46 C 69/2024 - 158

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl samosoudkyní JUDr. Helenou Havlíkovou ve věci žalobce: [Jméno žalobce]., IČO [IČO žalobce] sídlem [Adresa žalobce] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], narozený [Datum narození žalovaného] bytem [Adresa žalovaného] zastoupená advokátem [Anonymizováno] [Anonymizováno] o vyklizení nemovitých věcí takto:

Výrok

I. Žaloba, jíž se žalobce po žalovaném domáhal vyklizení pozemku parc.č. [Anonymizováno], jehož součástí je stavba bez [Anonymizováno]., jiná stavba, a pozemku parc. č. [Anonymizováno] jehož součástí je stavba bez [Anonymizováno], garáž, oba v katastrálním území [adresa], obec [adresa], zapsaných v katastru nemovitostí na LV č. [hodnota], vedeném Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště [adresa], se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku [částka] a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalovaného.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou domáhal vyklizení shora uvedených pozemků a staveb s odůvodněním, že žalobce a žalovaný jsou podílovými spoluvlastníky těchto nemovitých věcí s tím, že žalobce je většinovým spoluvlastníkem, jeho podíl činí ideálních [Anonymizováno], žalovaný je menšinovým spoluvlastníkem s podílem ideálních 3/8. Žalobce nabyl svůj podíl od [právnická osoba] a [jméno FO] (dále jen dřívější, nebo původní spoluvlastníci), na základě kupní smlouvy ze dne [datum]. Žalobce byl zapsán v katastru nemovitostí jako výlučný vlastník svého podílu na nemovitostech dne [datum] s právními účinky zápisu ke dni [datum]. V mezidobí bylo vydáno předběžné opatření usnesením č.j. [spisová značka], kterým bylo dřívějším spoluvlastníkům zakázáno nakládat s jejich spoluvlastnickými podíly na nemovitostech, toto předběžné opatření bylo zrušeno usnesením Městského soudu v Praze ze dne [datum], č.j. [spisová značka]. Žalobce od dřívějších spoluvlastníků obdržel podklady z nichž vyplývá, že žalovaný není oprávněn nemovitosti užívat. Dopisem ze dne [datum] bylo žalovanému oznámeno přijetí rozhodnutí dřívějších spoluvlastníků nemovitostí o záležitosti týkající se nemovitostí, kterým spoluvlastníci vyslovili souhlas s tím, aby nemovitosti byly veřejně nabídnuty ke komerčnímu pronájmu, a aby nemovitosti byly pronajaty ekonomicky nejvýhodnější nabídce. Uvedené rozhodnutí spoluvlastníků bylo přijato i přes to, že pro nej žalovaný nehlasoval, neboť s přijetím rozhodnutí vyslovili souhlas dřívější spoluvlastníci jako spoluvlastníci většinového podílu na nemovitostech. Oznámením o rozhodnutí byl žalovaný vyzván, aby nemovitosti vyklidil, přičemž lhůta k vyklizení uplynula dne [datum]. Dne [datum] byla dřívějším spoluvlastníkům doručena odpověď žalovaného, že nemovitosti odmítá vyklidit. Poté, co došlo k převodu vlastnického práva na žalobce, byl žalovaný výzvou ze dne [datum] a výzvou ze dne [datum] prostřednictvím jeho právního zástupce opětovně vyzván k vyklizení nemovitostí do 15 dnů od doručení uvedené výzvy. Žalovaný nemovitosti nevyklidil. Rozhodnutí spoluvlastníků spočívající v rozhodnutí o pronájmu společné věci je rozhodnutím o běžné správě, k jeho přijetí stačí prostá většina hlasů. Dřívější spoluvlastníci dne [datum] vyrozuměli žalovaného o potřebě rozhodnout o společné věci a dali mu prostor hlasovat, přičemž tento se k návrhu nikterak nevyjádřil, dřívější spoluvlastníci tedy měli zato, že s ním nesouhlasí. Následně dne [datum] oznámili žalovanému, že vyslovili souhlas s návrhem, aby:

1. Nemovitosti byly veřejně nabídnuty ke komerčnímu pronájmu 2. Nemovitosti byly pronajaty nejvýhodnější nabídce s tím, že návrh rozhodnutí byl přijat, neboť s ním souhlasila [Anonymizováno] většina hlasů všech spoluvlastníků. Rozhodnutí tedy bylo v tomto znění přijato a stalo se závazným i pro žalovaného, který jej nerespektuje, nemovitosti dále užívá, aniž by k tomu měl právní důvod. Žalovaný nemovitosti nevyklidil ani přes předžalobní výzvu, jež mu byla žalobcem zaslána dne [datum].

2. Žalobce dále uvedl, že žalovaný užívá předmětné nemovitosti celé, ačkoliv je menšinovým spoluvlastníkem a jeho podíl jsou ideální 3/8. Činí tak proti vůli žalobce jako většinového spoluvlastníka a za užívání, resp. nadužívání dlouhodobě neplatí žádnou náhradu. Užíváním nemovitostí brání tomu, aby mohly být nabídnuty ke komerčnímu pronájmu a následně pronajaty, neboť nelze splnit jeden ze základních předpokladů nájemního vztahu, a to je předání předmětu nájmu k užívání nájemci. Protože žalovaný maří možnost užívat společnou věc a vykonávat k ní vlastnická práva, tedy i rozhodnout o jejím pronájmu, přijali dřívější spoluvlastníci uvedené rozhodnutí jehož součástí byla i povinnost žalovaného nemovitosti vyklidit, aby tak rozhodnutí mohlo být realizováno. Žalovaný toto rozhodnutí nerespektuje, maří jeho realizaci a především brání užívání nemovitostí z nichž by měli prospěch všichni spoluvlastníci v poměru odpovídajícím jejich podílu. V praxi je nemožné sjednat komerční pronájem nemovitostí před tím, než dojde k jejich vyklizení. Až poté, co budou nemovitosti vyklizeny, je možné je pronajmout a současně splnit povinnost pronajímatele předat je do užívání nájemci. Obrácený postup by znamenal, že žalobce by musel nejprve hledat nájemce, který by pak musel strpět, že právo nájmu by mohl vykonávat až poté, co žalobce dosáhne vydání rozhodnutí o vyklizení. Takový proces by trval několik let a žádný nájemce by nestrpěl tak dlouhý odklad užívání předmětu nájmu. Jednání mezi dřívějšími spoluvlastníky a společností [právnická osoba]., která o pronájme nemovitostí projevila zájem, byla zmařena, neboť společnost [právnická osoba]. následně zjistila, že nemovitosti nejsou k dispozici, když je užívá žalovaný a odmítá je vyklidit Žalovaný byl o nabídce pronájmu informován, nabídka mu byla řádně odeslána [datum] a on si ji nevyzvedl, vrátila se tedy zpět odesílateli. Žalobce dále poukázal na princip majorizace při rozhodování o společné věci, kdy se menšinový spoluvlastník musí podřídit rozhodnutí většiny spoluvlastníků počítané podle velikosti podílů. Zmínil i rozhodnutí Nejvyššího soudu [spisová značka] a [spisová značka], řešící případy, kdy se většinoví spoluvlastníci domáhají proti menšinovému spoluvlastníku vyklizení nemovitosti nebo její části. Většinoví spoluvlastník má právo rozhodnou o tom, za jakých podmínek a kým bude nemovitost užívána. Shrnul, že žalovaný se nemůže dovolávat užívacího titulu k nemovitostem jako spoluvlastník, neboť jeho užívání je v rozporu s většinovou vůli spoluvlastníků, neboť dřívější spoluvlastníci žalovanému tento titul zákonem předvídaným způsobem odejmuli a tento stav trvá.

3. Žalobce dále poukázal na vývoj vztahů mezi spoluvlastníky a popsal další řízení, v nichž jsou řešeny spory žalobce a žalovaného plynoucí ze spoluvlastnictví uvedených nemovitostí, a sice řízení vedené u zdejšího soudu pod sp.zn. [spisová značka], kdy z rozsudku ze dne [datum], č.j. [spisová značka] vyplývá, že mezi žalovaným a dřívějšími spoluvlastníky nebyla uzavřena dohoda o správě nemovitosti. Rovněž z rozsudku plyne, že žalovaný se k držbě nemovitostí dostal přes [adresa], vyděděného syna zůstavitele [adresa], který se vydědění nebránil. Žalovaný se tak ujmul držby díky součinnosti osoby, která k věci neměla žádné právo, z výpovědi žalovaného v tomto řízení plyne i to, že jeho cílem bylo získat nemovitosti jako celek, tedy odkoupit je. Poukázal rovněž na účastnickou výpověď [jméno FO] (dřívější spoluvlastnice) v tomto řízení s tím, že tato podepsala souhlas s umístěním dílny v domnění, že tam žalovaný bude opravovat své auto, ne že to bude mít jako místo výkonu podnikání. Žalovaný v tomto řízení rovněž v rámci účastnického výslechu uvedl, že nedisponuje žádnou nájemní smlouvou k nemovitostem. Protože žalovaný žalobci za nadužívání nemovitostí nic neplatí, vede s ním žalobce spor o vydání bezdůvodného obohacení u Obvodního soudu pro [adresa] pod sp.zn. [spisová značka], v němž žalovaný obstruuje a svými odvoláními do procesních rozhodnutí fakticky brání projednání žaloby. Druhé soudní řízení v němž je žalováno o vydání bezdůvodného obohacení za další období bylo zahájeno dne [datum].

4. Žalobce rovněž poukázal na to, že žalobce je podnikatelem pouze formálně. Žalovaný tvrdí, že mu nemovitosti slouží k obživě, což dovozuje z faktu, že na v nich má evidovanou provozovnu a podniká jako provozovatel autoservisu. Žalovaný se snaží prosadit, aby mohl nemovitosti užívat i proti vůli většinového spoluvlastníka, a to na základě jeho podnikání v nemovitostech. O podnikání žalovaného však není možné dohledat žádné veřejně dostupné informace, ačkoliv se má jednat o autoservis. Žalovaný není registrován jako plátce DPH, žalovaný tedy nikdy nedosáhl obratu ve výši [částka] ročně, jeho tržby tedy nemohou přesahovat [Anonymizováno]-[částka] měsíčně. Vzhledem k tvrzení, že zde má být provozován autoservis je zřejmé, že význam tvrzené podnikatelské činnosti z hlediska zajišťování obživy žalovaného je zanedbatelný. Jeho užitek plynoucí z tvrzené činnosti je zřejmě nižší, než užitek, které by bylo možné dosáhnout pronájmem nemovitostí třetí osobě. Tvrzení žalovaného o užívání nemovitostí k obživě je proto účelové a vedené snahou navodit dojem, že mohou existovat skutečnosti odůvodňující jeho setrvání v nemovitostech bez ohledu na většinovou vůli spoluvlastníků. Způsob užívání nemovitostí žalovaným je protiprávní i z hlediska veřejnoprávních předpisů, a to z důvodu propadlé kolaudace, žalobce se proto obrátil na Úřad městské části [adresa], odbor živnostenský.

5. Žalovaný se ve věci vyjádřil a nárok žalobce neuznal. Uvedl, že mezi účastníky jsou dlouhodobě složité vztahy a probíhá mezi nimi několik soudních sporů. Žalovaný je jediný, kdo předmětné nemovitosti užívá a zároveň se o ně stará, původní spoluvlastníci o ně nejevili dlouhodobě zájem. Původní spoluvlastnice paní [jméno FO] udělila žalovanému souhlas s umístěním provozovny podnikání, a sice autoservisu, který slouží žalovanému k obživě. Původní spoluvlastníci nezpochybňovali právo žalovaného nemovitosti takto užívat, naproti tomu žalobce nemá k nemovitostem vztah, neprojevil zájem je užívat a má pouze zájem na zisku z dalšího prodeje. Vzhledem k tomu, že žalovaný užívá nemovitosti ke své obživě, je pro něj zcela zásadní stabilita spoluvlastnických vztahů. Ve chvíli, kdy se žalovaný dozvěděl, že původní spoluvlastníci mají zájem podíl na nemovitostech prodat, žalovaný v zájmu zachování stability svého podnikání se rozhodl je odkoupit a nabídl stejnou kupní cenu jaká byla nakonec zaplacena žalobcem. Jedinou motivací, proč se původní spoluvlastníci rozhodli prodat podíl žalobkyni a nikoliv jemu byla jejich osobní averze k němu a snaha ho poškodit. Dřívější spoluvlastníci se nijak netají svou snahou uškodit žalovanému. Žalovaný má za to, že původní spoluvlastníci porušili svou zákonnou povinnost nepoškozovat ostatní účastníky právních vztahů včetně žalovaného a jednali tak v rozporu s dobrými mravy, přičemž následkem toho je neplatnost kupní smlouvy uzavřené mezi původními spoluvlastníky a žalobkyní o převodu podílů, ve smyslu ust. § 580 odst. 1 o.z. Jejich pomstychtivé jednání je v rozporu s dobrými mravy, a převod nemovitostí na žalobkyni je proto neplatný. Žalovaní uzavřeli kupní smlouvu se žalobcem až v průběhu řízení o vypořádání spoluvlastnictví vedeného u Obvodního soudu pro [adresa] po sp.zn. [spisová značka], z čehož je zřejmé, že jedinou snahou původních spoluvlastníků bylo znemožnit žalovanému nabytí všech podílů k nemovitostem.

6. Rozhodnutí přijaté dřívějšímu spoluvlastníky ve znění: Spoluvlastníci nemovitostí souhlasí s tím, aby:

1. Nemovitosti byly veřejně nabídnuty ke komerčnímu pronájmu.

2. Nemovitosti byly pronajaty ekonomicky nejvýhodnější nabídce., nebylo přijato platně a účinně. Žalovaný byl dopisem ze dne [datum] informován o tom, že původní spoluvlastníci obdrželi od zájemce společnosti [právnická osoba]. nabídku k pronájmu nemovitostí za [částka] měsíčně a s ohledem na tuto nabídku mají spoluvlastníci za to, že je komerční pronájem nemovitostí nejvhodnějším způsobem využití nemovitostí z důvodu ekonomické přínosnosti pro všechny spoluvlastníky a z tohoto důvodu vyzývají žalovaného ke společnému jednání a nalezení této nejvýhodnější nabídky, přičemž touto nabídkou může být stávající nabídka společnosti [právnická osoba]., kdy je však možné, že na trhu by bylo možné získat i výhodnější nabídky nájmu nemovitostí. Dále požádali žalovaného o sdělení stanoviska „k nabídce společnosti [právnická osoba]. a záměru původních spoluvlastníků pronajmout nemovitost jako celek zájemci, který ve lhůtě deseti (10) dnů ode dne doručení této výzvy ke společnému jednání“. Následně dopisem ze dne [datum] byl žalovaný dále vyrozuměn, že původní spoluvlastníci navrhují přijmout rozhodnutí spoluvlastníků o běžné záležitosti týkající se nemovitosti, a to takto: Spoluvlastníci nemovitostí souhlasí s tím, aby:

1. Nemovitosti byly veřejně nabídnuty ke komerčnímu pronájmu.

2. Nemovitosti byly pronajaty ekonomicky nejvýhodnější nabídce. Tímto dopisem byl žalovaný rovněž vyzván, aby hlasoval o návrhu rozhodnutí v tomto znění, a to do 14 dnů ode dne doručení dopisu. Dále byl upozorněn, že pokud bude rozhodnutí spoluvlastníky přijato, bude povinen nemovitosti vyklidit tak, aby mohly být pronajaty třetí osobě. Podle razítka na obálce byl dopis odeslán žalovanému až [datum]. Následně dopisem ze dne [datum] byl žalovaný informován, že dřívější spoluvlastníci vyslovili v souladu s ust. § 1128 o.z. se shora uvedeným návrhem rozhodnutí souhlas a přílohou byl i dokument označený jako protokol o hlasování spoluvlastníků o běžné záležitosti spoluvlastnictví datovaný [datum], dle kterého původní spoluvlastníci hlasovali o běžné záležitosti týkající se nemovitosti a vyslovili souhlas se zněním návrhu: Spoluvlastníci nemovitostí souhlasí s tím, aby:

1. Nemovitosti byly veřejně nabídnuty ke komerčnímu pronájmu.

2. Nemovitosti byly pronajaty ekonomicky nejvýhodnější nabídce. Z uvedeného je patrné, že dřívější spoluvlastníci hlasovali o návrhu dříve, než se o něm mohl žalovaný vůbec dozvědět. Dopis ze dne [datum] není rozhodný, neboť výzva v něm uvedená se týká konkrétního návrhu ze strany zájemce společnosti [právnická osoba]. a obecného záměru pronajmout nemovitosti nejvýhodnější nabídce, tento dopis však neobsahoval konkrétní návrh rozhodnutí, o kterém by tak byl žalovaný informován a ani výzvu k hlasování. Navíc, pokud se jedná o pronájem nemovitostí, v nichž žalovaný jako jeden ze spoluvlastníků aktivně vykonává podnikání, které slouží jeho obživě, nejedná se o rozhodnutí o běžné správě, ale spíše půjde o rozhodnutí o významné záležitosti podle § 1129 o.z., které vyžaduje alespoň dvě třetiny většiny hlasů spoluvlastníků. Dopisem ze dne [datum] žalovaný sdělil ostatním spoluvlastníkům, že je připraven dohodnout se na rozumné náhradě za užívání nemovitosti, příp. odprodeji, a vyřešit komplexně i další nároky uplatněné mezi stranami. Není tedy pravdou, že by odmítl nemovitosti vyklidit, naopak navrhoval společné jednání za účelem nalezení komplexního řešení i dalších sporů mezi účastníky. Žalovaný dále poukázal rovněž na znění přijatého rozhodnutí, které vzhledem k jeho obsahu, směřovalo ke schválení procesu, dle kterého by měla být nejprve neurčitému okruhu subjektů učiněna veřejná nabídka k pronájmu a následně z přijatých nabídek po procesu porovnání ekonomické výhodnosti nabídek taková nabídka vybrána. Uvedený postup nicméně současně nijak nevylučoval, aby se případného procesu veřejné nabídky a následného uzavření smlouvy účastnil i kterýkoliv ze stávajících spoluvlastníků, pokud by jeho nabídka splňovala podmínky stanovené zamýšleným rozhodnutím spoluvlastníkům a žalovaný projevil nezpochybnitelnou vůli v prostorách nemovitosti nadále podnikat a setrvat. Nikdy nebyla učiněna jakákoliv forma veřejné nabídky nemovitosti k pronájmu, jakožto krok 1 nezbytný k následnému hodnocení ekonomické výhodnosti došlých nabídek. V celém procesu nebylo nijak zohledněno jeho postavení jakožto jednoho ze spoluvlastníků společné věci. I kdyby bylo rozhodnuti původních spoluvlastníků přijato a odsouhlaseno formálně bez vad, což nebylo, je neakceptovatelné, aby další rozhodnuti z tohoto vyplývající byla učiněna bez jakéhokoliv zohlednění žalovaného jakožto spoluvlastníka. Žalovaný nebyl seznámen se s formou veřejné nabídky a jejími parametry ani s obsahem případně přijatých nabídek pronájmu, nemohl se vyjádřit ke způsobu výběru a samotnému výběru finální nabídky a posoudit, zda jde skutečně o ekonomicky nejvýhodnější nabídku.

7. Žalovaný rovněž zpochybnil nabídku společnost [právnická osoba]. stran její pravosti, vážnosti, a tedy i platnosti. Vyjádřil pochybnost o existenci zájemce, domnívá se, že de o nabídku tzv. na oko, jejímž účelem má být pouze snaha, aby přestal užívat společné pozemky jako jeden ze spoluvlastníků, které jako jediný dlouhá léta užívá k podnikání a jako zdroj obživy. Nabídka na pronájem nemovitosti nebyla zájemcem žalovanému zaslána, ani nebyl žalovaný společnosti [právnická osoba]. v minulosti kontaktován. Z návrhu smlouvy přiloženého k dopisu zájemce ze dne [datum] vyplývá, že zájemce věděl, že nemovitosti jsou v podílovém spoluvlastnictví několika spoluvlastníků (i žalovaného). V tomto dopise se zájemce výslovně zmiňuje též o tom, že provedl místní šetření okolí a vyhodnotil předmětné nemovitosti jako vhodné pro účely podnikání zájemce. Pokud by tomu tak skutečně bylo, muselo by být zájemci zcela zřejmé, že v prostorách nemovitosti provozuje žalovaný vlastní podnikání, nemovitosti jsou plně využívány, a zájemce by tedy měl kontaktovat napřímo zejména žalovaného s jakoukoliv nabídkou na pronájem, to se však nestalo. Není zřejmé, zda nabídka k pronájmu ze strany zájemce nadále trvá, když byla učiněna před dvěma lety. Od doby této komunikace, která navíc proběhla pouze mezi původními spoluvlastníky a domnělým zájemcem, nebyl žalovaný nikým ve věci pronájmu nemovitosti kontaktován. Rovněž se nedomnívá, že by pronájem nemovitosti třetí osobě byl ekonomicky nejvýhodnější způsob správy společné věci, naopak jako nejvýhodnější se současný stav, kdy se o nemovitosti fakticky dlouhodobě stará, ekonomicky je využívá a generuje v rámci podnikání zisk žalovaný jako jeden ze současných spoluvlastníků s tím, že je ochoten se podílet na vyrovnání ve vztahu k žalobkyni, aby byl realizován a rozdělen tento ekonomický potenciál nemovitosti mezi všechny spoluvlastníky. Zapojit do využiti nemovitosti třetí osobu, která nemá žádný vztah k nemovitostem, by bylo účelné pouze tehdy, pokud nemovitosti nechce využívat žádný ze spoluvlastníků.

8. Závěrem uvedl, že žaloba na vyklizení postrádá právní základ, navíc žalobce tvrdí, že poskytl žalovanému dopisem ze dne [datum] lhůtu k vyklizení nemovitosti 15 dnů, poskytla však lhůtu jen 10 dní od doručení dopisu, přičemž dopis byl žalovanému doručen až [datum], avšak žalobu podala žalobkyně již [datum], tedy před koncem lhůty, kterou sama stanovila.

9. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, protože žalovaný je státním příslušníkem Arménie a vzhledem k tomu, že neexistuje žádná dvoustranná mezinárodní smlouva uzavřená mezi Českou republikou a Arménií, bylo nutno postupovat v duchu § 2 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém (dále jen „ZMPS“) a na daný případ aplikovat nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne [datum], o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel I bis, dále jen „Nařízení“). Mezinárodní příslušnost soudu pak byla založena dle čl. 24 Nařízení, neboť předmětem řízení jsou práva k nemovitostem nacházejícím se v České republice.

10. Provedeným dokazováním učinil soud následující skutková zjištění:

11. Žalobce a žalovaný jsou spoluvlastníky pozemku parc. č. [Anonymizováno], jehož součástí je stavba bez č.p./č.e., jiná stavba, a pozemku parc. č. [Anonymizováno], jehož součástí je stavba bez č.p./č.e., garáž, oba v k.ú. [adresa], obec [adresa], zapsaných v katastru nemovitostí na LV č. [hodnota], vedeném Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště [adresa] s tím, že žalobce je vlastníkem ideálních 5/8 a žalovaný vlastníkem ideálních 3/8 uvedených nemovitostí (výpis z katastru nemovitostí LV [Anonymizováno]). Žalobce nabyl svůj spoluvlastnický podíl ve výši id. 5/8 na základě kupní smlouvy ze dne [datum] uzavřené mezi [právnická osoba] a [jméno FO] jako prodávajícími a žalobcem jako kupujícím za cenu [částka] (kupní smlouva ze dne [datum]). Usnesením Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], č.j. [spisová značka] bylo nařízeno předběžné opatření: 1. žalovanému (dřívější spoluvlastník [právnická osoba]) se zakazuje nakládat, tedy zcizit svůj spoluvlastnický podíl o velikosti 1/8 na nemovitých věcech pozemku parc. č. [Anonymizováno] a pozemku parc. č. [Anonymizováno], v katastrálním území [adresa], obec [adresa], vedené na LV č. [hodnota] u [právnická osoba] pro hlavní město Prahu, katastrální pracoviště [adresa]. [Anonymizováno]. 2. žalované (dřívější spoluvlastnice [jméno FO]) se zakazuje nakládat, tedy zcizit svůj spoluvlastnický podíl o velikosti 1/2 na nemovitých věcech pozemku parc. č. [Anonymizováno] a pozemku parc. č. [Anonymizováno], v katastrálním území [adresa], obec [adresa], vedené na LV č. [hodnota] u [právnická osoba] pro hlavní město Prahu, katastrální pracoviště [adresa] (usnesení Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], č.j. [spisová značka]). Usnesením Městského soudu v Praze ze dne [datum], č.j. [spisová značka] bylo uvedené usnesení Obvodního soudu pro [adresa] o nařízení předběžného opatření změněno tak, že se návrh na nařízení předběžného opatření zamítá, právní moci nabylo [datum] (usnesení Městského soudu v Praze ze dne [datum], č.j. [spisová značka]). V řízení vedeném u Obvodního soudu pro [adresa] sp. zn. [spisová značka] se žalovaný jako žalobce domáhal určení, že dřívější spoluvlastníci [právnická osoba] a [jméno FO] jsou vlastníky předmětných nemovitostí, neboť převedli spoluvlastnické podíly s cílem poškodit žalovaného, převod na žalobce je neplatný, neboť je v rozporu s dobrými mravy. V řízení byl dne [datum] vydán rozsudek č.j. [spisová značka], kterým byla žaloba zamítnuta, řízení dosud není pravomocně skončeno (rozsudek Obvodního soudu pro [adresa] sp. zn. [spisová značka]).

12. Žalovaný byl prostřednictvím jeho právního zástupce dopisem ze dne [datum] vyzván ke společnému jednání o užívání předmětu ve spoluvlastnictví, zpřístupnění společné věci a vydání bezdůvodného obohacení s tím, že dřívějším spoluvlastníkům byla doručena nabídka společnosti [právnická osoba]. ze dne [datum] týkající se pronájmu předmětných pozemků ve spoluvlastnictví za částku [částka] měsíčně, která byla adresována dřívějším spoluvlastníkům i žalovanému a je zároveň zasílána. Protože nemovitosti dlouhodobě okupuje žalovaný, není využit jejich ekonomický potenciál a dřívější spoluvlastníci měli za to, že komerční pronájem nemovitostí by byl nejvhodnějším způsobem využití nemovitostí s přínosem pro všechny spoluvlastníky. Dřívější spoluvlastníci se dále vyjádřili, že mají zájem nalézt nejvýhodnější nabídku k pronájmu nemovitostí a vyzvali žalovaného ke společnému jednání. Nejvýhodnější nabídkou může být nabídka společnosti [právnická osoba]., je však možné, že na trhu by bylo možné získat i výhodnější nabídku nájmu nemovitostí. Žalovaný byl rovněž vyzván ke sdělení stanoviska k nabídce společnosti [právnická osoba]. a záměru dřívějších spoluvlastníků pronajmout nemovitosti jako celek zájemci ve lhůtě 10 dnů od doručení tohoto dopisu (dopis ze dne [datum]). Dopisem ze dne [datum] žalovaný prostřednictvím právního zástupce sdělil dřívějším spoluvlastníkům, že mu nebyla doručena nabídka společnosti [právnická osoba]. a nebyla přiložena ani k dopisu ze dne [datum] (dopis ze dne [datum]). Žalovaný byl dopisem ze dne [datum] vyrozuměn o potřebě rozhodnout o záležitosti týkající se pozemků ve spoluvlastnictví s tím, že mu bylo sděleno, že dřívější spoluvlastníci se domnívají, že je potřebné umožnit komerční pronájem předmětných nemovitostí tak, aby byl nejvhodnějším způsobem využit jejich ekonomický potenciál, který by byl nejpřínosnějším způsobem jejich využití. [právnická osoba] spoluvlastníky. Žalovaný byl vyrozuměn o potřebě rozhodnout o běžné záležitostí týkající se nemovitostí a byl mu sdělen návrh dřívějších spoluvlastníků na přijetí následujícího rozhodnutí: Spoluvlastníci nemovitostí souhlasí s tím, aby I. Nemovitosti byly veřejně nabídnuty ke komerčnímu pronájmu, II. Nemovitosti byly pronajaty ekonomicky nejvýhodnější nabídce. Zároveň byl žalovaný vyzván k hlasování s tím, že souhlas může vyjádřit podpisem jednoho vyhotovení dopisu a zasláním na adresu právního zástupce dřívějších spoluvlastníků. Do 14 dnů ode dne doručení vyrozumění. Pokud nebude doručeno potvrzení o hlasování budou dřívější spoluvlastníci vycházet z toho, že žalovaný s návrhem nesouhlasí (vyrozumění o potřebě rozhodnout ze dne [datum]). Dřívější spoluvlastníci hlasovali dne [datum] tak, že přijali rozhodnutí: Spoluvlastníci nemovitostí souhlasí s tím, aby I. Nemovitosti byly veřejně nabídnuty ke komerčnímu pronájmu, II. Nemovitosti byly pronajaty ekonomicky nejvýhodnější nabídce. Pro rozhodnutí vyslovili souhlas oba dřívější spoluvlastníci, bylo přijatou 5/8 většinou hlasů (protokol o hlasování ze dne [datum] o běžné záležitosti spoluvlastnictví). Dopisem ze dne [datum] dřívější spoluvlastníci v návaznosti na dopis ze dne [datum] oznámili žalovanému, že prostou většinou přijali rozhodnutí, že Spoluvlastníci nemovitostí souhlasí s tím, aby I. Nemovitosti byly veřejně nabídnuty ke komerčnímu pronájmu, II. Nemovitosti byly pronajaty ekonomicky nejvýhodnější nabídce, a to i přesto, že žalovaný se k návrhu rozhodnutí nevyjádřil, tedy presumuje se jeho nesouhlas s tímto rozhodnutím. Rozhodnutí bylo přijatou prostou většinou, vyslovila s ním souhlas 5/8 většina všech spoluvlastníků. Tímto dopisem byl žalovaný zároveň vyrozuměn o povinnosti předmětné nemovitosti vyklidit a vyzván, aby tak učinil do 30 dnů (oznámení o rozhodnutí o záležitosti týkající se pozemků ve spoluvlastnictví ze dne [datum]). Žalovaný zaslal dne [datum] dřívějším spoluvlastníkům dopis v němž jim sdělil, že proto, že nemovitosti užívá k provozu autoservisu, jež mu slouží k obživě, nemohou být nemovitosti pronajaty. Deklaroval vůli se dohodnout na rozumné náhradě za užívání. Navrhl osobní setkání za účelem jednání o projednání podstatných otázek, i s ohledem na zaslaný znalecký posudek, který ocenil nemovitosti na [částka] (odpověď na přípisy ze dne [datum] a [datum]). Dopisem ze dne [datum] byl žalovaný právním zástupcem dřívějších spoluvlastníků vyzván k vyklizení předmětných nemovitostí do 1 týdne (výzva k vyklizení ze dne [datum]). Dopisem ze dne [datum] byl žalovaný žalobcem vyzván k vyklizení předmětných nemovitostí do 15 dnů od doručení tohoto oznámení. Dopisem ze dne [datum] byl žalovaný žalobcem opětovně vyzván k vyklizení předmětných nemovitostí do 10 dnů od doručení tohoto oznámení (výzvy k vyklizení ze dne [datum] a [datum]). Dopisem ze dne [datum] byl žalovaný žalobcem vyzván, aby neprodleně po doručení této výzvy zanechal neoprávněného protiprávního jednání spočívajícího v nepovoleném užívání stavby bez čísla popisného nebo evidenčního umístěné na pozemku parc. č. [Anonymizováno], jehož součástí je stavba bez č.p./č.e., jiná stavba, a pozemku parc. č. [Anonymizováno] jehož součástí je stavba bez č.p./č.e., garáž, oba v k.ú. [adresa], obec [adresa], neboť provozování živosti – autoservisu na předmětných nemovitostech je v rozporu se stavebními předpisy a živnostenským zákonem (dopis ze dne [datum]).

13. Společnost [právnická osoba]. se dopisem ze dne [datum] obrátila na dřívější spoluvlastníky a žalovaného s nabídkou pronájmu předmětných nemovitostí s tím, že hledá v lokalitě [právnická osoba] nebytové prostory pro účely zázemí jejích zaměstnanců a odstavení techniky. Nabídla cenu [částka] měsíčně plus DPH a služby. Spoluvlastníci byli vyzvání v případě zájmu ke kontaktování pana [tituly před jménem] [jméno FO] na sděleném telefonním čísle a emailu. Spolu s tímto dopisem zaslal i návrh nájemní smlouvy k jednání (nabídka společnosti [právnická osoba]. ze dne [datum] spolu s návrhem nájemní smlouvy). Nabídku odeslala společnost [právnická osoba]. žalovanému dne [datum], ta se však vrátila zpět jako nevyzvednutá (scan obálky). Dopisem ze dne [datum] zareagovali dřívější spoluvlastníci na nabídku společnosti [právnická osoba]. a tím, že je zaujala, ale s ohledem na spoluvlastnickou strukturu bude třeba ji projednat se všemi spoluvlastníky včetně žalovaného. Požádali o lhůtu alespoň 1 měsíc k jednání mezi spoluvlastníky (odpověď dřívějších spoluvlastníků ze dne [datum]). Emailem ze dne [datum] sdělil [jméno FO] dřívějším spoluvlastníkům, že zájem společnosti [právnická osoba]. na pronájmu nemovitostí trvá a bude očekávat stanovisko v uvedené lhůtě (email ze dne [datum]).

14. Po provedeném dokazování soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu.

15. Žalobce a žalovaný jsou spoluvlastníky shora specifikovaných nemovitostí, žalobce je vlastníkem ideálních 5/8, žalovaný vlastníkem ideálních 3/8. Žalobce se podanou žalobou domáhá vyklizení předmětných nemovitostí, a to s ohledem na přijaté rozhodnutí dřívějších spoluvlastníků, kteří měli rovněž dohromady podíl ideálních 5/8, ze dne [datum], v následujícím znění: Spoluvlastníci nemovitostí souhlasí s tím, aby I. Nemovitosti byly veřejně nabídnuty ke komerčnímu pronájmu, II. Nemovitosti byly pronajaty ekonomicky nejvýhodnější nabídce. K pronájmu předmětných nemovitostí dosud nedošlo.

16. Zjištěný skutkový stav soud posoudil podle následujících zákonných ustanovení:

17. Dle ust. § 1115 odst. 1 o.z. osoby, jimž náleží vlastnické právo k věci společně, jsou spoluvlastníky. Dle ust. § 117 o.z. každý spoluvlastník má právo k celé věci. Toto právo je omezeno stejným právem každého dalšího spoluvlastníka.

18. Dle ust. § 1121 o.z. každý ze spoluvlastníků je úplným vlastníkem svého podílu. Dle ust. § 1122 o.z. podíl vyjadřuje míru účasti každého spoluvlastníka na vytváření společné vůle a na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví věci. Dle ust. § 1123 o.z. spoluvlastník může se svým podílem nakládat podle své vůle. Takové nakládání však nesmí být na újmu právům ostatních spoluvlastníků bez zřetele k tomu, z čeho vyplývají.

19. Dle ust. § 1126 o.z. Každý ze spoluvlastníků je oprávněn k účasti na správě společné věci. Dle ost. 2 při rozhodování o společné věci se hlasy spoluvlastníků počítají podle velikosti jejich podílů.

20. Dle ust. § 1128 odst. 1 o.z. o běžné správě společné věci rozhodují spoluvlastníci většinou hlasů. Dle odst. 2 rozhodnutí má právní účinky pro všechny spoluvlastníky pouze v případě, že všichni byli vyrozuměni o potřebě rozhodnout, ledaže se jednalo o záležitost, která vyžadovala jednat okamžitě. Spoluvlastník opominutý při rozhodování o neodkladné záležitosti může navrhnout soudu, aby určil, že rozhodnutí o neodkladné záležitosti nemá vůči němu právní účinky, nelze-li po něm spravedlivě požadovat, aby je snášel.

21. Soud hodnotil provedené důkazy podle své úvahy, každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, a přihlížel přitom ke všemu, co vyšlo za řízení najevo. Po provedeném dokazování soud zjištěný skutkový stav právně posoudil a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná, a to z následujících důvodů.

22. Žalovaný v prvé řadě namítal, že žalobce nabyl svůj spoluvlastnický podíl na nemovitostech neplatně, dřívější spoluvlastníci porušili svou zákonnou povinnost nepoškozovat ostatní účastníky právních vztahů včetně žalovaného a jednali tak v rozporu s dobrými mravy, přičemž následkem toho je neplatnost kupní smlouvy o převodu spoluvlastnických podílů uzavřené mezi původními spoluvlastníky a žalobcem, ve smyslu ust. § 580 odst. 1 o.z. Jednání dřívějších spoluvlastníků lze označit za pomstychtivé, je v rozporu s dobrými mravy, a převod nemovitostí na žalobkyni je proto neplatný. Shora uvedené řízení vedené u Obvodního soudu pro [adresa] pod sp.zn. [spisová značka], v němž se žalovaný jako žalobce domáhal určení vlastnictví dřívějších spoluvlastníků k podílech o velikosti id. 1/8 a id. 4/8 k předmětným nemovitostem s tím, že převod podílů na žalobce je v rozporu s dobrými mravy, tedy je neplatný, dosud nebylo pravomocně skončeno. Soud proto namítaný rozpor s dobrými mravy pro účely tohoto řízení posoudil sám a dospěl k závěru, že smlouva byla uzavřena platně. S ohledem na skutečnost, že nárok žalobce nebyl co do základů důvody, bylo nehospodárné provádět k tomuto rozsáhlé dokazování, nicméně soud odkazuje na zásadu smluvní volnosti a na judikaturu ohledně výkonu práva v rozporu s dobrými mravy. Dle závěrů Ústavního soudu sp.zn. IV ÚS 3542/2020 plyne, že není vyloučeno, že i výkon práva, který odpovídá zákonu, může být shledán v rozporu s dobrými mravy a že mu proto bude soudem odepřena právní ochrana, a to zejména tehdy, je-li zřejmé, že výkon práva vede k nepřijatelným důsledkům projevujícím se jak mezi účastníky, tak na postavení některého z nich navenek. Z rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci sp.zn. [spisová značka] se podává, že problematikou dobrých mravů v podmínkách o. z. se Nejvyšší soud zabýval např. v rozsudku ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], v usneseních ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], nebo ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]. S odkazem na odbornou literaturu dovodil, že problematika dobrých mravů byla dříve upravena v § 3 odst. 1 obč. zák., s účinností od [datum] je obsažena v § 2 odst. 3 o. z. a v § 8 o. z. vylučujících právní ochranu při zjevném zneužití práva; judikaturu přijatou k výkladu rozporu s dobrými mravy podle § 3 odst. 1 obč. zák. lze přiměřeně aplikovat i na výklad podle o. z. Za zneužití práva lze považovat výkon práva v rozporu s jeho účelem, kdy je právo vykonáno, ačkoliv nositel tohoto práva nemá žádný skutečný nebo jen nepatrný zájem na jeho výkonu, resp. se projevující jako rozpor mezi užitkem oprávněného, k němuž výkon práva skutečně směřuje, a užitkem oprávněného, pro nějž je právo poskytnuto, který v krajní podobě může nabýt povahu tzv. šikany, která je výkonem práva za účelem poškození druhé strany (uvedený závěr převzal Nejvyšší soud z odborné literatury také v rozsudku ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], uveřejněném pod č. 101/2016 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, rozh. obč.). Dále soud poukazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu, sp.zn. [spisová značka], které sice skutkově odpovídá zcela jiné situaci, nicméně je v něm řešena otázka ochrany vlastnictví. Nejvyšší soud v něm shrnuje, že možnost odmítnout ochranu vlastnické žalobě pro rozpor s ustanovením § 3 odst. 1 obč. zák. je založena na kumulativním splnění následujících podmínek: a) jde o postup mimořádný, b) výkon práva na ochranu vlastnictví vážně poškodí uživatele věci, c) vlastníkovi věci nepřináší odpovídající prospěch, d) vyhovění žalobě by se dotýkalo zvlášť závažného zájmu žalovaného. Tyto podmínky nastavila judikatura proto, že ochrana vlastnického práva je vzhledem k jeho významu prioritní a její odepření musí představovat výjimečný postup. Soud k tomu dodává, že smluvní svoboda je, stejně jako vlastnické právo, v soukromém právu vysoce ceněna a nadto smluvní volnost lze chápat jako jeden z projevů vlastnického práva – možnost kontrahovat. Z kupní smlouvy o převodu spoluvlastnických podílů mezi dřívějšími spoluvlastníky a žalobcem bylo zjištěno, že žalobce koupil spoluvlastnické podíly na předmětných nemovitostech za částku [částka]. Nejedná se v žádném případě o zanedbatelnou částku, dřívějším spoluvlastníkům přinesla přiměřený užitek. Pokud se rozhodli nemovitost prodat žalobci, nezhoršili tím nikterak postavení žalovaného a jen z toho důvodu, že neprodali své spoluvlastnické podíly dalšímu spoluvlastníku, který měl o koupi zájem, nelze označit jejich výkon práva za rozporný s dobrými mravy. Předkupní právo spoluvlastníků nemovitostí bylo novelizací občanského zákoníku v obecné rovině zrušeno a pokud by zákonodárce zamýšlel omezit smluvní volnost spoluvlastníků nemovitostí při převodu spoluvlastnických podílů, k tomuto zrušení by nepřistoupil. Soud tedy pro účely probíhajícího řízení dospěl k závěru, že smlouva o převodu spoluvlastnických podílů uzavřená mezi dřívějšími spoluvlastníky a žalobcem byla uzavřena platně.

23. Žalobce v žalobě namítal, že žalovaný užívá předmětné nemovitosti bez právního důvodu v rozporu s rozhodnutím spoluvlastníků přijatým většinou spoluvlastníků dne [datum] v následujícím znění: Spoluvlastníci nemovitostí souhlasí s tím, aby I. Nemovitosti byly veřejně nabídnuty ke komerčnímu pronájmu, II. Nemovitosti byly pronajaty ekonomicky nejvýhodnější nabídce. Dále uváděl, že žalovaný užívá pozemky v rozsahu, který neodpovídá velikosti jeho spoluvlastnického podílu, brání tím užívání většinovému spoluvlastníku, za nadužívání ničeho neplatí a maří využití ekonomického potenciálu nemovitostí pro všechny spoluvlastníky, který by byl realizován jejich pronájmem. K uvedenému soud uvádí, že podstatné pro to, aby žaloba na vyklizení tak, jak byla podána, mohla být úspěšná, je posouzení, zda žalovaný má právní titul k užívání předmětných nemovitostí, nebo nemá. Žalobce založil svou argumentaci na tom, že žalovaný nemá právní titul k užívání předmětných nemovitostí právě pro přijaté rozhodnutí většinových spoluvlastníků, které mu jej odebralo. S tímto závěrem se soud nemohl ztotožnit.

24. Za podstatnou považuje soud skutečnost, že předmětné nemovitosti dosud nebyly pronajaty. Pokud nedošlo k jejich pronájmu, mají právní titul k užívání všichni spoluvlastníci, tedy i žalovaný, a tímto titulem je jejich spoluvlastnické právo odvozené od výše spoluvlastnických podílů. Právní titul k užívání předmětných nemovitostí tedy buď mají všichni spoluvlastníci v rozsahu svých (ideálních) podílů, většinový spoluvlastník, nebo třetí osoba, na kterou bylo právo převedeno za dodržení zákonného postupu při rozhodování spoluvlastníků. Nenastává situace, kdy právní titul nemá nikdo. V dané situaci však k převodu práva nedošlo, neboť nájemní smlouva nebyla uzavřena. Třetí osoba, která by měla titul k užívání, zde absentuje, a proto je zřejmé, že právní titul k užívání mají spoluvlastníci, tedy i žalovaný (jejich vlastnické právo). Žalobce argumentoval judikaturou, která však pro daný případ nebyla přiléhavá. Pokud jde o rozhodnutí pod sp.zn. [spisová značka], týkalo se situace, kdy většinový spoluvlastník žaloval na vyklizení nemovitosti menšinového spoluvlastníka s tím, že jako většinový spoluvlastník rozhodl o tom, že předmětnou nemovitost bude užívat sám, jakožto většinový spoluvlastník. Tedy právní titul k užívání v tomto případě převedl na sebe. Taková situace je ale zcela odlišná od té projednávané, neboť, jak bylo shora zmíněno, zde absentuje osoba, na kterou by bylo právo nemovitost užívat předvedeno (v případě třetí osoby např. nájemní smlouvou). Další rozhodnutí, na které žalobce poukazoval, sp. zn. [spisová značka], vycházelo ze zcela jiných skutkových okolností. Je zřejmé, že v projednávané situaci bylo rozhodnuto o vyklizení menšinového spoluvlastníka na ochranu osobnostního práva, když menšinový spoluvlastník ve společném domě napadal ostatní spoluvlastníky a těžce jim znepříjemňoval bydlení, jako základní potřebu, a o vyklizení bylo rozhodnuto proto, aby byli většinoví spoluvlastníci od jeho chování uchráněni. Pokud tedy nedošlo k pronájmu nemovitostí na třetí osobu, mají všichni spoluvlastníci, tedy i žalovaný, právní titul společnou věc užívat, a tím titulem je jejich spoluvlastnické právo. Žalobce zmiňoval, že skutečnost, že žalovaný předmětné nemovitosti okupuje, reálně brání tomu, aby byly pronajaty a soud by neměl proto vyklizení podmiňovat uzavřením nájemní smlouvy. Navíc za stávající situace není možné splnit esenciální podmínku nájemního vztahu, tedy předání předmětu nájmu nájemci. K tomuto soud uvádí, že sám ničeho nepodmiňuje, pouze právně posuzuje zjištěný skutkový stav. Skutečnost, že fakticky je za dané situace zřejmě obtížnější nemovitosti pronajmout může být pravda, nicméně to neznamená, že žalovaný brání uzavření nájemní smlouvy právně. Navíc, pokud by došlo k uzavření platné nájemní smlouvy, čemuž by předcházel zákonný postup spoluvlastníků při rozhodování o společné věci, žalovaný (i žalobce) by tím ztratili užívací titul k předmětným nemovitostem, neboť by jej převedli na třetí osobu, a žalobce nemůže nyní předvídat, zda by žalovaný v návaznosti na uzavření nájemní smlouvy předmětné nemovitosti vyklidil, či nikoliv. Navíc je zřejmé, že aktivně legitimován k podání žaloby na vyklizení by byl v takovém případě v první řadě nájemce, kterému by bylo bráněno ve výkonu jeho nájemního práva, a který by měl právní titul k užívání nemovitostí, a sice nájemní smlouvu.

25. Rozhodnutí spoluvlastníků ze dne [datum], které již bylo několikrát přesně citováno, navíc schválilo pouze postup spoluvlastníků ohledně nakládání se společnou věcí do budoucna. Tedy svým rozhodnutím spoluvlastníci deklarovali záměr nabídnout nemovitosti ke komerčnímu pronájmu s tím, že budou pronajaty nejvýhodnější nabídce. Uvedené rozhodnutí tak, jak bylo přijato, nezbavuje žalovaného právního titulu k užívání předmětných nemovitostí, neboť bez bližší konkretizace pouze schvaluje postup spoluvlastníků ohledně nakládání se společnou věcí do budoucna. Takovým rozhodnutím nemohlo dojit k odnětí právního titulu žalovanému věc užívat, jak uvádí žalobce. Žalobce argumentoval tím, že přijaté rozhodnutí je rozhodnutím o běžné správě, žalovaný naopak tvrdil, že takové rozhodnutí, pokud žalovaný na nemovitostem provozuje autoservis, který slouží k jeho obživě, rozhodně nemůže být rozhodnutím o běžné správě. S ohledem na znění přijatého rozhodnutí je zřejmé, že se jedná spíše o rozhodnutí o běžné správě, protože pouze deklaruje shodu v postupu spoluvlastníků ohledně budoucího využití nemovitostí. Žalovanému nic nebrání, aby se o pronájem nemovitostí ucházel sám a předložil nejvyšší nabídku. Rozhodnutí nevyvolává žádné konkrétní účinky pro žádného ze spoluvlastníků, na základě kterých by pak bylo možné posoudit, zda důsledky takového rozhodnutí jsou takového charakteru, že rozhodnutí nemůže být již považováno za běžnou správu. Po podání nabídek, které by byly konkrétní, by spoluvlastníci museli přijmout nové rozhodnutí, které by schválilo pronájem nemovitostí konkrétní nejvýhodnější nabídce, a až u takového rozhodnutí by bylo možné, s ohledem na podmínky takové nabídky posoudit, zda se jedná o správu běžnou, či nikoliv. Viz komentář k ust. § 1128 o.z. [adresa], J., Výtisk, M., Beran, V. a kol. Občanský zákoník. Komentář. 2. vydání (3. aktualizace). [adresa]: [právnická osoba]. Beck, 2024: Pokud bude uzavřen nájem na dobu delší deseti let nebo na dobu neurčitou, bude podle našeho názoru potřeba obstarat souhlas všech spoluvlastníků (§ 1132). O běžnou správu, která vyžaduje jen většinový souhlas, zpravidla půjde teprve u kratších nájmů. Obdobná pravidla by nejspíš měla platit též u propachtování společné věci.

26. Na uvedeném nemůže ničeho změnit ani skutečnost, že žalovaný byl dopisem ze dne [datum] vyzván ke společnému jednání o užívání předmětu ve spoluvlastnictví, zpřístupnění společné věci a vydání bezdůvodného obohacení s tím, že dřívějším spoluvlastníkům byla doručena nabídka společnosti [právnická osoba]. ze dne [datum] týkající se pronájmu předmětných pozemků ve spoluvlastnictví za částku [částka] měsíčně, která byla adresována dřívějším spoluvlastníkům i žalovanému, a je zároveň zasílána. Rovněž je pro posouzení existence právního titulu žalovaného k užívání předmětných nemovitostí nerozhodné, zda žalovanému byla nabídka doručena, či nikoliv. Přijaté rozhodnutí o nabídce společnosti [právnická osoba]. vůbec nehovoří. Uvedeným dopisem byl žalovaný pouze informován o existenci nabídky a vyzván ke společnému jednání ohledně budoucího využití předmětných nemovitostí tak, aby byl co nejvýhodněji realizován jejich ekonomický potenciál, aby z něj měli prospěch všichni spoluvlastníci.

27. Žalovaný dále namítal, že rozhodnutí spoluvlastníků nebylo přijato řádně, neboť nebyl včas vyrozuměn o potřebě hlasovat a rozhodnout, když hlasovací protokol je opatřen datem [datum] a výzva k hlasování ve lhůtě 14 dní rovněž datem [datum]. K tomuto soud uvádí, že s ohledem na skutečnost, že předmětné rozhodnutí většinových spoluvlastníků ve znění, v jakém bylo přijato, nemohlo odejmout žalovanému právní titul pro užívání nemovitostí a už z tohoto důvodu žaloba nemohla být úspěšná, bylo nadbytečné zabývat se otázkou platnosti uvedeného rozhodnutí, neboť by bylo třeba k tomu provádět rozsáhlejší dokazování, což by odporovalo zásadě hospodárnosti řízení.

28. V řízení byly žalobcem i žalovaným navrženy k provedení další listinné důkazy a výslech svědka [tituly před jménem] [jméno FO], který zasílal účastníkům nabídku společnosti [právnická osoba].

29. Žalobce navrhoval provést důkaz žádostí živnostenskému úřadu ze dne [datum], výpisem z živnostenského rejstříku žalovaného, kolaudačním rozhodnutí z [datum], rozhodnutím o prodloužení užívání dočasné přístavby ze dne [datum], stanoviskem živnostenského úřadu ze dne [datum], k prokázání tvrzení, že podnikání žalovaného, jeho autoservis, je v rozporu i s veřejnoprávními předpisy. Dále navrhl provést důkaz rozsudkem Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum] č. j. [spisová značka], rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum] č. j. [spisová značka], [spisová značka], usnesením Nejvyššího soudu České republiky ze dne [datum]. č. j. [spisová značka], žalobou dřívějších spoluvlastníků na vydání bezdůvodného obohacení ze dne [datum], usnesením Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], žalobou žalobce na vydání bezdůvodného obohacení ze dne [datum]. K těmto listinným důkazům tvrdil, že s žalovaným vede několik soudních sporů v nichž žalovaný obstruuje, meritorní rozhodnutí jsou proto v nedohlednu. Soud návrh na provedení dokazování těmito listinami zamítl, neboť pro projednávanou věc nejsou vůbec relevantní a jejich provádění k důkazu by bylo zcela nadbytečné a nehospodárné. Pokud jde o zmíněné listiny související s živnostenským oprávněním žalovaného a kolaudační rozhodnutí, bylo by zcela nadbytečné (a vlastně i nesprávné) zabývat se tím, zda činnost žalovaného na předmětných pozemcích je v souladu s veřejnoprávními předpisy, či nikoliv. V občanském soudním řízení soudy projednávají spory vyplývající z poměrů soukromého práva, skutečnost, zda má žalovaný ošetřené podnikání v rovině práva veřejného je pro rozhodnutí o sporu v soukromoprávní věci, kdy je posuzována existence (soukromoprávního) titulu k užívání předmětných nemovitostí, zcela nerozhodná. Pokud jde o další listiny dokládající výčet sporů, které mezi sebou účastníci mají, tak skutečnost, zda spolu vedou spory před soudem a jejich chování v jiných řízeních rovněž nejsou pro rozhodnutí v dané věci podstatné, žalobce ani netvrdil, že by měly nějakou přímou souvislost s projednávanou věcí.

30. Žalovaný dále navrhl provést důkaz listinou obsahující vyjádření žalovaných [právnická osoba] a [jméno FO] v řízení vedeném u Obvodního soudu pro [adresa] pod sp. zn. [spisová značka], jíž měl být prokázán vznik spoluvlastnické struktury a špatné vztahy mezi dřívějšími spoluvlastníky a žalovaným. Soud tento návrh ze stejných důvodů zamítl, neboť pro rozhodnutí soudu o žalobě na vyklizení předmětných nemovitostí, kdy je podstatné, zda žalovanému svědčí právní titul, či nikoliv, nejsou vznik spoluvlastnické struktury ani případné narušené vztahy podstatné.

31. Návrh žalobce a žalovaného na provedení důkazů výslechem svědka [tituly před jménem] [jméno FO] soud rovněž zamítl pro nerelevantnost, neboť jak bylo uvedeno shora, z jakého faktického důvodu nebyly nemovitosti konkrétně společnosti [právnická osoba]. pronajaty, není pro rozhodnutí ve věci podstatná, navíc přijaté rozhodnutí spoluvlastníků o nabídce společnosti [právnická osoba]. vůbec nehovoří. Skutečnost, že k pronájmu pozemků nedošlo účastníci nesporovali.

32. Ze všech shora uvedených důvodů proto soud dospěl k závěru, že žaloba na vyklizení předmětných nemovitostí není důvodná, a proto rozhodl o jejím zamítnutí (výrok I.). Závěrem soud dodává, že je zřejmé, že cílem žalobce je obecně vyřešit stav, kdy podle jeho tvrzení žalovaný užívá celé nemovitosti, ačkoliv je pouze menšinovým spoluvlastníkem a za nadužívání dalšímu spoluvlastníkovi nic neplatí, nicméně za takové situace je případným nárokem vydání bezdůvodné obohacení (žalobce sám uváděl, že již byly podány žaloby na vydání bezdůvodného obohacení) a nikoliv vyklizení předmětných nemovitostí.

33. Výrok II. o nákladech řízení je odůvodněn § 146 odst. 2 o. s. ř. podle kterého má zcela procesně úspěšný žalovaný právo na plnou náhradu nákladů řízení, proti žalobci, který ve věci úspěch neměl. Náklady řízení žalovaného v celkové výši [částka] spočívají v odměně advokáta, která je tvořena: - částkou [částka], tj. odměnou za 5 úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „AT“), za úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, sepis vyjádření k žalobě, vyjádření ze dne [datum], účast u jednání [datum], nahlížení do spisu), přičemž sazba mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby činí [částka] (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě, vyjádření ze dne [datum], účast u jednání) a [částka] (nahlížení do spisu), - částkou [částka] za 5 paušálních náhrady hotových výdajů po [částka] (§ 13 odst. 4 AT), - a náhradou za DPH ve výši 21 % z odměny za zastupování a z paušálních náhrad dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši [částka]. O povinnosti žalobce zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalovaného bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Třídenní lhůta ke splnění povinnosti byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.

Poučení