41 C 84/2021-75

Rubrum

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudkyní JUDr. Bronislavou Tinklovou, LL.M., ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátkou [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] o zaplacení 57 526 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 210 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, částky [částka], úroku ve výši 95,92 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky [částka], zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou, podanou u Okresního soudu ve [obec] dne [datum], domáhala na žalované zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, částky [částka], úroku ve výši 95,92 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky [částka]. V důvodech žaloby žalobkyně zejména uvedla, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena úvěrová smlouva [číslo] na základě níž žalobkyně poskytla žalované dne [datum] částku [částka]. Žalovaná se zavázala tuto částku vrátit žalobkyni se sjednaným úrokem 151,62 % ročně v měsíčních splátkách, splatných k 20. dni v měsíci, počínaje měsícem srpen [rok]. Žalobkyně prověřila řádně schopnost žalované řádně hradit úvěr zejména pomocí dokladů o příjmech, prohlášením žalované, ověřením úvěrové historie žalované v databázích [příjmení] a NRKI. Žalovaná neplnila řádně podmínky smlouvy a ocitla se v prodlení s úhradou úvěru. Žalovaná uhradila na úvěr dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka] a dne [datum] částku [částka]. Z předmětné smlouvy činí dluh žalované na jistině úvěru [částka], což představuje zbývající dlužnou původní jistinu úvěru ve výši [částka] a dlužný úrok za poskytnutí úvěru, přirostlý ke dni zesplatnění úvěru ve výši [částka]. Žalovaná dále dluží na smluvní pokutě dle bodu 6. 1. smlouvy částku [částka], a to za její prodlení s úhradou 8. splátky úvěru o délce 30 dnů. Žalovaná dluží na náhradě nákladů dle bodu 6. 2. smlouvy částku [částka] (7 x [částka]), a to za její prodlení s úhradou 2., 3., 4., 5., 6., 7. a 8. splátky úvěru o délce 15 dnů. Žalovaná dluží dále na smluvní pokutě dle bodu 6. 5. smlouvy částku [částka], tj. 0,1 % z jistiny úvěru [částka] za každý den prodlení od [datum] k datu vyhotovení žaloby ([datum]), a dále úrok ve výši 95,92 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. V důsledku prodlení žalované došlo dle bodu 6. 3. smlouvy automaticky k zesplatnění celého úvěru ke dni [datum]. Dle bodu 6. 4. smlouvy došlo ke dni zesplatnění úvěru k přirostení veškerých nezaplacených úroků za poskytnutí úvěru k jistině úvěru, přičemž novou jistinu (celkem [částka]) byla žalovaná povinna uhradit žalobkyni nejpozději v den zesplatnění úvěru. Podáním ze dne [datum] k výzvě soudu žalobkyně doplnila, že prověřila úvěruschopnost žalované tak, jak jí ukládá zákon o spotřebitelském úvěru - doklady o příjmech žalované, výpisy z databází, hodnocením žalované i jejím prohlášením, v němž mimo jiné žalovaná uvedla, že„ nemá žádné splatné dluhy, nebyla proti ní podána jakákoli žaloba a ani si není vědoma důvodu, pro které by se tak mohlo stát, není vůči ní vydán exekuční titul na peněžité plnění, není proti ní vedeno exekuční řízení či řízení o výkon rozhodnutí a není účastníkem dohod či ujednání, jejichž plnění by bylo v rozporu s plněním závazků podle smlouvy, dále se nenachází v úpadku nebo ve stavu hrozícího úpadku, nebyl proti ní podán insolvenční návrh, ani v posledních třech letech nebyl insolvenční návrh zamítnut pro nedostatek majetku.

2. Z provedeného dokazování se podává, konkrétně z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/smlouvy o úvěru [číslo] že žalovaná požádala dne [datum] žalobkyni o poskytnutí úvěru ve výši [částka] na účet číslo [bankovní účet]; návrh žalobkyně akceptovala dne [datum]. Žalovaná se ve smlouvě o úvěru [číslo] zavázala vrátit žalobkyni poskytnutý úvěr spolu s úrokem ve výši 151,62 % ročně v [anonymizováno] měsíčních splátkách po [částka], splatných do 20. dne každého kalendářního měsíce, počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byl úvěr vyplacen. Předpokládaná výše roční procentní sazby nákladů byla sjednána ve výši 151,62 %. V bodu [anonymizováno] smlouvy bylo účastníky sjednáno, že jestliže se žalovaná ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky či její části o délce 30 dnů, vznikne jí povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši [částka] za každou splátku, se kterou se ocitne v prodlení o délce 30 dnů; splatnost smluvní pokuty byla sjednána ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku povinnosti k zaplacení dané smluvní pokuty. V bodu [anonymizováno] smlouvy bylo účastníky sjednáno, že žalobkyně má vůči žalované právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které jí vznikly v souvislosti s jejím prodlením. Výše těchto nákladů činí u každé splátky, se kterou se žalovaná ocitne v prodlení s její úhradou o délce 15 dnů, částku [částka]; splatnost smluvní pokuty byla sjednána ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva na její zaplacení. V bodu [anonymizováno] b) smlouvy bylo účastníky sjednáno, že, jestliže se žalovaná ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky nebo její části o délce 65 dnů, automaticky dojde k zesplatnění úvěru, tzn. že se k tomuto dni stanou okamžitě splatnými celá jistina úvěru, veškeré úroky za poskytnutí úvěru, přirostlé ke dni zesplatnění úvěru, veškeré smluvní pokuty a veškeré náhrady nákladů. Dle bodu [anonymizováno] smlouvy bylo účastníky sjednáno, že ke dni zesplatnění úvěru se celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru stanou součástí nové jistiny úvěru, kterou je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni nejpozději v den zesplatnění úvěru. V bodu [anonymizováno] smlouvy bylo účastníky sjednáno, že jestliže žalovaná po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vznikne jí povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru až do jejího úplného zaplacení. Dle bodu [anonymizováno] smlouvy bylo účastníky sjednáno, že jakákoliv písemnost bude žalobkyní doručována žalované na adresu [adresa žalované], přičemž se má za to, že písemnost odeslaná poštou došla třetí pracovní den po odeslání.

3. Z dopisu ze dne [datum] - oznámení o schválení úvěru ke smlouvě o úvěru [číslo] se podává, že žalobkyně oznámila žalované, že akceptovala návrh žalované na uzavření smlouvy o úvěru [číslo] zaslala žalované splátkový kalendář, vztahující se k uzavřené smlouvě a jedno vyhotovení smlouvy; dále informovala žalovanou mimo jiné o tom, že výše roční procentní sazby nákladů (RPSN) činí 153,28 %.

4. Ze splátkového kalendáře ke smlouvě o úvěru [číslo] se podává, že úvěr ze smlouvy [číslo] je splatný v 48 měsíčních splátkách po [částka], splatných k 20. dni v měsíci, počínaje měsícem srpnem [rok].

5. Z karty klienta ke smlouvě [číslo] ([číslo]) se podává, že žalobkyně poskytla žalované dne [datum] ze smlouvy [číslo] částku [částka]; žalovaná uhradila dne [datum] na splátku splatnou dne [datum] částku [částka], dne [datum] na splátku splatnou dne [datum] částku [částka], dne [datum] na splátku splatnou dne [datum] částku [částka], dne [datum] na splátku splatnou dne [datum] částku [částka], dne [datum] na splátku splatnou dne [datum] částku [částka], dne [datum] na splátku splatnou dne [datum] částku [částka], dne [datum] na splátku splatnou dne [datum] částku [částka], dne [datum] na splátku splatnou dne [datum] částku [částka], dne [datum] na splátku splatnou dne [datum] částku [částka] a dne [datum] na splátku splatnou dne [datum] částku [částka].

6. Z dopisu ze dne [datum] – oznámení se podává, že žalobkyně informovala žalovanou, že dne [datum] došlo pro prodlení žalované o délce 65 dnů k okamžitému zesplatnění všech závazků vyplývajících ze smlouvy [číslo]; současně žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě částky [částka] do 10 dnů od data odeslání tohoto oznámení.

7. Z dopisu ze dne [datum] vč. dodejky – výzvy k zaplacení, upozornění na možnost zesplatnění celého úvěru se podává, že žalobkyně informovala žalovanou o prodlení s úhradou splátek úvěru ze smlouvy [číslo] [číslo] a 11., splatných dne [datum] a dne [datum], a upozornila žalovanou na možnost zesplatnění celého úvěru.

8. Z dopisu ze dne [datum] – výzvy k zaplacení, upozornění na možnost zesplatnění celého úvěru se podává, že žalobkyně informovala žalovanou o prodlení s úhradou splátek úvěru ze smlouvy [číslo] [číslo] a [anonymizováno], splatných dne [datum] a dne [datum], a upozornila žalovanou na možnost zesplatnění celého úvěru.

9. Z dopisu ze dne [datum] – výzvy k zaplacení, upozornění na možnost zesplatnění celého úvěru se podává, že žalobkyně informovala žalovanou o prodlení s úhradou splátek úvěru ze smlouvy [číslo] [číslo], splatných dne [datum] a dne [datum], a upozornila žalovanou na možnost zesplatnění celého úvěru.

10. Z dopisu ze dne [datum] – výzvy k zaplacení, upozornění na možnost zesplatnění celého úvěru se podává, že žalobkyně informovala žalovanou o prodlení s úhradou splátek úvěru ze smlouvy [číslo] [číslo], [anonymizováno] a [anonymizováno], splatných dne [datum], dne [datum] a dne [datum], a upozornila žalovanou na možnost zesplatnění celého úvěru.

11. Z předsmluvního formuláře se podává, že byl vyhotoven dne [datum] k návrhu smlouvy [číslo] tj. k poskytnutí bezúčelového spotřebitelského úvěru.

12. Z hodnocení klienta se podává, že žalovaná dne [datum] žalobkyni ke smlouvě o úvěru [číslo] sdělila, že její příjmy činí z pracovního poměru, jež je sjednán na dobu neurčitou, [částka] čistého měsíčně, její výdaje na bydlení činí [částka] a životní minimum je [částka].

13. Z výplatního lístku za měsíc 6/ [rok] se podává, že příjem žalované za měsíc 6/ [rok] činil [částka] čistého.

14. Z potvrzení zaměstnavatele o výši pracovního příjmu zaměstnance se podává, že zaměstnavatelem žalované byla ke dni [datum] Krajská nemocnice T. [právnická osoba] a pracovní poměr byl uzavřen s žalovanou na dobu neurčitou. Příjem žalované za období od [datum] do [datum] činil [částka] čistého měsíčně, za měsíc 6/ 2019 činil [částka] čistého.

15. Z prohlášení klientů, informace pro klienty poskytované zprostředkovatelem úvěru se podává, že žalovaná vůči žalobkyni prohlásila mimo jiné, že nemá splatné dluhy vůči jakékoli třetí osobě či státu, pokud v dohodě o konsolidaci nebude stanoveno jinak, nebyla proti ní podána jakákoli žaloba a ani se není vědoma důvodů, pro které by se tak mohlo stát, není vůči ní vydán exekuční titul na peněžité plnění, není proti ní vedeno exekuční řízení či řízení o výkon rozhodnutí a není účastníkem dohod či ujednání, jejichž plnění by bylo v rozporu s plněním závazků podle smlouvy [číslo].

16. Z úplného výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu se podává, že žalobkyně je od [datum] registrována jako nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru, konkrétně poskytovatel spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení podle zákona č. 257/20196 Sb., o spotřebitelském úvěru.

17. Z dopisu ze dne [datum] – předžalobní výzvy spolu s podacím archem ze dne [datum] se podává, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky [částka] ze smlouvy [číslo] [částka s příslušenstvím] do 15 dnů od data odeslání oznámení (do 15 dnů od [datum], tj. do [datum]), a pro případ neuhrazení pohledávky ji informovala, že je připravena vymáhat své pohledávky v soudním řízení a následném exekučním řízení.

18. Z výpisu z nebankovního registru klientských informací (NRKI) se podává, že lustrum v NRKI bylo činěno k jinému subjektu než žalované, když ve výpisu je uvedeno [rodné číslo], jenž nekoresponduje s rodným číslem žalované ([číslo]), jiná data k lustrované osobě nejsou vyplněna.

19. Z výpisu záznamů z registru [příjmení] se podává, že tento neobsahuje žádná výstupní dat k lustrované osobě.

20. Z dokladu o vyplacení úvěru – otisku dat z elektronického výpisu při pohybu na účtu se podává, že z účtu č. [bankovní účet] byla na účet č. [bankovní účet] poskytnuta platba [částka] s variabilním symbolem [číslo].

21. Z oznámení o otevření účtu a společného prohlášení o poskytnutí osobního účtu a listiny„ název účtu“ se podává, žalovaná dne [datum] požádala o vyplacení úvěru ze smlouvy [číslo] na účet č. [bankovní účet], jehož majitelem byla ke dni [datum] paní [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa žalované].

22. Z listiny – výpis jednání AAZ046R se podává, že na žalovanou jsou vedena mimo jiné také exekuční řízení u zdejšího soudu, a to exekuční řízení pod sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka] a [spisová značka].

23. Z předložené listiny vyjádření znalce k problematice úročení pohledávek ze dne [datum] včetně přílohy [číslo] neučinil soud žádná ve věci relevantní skutková zjištění.

24. V souladu s § 120 odst. 1 větou druhou o. s. ř. soud neprovedl dokazování čestným prohlášením ze dne [datum], navrženým žalobkyní k důkazu, a to z důvodu nadbytečnosti, když touto listinou mělo být dle vyjádření žalobkyně prokázáno odeslání (nikoliv doručení do dispozice žalované) upomínek k úhradě předmětného úvěru.

25. Právně soud věc podřadil pod ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ občanský zákoník“) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 23. 4. 2020 (dále jen„ zákon č. 257/2016 Sb.“).

26. Dle § 9 odst. 2 věty první občanského zákoníku soukromá práva a povinnosti osobní a majetkové povahy se řídí občanským zákoníkem v tom rozsahu, v jakém je neupravují jiné právní předpisy.

27. Dle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odstavec 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odstavec 2).

28. Dle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

29. Dle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

30. Dle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

31. Dle § 2991 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odstavec 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odstavec 2).

32. Účastníci uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru dle § 2395 občanského zákoníku, když žalobkyně se zavázala poskytnout žalované částku ve výši [částka] a žalovaná se zavázala žalobkyni tuto částku ve splátkách vrátit spolu se sjednanými úroky.

33. Předmětem právního posouzení je důvodnost žalobkyní uplatněného nároku na pohledávky z úvěrové smlouvy [číslo].

34. Soud pak ponejprv zkoumal, zda předmětná smlouva byla uzavřena platně. V souladu s § 86 a § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. a recentní judikaturou Ústavního soudu a Nejvyššího soudu České republiky (srov. např. nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 4129/18, rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018) se zabýval tím, zda úvěrující jako podnikatel (§ 421 odst. 1 občanského zákoníku) při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného jakožto spotřebitele (§ 419 občanského zákoníku) plánovaný úvěr splatit. Dle závěrů citovaných rozhodnutí„ neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva neplatná“. Tyto závěry jsou přitom dle citovaného rozhodnutí platné při výkladu § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, účinného do 30. 11. 2016, tak podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů. Platí, že„ součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří (případně si je nechá od žadatele doložit)“. Žalobkyně v řízení neprokázala, že by jako úvěrující této své zákonné povinnosti výše popsaným způsobem dostála, tedy že by jakkoli aktivně ověřovala zejména výdaje žalované či si je nechala žalovanou doložit. V řízení nebylo žalobkyní (přes poučení soudem dle § 183a odst. 1, 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů - dále jen„ o. s. ř.“) prokázáno, že by žalobkyně prověřovala zejména konkrétní výdaje žalované alespoň lustrací v dostupných rejstřících [příjmení], NRKI. Nelze také nepominout, že žalovanou poslední z dokládaných příjmů byl pouze na hranici nejnižšího zákonem od státu zaručeného příjmu. Přitom pouze z údajů o výši příjmů po odečtení skutečných výdajů žalované v měsíci, lze dospět k objektivnímu závěru o schopnosti žalované úvěr ve sjednaných splátkách splatit. Žalobkyně dále zjevně neprověřila žalovanou ani v rejstříku [příjmení] (Centrální evidence exekucí), neboť by se pro ni muselo stát zjevným, že na žalovanou je vedena řada exekucí. K obezřetnosti při poskytování úvěru žalované měla pak žalobkyni vést v konkrétním případě také okolnost, že žalovaná požádala o poskytnutí úvěru na účet třetí osoby a nikoliv na účet svůj. Žalobkyně tak v řízení neprokázala přes poučení soudem dle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., že by dostála své odborné péči náležitě zjistit schopnost žalované splácet úvěr ve sjednaných splátkách. Proto je úvěrová smlouva jako spotřebitelská smlouva (§ 1810 a násl. občanského zákoníku), neboť odporuje § 580 odst. 1 občanského zákoníku, neplatná; k této neplatnosti přihlédl soud ex lege v souladu s § 588 občanského zákoníku (srov. rozsudek Soudního dvora ze dne [datum] ve věci C [číslo] v řízení OPR- [právnická osoba] proti GK).

35. Soud dále uvádí, že, zaplatila-li žalovaná na poskytnutý úvěr první splátku již po splatnosti, a to dne [datum] pak je zjevné, že ani první ze splátek úvěru nebyla schopna uhradit včas. Snažila-li se pak čehokoliv žalovaná na dluh zaplatit později, pak z uvedeného nelze dovodit, že by žalobkyně dostála své zákonné povinnosti prověřit úvěruschopnost žalované řádně, ale pouze je možno usuzovat na snahu žalované dluh alespoň zčásti uhradit, tj. je možno usoudit, že v případě žalované jde o„ prostého“ a nikoliv o„ sprostého“ dlužníka.

36. Rozhoduje-li pak soud o nároku na peněžité plnění, který vychází ze skutkových tvrzení, jež umožňují posoudit uplatněný nárok po právní stránce i podle jiných norem, než jak je žalobkyní navrhováno, popř. dovolují-li výsledky provedeného dokazování podřadit uplatněný nárok pod jiné hmotněprávní ustanovení, než jakého se žalobkyně dovolává, je povinností soudu takto nárok posoudit, a to bez ohledu, zda je v žalobě právní důvod požadovaného plnění uveden či nikoliv (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 23. 1. 2002, sp. zn. 25 Cdo 643/2000). Lze-li na základě zjištěného skutkového stavu žalobkyni přiznat plnění, kterého se domáhá, byť z jiného právního důvodu, než jak žalobkyně svůj nárok po právní stránce kvalifikovala, soud nemůže žalobu zamítnout, nýbrž musí žalobkyni plnění přiznat (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 31. 7. 2003, sp. zn. 25 Cdo 1934/2001, uveřejněný pod [číslo] Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). V úvahu v daném případě přichází posouzení nároku z titulu vydání bezdůvodného obohacení podle § 2991 a násl. občanského zákoníku (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 9. 12. 2015, sp. zn. 31 Cdo 2307/2013). K otázce posouzení nároku žalobkyně z titulu vydání bezdůvodného obohacení soud uvádí, že bezdůvodné obohacení je chápáno jako závazek, z něhož vzniká tomu, kdo se obohatil, povinnost vydat to, o co se bezdůvodně obohatil, a právo toho, na jehož úkor k obohacení došlo, požadovat vydání toho, oč se povinný obohatil. Plnění bez právního důvodu je jednou ze skutkových podstat bezdůvodného obohacení spočívající v tom, že mezi zúčastněnými osobami chybí právní vztah, který by zakládal právní nárok na předmětné plnění; o obohacení jde tehdy, dostalo-li se takovým plněním majetkové hodnoty tomu, komu bylo plněno, takže v jeho majetku došlo buď ke zvýšení aktiv, anebo ke snížení pasiv, případně se jeho majetkový stav nezmenšil, ač by se tak za běžných okolností stalo. V poměrech dané věci je nutno konstatovat, že mezi žalobkyní a žalovanou absentuje ex tunc obligační vztah (viz bod 34. rozsudku), pročež není možno přiznat žalobkyni nároky uplatněné z tohoto obligačního vztahu. V řízení však bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla na účet určený žalovanou bezhotovostním převodem částku [částka], na níž žalovaná uhradila celkem [částka] (10 x [částka]) Kč. Vycházeje ze zjištění, že finanční prostředky ve výši [částka] byly žalobkyní zaslány na účet třetí osoby k přímému pokynu žalované, tj. s úmyslem žalobkyně dostát smluvenému závazku, je třeba konstatovat s odkazem rovněž na judikatorní závěry (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 18. 2. 2021, sp. zn. 23 Cdo 3487/2020), že bezdůvodné obohacení vzniklo na straně žalované (nikoliv majiteli účtu) a žalovaná je tak povinna vrátit žalobkyni částku 7 210 Kč (40 000 – 32 790).

37. Splatnost povinnosti k vrácení toho, co bylo plněno bez právního důvodu (bezdůvodného obohacení), není stanovena zákonem a ani nevyplývá ze smlouvy resp. dohody účastníků, nastává tedy dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku k výzvě poskytovatele úvěru. K uplatněnému příslušenství pohledávky (§ 513 občanského zákoníku) – zákonnému úroku z prodlení soud uvádí, že žalovaná se dostala do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení nejpozději k výzvě žalobkyně učiněné v žalobě, která byla v souladu s o. s. ř. doručena žalované dne [datum], když předžalobní výzva žalobkyně ani jiná výzva k úhradě dluhu se prokazatelně do dispozice žalované nedostala a je tak ve vztahu k nim vyloučeno užití domněnky dojití dle § 573 občanského zákoníku, který rovněž předpokládá, že zásilka prokazatelně došla, tj. byla doručena adresátu (k tomu srov. usnesení Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 1660/19 - tzv. teorie dojití). Lhůta tří dnů od doručení žaloby žalované, vzhledem k výši předmětné pohledávky, se pak jeví lhůtou, kdy žalovaná mohla plnit bez zbytečného odkladu ve smyslu ustanovení § 1958 odst. 2 občanského zákoníku. Pokud žalovaná dluh nesplnila v uvedené lhůtě, ocitla se dne [datum] v prodlení se zaplacením dle § 1968 věty první občanského zákoníku. Dle § 1970 občanského zákoníku je pak žalovaná povinna od [datum] do zaplacení zaplatit žalobkyni z této částky též zákonný úrok z prodlení ve výši uplatněné žalobkyní 8,25 % ročně (srov. § 153 odst. 2 o. s. ř.).

38. Vzhledem k výše uvedeným závěrům pak soud žalobě vyhověl jako důvodné co do částky [částka] s uplatněným zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení a ve zbylé části žalobu jako nedůvodnou zamítl.

39. O právu účastníků na náhradu nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalovaná měla ve věci převažující úspěch, v poměru úspěchu žalobkyně (výrok I. rozsudku) k úspěchu žalované ve věci (výrok II. rozsudku), pročež soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, když žalované, která by měla právo na poměrnou náhradu nákladů řízení, v řízení žádné náklady nevznikly.

40. Dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jsou povinnosti v rozsudku uložené splatné v obecné pariční lhůtě, když za řízení nevyšly najevo okolnosti případu nebo důvody na straně účastníků, pro které by bylo namístě stanovit lhůtu plnění jinou (§ 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř.).

Poučení