s odstupem času, když žalobce není významně [Anonymizováno] a nebyl úspěšný ani ve [Anonymizováno]. Taktéž po skončení trestního stíhání nebyl [Anonymizováno] k obnovení spolupráce osloven.

41. S přihlédnutím k rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 16. 9. 2015, sp. zn. 30 Cdo 1747/2014, se soud zabýval i případy odškodnění srovnatelnými s věcí žalobce. Zde soud provedl srovnání s rozhodnutími Obvodního soudu pro Prahu 2 sp. zn. 26 C 101/2021-128 ve znění rozhodnutí Městského soudu v Praze 28 Co 410/2022-196, 10 C 89/2021-516 ve znění rozhodnutí Městského soudu v Praze 91 Co 309/2022-551 a rozhodnutí ve věci 29 C 207/2017-286 ve znění rozhodnutí Městského soudu v Praze 91 Co 16/2002-330.

42. V prvém případě byl poškozený [Anonymizováno] a žalovaná mu vyplatila celkem částku 172 000 Kč. Trestní stíhání trvalo sedm let a dva měsíce, poškozenému hrozil trest v rozpětí 2 až 8 let. Žalobce byl po dlouhá léta veřejně činnou osobou, významným [adresa], dokonce ve funkci [Anonymizováno]. Trestní stíhání mělo vliv na ukončení jeho [Anonymizováno], nepotvrdilo se původní podezření orgánů činných v trestním řízení, že žalobce spáchal trestný čin. Soud pak dospěl k závěru, že byla zasažena jeho osobnostní sféra, došlo k závažným následkům v [Anonymizováno] a přiznalo zadostiučinění ve výši 550 000 Kč. Pokud jde o srovnání s případem žalobce, jednalo se o tutéž trestní kauzu a v porovnávaném případě šlo o spoluobviněného, který byl taktéž [Anonymizováno] a v době zahájení trestního stíhání [Anonymizováno]. Soud však má za to, že ve srovnání těchto dvou případů byla újma způsobená žalobci větší, neboť se trestní stíhání projevilo též v jeho osobním a rodinném životě. Navíc v době trestního stíhání byl žalobce [jméno FO] a jeho jméno pak bylo v souvislosti s trestním stíháním mediálně skloňováno i v titulcích vztahujících se k trestnímu stíhání a byla zveřejňována jeho podobenka.

43. V druhém případě se jedná taktéž o [Anonymizováno], která byla stíhána po stejnou dobu pro tentýž zločin. Trestní stíhání zasáhlo do psychického stavu poškozené, která trpěla nespavostí, úzkostnými stavy, úzkostí, depresemi, byla psychiatricky léčena. K tomu se přidružily další zdravotní komplikace. Trestní řízení bylo rozsáhle medializováno, poškozená byla zmiňována jménem i obrazem. Došlo k rozsáhlé [Anonymizováno] z jednotlivých hlavních líčení v neprospěch obžalovaných. Rodina poškozenou podporovala. V profesní sféře byla nucena omezit svoji aktivitu ekonomky společnosti kterou od devadesátých let vedla. Došlo k zásahům ve sféře cti, důstojnosti a osobního života poškozené. Úkorně vnímala způsob vedení trestního řízení a zásahy do jejího osobního života. Byla negativně vnímána veřejností. Omezila své volnočasové aktivity. Kontrolovala v rámci trestního stíhání soulad písemného vyhotovení protokolu se zvukovými záznamy. Trestní stíhání se negativně promítlo v její politické činnosti a bylo využíváno v politickém boji v rámci zastupitelstva hlavního města. Soud také přihlédl k nestandardnímu doručení usnesení o zahájení trestního stíhání a časové souvislosti mezi zahájením trestního stíhání a úmrtím otce poškozené a poskytl zadostiučinění v částce 500 000 Kč. Ve srovnání s uvedeným případem pak má soud za to, že ve srovnávaném případě poškozená utrpěla zdravotní újmu proti žalobci, nicméně o žalobce se trestní stíhání podepsalo významnějším způsobem na nemožnosti jeho dalšího [Anonymizováno].

44. Ve třetím případě byl poškozený stíhán pro trestný čin zjednání výhody při zadávání veřejné zakázky při veřejné soutěži a veřejné dražby dle § 256 odst. 1 odst. 2 písm. a) odst. 3 trestního zákon. V souběhu s trestným činem zneužití pravomoci úřední osoby dle § 329 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku spáchané ve spolupachatelství. Žalobci pak byla přiznáno přiměřené zadostiučinění způsobené zákonným rozhodnutím ve výši 1 021 250 Kč. U poškozeného došlo k zásahu do práva na osobní, profesní, rodinný a společenský život, došlo k poškození jeho cti a dobré pověsti nejen v očích veřejnosti v místě bydliště, ale i jako osoby veřejně činné. Délka trestního stíhání trvala 5 let a 3 měsíce. Trestného činu se měl poškozený dopustit ve veřejné funkci [adresa]. Trestní stíhání mělo vliv na jeho [Anonymizováno] v době [Anonymizováno]. Možnost [Anonymizováno] byla zmařena stanovami [Anonymizováno] za níž [Anonymizováno], neboť bylo vyloučeno, aby [Anonymizováno] stíhaná osoba. Poškozený byl po dlouhou dobu [Anonymizováno]. Ve srovnání s případem žalobce lze říci, že v obou případech šlo trestní stíhání spojené s výkonem [Anonymizováno], oběma hrozil trest ve stejném rozpětí, přičemž v posuzovaném případě bylo trestní stíhání o téměř dva roky kratší oproti žalobci. Rozdílem je pak [Anonymizováno], kdy ve srovnávaném případě byl poškozený [Anonymizováno], zatímco v případě žalobce se jednalo o [Anonymizováno] nicméně [Anonymizováno]. U obou dvou pak trestní stíhání vedlo v podstatě k [Anonymizováno].

45. S ohledem na výše uvedené lze uzavřít, že samotné konstatování nezákonnosti trestního stíhání a zadostiučinění ve výši 258 000 Kč a písemná omluva ministra spravedlnosti zaslaná žalobci a vyvěšená na stránkách ministerstva, jichž se žalobci od žalované dostalo, se soudu s přihlédnutím ke shora vyloženým okolnostem trestního stíhání nejeví jako dostačující. V případě žalobce, se jednalo o [Anonymizováno] [jméno FO], který byl trestně stíhán po dobu více než 7 let za zločiny spojené s výkonem funkce radního. Bylo zasaženo do jeho práva na osobní, profesní i rodinný život, došlo k významnému zásahu do jeho cit a dobré pověsti nejen v očích v jeho okolí, ale též veřejnosti jako osoby veřejně činné. Jak shora uvedeno, má soud s přihlédnutím k případům odškodnění srovnatelných s případem žalobce za adekvátní poskytnutí náhrady nemajetkové újmy ve výši 1 000 000 Kč. Vzhledem k dílčímu plnění ze strany žalované, tak soud výrokem II. přiznal žalobci z tohoto titulu částku 732 000 Kč. Ve zbylé požadované částce ve výši 4 000 000 Kč soud žalobu výrokem III. zamítl. K nároku na náhradu ušlého zisku 46. Dle ust. § 26 zákona platí, že pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v tomto zákoně občanským zákoníkem (dále jen „o.z.“). Protože zákon blíže nedefinuje pojem škody ani neupravuje rozsah její náhrady, je třeba v této otázce vycházet z ustanovení o. z.

47. Podle ust. § 2952 o.z. věta prvá, hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Ušlý zisk je újmou spočívající v tom, že u poškozeného nedojde v důsledku škodné události k rozmnožení majetkových hodnot, ač se tak dalo očekávat s ohledem na pravidelný běh věcí. Ušlý zisk se neprojevuje zmenšením majetku poškozeného, nýbrž ztrátou očekávaného přínosu. Pro výši ušlého zisku je rozhodující, jakému prospěchu, k němuž mělo reálně dojít, zabránilo jednání škůdce, tedy konkrétně o jaký reálně dosažitelný (nikoli hypotetický) prospěch poškozený přišel (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 10. 2007, sp. zn. 25 Cdo 2857/2005). Ušlý zisk ovšem nemůže představovat jen tvrzené zmaření zamýšleného podnikatelského či jiného výdělečného záměru (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 1. 2006, sp. zn. 25Cdo 818/2005), není-li plánovaný majetkový přínos podložen již existujícími či reálně dosažitelnými okolnostmi, z nichž lze usuzovat, že k zamýšlenému zisku by skutečně došlo, nebýt škodné události. Ušlý zisk představuje ušlý majetkový prospěch, spočívající v nenastalém zvětšení (rozmnožení) majetku poškozeného, které bylo možno - kdyby nenastala škodná událost - důvodně očekávat s ohledem na pravidelný běh věcí. Předpokladem úspěšnosti nároku na náhradu ušlého zisku je tvrzení a prokázání těch skutkových okolností, z nichž lze spolehlivě dovodit, že nebýt škodné události, poškozený by v období, za nějž požaduje náhradu, dosáhl při své činnosti příjmu (zisku), o nějž přišel. Nepostačuje přitom pouhá pravděpodobnost, nýbrž musí být najisto postaveno, že nebýt škodní události, poškozený by získal určitý majetkový prospěch (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. 25Cdo 1243/2008). Zmíněná judikatura Nejvyššího soudu je přiléhavá i pro výklad ustanovení § 2952 o. z.

48. Ustanovení o.z. o způsobu a rozsahu náhrady škody žádnou fikci ani domněnku existence skutečné škody či ušlého zisku nezakládají, vznik (existence) škody a její rozsah musí být poškozeným prokázán.

49. Pokud žalobce svůj požadavek na náhradu ušlého zisku ve výši 2 552 941 Kč odůvodňuje tím, že se jedná o rozdíl mezi příjmem, kterého by dosahoval jako [jméno FO] a jeho skutečně dosaženého příjmu, pak je jeho požadavek toliko spekulativní. Žalobce v zásadě uvádí, že nebýt jeho nezákonného trestního stíhání, stal by se jako [Anonymizováno]. Zde však žalobce operuje s tím, že kdyby jeho strana [Anonymizováno] by skutečně vytvořila, současně v rámci svého výslechu zevrubně popsal vztahy jednotlivých stran a uskupení a možnosti vytvoření koalice, nicméně soud má za to, že představa žalobce, že by byl [Anonymizováno], je toliko pravděpodobná.

50. Ušlý zisk (výdělek) znamená ztrátu očekávaného přínosu a nepostačuje přitom pouhá pravděpodobnost zvýšení majetkového stavu v budoucnu, jelikož musí být najisto postaveno, že při pravidelném běhu věcí – nebýt protiprávního jednání škůdce – mohl poškozený důvodně očekávat rozmnožení svého majetku, k němuž nedošlo právě v důsledku jednání škůdce. Ušlý zisk (výdělek) je zapotřebí prokázat, pouhé jeho tvrzení k odškodnění nestačí (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. ledna 2006 vydané sp. zn. 25 Cdo 818/2005, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. července 2011 vydané pod sp. zn. 25 Cdo 4343/2008).

51. Soud však na rozdíl od žalobce nemá za to, že by [Anonymizováno] byl v příčinné souvislosti s trestním stíháním žalobce a dalších [Anonymizováno]. Je třeba mít na paměti, že [Anonymizováno] si vůbec nevedla zle. Ve volbách skončila v pořadí [Anonymizováno]. Sám žalobce získal přes [Anonymizováno]. [Anonymizováno] celá řada faktorů, ať už se jedná o způsob vedení [Anonymizováno], aktuální náladu ve společnosti, ekonomická situace, [Anonymizováno], za které [Anonymizováno], co nabízí a jakým způsobem svůj záměr umí komunikovat směrem k [Anonymizováno] apod. Žalobce tyto faktory však nebere v potaz. Je obecně známou skutečností, že např. v dané době došlo k významnému vzestupu [Anonymizováno] které bylo již významnou [Anonymizováno] a jeho popularita rostla, což se projevilo i v [Anonymizováno], v nichž získalo významnou podporu a odčerpalo [Anonymizováno] Navíc sám žalobce uvedl, že s protikorupčním programem v [jméno FO] [Anonymizováno]. Na [Anonymizováno] [Anonymizováno] tak má vliv celá řada okolností a spojovat [Anonymizováno] s trestním stíhání žalobce (dalších [Anonymizováno]) je spekulativní, stejně jako skutečnost, že nebýt trestního stíhání, byl by [Anonymizováno] lepší a žalobce by vytvořil[Anonymizováno][Anonymizováno] a stal se [Anonymizováno]. Soud proto nárok žalobce na ušlý zisky ve výši 2 552 941 Kč výrokem III. zamítl. Pro úplnost soud uvádí, že nebýt trestního stíhání, stal by se alespoň [Anonymizováno], když i z výslechu svědka [jméno FO] vyplynulo, že tento post obsazuje [Anonymizováno], v daných volbách byl [Anonymizováno], ačkoliv se nejednalo o nejsilnější opoziční stranu. Obsazení postu je tak výrazem [Anonymizováno], kde je možné úzus hledat jen stěží, když po [Anonymizováno] bylo od tohoto zjevně upuštěno, ačkoliv ve [Anonymizováno] byly zajisté jiní [Anonymizováno], kteří nebyly zatíženi trestním stíháním. K nároku na náhradu nemajetkové újmy způsobené nepřiměřenou délkou řízení 52. Nárok na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem byl do právního řádu České republiky zakotven novelou zákona č. 82/1998 Sb., provedenou zákonem č. 160/2006 Sb., s účinností od 27. 4. 2006 (§ 31a zákona). Zakotvením uvedeného nároku zákonodárce naplnil požadavek pramenící z čl. 13 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (č. 209/1992 Sb., dále "EÚLP"). Podle čl. 6 odst. 1 věta první EÚLP má každý právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem, zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu. Smyslem novely bylo přesunout rozhodování o náhradě nemajetkové újmy vzniklé porušením práva garantovaného čl. 6 odst. 1 z ESLP na vnitrostátní úroveň, což ostatně zákonodárce výslovně vyjádřil v důvodové zprávě k zákonu č. 160/2006 Sb. Soud je toho názoru, že má-li odškodňovat na vnitrostátní úrovni nemajetkovou újmu vzniklou porušením práva primárně zakotveného již v EÚLP, je nanejvýš žádoucí, aby jeho rozhodování vycházelo z kritérií stanovených judikaturou ESLP.

53. Délka řízení je ve smyslu judikatury ESLP nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. Soud ve své judikatuře upřednostňuje globální, celkový pohled na řízení. Proto existující průtah jen v určité fázi řízení ESLP toleruje za předpokladu, že celková doba řízení nebude nepřiměřená, naopak i v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze dle ESLP konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení jeví nepřiměřeně dlouhou. Nepřiměřeně dlouhými shledává ESLP nicméně i ta řízení, která sice trvala relativně nepříliš dlouho, byla však zatížena nepřiměřeným obdobím nečinnosti ve vztahu k celkové délce řízení.

54. Soud dospěl k závěru, že v řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícímu v celkově nepřiměřené délce posuzovaného řízení. V řízení sice nedocházelo k průtahům ve vlastním slova smyslu, ovšem s přihlédnutím ke všem okolnostem nelze délku trestního stíhání považovat za přiměřenou.

55. Ustanovení § 31a odst. 2 zákona vymezuje jak formu, tak rozsah náhrady. Peněžitá kompenzace je označena za způsob zásadně subsidiární, nastupující tehdy, není-li možno nemajetkovou újmu nahradit jinak, přičemž dostačujícím prostředkem nápravy by se nejevilo pouhé konstatování porušení práva. V daném případě dospěl soud k závěru, že zmíněný nesprávný úřední postup dosahuje již takové intenzity, že je na místě přiznat finanční zadostiučinění, když je dána i existence příčinné souvislosti mezi uvedeným nesprávným úředním postupem a újmou žalobce a jako dostačujícím prostředkem nápravy se nejeví konstatování porušení práva žalobce na přiměřenou délku řízení.

56. Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne 20. 5. 2009, sp. zn. 25 Cdo 1145/2009, dovodil, že náhrada imateriální újmy podle § 1 odst. 3 a § 31a odst. 3 zákona nemusí dosahovat výše, k níž by dospěl ESLP ve smyslu čl. 41 Úmluvy. Zdůraznil rovněž s poukazem na § 31a odst. 3 zákona, že výše odškodnění nemajetkové újmy, jež vznikla nesprávným úředním postupem, spočívajícím v tzv. průtazích řízení, není stanovena pevnými částkami. Je přenecháno soudu (popř. v předběžném projednání nároku příslušnému ministerstvu či ústřednímu správnímu úřadu uvedenému v § 6 zákona), aby v každém jednotlivém případě uvážil, jaký rozsah zadostiučinění je přiměřený všem okolnostem za použití zákonem demonstrativně vyjmenovaných kritérií. Z rozsudku senátu první sekce ESLP ze dne 10. 11. 2004, ve věci Apicella proti Itálii, stížnost č. 64890/01, odst. 26 je patrno, že ESLP při stanovení výše odškodnění za porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě vychází z částky 1 000 až 1 500 EUR za jeden rok trvání řízení jako základu pro stanovení celkového zadostiučinění. Tuto částku však snižuje o 30 % v případě, kdy již bylo národními orgány shledáno porušení práva stěžovatele a dále ji upravuje především v závislosti na významu předmětu řízení pro stěžovatele, složitosti věci projevující se zejména v počtu stupňů soudní soustavy, ve kterých byla věc projednávána a jednání stěžovatele, jímž přispěl k celkové délce řízení. S takovým způsobem výpočtu výše přiměřeného zadostiučinění, byť v obecné rovině, se ztotožnil i velký senát ESLP v rozsudku v téže věci ze dne 29. 3. 2006, odst.

66. Z rozsudku velkého senátu ESLP v dané věci lze dále vyčíst, že ESLP považuje za přiměřené, pokud je vnitrostátním orgánem přiznáno poškozenému asi 45 % částky, kterou by přiznal sám. Konstantní judikatura přitom pro poměry České republiky považuje za přiměřené, jestliže se základní částka, z níž se při určování výše přiměřeného zadostiučinění vychází, pohybuje v rozmezí mezi 15 000 Kč až 20 000 Kč za první dva roky a dále pak za každý další rok řízení (tj. 1 250 Kč až [částka] za jeden měsíc s tím, že v prvních dvou letech trvání řízení jde o částky poloviční). Přiznání částky v rozmezí 15 000 Kč až 20 000 Kč, ve kterém představuje částka 15 000 Kč částku základní, lze zvažovat například podle takových kritérií, jakými jsou délka samotného kompenzačního řízení (za situace, kdy samotné kompenzační řízení je nepřiměřeně dlouhé, lze přiměřeně zvýšit danou částku, pokud se toho poškozený dovolává) či zcela zjevně nepřiměřená (extrémní) délka posuzovaného řízení.

57. Předmětné řízení vůči žalobci trvalo od 26. 3. 2013 do 13. 5. 2020. Celkem tedy řízení trvalo 7 let a 1 měsíc. Kritéria vymezená v ust. § 31a odst. 3 zákona, soud aplikoval i na zjištění přiměřenosti délky posuzovaného řízení.

58. Naříkané řízení bylo vedeno na dvou stupních soudní soustavy, soud prvního stupně rozhodoval ve věci samé třikrát, odvolací soud dvakrát. Rozhodování na více stupních má za následek prodloužení délky posuzovaného řízení. Trestní řízení vykazovalo vyšší stupeň zejména procesní složitosti, bylo vedeno proti 14 obviněným, byly vypracovávány znalecké posudky a zadáváno jejich doplňovaní a jednalo se o klíčové důkazy. V řízení byla podávána celá řada stížností ve vztahu k postupu orgánů činných v trestním řízení, námitky podjatosti, jedna z procesních otázek byla řešena i Ústavním soudem.

59. Žalobce se na délce řízení nepodílel.

60. Stran činnosti soudu lze postup soudů stupně považovat za plynulý. Nelze však přehlédnout, že v řízení bylo pravomocně rozhodnuto až napotřetí. Soud si je vědom, že nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce řízení se rozumí porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu při jeho činnosti a zpravidla jde o postup, který s rozhodovací činností nesouvisí, ovšem soud je současně povinen přihlédnout ke všem okolnostem, kterými jsou, že dva první odsuzující rozsudky byly zrušeny. Důvodem bylo, že se soud I. stupně nevypořádal se všemi okolnostmi významnými pro rozhodnutí a jeho skutková zjištění jsou založena na tvrzeních, které nemají oporu v provedených důkazech, ty jsou s nimi v některých případech v rozporu, a nejen v důsledku těchto vad nelze přijmout právní závěry soudu. Nejzásadnější vadami napadeného rozsudku jsou, že soud I. stupně dezinterpretoval obsah některých, pro skutkové i právní závěry významných důkazů. V druhém případě bylo důvodem zrušení rozsudku, že soud nevyhověl pokynům odvolacího soudu a opět opřel svoje hodnotící úvahy o zkreslenou a nepřesnou interpretaci provedených důkazů tak, jako u předchozího rozsudku a neodstranil vady, které mu byly odvolacím soudem vytčeny. Odvolací soud proto přezkoumal správnost zaznamenané protokolace a znovu dospěl k závěru, že vznikly pochyby o správnosti skutkových zjištění nalézacího soudu, nebo že hodnocení důkazů je založeno na jejich nepřesné, významově posunuté, v některých případech až významově opačné interpretaci. S ohledem na to, že soud I. stupně nenapravil již jednou vytčená zásadní pochybení, nařídil soud, aby věc bylo projednána a rozhodnuta v jiném složení senátu.

61. Dle ustálené judikatury je vyšší význam předmětu řízení presumován u věcí trestních, péče o nezletilé, pracovněprávních sporů, věcí osobního stavu aj. Vzhledem k tomu, že žalobce se domáhal náhrady nemajetkové újmy způsobené nezákonným rozhodnutím (trestním stíháním), za které mu již byla poskytnuta náhrada, hodnotil soud hledisko významu řízení standardně a výši zadostiučinění z tohoto důvodu nezvyšoval ani nesnižoval.

62. Při výpočtu výše finančního zadostiučinění vycházel soud ze stanoviska Nejvyššího soudu ČR ze dne 13. 4. 2011, sp. zn. Cpjn 206/2010, dle kterého je základní částkou přiznávanou za jeden rok průtahů v řízení částka 15 000 Kč až 20 000 Kč, přičemž za první dva roky je přiznávána v jedné polovině. Soud vycházel s ohledem na celkovou nepřiměřenou délku řízení z částky 15 000 Kč za rok, neboť neshledal, že by zde byly dány podmínky odůvodňující přiznání částky vyšší, když v daném případě se nejednalo o délku řízení extrémní (viz rozsudek NS ze dne 21. 10. 2010, sp. zn. 30 Cdo 3026/2009).

63. Tato paušální částka byla Nejvyšším soudem shledána jako spravedlivá a v souladu s judikaturou ESLP ve vztahu k odškodněním poskytnutým ve světle poměrů České republiky. Není tedy nijak proměnlivá podle vývoje průměrné měsíční hrubé mzdy, a není proto namístě tuto částku ani z tohoto důvodu navyšovat. Základní částka zadostiučinění činí za řízení dlouhé 7 roků a 1 měsíc činí částku 91 250 Kč. Základní částku je pak třeba s ohledem na složitost věci a stupně soudní soustavy snížit o 25 % (15+10). Důvody pro zvýšení náhrady za postup soudu shledal v postupu soudu, který nejen, že pozměňoval znění protokolů, čímž dosáhl odlišného skutkového a právního posouzení, ale ani po zrušení rozhodnutí nedbal pokynů odvolacího soudu a svá flagrantní porušení nenapravil, což vedlo k dalšímu zrušujícímu rozhodnutí. Žalobci tak náleží zadostiučinění z titulu nepřiměřené délky trestního stíhání v celkové výši 86 688 Kč. Žalovaná však již žalobci plnila částkou 64 750 Kč, soud proto výrokem II. přiznal rozdíl uvedených částek, tedy 21 938 Kč.

64. Celkem tak soud nad rámec náhrady poskytnuté samotnou žalovanou přiznal částku 763 938 Kč (742 000 Kč na náhradu nemajetkové újmy způsobené trestním stíháním a 21 938 Kč z titulu nepřiměřené délky řízení). Ve zbytku pak byla žaloba výrok III. zamítnuta, když nárok na náhradu nákladů obhajoby byl vyloučen k samostatnému projednání.

65. Lhůtu k plnění soud stanovil žalované podle § 160 odst. 1 o.s.ř. v délce 15 dnů s ohledem na specifika plnění ze státního rozpočtu.

66. O nákladech řízení proto soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř., dle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobce byl v řízení úspěšný s nárokem na náhradu obou nemajetkových nároků a v nároku na náhradu majetkové škody byl neúspěšný. Ačkoliv to byla žalovaná, kdo by v řízení převážně úspěšný, soud právě s ohledem na úspěch v nemajetkových nárocích rozhodl tak, že žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení nepřiznal.

Poučení