46 C 292/2024 - 134

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl samosoudkyní JUDr. Helenou Havlíkovou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně]., IČO [IČO žalobkyně] sídlem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalované: [Anonymizováno] [Jméno žalované A]. zahraniční osoba registrovaná pod č. [Anonymizováno] sídlem [Adresa žalované A], [Anonymizováno], podnikající v České republice prostřednictvím odštěpného závodu [Jméno žalované B], IČO: [Anonymizováno] sídlem [Adresa žalované B], zastoupená advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] o 22 535 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z této částky od [datum] do od zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum] nabyla od klienta žalované pana [adresa] pohledávku ve výši [částka]. Pohledávku tvoří rozdíl mezi uhrazeným pojistným a vyplaceným plněním, které bylo [adresa] jako pojistníkovi poskytnuto na základě pojistné smlouvy životního pojištění Investor [Anonymizováno] [Anonymizováno] č. [hodnota] ze dne [datum]. [adresa] zaplatil za dobu trvání smlouvy na pojistném celkem [částka], žalovaná mu poskytla po výpovědi pojistné smlouvy odkupné ve výši [částka]. Žalovaná částka ve výši [částka] s příslušenstvím představuje bezdůvodné obohacení, které odpovídá zaplacenému pojistnému, neboť pojistná smlouva je neplatná. Pojistné bylo dle smlouvy umisťováno do finančních fondů, přičemž finanční fond představovalo portfolio různých typů investic spravované pojišťovnou nebo jejím zástupcem výhradně pro účely životního pojištění a v těchto fondech pak docházelo ke zhodnocení či znehodnocení takto umístěných finančních prostředků. Investiční riziko nesl pojistník. Žalovaná jako pojistitel rozdělila finanční fond na části, jednotky stejné hodnoty, tzv. podílové jednotky, tj. nárok na část hodnoty finančního fondu a zatímco pojistník „nakoupil“ podílové jednotky za tzv. nákupní cenu, při vyplacení pojistného plnění, mimořádného výběru či odkupného pojistník „prodal“ pojišťovně podílové jednotky za tzv. prodejní cenu, která slouží k výpočtu tzv. hodnoty podílových jednotek. Žalobkyně spatřuje problém v tom, že prodejní cena podílových jednotek je stanovena až poté, kdy nastane den pojistné události. Žalobkyně je přesvědčena, že zneužívajícím ujednáním je ujednání v článku 2 odst. 3 Speciálních pojistných podmínek žalované pro pojištění typu [Anonymizováno] [Anonymizováno] (dále jen „ZPP“), podle kterého vyplatí pojišťovna pojistné plnění „k datu, kdy společnost zaregistrovala pojistnou událost.“ Zaregistrování pojistné události je však úkon, pro který neplatí žádná sjednaná pravidla či lhůty, ale závisí výlučně na vůli žalované. Nákupní a prodejní cenu stanoví žalovaná sama a výše pojistného plnění závisí na vůli pojistitele, přičemž pojistné plnění je konstruováno tak, že pojistitel s jeho výší může manipulovat v závislosti na znalosti trendů cen aktiv na kapitálovém trhu. Hodnota podílových jednotek byla v průběhu pojištění snižována o různé poplatky, které jsou uvedeny v článku např. v č.l. 7 odst. 1 ZPP. V přehledu poplatků, který je součástí pojistné smlouvy, je, pokud jde o rizikové pojistné, uvedeno odkazem na Sazebník „rizikové pojistné dle Sazebníku“. Právní předchůdce žalobkyně [adresa] nebyl seznámen se žádným sazebníkem ani jiným způsobem nebyl seznámen s výší těchto poplatků. Budoucí pojistné plnění přitom závisí na tom, o jaké poplatky bude snížena hodnota podílových jednotek nebo hodnota finančního fondu, od které se hodnota podílových jednotek odvíjí. Hodnota podílových jednotek tak byla snižována o poplatky, jejichž výše byla pojistníkovi neznámá. Pojistník dále svými platbami pojistného „kupuje“ podílové jednotky zvolených fondů, a to za tzv. nákupní cenu podílových jednotek, avšak pojistné plnění či jiná plnění z hodnoty podílových jednotek jsou oceňovány tzv. prodejní cenou. Mezi prodejní a nákupní cenou rozdíl ve výši 5 % nákupní ceny, tj. pojistník „kupuje“ podílové jednotky od pojistitele o 5 % dráž, než je ve stejnou dobu pojistitel „prodává“ pojistníkům ve formě odkupu či pojistného plnění. Jde tak o skrytý poplatek, který si běžný spotřebitel nemá šanci uvědomit. Tento poplatek navíc nemá žádné poctivé racionální odůvodnění. Velmi netransparentní a pro běžného spotřebitele zcela nepochopitelný je též způsob, jak pojistitel přenáší své náklady na provize pro pojišťovací zprostředkovatele na pojistníky. Jde o princip vytváření počátečních podílových jednotek a akumulačních jednotek a následné snižování počátečních podílových jednotek o náklady související s uzavřením pojistných smluv ve smyslu čl. 4 a 7 odst. 5 ZPP, čímž žalovaná přenesla náklad na pojistníka za zprostředkování konkrétního pojištění, tedy odměnu pro pojišťovacího zprostředkovatele. Jde o značný náklad, který žalovaná pomocí konstrukce snižování hodnoty podílových jednotek za pomoci jejich rozlišení na počáteční a akumulační o tuto provizi, koncipuje tak, aby její dopad pro budoucí pojistné plnění pojistníkovi zcela unikl. Dotčená ujednání jsou zneužívajícími ujednáními ve smyslu směrnice Rady 93/13/EHS, neboť jde o ujednání, která jsou neurčitá či natolik netransparentní a nepřehledná, že běžný spotřebitel nemá šanci jejich vliv na závazky pojistitele, zejména na rozsah pojistného plnění, rozklíčovat. Dotčená ujednání jsou rovněž ujednání, která ve smyslu ustanovení § 56 odst. 1 zák. č. [hodnota] /1964 Sb., občanského zákoníku v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. Pojistník neměl žádnou možnost posoudit ekonomické důsledky pojistné smlouvy, neboť dotčená ujednání jsou nejasná, netransparentní a některé důležité vstupní parametry pojištění či důležité dokumenty (např. sazebník) jsou mu neznámé. Žalobkyně vyzvala žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení dopisem ze dne [datum].

2. Pokud jde o postupní smlouvu, žalobkyně ve vyjádření doplnila, že je zcela v souladu s příslušnou právní úpravou. Cena za odkoupení pohledávky činila 40 % její hodnoty. Žalobkyně neuvedla žádným způsobem pojistníka [adresa] v omyl. Ten výpovědí ke dni [datum] ukončil předmětnou pojistnou smlouvu a s ohledem na to, že zaznamenal ztrátu mezi vloženými a vyplacenými prostředky, požádal o provedení analýzy pojistné smlouvy, přičemž jejím výsledkem bylo sdělení právního zástupce, že smlouva je absolutně neplatná a jaká je výše bezdůvodného obohacení spolu s dalšími možnostmi postupu a cenou za případné postoupení pohledávky. Rozhodnutí [adresa] o dalším postupu bylo jeho svobodným rozhodnutím, v danou chvíli nebyl v žádném smluvním vztahu se žalobkyní a nebyl ničím vázán či do ničeho nucen. Když se rozhodl pro postoupení pohledávky, byl mu zaslán návrh postupní smlouvy s tím, že měl několik dnů na posouzení tohoto návrhu, bylo na něm s kým tento návrh smlouvy projedná a ni v této chvíli nebyl ničím vázán. Postup žalobkyně byl zcela standardní a souladný se zákonem i s dobrými mravy. Shoduje se rovněž s činností dalších obchodních korporací [právnická osoba]. a [právnická osoba], které se stejně jako žalobkyně zabývají odkupem pohledávek od spotřebitelů a jejich následným vymáháním v rámci soudních řízení. Obchodní korporace, které se zabývají výkupem pohledávek spotřebitelů vůči podnikatelům mají aktivní věcnou legitimaci v případných sporech o vydání bezdůvodného obohacení z neplatných spotřebitelských smluv.

3. Žalovaná žalobkyní uplatněný nárok neuznala a navrhla zamítnutí žaloby. V první řadě namítla nedostatek aktivní legitimace žalobkyně z důvodu neplatnosti smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] pro rozpor s dobrými mravy. Obchodní model žalobkyně je postaven na nekalých obchodních praktikách lákajících klienty se smlouvami životního pojištění, když žalobkyně odkupuje pohledávky spotřebitelů za velmi malou část (cca 20 %) jejich hodnoty. Obchodování žalobkyně je založeno na inzerci na webových stránkách žalobkyně, které vzbuzují dojem o masovém nepoctivém a podvodném jednání pojišťoven. Žalobkyně sama jedná se spotřebiteli úmyslně nepoctivě, když uvedení spotřebitelů v omyl, odkoupení jejich pohledávek za zlomek hodnoty a následné soudní uplatňování, je motivováno výhradně finančním ziskem násobně překračujícím zisk spotřebitele. Postup žalobkyně zakládá zjevný rozpor smlouvy o postoupení pohledávky s dobrými mravy, což vede k její absolutní neplatnosti.

4. Dále uvedla, že pojistník [adresa] uzavřel s žalovanou jako pojistitelem dne [datum] pojistnou smlouvu číslo [hodnota], přičemž žalovaná mu zasílala pravidelné výroční dopisy, které obsahovaly informaci o výši pojistného na hlavní pojištění a pojistného na jednotlivá připojištění, včetně informace, do jakých fondů je investiční pojistné umisťováno, výši rizikového pojistného, poplatky a jejich výši a aktuální stav podílového účtu. Na pojistné smlouvě proběhly za pojistný vztah různé dílčí změny, vedoucí vždy ke kladnému vyřízení žádosti pojistníka. Žalovaná je přesvědčena, že pojistná smlouva byla sjednána platně. Žalovaná zcela zjevně po celou dobu trvání smluvního vztahu poskytovala pojistníkovi pojistnou ochranu a byla na základě Pojistné smlouvy připravena v případě pojistné události, kdykoli plnit. Dle judikatury mají být v rámci autonomie vůle stran respektovány již uzavřené smlouvy a neplatnost právních úkonů by měla být dovozována pouze ve výjimečných případech. Investiční životní pojištění funguje na principu investic zaplaceného pojistného do zvolených fondů nebo strategií s cílem jejich zhodnocení. V momentě, kdy dojde k pojistné události, odkupu, nebo převodu podílových jednotek z jednoho fondu do druhého, musí být nakoupené podílové jednotky prodány a finanční prostředky za ně obdržené pak mohou být vyplaceny ve formě pojistného, odkupného, nebo investovány do jiného fondu. Stejně jako u každé jiné investice je tedy nejprve podíl nakoupen (za nákupní cenu) a následně prodán (za prodejní cenu). Žalovaná jako pojišťovna má povinnost jednat s odbornou péčí, kdy k registraci pojistné události dochází ihned po jejím oznámení. Co se týká tvrzeného snižování hodnoty podílových jednotek o poplatky, které jsou pojistníkovi neznámé, jedná se o nepochopení fungování daného produktu ze strany pojistitele, a to i přesto, že byla dopředu řádně provedena analýza potřeb. Skutečnost, že je něco složité na porozumění a nalezení vazeb však neznamená, že by to bylo nesrozumitelné nebo neurčité v právním slova smyslu. Žalovaná rovněž nepopírá, že výše rizikového pojistného, resp. způsob jeho stanovení nebyl výslovně uveden v příslušných pojistných podmínkách, ale v sazebníku, který byl dostupný v sídle žalované a na jejích internetových stránkách. Pojistná smlouva byla sjednána platně a tak k ní po celou dobu (19 let) přistupoval i pojistník [adresa]. Po celou dobu byl navíc informován o investicích na pojistné smlouvě výročními dopisy a pojistkami, po celou dobu nevyjádřil nespokojenost. Žalovaná je přesvědčena, že žalobkyni nárok na vydání bezdůvodného bohacení nevznikl, ovšem z procesní opatrnosti vznesla námitku promlčení. I kdyby soud seznal, že [adresa] již při uzavření pojistné smlouvy subjektivně nenabyl vědomost o tom, že mu není známa přesná výše jednotlivých složek rizikového pojistného a poplatků, je podle žalované zřejmé, že se tak muselo stát nejpozději po přečtení pravidelně doručovaných výročních dopisů. Pojistník [adresa] opakovaně požádal o zaslání výpisu z podílového účtu, ze kterého jsou poplatky na rizikové pojistné zřejmé, není tedy možné, že by neměl vědomí o tom, že je mu rizikové pojistné strháváno. Došlo proto k promlčení plateb pojistného, které byly uhrazeny před více než dvěma lety před zahájením řízení.

5. Dále žalovaná poukázala na to, že po celou dobu trvání smlouvy poskytovala [adresa] pojistnou ochranu a navrhla ve vypořádání vzájemných plnění zohlednit i částku odpovídající nepeněžitému plnění v podobě poskytované pojistné ochrany ze strany žalované. Tu vyčíslila ve výši účtovaného rizikového pojistného z hlavního produktu B150 ve výši [částka] spolu s náklady, které žalovaná měla na vedení pojistné smlouvy ve výši [částka] (administrativní poplatek za hlavní krytí, počáteční poplatky a poplatek za rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou), celkem tedy částku [částka].

6. Po provedeném dokazování dospěl soud ze skutkových zjištění k tomuto skutkovému stavu: 7. [adresa] jako pojistník a zároveň jako pojištěný na předepsaném formuláři žalované navrhl žalované jako pojistiteli dne [datum] uzavření pojistné smlouvy č. [hodnota] s počátkem pojištění od [datum], předmětem smlouvy bylo životní pojištění [Anonymizováno] s měsíčním pojistným za hlavní pojištění ve výši [částka] a pojistnou částkou pro případ smrti ve výši [částka] s trváním pojištění do 70 let věku a umístěním pojistného do fondů ve výši 100 % do fondu smíšeného. Součástí návrhu na uzavření pojistné smlouvy byl zdravotní dotazník. Dle smluvních ujednání byly součástí pojistné smlouvy všeobecné a zvláštní pojistné podmínky pojištění, jejichž obsah byl žalobkyni sdělen. Že by součástí pojistné smlouvy byl i sazebník, není uvedeno (návrh na uzavření pojistné smlouvy životního pojištění [Anonymizováno] č. [hodnota], včetně zdravotního dotazníku).

8. Dle úvodních informací produktového sešitu, který zahrnuje informace zájemci, Všeobecné pojistné podmínky (dále jen VPP), Zvláštní pojistné podmínky hlavního pojištění (dále jen ZPP), Zvláštní podmínky připojištění, Poznámky a Bankovní spojení pro platbu pojistného, je v bodě d) Přehled poplatků uvedena tabulka, když pod bodem 2 tabulky nazvaným Poplatky z podílového účtu je u rizikového pojistného uvedeno „dle sazebníku“. Pod bodem 7. Rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou pro běžné pojistné činí 5 % (produktový sešit, informace zájemci).

9. Dle čl. 5 odst. 1 všeobecných pojistných podmínek účinných ode dne [datum] se pojištění vztahuje na pojistné události vymezené pojistnou smlouvou, které v době pojištění nastanou kdekoliv s výjimkou události dle odst. 2 a 3 nebo zvláštních pojistných podmínkách. Dle čl. 6 odst. 1 všeobecných pojistných podmínek je pojistné úplatou za poskytnutou pojistnou ochranu v pojištění a jeho výše je uvedena v pojistné smlouvě, dle odst. 4 téhož je-li výše pojistného závislá též na věku pojištěného, považuje se za jeho věk rozdíl mezi kalendářním rokem, v němž má pojištění začít a kalendářním rokem, v němž se pojištěný narodil (všeobecné pojistné podmínky).

10. Dle obecných ustanovení speciálních pojistných podmínek pro pojištění typu [Anonymizováno] účinných ode dne [datum] (dála jako „ZPP“) je podílovou jednotkou podíl finančního fondu, který představuje nárok na část hodnoty finančního fondu; oceňovacím dnem den, ke kterému žalobkyně stanoví nákupní a prodejní cenu podílových jednotek jednotlivých finančních fondů; nákupní cenou cena, za kterou lze koupit podílovou jednotku, platná v nejbližší oceňovací den následující po dni, ke kterému bylo možno podílové jednotky zakoupit; prodejní cenou cena za kterou lze podílovou jednotku prodat; prodejní cenou současnou cena použitá k prodeji podílových jednotek na úhradu poplatků platná v den, ke kterému byly podílové jednotky prodány; prodejní cenou odloženou cena použitá k prodeji podílových jednotek neurčených k úhradě poplatků stanovená v nejbližší oceňovací den následující po dni, ke kterému byly podílové jednotky prodány; hodnotou podílových jednotek celkový počet počátečních a akumulačních podílových jednotek z jednotlivých finančních fondů vynásobený prodejní cenou odloženou příslušných fondů. Dle čl. 2 odst. 3 ZPP žalovaná při v případě pojistné události podle odst. 1 písm. a) (smrt pojištěného v době trvání pojištění) vyplatí pojistné plnění ve výši pojistné částky platné k datu pojistné události a hodnotu podílových jednotek vedených na podílovém účtu k datu, kdy pojišťovna pojistnou událost zaregistrovala. Registrace bude provedena na základě písemného oznámení pojistné události. Dle čl. 4 odst. 1 ZPP běžné pojistné zaplacené pojistníkem v prvním roce trvání pojištění bude použito k nákupu počátečních podílových jednotek jednotlivých finančních fondů podle alokačního poměru určeného pojistníkem. Jestliže dojde k navýšení běžného pojistného před koncem pojištění, bude navýšená část pojistného během následujícího roku od navýšení pojistného, nejvýše však do rozhodného výročí, použita rovněž k nákupu počátečních podílových jednotek. Dle čl. 4 odst. 2 ZPP za běžné pojistné, které nebude použito k nákupu počátečních podílových jednotek, budou nakoupeny akumulační podílové jednotky jednotlivých finančních fondů podle alokačního poměru určeného pojistníkem. Podle čl. 4 odst. 7 ZPP počet zakoupených podílových jednotek bude určen na základě nákupní ceny. Podle čl. 7 odst. 1 ZPP od data počátku pojištění bude žalovaná každý měsíc snižovat počet akumulačních podílových jednotek na podílovém účtu o částku potřebnou k úhradě rizika spojeného s pojištěním a o správní poplatek. V případě, že pojistník sjedná k pojištění připojištění, může být pojistné za platná připojištění hrazeno snižováním počtu akumulačních jednotek, není-li speciálními pojistnými podmínkami připojištění určeno jinak. Podle č.l. 7 odst. 7 ZPP částka potřebná k úhradě rizika spojeného s pojištěním podle odst. 1 se vypočte ze sazebníku, který je přístupný v sídle pojišťovny, a pojistné částky platné k datu snižování počtu akumulačních jednotek. Podle čl. 7 odst. 6 ZPP je žalovaná oprávněna odečítat z hodnoty každého finančního fondu správní poplatek přímo související s administrativními a správními náklady na řízení finančního fondu. Tento poplatek bude odečítán pravidelně při každém oceňování. Dle čl. 14 odst. 1 ZPP prodejní cena podílové jednotky finančního fondu se stanoví jako podíl hodnoty finančního fondu a celkového počtu podílových jednotek tohoto fondu. Výsledek bude zaokrouhlen nahoru nebo dolů, maximálně o 1 %. Podle čl. 14 odst. 2 ZPP nákupní cena podílové jednotky finančního fondu se stanoví tak, aby rozdíl mezi nákupní cenou a prodejní cenou činil maximálně 5 % nákupní ceny (speciální pojistné podmínky pro typ [Anonymizováno]).

11. Pojistník [adresa] zaplatil na pojistném za dobu trvání smlouvy částku [částka] (přehled došlých plateb). 12. [adresa] požádal o ukončení pojistné smlouvy žádostí ze dne [datum] (žádost o ukončení pojistné smlouvy). Dopisem ze dne [datum] informovala žalovaná [adresa] o tom, že na základě jeho výpovědi zrušila pojistnou smlouvu ke dni [datum] a bude mu zasláno odkupné ve výši [částka] (dopis ze dne [datum] – zrušení pojistné smlouvy s výplatou odkupného).

13. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum] postoupil [adresa] žalobkyni pohledávku ve výši [částka] z titulu bezdůvodného obohacení, jež má za žalovanou, neboť plnil žalované z titulu neplatné pojistné smlouvy č. [hodnota], která je součástí této smlouvy. Postoupením pohledávky nabývá postupník také příslušenství s pohledávkou spojená. Nedílnou součástí smlouvy jsou dále příloha 2. Cenové ujednání a příloha 3. Prohlášení o postoupení pohledávky (smlouva o postoupení pohledávky ze dne [datum], prohlášení o postoupení pohledávky). [adresa] postoupil tuto pohledávku žalobkyni za částku [částka] (příloha č. [hodnota] Cenové ujednání ke smlouvě o postoupení pohledávky).

14. Žalobkyně vyzvala žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení ve výši [částka] dopisem ze dne [datum], doručeným žalované [datum] (výzva k vydání bezdůvodného obohacení – předžalobní výzva, včetně dodejky).

15. Žádostí ze dne [datum] a ze dne [datum] požádal [adresa] žalovanou o zaslání výpisu z podílového účtu, jeho žádosti žalovaná vyhověla. Z výpisů se podává celkové zaplacené pojistné pojistníkem, výše dosud zaplaceného rizikového pojistného za životní pojištění a aktuální stav podílového účtu (žádosti o zaslání výpisu z podílového účtu, výpisy z podílového účtu).

16. Emailem ze dne [datum] sdělil právní asistent [jméno FO], že v návaznosti na telefonický rozhovor rekapituluje podklady a smlouva [jméno FO] [Anonymizováno] jeho a jeho manželky je jako celek absolutně neplatná a zbývá jen zjistit výši nároku, spolu s návodem jak ve věci dále postupovat, aby byl nárok vyčíslen (email [jméno FO] zaslaný dne [datum] [adresa]). 17. [adresa] zaplatil podle výpisu z interního systému žalované za dobu trvání pojistné smlouvy celkem poplatky a na rizikovém pojistném částku celkem [částka], rizikové pojistné činilo [částka] a poplatky [částka] (tabulka z interního systému žalované s výpočtem předepsaného pojistného a poplatku).

18. Dne [datum] bylo vydáno usnesení hospodářského výboru z 58. schůze Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky k situaci ohledně nárůstu počtu soudních rozhodnutí o neplatnosti pojistných smluv uzavřených po roce 2005 (pojistné smlouvy označované jako investiční životní pojištění), zahrnující výzvu České národní bance ohledně regulace pojišťoven při jejich postupu, výzvu ministryni financí aby zveřejnila možné dopady systémové neplatnosti těchto smluv (usnesení hospodářského výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky z [datum]).

19. Po právní stránce soud hodnotil věc takto:

20. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „o. z.“), tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle § 3028 odst. 3 o. z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. Pojistnou smlouvu uzavřenou dne [datum] je tak nutné posuzovat podle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“).

21. Podle ust. § 2 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě (dále jen zákon o pojistné smlouvě) je pojistná smlouva smlouvou o finančních službách, ve které se pojistitel zavazuje v případě vzniku nahodilé události poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění a pojistník se zavazuje platit pojistiteli pojistné.

22. Podle ust. § 4 odst. 1 zákona o pojistné smlouvě obsahuje vždy určení pojistitele a pojistníka, určení oprávněné osoby, určení, zda se jedná o pojištění škodové nebo obnosové, vymezení pojistného nebezpečí a pojistné události, výši pojistného, jeho splatnost a údaj o tom, zda se jedná o pojistné běžné nebo jednorázové, vymezení pojistné doby a doby, na kterou byla pojistná smlouva uzavřena, v případě pojištění osob, bylo-li dohodnuto, že se oprávněná osoba bude podílet na výnosech pojistitele, způsob, jakým se oprávněná osoba na těchto výnosech bude podílet.

23. Podle odst. 4 součástí pojistné smlouvy jsou pojistné podmínky vydané pojistitelem, nejsou-li uvedeny přímo v pojistné smlouvě. Pojistník s nimi musí být před uzavřením pojistné smlouvy prokazatelně seznámen, s výjimkou § 23 odst. 4, a bez jeho souhlasu nelze tyto pojistné podmínky měnit a podle odst. 5 pojistné podmínky obsahují zejména vymezení podmínek vzniku, trvání a zániku pojištění, vymezení pojistné události, stanovení podmínek, za kterých nevzniká pojistiteli povinnost poskytnout pojistné plnění (výluky z pojištění), způsob určení rozsahu pojistného plnění a jeho splatnost.

24. Dle § 52 odst. 1 obč. zák., spotřebitelskými smlouvami jsou smlouvy kupní, smlouvy o dílo, případně jiné smlouvy, pokud smluvními stranami jsou na jedné straně spotřebitel a na druhé straně dodavatel.

25. Dle § 55 odst. 1, 2 obč. zák., smluvní ujednání spotřebitelských smluv se nemohou odchýlit od zákona v neprospěch spotřebitele. Spotřebitel se zejména nemůže vzdát práv, které mu zákon poskytuje, nebo jinak zhoršit své smluvní postavení. (2) Ujednání ve spotřebitelských smlouvách ve smyslu § 56 se považují za platná, pokud se spotřebitel nedovolá jejich neplatnosti. Ovlivňuje-li však takové ujednání přímo i další ujednání smlouvy, může se spotřebitel dovolat neplatnosti celé smlouvy.

26. Dle § 56 odst. 1, 2 obč. zák., spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. (2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na smluvní ujednání, která vymezují předmět plnění smlouvy nebo cenu plnění.

27. Podle § 39 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

28. Dle § 451 odst. 1 obč. zák., kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat.

29. Dle § 457 obč. zák., je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal.

30. Podle § 458 odst. 1 obč. zák. musí být vydáno vše, co bylo nabyto bezdůvodným obohacením. Není-li to dobře možné, zejména proto, že obohacení záleželo ve výkonech, musí být poskytnuta peněžitá náhrada.

31. Dle § 524 odst. 1, 2 obč. zák., věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. ([právnická osoba] postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená.

32. Dle § 100 odst. 1 obč. zák., právo se promlčí, jestliže nebylo vykonáno v době v tomto zákoně stanovené. K promlčení soud přihlédne jen k námitce dlužníka. Dovolá-li se dlužník promlčení, nelze promlčené právo věřiteli přiznat.

33. Dle § 107 odst. 1, 2 obč. zák., právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení se promlčí za dva roky ode dne, kdy se oprávněný dozví, že došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo se na jeho úkor obohatil. (2) Nejpozději se právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčí za tři roky, a jde-li o úmyslné bezdůvodné obohacení, za deset let ode dne, kdy k němu došlo.

34. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že smlouva uzavřená mezi právním předchůdcem žalobkyně pojistníkem [adresa] a žalovanou je z následujících důvodů absolutně neplatná. V pojistné smlouvě bylo sjednáno tzv. hlavní pojištění, které sestává z pojištění pro případ smrti s pojistnou částkou ve výši [částka] a současně umístění pojistného do fondů, 100 % do fondu smíšeného, aniž by bylo v pojistné smlouvě nebo připojených a odkazovaných pojistných podmínkách uvedeno, jaká část pojistného sjednaného na [částka] připadá na pojistnou ochranu ve vztahu k pojištění pro případ smrti a jaká část na investování. Pojistnou smlouvou bylo sjednáno že hodnota podílových jednotek je v průběhu pojištění snižována o různé poplatky, které jsou stanoveny v Přehledu poplatků souvisejících s investičním životním pojištění [jméno FO]. V tomto směru nelze přehlédnout, že obchodní podmínky pracují hned se dvěma dokumenty, v nichž jsou stanoveny ceny. Jeden z nich je součástí produktového sešitu – svazku obchodních podmínek (Přehled poplatků), na druhý z nich odkazuje tento Přehled poplatků, kde se uvádí, že poplatky pro rizikové pojistné jsou stanovené dle Sazebníku. Tento Sazebník již však součástí obchodních podmínek není a toliko v čl. 7 odst. 7 ZPP se hovoří o tom, že Sazebník je k nahlédnutí v sídle pojišťovny a na internetových stránkách. Sama žalovaná u jednání uvedla, že pojistník [adresa] byl se Sazebníkem seznámen tak, že tento byl dostupný v sídle žalované a jejích internetových stránkách k nahlédnutí a odkázala právě na toto ustanovení čl. 7 odst. 7 ZPP. Pokud však součástí pojistného měla být také riziková složka, musí se na smlouvu vztahovat také Sazebník. Nelze tedy než dospět k závěru, že žalovaná pojistníka [adresa] řádně neseznámila se Sazebníkem, který se tak nemohl stát součástí smlouvy (srov. rozsudek občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR sp.zn. [spisová značka] ze dne [datum]). Pojistník [adresa] tak neměl v době uzavření pojistné smlouvy objektivní možnost zjistit, jaká jsou pravidla určení výše rizikového pojistného. Již z tohoto důvodu je pojistná smlouva absolutně neplatná pro absenci určitého a konkrétního smluvního ujednání o výši a způsobu stanovení rizikového pojistného. Ujednání o rizikovém pojistném je neoddělitelné od ostatního obsahu smlouvy, neboť ujednání o pojistném jako takovém je podstatnou náležitosti pojistné smlouvy o investičním životním pojištění a investiční složka bez složky pojistné u tohoto smluvního typu existovat nemůže. Nadto ve smlouvě schází informace o poplatcích, tj. o způsobu stanovení počátečních, správních a inkasních nákladů. Mezi smluvními stranami totiž dále nebylo určitě sjednáno v jaké výši náleží žalované poplatky, když podle čl. 7 odst. 1 ZPP od data počátku pojištění bude žalovaná každý měsíc snižovat počet akumulačních podílových jednotek na podílovém účtu o částku potřebnou k úhradě rizika spojeného s pojištěním a o správní poplatek, a podle čl. 7 odst. 6 ZPP je žalovaná oprávněna odečítat z hodnoty každého finančního fondu správní poplatek přímo související s administrativními a správními náklady na řízení finančního fondu. V této oblasti je pojistná smlouva neurčitá, což rovněž zakládá její neplatnost ve smyslu ust. § 37 odst. 1 obč. zák. Ujednání o poplatcích, které představují pro žalovanou zisk, a způsob výpočtu pojistného plnění, který byl pro pojistníka [adresa] při uzavření smlouvy zcela nepředvídatelný, způsobují významnou nerovnováhu v neprospěch spotřebitele a spotřebiteli tak působí újmu. Daná ujednání jsou způsobilá nastolit nerovnováhu v právech a povinnostech stran dle ust. § 56 odst. 1, 2 obč. zák. Soud tak uzavírá, že smlouva byla sjednána na dobu několika let s nejasnou nákladovou strukturou, která měla podstatný dopad na ekonomickou stránku smlouvy a pojistník jako spotřebitel nemohl tento ekonomický dopad v době uzavírání smlouvy předjímat a pokud by mu byla dopředu známa, smlouvu by zřejmě neuzavřel (Městský soud v Praze, rozsudek z [datum] č.j. [spisová značka]).

35. S ohledem na závěr o neurčitosti ujednání soud již nezjišťoval, zda jsou neurčitá ujednání nepřiměřená (resp. zda jsou způsobilá nastolit nerovnováhu v právech a povinnostech stran, tj. podrobit je přezkumu stran přiměřenosti dle § 56 odst. 1 obč. zák., resp. směrnice Rady 93/13/EHS ze dne [datum] o zneužívajících ujednáních ve spotřebitelských smlouvách), když spočívá-li důvod neplatnosti smlouvy v absenci určitého ujednání, pak soud takové ujednání nepodrobuje přezkumu z hlediska jeho přiměřenosti. Povinnost vnitrostátních soudů aplikovat tzv. zásadu efektivity je podle ustálené judikatury SDEU vázána na případy existence tzv. nepřiměřených ujednání, což není tento případ, kdy důvodem neplatnosti pojistné smlouvy byla neurčitost (obligatorních) smluvních ujednání, nikoliv jejich nepřiměřenost ve smyslu tzv. generální klauzule (čl. 3 odst. 1) směrnice Rady 93/13/EHS (NS [spisová značka]).

36. Vzhledem k absolutní neplatnosti smlouvy je plnění, které na jejím základě poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované, bezdůvodným obohacením na straně žalované ve smyslu § 451 odst. 2 obč. zák., které byla žalovaná dle § 451 odst. 1 obč. zák. povinna vydat. Smlouvou o postoupení pohledávky byla pohledávka za žalovanou postoupena z právního předchůdce žalobkyně [adresa] na žalobkyni. Žalovaná namítala, že smlouva o postoupení pohledávky ze dne [datum] je v rozporu s dobrými mravy, což vede k její absolutní neplatnosti. Poukázala na nekalé obchodní praktiky žalobkyně ve vztahu ke spotřebitelům, se kterými jedná nepoctivě a uvádí je v omyl. Svým jednáním a tlakem na ně motivovaným pouze vlastním ziskem je přiměje k odkoupení jejich pohledávky za extrémně nízkou cenu. Soud se s touto argumentací neztotožnil, v řízení bylo prokázáno poskytnutí výsledku právní analýzy [adresa] dne [datum], následně ke dni [datum] byla smlouva na základě výpovědi [adresa] ukončena a pohledávka byla na žalobkyni postoupena smlouvou ze dne [datum] za částku [částka]. Mezi jednotlivými kroky, které [adresa] v souvislosti s ukončením pojistné smlouvy činil, je zřejmá dostatečná časová prodleva, během které mohl vyhledat jakoukoliv právní pomoc a svůj postup si promyslet. Pokud žalobkyně informuje spotřebitele o možné hromadné neplatnosti smluv o investičním životním pojištění, tak v prvé řadě lze říci, že toto tvrzení může být pravdivé a za druhé to ještě neznamená, že spotřebitele proti jejich vůli nutí k výpovědi smluv a následnému postoupení pohledávek, v postupu žalobkyně soud proto neshledává rozpor s dobrými mravy. Nadto částka [částka], za kterou byla pohledávka postoupena, není nikterak zanedbatelná v poměru k hodnotě této pohledávky. Je právem spotřebitele naložit se svou pohledávkou i tak, že ji postoupí na třetí osobu, kterou může být nepochybně i společnost, jejíž činnost spočívá ve vymáhání pohledávek, ostatně na trhu jde o zcela běžnou praxi.

37. Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně nabyla postoupenou pohledávku od [adresa] platně a vzhledem k tomu, že se jedná o pohledávku ze smlouvy uzavřené mezi spotřebitelem a podnikatelem, byla postoupena i spotřebitelská ochrana jako celek. Podle § 52 odst. 1 obč. zák., spotřebitelskými smlouvami jsou smlouvy kupní, smlouvy o dílo, případně jiné smlouvy, pokud smluvními stranami jsou na jedné straně spotřebitel a na druhé straně dodavatel. Ust. § 524 obč. zák. stanoví, že s postoupenou pohledávkou přechází všechna spojená práva. Ačkoliv obč. zák. výslovně nestanoví, že při postoupení práv ze spotřebitelské smlouvy na podnikatele docházelo i k převodu spotřebitelské ochrany, s ohledem na právní kontinuitu v oblasti spotřebitelských smluv při přijetí o.z. lze poukázat na ust. § 1810 o.z., který stanoví, že ustanovení tohoto oddílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel a na závazky z nich vzniklé. Komentářová literatura k ust. § 1810 o.z. pak uvádí, že zda jde o smlouvu uzavíranou se spotřebitelem, je nutné zkoumat v okamžiku jejího uzavření. Následná ztráta postavení podnikatele nebo spotřebitele na charakteru smlouvy a závazku nic nemění. Podobně ani změna subjektu (postoupení pohledávky, převzetí dluhu, postoupení smlouvy),“ [Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část (§ 1721–2054), 1. vydání, 2014, s. 394-408: M. Hulmák]. Pokud jde o stanovisko v rámci práva EU, lze odkázat na SDEU C-755/22 dle kterého spotřebitelská ochrana je předmětem postoupení, když okolnost, že účastníky sporu v původním řízení jsou jen podnikatelé, není překážkou pro použití směrnice 2008/48 v rámci tohoto sporu, a rovněž na SDEU C383/18 v němž bylo vysloveno, že oblast působnosti této směrnice nezávisí na tom, kdo je účastníkem předmětného sporu, ale na tom, kdo je stranou úvěrové smlouvy. Právní kontinuitu v oblasti spotřebitelských smluv v českém právu pak podporuje i fakt, že ujednání o ochraně spotřebitele směřuje jak v obč. zák. tak v o.z. k zásadnímu společnému cíli, kterým je ochrana spotřebitele a v obou případech vychází i z evropských předpisů – viz. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/6/ES ze dne [datum] o ochraně spotřebitelů při označování cen výrobků nabízených spotřebiteli, a Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU ze dne [datum] o právech spotřebitelů, kterou se mění směrnice Rady 93/13/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES a zrušuje směrnice Rady 85/577/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES. Ze všech těchto důvodů soud dospěl k závěru, že spotřebitelská ochrana je předmětem postoupení pohledávky i v tomto případě.

38. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně [adresa] v souvislosti s pojistnou smlouvou uhradil žalované částku ve výši [částka] jako pojistné, přičemž žalovaná mu na odkupném vyplatila částku [částka]. Celkem tak zůstává k úhradě částka [částka].

39. Soud se přitom neztotožnil s námitkou žalované, že je potřeba započíst její nepeněžité plnění, poskytovanou pojistnou ochranu po dobu, kdy strany smlouvy vycházely z toho, že je smlouva platná, neboť princip pojistné ochrany spočívá v tom, že až v případě pojistné události je pojistitel povinen pojistníkovi vyplatit pojistné plnění. Pokud však k pojistné události nedojde, pojistitel fakticky žádnou činnost pro pojistníka nevykonává. Pokud jde o žalovanou účtované poplatky a počáteční náklady (specifikované jako administrativní poplatek za hlavní krytí, počáteční poplatky a poplatek za rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou) ve výši [částka], vyčíslené žalovanou, je zcela zřejmé, že se nejedná se o skutečné reálně vynaložené náklady, které jí vznikly v souvislosti s vedením smlouvy, nadto celá poplatková struktura dané smlouvy je zcela nejasná a neurčitá. I pokud by soud postupoval tak, že započte pojistnou ochranu ve výši sjednané a uhrazené rizikové složky pojistného a dalších poplatků, v tomto případě nelze určit, o jakou část se mělo jednat, neboť tato riziková složka pojistného a zmíněné poplatky nebyly platně sjednány. Soud tak nemá za to, že je na místě poskytování pojistné ochrany do poskytnutých plnění zohlednit, a proto nezapočetl oproti bezdůvodnému obohacení na straně žalobkyně pojistnou ochranu poskytovanou žalovanou po dobu, po kterou strany smlouvy jednaly, jako by smlouva byla platná.

40. Na shora uvedených závěrech přitom nic nemění ani to, že obě strany po řadu let přistupovaly k pojistné smlouvě jako k platné smlouvě. Pokud jde o to, kdy se právní předchůdce [adresa] dozvěděl o neplatnosti smlouvy, pak lze odkázat na email od právního asistenta ze dne [datum], z čehož plyne, že o neplatnosti smlouvy byl informován teprve po právní analýze, na kterou tento email navázal, a pokud žalovaná odkazovala na zasílání výročních dopisů (pojistek), z tohoto data vycházet nelze. Skutečnost, že ve výročních dopisech se objevuje podrobnější rozpis rozkladu placeného pojistného nemohl založit vědomí pojistníka [adresa], jakožto laika a spotřebitele, že jím uzavřená pojistná smlouva obsahuje problém právního charakteru spočívající v neurčitém ujednání a absenci Sazebníku, který zde byl již od počátku. Ani při obdržení detailnějšího ročního výpisu z pojistné smlouvy nemohl [adresa] tuto informaci nabýt, čemuž odpovídá i jeho chování, kdy po téměř 20 let přistupoval ke smlouvě jako k platné. Současně ve vztahu k objektivní promlčecí době soud konstatuje, že s ohledem na princip legitimního očekávání je nutné i v tomto případě vycházet z judikatury Městského soudu v Praze (viz např. rozsudek Městského soudu v Praze ze dne [datum] č.j. [spisová značka]). Soud je tedy toho názoru, že v dané situaci nelze aplikovat ustanovení o objektivní promlčecí době, která počne běžet dnem vzniku bezdůvodného obohacení, neboť by to odporovalo zásadě efektivity právních nástrojů, které právo dává spotřebitelům k jejich ochraně. Ačkoliv žalobkyně není spotřebitelem, postoupená pohledávka je ze smlouvy uzavřené mezi podnikatelem a spotřebitelem a rozhodující pro povahu smlouvy je okamžik jejího uzavření, resp. zda byla uzavřena mezi podnikatelem a spotřebitelem. V daném případě došlo k postoupení spotřebitelské ochrany smlouvou o postoupení pohledávky (viz shora), a je na místě proto připustit závěr o poskytnutí ochrany žalobkyni, jakožto podnikateli, která nabyla pohledávku spotřebitele a namísto něj vymáhá bezdůvodné obohacení vzniklé ze smlouvy uzavřené mezi podnikatelem a spotřebitelem. Opačný výklad by také vedl ke značnému omezení spotřebitele v tom, jak může se svou pohledávkou ze spotřebitelské smlouvy nakládat, neboť pokud by v tomto spotřebitelská ochrana nepřecházela, pak by se při postoupení pohledávky na podnikatele výrazně snížila její hodnota. Tento postup by pak byl pro spotřebitele velmi nevýhodný a v podstatě by pro něj postoupení pohledávky za extrémně nízkou cenu (která by se přirozeně úměrně snížila při částečném promlčení pohledávky v objektivní době) nedával smysl. Spotřebitel by však s ohledem na své postavení, i jakožto právní laik, neměl být nucen pohledávku vymáhat sám, když její odkup za přiměřenou cenu pro něj může být v mnoha situacích jednoduší a méně riskantní řešení. Žalobkyně tak uplatnila svůj nárok v běžící promlčecí době a k promlčení jejího práva nedošlo (§ 107 obč. zák.).

41. S ohledem na vše shora uvedené soud uložil žalované povinnost vydat žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši [částka], přičemž o příslušenství soud rozhodl podle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, s tím že splatnost vyplývá z výzvy k plnění (výrok I.).

42. O nákladech řízení (výrok II.) bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. když žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal právo na náhradu nákladů řízení, spočívajících v zaplaceném soudním poplatku ve výši [částka] a nákladů právního zastoupení advokátem. Ty jsou tvořeny 7 úkony právní služby po [částka] za každý z úkonů právní služby podle ust. § 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. (dále jen AT), za úkony právní služby převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby ze dne [datum], vyjádření ve věci ze dne [datum], vyjádření ve věci ze dne [datum], účast u jednání dne [datum] a [datum], tomu odpovídající náhrada za 7 paušálních náhrad hotových výdajů dle ust. § 13 odst. 4 AT za úkony učiněné do [datum] 3x po [částka] a za úkony učiněné po [datum] ve výši 4x [částka], odměna a náhrada hotových výdajů byly navýšeny o 21 % DPH v částce [částka], jíž je zástupce žalobkyně plátcem. Celkem tedy náklady řízení činí částku [částka], přičemž tyto byly žalobkyni přisouzeny v obecné pariční lhůtě (ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

Poučení