46 C 384/94 - 256

Rubrum

Městský soud v Brně rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Tomášem Klusákem ve věci žalobce:a) [tituly před jménem]. [Jméno žalobce] [tituly za jménem]., narozený dne [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] žalobkyně:b) [Jméno žalobkyně], narozená dne [Datum narození žalobkyně] bytem [Adresa žalobkyně] oba žalobci zastoupeni advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalovanému:1. [tituly před jménem]. [Jméno žalovaného] [tituly za jménem]., narozený dne [Datum narození žalovaného] bytem [Adresa žalovaného] žalované:2. [Jméno žalované], narozená dne [Datum narození žalované] bytem [Adresa žalované] oba žalovaní zastoupeni advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o určení vlastnického práva takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobce a) a žalobkyně b) domáhali určení, že jsou každý z ideální jedné poloviny (id. ) vlastníky jednotky č. [číslo] garáž v budově [adresa], č. p. [číslo] na pozemku p. č. [hodnota] a s touto jednotkou souvisejícího podílu na společných částech budovy č. p. [číslo] o velikosti id. 1/42 ve vztahu k celku, přičemž jednotka je zapsána na LV č. [hodnota] pro obec [obec], k. ú. [katastrální území]., se zamítá.

II. Žalobce a) a žalobkyně b) jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně žalovanému 1. a žalované 2. na náhradě nákladů řízení částku 108 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalovaných.

Odůvodnění

1. Žalobci se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhali vydání po původní žalované ([právnická osoba], IČO: [IČO] – dále jen „[Anonymizováno]“) garáže - jednotky č. [číslo], garáž, v budově č. p. [číslo], stojící na pozemku p. č. [hodnota] a s touto jednotkou souvisejícího podílu na společných částech budovy č. p. [číslo] o velikosti id. 1/42, zapsané na LV č. [hodnota] (dále jen „garáž“). Po změně žaloby se žalobci domáhali určení, že žalobci jsou každý z ideální jedné poloviny (id. ) vlastníky jednotky č. [číslo] garáž v budově [adresa], č. p. [číslo] na pozemku p. č. [hodnota] a s touto jednotkou souvisejícího podílu na společných částech budovy č. p. [číslo] o velikosti id. 1/42 ve vztahu k celku, přičemž jednotka je zapsána na LV č. [hodnota] pro obec [obec], k. ú. [katastrální území]. Žalobci spolu s ostatními zájemci podali v roce [rok] u původního žalované ([Anonymizováno]) žádost k realizaci výstavby [číslo] garáží, jež měly být vystavěny ve dvou blocích [Anonymizováno] a [Anonymizováno]. Vystavěné garáže se měly nacházet na pozemcích, jejichž výlučným vlastníkem bylo právě [Anonymizováno]. Za účelem nabytí vlastnického práva k jedné z nově vystavených garáží, a sice garáže č. [hodnota], uzavřeli dne [datum] žalobci s [Anonymizováno] smlouvu k zajištění výstavby garáží, od níž odvozovali vznik vlastnického práva. Žalobci drželi garáž v období od [datum] do [datum]. Alternativně proto namítali, že u nich došlo k mimořádnému vydržení vlastnického práva k předmětné garáži.

2. Žalovaní žalobou uplatněný nárok považovali za nedůvodný. Z pravomocného rozsudku Krajského soudu v Brně (č.j. [spisová značka]), který byl potvrzen Vrchním soudem v Olomouci ([spisová značka]), vyplývá smlouva k zajištění výstavby garáží, na základě které žalobci odvozují své vlastnické právo ke garáži č. [hodnota], je absolutně neplatná. Žalobcům k předmětné garáži nikdy vlastnické právo nesvědčilo. Nadto je nutno zdůraznit, že předchozí vlastník garáže, od kterého žalovaní garáž nabyli, tuto nabyl v dražbě, a tedy originárním způsobem nabytí. Je proto nerozhodné, kdo byl předchozím vlastníkem před dražbou. Ohledně mimořádného vydržení žalovaní namítli, že žalobci nesplnili potřebnou dobu k mimořádnému vydržení, jelikož [Anonymizováno] byli vypuzeni z držby předmětné garáže (výměna zámků právním předchůdcem žalovaných). Rovněž poukázali, že žalobci nebyli v nikoliv nepoctivém úmyslu v průběhu držby. Věděli, že nejsou vlastníky ze soudních řízení, rovněž měli povědomí o dražbě garáží. Žalovaní proto navrhli zamítnutí žaloby.

3. V podrobnostech argumentace účastníků odkazuje soud na jejich písemná podání a přednesy, které jsou součástí spisu a jsou druhé straně sporu známy.

4. Podle § 120 odst. 3 o. s. ř. soud vzal za svá skutková zjištění v podobě shodných skutkových tvrzení účastníků, že úpadek společnosti [právnická osoba], a.s. nastal ke dni [datum]. Dne [datum] byla u garáže, kterou užíval žalobce a), vyměněna zámková vložka. Věci, které měl žalobce a) v garáži, tam byly až do [datum].

5. Provedeným dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním.

6. Žalovaným náleží vlastnické právo k mj. ke garážové jednotce č. [číslo] v budově [adresa] [číslo] na pozemku p.č. [hodnota] a s touto jednotkou souvisejícího podílu na společných částech o velikosti id. [Anonymizováno] ve vztahu k celku vše v k.ú. [katastrální území], obec [obec] (výpis z katastru nemovitostí LV [hodnota] pro vlastnické právo žalovaných ohledně jednotlivých garáží, č. l. 89-90). Žalovaní nabyli vlastnické právo k dotčené garážové jednotce na základě smlouvy o převodu vlastnického práva k nemovitostem ze dne [datum] (kupní smlouva ze dne [datum], označení [č. účtu], č. l. 142-144). Předcházejícím vlastníkem uvedené jednotky byla společnost [právnická osoba] (IČO:[IČO]) (informace o stavbě č. p. [číslo], LV [hodnota] ke dni [datum], č. l. 46 + informace o jednotce [číslo] ke dni [datum]). Ta se stala vlastníkem na základě dražby dobrovolné ze dne [datum] od společnosti [právnická osoba], a.s., kdy předmětem dražby byl mj. spoluvlastnický podíl id. [Anonymizováno] na stavbě bez č.p./č.e., garáž, zapsáno na LV č. [hodnota], pro k.ú. [katastrální území], postaveno na pozemku jiného vlastníka p.č. [hodnota] na LV [hodnota]. Cena dosažená vydražením činila 9 000 000 Kč (protokol o provedené dobrovolné dražbě, č. l. 111-112 + doklad o úhradě ceny dosažené vydražením, č. l. 110 + potvrzení o nabytí vlastnictví č. dražby [Anonymizováno], č. l. 107-108 + dražební vyhláška o konání držby dobrovolné [Anonymizováno], č. l. 112v-114 + čestné prohlášení účastníka dražby dobrovolné, č. l. 118).

7. Z komunikace před provedením dražby soud zjistil, že družstvo [Anonymizováno] upozorňovalo dražebníka, že garážový objekt (kde je garáž, jež je předmětem právě projednávané věci) byl předán do správy uvedeného družstva již [datum]. Členové družstva garáže vložili do družstva jako svůj členský vklad. Družstvo žádalo zrušení dražby. Dražebník sdělil, že mu nepřísluší hodnotit pravdivost právního stavu předmětu dražby, neshledal důvod pro upuštění od dražby (upozornění na nepravdivé informace – e-mailová komunikace, č. l. 148-150 + výsledek schůzky ze dne [datum], č. l. 151).

8. Hospodářskou smlouvou o trvalém užívání nemovitého majetku ze dne [datum] [Anonymizováno] přenechal [Anonymizováno] do bezplatného trvalého užívání mimo jiné pozemky parc. č. [hodnota] a [hodnota] pro potřeby výstavby garáží na sídlišti [adresa] (hospodářská smlouva o trvalém užívání nemovitého národního majetku, č. l. 81-83 spisu Krajského soudu v Brně sp. zn. [spisová značka], dále jen spis „KS“).

9. Z informace o výstavbě garáží na [adresa] vč. plánku sídliště [adresa] soud zjistil, že v [měsíc] [rok] se zjišťoval zájem o výstavbu garáží na [adresa]. Součástí byl plánek, kde se budou kolem sídliště garáže nacházet. Existovaly zásady přidělování stavebních míst a realizace garáží na území sídliště [adresa], z nichž vyplývá, že [Anonymizováno] bude zabezpečovat výstavbu, pro skupinu stavebníků bude zastřešujícím právním subjektem, získá územní rozhodnutí a stavební povolení. Ze sdělení [právnická osoba] ze dne [datum] (+dotazník) plyne, že se žalobkyně b) jako členka družstva měla rozšířené členství pro výstavbu garáže.

10. Rozhodnutím ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno], povolil [Anonymizováno] [Anonymizováno] stavbu garážových objektů – mimo jiné garáží na pozemku parc. č. [hodnota] a [hodnota] (stavební povolení ze dne [datum], č. l. 154-156 spisu KS).

11. Dne [datum] byla mezi žalobci (jako zájemci o garáž v bloku [Anonymizováno]) a [Anonymizováno] uzavřena smlouva k zajištění výstavby garáže na sídlišti [adresa] (dále též jen „smlouva o zajištění výstavby“). V čl. II odst. 6 bylo sjednáno, že [Anonymizováno] se „zavazuje podle individuálního požadavku stavebníka zajistit vyřízení náležitostí souvisejících s vlastnickým nebo užívacím vztahem a po skončení kolaudačního řízení předat přidělenou garáž v objektu [Anonymizováno] do bezpodílového spoluvlastnictví stavebníků“. Zájemci se zavázali pracovat na stavbě dle pokynů zvolených zástupců, uhrazovat náklady s výstavbou, uhradit [Anonymizováno] jednorázovou částku 991 Kčs a na podúčet zálohovou částku 25 000 Kč (smlouva k zajištění výstavby garáže ze dne [datum]). Stavebníci nakonec uhradili částku 27 000 Kč, dále měla samospráva uhrazovat veškeré náklady na stavbu (dohoda – pověření ze dne [datum]).

12. Dodatkem č. [hodnota] ke smlouvám o zajištění výstavby ze dne [datum] (dodatek č. [hodnota] nebyl uzavřen, neboť nebyl podepsán [Anonymizováno]) byla sjednána změna čl. II odst. 6 smluv tak, že [Anonymizováno] zabezpečí převod garáží do vlastnictví žalobce do 1 měsíce od založení družstva. Zájemce „vloží garáž jako svůj členský podíl“ (dodatek č. [hodnota] smluv k zajištění výstavby + dodatek č. [hodnota] smluv k zajištění výstavby).

13. Dne [datum] byla mezi [Anonymizováno] jako odběratelem a pozdějším úpadcem společností [právnická osoba], a. s. jako dodavatelem uzavřena rámcová hospodářská smlouva č. [číslo], jejímž předmětem byla dodávka stavebních a montážních prací při výstavbě garáží pro osobní vozidla na sídlišti [adresa] (rámcová hospodářská smlouva č. [číslo]). Dne [datum] byla mezi [Anonymizováno] a [právnická osoba], a.s. uzavřena s odkazem na rámcovou hospodářskou smlouvu č. [číslo] hospodářská smlouva č. [číslo], ve které se dodavatel zavázal provést a odběratel zaplatit a odebrat 2 dvoupodlažní bloky garáží č. [Anonymizováno] a [Anonymizováno] (hospodářská smlouva č. [číslo], č. l. 76-78 spisu KS). Podle dodatku č. [hodnota] ze dne [datum] hospodářské smlouvy č. [číslo] bylo mezi zmocněnci zájemců, kteří vystupovali jako zmocněnci [Anonymizováno], a pozdějším úpadcem sjednáno zvýšení ceny dodávky o částku 168 000 Kčs s tím, že cena po přepočtu na jednu garáž bude činit 40 000 Kč (dodatek č. [hodnota] hospodářské smlouvy č. [číslo], č. l. 79-80 spisu KS).

14. Zájemci založili na ustavující schůzi konané dne [datum] novou právnickou osobu [právnická osoba] s předmětem činnosti správa a provoz garáží [Anonymizováno] a [Anonymizováno] a zabezpečení uživatelských a majetkových práv členů družstva ke garážím (zápis ustavující členské schůze družstva [Anonymizováno] ze dne [datum] vč. prezenční listiny). [právnická osoba] [právnická osoba] s předmětem činnosti správa a provoz garáží [Anonymizováno] a [Anonymizováno] a zabezpečení uživatelských a majetkových práv členů družstva ke garážím bylo zapsáno do „obchodního“ rejstříku dne [datum] (výpis z OR [Anonymizováno], č. l. 161-162).

15. Dne [datum] vydal [Anonymizováno], [Anonymizováno], na žádost [Anonymizováno] kolaudační rozhodnutí, kterým povolil užívání hromadných garáží [Anonymizováno] a [Anonymizováno] (kolaudační rozhodnutí ze dne [datum], č. l. 84-86 spisu KS). Nebyl shledán důvod pro přezkumné řízení u tohoto rozhodnutí (podnět k přezkumnému řízení na [Anonymizováno], č. l. 152)

16. Kupními smlouvami ze dne [datum] převedl [Anonymizováno] na úpadce ([právnická osoba], a.s.) nemovitosti (ideální podíl o velikosti [Anonymizováno] garážového objektu [Anonymizováno] se [Anonymizováno] garážemi na pozemku parc. č. [hodnota], k. ú. [Anonymizováno]. a ideální podíl [Anonymizováno] objektu [Anonymizováno] se [Anonymizováno] garážemi na pozemku parc. č. [hodnota], k. ú. [Anonymizováno].). Těmito smlouvami převedl [Anonymizováno] rovněž práva a povinnosti vyplývající ze smluv k zajištění výstavby garáží (č. l. 70-72 spisu KS).

17. Z přípisu ze dne [datum] týkající se bezúplatného převodu majetku soud zjistil, že se [Anonymizováno] zavázal v případě vzniku družstva garáží [Anonymizováno] + [Anonymizováno] tyto bloky převést do vlastnictví nově vzniklého družstva.

18. Z rozhodnutí o přidělení družstevní garáže ze dne [datum] (č. l. 159) včetně zápisu o dohodě o odevzdání a převzetí vystavěné garáže soud zjistil, že družstvo předalo žalobci a) garáž č. [hodnota] v bloku [Anonymizováno], a to [datum].

19. Z přípisu ze dne [datum] (č. l. 148 spisu KS) soud zjistil, že byl adresovaný ze strany [Anonymizováno] výboru stavebníků garáží [Anonymizováno] a [Anonymizováno], kdy tento výbor ze strany [Anonymizováno] vyzván k převedení peněz od stavebníků. Dále bylo sděleno, že [Anonymizováno] je jediným smluvním partnerem stavebníků a dodavatele stavby. [Anonymizováno] rovněž sděloval, že garáže jsou dosud ve vlastnictví [Anonymizováno]. Předání klíčů stavebníkům ze strany výboru bylo provedeno svévolně přes zákaz [Anonymizováno]. Stavebníci tak užívají garáže, které dosud plně neuhradili a které nejsou smluvně převedeny. Ze zápisu z jednání ze dne [datum] (č. l. 157) vyplývá snaha o převod vlastnictví na družstvo [Anonymizováno] při splnění podmínek. Ze zápisu z jednání mezi [Anonymizováno] a družstvem [Anonymizováno] ze dne [datum] (č. l. 158) plyne snaha, aby stavebníkem bylo uvedené družstvo i na jeho jméno bylo vydáno kolaudační rozhodnutí. Z přípisu ze dne [datum] (č. l. 188) vyplývá sdělení, že mělo být společnosti [právnická osoba]. uhrazeno ze strany stavebníků částka ve výši 3 056 000 Kč.

20. Žalobce a) vyzval [Anonymizováno] k vydání garáže dne [datum] (výzva k předání garáže ze dne [datum]).

21. Rozsudkem ze dne [datum], č. j. [spisová značka] (který ve výroku I. nabyl právní moci dne [datum]), Krajský soud v Brně žalobu, jíž se žalobce ([právnická osoba]), domáhal vyloučení ve výroku specifikovaných spoluvlastnických podílů na nemovitostech (dále jen „sporné spoluvlastnické podíly“ nebo „nemovitosti“) ze soupisu majetku konkursní podstaty úpadce [právnická osoba]. Šlo v pořadí o třetí rozhodnutí konkursního soudu, když předchozí rozhodnutí – rozsudek ze dne [datum], č. j. [spisová značka], kterým byla žaloba zamítnuta, zrušil Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne [datum], č. j. [spisová značka], a další rozhodnutí - rozsudek ze dne [datum], č. j. [spisová značka], kterým byla žaloba opět zamítnuta, zrušil Vrchní soudu v Olomouci usnesením ze dne [datum], č. j. [spisová značka]. K odvolání žalobce Vrchní soud v Olomouci (rozsudek Vrchního soudu v Olomouci ze dne [datum], č. j. [spisová značka], rozsudek nabyl právní moci dne [datum]) napadeným rozhodnutím potvrdil rozsudek konkursního soudu (první výrok) a rozhodl o nákladech řízení (druhý a třetí výrok).

22. Odvolací soud shodně s konkursním soudem uzavřel, že stavebníkem nemovitostí ve smyslu ustanovení § 58 odst. 2 tehdy platného zákona č. 50/1976 Sb., stavebního zákona, byl [Anonymizováno] na základě rámcové hospodářské smlouvy ze dne [datum] a především hospodářské smlouvy ze dne [datum] (v návaznosti na stavební povolení ze dne [datum] a hospodářskou smlouvu ze dne [datum]). [Anonymizováno] získal do trvalého užívání pozemky a následně i stavební povolení. Jednotliví zájemci o garáže nebyli účastníky obou hospodářských smluv s dodavatelem stavby (pozdějším úpadcem), tudíž se nemohli stát ani vlastníky (či spoluvlastníky) obou objektů garáží (nemovitostí), ani jednotlivých garáží, přestože výstavbu obou objektů financovali a přestože jejich zástupci vedli s úpadcem ohledně stavby řadu jednání. Ke smlouvám o zajištění výstavby uzavřeným mezi [Anonymizováno] a jednotlivými zájemci o garáže odvolací soud uvedl, že jde o smlouvy nepojmenované podle ustanovení § 51 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále též jen „obč. zák.“), které nejsou neplatné (potud korigoval závěry konkursního soudu). Právním důvodem poskytnutí finančních prostředků ze strany zájemců o garáže byla dohoda s budoucím vlastníkem nemovitostí ([Anonymizováno]) o jejich následném převodu, ať již do vlastnictví či užívání. A právě na základě tohoto příslibu budoucího vlastníka bylo zájemci investováno do budovaných nemovitostí. Podle odvolacího soudu šlo o plnění uskutečněné na základě právního důvodu představovaného příslibem. Po dostavbě nemovitostí, v důsledku neshod ohledně dalšího požadavku na doplatek ceny garáží, vlastník nemovitostí ([Anonymizováno]) tento svůj příslib nedodržel („ve svých důsledcích jej vůči těmto občanům odvolal“) a namísto tohoto nemovitosti (sporné spoluvlastnické podíly) převedl do vlastnictví dodavatele stavby (úpadce), který na sebe smluvně převzal nejen práva, ale i závazky vyplývající ze smluv k zajištění výstavby garáží. Jednotlivým zájemcům investujícím na základě uvedeného příslibu do stavby nemovitostí pak vznikl vůči [Anonymizováno] nárok na vydání bezdůvodného obohacení. Podle odvolacího soudu z uvedeného vyplývá, že žalobce (ani jeho členové) se nikdy nestal vlastníkem nemovitostí.

23. Usnesením Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], č. j. [spisová značka], bylo dovolání proti shora uvedenému rozsudku Vrchního soudu v Olomouci odmítnuto. Nejvyšší soud uvedl, že odvolací soud při svém závěru, že se [Anonymizováno] stal vlastníkem nemovitostí, nepostupoval nijak formalisticky (jak mu vytýká dovolatel), ale na základě podrobně provedeného dokazování vyšel nejen z toho, že [Anonymizováno] získal stavební povolení a kolaudační rozhodnutí, ale současně přihlédl i k tomu, že to byl právě [Anonymizováno], kdo uzavřel hospodářské smlouvy o výstavbě nemovitostí. Odvolací soud se dále zabýval i obsahem smluv o zajištění výstavby, které [Anonymizováno] uzavřel s jednotlivými zájemci o garáže. Jestliže si v těchto smlouvách smluvní strany ujednaly, že [Anonymizováno] jednotlivé garáže zájemcům „předá do vlastnictví“ po skončení kolaudačního řízení (k tomu srov. obdobně shora uvedené zjištění z dodatku č. [hodnota]), nelze než uzavřít, že mezi zájemci (jako osobami podílejícími se též na výstavbě nemovitostí) a [Anonymizováno] byla dohoda o vlastnickém právu, podle níž mělo vlastnické právo k nemovitostem vzniknout [Anonymizováno] (jako stavebníkovi). Teprve následně mělo být vlastnické právo převedeno jednotlivým zájemcům. Originárním nabyvatelem nemovitostí tak byl výlučně [Anonymizováno] (k tomu ve vztahu plynoucím z hospodářské smlouvy mezi úpadcem a [Anonymizováno] srov. i ustanovení § 293 odst. 2 zákona č. 109/1964 Sb., hospodářského zákoníku, ve znění účinném ke dni podpisu hospodářské smlouvy, tj. k [datum]). Z uvedeného současně vyplývá, že jednotliví zájemci se zhotovením věcí (nemovitostí) nestali vlastníky garáží (spoluvlastníky nemovitostí), přičemž dovolatel (který své právo k předmětu sporu odvozuje od zájemců – svých členů) ani netvrdí, že by sporné spoluvlastnické podíly nabyli jiným způsobem.

24. Z výzvy na žalobce ze dne 28. 8. 2018, č. l. 219 vč. podacího lístku (č. l. 240) soud zjistil, že společnost [právnická osoba] vyzvala žalobce a) k vyklizení a předání dotčené garáže do 30. 9. 2018. Rovněž jej upozornila na možnost vyklizení garáže svépomocí. Z listiny s názvem „otevření jednotky č. [číslo] předání všech věcí, které byly uskladněny ve zmiňované garáži“ ze dne [datum] (č. l. 221) soud zjistil, že dne 17. 3. 2019 došlo k otevření dotčené garáže a předání veškerého uloženého majetku žalobci a). Dále z uvedené listiny plyne, že u předmětné garáže byla dne [datum] vyměněna zámková vložka z důvodu neoprávněného užívání garáže a neuhrazení nájemného za dobu užívání. Žalobce a) podpisem potvrdil, že si převzal veškerý svůj majetek.

25. Soud provedl k důkazu videonahrávku předloženou ze strany žalovaných ohledně výměny zámkové vložky předmětné garáže. Uvedené video bylo vytvořeno dne [datum] v [Anonymizováno] hodin. Obsahem videozáznamu je tedy výměna zámkové vložky, následného otevření garáže a zkontrolování obsahu věcí. Video je ukončeno kontrolou věcí a opuštěním garáže, nikoliv výměnou zámku.

26. Ze znaleckého posudku o ceně obvyklé č. [hodnota] (č. l. 227-239) soud zjistil, že jednotková cena garáže v předmětném garážovém domě byla oceněna tímto posudkem na 189 055 Kč k 10. 8. 2017.

27. Ze smlouvy o převodu vlastnického práva k nemovitostem ze dne [datum], dokladů o úhradě stavebníků [Anonymizováno], přípisu ze dne [datum] adresovanému [Anonymizováno] [adresa], přípisu s názvem – věc: garáže [Anonymizováno], [Anonymizováno] [adresa], uplatnění slevy z dodávky, smlouvy o dílo ze dne [datum], soud nezjistil pro věc žádné rozhodné skutečnosti.

28. Další dokazování soud neprováděl, jelikož skutkový stav byl pro rozhodnutí věci zjištěn dostatečným způsobem ze shora provedených důkazů.

29. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci.

30. Žalobci se účastnili výstavby garážových objektů [Anonymizováno] a [Anonymizováno] v [adresa] za účelem získání garáže v garážovém domě. Zastřešujícím subjektem pro výstavbu garáží byl [Anonymizováno]. [Anonymizováno] získal stavební povolení a kolaudační rozhodnutí, dále uzavřel hospodářské smlouvy o výstavbě nemovitostí, přičemž dodavatelské práce na výstavbě garáží zajišťovala společnost [právnická osoba]. [právnická osoba] předalo žalobci a) garáž č. [hodnota] v bloku [Anonymizováno], a to [datum]. S tímto postupem [Anonymizováno] nesouhlasilo. Žalobce však uvedenou garáž od tohoto data užíval. Kupními smlouvami ze dne [datum] převedl [Anonymizováno] na společnost [právnická osoba]. nemovitosti (ideální podíl o velikosti [Anonymizováno] garážového objektu [Anonymizováno] se [Anonymizováno] garážemi na pozemku parc. č. [hodnota], k. ú. [Anonymizováno]. a ideální podíl [Anonymizováno] objektu [Anonymizováno] se [Anonymizováno] garážemi na pozemku parc. č. [hodnota], k. ú. [Anonymizováno].). Součástí uvedené kupní smlouvy byla i garáž žalobců. Úpadek společnosti [právnická osoba] nastal ke dni [datum]. Shora uvedené podíly včetně garáže užívané žalobci nabyla prostřednictvím dražby společnost [právnická osoba] Dne [datum] byla u garáže, kterou užíval žalobce a), vyměněna zámková vložka. Věci, které měl žalobce a) v garáži, tam byly až do [datum]. Žalovaní nabyli vlastnické právo k dotčené garážové jednotce na základě smlouvy o převodu vlastnického práva k nemovitostem ze dne [datum] od společnosti [právnická osoba]

31. Zjištěný skutkový stav podřadil soud pod následující zákonná ustanovení.

32. Podle § 80 o. s. ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

33. Podle § 1007 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), byl-li držitel z držby vypuzen, může se na vypuditeli domáhat, aby se zdržel dalšího vypuzení a obnovil původní stav. Proti žalobě na ochranu držby lze namítnout, že žalobce získal proti žalovanému nepravou držbu nebo že ho z držby vypudil.

34. Podle § 1009 odst. 1 o. z. držba zaniká, vzdá-li se jí držitel, nebo ztratí-li trvale možnost vykonávat obsah práva, které dosud vykonával. Držba rovněž zaniká, je-li z ní držitel vypuzen a neuchová si ji svépomocí nebo žalobou.

35. Podle § 1095 o. z. uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl.

36. Podle § 3066 o. z. do doby stanovené v § 1095 se započte i doba, po kterou měl držitel, popřípadě jeho právní předchůdce, věc nepřetržitě v držbě přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; tato doba však neskončí dříve než uplynutím dvou let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jde-li o věc movitou, a pěti let, jde-li o věc nemovitou.

37. Právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že podaná žaloba není důvodná.

38. Co se týče existence naléhavého právního zájmu na určení, zda tu právo žalobců je či není, tak soud vyšel z usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 5. 2011, sp. zn. 22 Cdo 2053/2009, v němž bylo konstatováno, že „navrhuje-li žalobce určení svého vlastnického práva k nemovitosti nebo jiného práva, které se zapisuje do Katastru nemovitostí České republiky (mutatis mutandis totéž platí i pro právo spoluvlastnické), je na požadovaném určení vždy naléhavý právní zájem, má-li být soudní rozhodnutí určující právo zaznamenáno do katastru nemovitostí a tímto způsobem dosaženo shody mezi stavem právním a stavem zapsaným v Katastru nemovitostí České republiky“. Dle soudu jediným možným způsobem, jak by se mohli žalobci domoci narovnání práv ke sporné garáži, je právě určovací žaloba. Proto je dle soudu naléhavý právní zájem dán.

39. Soud se nejprve zabýval argumentací žalobců, že nabyli vlastnické právo ke garáži na základě smlouvy o zajištění výstavby garáží ze dne [datum]. Soud má za to, že tato otázka již byla předmětem rozhodování soudů při zjištění totožného skutkového stavu jako v projednávané věci, a to v rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne [datum], č.j. [spisová značka], který byl potvrzen rozsudkem Vrchního soudu v Olomouci ze dne [datum], č. j. [spisová značka]. Usnesením Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], č.j. [spisová značka], bylo dovolání proti shora uvedenému rozsudku Vrchního soudu v Olomouci odmítnuto.

40. Soud na tomto místě připomíná, že by bylo v rozporu principy právního státu a předvídatelnosti soudního rozhodování, pokud by soud v jiném řízení v rámci téhož skutkového rámce nevycházel z již pravomocně přijatého právního názoru týkající se právní otázky nabytí vlastnického práva ke garážím jednotlivých zájemců o výstavbu garáží.

41. Soud se na základě shora prokázaného skutkového stavu v tomto ohledu ztotožňuje s přijatými právními závěry, že stavebníkem nemovitostí ve smyslu ustanovení § 58 odst. 2 tehdy platného zákona č. 50/1976 Sb., stavebního zákona, byl [Anonymizováno] na základě rámcové hospodářské smlouvy ze dne [datum] a především hospodářské smlouvy ze dne [datum] (v návaznosti na stavební povolení ze dne [datum] a hospodářskou smlouvu ze dne [datum]). [Anonymizováno] získal do trvalého užívání pozemky a následně i stavební povolení. Žalobci nebyli účastníky obou hospodářských smluv s dodavatelem stavby (pozdějším úpadcem společností [právnická osoba]), tudíž se nemohli stát ani vlastníky (či spoluvlastníky) dotčené garáže, přestože výstavbu objektu financovali a přestože jejich zástupci vedli s úpadcem ohledně stavby řadu jednání. Smlouvy o zajištění výstavby uzavřená mezi [Anonymizováno] a jednotlivými zájemci o garáže jsou smlouvy nepojmenované podle ustanovení § 51 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále též jen „obč. zák.“), které nejsou neplatné. Právním důvodem poskytnutí finančních prostředků ze strany zájemců o garáže byla dohoda s budoucím vlastníkem nemovitostí ([Anonymizováno]) o jejich následném převodu, ať již do vlastnictví či užívání. A právě na základě tohoto příslibu budoucího vlastníka bylo zájemci investováno do budovaných nemovitostí. Po dostavbě nemovitostí, v důsledku neshod ohledně dalšího požadavku na doplatek ceny garáží, vlastník nemovitostí ([Anonymizováno]) tento svůj příslib nedodržel („ve svých důsledcích jej vůči těmto občanům (i žalobcům odvolal“) a namísto tohoto nemovitosti (sporné spoluvlastnické podíly) převedl do vlastnictví dodavatele stavby, který na sebe smluvně převzal nejen práva, ale i závazky vyplývající ze smluv k zajištění výstavby garáží. Jednotlivým zájemcům investujícím na základě uvedeného příslibu do stavby nemovitostí pak vznikl vůči [Anonymizováno] nárok na vydání bezdůvodného obohacení.

42. Lze tedy uzavřít, že originárním nabyvatelem nemovitostí tak byl výlučně [Anonymizováno] (k tomu ve vztahu plynoucím z hospodářské smlouvy mezi úpadcem a [Anonymizováno] srov. i ustanovení § 293 odst. 2 zákona č. 109/1964 Sb., hospodářského zákoníku, ve znění účinném ke dni podpisu hospodářské smlouvy, tj. k [datum]). Z uvedeného současně vyplývá, že jednotliví zájemci, tedy ani žalobci, se zhotovením věcí (nemovitostí) nestali vlastníky garáží (spoluvlastníky nemovitostí). Žalobci tedy ani nenabyli vlastnické právo ke garáži na základě smlouvy o zajištění výstavby garáží ze dne [datum], jelikož příslib dalšího převodu vlastnictví nebyl ze strany [Anonymizováno] dodržen.

43. První rovina argumentace žalobců o nabytí vlastnického práva ke sporné garáži byla tedy dle soudu nedůvodná.

44. Dále se soud zabýval námitkou žalobců, že nabyli vlastnické právo k předmětné garáži na základě mimořádného vydržení, a to ve smyslu § 1095 o. z.

45. Dle soudu obecně platí, že držba předpokládá faktické ovládání věci (corpus possessionis – slovy zákona: „výkon práva“) a držební vůli (animus possidendi – slovy zákona: „pro sebe“). Pro vznik držby je nezbytné naplnění dvou předpokladů: vůle s věcí nakládat jako s vlastní (animus possidendi - prvek subjektivní) a faktické ovládání věci - panství nad věcí (corpus possessionis - prvek objektivní). Faktickým ovládáním se nerozumí jen fyzické ovládání věci. Fakticky věc ovládá ten, kdo podle obecných názorů a zkušeností vykonává tzv. právní panství nad věcí (srov. Občanský zákoník III. Věcná práva (§ 976–1474), 2. vydání, 2021, s. 81 - 85: J. Spáčil). Dle soudu lze na základě zjištěného skutkového stavu konstatovat, že žalobci byli držiteli garáže od [datum], kdy byla ze strany [právnická osoba] garáž žalobci a) předána k užívání. V řízení nebylo tvrzeno ani jinak zjištěno, že by žalobci přestali garáž užívat.

46. Podle § 134 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“), oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost. Oprávněným držitelem je v souladu s tímto ustanovením pouze taková osoba, která vykonává faktické panství nad věcí, nebo taková, která vykonává právo pro sebe, nakládá s věcí jako s věcí vlastní a je současně v dobré víře, a to se zřetelem ke všem okolnostem, že jí věc nebo právo patří. Soud má za to, že u žalobců v posuzované věci nemohlo dojít k vydržení vlastnického práva k předmětné garáži dle § 134 odst. 1 obč. zák., jelikož se zřetelem ke všem okolnostem nebyli v dobré víře, že jim garáž patří. Uvedené lze dovodit, že sám [Anonymizováno] sděloval [právnická osoba], jehož byli žalobci členy, že garáže jsou dosud ve vlastnictví [Anonymizováno]. Předání klíčů stavebníkům ze strany výboru bylo provedeno svévolně přes zákaz [Anonymizováno]. Uvedené lze rovněž dovodit i z vedení tohoto sporu od roku 1994, kdy se tedy žalobci původně po [Anonymizováno] domáhali právě vydání předmětné garáže do jejich bezpodílového vlastnictví, což dle tvrzení v žalobě nebylo ze strany [Anonymizováno] učiněno. Dle soudu lze tedy uzavřít, že žalobci nemohli být v dobré víře, že jim garáž patří po celou dobu plynutí vydržecí doby.

47. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 19. 4. 2022, sp. zn. 22 Cdo 3387/2021, konstatoval, že „z § 3066 vyplývá, že vlastnické právo k věci nabude mimořádným vydržením držitel, který měl před 1. 1. 2019 věc po stanovenou dobu v držbě „nikoliv v nepoctivém úmyslu“, a to i se započtením stejně kvalifikované držby jeho předchůdce, pokud ovšem ten sám již vlastnické právo vydržením nenabyl. K započtení je způsobilá i doba držby před 1. 1. 2014“. Pro projednávanou věc lze dle soudu konstatovat, že žalobci vlastnické právo k předmětné garáži vydržením nenabyly dle obč. zák. Mohli tak nabýt vlastnické právo k dotčené garáži na základě mimořádného vydržení dle § 1095 o. z., pokud měli garáž v držbě v nikoliv nepoctivém úmyslu k [datum] a zároveň po dobu 20 let. Dle soudu podmínku 20 let žalobci splnili již v roce [rok], nicméně institut mimořádného vydržení přináší o. z. od 1. 1. 2014, přičemž dle přechodného ustanovení § 3066 o. z. museli mít žalobci dotčenou garáž v držbě i k 1. 1. 2019. Dle soudu tato podmínka splněna nebyla.

48. Dle soudu bylo v řízení prokázáno, že prostřednictvím faktického jednání v podobě výměny zámkové vložky u dotčené garáže dne [datum] ze strany společnosti [právnická osoba] došlo u žalobců ke ztrátě jednoho z pojmových znaků držby, a to faktického ovládání věci. Žalobci tak bylo znemožněno fakticky ovládat garáž prostřednictvím jejího užívání. Žalobci neměli jakékoliv panství nad věcí. To, že tam měl žalobce a) stále uskladněny věci, ke kterým se však nemohl dostat, nemůže nad ztrátou faktického ovládání garáže ničeho změnit.

49. Uvedeným faktickým jednáním došlo u žalobců k vypuzení z držby garáže ve smyslu § 1009 odst. 1 o. z. V řízení bylo prokázáno, že žalobci si neuchovali držbu svépomocí ani žalobou. Držba žalobců tak zanikla ve smyslu § 1009 odst. 1 o. z. V rozsudku ze dne 10. 5. 2023, sp. zn. 22 Cdo 2307/2022, Nejvyšší soud konstatoval, že k vydržení práva nemůže dojít, ztratí-li držitel držbu (§ 1009 odst. 1 o. z.) dříve, než uplyne vydržecí doba. Vlastník věci, resp. – subjekt vlastnického práva, proto zabrání mimořádnému vydržení zejména tím, že s držitelem uzavře dohodu o předání držby vlastníkovi; přitom ani nemusí dojít ke změně ve fyzickém ovládání věci (viz tzv. constitutum possessorium, kdy držitel předává držbu jinému, a zůstává jeho detentorem).

50. V projednávané věci tedy před uplynutím vydržecí doby, tj. před [datum], konkrétně [datum] došlo k zániku držby, a proto nemohlo ze strany žalobců dojít k mimořádnému vydržení vlastnického práva k předmětné garáži.

51. Dle soudu v projednávané věci žalobci odmítali společnosti [právnická osoba] vyklidit garáž. Dle výzvy uvedené společnosti k vyklizení garáže mělo ze strany žalobců dojít do [datum] (žalobci tedy odmítali předat držbu vlastníkovi). Soudu jsou známy závěry Nejvyšší soudu z rozsudku ze dne 10. 5. 2023, sp. zn. 22 Cdo 2307/2022, Nejvyšší soud uvedl, že pokud však držitel, který nenabyl věc v nepoctivém úmyslu, odmítá vlastníkovi držbu předat, resp. vzdát se jí, může vlastník v průběhu vydržecí doby zabránit mimořádnému vydržení v zásadě jen žalobou napadající držbu nebo tvrdící nepoctivý úmysl držitele při jejím nabytí, tedy zpravidla žalobou na ochranu vlastnického práva (§ 1040 o. z.), nebo, má-li na určení naléhavý právní zájem, žalobou na určení svého práva či určení, že držiteli držené právo nenáleží (§ 80 o. s. ř.). Bude-li žalobě vyhověno, považuje se držitel od okamžiku, kdy mu byla doručena žaloba, za držitele jednajícího v nepoctivém úmyslu.

52. V projednávané věci však dosavadní vlastník zvolil jiný způsob než shora naznačený v rozhodnutí Nejvyššího soudu. Rozhodl se fakticky zabránit žalobcům v užívání garáže (vypudil je z držby), v důsledku čehož došlo před uplynutím vydržecí doby u žalobců k zániku držby. Dle soudu právní úprava dávala žalobcům možnost ochrany jejich držby, ze které byli vypuzeni, prostřednictvím buď ochrany držby svépomocí nebo žaloby na ochranu držby ve smyslu § 1007 odst. 1 o. z. Při vypuzení z držby tak nezaniká držba, pokud si držitel uchoval držbu svépomocí (§ 1006) nebo podal žalobu na ochranu držby (§ 1007 odst. 1 o. z.). Držitel je tak držitelem i v případě, kdy sice již nemá corpus, protože byl vypuditelem z držby vypuzen, ale brání se podáním žaloby dle § 1007 odst. 1 o. z. V době od podání žaloby až do rozhodnutí soudu je tak žalobce (v žalobě na ochranu držby) nezbytné považovat držitele, i když corpus nemá. V případě neúspěchu žaloby žalobce je však možné říci, že držitel ztratil držbu již okamžikem, kdy byl skutečně z držby vypuzen. V případě úspěchu své žaloby je i nadále žalobce považován za držitele. Pokud tak žalobci v posuzované věci nepostupovali, tak dle soudu jejich držba zanikla [datum]. Soud má za to, že ze strany žalobců nelze argumentovat, že nevěděli, že došlo k výměně zámkové vložky. Dle soudu právo náleží bdělým, a pokud se žalobci dokázali o vlastnické právo k dotčené garáži soudit, tak sami sebe mohli chránit před vypuzením z držby. V dopise ze dne 28. 8. 2018 navíc společnost [právnická osoba] vyzvala žalobce a) k vyklizení a předání dotčené garáže do 30. 9. 2018. Rovněž jej upozornila na možnost vyklizení garáže svépomocí.

53. S ohledem na výše uvedené soud dospěl k závěru, že žalobcům vlastnické právo ke garážové jednotce č. [číslo] garáž v budově [adresa], č. p. [číslo] na pozemku p. č. [hodnota] a s touto jednotkou souvisejícího podílu na společných částech budovy č. p. [číslo] o velikosti id. [Anonymizováno] ve vztahu k celku, nenáleží, a proto soud podanou žalobu jako nedůvodnou zamítl.

54. Výrok II. je odůvodněn skutečností, že žalovaným náleží náhrada nákladů řízení proti žalobcům jako účastníkům řízení, kteří ve věci úspěch neměli, a to dle § 142 odst. 1 o. s. ř.

55. Náklady žalovaných tvoří odměna za zastoupení ve výši 8 700 Kč/úkon – 12 úkonů, tj. 104 400 Kč podle § 7 bod 5 ve spojení s § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif ve znění pozdějších předpisů (dále jen „advokátní tarif“) dle ceny určené znaleckým posudkem ve výši 189 055 Kč (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 670/2006) , dále paušální náhrada výdajů ve výši 300 Kč za každý úkon právní služby podle § 13 odst. 1, 4 advokátního tarifu, jimiž jsou 2 x příprava a převzetí zastoupení (původní žalovaný [právnická osoba] + žalovaní), vyjádření k žalobě ze dne 3. 2. 2022 + 21. 11. 2022, účast na jednání soudu dne [datum], písemné podání ve věci samé ze dne 23. 1. 2023, účast na jednání soudu dne [datum], účast na jednání soudu dne [datum] (2 úkony – jednání delší než 2 hodiny), písemné podání ve věci samé ze dne 15. 1. 2024, účast na jednání soudu dne [datum] (2 úkony – jednání delší než 2 hodiny) podle § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) advokátního tarifu v celkové výši 3 600 Kč. Náhradu nákladů řízení v celkové výši 108 000 Kč uložil soud zaplatit společně a nerozdílně žalobcům, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.) k rukám zástupce žalovaných (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

56. Zbylé požadované úkony soud vyhodnotil jako neúčelně vynaložené náklady, jelikož ve věci samé ničeho nepřinesly. Jednalo se o např. doplňující sdělení soudu. Proto za ně odměnu a paušální náhradu hotových výdajů zástupci žalovaných nepřiznal. Jednalo o písemné podání ve věci ze dne 20. 12. 2021 + 2. 2. 2023 + 16. 1. 2024.

Poučení