47 C 120/2023 - 183

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Mlčochovou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně], [IČO žalobkyně] [Adresa advokáta] proti žalované: [Jméno žalované]., [IČO žalované] pro uložení povinnosti uveřejnit odpověď dle § 14 odst. 1 tiskového zákona takto:

Výrok

I. Žaloba na uveřejnění odpovědi dle § 14 zákona č. 46/2000 Sb., ze dne 31. 5. 2023 se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 16 940 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

Odůvodnění

1. Žalobou podanou dne 9. 6. 2023 se žalobkyně domáhá uveřejnění odpovědi specifikované v žalobě na internetovém zpravodajském portálu [jméno FO] Dále žalobkyně namítala, že žalovaná v článku dále uvádí, že žalobkyně má se společností [právnická osoba]. stejnou e-mailovou adresu a snaží se dovodit propojení mezi žalobkyní a samostatnou právnickou osobou [právnická osoba]. Konečně v žalobě uvedla, že nebyla a není trestně stíhána, proto je nepravdivé rovněž tvrzení žalované v článku, že dle kterého policie opakovaně krouží kolem holdingu, pod který má údajně spadat žalobkyně. Žalobkyně v písemné žádosti o odpověď popsala, proč v článku uveřejněné informace o ní jsou nepravdivé, neúplné či pravdu zkreslující, a že se dotýkají jména nebo dobré pověsti žalobkyně ve smyslu § 10 tiskového zákona a požadovala, aby žalovaná uveřejnila odpověď. Žalovaná do dne podání žaloby požadovanou odpověď neuveřejnila, resp. neuveřejnila odpověď ve lhůtě dle § 13 tiskového zákona, když žádost jí byla doručena dne [datum].

2. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne 23. 8. 2023 mj. uvedla, že nárok zcela neuznává a žalobu považuje za nedůvodnou, když rozporovaná skutková tvrzení článek neuvádí, nebo žalobkyně záměrně informace článku dezinterpretovala pro účel své žaloby a žalobkyní požadovaná odpověď se ve smyslu § 10 odst. 2 tiskového zákona neomezuje pouze na skutková tvrzení a jako nepravdivá napadá tvrzení, která samotný článek ani neobsahuje. V žalobě je jako nepravdivé označeno tvrzení, že žalobkyně je 90% vlastníkem společnosti [právnická osoba]. V tomto směru pak žalobkyně požaduje odpověď: „[Jméno žalobkyně]. Příprava samotného textu článku, rešerše informací, korektura apod. je časově náročnou činností, zejména také z důvodu nutnosti přípravy textu k tisku. Vzhledem k tomu, že evidence skutečných majitelů není veřejným rejstříkem dle zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, a ve vztahu k informacím v evidenci obsaženým neplatí materiální publicita, pak ani nelze dovodit žádnou povinnost žalované vůči této evidenci, zvlášť když smyslem článku není informovat veřejnost o přesném stavu zápisu v evidenci skutečných majitelů. Z kontextu celého článku nevyplývá, že by žalobkyně a společnost [právnická osoba]. měli stejné vlastníky či skutečné majitele. Proto ani v tomto ohledu není dán důvod, aby žalované byla ukládána povinnost uveřejnit odpověď ve smyslu tiskového zákona. Stran textace odpovědi v části totožné e-mailové adresy pak článek obsahuje informaci o tom, že obě společnosti nemají stejnou e-mailovou adresu, a to s odkazem na citaci samotné žalobkyně: „[Jméno žalobkyně] [Anonymizováno].“ Z výše uvedeného je zřejmé, že znění požadované odpovědi žalobkyně bylo de facto zveřejněno již v samotném článku, a to formou citace žalobkyně, která odmítla, že by na kontaktní e-mailové adrese měla být k zastižení i společnost [jméno FO] [Anonymizováno] [jméno FO], [právnická osoba].). Opětovný požadavek na uveřejnění totožného vyjádření žalobkyně tak není na místě. Žaloba dále označuje jako nepravdivé tvrzení, že kolem žalobkyně „[Anonymizováno]. V návaznosti na to má být zveřejněna odpověď, [Jméno žalobkyně] V Článku je totiž uvedeno: „[jméno FO] Z kontextu celého textu Článku tudíž v žádném případě nevyplývá, že by žalobkyně byla policí vyšetřována nebo že by snad měla být trestně stíhána, či dokonce odsouzena. V souvislosti s hrozící ztrátou peněz klientů svěřených [jméno FO] [Anonymizováno] [jméno FO], [Anonymizováno][Anonymizováno] [právnická osoba].) si žalovaná dovoluje poukázat na probíhající insolvenční řízení s touto společností vedené u [Anonymizováno] [insolvenční spisová značka]. S ohledem množství a výši přihlášek se možná hrozba ztráty peněz klientů, kteří zaplatili společnosti [jméno FO] [jméno FO] likvidaci [Anonymizováno], nejeví jako nereálná a už vůbec ne jako nepravdivá, jak je uvedeno v navržené odpovědi. V závěru zdůraznila, že odpověď vydavatele periodického tisku se dle tiskového zákona musí omezit pouze na skutková tvrzení, na jejichž základě je uvedeno na pravou míru nepravdivé nebo pravdu zkreslující tvrzení. Vzhledem k tomu, že požadovaná odpověď neobsahuje pouze skutková tvrzení a svým obsahem je zcela nepřiměřená napadanému sdělení v článku, nelze tak žalobě vyhovět a žalovaná tak navrhuje zamítnutí žaloby.

3. Z provedeného dokazování soud zjistil následující pro věc podstatné skutečnosti.

4. Mezi účastníky nebylo sporu, že žalovaná je vydavatelem periodika [Anonymizováno], jak v tištěné, tak elektronické verzi, jakož skutečnost, že je provozovatelem internetového zpravodajského portálu [Anonymizováno] Rovněž nebylo sporu, že ve všech uvedených periodikách žalovaná dne [datum] uveřejnila článek s názvem: „[Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno].

5. Z článku a archivace článku ([Jméno žalobkyně].

6. Z článku a archivace článku (ke [Jméno žalobkyně].“ 7. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku vedeného [Anonymizováno] zjištěno, že ve společnosti [Jméno žalobkyně], a.s. vystupoval [tituly před jménem] [jméno FO] od [datum] do [datum] jako předseda představenstva. [tituly před jménem] [jméno FO] působil ve společnosti jako člen představenstva od [datum] do [datum]. [tituly před jménem] [jméno FO] působil ve společnosti jako člen představenstva v období od [datum] do [datum], dále byl v období od [datum] do [datum] předsedou dozorčí rady.

8. Z částečného výpisu platných údajů z evidence skutečných majitelů vedené [Anonymizováno] soud zjistil, že skutečnými majiteli společnosti [Jméno žalobkyně], [Anonymizováno] byli k [adresa] zapsáni jako skuteční majitelé [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO], [Anonymizováno], jakožto nepřímí majitelé, skuteční majitelé podle § 4 zákona č. 37/2021 Sb. Skuteční majitelé jsou od [datum].

9. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku vedeného [Anonymizováno] soudem zjištěno, že ve společnosti [jméno FO] [Anonymizováno] [jméno FO], a.s. vystupoval [tituly před jménem] [jméno FO] od [datum] do [datum] jako předseda představenstva. [tituly před jménem] [jméno FO] působil ve společnosti jako člen představenstva od [datum] do [datum]. [tituly před jménem] [jméno FO] působil v období od [datum] do [datum] jako člen dozorčí rady. Společnost má 100 ks akcií.

10. Z částečného výpisu platných údajů z evidence skutečných majitelů vedené [Anonymizováno] soud zjistil, že skutečným majitelem společnosti [jméno FO] [Anonymizováno] k [datum] zapsán jako skutečný majitel [jméno FO], [Anonymizováno], jakožto nepřímý skutečný majitel, náhradní skutečný majitel podle § 5 zákona č. 37/2021 Sb. Skutečným majitelem je od [datum].

11. Z notářského zápisu [Anonymizováno] sepsaného notářem [tituly před jménem] [právnická osoba], notářem v [Anonymizováno] dne [datum], soud zjistil, že notářský zápis je zápisem z valné hromady společnosti [jméno FO] [jméno FO], konané dne [datum]. Akcionáři ke dni [datum] byla [jméno FO] na základě plné moci paní [tituly před jménem] [jméno FO], vlastnící 10 ks akcií na jméno. [tituly před jménem] [jméno FO] jako předseda představenstva [jméno FO] [Anonymizováno] [jméno FO] a.s. osobu určenou svolavatelem k řízení valné hromady do doby, než bude zvolen její předseda, následně vystupoval jako předseda valné hromady. [tituly před jménem] [jméno FO] vystupoval jako zapisovatel a [tituly před jménem] [jméno FO] jako jeden z ověřovatelů řádné valné hromady. Na valné hromadě došlo ke změně stanov společnosti (vč. změny firmy společnosti na [právnická osoba].) a k odvolání [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [adresa] z funkce člena představenstva společnosti, a [tituly před jménem] [právnická osoba] z funkce člena dozorčí rady společnosti, a dalších.

12. Z žádosti žalobkyně o uveřejnění odpovědi ze dne 21. 4. 2023 včetně doručenky a příloh bylo soudem zjištěno, žalované byla dne [datum] žádost o uveřejnění odpovědi dle § 10 tiskového zákona vztahující se k předmětnému článku ze dne [datum]. Současně byla žádost označena rovněž jako předžalobní výzva dle § 142a zákona č. 99/1963 Sb.

13. Ze zápisu z řádné valné hromady společnosti [jméno FO] [Anonymizováno] [jméno FO]. ze dne [datum], sepsaný [tituly před jménem] [adresa], založený [Anonymizováno] soudem zjištěno, že obsahem tohoto zápisu je zápis o průběhu valné hromady akcionářů společnosti [jméno FO] [jméno FO], konané dne [datum]. Pořadem jednání byla především volba orgánů společnosti. [tituly před jménem] [jméno FO] vystupoval jako předseda valné hromady. [tituly před jménem] [jméno FO] vystupoval jako zapisovatel. Dle přílohy č. [hodnota] a přílohy č. [hodnota] zápisu z valné hromady byli přítomní akcionáři společnosti [jméno FO] [jméno FO]. – [Jméno žalobkyně]. vlastnící 90 ks akcií na jméno, zastoupená [tituly před jménem] [jméno FO] jako předsedou představenstva a [tituly před jménem] [adresa] jako členem představenstva, a [právnická osoba] vlastnící 10ks akcií na jméno.

14. Soud pro nadbytečnost zamítl dokazování za pomocí webových odkazů, jimiž měla být prokázána archivace článku ze dne 21. 4. 2023, neboť jednak žalobkyně se touto cestou nedomáhá výmazu uvedených článků a jednak skutečnost, jaký článek a kde jej žalovaná zveřejnila, je mezi účastníky nesporná.

15. Soud pro provedeném dokazování dospěl k následujícímu skutkovému stavu:

16. Dne 21. 4. 2023 došlo k uveřejnění článku na internetovém zpravodajském portálu [Jméno žalobkyně].

17. Právně soud věc posoudil následovně.

18. Dle ust. § 10 odst. 1 tiskového zákona, jestliže bylo v periodickém tisku uveřejněno sdělení obsahující skutkové tvrzení, které se dotýká cti, důstojnosti nebo soukromí určité fyzické osoby, anebo jména nebo dobré pověsti určité právnické osoby, má tato osoba právo požadovat na vydavateli uveřejnění odpovědi. Vydavatel je povinen na žádost této osoby odpověď uveřejnit.

19. Dle ust. § 10 odst. 2 tiskového zákona, odpověď se musí omezit pouze na skutkové tvrzení, kterým se tvrzení podle odstavce I. uvádí na pravou míru nebo neúplné či jinak pravdu zkreslující tvrzení se doplňuje nebo zpřesňuje. Odpověď musí být přiměřená rozsahu napadeného sdělení, a je-li napadána jen jeho část, pak této části; z odpovědi musí být patrno, kdo ji činí.

20. Dle ust. § 12 odst. 1 tiskového zákona, žádost o uveřejnění odpovědi nebo dodatečného sdělení musí mít písemnou formu.

21. Dle ust. § 12 odst. 2 tiskového zákona, ze žádosti o uveřejnění odpovědi musí být zřejmé, v čem se skutkové tvrzení, obsažené v uveřejněném sdělení, dotýká cti, důstojnosti nebo soukromí fyzické osoby, anebo jména nebo dobré pověsti právnické osoby. Součástí žádosti musí být též návrh znění odpovědi nebo dodatečného sdělení.

22. Dle ust. § 13 odst. 1 tiskového zákona, odpověď je vydavatel povinen uveřejnit ve stejné periodickém tisku, v němž bylo uveřejněno napadené sdělení, a to takovým způsobem, aby nové sdělení bylo umístěním a formou rovnocenné a rozsahem přiměřené napadenému sdělení s výslovným označením „odpověď“ nebo „dodatečné sdělení“, s uvedením jména a příjmení nebo názvu osoby, která o uveřejnění odpovědi nebo dodatečného sdělení žádá.

23. Institut práva na odpověď z titulu uveřejněného sdělení v periodickém tisku, které obsahuje skutková tvrzení, která se dotýkají cti, důstojnosti nebo soukromí určité fyzické osoby, anebo jména nebo dobré pověsti určité právnické osoby předpokládá subjektivní pociťované poškození cti, důstojnosti nebo dobré pověsti dotčené osoby. Posuzování opodstatněnosti žádosti o uveřejnění odpovědi pak klade zvýšené nároky jak na vydavatele, tak na případné rozhodování soudů. Znění požadované odpovědi ve smyslu tiskového zákona musí umožnit veřejnosti, jíž je určena seznat, na jaké sdělení, které bylo uveřejněno v periodickém tisku obsahující skutkové tvrzení, které se dotýká cti, důstojnosti nebo soukromí určité fyzické osoby, anebo jména nebo dobré pověsti určité právnické osoby, tato osoba svojí odpovědí reaguje (viz usnesení NS sp. zn. 30 Cdo 1713/2007).

24. O případy, kdy nemůže být žalobě na uveřejnění odpovědi podle § 10 odst. 2 tiskového zákona vyhověno, půjde např. tehdy, pokud by uplatňovaný návrh odpovědi obsahoval logické nedostatky kompozice textu, zahrnoval v sobě obecné úvahy žadatele, byla v něm obsažena tvrzení, která by nebyla bezprostřední reakcí na uveřejněná sdělení, ale jednalo by se o informace relativně samotného obsahu ve vztahu k informaci, na níž by mělo být odpovědí reagováno, resp. koncipovaný návrh odpověď by nebral v úvahu možný další vývoj, resp. též změnu okolností případu, pokud by ovlivňovaly předpoklady pro utváření jejího znění, apod. (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12. 11. 2009, sp. zn. 30 Cdo 140/2008).

25. V zásadě platí, že uveřejnění pravdivé informace nezasahuje do práva na ochranu osobnosti (viz zmíněný nález sp. zn. IV. ÚS 146/04; srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 7. 1995, sp. zn. Cdon 24/95), nejde-li o zásah do intimní sféry jednotlivce.

26. Dobrá pověst právnické osoby, podobně jako název právnické osoby, patří k několika osobním právům, které jsou právnickým osobám zákonem přiznávány. Pokud není prokázán opak, má se za to, že právnická osoba má dobrou pověst.

27. Právo na odpověď poskytuje ochranu jak fyzickým osobám, tak právnickým osobám, a sice za předpokladu, že skutkové tvrzení (vyjma informací o soukromí) uveřejněné ve sdělení se dotýká cti fyzické osoby nebo pověsti právnické osoby. To znamená, že nestačí, je-li skutkové tvrzení nepravdivé, neúplné či zkreslující, ale musí být objektivně způsobilé působit difamačně, dotýkat se cti nebo důstojnosti dotčené osoby. Není přitom potřebné, aby byl prokazován úmysl působit difamačně, ten je pro posouzení nároku nerozhodný. Právnická osoba může podle TiskZ uplatňovat právo na odpověď, pokud se zveřejněné skutkové tvrzení týká jména nebo dobré pověsti právnické osoby. Současná úprava v § 135 ObčZ hovoří o ochraně názvu, pověsti a soukromí (jde o analogickou úpravu k § 19 ObčZ 1964, na kterou TiskZ v poznámkách pod čarou odkazuje). TiskZ použil v ustanovení pojem „jméno právnické osoby“, což je nutné chápat jako určitou legislativní zkratku. Současný § 132 ObčZ výslovně uvádí: jménem právnické osoby je její název. Předmětem práva na odpověď mohou být skutková tvrzení, která zejména neoprávněně zasahují do práva k názvu (například nepravdivým tvrzením), ale také taková tvrzení, která zpochybňují právo k názvu (srov. CHALOUPKOVÁ, Helena, HOLÝ, Petr, URBÁNEK, Jiří. § 10 [Odpověď]. In: CHALOUPKOVÁ, Helena, HOLÝ, Petr, URBÁNEK, Jiří. Mediální právo. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2018, s. 23–24, marg. č. 9–11.)

28. Právo na odpověď může právnická osoba uplatňovat v případě zásahu do své (dobré) pověsti. Současný ObčZ upustil od pojmu „dobrá pověst“, neboť to v praxi mnohdy činilo interpretační problémy. Důvodová zpráva k ObčZ uvádí: Jaká pověst právnické osoby si zaslouží ochranu, musí plynout z konkrétních okolností případu a z logického obsahu zákona. Soudní praxe i literatura hovoří o tom, že pověst právnické osoby vzniká okamžikem jejího vzniku a má povahu osobního práva. Dokud není prokázán opak, předpokládá se, že právnická osoba má (dobrou) pověst (NS 30 Cdo 1385/2006). Pověst právnické osoby je nutné zkoumat mezi jejími obchodními partnery, zákazníky, případně mezi širokou veřejností. Jak uvedl NS 30 Cdo 861/2005 a také NS 30 Cdo 2384/2012: K neoprávněnému zásahu do pověsti právnické osoby výkonem práva kritiky může dojít pouze tehdy, jestliže přesáhl přípustnou míru takovým způsobem, který již v demokratické společnosti nelze tolerovat, přičemž určité zjednodušení či dokonce zkreslení skutečnosti v tisku nemusí nutné vést k (neoprávněnému) zásahu do práv dotčené osoby.

29. Žalobkyně byla při jednání dne 7. 8. 2024 soudem ve smyslu ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. upozorněna, že dosud neplní povinnost tvrzení a povinnost důkazní, že je potřeba doplnit relevantní skutková tvrzení a označit důkazy k tomu, jakým způsobem se jí označené pasáže v článku dotkly jejího jména nebo dobré pověsti. K tomu žalobkyně uvedla, že žalobkyně negativně nese zvlášť pasáž, že „[jméno FO].“ Dále uvedla, že v případě řady klientů došlo v důsledku uvedeného článku k ukončení smluv v kolektivním systému na zpracování odpadu, s jinými klienty byla nucena vést rozsáhlá jednání, aby situaci vysvětlila. K dotazu soudu, kteří konkrétní klienti od žalobkyně odešli toliko v důsledku uvedeného článku, vypověděla, že se jedná o společnost [Anonymizováno]. Se společnostmi [Anonymizováno], [právnická osoba], [jméno FO] jednala dlouhodobě o udržení v kolektivním systému. K prokázání svých tvrzení navrhla svědecké výslechy osob, které vedly za citované společnosti obchodní jednání.

30. K výše uvedenému žalovaná uvedla, že má k dispozici cca 219 článků, které se týkaly uvedené problematiky ve vztahu k žalobkyni, má tedy za to, že žalobkyně již dobrou pověst neměla.

31. Soud má za to, že žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a důkazní, pokud jde o zásahy do dobrého jména či pověsti, když jednak ani netvrdila, kdy a jakým konkrétním způsobem (např. výzvou, žádostí, odstoupení od smluv) se měly shora uvedení klienti od žalobkyně toliko v důsledku vydání článku ze dne 21. 4. 2023 odprostit, zcela absentuje vylíčení příčinné souvislosti.

32. Nicméně bez ohledu na uvedené má soud za to, že žaloba nesplňuje zákonné předpoklady stanovené pro odpověď dle tiskového zákona, neboť žalobkyní požadovaná odpověď se neomezuje toliko na skutková tvrzení, ale obsahuje logické nedostatky kompozice textu, když vytrhává pasáže článku z kontextu a snaží se tak rozbořit smysl a účel celého obsahu článku, neboť lze dle soudu přisvědčit žalované, že účelem článku nebylo informovat o skutečných majitelích žalobkyně či [právnická osoba]., dříve [jméno FO] [Anonymizováno] [jméno FO] [Anonymizováno] Žalovaná v článku výslovně uvádí, že informace o skutečných majitelích žalobkyně čerpá ze zápisu z valné hromady ze dne [datum] (viz bod 13. rozsudku), avšak žalobkyně se v navrhované odpovědi vůbec k uvedenému zápisu nevyjadřuje a ani se nijak nevyjadřuje k období kolem listopadu 2022, naopak se vyjadřuje nejdříve k období [datum] a pozdějšímu. Odpověď tak obsahuje informace relativně samostatného charakteru ve vztahu k informacím uvedeným v článku a tvrzení, která bezprostředně na článek nereagují, když žalobkyně se domáhá odpovědi, že není a ke dni vydání článku nebyla vlastníkem jakýchkoli akcií [právnická osoba]., dříve [jméno FO] [Anonymizováno][Anonymizováno][jméno FO] [Anonymizováno][Anonymizováno] ale jak uvedeno shora, k obsahu zápisu valné hromady, případně období v časové blízkosti se zápisem, se účelově nevyjadřuje. Pro absenci zákonných požadavků bylo lze žalobu zamítnout, proto soud pro nadbytečnost zamítl dokazování výslechem navržených svědků, když žalobkyně ani nijak konkrétně netvrdila, kdy a jakým způsobem se na ni měli klienti obracet s tím, že chtějí vystoupit z jejího kolektivního systému.

33. Nadto soud má za to, že jí vytýkané nepravdivé informace v předmětném článku, pokud jde např. o pasáž „[jméno FO].“ nejsou nepravdivé či zkreslující. V této části článek hovoří toliko o společnosti [jméno FO] [jméno FO] a vůbec se nezmiňuje o žalobkyni. Stejně tak, pokud jde o pasáž: „[Jméno žalobkyně] vyplývá i ze zápisu z valné hromady z [datum], který je založen u rejstříkového soudu“. Toto skutkové tvrzení je pravdivé, když je i odkázáno na zdroj poznání této informace včetně data, k jemuž tato informace byla získána. Žalovaná v článku jasně uvádí, že vlastnické právo žalobkyně k podílu v [jméno FO] [Anonymizováno] [jméno FO], [právnická osoba] výši 90 procent dovozuje ze zápisu z valné hromady žalobkyně konané dne [datum] Pravdivá informace, která se netýká soukromí, není schopna způsobit újmu. Žalovaná v článku nikde netvrdí, že by společnost žalobkyně byla k dnešnímu dni 90procentním vlastníkem společnosti [jméno FO] [jméno FO].). Konečně, pokud bylo v článku uvedeno, že: „[Jméno žalobkyně] Redakce byla odkázána s dotazy směrujícími k [Jméno žalobkyně]. Z výše uvedeného je zřejmé, že znění požadované odpovědi žalobkyně bylo v podstatě již zveřejněno v samotném článku, a to formou citace žalobkyně, která odmítla, že by na kontaktní e-mailové adrese měla být k zastižení i společnost [jméno FO] [jméno FO].). Opětovný požadavek na uveřejnění totožného vyjádření žalobkyně tak není na místě. V neposlední řadě, žalobkyně namítala, že je nepravdivé tvrzení, že nikdy nebyla trestně stíhána. Sic napadené tvrzení není obsahem požadované odpovědi a žalobkyně jej toliko demonstrativně uvádí ve výčtu nepravdivých tvrzení uveřejněných v článku, soud uzavírá, že je mu z úřední činnosti známo, že uvedené tvrzení je taktéž pravdivé (zdejší senát rozhodoval ve věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. 47 C 68/2020, v níž se žalobkyně domáhala právě finančního zadostiučinění z titulu vydání nezákonného rozhodnutí představující usnesení u zahájení stíhání).

34. Dále má soud za to, že uveřejněním této odpovědi by v zásadě nedošlo k aktualizaci informací ve smyslu toho, že personální propojení společností již netrvá, neboť je jiná osoba zapsaným skutečným majitelem, ale došlo by k popření celého kontextu předmětného článku a vzhledem k tomu, že soud nemůže sám požadovanou odpověď doplňovat ani měnit, je toto dalším důvodem k zamítnutí žaloby spočívající v právu na zveřejnění odpovědi.

35. Soud tedy ze všech shora uvedených důvodů přistoupil k zamítnutí žaloby, jak je uvedeno ve výroku I.

36. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 16 940 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. d), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč sestávající z částky 2 500 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí věci, vyjádření k žalobě, odvolání, účast u jednání dne 30. 7. 2023 a 7. 8. 2023) včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %.

Poučení