46 C 269/2022-106

Rubrum

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Pavlíčkem ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátkou [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] o zaplacení 10 895 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Návrh na schválení soudního smíru ze dne [datum] se zamítá.

II. Žaloba, v níž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 10 895,75 Kč s úrokem z prodlení ve výši -) 8,25 % ročně z částky 29 702 Kč od [datum] do [datum] ve výši 27,23 Kč, -) 8,25 % ročně z částky 28 502 Kč od [datum] do [datum] ve výši 111,04 Kč -) 8,25 % ročně z částky 26 002 Kč od [datum] do [datum] ve výši 5,96 Kč, -) 8,25 % ročně z částky 23 502 Kč od [datum] do [datum] ve výši 16,16 Kč, -) 8,25 % ročně z částky 22 502 Kč od [datum] do [datum] ve výši 345,50 Kč, -) 8,25 % ročně z částky 17 902 Kč od [datum] do [datum] ve výši 98,46 Kč, -) 8,25 % ročně z částky 16 402 Kč od [datum] do [datum] ve výši 120,28 Kč, -) 8,25 % ročně z částky 14 402 Kč od [datum] do [datum] ve výši 108,92 Kč, -) 8,25 % ročně z částky 13 902 Kč od [datum] do [datum] ve výši 105,13 Kč, -) 8,25 % ročně z částky 12 902 Kč od [datum] do [datum] ve výši 85,74 Kč, -) 8,25 % ročně z částky 12 402 Kč od [datum] do [datum] ve výši 48,32 Kč, -) 8,25 % ročně z částky 11 402 Kč od [datum] do [datum] ve výši 88,84 Kč, -) 8,25 % ročně z částky 10 902 Kč od [datum] do [datum] ve výši 99,94 Kč, -) 8,25 % ročně z částky 10 402 Kč od [datum] do [datum] ve výši 81,05 Kč, -) 8,25 % ročně z částky 9 902 Kč od [datum] do [datum] ve výši 56,73 Kč, -) 8,25 % ročně z částky 9 102 Kč od [datum] do [datum] ve výši 39,63 Kč, -) 8,25 % ročně z částky 8 602 Kč od [datum] do [datum] ve výši 88,71 Kč, -) 8,25 % ročně z částky 8 302 Kč od [datum] do [datum] ve výši 7,61 Kč, -) 8,25 % ročně z částky 7 802 Kč od [datum] do [datum] ve výši 101,91 Kč, -) 8,25 % ročně z částky 7 502 Kč od [datum] do [datum] ve výši 32,66 Kč, -) 8,25 % ročně z částky 7 002 Kč od [datum] do zaplacení, a s úrokem ve výši -) 95,95 % ročně z částky 19 224,72 Kč od [datum] do [datum] ve výši 1 119,64 Kč, -) 95,95 % ročně z částky 17 110,83 Kč od [datum] do [datum] ve výši 129,99 Kč, -) 95,95 % ročně z částky 16 110,83 Kč od [datum] do [datum] ve výši 2 733,60 Kč, -) 95,95 % ročně z částky 11 510,83 Kč od [datum] do [datum] ve výši 699,60 Kč, -) 95,95 % ročně z částky 10 010,83 Kč od [datum] do [datum] ve výši 811,20 Kč, -) 95,95 % ročně z částky 8 010,83 Kč od [datum] do [datum] ve výši 669,24 Kč, -) 95,95 % ročně z částky 7 510,83 Kč od [datum] do [datum] ve výši 627,66 Kč, -) 95,95 % ročně z částky 6 510,83 Kč od [datum] do [datum] ve výši 478,21 Kč, -) 95,95 % ročně z částky 6 010,83 Kč od [datum] do [datum] ve výši 258,74 Kč, -) 95,95 % ročně z částky 5 010,83 Kč od [datum] do [datum] ve výši 431,46 Kč, -) 95,95 % ročně z částky 4 510,83 Kč od [datum] do [datum] ve výši 456,80 Kč, -) 95,95 % ročně z částky 4 010,83 Kč od [datum] do [datum] ve výši 345,44 Kč, -) 95,95 % ročně z částky 3 510,83 Kč od [datum] do [datum] ve výši 222,25 Kč, -) 95,95 % ročně z částky 2 710,83 Kč od [datum] do [datum] ve výši 130,34 Kč, -) 95,95 % ročně z částky 2 210,83 Kč od [datum] do [datum] ve výši 252 Kč, -) 95,95 % ročně z částky 1 910,83 Kč od [datum] do [datum] ve výši 19,36 Kč, -) 95,95 % ročně z částky 1 410,83 Kč od [datum] do [datum] ve výši 203,49 Kč, -) 95,95 % ročně z částky 1 110,83 Kč od [datum] do [datum] ve výši 53,39 Kč, -) 95,95 % ročně z částky 610,83 Kč od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od [datum] dosáhne částky 94 464 Kč, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 10 895 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovanou uzavřela dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] (dále též„ Smlouva“), na jejímž základě žalované poskytla dne [datum] úvěr ve výši 20 000 Kč. Žalovaná se zavázala splácet poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru ve výši 95,95 % p. a. v 48 měsíčních splátkách ve výši 1 695 Kč splatných vždy k 22. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem listopad 2019, to vše dle splátkového kalendáře, který tvořil přílohu oznámení žalobkyně o schválení úvěru. Žalovaná však svůj smluvní závazek řádně a včas nehradila, když do zesplatnění na dluh uhradila celkem 20 510 Kč, poslední splátku uhradila dne [datum]. Do dne zesplatnění vzniklo žalobkyni právo na smluvní pokutu v celkové výši 3 992 Kč za prodlení žalované s úhradou splátek [číslo] u kterých se žalovaná ocitla v prodlení delším více jak 30 dnů (499 Kč za každou splátku). Dále žalobkyni vzniklo právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované dle bodu 6.2 Smlouvy v celkové výši 2 400 Kč za prodlení žalované se splátkami [číslo] u kterých se žalovaná ocitla v prodlení delším více jak 15 dnů (200 Kč za každou splátku). V důsledku prodlení žalované se splátkou [číslo] o více jak 65 dnů došlo v souladu s bodem 6.3 Smlouvy ke dni [datum] automaticky k zesplatnění celého úvěru. K tomuto datu se celá doposud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru, s tím, že tuto novou jistinu ve výši celkem 23 310,83 Kč (jistina původního úvěru ve výši 19 224,72 Kč + dlužný úrok přirostlý ke dni zesplatnění úvěru ve výši 4 086,11 Kč) byla žalovaná povinna uhradit žalobkyni nejpozději v den zesplatnění úvěru. Jelikož žalovaná neuhradila po zesplatnění úvěru novou jistinu úvěru v den zesplatnění, byla povinna zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny za každý den prodlení od [datum] až do jejího úplného zaplacení. Po zesplatnění žalovaná uhradila částku 22 700 Kč, takže ke dni podání žaloby žalobkyni dlužila částku 10 895 Kč tvořenou novou jistinou úvěru ve výši 610,83 Kč, smluvní pokutou před zesplatněním úvěru ve výši 3 992 Kč, náklady spojenými s prodlením ve výši 2 400 Kč a smluvní pokutou po zesplatnění úvěru od [datum] do [datum] ve výši 3 893,75 Kč. Dále žalobkyně požaduje výše specifikované příslušenství. Žalovaná ničeho neuhradila ani na předžalobní výzvu.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Zjištěný skutkový stav 3. Dne [datum] v 15:01 hod. podepsaly žalovaná jako klient a paní [jméno] [příjmení] jako zprostředkovatelka elektronicky návrh na uzavření smlouvy o úvěru/smlouva o úvěru [číslo] jehož přílohou bylo pojištění schopnosti splácet úvěr. Žalovaná se tak přihlásila ke skupinovému pojištění a zavázala se hradit pojištění ve výši 55 Kč měsíčně (viz návrh na uzavření smlouvy o úvěru/smlouva o úvěru [číslo] příloha [číslo] pojištění schopnosti splácet úvěr). Žalované byl rovněž předložen Předsmluvní formulář (viz předsmluvní formulář ze dne [datum]). Žalobkyně zaslala žalované [příjmení] o schválení úvěru ke smlouvě o úvěru [číslo] ze dne [datum], jímž žalované sdělila, že akceptuje návrh na uzavření Smlouvy; o akceptaci Smlouvy svědčí rovněž akceptační doložka žalobkyně uvedená přímo v návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/smlouvy o úvěru [číslo] s datem akceptace [datum]. Součástí Oznámení byl rovněž splátkový kalendář ke smlouvě o úvěru (viz oznámení o schválení úvěru ze dne [datum], návrh na uzavření smlouvy o úvěru/smlouva o úvěru [číslo]). Na základě Smlouvy se žalobkyně zavázala žalované poskytnout peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč a žalovaná se zavázala tento úvěr spolu s úrokem z úvěru ve výši 58 720 Kč, tj. celkem částku 78 720 Kč, splatit v 48 měsíčních splátkách ve výši 1 695 Kč s tím, že každá splátka je splatná nejpozději do 22. dne příslušného měsíce, zápůjční úroková sazba činí 95,95 % ročně (RPSN 151,70 %). Podle bodu 4.2 Smlouvy se úvěr splácí anuitními splátkami, jejichž výše se nemění, v každé splátce je zahrnuta jak platba jistiny úvěru, tak také platba úroku z úvěru. Podle bodu 6.1 Smlouvy v případě, že se žalovaná ocitne v prodlení se zaplacením kterékoli splátky či její části vzniká jí povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou splátku, u které se ocitla v prodlení delším jak 30 dnů. Po zesplatnění úvěru právo na další smluvní pokuty již nevzniká. Tato smluvní pokuta je splatná do 10 dnů ode dne vzniku povinnosti žalovaného k její úhradě. Podle bodu 6.2 Smlouvy má žalobkyně vůči žalované právo na náhradu účelně vynaložených nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované ve výši 200 Kč za každou splátku, u které se žalovaná ocitne v prodlení o délce 15 dnů. Tato náhrada nákladů je v každém jednotlivém případě splatná ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva žalobkyně na její zaplacení. Podle bodu 6.3 písm. b) Smlouvy pokud se žalovaná ocitne v prodlení s úhradou splátky či její části delším než 65 dnů, dojde automaticky k zesplatnění úvěru. K tomuto datu se také stanou splatnými veškeré úroky přirostlé do dne zesplatnění a také smluvní pokuty a náklady dle bodu 6.2 Smlouvy. Dle bodu 6.4 Smlouvy se dosud nesplacená jistina a úroky stávají ke dni zesplatnění součástí nové jistiny úvěru. Dle bodu 6.5 Smlouvy jestliže žalovaná neuhradila novou jistinu úvěru, vzniká jí povinnost uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1% z nové jistiny denně. Dle bodu 6.7 Smlouvy má žalobkyně nárok na úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ze všech dlužných částek (viz oznámení o schválení úvěru ze dne [datum], návrh na uzavření smlouvy o úvěru/smlouva o úvěru [číslo]).

4. Žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované prostřednictvím údajů sdělených žalovanou, podle nichž žalovaná pobírá mzdu ve výši 45 000 Kč, jiné příjmy nemá. Její výdaje tvoří životní minimum ve výši 3 410 Kč, bydlení (nájem, inkaso) ve výši 1 500 Kč, tj. celkem 4 910 Kč. Žalovaná je svobodná a žije v nájmu. Celkově tak disponuje volnými zdroji ve výši 39 090 Kč (viz hodnocení klienta), není přitom patrno, zda a jakým způsobem žalobkyně tyto údaje ověřila. Žalobkyně nahlédla do nebankovního registru klientských informací s výsledkem kód příznaku 16, kdy podle vysvětlivky se jedná o negativní příznak, neboť klientova smlouva je hodnocena jako špatná (viz sjetina na č. l. 43), a dále výpisem z registru [příjmení] s výsledkem 0 dlužných splátek – (viz sjetina na č. l. 42). Žalovaná je od [datum] zaměstnána u České republiky – Policie ČR, Krajského ředitelství policie Zlínského kraje na pozici vrchní referent s hrubým měsíčním služebním příjmem ve výši 24 220 Kč (viz rozhodnutí ředitele Krajského ředitelství policie Zlínského kraje ze dne [datum]). V měsíci srpnu 2019 činil čistý měsíční příjem žalované 93 669 Kč s tím, že v uvedeném měsíci byl žalované vyplacen jednorázový náborový příspěvek ve výši 75 000 Kč, v měsíci září 2019 činil čistý příjem žalované 18 648 Kč (viz výplatní páska 8/ 2019, 9/ 2019). Dle kopie náhledu běžného účtu žalované její čistý měsíční příjem v 6/ 2019 činil 19 075 Kč, v 7/ 2019 činil 19 563 Kč, v 8/ 2019 činil 20 231 Kč, v 9/ 2019 činil 93 669 Kč a v 10/ 2019 činil 18 648 Kč (viz kopie náhledu na č. l. 49).

5. Žalobkyně poskytla žalované dne [datum] peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč převodem na účet č. [bankovní účet], vedený na žalovanou, jako variabilní symbol bylo použito číslo Smlouvy (viz doklad o vyplacení úvěru na č. l. 44, potvrzení [právnická osoba] ze dne [datum]). Žalovaná uhradila v období od listopadu 2019 do července 2022 částku 43 210 Kč (viz karta klienta). Výzvou k zaplacení ze dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě splátky [číslo] splatné dne [datum] a [číslo] splatné dne [datum], náhrady účelně vynaložených nákladů ve výši 400 Kč a smluvní pokuty ve výši 499 Kč. Současně ji upozornila na možnost zesplatnění celého úvěru a na následky s tím spojené (viz výzva k zaplacení ze dne [datum]). Výzvou k zaplacení ze dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě splátky [číslo] splatné dne [datum], a [číslo] splatné dne [datum], náhrady účelně vynaložených nákladů ve výši 800 Kč a smluvní pokuty ve výši 998 Kč. Současně ji upozornila na možnost zesplatnění celého úvěru a na následky s tím spojené (viz výzva k zaplacení ze dne [datum]). Výzvou k zaplacení ze dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě splátky [číslo] splatné dne [datum] a [číslo] splatné dne [datum], náhrady účelně vynaložených nákladů ve výši 1 000 Kč a smluvní pokuty ve výši 1 497 Kč. Současně ji upozornila na možnost zesplatnění celého úvěru a na následky s tím spojené (viz výzva k zaplacení ze dne [datum]). Výzvou k zaplacení ze dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě splátky [číslo] splatné dne [datum] a [číslo] splatné dne [datum], náhrady účelně vynaložených nákladů ve výši 1 200 Kč a smluvní pokuty ve výši 1 996 Kč. Současně ji upozornila na možnost zesplatnění celého úvěru a na následky s tím spojené (viz výzva k zaplacení ze dne [datum]). Výzvou k zaplacení ze dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě splátky [číslo] splatné dne [datum] a [číslo] splatné dne [datum], náhrady účelně vynaložených nákladů ve výši 2 000 Kč a smluvní pokuty ve výši 2 994 Kč. Současně ji upozornila na možnost zesplatnění celého úvěru a na následky s tím spojené (viz výzva k zaplacení ze dne [datum]). Výzvou k zaplacení ze dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě splátky [číslo] splatné dne [datum] a [číslo] splatné dne [datum], náhrady účelně vynaložených nákladů ve výši 2 200 Kč a smluvní pokuty ve výši 3 493 Kč. Současně ji upozornila na možnost zesplatnění celého úvěru a na následky s tím spojené (viz výzva k zaplacení ze dne [datum]). Výzvou k zaplacení ze dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě splátky [číslo] splatné dne [datum], [číslo] splatné [datum] a [číslo] splatné dne [datum], náhrady účelně vynaložených nákladů ve výši 2 400 Kč a smluvní pokuty ve výši 3 992 Kč. Současně ji upozornila na možnost zesplatnění celého úvěru a na následky s tím spojené (viz výzva k zaplacení ze dne [datum]).

6. V oznámení ze dne [datum] žalobkyně žalované sdělila, že došlo dne [datum] k zesplatnění celého úvěru, současně ji vyzvala k okamžité úhradě (nejpozději do 10 dnů ode dne odeslání oznámení) dlužných částek v celkové výši 29 702 Kč. Žalovaná byla rovněž informována o vzniku povinnosti hradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1% z dlužných částek až do zaplacení (viz oznámení ze dne [datum]). Žalovaná byla nakonec vyzvána k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne [datum], odeslané téhož dne (viz předžalobní výzva vč. poštovního podacího archu). Žalovaná ničeho neuhradila (viz karta klienta korespondující nezpochybněným tvrzením žalobkyně).

7. V okamžiku uzavření Smlouvy, tj. říjen 2019, úroková sazba korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR na spotřebu při fixaci sazby nad 1 rok do 5 let včetně činila 8,41 % ročně a roční procentní sazba nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR v měsíci říjen 2019 činila 8,65 % (viz přehled úrokových sazeb korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR, přehled roční procentní sazby nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR). Právní posouzení věci 8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

10. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

11. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

12. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1).

13. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

14. Podle § 99 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.), soud rozhodne o tom, zda smír schvaluje, neschválí jej, je-li v rozporu s právními předpisy. V takovém případě soud po právní moci usnesení pokračuje v řízení.

15. Žalobkyně jako úvěrující a žalovaná jako úvěrovaná uzavřely dne [datum] písemnou smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 o. z., na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 20 000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr vrátit a zaplatit žalobkyni úrok ve výši 95,95 % ročně z poskytnuté částky, tedy úrok ve výši 58 720 Kč, to vše v úhrnné výši 78 720 Kč a úhradou pojištění schopnosti splácet úvěr ve výši 55 Kč v 48 měsíčních splátkách po 1 695 Kč. Splatnost první splátky byla dohodnuta na [datum] a každá další splátka byla splatná vždy k 22. dni příslušného měsíce a roku. Žalobkyně jistinu úvěru ve výši 20 000 Kč poskytla žalované na účet uvedený ve Smlouvě. Žalovaná následně uhradila částku 43 210 Kč.

16. Ačkoliv na předložené Smlouvě je podpis obou smluvních stran, soud shledal, že Smlouva je neplatným právním jednáním podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., neboť žalobkyně řádným způsobem neposoudila úvěruschopnost žalované, jak vyžaduje § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb.

17. Žalobkyně uvedla, že posoudila úvěruschopnost žalované na základě dokladů a informací získaných od žalované, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů (doklady o příjmech, prohlášení žalované etc.), na základě čehož zjistila, že volné zdroje ke splácení jsou dostatečné. Dále ověřila úvěrovou historii žalované v databázích [příjmení] a NRKI. Jinými důkazy než ty, co jsou v žalobě uvedeny, žalobkyně nedisponuje. Činnost žalobkyně ohledně ověření úvěruschopnosti žalované však soud shledal v tomto konkrétním případě jako formální a nedostatečnou. Jak bylo soudem zjištěno, žalobkyně si od žalované vyžádala informace a doklady týkající se pouze jejího příjmu (výplatní pásky), který činí v průměru 19 379 Kč a nikoliv 45 000 Kč tak, jako je uvedeno v listině hodnocení klienta. Je pravdou, že v měsíci srpnu 2019 byla žalované vyplacena mzda ve výši 93 669 Kč, tato však zahrnovala jednorázový náborový příspěvek ve výši 75 000 Kč, k čemuž však žalobkyně nepřihlédla. Nicméně podstatné výdaje žalované nebyly nijak blíže zjišťovány a ověřovány. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je však i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. 1 As 30/2015-39). Pouhé uvedení údajů do formuláře žalobkyně k hodnocení klienta, aniž je zřejmé, na základě čeho a jak byly tyto údaje získány a ověřeny, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení s odbornou péčí na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. V souladu se shora citovaným § 86 odst. 2 zákon č. 257/2016 Sb. poskytovatel předmětné posouzení činí zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele, a dále způsobu plnění dosavadních dluhů. K tomuto porovnání však reálně vzhledem k nedostatku jakýchkoli podkladů k výdajům žalované v daném případě nemohlo dojít. S ohledem na uvedené, soud považuje v daném případě za neopodstatněnou argumentaci žalobkyně rozhodnutím Nejvyššího soudu v Brně ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. 4 Tdo 238/2019, týkající se otázky přiměřenosti a obezřetnosti při posuzování schopnosti dlužníka úvěr splácet ve vztahu k výši poskytnutého úvěru, neboť poskytovatel úvěru by měl přesvědčivě zkoumat, zda dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit.

18. Obezřetnost a důslednost žalobkyně při daném posuzování pak byla na místě i vzhledem k nereálným údajům uvedeným ze strany žalované, byť současně prohlásila, že jsou„ pravdivé a úplné.“ U nákladů na stravu lze obecně vycházet z částky životního minima, nicméně tvrzený výdaj na bydlení ve výši 1 500 Kč neodpovídá obvyklým výdajům na bydlení v České republice za situace, kdy žalovaná uvedla, že bydlí v nájmu, přesto tvrzený výdaj nebyl nijak prověřován. Přitom právě obvyklé náklady na bydlení (zahrnující náklady na elektřinu, vodu, plyn a další poplatky), lze doložit poměrně snadno. Při odborném posouzení úvěruschopnosti spotřebitele se není možné spokojit s tvrzením o výdajích ve výši 0 Kč na volnočasové aktivity, ošacení, komunikační prostředky, dopravu atd. Žalobkyně si tedy vystačila jen s velmi nepravděpodobnými tvrzeními a poskytla tak žalované úvěr jen na základě doloženého příjmu 19 379 Kč bez prověření jejích výdajů. Přitom skutečná výše výdajů může zásadním způsobem ovlivnit úvěruschopnost spotřebitele a výši použitelného příjmu k hrazení stanovených splátek.

19. Soud si je vědom toho, že zákon již nestanoví taxativní výčet postupů, které musí být ze strany věřitele pro naplnění ustanovení o povinnosti poskytovatele posoudit úvěruschopnost spotřebitele provedeny. Soud si je taktéž vědom toho, že výklad dané normy by neměl vést k nereálným požadavkům kladeným na poskytovatele úvěrů. Nicméně pokud má být zachován smysl a účel dané úpravy a alespoň elementární míra požadovaného odborného posouzení úvěruschopnosti, nelze přehlížet, že toto posouzení není možné bez reálného zjištění nejen příjmů a dosavadního dluhového zatížení klienta (zejména pak již ve fázi vymáhání či insolvence podle dostupných databází), ale také alespoň podstatných, zcela základních, pravidelných a nezbytných výdajů, které lze u každého spotřebitele rozumně očekávat. Takovými výdaji jsou především již zmíněné náklady na bydlení. Neověření uváděných výdajů implikuje účelovost ze strany žalobkyně - snahu uvést v hodnocení pouze údaje, které povedou k formálnímu vykázání úvěruschopnosti spotřebitele, aniž by však byla patrná snaha o zjištění a posouzení reálné situace klienta.

20. Stran problematického posuzování úvěruschopnosti ze strany žalobkyně (zejména stran nedostatečného zkoumání výdajů žalované) lze rovněž odkázat na rozsudek zdejšího soudu ze dne 10. 11. 2020, č. j. 46 C 281/2020-62, který byl potvrzen rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 24. 3. 2021, č. j. 28 Co 15/2021-97, rozsudek zdejšího soudu ze dne 26. 7. 2021, č. j. 41 C 84/2021-75, či ze dne 5. 1. 2022, č. j. 36 C 381/2021-89.

21. Byť si je soud vědom toho, že § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. naznačuje, že by nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti mělo být stiženo toliko relativní neplatností právního jednání, jíž se přitom žalovaná v dané věci nedovolala, je nezbytné s ohledem na ústavně konformní a eurokonformní výklad dovodit, že se jedná ve skutečnosti o neplatnost absolutní (např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2019, sp. zn. 27 Co 221/2019, viz též rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne [datum] ve věci C [číslo], či usnesení Ústavního soudu ze dne [datum], Pl. ÚS 3/20), k níž je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti. Nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti přitom v daném případě způsobuje neplatnost smlouvy v celém rozsahu, neboť zmíněná vada nezkoumání úvěruschopnosti se netýká toliko části právního jednání, kterou by bylo možné od ostatního obsahu oddělit.

22. Jestliže je tedy Smlouva neplatným právním jednáním, nebylo možné přiznat žalobkyni jakéhokoliv plnění, které by žalobkyně odvozovala z úvěrového vztahu založeného Smlouvou.

23. Pro úplnost soud podotýká, že i kdyby shledal, že žalobkyně řádně ověřila úvěruschopnost žalované, nebylo by možné jí přiznat na základě Smlouvy jí požadované plnění v celé výši. Jestliže si totiž smluvní strany sjednaly úrok ve výši 95,95 %, lze učinit závěr, že takto sjednaná výše úroku se však zjevně příčí dobrým mravům, když představuje úrok, který podle judikatury Nejvyššího soudu (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, či ze dne 15. 5. 2012, sp. zn. 32 Cdo 242/2011) mnohonásobně převyšuje sazbu úroků u úvěrů na spotřebu, která v době uzavření Smlouvy (říjen 2019) činila podle statistiky [obec] národní banky při fixaci sazby nad 1 rok do 5 let včetně 8,41 % ročně. Soud proto dospěl k závěru, že ujednání o výši úroku obsažené ve Smlouvě by bylo i z tohoto důvodu absolutně neplatné podle § 588 o. z. Protože bylo sjednáno, že jistina má být úročena, avšak její výše nebyla platně ujednána, byla by žalovaná v souladu s § 1802 o. z. povinna hradit obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy, tj. v daném případě roční úrok ve výši 8,41 % p. a. Takto správně stanovená úroková sazba by měla přitom vliv na výši nové jistiny úvěru, na smluvní pokutu po zesplatnění, na smluvní úrok, jakož i na částku, od níž by se odvíjel zákonný úrok z prodlení.

24. Při závěru o neplatnosti Smlouvy a při prokázání majetkové transakce ve výši 20 000 Kč ve prospěch žalované, aniž by pro tento majetkový přesun byl dán právní důvod, je nicméně s ohledem na zásadu iura novit curia třeba právní poměr mezi žalobkyní a žalovanou posoudit jako existující bezdůvodné obohacení žalované dle § 2991 odst. 1 o. z. spočívající v tom, že žalovaná obdržela od žalobkyně částku 20 000 Kč náležející žalobkyni, aniž by pro takovou platbu existoval (platný) právní důvod. Došlo tak k naplnění skutkové podstaty bezdůvodného obohacení spočívajícího v získání majetkového prospěchu plněním bez právního důvodu (srov. § 2992 odst. 2 o. z.). Z dokazování vyplynulo, že žalovaná poskytla žalobkyni celkově částku 43 210 Kč, která měla sloužit jako platba splátek; jelikož však Smlouva je neplatná, je nezbytné tuto částku započíst na bezdůvodné obohacení. Jelikož žalovaná na dluh žalobkyni plnila více (43 210 Kč), než činila jistina (20 000 Kč) poskytnutá žalobkyní, zamítl soud žalobu v celém rozsahu (výrok II.).

25. V souladu s § 99 odst. 2 o. s. ř. soud návrh žalobkyně na schválení smíru ze dne [datum] zamítl, neboť je v rozporu s právními předpisy, když provedeným dokazováním bylo prokázáno, že Smlouva je neplatným právním jednání a žalobkyně tak nemá nárok na jakékoliv plnění, které by odvozovala ze Smlouvy. Zároveň smír nemohl soud schválit z procesních důvodů, neboť uzavřený smír spolu s návrhem na jeho schválení byl doručen z datové schránky zástupce žalobkyně a tedy byl podepsán toliko stranou žalující a nikoliv žalovanou. Náklady řízení a lhůta k plnění 26. Žalovaná byla ve věci plně úspěšná, a proto by jí byla žalobkyně povinna podle § 142 odst. 1 o. s. ř. plně nahradit náklady řízení. Jelikož žalované v řízení žádné náklady nevznikly, soud žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení nepřiznal.