48 C 225/2024 - 72

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem Ivem Krýsou ve věci žalobkyně: [anonymizováno] [Anonymizováno], narozena [Datum narození žalobkyně] bytem [Adresa žalobkyně] [anonymizováno] zastoupena advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] [anonymizováno] proti žalované: [Anonymizováno] sídlem [Anonymizováno] za niž jedná [Jméno žalované] sídlem [Adresa žalované] o zaplacení 198 001 Kč, takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 49 466 Kč do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba o zaplacení částky 148 535 Kč se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 18 819 Kč k rukám zástupce žalobkyně, [Jméno advokáta], advokáta, do 15 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalované poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 198 001 Kč z titulu újmy jí způsobené nesprávným úředním postupem soudu spočívajícím v nepřiměřené délce řízení vedeného Okresním soudem v [anonymizováno] pod sp. zn. [anonymizováno] (dále také jen „posuzované řízení“). Žalobkyně uvedla, že posuzované řízení bylo zahájeno dne [datum] a jeho předmětem bylo výživné nerozvedené manželky. Posuzované řízení skončilo dne [datum]. Celková délka činila 11 let a 22 dní. Dle žalobkyně soud nepostupoval rychle a bez průtahů. Žalobkyně dále uvedla, že nárok uplatnila u žalované dne [datum] ve výši 301 854 Kč, přičemž požadovala 20 000 Kč navýšených na 29 980 Kč za rok, první dva za polovic z důvodu inflace vyčíslené od roku 2010 na 49,9 %. Žalovaná nárok žalobkyně projednala dne [datum] a žalobkyni přiznala 128 000 Kč. Podle žalobkyně výpočet žalované je neurčitý, kdy nebylo zdůvodněno použití částky za rok řízení. Dále nebylo zdůvodněno snížení o 20 % z důvodu složitosti řízení. Žalobkyně má naopak za to, že částku je třeba navýšit, protože pro ni řízení měl velký význam s ohledem na to, co bylo jeho předmětem. Žalobkyně trpěla existenční nouzí. Dle žalobkyně není důvod pro snížení odškodnění ani pro instančnost, protože odvolací soud rozhodl nedostatečně a žalobkyně se musela domáhat vydání doplňujícího rozsudku. Věc nebyla složitá ani pro cizí prvek, neboť bylo aplikováno pouze české právo.

2. Žalovaná ve vyjádření ze dne [datum] k žalobě učinila nesporným, že u ní žalobkyně dne [datum] nárok uplatnila. Žalovaná dne [datum] nároku žalobkyně částečně vyhověla, konstatovala, že v posuzovaném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu, a poskytla žalobkyni zadostiučinění ve výši 128 000 Kč, ve zbytku požadované částky žalobkyni odškodnění nepřiznala. Žalovaná stručně zrekapitulovala průběh posuzovaného řízení a uvedla, že řízení trvalo od [Anonymizováno] [Anonymizováno] do [Anonymizováno] a jeho celková délka činila 11 let. Žalovaná shledala průtah 11 měsíců a nekoncentrovaný postup soudu prvního stupně. Ve věci rozhodoval soud prvního stupně třikrát, soud odvolací rovněž třikrát. Řízení bylo po skutkové i právní stránce složité, obsahovalo mezinárodní prvkem, kdy manželství bylo uzavřeno i rozvedeno v [anonymizováno] a rozhodnutí o rozvodu muselo být uznáno Nejvyšším soudem. Bylo též třeba nechat vypracovat znalecký posudek ohledně příjmů manžela. Význam byl shledán standardní, kdy žalobkyni nic nebránilo, aby si vydělávala sama. Žalovaná vyšla ze základní částky 16 000 Kč za rok trvání řízení, přičemž shledala důvod pro snížení zadostiučinění o 20 % z důvodu složitosti řízení. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby.

3. Soud o podané žalobě rozhodl při jednání.

4. Soud vzal za svá skutková zjištění skutečnosti, které byly mezi účastníky nesporné. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobkyně svůj nárok u žalované řádně předběžně uplatnila ve smyslu § 14 odst. 1, 3 zák. č. 82/1998 Sb., a to podáním doručeným žalované dne [datum], pročež může být věc projednána před soudem (§ 15 odst. 2 zák. č. 82/1998 Sb.). Žalovaná nárok žalobkyně projednala dne [datum], přičemž žalobkyni poskytla zadostiučinění ve výši 128 000 Kč, které vyplatila před podáním žaloby.

5. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující další skutková zjištění a dospěl k dále uvedenému závěru o skutkovém stavu.

6. Ze spisu vedeného Okresním soudem v [anonymizováno] sp.zn. [anonymizováno] (vypočteny jsou jen nejpodstatnější úkony či rozhodnutí soudu a podání účastníků) zjištěno, že dne [datum] došla Okresnímu soudu v [anonymizováno] žaloba žalobkyně [anonymizováno] [jméno FO] – [Anonymizováno] (tehdy [jméno FO]) proti žalovanému [jméno FO] na určení výše výživného manželky. Dne [datum] byl žalovaný vyzván usnesením soudu č. j. [anonymizováno]-7, k vyjádření k přiložené žalobě. Dne [datum] došlo soudu vyjádření žalovaného k žalobě spolu s plnou mocí právního zástupce žalovaného. Dne [datum] soudu došlo vyjádření žalobkyně. Dne [datum] došlo soudu vyjádření žalovaného, kde sdělil, že žalovaný ovládá český jazyk, přičemž mu není známo, zda žalobkyně český jazyk ovládá. Dne [datum] došla soudu žádost žalobkyně o ustanovení právního zástupce a osvobození od soudních poplatků. Dne [datum] soud usnesením č. j. [anonymizováno]-38, zamítl žádost o ustanovení právního zástupce a osvobození od soudních poplatků. Dne [datum] byla žalobkyně vyzvána soudem k zaplacení soudního poplatku ve výši 6 000 Kč. Dne [datum] sepsán úřední záznam, ze kterého plyne, že žalobkyně nemá poplatkovou povinnost. Dne [datum] nařízeno jednání na [datum]. Dne [datum] jednání odročeno na [datum] v 9:

0. Dne [datum] soudu došla žádost žalobkyně o odročení jednání nařízeného na [datum] spolu s doložením majetkové situace žalobkyně. Dne [datum] jednání odročeno na [datum] na 13:

30. Dne [datum] vyhotoven úřední záznam, ze kterého plyne že žalovaný žádá o odročení jednání nařízeno na [datum]. Dne [datum] je zahájeno jednání. Na jednání vyhlášeno usnesení o zamítnutí žádosti žalovaného o odročení jednání. Následně sdělen obsah spisu (žaloba, vyjádření žalovaného, replika žalobkyně, oddací list, lékařská zpráva ze dne [datum], zpráva ošetřujícímu lékaři ze dne [datum], žádost o informaci ze dne [datum], žádost o rozvod ze dne [datum], mzdové listiny žalovaného, výpis z obchodního rejstříku ve vztahu k [právnická osoba], žádost o prošetření rodinné situace ze dne [datum], výpisy z účtu žalobkyně za období od [datum] do [datum], obsah spisu Okresního soudu v [anonymizováno] sp. zn. [anonymizováno], obsah spisu Okresního soudu v [anonymizováno] sp. zn. [anonymizováno], obsah spisu Okresního soudu v [anonymizováno] sp. zn [anonymizováno]). Následně dáno poučení podle 118b o. s. ř. s dodatečnou lhůtou 30 dní k doplnění tvrzení a důkazů. Následně vyhlášeno usnesení o odročení jednání na neurčito. Dne [datum] soudu doručeno sdělení žalovaného, že se žalovaný bude zdržovat na území ČR od [datum]. Další řízení nařízeno na [datum] na 13:

30. Dne [datum] zaslal žalovaný soudu sdělení a důkazní návrhy. Následně jednání odročeno na [datum] v 13:30 z důvodu zjištění stanoviska žalobkyně k důkazním návrhům. Dne [datum] soudu doručena žádost žalobkyně o ustanovení zástupce z řad advokátů a tlumočníka. Dne [datum] jednání odročeno na neurčito z důvodu podané žádosti žalobkyně o ustanovení zástupce. Dne [datum] vydáno usnesení č. j. [anonymizováno]-75, kterým byl žalobkyni ustanoven zástupce [Jméno advokáta], advokát. Dne [datum] vydáno usnesení č.j. [anonymizováno]-76, kterým je ustanovena pro řízení tlumočnice [tituly před jménem] [jméno FO]. Dne [datum] sepsán úřední záznam o nahlížení do spisu zástupcem žalobkyně. Dne [datum] nařízeno jednání na [datum] v 13:

30. Dne [datum] sepsán úřední záznam o nahlížení do spisu zástupcem žalobkyně. Dne [datum] soudu doručeno sdělení žalobkyně a doplnění žaloby. Dne [datum] konáno jednání, kde stručně zopakován průběh řízení. Následně sdělen podstatný obsah sdělení žalovaného ze dne [datum]. Následně sdělen k důkazu podstatný obsah usnesení ministerstva vnitra z [datum], potvrzení z [datum], lékařské zprávy, doklady o pojištění a dalších platbách, doklady o výdajích žalovaného. K důkazu sdělen podstatný obsah potvrzení o zajištění ubytování, 3 doklady [právnická osoba], uznání dluhu a dohoda o splátkách z [datum], pokyn k dočasnému přidělení zaměstnance z [datum], dohoda o pracovní činnosti, výpis z účtu [Anonymizováno] za období od [datum] do [datum]. Následně vyhlášeno usnesení, kterým se zamítnuta žádost žalobkyně o prodloužení lhůty k vyjádření stanovené [datum], a zamítnut návrh na provedení důkazů výslechem konzula [anonymizováno]. Proveden účastnický výslech žalobkyně. Následně jednání odročeno na [datum] v 13:

30. Dne [datum] doručeno vyúčtování tlumočnice za jednání z [datum]. Dne [datum] soudu doručeno sdělení žalobkyně ke koncentraci řízení a důkazní návrhy. Dne [datum] konáno jednání, kde pokračováno v účastnickém výslechu žalobkyně z předchozího jednání. Následně proveden účastnický výslech žalovaného. Jednání odročeno za účelem dokazování na [datum] v 10:

0. Dne [datum] jednání odročeno na [datum] v 10:00 z důvodu nutnosti doplnit dokazování. Dne [datum] je jednání odročeno na [datum] z důvodu na straně soudu. Dne [datum] soudu doručena žádost žalovaného o odročení jednání z [datum] na jiný termín. Dne [datum] jednání odročeno na [datum] v 10:

0. Dne [datum] soudu doručena žádost žalobkyně o odročení jednání nařízeného na [datum]. Dne [datum] došel soudu přípis soudu společnosti [jméno FO] [právnická osoba]., IČO: [IČO], ohledně příjmů žalobkyně z pracovního poměru a vyplacení podílů na zisku společnosti. Dne [datum] nařízené jednání odvoláno, důvody neuvedeny. Dne [datum] soudu doručeno vyúčtování tlumočnice z jednání konaného dne [datum]. Dne [datum] je nařízeno jednání na [datum] v 10:

0. Dne [datum] je soudu doručena omluva tlumočnice z nařízeného jednání. Dne [datum] je jednání odročeno z [datum] na [datum] v 10:

0. Dne [datum] je soudu doručena žádost žalobkyně o odročení jednání. Dne [datum] je rozhodnuto, že se nařízené jednání na [datum] nekoná. Dne [datum] je soudu doručeno sdělení žalovaného, že žalovaný a žalobkyně jsou rozvedení od [datum]. Dne [datum] je nařízeno jednání na [datum]. Dne [datum] je soudu doručena omluva tlumočnice z nařízeného jednání na [datum]. Dne [datum] jednání odročeno na [datum] v 10:

0. Dne [datum] je společnosti [jméno FO] [právnická osoba]. zaslán soudem přípis. Dne [datum] je soudu zaslána odpověď společnosti [jméno FO] [právnická osoba]. na přípis soudu. Dne [datum] konáno jednání. Při jednání sdělen podstatný obsah sdělení a přehled příjmů žalovaného za období od [Anonymizováno], sdělení a přehled příjmů žalovaného za období od [Anonymizováno], úplný výpis z obchodního rejstříku společnosti [jméno FO] [právnická osoba]., zakladatelské listiny a notářského zápisu, účetních a daňových výkazů. Následně jednání odročeno na [datum] v 10:

0. Dne [datum] soudu doručeno vyúčtování tlumočnice za jednání konaného [datum]. Dne [datum] soudu doručena žádost žalobkyně o odročení jednání nařízeného na [datum]. Dne [datum] jednání odročeno na [datum] v 10:

0. Dne [datum] je soudu doručeno vyjádření žalobkyně v návaznosti na předběžný právní názor soudu sdělený na ústním jednání. Dne [datum] je jednání odročeno na [datum] z důvodu indispozice soudce. Jednání dne [datum] odvoláno v ten samý den z důvodu nepředvídatelného prodloužení jednání v jiné věci, současně odročeno na [datum]. Dne [datum] je soudu doručeno sdělení žalobkyně, týkající se předložení písemných důkazů. Dne [datum] konáno jednání. Jednání odročeno za účelem doplnění dokazování na [datum] v 14:

0. Dne [datum] rozhodnuto o přiznání tlumočeného. Dne [datum] soudu doručeno sdělení [právnická osoba] na základě žádosti soudu. Dne [datum] sepsán úřední záznam o nahlížení do spisu právním zástupcem žalobkyně. Dne [datum] konáno jednání. Na jednání stručně zopakován dosavadní průběh řízení. Poté k důkazu sdělen podstatný obsah zprávy [právnická osoba] a zprávy Finančního úřadu v [anonymizováno]. Následně dáno poučení o koncentraci řízení podle 118b o. s. ř. Při jednání zamítnut návrhu na provedení ostatních důkazů, jednání poté odročeno na [datum] v 12:

0. Dne [datum] soudu doručen závěrečný návrh soudu žalobkyně. Následně doručen soudu závěrečný návrh žalovaného. Dne [datum] konáno jednání, při kterém vyhlášen rozsudek. Rozsudek doručen žalobkyni dne [datum] a žalovanému dne [datum]. Dne [datum] soudu doručeno odvolání žalobkyně proti rozsudku. Dne [datum] soudu doručeno odvolání žalovaného proti rozsudku. Dne [datum] soudu doručeno doplnění odvolání žalobkyně. Dne [datum] soudu doručeno vyjádření žalovaného k odvolání žalobkyně. Dne [datum] soudu doručeno vyjádření žalobkyně k odvolání žalovaného. Odvolání předloženo Krajskému soudu v [anonymizováno] dne [datum]. Dne [datum] Krajskému soudu v [anonymizováno] k žádosti tohoto soudu Okresním soudem v [anonymizováno] zaslány spisy [anonymizováno] spolu s [anonymizováno]. Dne [datum] nařízeno odvolací jednání na [datum] v 10:

0. Dne [datum] konáno odvolací jednání, při kterém rozsudek ze dne [datum] zrušen a věc vrácena soudu prvého stupně k dalšímu řízení. Toto usnesení doručeno žalobkyni dne [datum] a žalovanému dne [datum]. Dne [datum] spis vrácen Okresnímu soudu v [anonymizováno]. Dne [datum] doručeno soudu sdělení žalobkyně k žádosti soudu. Dne [datum] soudu doručeno sdělení společnosti [jméno FO] [právnická osoba]. k žádosti soudu ze dne [datum]. Dne [datum] nařízeno jednání na [datum] v 13:

0. Dne [datum] konáno jednání. Následně je účastníky sděleno, že se mezi stranami nepodařilo dosáhnout dohody. Následně jednání odročeno na neurčito. Dne [datum] soudem vyžádány kopie daňových přiznání k dani z příjmů právnických osob společnosti [jméno FO] [právnická osoba]. od Finančního úřadu pro [anonymizováno] [Anonymizováno]. Dne [datum] ustanovena znalecká kancelář k vyhotovení znaleckého posudku z oboru ekonomika – oceňování podniků, včetně složek jeho aktiv a pasiv, oceňování obchodních podílů a oceňování nemovitostí. Dne [datum] soudu doručeno sdělení k žádosti soudu od Finančního úřadu pro [anonymizováno] kraj, územní pracoviště v [anonymizováno]. Dne [datum] rozhodnuto o tlumočném. Dne [datum] soudu doručeno sdělení žalobkyně s otázkami na znalce. Dne [datum] vyhotoveno doplňující usnesení s doplněním otázek na ustanoveného znalce. Dne [datum] doručena soudu zpráva ustanoveného znalce o rozpracovanosti znaleckého posudku. Dne [datum] soudu doručen dotaz soudu od ustanoveného znalce k zadané otázce. Dne [datum] znalci zaslána odpověď na dotaz. Dne [datum] soudu doručena žádost znalce na zajištění podkladů pro vypracování znaleckého posudku. Dne [datum] uložena povinnost žalovanému k poskytnutí součinnosti pro vypracování znaleckého posudku. Dne [datum] soudu doručen vypracovaný znalecký posudek spolu s vyúčtováním. Dne [datum] je vyhotoven platební poukaz na tlumočné. Dne [datum] soudu doručena žádost žalovaného o osobní slyšení znalce. Dne [datum] nařízeno jednání na [datum] v 9:

0. Dne [datum] soudu doručeno sdělení žalobkyně, které se týká vyjádření ke znaleckému posudku a určení doplňujících otázek na znalce. Dne [datum] soudu doručena žádost žalovaného o odročení jednání. Dne [datum] jednání odročeno na den [datum] v 9:

0. Dne [datum] konáno jednání, kde přeložena kopie rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [datum], č. j. [anonymizováno], týkající se uznání rozvodu manželství. Následně přistoupeno k výslechu znalce. Následně jednání za účelem doplnění znaleckého posudku odročeno na neurčito. Dne [datum] soudu doručena zpráva o ukončení zastupovaní žalovaného. Dne [datum] soudu doručena fakturace ke znaleckému posudku. Dne [datum] rozhodnuto o přiznání znalečného. Dne [datum] soudu doručen návrh žalobkyně na provedení důkazů a sdělení dodatečných dotazů na znalce. Dne [datum] soudem prodloužena lhůta ke sdělení dotazů na znalce do [datum]. Dne [datum] vyhotoven úřední záznam o nahlížení do spisu žalovaným. Dne [datum] vyhotoven platební poukaz na vyplacení znalečného. Dne [datum] soudu ze strany žalovaného doručeno vyjádření a dotazy na znalce k doplnění znaleckého posudku. Dne [datum] vyhotoveno usnesení, kterým znalci uloženo doplnění znaleckého posudku. Dne [datum] je soudu doručen vyhotovený dodatek č. [hodnota] ke znaleckému posudku spolu s fakturací. Dne [datum] je soudu doručena žádost znalce o poskytnutí součinnosti k zajištění podkladů k vyhotovení doplnění ke znaleckému posudku. Dne [datum] je doručeno soudu sdělení znalce. Dne [datum] je soudu doručen přípis [tituly před jménem] [jméno FO] ve věci osvědčení vzájemných finančních pohledávek vůči žalovanému. Dne [datum] je nařízeno jednání na [datum] v 13:

0. Dne [datum] soudu doručeno oznámení o zastoupení žalovaného advokátkou [tituly před jménem] [jméno FO]. Dne [datum] vyhotoven úřední záznam o nahlížení do spisu žalovaným. Dne [datum] soudu doručeno sdělení žalobkyně k dotazu soudu. Dne [datum] jednání odročeno na [datum] z důvodu žádosti žalobkyně. Dne [datum] jednání odročeno na [datum] v 13:00 z důvodu koronavirové epidemie. Dne [datum] je vyhotoven úřední záznam o nahlížení do spisu žalovaným. Dne [datum] zástupkyně žalovaného žádá o odročení jednání, z důvodu nemoci žalovaného. Dne [datum] je soudem zástupkyně žalovaného dotázána, do kdy bude trvat neschopnost žalovaného se účastnit jednání. Dne [datum] zástupkyně žalovaného sdělila soudu, že pracovní neschopnost žalovaného bude trvat ještě nejméně 14 dní. Dne [datum] zástupkyně žalovaného sdělila, že je již možné nařídit jednání. Dne [datum] konáno jednání. Následně stručně sdělen průběh dosavadního řízení. Poté soudem k důkazu sdělen podstatný obsah listin: rozvodový rozsudek ze dne [datum] ve francouzském originále a v překladu do češtiny, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], č. j. [anonymizováno]-11, znalecký posudek [právnická osoba] [právnická osoba]. znalecký ústav č. [Anonymizováno] – dodatek č. [hodnota] ze dne [datum], následně přistoupeno k ústnímu podání dodatku č. [hodnota] ke znaleckému posudku. Následně zástupkyní žalovaného k důkazu předložen rozsudek Okresního soudu v [anonymizováno] z [datum], č. j. [anonymizováno]-378, sdělení [právnická osoba] z [datum] a rozsudek Krajského soudu v [anonymizováno] ze dne [datum], č. j. [anonymizováno]. Následně sdělen podstatný obsah předložených listin. Stanovena lhůta k zaslání závěrečných návrhů do [datum], a jednání odročeno za účelem vyhlášení rozsudku na [datum] v 13:

20. Dne [datum] soudu doručen závěrečný návrh žalovaného. Dne [datum] soudu doručen závěrečný návrh žalobkyně. Dne [datum] zahájeno jednání, na kterém vyhlášen rozsudek. Rozsudek doručen žalovanému dne [datum] a žalobkyni dne [datum]. Dne [datum] soudu doručeno odvolání žalobkyně proti rozsudku. Dne [datum] soudu doručeno odvolání žalovaného proti rozsudku spolu s vyjádřením žalovaného k odvolání žalobkyně. Dne [datum] žalovaný vyzván k zaplacení soudního poplatku za odvolání. Dne [datum] soudu doručen návrh žalovaného na osvobození od soudních poplatků. Dne [datum] vyhotoveno usnesení o přiznání znalečného. Dne [datum] složen soudní poplatek od žalovaného. Dne [datum] je vyhotoven platební poukaz ustanovenému znalci. Dne [datum] soudu doručeno vyjádření žalobkyně k odvolání žalovaného. Dne [datum] soudu doručeno sdělení žalovaného k žádosti soudu, že na osvobození od soudních poplatků trvá. Dne [datum] rozhodnuto o zamítnutí žádosti žalovaného o osvobození od soudních poplatků. Odvolání předloženo Krajskému soudu v [anonymizováno] dne [datum]. Dne [datum] nařízeno odvolací jednání na [datum] v 10:

30. Dne [datum] odvolacímu soudu doručeno vyrozumění žalovaného o tom, že žalobkyně se dlouhodobě zdržuje v [anonymizováno]. Dne [datum] je konáno odvolací jednání, při které vyhlášen rozsudek, jímž odvolání žalobkyně odmítnuto a rozsudek ze dne [datum] změněn. Dne [datum] soudu doručeno vyúčtování za zastupování žalobkyně. Rozsudek ze dne [datum] doručen žalovanému dne [datum] a žalobkyni [datum]. Rozsudek nabyl právní moci ve výrocích II. – V. dne [datum]. Dne [datum] žalovaný zaplatil soudní poplatek za řízení ve výši 1 975 Kč. Dne [datum] rozhodnuto o odměně za zastupování žalobkyně advokátem. Dne [datum] rozhodnuto o výši nákladech státu. Dne [datum] Krajskému soudu doručena žaloba pro zmatečnost žalobkyně proti rozsudku tohoto soudu ze dne [datum] (č. j. [anonymizováno]. Dne [datum] žalobkyně vyzvána k zaplacení soudního poplatku za žalobu pro zmatečnost. Soudní poplatek zaplacen dne [datum]. Dne [datum] soudu zaslána plná moc pro právního zástupce žalobkyně pro zastupování v řízení o žalobě o zmatečnosti. Dne [datum] nařízeno jednání na [datum]. Následně předložena plná moc zástupkyně žalovaného pro zastupování v řízení o žalobě pro zmatečnost. Dne [datum] konáno jednání, při kterém rozhodnuto o žalobě pro zmatečnost tak, že výrok I odvolacího rozsudku ze dne [datum] o odmítnutí odvolání žalobkyně byl zrušen a žalobkyni vrácen soudní poplatek za žalobu pro zmatečnost, neboť řízení je od soudního poplatku osvobozeno. Toto usnesení doručeno žalovanému dne [datum] a žalobkyni dne [datum]. Dne [datum] soudu doručeno odvolání žalovaného proti usnesení ze dne [datum] do výroku I. Dne [datum] žalovaný vyzván k zaplacení soudního poplatku za odvolání. Dne [datum] soudu doručen návrh žalovaného na osvobození od soudních poplatků. Dne [datum] je zaplacen soudní poplatek žalovaným. Dne [datum] žalobkyni doručeno odvolání žalovaného ze dne [datum]. Odvolání předloženo Vrchnímu soudu v [Anonymizováno] dne [datum]. Odvolací jednání nařízeno na [datum]. Dne [datum] konáno jednání, na kterém vyhlášeno usnesení, kterým bylo usnesení ze dne [datum] potvrzeno. Toto usnesení doručeno žalobkyni dne [datum] a žalovanému dne [datum]. Dne [datum] vyhotoven platební poukaz Krajským soudem v [anonymizováno] pro vrácení soudního poplatku žalobkyni. Následně nařízeno odvolací jednání na den [datum] k novému rozhodnutí o odvolání žalobkyně proti rozsudku ze dne [datum], č. j. [anonymizováno]-445. Následně jednání na den [datum] odvoláno a následně spis vrácen Okresnímu soudu v [anonymizováno] bez věcného vyřízení na základě přípisu ze dne [datum], aby soud prvého stupně rozhodl podle § 166 o. s. ř., neboť nebylo rozhodnuto o celém předmětu řízení. Na den [datum] v 16:00 nařízeno jednání pro vyhlášení doplňujícího rozsudku okresního soudu. Dne [datum] soudu doručena omluva žalovaného z účasti na jednání nařízeného na [datum]. Dne [datum] konáno jednání, na němž vyhlášen doplňující rozsudek, který doručen žalobkyni dne [datum] a žalovanému dne [datum]. Dne [datum] soudu doručeno odvolání žalobkyně proti rozsudku ze dne [datum]. Dne [datum] doručeno žalovanému usnesení ze dne [datum], aby se žalovaný vyjádřil k odvolání žalobkyně. Dne [datum] je soudu doručeno vyjádření žalovaného k odvolání žalobkyně. Odvolání předloženo Krajskému soudu v [anonymizováno] dne [datum]. Dne [datum] doručeno žalobkyni a žalovanému usnesení, zda souhlasí s tím, aby o odvolání proti rozsudku ze dne [datum] bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. Dne [datum] se žalovaný vyjádřil s tím, že s tímto postupem souhlasí. Dne [datum] se žalobkyně vyjádřila tak, že žádá nařízení jednání ve věci. Dne [datum] soudu doručena replika žalobkyně na vyjádření žalovaného k odvolání žalobkyně. Dne [datum] odvolací jednání odročeno na neurčito, neboť zástupce žalobkyně dne [datum] dodatečně vyslovil souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Dne [datum] Nejvyššímu soudu doručena žádost o zapůjčení spisu [anonymizováno]. Dne [datum] je soudu zapůjčen spis Nejvyššího soudu. Na den [datum] nařízeno odvolací jednání, na kterém vyhlášen rozsudek, jímž byl rozsudek ze dne [datum] ve znění doplňujícího rozsudku ze dne [datum] změně tak, že žaloba o výživné za dobu od [datum] do [datum] se zamítá. Spis vrácen okresnímu soudu dne [datum]. Odvolací rozsudek doručen žalobkyni dne [datum] a žalovanému dne [datum]. Dne [datum] soudu doručeno vyúčtování ustanoveného zástupce žalobkyně. Dne [datum] rozhodnuto o odměně ustanovenému zástupce žalobkyně.

7. Z nesporných tvrzení a provedeného dokazování má soud za prokázaný závěr o skutkovém stavu tak, jak je tento popsán výše s tím, že posuzované řízení ve vztahu k žalobkyni trvalo od [datum], kdy byla podána žaloba a pravomocně skončeno bylo dne [datum] doručením posledního rozsudku odvolacího soudu. Délka posuzovaného řízení vzhledem k posuzované nemajetkové újmě žalobkyně tak činí 11 let a 1 měsíc. Žalovaná žalobkyni poskytla odškodnění ve výši 128 000 Kč, které vyplatila před podáním žaloby v rámci zákonné 6měsíční lhůty pro předběžné projednání nároku.

8. Soud z provedených listinných důkazů učinil níže rozvedená skutková zjištění rozhodná pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněného nároku.

9. Soud provedl veškeré navržené důkazy, žádný z nich nezamítal.

10. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil následovně:

11. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) (dále jen „OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

12. Podle § 5 písm. b) OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem.

13. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle druhého odstavce téhož ustanovení má právo na náhradu škody ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

14. Podle § 14 odst. 3 OdpŠk uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

15. Podle § 15 odst. 2 OdpŠk domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

16. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle druhého odstavce téhož ustanovení se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle třetího odstavce téhož ustanovení v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

17. Soud posoudil předmětnou věc po právní stránce podle § 13 odst. 1 a § 31a odst. 1, 2 a 3 zák. č. 82/1998 Sb., když se žalobkyně po žalované domáhá zaplacení zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která jí měla vzniknout nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce posuzovaného řízení. V řízení přitom bylo nesporné, že žalobkyně svůj nárok u žalované řádně předběžně uplatnila ve smyslu § 14 odst. 1, 3 zák. č. 82/1998 Sb., pročež může být věc projednána před soudem (§ 15 odst. 2 zák. č. 82/1998 Sb.).

18. Soud nejprve konstatuje, že nárok na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou nesprávným úředním postupem představuje specifický nárok, který zákonodárce do právního řádu zakotvil, aby naplnil požadavek čl. 13 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále též jen „Úmluva“), podle kterého každý, jehož práva a svobody přiznané touto Úmluvou byly porušeny, musí mít účinné právní prostředky nápravy před národním orgánem, i když se porušení dopustily osoby při plnění úředních povinností. Podle čl. 6 odst. 1 věta prvá Úmluvy platí, že každý má právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem, zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu. Smyslem novelizace zákonem č. 160/2006 Sb. tak primárně bylo přesunout rozhodování o náhradě nemajetkové újmy vzniklé porušením práva garantovaného čl. 6 odst. 1 Úmluvy z Evropského soudu pro lidská práva (dále jen „ESLP“) na vnitrostátní úroveň. Ovšem je zřejmé, že má-li soud odškodňovat na vnitrostátní úrovni nemajetkovou újmu vzniklou porušením práva primárně zakotveného již Úmluvou, musí při svém rozhodování vycházet z judikatury ESLP.

19. V posuzovaném případě se žalobkyně domáhala zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která jí měla být způsobena v důsledku nesprávného úředního postupu v podobě nepřiměřené délky posuzovaného řízení. Soud se tak zabýval důvodností uplatněného nároku především s ohledem na to, zda jsou naplněny obecné předpoklady pro vznik nároku na náhradu nemajetkové újmy, když soud konstatuje, že k tomu, aby byla založena odpovědnost státu za újmu dle OdpŠk, je třeba, aby byly současně splněny následující kumulativní podmínky: existence odpovědnostního titulu, tj. v daném případě nepřiměřené délky řízení (nesprávný úřední postup); vznik újmy a příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem a vzniklou újmou.

20. S ohledem na uvedené, soud prvotně posuzoval, zda došlo k nesprávnému úřednímu postupu, a to konkrétně, zda došlo k porušení povinnosti soudu vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě, když délka řízení je ve smyslu judikatury Evropského soudu pro lidské práva nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. Evropský soud pro lidská práva ve své judikatuře upřednostňuje celkový pohled na řízení, posuzuje řízení s přihlédnutím ke všem okolnostem jako celek (srov. rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Slezák a ostatní proti České republice ze dne [datum]) a průtah, jenž se vyskytne jen v určité fázi řízení, toleruje za předpokladu, že celková doba řízení nebude nepřiměřená (srov. rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Žirovnický proti České republice ze dne 9. 7. 2002). Naopak i v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení přesto jeví nepřiměřeně dlouhou (srov. rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Kubizňáková proti České republice ze dne 21. 6. 2005). Základní kritéria k posouzení, zda je délka řízení přiměřená, zakotvil zákonodárce v § 31a odst. 3 OdpŠk. Ovšem je třeba mít na mysli, že tato kritéria jsou stanovena pouze demonstrativním výčtem, soud tak musí přihlédnout i k dalším okolnostem projednávané věci.

21. Nejvyšší soud ve své judikatuře dospěl k závěru, že v případě řízení o žalobě pro zmatečnost je zásadně nutno do celkové délky řízení započítat i dobu, která případně uplynula od skončení řízení, jehož zmatečnost je tvrzena, a podáním této žaloby k soudu. To proto, že pochybení projevující se v tvrzené zmatečnosti řízení leží vždy, nicméně pouze pokud bude zmatečnost potvrzena, na straně rozhodujícího státního orgánu, tedy soudu (v tomto ohledu typicky narozdíl od žaloby na obnovu řízení, srov. NS ČR, sp.zn. 30 Cdo 2303/2011, či 30 Cdo 2780/2015). Aplikováno na poměry souzené věci, pak zmatečnostní důvod potvrzen byl, neboť na základě žalobkyní podané žaloby pro zmatečnost bylo usnesením Krajského soudu v [anonymizováno] ze dne [datum] zrušen výrok I odvolacího rozsudku téhož soudu ze dne [datum], kterým bylo odvolání žalobkyně odmítnuto. Řízení o věci samé a řízení o žalobě pro zmatečnost je tak třeba právně posoudit jako řízení jediné a ve vztahu k tomuto jedinému řízení posoudit, zda došlo k nesprávnému úřednímu postupu i nemajetkovou újmu žalobkyně.

22. Posuzované řízení bylo ve vztahu k žalobkyni, jak už soud výše uvedl, zahájeno dne [datum] a skončeno bylo dne [datum]. V tomto ohledu se účastníci shodli. Neshodli se pouze v tom, že žalobkyně délku vyčíslila na 11 let a 22 dnů, žalovaná na 11 let. Soud vyšel z délky 11 let a 1 měsíc. Délka řízení se stanovuje s podrobností na roky a měsíce, nikoli rovněž na dny (srov. například rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 1.3.2023, č.j. 55 Co 8/2023- 114, odst. 14). Ohledně 22 dnů soud zaokrouhlil délku řízení na celé měsíce směrem nahoru, neboť jde o více než jednu polovinu měsíce. Soud tak vyšel z délky posuzovaného řízení vzhledem k posuzované nemajetkové újmě žalobkyně v trvání 11 let a 1 měsíce.

23. Již zde soud konstatuje, že tato délka je na první pohled i při bližším zkoumání průběhu posuzovaného řízení nepřiměřená. Na délce řízení se podílely i procesní soudy (viz dále). Řízení jako celek neodpovídalo dobou svého trvání času, v němž je možné skončení řízení v obdobných věcech zpravidla očekávat. Došlo tak k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 odst. 1 věty třetí OdpŠk a tím k porušení práva žalobkyně na projednání věci v přiměřené lhůtě, za které jí náleží právo na přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu (§ 31a odst. 1 OdpŠk). V důsledku porušení práva žalobkyně na vydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě jí vznikla nemajetková újma. Soud shledal, že je na místě žalobkyni poskytnout peněžitou formou zadostiučinění, neboť konstatování či omluva není v tomto případě dostatečnou formou zadostiučinění, což ostatně ani žalovaná nesporovala, když žalobkyni částečně plnila. Žalovaná toliko považovala jí vyplacenou částku za odpovídají skutkovým okolnostem posuzovaného řízení a tím vzniklé nemajetkové újmě žalobkyně.

24. Při výpočtu výše finančního zadostiučinění vycházel soud ze Stanoviska Nejvyššího soudu, sp. zn. Cpjn 206/2010 (dále také jen „Stanovisko“). Pro poměry České republiky je přiměřené, jestliže se základní částka, z níž se při určování výše přiměřeného zadostiučinění vychází, pohybuje v rozmezí mezi 15 000 Kč a 20 000 Kč za jeden rok řízení (1 250 Kč – 1 667 Kč za měsíc), přičemž na první dva roky je přiznávána v jedné polovině. Soud neshledal důvody pro stanovení výše základní sazby za jeden rok řízení v nejvyšší či v horní hranici této sazby, neboť takový postup je namístě pouze u řízení extrémně dlouhých, trvajících kolem 20 let a více, nebo v situaci, kdy samo odškodňovací řízení běží dlouhou dobu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 10. 2010, sp. zn. 30 Cdo 3026/2009). Z judikatury Nejvyššího soudu lze vysledovat, že horní hranice doporučeného rozmezí je soudy přiznávána v řízení o extrémních délkách 20 let (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 1320/2011, či věc řešenou Nejvyšším soudem pod sp.zn. 30 Cdo 5440/2014, kde byla základní částka 20 000 Kč/rok přiznána u řízení, jehož délka přesahovala 23 let). Základní částka 17 000 Kč byla přiznána v řízení trvajícím 16 let (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 1612/2009). V posuzované věci řízení trvalo 11 let a 1 měsíc. Přiměřenou a zcela odpovídající základní sazbou je v tomto případě 16 000 Kč za rok řízení, tj. 1 333 Kč za měsíc. Není na místě přiznávat částku vyšší, neboť soud sice uznává, že délka řízení byla nepřiměřená, nicméně jeho délka nedosahovala délky extrémní, tedy blížící se, či snad dokonce přesahující dobu 20 let. K požadavku žalobkyně, že je na místě základní sazbu zvýšit s ohledem na zvyšující se inflaci, soud konstatuje, že rozpětí základní sazby uvedené ve Stanovisku Nejvyššího soudu České republiky je stále aktuální, i když ekonomická úroveň v České republice vzrůstá. Ovšem to samo o sobě není důvodem mechanického zvýšení zadostiučinění. K možnosti překonání závěrů učiněných ve Stanovisku s ohledem na ekonomický růst se Nejvyšší soud ČR vyjadřoval v usnesení ze dne 27.11.2019, sp.zn. 30 Cdo 3171/2018, kde zopakoval, že při stanovení finančního zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení je třeba přiznat zadostiučinění přiměřené konkrétním okolnostem případu a závažnosti vzniklé újmy, a naopak se vyvarovat mechanické aplikaci práva s touhou po dosažení matematicky přesného výsledku (srov. též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 1. 2013, sp. zn. 30 Cdo 4539/2011), a že na přiměřenost výše základní částky zadostiučinění nemá vliv ani znehodnocení měny v důsledku inflace nebo změna kursu měny (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 4. 2013, sp. zn. 30 Cdo 1964/2012, z recentní judikatury srov. rozsudek Nejvyššího soudu 30.12.2021, sp.zn. 30 Cdo 2181/2021, odst. 18, kde je shrnuta část relevantní judikatury, či rozsudek ze dne 16.1.2025, sp.zn. 30 Cdo 2356/2024, odst. 67 a násl., v němž se otázkou nedůvodnosti požadavku na navýšení základní částky z důvodu inflace Nejvyšší soud podrobně věnoval a své negativní závěry odůvodnil). Při vydání Stanoviska Nejvyšší soud vycházel zejména z rozhodovací praxe Evropského soudu pro lidská práva, jež v tomto ohledu nedoznala změn (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 30 Cdo 3171/2018). Soud k tomu dále dodává, že poskytnuté peněžité zadostiučinění není ani trestem pro žalovaný stát za to, že řízení trvalo nepřiměřeně dlouho dobu, ani nemá poškozenému kompenzovat majetkovou újmu. Poskytnuté zadostiučinění má odčinit nejistotu, v níž se žalobkyně nacházela ohledně toho, jak řízení dopadne. Není proto žádný důvod tuto částku navyšovat z důvodu inflačních vlivů. Zadostiučinění, které by tak žalobkyni náleželo je představováno částkou 161 333 Kč 10x16 000 + 1x1 333, kdy je však nutno tuto částku modifikovat, a to dle kritérií uvedených v ust. § 31a OdpŠk.

25. Z hlediska kritéria postupu orgánu veřejné moci soud shledal, že na délce řízení se podílely i procesní soudy. Předně soud konstatuje, že sice nejsou dány zákonné lhůty k učinění úkonu či rozhodnutí ve věci samé (až na výjimky), nicméně obecně se za přiměřenou lhůtu k učinění úkonu soudu považují 3 měsíce. Jen u soudů vyšších stupňů, jako je Nejvyšší soud a Ústavní soud, je tomu jinak. Tyto soudy zpravidla nečiní ve věci jiné úkony než samotné rozhodnutí, aniž by bylo namístě dobu od předložení jim spisu do rozhodnutí považovat za nedůvodnou nečinnost, neboť soud zvažuje, jak ve věci rozhodne. Zpravidla nelze označit za průtah dobu jednoho roku od zahájení řízení před těmito soudy (viz SIMON, Pavel. Odpovědnost za škodu při výkonu veřejné moci. V Praze: C.H. Beck, 2019. Právní praxe. ISBN 978-80-7400-768-2. str. 286). Průtahy v soudním řízení jsou jevem, kdy soud nekoná v zákonem stanovené či přiměřené době, a jde tedy zpravidla (ne vždy) o příčinu nepřiměřené délky řízení. Zákon č. 82/1998 Sb. výslovně počítá s náhradou odvozenou od celkové délky řízení, není však namístě vycházet ze samotných průtahů řízení (období neodůvodnění nečinnosti), nýbrž primárně z délky řízení. V činnosti procesního soudu I. stupně byla shledána tato období nečinnosti. Období 1 roku od podání žádosti žalobkyně o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce dne [datum] do [datum], kdy bylo o této žádosti rozhodnuto. V této souvislosti je třeba poukázat i na to, že procesní soud následně dospěl k závěru, že žalobkyně v posuzovaném řízení od soudního poplatku osvobozena, tudíž délka řízení v období od [datum] do [datum], kdy byl sepsán úřední záznam o tom, že žalobkyni poplatková povinnost netíží, byla způsobena procesním soudem. Jelikož judikatura dovolacího soudu dovodila, že i průtahy s vypracováním znaleckého posudku jdou k tíži státu, který znaleckou činnost organizuje a garantuje, je třeba i období od zadání znaleckého posudku dne [datum] do vypracování znaleckého posudku dne [datum] a dále od zadání dodatku ke znaleckému posudku od [datum] do vypracování dodatku dne [datum] považovat za průtah v řízení, o který se řízení prodloužilo na obecně akceptovanou dobu tří, maximálně čtyř měsíců. Nebýt pochybení Krajského soudu v rozsudku ze dne [datum], které bylo potvrzeno usnesením ze dne [datum] potvrzeným usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne [datum], mohlo řízení skončit již doručením tohoto odvolacího rozsudku dne [datum] žalovanému. Doba od [datum] do [datum] je tak dobou prodloužení řízení, na které se podílely procesní soudy. Jinak probíhalo řízení plynule, jednání byla nařizována v rychlém sledu, a i když byla často odročováno, dělo se tak vždy na základě uvedeného důvodu, přičemž ve většině případů se tak stalo na základě žádostí obou účastníků. Jakkoli se postup procesního soudu již promítl v samotném závěru o nepřiměřenosti délky řízení a nutnosti odškodnění v penězích, období nečinnosti a nekoncentrovaného postupu soudu byla natolik určující pro celkovou délku řízení, že je na místě pro postup procesních soudů základní částku dále navýšit o 20 %.

26. Z hlediska složitosti, věc po stránce právní složitá nebyla, neboť i když oba účastníci byli cizinci, rozhodným právem, které procesní soudy aplikovaly, bylo právo české. Věc však byla složitější po stránce skutkové i procesní. V řízení bylo nutno konat vícero jednání, při nichž bylo prováděno obsáhlé dokazování. Ve věci byl přibrán i znalec, který podával znalecký posudek, dodatek ke znaleckému posudku a v obou případech byl soudem vyslechnut. Po procesní stránce bylo třeba rozhodovat o tlumočném či o znalečném. Rovněž procesní žalovaný podával opakovaně žádosti o osvobození od soudního poplatku, o kterých bylo třeba rozhodnout. Rovněž procesní žalobkyně žádala o ustanovení zástupce pro řízení, o čemž bylo třeba rozhodnout, jakož poté i o jeho odměně. V rámci kritéria složitosti (srov. NS ČR, sp.zn. 30 Cdo 1112/2011) soud vzal v úvahu, že posuzované řízení probíhalo na dvou stupních soudní soustavy, a to opakovaně. Ve věci meritorně rozhodovaly nejprve dvakrát soud prvního i druhého stupně, poté rozhodoval krajský soud o žalobě pro zmatečnost jakou soud prvního stupně a Vrchní soud v Praze jako soud odvolací a poté znovu jedenkrát soud prvního i druhého stupně. K uvedenému soud konstatuje, že již samo řízení u několika stupňů soudní soustavy nutně muselo mít za následek prodloužení délky posuzovaného řízení. Ačkoli sice nelze klást k tíži účastníkům řízení, že využívají svých procesních práv daných jim vnitrostátním právním řádem, na druhou stranu ani nelze přičítat k tíži státu prodloužení délky řízení v důsledku nutnosti reagovat na takové návrhy či podání účastníků řízení (srov. závěry Stanoviska). To platí pro první dvě rozhodování soudů prvního a druhého stupně. Soud však vzal v úvahu, že řízení o žalobě pro zmatečnost bylo vyvoláno pochybením odvolacího soudu v rámci druhého odvolacího řízení, které bylo později napraveno v řízení o žalobě pro zmatečnost, kdy zmatečnostní důvod byl potvrzen. Nelze tak již zohledňovat k tíži žalobkyně dobu řízení vzniklou nutností o žalobě pro zmatečnost rozhodnout, k tomu, že proti prvostupňovému usnesení podal žalovaný odvolání k Vrchnímu soudu v Praze, ani další řízení, které bylo vyvoláno nutností vydat doplňující rozsudek a navazující (třetí) odvolací řízení. Soud s ohledem na toto kritérium základní částku snížil o 20 % (z toho 10 % za instančnost).

27. Žalobkyně se na délce řízení v principu nepodílela. Sice žádala opakovaně o odročení jednání, což způsobilo rovněž prodloužení řízení. Tím způsobené prodloužení řízení však soud z hlediska celkové doby řízení hodnotí jako zanedbatelné. Chování žalobkyně ve vztahu k délce řízení je proto třeba hodnotit jako neutrální. Soud tak s ohledem na toto kritérium základní částku nemodifikoval.

28. Z hlediska významu předmětu řízení pro žalobkyni soud uvádí, že dle Stanoviska Nejvyššího soudu sp. zn. Cpjn 206/2010 je vyšší význam předmětu řízení presumován u řízení trestních (zejména je-li omezena osobní svoboda účastníka), dále řízení, jejichž předmětem je právo na ochranu osobnosti, rodinněprávní vztahy (zde zejména řízení ve věcech péče o nezletilé a věci výživného), řízení ve věcech osobního stavu, pracovně právní spory či řízení o poskytnutí různých plnění ze strany státu (sociální dávky, dávky důchodového pojištění, dávky zdravotního pojištění, podpora v nezaměstnanosti atd.). Posuzované řízení patřilo mezi shora uvedená řízení, jelikož se jednalo o žalobu na určení výživného manželky, tudíž o věc rodinněprávní. Zvýšený význam řízení je tak presumován a je na místě základní částku zvýšit o 10 %. Ke zvýšení částky o 20 % požadovanému žalobkyní soud konstatuje, že ač se jednalo o určení výše výživného, nejednalo se v tomto případě o výživné pro nezletilé děti, ale pro manželku. Presumovaný význam řízení je tak vyšší právě u nezletilých dětí, které jsou výživou odkázáni pouze na své rodiče, zatímco dospělá osoba je schopna si na živobytí vydělat i vlastními silami a není tak na výživné poskytované jinou osobou zásadně zcela odkázána. Soud nijak nepochybuje o tom, že řízení pro žalobkyni důležité bylo, nicméně není na místě tuto typovou závažnost promítat více než zvýšením základní částky o 10 %. (srov. rozsudky Městského soudu v Praze v obdobných věcech ovšem ve věcech péče o nezletilé: v rozsudku ze dne 3.5.2022, č.j. 30 Co 95/2022- 137 považováno za přiměřené navýšení o 10 %, v rozsudku ze dne 19.4.2023, č.j. 55 Co 85/2023- 278 považováno za přiměřené navýšení o 20 %, v rozsudku ze dne [datum] č. j. 15 [jméno FO] 296/2022 – 103 považováno za přiměřené navýšení o 15 %).

29. Ve světle výše uvedeného žalobkyni náleží přiměřené zadostiučinění za újmu způsobenou jí nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce, neboť byla prokázána existence odpovědnostního titulu (nesprávný úřední postup spočívající v nepřiměřené délce řízení), vznik újmy a příčinná souvislost mezi uvedenými dvěma podmínkami. Zadostiučinění za celé řízení žalobkyni náleží ve výši 161 133 Kč plus 10 %, tedy 177 466 Kč (po zaokrouhlení na celé Kč). Vzhledem k tomu, že žalovaná již žalobkyni poskytla zadostiučinění ve výši 128 000 Kč, soud žalobkyni přiznal zbývající odškodnění ve výši 49 466 Kč (výrok I.). Ve zbytku, co do částky 148 535 Kč, byla žaloba zamítnuta (výrok II.).

30. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 3 ve spojení s § 151 odst. 1 o.s.ř., když žalobkyně byla sice úspěšná pouze částečně, avšak rozhodnutí o výši plnění záviselo na úvaze soudu, pročež se i částečný úspěch pro účely náhrady náklady řízení projeví jako úspěch plný. Náklady žalobkyně jsou představovány zaplaceným soudním poplatkem ve výši 2 000 Kč a náklady právního zastoupení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif, dále jen „AT“), spočívající v odměně advokáta za celkem [hodnota] úkony právní služby [za převzetí věci a přípravu zastoupení, sepis žaloby, sepis repliky ze dne [datum] a účast při soudním jednání dne [datum] podle § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) AT] z tarifní hodnoty 50 000 Kč (za úkony v roce 2024, dle § 7 bod 5, § 8 odst. 1 a § 9 odst. 4 písm. a/ AT ve znění do [datum]) a z tarifní hodnoty 49 466 Kč ve výši a 3 100 Kč [dle § 7 bod 5, § 8 odst. 1 a § 9a odst. 2 písm. a) AT v platném znění], 2 x režijní paušál ve smyslu § 13 odst. 4 AT ve znění do [datum] á 300 Kč za úkony právní služby v roce 2024 a 2 x režijní paušál ve smyslu § 13 odst. 4 AT v platném znění á 450 Kč za úkony právní služby v roce 2025, celkem tedy 13 900 Kč [(4 x 3 100) + (2 x 300) + (2 x 450)], to vše zvýšení o náhradu za 21% DPH ve výši 2 919 Kč na základě dokladu, že advokát žalobkyně je plátcem této daně. Náklady žalobkyně celkem 18 819 Kč (2 000 + 13 900 + 2 919). Soud nesdílí názor žalobkyně, resp. jejího zástupce, že má nárok na další náhradu za úkon právní spočívající v převzetí a přípravě zastoupení substitučním advokátem. Je právem advokáta, který převzal zastoupení, nechat se v řízení zastoupit jiným advokátem. Z toho však neplyne právo požadovat další úkon právní služby, spočívající v převzetí a přípravě zastoupení. V řízení žalobkyni nadále zastupuje advokát, kterému udělila plnou moc a úkon právní služby za převzetí a přípravu zastoupení mu byl přiznán, avšak pouze jednou. To, jak se mezi sebou finančně vypořádají oba advokáti, je jejich věcí a nelze ji přenášet do vztahů mezi účastníky řízení. Nic na tom nemění argumentace, že jinak by advokát žalobkyně cestoval na jednání z [anonymizováno], a tím tedy náklady ušetřil. Jakkoli může taková argumentace vypadat logicky, oporu v pravidlech pro přiznání náhrady nákladů řízení nemá. Soud proto uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni shora uvedenou částku, a to k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 o.s.ř., výrok III).

31. Lhůta k plnění ve věci samé i v nákladovém výroku byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 věta za středníkem o.s.ř., neboť se jedná o plnění ze státního rozpočtu, podléhající zákonu č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění pozdějších právních předpisů, a je tak na místě poskytnout žalované lhůtu delší.

Poučení