48 C 215/2024 - 96

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem Ivem Krýsou ve věci žalobce: [anonymizováno], [Anonymizováno], IČO [Anonymizováno] sídlem [Adresa žalované] zastoupen advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A], [Anonymizováno] proti žalované: [Jméno žalované], narozena [Datum narození žalované] bytem [Adresa žalované] zastoupena advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o zaplacení 274 745 Kč s příslušenstvím, takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 274 745 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši 14,75 % ročně z částky 180 000 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 98 055,60 Kč k rukám zástupce žalobce, [Jméno advokáta A], advokáta, do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhal po žalované úhrady částku ve výši 296 256 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná je vlastnicí bytové jednotky č. [hodnota] a bytové jednotky č. [hodnota] v domě č.p. [Anonymizováno] v [Anonymizováno] ulici v [adresa]. Z tohoto titulu je proto členkou žalobce, který je společenstvím vlastníků jednotek pro tento dům a vztahují se na ni všechna práva a povinnosti dané zákonem a stanovami tohoto společenství. Na základě rozhodnutí shromáždění vlastníků ze dne [datum] vznikla žalované povinnost uhradit jednorázový mimořádný vklad do fondu oprav. Žalované byla proto za obě bytové jednotky vystavena faktura č. [hodnota] ze dne [datum] na částku 213 000 Kč, kterou ovšem uhradila jen částečně ve výši 33 000 Kč. K doplacení tak na obě bytové jednotky zbývá částka 180 000 Kč. Rozhodnutím, obsaženým v zápise ze shromáždění vlastníků z [datum] byla lhůta pro zaplacení prodloužena do [datum]. Rozhodnutím, obsaženým v zápise ze shromáždění vlastníků z [datum] byla lhůta pro zaplacení prodloužena do [datum]. Zbývající dlužnou částku však žalovaná neuhradila ke dni podání žaloby ani zčásti, takže stále zbývá k zaplacení celá částka 180 000 Kč. Žalobce po četných marných pokusech o dohodu sjednal právní zastoupení a žalované byl zaslán pokus o smír doporučeným dopisem ze dne [datum], který si ovšem žalovaná nevyzvedla. Pokus o smír ve stejném znění byl tedy žalované zaslán znovu, tentokrát na doručenku, ale žalovaná opět do dne podání žaloby nijak nereagovala.

2. Žalovaná ve vyjádření ze dne [datum] k žalobě namítla promlčení nároku na zaplacení částky 180 000 Kč. S vyúčtováními za roky [Anonymizováno] žalovaná nesouhlasila, jsou podle ní nesprávní a v její neprospěch, zejména pokud jde o spotřebu vody. Podle žalované nepřistupuje žalobce ke všem vlastníků jednotek stejně. Pokud jde o hlasování na shromáždění dne [datum], tam byla žalovaná zastoupena zástupcem s plnou mocí ([jméno FO]). Předmětný body 6 však byl hlasován v jiné podobě, než jak byl uveden v programu a paní [jméno FO] nedostala od žalované žádné pokyny nad rámec programu. Neměla tedy vůbec hlasovat.

3. Soud o podané žalobě rozhodl při jednání. Předmětem řízení po částečném zpětvzetí žaloby, o kterém soud rozhodl usnesením ze dne [datum], č.j. 48 C 215/2024- 79, kterým řízení částečně zastavil, zůstala částka 274 745 Kč.

4. Soud provedl všechny důkazy s výjimkou těch, které byly navrženy k prokázání skutečností, které nebyly pro posouzení věci rozhodné či ohledně skutečností, které byly mezi účastníky nesporné. Soud neprováděl navržený výslech svědkyně [jméno FO] pro nadbytečnost a nehospodárnost. Bylo nesporné, že podpis na plné moci byl od žalované. Soud provedl důkaz čestným prohlášením, jehož pravost a pravdivost nikdo nezpochybňoval a z něhož se podstatné skutečnosti v úplnosti podávají. Výslech [jméno FO] by nemohl nijak změnit závěry, které soud učinil ani jejich právní hodnocení.

5. Soud učinil na základě skutečností mezi účastníky nesporných a provedeného dokazování následující skutková zjištění a dospěl k tomu závěru o skutkovém stavu:

6. Žalovaná je vlastníkem jednotek č. [hodnota] a č. [hodnota] v domě [adresa] a k rozhodnutí shromáždění vlastníků jednotek o stanovení mimořádného vkladu došlo (zjištěno z nesporných tvrzení). Z kopie vrácených obálek na čl. 7, informace [právnická osoba] k zásilce [Anonymizováno] na čl. 8-9 a informace [právnická osoba] k zásilce [Anonymizováno] na čl. 10-11 zjištěno, že žalobce žalovanou před podáním žaloby vyzval k úhradě dluhu. Z faktury č. [hodnota] na čl. 13. zjištěno, že byla vystavena žalobcem pro žalovanou na celkovou částku 213 000 Kč se splatností [datum]. Soud má za prokázáno, že z této částky uhradila žalovaná částku 33 000 Kč (zjištěno z nesporných tvrzení). Z Vyúčtování zálohové úhrady za plnění poskytovaná s užíváním objektu k jednotce č. [hodnota] za rok [Anonymizováno], na čl. 26 (shodně jako na čl. 4) zjištěn rozdíl předpisů záloh a nákladů 11 662 Kč a rozdíl u položky fond oprav 2 452 Kč. Z Vyúčtování zálohové úhrady za plnění poskytovaná s užíváním objektu za období od [datum] do [datum] na č.l. 5 zjištěn nedoplatek v části předpisů záloh 16 386 Kč, v části fond oprav nedoplatek 4 709 Kč. Z předpisu měsíční úhrady k bytové jednotce č. [hodnota] k [datum] na čl. 14 zjištěn předpis úhrady celkem 7 111 Kč, z toho fond oprav 3 070 Kč vše měsíčně Ze zůstatků pohybů evidence plateb ze dne [datum] na čl. 15 k bytu č. [hodnota] vyplývá za období od [Anonymizováno] celkový nedoplatek 43 794 Kč. Z předpisu měsíční úhrady za užívání bytové jednotky č. [hodnota] k [datum] na čl. 16 zjištěn předpis měsíční úhrady celkem 3 310 Kč, z toho fond oprav 1 594 Kč. Z předpisu měsíční úhrady za užívaní bytu č. [hodnota] k [datum] na čl. 17 zjištěn předpis měsíční úhrady celkem 3 310 Kč, z toho fond oprav 1 594 Kč. Z předpisu měsíční úhrady za užívání bytu č. [hodnota] k [datum] na čl. 18 zjištěn předpis měsíční úhrady celkem 7 111 Kč, z toho fond oprav 3 070 Kč. Ze zůstatků pohybů evidence plateb ze dne [datum] k bytové jednotce 42 na čl. 21 zjištěn za období [Anonymizováno] nedoplatek 14 346 Kč. Z karty uživatele – žalované na čl. 22 a 22 rub zjištěn přehled předepsaných plateb za rok [Anonymizováno]. Z měsíčního předpisu příspěvku do fondu oprav a záloh na služby za období od [datum] – [datum] na čl. 23 zjištěn celkový příspěvek do fondu oprav a zálohy na služby 3 063 Kč měsíčně, z toho fond oprav 1 594 Kč (jednotka č. [hodnota]). Z měsíčního předpisu příspěvku do fondu oprav a záloh na služby za období od [datum] – [datum] na čl. 23 rub zjištěn celkový měsíční příspěvek do fondu oprav a zálohy na služby 6 107 Kč, z toho příspěvek do fondu oprav 3 070 Kč (jednotka č. [hodnota]). Z Vyúčtování služeb za jednotku č. [hodnota] za rok [Anonymizováno] na čl.

24. Zjištěn celkový nedoplatek 9 505,78 Kč. Z Vyúčtování služeb za jednotku č. [hodnota] za rok 2023 na čl. 25 zjištěn celkový nedoplatek 12 490,95 Kč. Ze zápis č. 01/[Anonymizováno] ze shromáždění vlastníků Společenství vlastníků jednotek dne [datum], na čl. 30-31 zjištěno, že úhradu mimořádného členského vkladu lze provést do konce roku [Anonymizováno] a úroky z prodlení tak žalobce může požadovat od [datum]. Ze Zápisu č. 02/[Anonymizováno] ze shromáždění vlastníků SVJ dne [datum], na čl. 32-33 zjištěno v bodě 6) (pro 100 % přítomných), že se hlasovalo o tom, jak naložit s dříve odsouhlaseným mimořádným fondem, kdy paní [jméno FO] informovala vlastníky o původním určení fondu a že jeho čerpání bylo spojeno se získáním dotace na opravy domu. Dotaci se však nepodařilo získat, a proto fond nebyl čerpán. Vzhledem k rozsáhlým opravám, které by společenství rádo realizovalo, je preferována varianta fond dovybrat od vlastníků, kteří předepsanou částku zatím neuhradily. Shromáždění rozhodlo o dovybrání předepsaného mimořádného fondu za účelem financování kompletní rekonstrukce společných částí domu, a to podle těchto pravidel. Vlastníci, kteří fond již uhradili budou o tomto informováni včetně částky, která je v účetnictví evidována. Vlastníci, kteří doposud svůj podíl neuhradili, budou o této skutečnosti informováni, a to prostřednictvím e-mailu, telefonu a písemně dopisem. Na doplacení celé částky mají vlastníci lhůtu do [datum]. V případě neschopnosti doplacení této částky, bude vlastníkovi navrhnut splátkový kalendář. Pro hlasovalo 100 % přítomných, proti nikdo, zdržel se nikdo. S výsledkem, že shromáždění odsouhlasilo naložení s mimořádným fondem, a to dle výše uvedeného. Z prezenční listina vlastníků jednotek při shromáždění dne [datum] zjištěno, že pod položkou 19 prezenční listiny mimo jiné uvedeny jednotky č. [hodnota] a 44, uvedeno jméno žalované s tím, že je uveden podpis v kolonce podpis zmocněnce. Dále zjištěno z plné moci ze dne [datum], že žalovaná zmocnila paní [jméno FO], narozenou dne [datum] k tomu, aby se za ni účastnila shromáždění vlastníků jednotek k [adresa], konané dne [datum] a aby za žalovanou na uvedeném shromáždění hlasovala s tím, že zmocněnec je oprávněn hlasovat v plném rozsahu shromáždění dle přiloženého programu. Z nesporných tvrzení soudem zjištěno, že podpis na plné moci pro [jméno FO] ze dne [datum] je podpisem žalované. Z úplného výpisu z rejstříku společenství vlastníků jednotek s údaji platnými ke dne [datum] na čl. 64-66 zjištěno, že funkce [jméno FO] zapsána dne [datum] s dnem vzniku funkce dne [datum]. Z čestného prohlášení ze dne [datum] na č.l. 82 zjištěno, že [jméno FO], nar. [datum] potvrzuje, že byla zmocněna žalovanou, aby ji zastupovala na shromáždění vlastníků dne [datum]. žalovaná i [jméno FO] vlastnoručně plnou moc podepsaly. Od žalované paní [jméno FO] žádné pokyny, instrukce či informace o tom, jak má hlasovat, nedostala a na shromáždění se o žalované přímo nemluvilo. Dále prohlašuje, že podpis k zastupování žalované na Shromáždění vlastníků [adresa] dne [datum] je jejím vlastnoručním podpisem a [právnická osoba] ověřeno, že toto prohlášení vlastnoručně podepsala [jméno FO], nar. [datum].

7. V souladu s § 132 o.s.ř. soud důkazy hodnotil podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž pečlivě přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci. Soud blíže nehodnotil důkazy, z nichž posléze žádná skutková zjištění, potřebná pro posouzení důvodnosti uplatněného nároku neučinil. Při tom dospěl k následujícím závěrům.

8. Po právní stránce soud zjištěný skutkový stav posoudil zejména podle následujících právních předpisů.

9. Podle § 7 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o službách“) není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období. Podle odstavce 2 téhož ustanovení poskytovatel služeb ve vyúčtování musí uvést skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování. Podle odstavce 3 téhož ustanovení finanční vyrovnání provedou poskytovatel a příjemce služeb v dohodnuté lhůtě, nejpozději však ve lhůtě 4 měsíců ode dne doručení vyúčtování příjemci služeb.

10. Podle § 611 zákona č. 89/2012 Sb., obřanského zákoníku (dále jen „o.z.“) platí, že se promlčují všechna majetková práva s výjimkou případů stanovených zákonem. Jiná práva se promlčují, pokud to zákon stanoví.

11. Podle § 629 odst. 1 o.z. promlčecí lhůta trvá tři roky.

12. Podle § 1180 odst. 1 o.z. vlastník jednotky přispívá na správu domu a pozemku v poměru odpovídajícím jeho podílu na společných částech, nebylo-li v prohlášení určeno jinak, zejména se zřetelem k povaze, rozměrům a umístění společné části, která slouží jen některému vlastníku jednotky k výlučnému užívání, a k rozsahu povinnosti vlastníka jednotky spravovat tuto část na vlastní náklad.

13. Podle § 1190 o.z. osobou odpovědnou za správu domu je společenství vlastníků.

14. Podle § 1194 o.z. členství ve společenství vlastníků je neoddělitelně spojeno s vlastnictvím jednotky.

15. Podle § 1195 odst. 1 o.z. společenství vlastníků může nabývat majetek a nakládat s ním pouze pro účely správy domu a pozemku.

16. Podle § 1221 odst. 1 o.z. nevyplývá-li z ustanovení o společenství vlastníků něco jiného, použijí se přiměřeně ustanovení o spolku, zejména ustanovení o svolání, zasedání a rozhodování kolektivních orgánů, o neplatnosti rozhodnutí nebo o následcích jeho rozporu s dobrými mravy. Nepoužijí se však ustanovení o shromáždění delegátů ani o dílčích členských schůzích.

17. Podle čl. 11 odst. 1 a 3 Listiny základních práv a svobod (1) Každý má právo vlastnit majetek. Vlastnické právo všech vlastníků má stejný zákonný obsah a ochranu. (3) Vlastnictví zavazuje. Nesmí být zneužito na újmu práv druhých anebo v rozporu se zákonem chráněnými obecnými zájmy. Jeho výkon nesmí poškozovat lidské zdraví, přírodu a životní prostředí nad míru stanovenou zákonem.

18. Žalobce se v tomto řízení domáhal po žalované nároků z titulu členství žalované v žalobci coby SVJ v domě, kde žalovaná vlastní dvě bytové jednotky (č. [hodnota] a č. [hodnota]), a to jednak záloh na služby a příspěvku do fondu opravu za roky [Anonymizováno] (celkem 94 745 Kč) a jednak úhrady zbývající části mimořádné zálohy do fondu oprav ve výši 180 000 Kč. Za rok [Anonymizováno] se žalobce domáhal za jednotku č. [hodnota] částky 11 662 Kč na dlužných zálohách a 936 Kč na dlužných platbách do fondu oprav, za jednotku č. [částka] na dlužných zálohách a 1 788 Kč na dlužných platbách do fondu oprav. Za rok [Anonymizováno] se žalobce domáhal za jednotku č. [hodnota] částky 9 506 Kč na dlužných zálohách, za jednotku č. 44 12 491 Kč na dlužných zálohách. Za rok [Anonymizováno] se žalobce domáhal za jednotku č. [hodnota] částky 14 346 Kč na dlužných platbách do fondu oprav, za jednotku č. [částka] na dlužných platbách do fondu oprav. V řízení bylo prokázáno, že žalované byly stanoveny a oznámeny předpisy pevných plateb i záloh na služby spojené s užíváním dvou bytových jednotek ve vlastnictví žalované, jakož i oznámeno vyúčtování služeb za období [Anonymizováno]. Žádnou z těchto skutečností žalovaná nečinila spornou. Soud dospěl po provedeném dokazování k závěru, že všechna vyúčtování vyhovují požadavkům, které jsou na něj kladeny právními předpisy, když obsahovalo skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb, byla uvedena celková výše přijatých měsíčních záloh za služby a z vyúčtování služeb je seznatelné, jak bylo rozúčtování provedeno. Žalovaná konkrétní výhrady k vyúčtování nenamítala. Toliko poukázala na problém se spotřebou vody, způsobenou patrně jejím únikem. Netvrdila však, že by proti vyúčtování podala reklamaci ve smyslu § 8 odst. 2 zákona o službách. V rozsudku ze dne 11.12.2024, č.j. 26 Cdo 2198/2024-191, dospěl Nejvyšší soud k závěru, že „[s]oučasné znění § 8 odst. 1 a 2 zákona č. 67/2013 Sb. je třeba vyložit tak, že příjemce služeb je povinen vznést námitky ke způsobu a obsahu vyúčtování do 30 dnů od jeho doručení, případně do 30 dnů od doložení podkladů pro vyúčtování, jinak se má za to, že s vyúčtováním souhlasí, tedy nastává fikce, že vyúčtování je řádné. I když důvodová zpráva o tom mlčí, lze předpokládat, že úmyslem zákonodárce bylo předejít tomu, aby se spory o správnost (řádnost) vyúčtování vedly „do nekonečna“, obvykle v souvislosti se soudním řízením o zaplacení nedoplatku (přeplatku) z vyúčtování. Vzhledem k tomu, že zákon č. 424/2022 Sb. neobsahuje žádná přechodná ustanovení, nezbývá než dovodit, že se podle něj postupuje ode dne jeho účinnosti [datum], což znamená, že se vztahuje na vyúčtování služeb vyhotovených po tomto datu, byť se mohou (jako v dané věci) týkat i dřívějšího období.“. Jelikož vyúčtování za rok [Anonymizováno] bylo vyhotoveno až po [datum], i na něj se tento závěr vztahuje. Nepodala-li žalovaná proti vyúčtování námitky, což netvrdila, nastala fikce řádnosti všech vyúčtování. Bylo prokázáno, že žalobce zohlednil všechny došlé platby od žalované, přičemž po započtení plateb, které byly dílem uhrazeny ještě před podáním žaloby, dílem po jejím podání, žalovaná žalobci dluží za rok [Anonymizováno] za obě bytové jednotky částku 30 772 Kč, za rok [Anonymizováno] za obě bytové jednotky částku 21 997 Kč a za rok [Anonymizováno] za obě bytové jednotky částku 41 976 Kč, celkem 94 745 Kč.

19. Předmětem řízení byl dále požadavek žalobce na úhradu částky 118 000 Kč, která představuje neuhrazený mimořádný příspěvek do fondu oprav za jednotky číslo [hodnota] a [Anonymizováno]. Žalovaná k tomuto nároku vznesla námitku promlčení. Soud dospěl k závěru, že nárok žalobce promlčen není. V usnesení ze dne 27.6.2024, sp.zn. 27 Cdo 1606/2022, dospěl Nejvyšší soud uvedl, že „souhlasí s názorem (části) odborné literatury, podle kterého mohou být nepromlčitelná – jsou-li pro to dostatečně závažné důvody – i ta majetková práva, o nichž to sice zákon výslovně nestanoví, ale smysl a účel těchto práv vyžaduje, aby nepodléhala promlčení (k tomu srov. při výkladu právní úpravy účinné od 1. 1. 2014 L. Brim, § 611, In: Lavický a kol., Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1-654), 2. vydání, 2022, s. 1971-1978).“ Soud je toho právního názoru, že dalším případem vedle Nejvyšším soudem posuzovaného případu (ne)promlčitelnosti práva společnosti na splnění vkladové povinnosti a k možnosti vyloučení akcionáře, který je s plněním vkladové povinnosti v prodlení, je i případ práva SVJ požadovat po svém členu příspěvek, k jehož úhradě je povinen z titulu vlastnictví jednotky, s níž je neoddělitelně spojeno členství v SVJ (srov. § 1194 o.z.). Dle soudu je i toto právo nepromlčitelné, neboť to vyžaduje jeho účel a smysl. V této souvislost předně soud poukazuje na na čl. 11 odst. 3 Listiny základních práv a svobod, jež stanoví, že vlastnictví zavazuje. Žalovaná je vlastníkem bytových jednotek a z tohoto titulu je povinna v poměru k velikosti svých jednotek a svému podílu na společných částech domu přispívat na udržování svého vlastnictví, jeho správu a zachování. Na vztahy mezi společenstvím vlastníků a jeho členem nelze bez dalšího aplikovat obdobné závěry jako na vztahy mezi spoluvlastníky. Společenství vlastníků, jehož je žalovaná z titulu vlastnictví jednotek v domě povinně členem, není tak ve vztahu k žalované třetí osobou. Stejně tak na tyto vztahy nelze aplikovat závěry judikatury ohledně spoluvlastníků. Soud neakceptuje příměr žalované ohledně promlčení mezi spoluvlastníky na případ promlčení mezi SVJ, jehož je žalovaná členem, a žalovanou. Žalobce coby SVJ je osobou, která je odpovědná za správu domu, majetek nabývá jen pro účely správy domu a pozemku. Žádný vlastní majetek nemá, přičemž veškeré činnosti vyvíjí v zájmu všech vlastníků jednotek. Žalovaná má sice pravdu v tom, že zaplacením mimořádného příspěvku se její vlastnické právo nijak nezmění v tom smyslu, že by se její spoluvlastnický podíl zvětšil. Nelze však souhlasit s tím, že by neměla z mimořádného vkladu prospěch, neboť ten zjevně má být použit na opravu, případně zhodnocení budovy, v níž se nacházejí společné prostory a bytové jednotky. Žalovaná by tak coby člen žalobce namítala promlčení nároku sama vůči sobě, resp. vůči subjektu, jehož je z titulu vlastnictví jednotek členem, což není akceptovatelné. Jelikož se nemůže promlčet vlastnické právo žalované, nemůže se promlčet ani její povinnost uhradit shromážděním vlastníků stanovenou vkladovou povinnost do fondu oprav, resp. právo SVJ toto plnění po žalované z titulu vlastnictví jednotky požadovat.

20. I kdyby však soud akceptoval názor žalované, že nárok žalobce, jehož původní splatnost nastala dne [datum], by promlčen byl, pak nelze odhlédnout od v řízení prokázané skutečnosti, že dne [datum] proběhlo další shromáždění vlastníků jednotek v předmětném domě, na kterém byly v bodu 6) programu řešeny i dlužné částky těch vlastníků, kteří dosud na ně připadající mimořádné příspěvky neuhradili. Bylo prokázáno, že na tomto shromáždění pro vymáhání a doplacení mimořádného příspěvku vlastníky jednotek, kteří jej dosud nezaplatili, hlasovala taktéž žalovaná, a to prostřednictvím zvolené zmocněnkyně [jméno FO]. Jmenovaná k bodu 6 programu hlasovala pro návrh, což plyne ze skutečnosti, že byla podle prezenční listiny přítomna a 100 % vlastníků hlasovalo pro návrh. Nemůže obstát argumentace žalované, že se bod 6 programu změnil, či jakékoli výhrady ke způsobu hlasování [jméno FO]. [jméno FO] potvrdila, že žádné pokyny od žalované neobdržela. I kdyby je však obdržela a nedodržela je, pak by to nemělo žádný vliv na platnost jejího hlasování. Případné překročení zástupčího oprávnění je věcí vztahu zmocnitele a zmocněnce bez vlivu na platnost jednání (v tomto případě hlasování), které řádný a pravý zmocněnec za zmocnitele učinil. Nadto, pokud žalovaná měla za to, že rozhodnutí shromáždění bylo ohledně některého bodu neplatné, měl podat příslušný návrh ke krajskému soudu (srov. § 1221 odst. 1 o.z. ve spojení s § 258). Žalovaná netvrdila, že by tak učinila, pročež je na rozhodnutí shromáždění podle bodu 6 třeba hledět jako na platné a účinné. Nadto si žalovaná musela být vědoma, že má vůči žalobci neuhrazený dluh, přičemž z bodu 6 programu shromáždění dne [datum] plynulo, že se otázka mimořádných příspěvků bude projednávat. Shromáždění je nejvyšším orgánem společenství vlastníků a jako takové může rozhodovat v rámci programu o jakýchkoli otázkách. Dle názoru soudu se hlasování k bodu 6 stále ještě dá podřadit pod avizovaný bod 6 programu. Nelze akceptovat argumentaci žalované, že nemohla vědět, že shromáždění bude hlasovat o nové splatnosti mimořádného příspěvku. Nepřípadný je i argument žalované, že i kdyby hlasovala [jméno FO] proti, byla by i tak přehlasována. Na tuto situaci pamatuje § 1209 odst. 1 o.z., nicméně k takové situaci nedošlo (srov. též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22.2.2022, sp. zn. 26 Cdo 2275/2021). Lze tak učinit závěr, že to byla žalovaná, která hlasovala pro to, aby dlužné částky jako mimořádný příspěvek do fondu oprav byly nadále vymáhány, a to na základě podkladů z roku [Anonymizováno]. Nelze úspěšně argumentovat, že shromáždění je orgánem věřitele a nemůže si jednostranně stanovit novou splatnost. Žalovaná pomíjí, že je členem tohoto, jak jej označuje, orgánu věřitele, přičemž má právo na něm rovněž hlasovat a jak výše soud uvedl, domáhat se v případě přehlasování ochrany u soudu. Novým hlasováním (i to i hlasem žalované) došlo ke vzniku nového nároku na uhrazení mimořádného příspěvku do fondu oprav, a to dne [datum]. Toto hlasování je platné, neboť nebylo zákonem předvídaným způsobem napadeno. Ke dni podání žaloby i z tohoto důvodu nárok na zaplacení částky 180 000 Kč promlčený být nemůže. Poukaz žalované, že se žalobce nechová stejně vůči však vlastníkům, není předmětem tohoto řízení. Je věcí žalobce, kdy a jakým způsobem přistoupí vůči jednotlivým vlastníků k vymáhání jejich dluhů. Soud nemůže v rámci tohoto řízení, jsa vázán žalobním návrhem, zkoumat, jakým způsobem postupuje žalobce vůči jiným vlastníkům.

21. Jelikož soud shledal oba dílčí nároky z důvodů shora blíže rozvedených po právu, žalobě v celé rozsahu vyhověl, včetně požadovaného příslušenství s oporou v § 1970 o.z. S ohledem na rozhodnutí na shromáždění dne [datum], je žalobce oprávněn požadovat úrok z prodlení z částky 180 000 Kč od [datum], což učinil a soud mu i v tomto požadavku vyhověl. Ohledně zbývající částky úrok prodlení požadován nebyl.

22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 a 146 odst. 2 o.s.ř a žalobci přiznal plnou náhradu nákladů řízení, neboť měl neúspěch je v poměrně nepatrné části. Celková tarifní hodnota předmětu řízení (na počátku) činila 296 056 Kč. Žalobce byl úspěšný ohledně částky 274 745 Kč. Pro chování žalované (dílčí plnění po podání žaloby) byla žaloba částečně vzata zpět o 4 041 Kč a v tomto rozsahu je žalovaná povinna hradit náklady řízení. Žalobce zavinil zastavení řízení ohledně částky 17 271 Kč (dílčí plnění žalované ještě před podáním žaloby) a v tomto rozsahu je povinen hradit jeho náklady. Dílčí poměr, v jakém účastníci uspěli/zavinili zastavení řízení, je u žalobce 94,17 % (278 786/296 056 * 100), u žalované 5,83 % (17 271/296 056). Jelikož neúspěch žalobce byl poměrně nepatrný, soud žalobci přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Tyto náklady spočívají v zaplaceném soudním poplatku za zahájení řízení ve výši 14 803 Kč a v nákladech zastoupení žalobce advokátem, jemuž za úkon právní služby započatý do [datum] náleží odměna určená podle § 6 odst. 1, § 7 odst. 1 bod 6, § 8 odst. 1 a § 11 odst. 1 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátního tarifu) (dále je „AT“), ve znění účinném do [datum], a to za 3 úkony právní služby á 9 500 Kč (tarifní hodnota 296 056 Kč), tj. celkem 28 500 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní upomínky a sepis žaloby), dále náhrada hotových výdajů ve výši 900 Kč určená podle § 13 odst. 1 a 4 a. t. za shodné 3 úkony právní služby á 300 Kč a náhrada za daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % z odměny a náhrady hotových výdajů (tj. z 28 500 Kč) ve výši 5 985 Kč. Celkem tedy za úkony právní služby do [datum] náleží žalobci částka 35 385 Kč (28 500 + 900 + 5 985). Za úkony právní služby započaté od [datum] pak advokátu žalobce náleží odměna určená podle § 6 odst. 1, § 7 odst. 1 bod 6, § 8 odst. 1 a § 11 odst. 1 písm. d) a g) AT, ve znění účinném od [datum], za 1 úkon právní služby á 9 500 Kč (tarifní hodnota 296 056 Kč) za účast při jednání dne [datum] a za 3 úkony právní služby á 9 420 Kč (tarifní hodnota 274 745 Kč) za účast při jednání dne [datum], za vyjádření ze dne [datum] a za účast při jednání dne [datum]), tj. celkem 37 760 Kč. Dále náhrada hotových výdajů ve výši 1 800 Kč určená podle § 13 odst. 1 a 4 a. t. za čtyři úkonů právní služby á 450 Kč a náhrada za daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % z odměny a náhrady hotových výdajů (tj. z 39 560 Kč) ve výši 8 307,60 Kč. Celkem tedy za úkony právní služby po [datum] náleží žalobci 47 867,60 Kč (37 760 + 1 800 + 8 307,60). Pro úplnost soud dodává, že pokud jde o tarifní hodnotu pro výpočet odměny právního zástupce žalobce, soud vyšel z toho, že před zahájením jednání ve věci dne [datum] žalobce vzal žalobu částečně zpět a počínaje tímto úkonem byla předmětem řízení částka 274 745 Kč. Celkem tedy náklady žalobce v řízení činí 98 055,60 Kč (14 803 + 35 385 + 47 867,60). O povinnosti žalované zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobce soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o.s.ř.

23. Lhůta k plnění ve výroku ve věci samé i v nákladovém výroku byla stanovena jako obecná 3denní lhůta, když ke stanovení jiné lhůty ani k plnění ve splátkách soud důvody neshledal a ani účastníky nebylo jinak navrhováno.

Poučení