47 Co 59/2025 - 353

Rubrum

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Martiny Borovcové a soudců JUDr. Romany Novákové a Mgr. Ing. Borise Nypla ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně]., IČO: [IČO žalobkyně] sídlem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalovanému: [Jméno žalovaného]., IČO: [IČO žalovaného] sídlem [Adresa žalovaného] o zaplacení částky 2 708 849,72 Kč s příslušenstvím k odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 11. 2. 2025, č. j. 12 C 145/2024-305 takto:

Výrok

I. Rozsudek okresního soudu se potvrzuje.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady odvolacího řízení ve výši 49 603 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Okresní soud v Hradci Králové (dále jen „okresní soud“) výrokem I. rozsudku uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku 2 708 849,72 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,25 % ročně z částky 2 594 557 Kč od 16. 5. 2024 do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 12,25 % ročně z částky 114 292,72 Kč od 16. 7. 2024 do zaplacení a 2 400 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Výrokem II okresní soud zavázal žalovaného povinností nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady řízení 281 575,90 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

2. Žalobkyně se domáhala zaplacení ceny lesnických prací podle smlouvy o provádění lesnických činností bez prodeje dříví ze dne 30. 11. 2022 v [adresa]. Žalobkyně vyúčtovala žalovanému cenu pěstebních činností ve výši 5 256 404,60 Kč fakturou č. [hodnota] vystavenou dne 9. 4. 2024 a splatnou dne 15. 5. 2024. Žalobkyně dála vyúčtovala cenu těžebních činností ve výši 1 617 825,70 Kč fakturou č. [hodnota] ze dne 10. 6. 2024 splatnou 15. 7. 2024. Žalovaný za pěstební činnosti uhradil pouze 2 661 847,60 Kč a za těžební činnosti 1 503 532,98 Kč. Za pěstební činnosti zbývalo doplatit 2 594 557 Kč a za těžební činnosti 114 292,72 Kč, celkem 2 708 849,72 Kč. Proti pohledávce žalobkyně žalovaný dopisy ze dne 3. 5. 2024 a ze dne 8. 7. 2024 započetl své pohledávky ze smluvních pokut vzniklých podle smlouvy o provádění lesnických činností bez prodeje dříví ze dne 8. 12. 2022 v [adresa]. Smluvní pokuty z důvodu neprovedených těžebních prací vyúčtoval fakturou č. [hodnota] ve výši 1 691 359 Kč. Smluvní pokuty z důvodu neprovedených pěstebních činností vyúčtoval žalobkyni fakturou č. [hodnota] ve výši 903 198 Kč. Tyto pohledávky byly započteny proti pohledávce žalobkyně vyúčtované fakturou č. [hodnota]. Pohledávku z důvodu úhrady plnění třetí osobě za neprovedený závazek žalobkyně žalovaný vyúčtoval fakturou č. [hodnota] ve výši 114 292,72 Kč. Okresní soud hodnotil žalovaným započítávané pohledávky jako nejisté a neurčité. Žalobkyně proti pohledávkám žalovaného vznesla relevantní věcné argumenty, které nelze odmítnout bez rozsáhlejšího a složitějšího dokazování. Žalobkyně mj. namítala, že plnit nemohla pro trvalou nemožnost plnění (skalnatý terén vylučoval sázení stromků či stavění oplocenek), pro neposkytnutí nutné součinnosti žalovaným (neumožnil vjezd do lesa) a z důvodu extrémně špatných klimatických podmínek. Dále namítla, že žalovaný přeúčtoval žalobkyni plnění provedené třetí osobou neoprávněně. Žalovaný předložil velké množství listin, kterými dokládal práce, které žalobkyně neprovedla, a termíny, kdy je měla provést. Souhrn cen neprovedených prací a doba prodlení se staly základem pro výpočet smluvních pokut. Nutné dokazování by tak vedlo k neúměrnému prodloužení řízení. Žalovaný navíc k započtení užil pohledávky z titulu smluvní pokuty vyúčtované na základě jiné smlouvy než smlouvy, z níž vznikla žalobou uplatněná pohledávka. Okresní soud nedovodil, že v čl. XIV smlouvy [adresa] strany vyloučily použití § 1987 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). V tomto článku žalobkyně a žalovaný pouze dohodli možnost zápočtu vzájemných vyfakturovaných pohledávek, nikoliv pravidlo, že k zániku pohledávky vede i zápočet, ve kterém je k započtení uplatněna neurčitá pohledávka. I v případě, že by žalobkyně a žalovaný dohodli vyloučení § 1987 odst. 2 o. z., bylo by ujednání neplatné pro rozpor s kogentním ustanovením. Žalovaný se dovolával soudních rozhodnutí, které vycházely z jiného skutkového stavu. Proto nemohl legitimně očekávat obdobné rozhodnutí. Okresní soud proto žalobě vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř.

3. Proti rozsudku podal žalovaný odvolání. Namítl odvolací důvody podle § 205 odst. 2 písm. b), d), e) a g) o. s. ř. Žalovaný započítal proti pohledávkám žalobkyně pohledávky podložené zadávacími listy. Nedošlo k žádné skutečnosti, která by opravňovala žalobkyni neprovést práce, ke kterým se smluvně zavázala. To bylo zjistitelné i bez rozsáhlého dokazování. Žalovaný disponuje množstvím jednoduše proveditelných důkazů. Žalobkyně při jednáních, z nichž jsou oboustranně podepsané zápisy, nikdy nerozporovala výzvy žalovaného k plnění, neuváděla žádné relevantní skutečnosti, které by měly mít vliv na termíny plnění, nevyvracela žalovaným vytýkaná prodlení, a to ani v převzatých zadávacích listech ani jiným způsobem. Žalobkyně vždy vynesla svá tvrzení až jako reakci na žalovaným uplatňované smluvní pokuty. Ve smlouvách [adresa] byla sjednána jednoznačná ustanovení, která definují zohlednitelné důvody pro neplnění nebo zpoždění s plněním. Smlouvy obsahují vůli smluvních stran umožnit započtení všech vyfakturovaných pohledávek. Ve smlouvách byly sjednány podmínky pro vznik nároku na úhradu za plnění, pro vznik nároku a vyúčtování smluvních pokut i podmínky pro užití pohledávek pro zápočet. Obě smlouvy uvádí některé konkrétní situace, kdy je žalovaný oprávněn jednat s žalobkyní o změnových řízeních projektů (např. živelné pohromy, extrémní klimatické podmínky, apod). K žádné takovéto situaci však nedošlo. Žalovaný se dovolal rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 31 Cdo 684/2020, sp. zn. 28 Cdo 5711/2017, sp. zn. 26 Cdo 4795/2017, rozhodnutí sp. zn. 26 Co 199/2022, sp. zn. 26 Co 70/2023 a rozhodnutí Krajského soudu v [adresa] sp. zn. 47 Co 101/2024. Ve smlouvách je stanoveno, že nejdůležitějším dokumentem pro účely konkrétního plnění je zadávací list. Žalobkyně měla možnost se se všemi specifiky lokality předem seznámit. Měla neomezenou možnost si vymínit své požadavky v zadávacích listech, ze kterých se vyhodnotil jak nárok na úhradu za plnění, tak nárok na smluvní pokutu. Oboustranně potvrzený zadávací list je stejně závazným podkladem pro výpočet úhrady za plnění jako je závazným pro výpočet smluvní pokuty a oba nároky jsou pak právně rovnocenné. Žalovaný navrhl, aby odvolací soud zrušil napadený rozsudek okresního soudu a vrátil mu věc k dalšímu řízení. Žádal náhradu nákladů za odvolací řízení.

4. Žalobkyně s odvoláním žalované nesouhlasila. Namítla, že míra nejistoty pohledávek žalovaného je vyšší než u pohledávek žalobkyně. Připomněla rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 3407/2020 a 23 Cdo 181/2021. Žalobkyně uplatnila proti pohledávkám žalovaného věcné argumenty. Prokázání pohledávky žalovaného by vyžadovalo rozsáhlé dokazování. Sám žalovaný se dovolává velkého množství důkazů. Žalovaný nebyl schopen své pohledávky ani dostatečně tvrdit. Žalobkyně pohledávky sporovala před provedením zápočtů. Pohledávky žalovaného jsou z odlišného právního vztahu. Žalovaný konkrétně netvrdil, jak žalobkyně porušila smlouvu (jaké stromy neodtěžila, jaké pěstební činnosti neprovedla). Povinnost tvrdit rozhodné skutečnosti vyplývá i z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 1396/2010 nebo 23 Cdo 1134/2022. V čl. XIV odst. 1 smluv strany ujednaly možnost započíst jakékoli pohledávky, které jsou k započtení způsobilé. Účastníci mezi sebou neměli zavedenou žádnou obchodní praxi ohledně započítávání pohledávek. Žalobkyně už v řízení před okresním soudem namítla, že žalovaný nevyhověl návrhům žalobkyně na změnu termínů podle čl. XI. odst. 1 smlouvy [adresa], nevyslyšel námitky žalobkyně, že některé zadávané dřevo nebylo kůrovcové nebo že žalovaný zadával těžbu roztroušeně, čímž porušoval čl. VII odst. 1, 2 a 6 smlouvy [adresa]. Na rozdíl od hodnocení týkajícího se věci sp. zn. 28 Cdo 5711/2017 žalobkyně namítla složitost zjištění skutkového stavu. Zadávací listy sloužily jako podklad pro fakturaci. To však neznamená, že by i další práce nebyly provedeny řádně a včas. Žalobkyně navrhla potvrzení rozsudku okresního soudu.

5. Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno oprávněnou osobou, v zákonné lhůtě a že je přípustné (§ 201, contr. § 202, § 204 odst. 1 o.s.ř.), přezkoumal rozsudek okresního soudu včetně řízení jeho vydání předcházejícího (§ 212, § 212a odst. 1 a 5 o.s.ř.) při nařízeném jednání (§ 214 odst. 1 o.s.ř.) a dospěl k závěru, že odvolání žalovaného není důvodné.

6. Okresní soud správně zjistil, že žalobkyni vznikl nárok na zaplacení částky 2 708 849,72 Kč s příslušenstvím jako ceny provedených prací podle smlouvy o provádění lesnických činností bez prodeje dříví v [adresa] v době od 1. 1. 2023 do 31. 12. 2027 uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne 30. 11. 2022. Podle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. má žalobkyně právo i na zaplacení náhrady spojené s uplatněním pohledávek ze dvou faktur ve výši 2 400 Kč celkem. Existenci pohledávek žalobkyně žalovaný nesporoval, na původně vyúčtovanou cenu ve výši celkem 6 874 230,30 Kč částečně plnil, zaplatil částku 4 165 380,58 Kč. Proti zbylé části pohledávky žalobkyně ve výši 2 708 849,72 Kč žalovaný dopisy ze dne 3. 5. 2024 a ze dne 8. 7. 2024 započetl své pohledávky ze smluvních pokut vzniklých ze smlouvy o provádění lesnických činností bez prodeje dříví ze dne 8. 12. 2022 v Karlovicích.

7. V souladu s § 1987 odst. 2 o. z. okresní soud zkoumal, zdali došlo k zániku pohledávky žalobkyně započtením pohledávek žalovaného.

8. Podle § 1987 odst. 1 o. z. k započtení jsou způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem. Podle odst. 2 o. z. pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není.

9. Jak vyplývá z důvodové zprávy k zák. č. 89/2012 Sb. občanskému zákoníku, zákaz jednostranného započtení nejistých nebo neurčitých pohledávek vyplynul z potřeby stanovit, že započtení sleduje odstranění vzájemných pohledávek zúčastněných osob, nikoli vyvolání nejasností a následných sporů.

10. Z ustálené judikatury týkající se započtení lze shrnout, že nejistou nebo neurčitou ve smyslu § 1987 odst. 2 o. z. je zpravidla pohledávka, která je co do základu nebo výše sporná a jejíž uplatnění vůči dlužníku formou námitky započtení vyvolá (namísto jednoznačného, tj. oběma dotčenými stranami akceptovaného zániku obou pohledávek v rozsahu, v jakém se kryjí) spory o existenci či výši pohledávky užité k započtení. Taková je započítávaná pohledávka, jejíž prokázání by nepřiměřeně prodlužovalo řízení o pohledávce uplatněné žalobou, která by byla uplatněná až na konci nalézacího řízení a nebyla zcela nepochybná. Je třeba posoudit, zdali je sporná pouze právní kvalifikace, nebo zda existuje objektivní nejistota, zda pohledávky vznikly a z jakého důvodu, popř. zda jsou splatné, kdo je jejich věřitelem či dlužníkem, jaká je jejich výše, apod. Pro nejistotu započítávané pohledávky nestačí jen pouhý nesouhlas s touto pohledávkou.

11. Žalovaný namítl, že strany ve smlouvě vyloučily aplikaci § 1987 o. z. Krajský soud z čl. XIV bod 1 smlouvy o provádění lesnických činností bez prodeje dříví v oblasti [adresa] v době od 1. 1. 2023 do 31. 12. 2027 zjistil, že smluvní strany jsou oprávněny započíst jakoukoliv svou splatnou pohledávku proti splatné pohledávce druhé smluvní strany, a to i částečně. Smluvní strany jsou dále oprávněny jednostranně započíst jakoukoliv svou splatnou či nesplatnou vyfakturovanou pohledávku proti splatné či nesplatné vyfakturované pohledávce druhé smluvní strany, a to i částečně, a to i s odloženou účinností jednání směřujícího k započtení do doby splatnosti obou pohledávek tak, aby k účinnosti jednání směřujícího k započtení došlo v okamžiku střetu započítávaných pohledávek. Započíst lze jakoukoliv pohledávku bez ohledu na to, zda vznikla na základě smlouvy, proti jakékoliv pohledávce druhé smluvní strany bez ohledu na to, zda vznikla na základě smlouvy. Podle bodu 2 provedení zápočtu ze strany smluvního partnera podle předchozího odstavce mohou [právnická osoba] odmítnout do dne splatnosti faktury, a to v odůvodněných případech (např. podmínky dotací atd). V případech, kdy [právnická osoba] zápočet ze strany smluvního partnera podle předchozího odstavce odmítnou, není smluvní partner oprávněn zápočet podle předchozího odstavce provést.

12. Z jazykového vyjádření výše uvedeného ujednání nelze dovodit, že by smluvní strany vyloučily aplikaci § 1987 odst. 2 o. z., tedy, že by připustily zápočet jakékoli, tedy i nejisté a neurčité pohledávky. Takovému výkladu by bránila i logika, neboť by poté mohlo být dovozováno, že započíst lze i pohledávku, jejíž existenci druhá strana sporuje. Výklad ujednání tvrzený žalovaným by vylučoval § 553 o. z. podle kterého nelze-li pro neurčitost nebo nesrozumitelnost zjistit obsah právního jednání (zde zápočtu pohledávek nebo započítávané pohledávky), nejde o právní jednání.

13. Nadto, žalovaný v čl. XIV bodu 2 mohl započtení pohledávky žalobkyní odmítnout. Takové právo pro žalobkyni sjednáno nebylo. V případě výkladu tvrzeného žalovaným by žalovaný mohl započíst proti pohledávce žalobkyně jakoukoli (i neexistující) pohledávku, zatímco zápočet žalobkyně by mohl být kdykoli odmítnut, přestože by žalobkyně započítala svoji jednoznačnou splatnou pohledávku. Takové ujednání by bylo v rozporu s poctivým obchodním stykem, tedy s dobrými mravy (§ 1 odst. 2 o. z.) a bylo by neplatné.

14. Odvolací soud se přes shora uvedené zabýval i úmyslem žalovaného při sjednávání čl. XIV smlouvy. K výzvě odvolacího soudu žalovaný ani netvrdil, že by před uzavřením smlouvy seznámil žalobkyni se svým úmyslem započítávat proti pohledávkám žalobkyně i své neurčité nebo nejisté pohledávky (§ 556 o. z.). Žalovaný vysvětloval ujednání v čl. XIV bod 2 tím, že je vůči žalobkyni znevýhodněn při uplatňování pohledávek ze smluvních pokut za prodlení s předáním jednotlivých prací. S ohledem na typ a rozsáhlost jednotlivých plnění žalobkyně, které jsou složitě kontrolovatelné, protože se týkají tisíců hektarů plochy, má omezenou možnost doložit přesný rozsah plnění žalobkyně. Smluvní pokuta je počítána z množství provedených úkonů násobených denní sazbou smluvní pokuty. Proto bylo smyslem ujednání o zápočtu to, aby v případě nezpochybnění údajů v zadávacích listech a číselnících žalobkyní, nemohla být zpochybněna smluvní pokuta. Žalovaný se dovolával zavedené praxe mezi smluvními stranami a skutečnosti, že žalobkyně některé vyúčtované smluvní pokuty hradí.

15. S výkladem žalovaného se krajský soud neztotožnil. Je třeba rozlišovat právní jednání spočívající v zápočtu pohledávek sjednané v čl. XIV bod 1 a 2 smlouvy a ujednání v čl. XVI smlouvy týkající se práva žalovaného na smluvní pokutu.

16. Krajský soud nepřisvědčil výkladu ujednání čl. XIV bod 1 a 2 tvrzenému žalovaným. Z ujednání vyplývá, že započítat lze vyfakturované pohledávky i z jiných důvodů než ze smlouvy. Vzhledem k § 553 a § 1987 o. z. však musí jít o pohledávky jisté a určité. Ze skutečnosti, že žalobkyně některé vyúčtované smluvní pokuty žalovanému hradí, nelze dovodit zavedená praxe spočívající v právu žalovaného započítávat i neurčité či nejisté pohledávky z jiných smluvních pokut.

17. Dále se odvolací soud zabýval ujednáním v čl. XVI smlouvy týkající se práva žalovaného na smluvní pokutu. Ujednání o smluvní pokutě shledal určitým a tedy platným. Čl. XVI smlouvy však upravuje značné množství smluvních pokut vztahujícím se k nesplnění mnoha povinností žalovaného, stanovící složité výpočty pro jednotlivé smluvní pokuty a vyjmenované předpoklady, za kterých různé nároky na smluvní pokuty vznikají.

18. S ohledem na množství pohledávek na smluvní pokutu uplatněných žalovaným, odvolací soud se nejprve zaměřil na pohledávku ve výši 1 691 359 Kč jako smluvní pokutu za neprovedenou kůrovcovou těžbu za celkem 7 656,10 m3 nevytěženého nebo neasanovaného dřeva.

19. Podle čl. XVI bod 3 smlouvy byl žalovaný oprávněn požadovat smluvní pokuty a) ve výši 200 Kč/m3 nezpracovaného nebo neasanovaného předaného kůrovcového dříví podle čl. VII odst. 1 a 2 smlouvy, b) ve výši 200 Kč/m3 dříví nezpracovaného nebo neasanovaného podle čl. VII odst. 6 smlouvy, c)100 Kč za každý včas nepoložený nebo neinstalovaný lapák podle čl. VII odst. 10 písm. a) nebo b) nebo c) smlouvy, d) ve výši 500 Kč za každý včas neasanovaný lapák podle čl. VII odst. 10 písm. d) smlouvy. Podkladem pro výpočet smluvních pokut pod písm. a) – b) byly číselníky vytěženého dříví, podle písm. c) a d) zadávací listy. V případě, že žalobkyně neprovede zpracování nebo asanaci ani do 7 dnů po termínu stanoveném zadávacím listem, nebo neprovede asanaci a neodevzdá číselník žalovanému ani do 9 dnů po termínu stanoveném zadávacím listem, je podkladem pro výpočet smluvní pokuty objem v m3 uvedený v zadávacím listu pro těžební činnosti. V případě prodlení s odevzdáním číselníku byl žalovaný oprávněn požadovat po žalobkyni zaplacení příslušné smluvní pokuty za nesplnění termínů zpracování nebo asanace podle tohoto odstavce. V čl. XVI byly dále sjednány další smluvní pokuty týkající se těžebních a pěstebních činností žalobkyně.

20. Žalobkyně od počátku řízení sporovala výpočet smluvní pokuty, namítala, že není zjevné, které konkrétní smluvní pokuty žalovaný uplatňuje, namítala, že nebyla v prodlení s provedením prací, za které je smluvní pokuta požadována. Pokud se dostala do prodlení s plněním některých těžebních nebo pěstebních prací, bylo její prodlení způsobeno prodlením žalovaného nebo objektivními překážkami vyjmenovanými ve smlouvě. Žalobkyně své námitky konkretizovala ve vztahu k těžebním i pěstebním pracím, sporovala i nárok žalovaného na náhradu škody v návaznosti na odstoupení žalovaného od smlouvy [adresa].

21. Odvolací soud se pokusil ověřit nárok žalobkyně na smluvní pokutu vzniklou za prodlení s asanací kůrovcového dříví podle zadávacího listu ze dne 18. 8. 2023, založeného jako první ve složce důkazů žalovaného a vztahujícího se k tabulce nazvané Vyhodnocení zadávacích listů – zakázka [hodnota]. Z tabulky vyplynulo, že žalobkyně mimo jiné nesplnila zakázku v rozsahu 21,64 m3 dřeva. U položky objednané těžby v rozsahu 9 m3 typu 162Aa10 byla uvedena skutečnost vytěženého 9,85 m3 dřeva, s jehož těžbou byla žalobkyně 4 dny v prodlení. Nesoulad zadaného a skutečně provedeného množství těžby vysvětlil žalovaný tím, že množství v m3 dřeva je stanoveno odhadem. Údaj množství skutečné těžby nebyl žalobkyní stvrzen podpisem. Žalovaný tvrdil, že skutečná těžba by vyplynula z číselníku (vztahujícímu se k tomuto a dalším zadávacím listům, resp. práce zadané podle zadávacího listu byly stvrzovány i několika číselníky), který byl nebo nebyl potvrzen žalobkyní. Pokud číselník potvrzen nebyl, účtoval žalovaný smluvní pokutu podle množství zadané těžby v souladu s ujednáním v čl. XVI bod 3 smlouvy. Po výzvě odvolacího soudu k předložení důkazu o množství dřeva, ze kterého byla počítána smluvní pokuta, pracovnice žalovaného z krabice obsahující množství listin předložila důkaz, z nějž vyplynulo, že z neprovedené těžby podle tohoto zadávacího listu nebyla smluvní pokuta účtována. Složka důkazních listin v zelených deskách se vztahovala ke komunikaci mezi stranami před vedením sporu. Důkazní listiny, ze kterých měly vyplývat nároky žalovaného, byly předloženy v papírové krabici v 11 blíže neoznačených složkách zahrnující desítky listin.

22. Za situace, kdy žalobkyně sporovala výpočet smluvní pokuty, bylo třeba k prokázání výše smluvní pokuty provést důkaz každým zadávacím listem (ohledně těžebních i pěstebních prací), ze kterých byla za neprovedené nebo nevyúčtované práce smluvní pokuta požadována, ke každé takové objednávce přiřadit příslušný číselník těžebních prací stvrzený žalobkyní nebo nápočty pěstebních prací vycházející z odsouhlasených předávacích protokolů žalobkyní. Vzhledem k tvrzení žalovaného, že ne všechny předložené nápočty pěstebních prací byly žalobkyní stvrzeny, by bylo třeba tvrdit a prokazovat, která smluvní pokuta je požadována za prodlení s konkrétními pracemi a která je účtována podle objednaného množství pro nedoložení číselníku nebo dokladu o provedení pěstebních prací.

23. Žalovaný předložil množství důkazních listin. Pro prokázání pohledávek žalovaného budou muset být v první fázi listiny uspořádány tak, aby bylo zjevné, čím se prokazuje každá smluvní pokuta počítaná z konkrétní objednávky prací. K prokázání nároku žalovaného bude třeba konat mnoho jednání, na kterých budou důkazy provedeny. To i s ohledem na skutečnost, že žalobkyně zpochybňuje tvrzení žalovaného, že smluvní pokuta byla účtována ze skutečně objednaných a neprovedených prací a dále k námitkám týkajících se prodlení žalobkyně, které bylo způsobenou prodlením žalovaného či dalšími okolnostmi, které měly vliv na plnění žalobkyně podle smlouvy.

24. Je právem žalovaného v soudním řízení sporovat existenci pohledávky žalobkyně. A je povinností žalobkyně své pohledávky prokázat. Dokazování daného množství pohledávek žalovaného na smluvní pokutu si vyžádá mnoha soudních jednání.

25. Žalobkyně účtování smluvních pokut žalovaným sporovala ihned po doručení faktur, tedy po uplatnění pohledávky žalovaným. Žalovaný namítal, že žalobkyně neměla právo sporovat pohledávku žalovaného na smluvní pokutu, protože nerozporovala rozsah objednaných a provedených prací. To však dle krajského soudu z uzavřené smlouvy nevyplývá. Žalovaný prokázal předloženou smlouvou právo účtovat smluvní pokutu i systém jejího výpočtu. Žalobkyně nárok žalovaného ze smluvní pokuty neuznala. V řízení před soudem bude muset žalovaný jednotlivé nároky na smluvní pokuty prokázat, byť není vyloučeno, že v některých případech bude mít žalovaný právo na smluvní pokutu účtovanou z objednaného množství práce a že důkazní břemeno k tvrzení, že zadané práce byly vykonány včas a řádně, nebo nebyly provedeny pro prodlení žalovaného, budou tížit žalobkyni. Je však třeba žalobkyni přisvědčit, že dosud nebylo možné rozpoznat, jaká smluvní pokuta je účtována ve vztahu k jednotlivým zadávacím listům asanačních, těžebních a pěstebních prací.

26. Žalovaný uplatnil k započtení své pohledávky z titulu jiné smlouvy, než byla pohledávka žalobkyně. Přestože text obou smluv byl obdobný, smluvní pokuty byly žalovaným uplatněny za prodlení s dodáním jiných prací v jiné oblasti, než byly práce, za něž bylo žádáno zaplacení ceny v žalobě. Jak vyplývá z čl. III bod 7 a 9 smlouvy o provádění lesnických činností v oblasti [adresa], žalobkyně měla provádět práce podle jednotlivých zadávacích listů pěstebních a těžebních činností. Samotná smlouva o provádění lesnických činností byla smlouvou rámcovou, na jejímž základě byly teprve jednotlivé práce zadávány. Pro prokázání jednotlivých nároků na smluvní pokuty musí žalovaný prokázat existenci konkrétní smlouvy vzniklé na základě konkrétního zadávacího listu, typ a množství sjednaného plnění. Vzhledem k výpočtu smluvní pokuty odvíjející se od množství žalobkyní nevykonané práce násobené sjednanou sazbou smluvní pokuty, musí žalobkyně tvrdit, které konkrétní neprovedené práce smluvní pokutou násobí.

27. Z výše uvedeného vyplývá, že žalovaný k započtení uplatňuje rozsáhlý soubor pohledávek. Pro prokázání souboru pohledávek žalovaného ze smluvních pokut ve výši 903 198 Kč a 1 691 359 Kč a z náhrady škody ve výši 114 292,72 Kč bude třeba provést rozsáhlé dokazování zadávacími listy, číselníky, nápočty pěstebních prací, komunikace mezi účastníky, fotografiemi i výslechy navržených svědků.

28. Na základě výše uvedeného dospěl i odvolací soud k závěru, že v daném případě nelze bez dalšího podrobného dokazování učinit závěr o tom, zda pohledávka ze smluvních pokut vyúčtovaných žalovaným žalobkyni existuje a v jaké konkrétní výši. Vznik pohledávky žalobkyně ve výši 2 708 849,72 Kč žalovaný nesporoval. Žalobkyně prokázala neurčitost i nejistotu pohledávek žalovaného v totožné výši, kterou žalovaný před zahájením řízení započetl. Žalobkyně vznesla věcné námitky proti pohledávkám žalovaného. Žalobkyně před zahájením řízení pohledávky žalovaného ze smluvních pokut sporovala. Za této situace krajský soud souhlasí se závěry okresního soudu, že pohledávky žalovaného použité k zápočtu jsou neurčité a nejisté, a proto k zápočtu ke dni 3. 5. 2024 a 8. 7. 2024 způsobilé nebyly.

29. Krajský soud se ztotožnil se skutkovými i právními závěry okresního soudu včetně výroku o náhradě nákladů řízení. Odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný potvrdil podle § 219 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“).

30. V odvolacím řízení byla úspěšná žalobkyně. Podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. jí vzniklo právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Podle § 7 bod 6, § 11 odst. 1 písm. d) a g) a § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. vzniklo žalobkyni právo na náhradu odměny advokáta ve výši 19 140 Kč a na náhradu hotových výdajů 450 Kč za vyjádření k odvolání a účast u jednání odvolacího soudu ve výši 39 180 Kč. Žalobkyni náleží jízdné k jednání odvolacího soudu z [adresa] a zpět vlakem ve výši 380 Kč (§ 157 zák. č. 262/2006 Sb.). Podle § 14 odst. 1 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. náleží žalobkyni náhrada za promeškaný čas 10 půlhodin advokáta ve výši 1 500 Kč. Soud uložil žalovanému nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady odvolacího řízení v celkové výši 49 603 Kč včetně 21 % DPH ve výši 8 543 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o. s. ř.).

Poučení