48 C 236/2023 - 265

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem Ivem Krýsou ve věci žalobce: [Jméno žalobce], [Anonymizováno]., narozen [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupen advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalované: [Anonymizováno] sídlem [Anonymizováno] za niž jedná [Jméno žalované] sídlem [Adresa žalované] o zaplacení 4 330 913,67 Kč, takto:

Výrok

I. Řízení se ohledně částky 6 180 Kč zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 660 055 Kč do 15 dnů od právní moci rozsudku.

III. Žaloba o zaplacení částky 3 664 678,67 Kč se zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou ze dne [datum], doručenou soudu téhož dne, ve znění pozdějších doplnění a částečných zpětvzetí domáhal po žalované zaplacení náhrady škody a odškodnění za nemajetkovou újmu v souvislosti s trestním řízením vedeným proti žalobci posléze u Krajského soudu v [Anonymizováno], pobočka ve [adresa], pod sp.zn. [sp. zn.]. Žalobce se domáhal náhrady nákladů obhajoby ve výši 528 483,67 Kč coby nákladů na vypracování znaleckých posudků, jak budou specifikovány dále, přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu z trestního stíhání ve výši 2 890 000 Kč a přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu za nesprávný úřední postup spočívající v nepřiměřené délce trestního řízení ve výši 906 250. Žalobce uvedl, že proti němu bylo vedeno trestní řízení, které skončilo vydáním zprošťujícího rozsudku Krajským soudem v [Anonymizováno], pobočka ve [adresa], ze dne [datum], který nabyl právní moci dne [datum]. Ke vzniklé majetkové újmě žalobce tvrdil, že si na podporu své obhajoby nechal v průběhu trestního řízení zpracovat řadu znaleckých posudků či odborných vyjádření. Šlo o účelné a stěžejní důkazy, kdy na poukazoval i Vrchní soud v [Anonymizováno]. K nemajetkové újmě žalobce tvrdil, že pokud jde o osobní a rodinný život, trestní stíhání mu jej obrátilo vzhůru nohama, informace o trestním stíhání se rozšířila, žalobce čelil nepříjemným projevům a dotazům, i proto, že žije na malém městě, a i když byl zproštěn, tak toto přetrvává. Žalobce s manželkou změnili dosavadní způsob života, stáhli se do sebe, rovněž zvažují přestěhování. Dále žalobce uvedl seznam osob, s nimiž došlo k ukončení veškerých kontaktů. Dne [datum] se konala svatba nevlastní dcery [Anonymizováno], přičemž část rodiny odmítla přijít, nadto svatba kolidovala s prvním dnem hlavního líčení, které nebylo odročeno. [jméno FO] [jméno FO] se narodil [datum] (zjištěno z rodného listu ze dne [datum] na č.l. 53), kdy rovněž probíhalo hlavní líčení. Žalobce se obával o profesní kariéru dcery [Anonymizováno] (také byla určitou dobu stíhána), byla advokátní koncipientkou, o stíhání se dozvěděla slovenská AK. Žalobce se obával o dceru [Anonymizováno], na níž rovněž trestní stíhání dolehlo. Ztratila řadu přátel a spolužáci ji začali vyčleňovat z kolektivu. V době trestního stíhání zemřeli dva blízcí rodinní příslušníci, a to matka žalobce [jméno FO] ([Anonymizováno]) a tchyně žalobce [jméno FO] ([Anonymizováno]). Pokud jde o zdravotní sféru, pak trestní stíhání dopadlo i na manželku žalobce, které byla doporučována i psychiatrická léčba. U žalobce došlo v roce [Anonymizováno] ke zhoršení zdravotního stavu, rozvinul se depresivní syndrom, utrpěl mozkovou příhodu, byl hospitalizován [Anonymizováno] v nemocnici v [Anonymizováno] [adresa]. Nadále musí navštěvovat neuroložku. Pokud jde o profesní sféru, v roce [Anonymizováno] dostal žalobce nabídku na vyučování na VŠ [Anonymizováno], v roce [Anonymizováno] získal pracovní smlouvu na dobu neurčitou, přičemž na téže škole působila i manželka žalobce. V letech [Anonymizováno] žalobce zaznamenal nepříjemné pohledy, trestní stíhání prosáklo na veřejnost. Vedení VŠ reagovalo nepříjemně, koncem roku [Anonymizováno] byla s žalobcem ukončena smlouva pro organizační změny. Věc byla silné negativně a široce medializována. K nepřiměřené délce řízení žalobce uvedl, že trestní stíhání trvalo více jak [Anonymizováno] let, kdy po celou tuto doby byl žalobce v nejistotě ohledně jeho výsledku. Soudy rozhodovaly opakovaně, přičemž dvakrát byla žalobce odsouzen k nepravomocně k nepodmíněnému trestu odnětí svobody. Celkem tedy soudy prvního i druhého stupně rozhodovaly každý třikrát. K délce řízení žalobce nijak nepřispěl. Poukázal na to, že první dva rozsudky byly odvolacím soudem zrušeny vždy v neveřejném zasedání a odvolací soud poukázal i na nepřezkoumatelnost rozsudků. Odvolací soud také uděloval nalézacímu soudu rozsáhlé pokyny pro další řízení. K uplatnění nároku u žalované žalobce uvedl, že tak učinil dne [datum], nicméně do podání žaloby nebyl žalobce o projednání nároku nijak informován.

2. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne [datum] k žalobě učinila nesporným, že u ní žalobce dne [datum] nároky ve výši uplatněné touto žalobou uplatnil, dále základní průběh trestního řízení, jakož i to, že byl žalobce pravomocně obžaloby zproštěn dne [datum]. K projednání nároků žalobce došlo stanoviskem ze dne [datum], v němž žalovaná konstatovala důvodnost nároků žalobce co do jejich základu, přičemž vyhověla z původní výše uplatněného nároku na nákladech obhajoby částkou 452 186,04 Kč, na náhradu nákladů na znalecké posudky žalovaná plnila 128 973,47 Kč, coby odškodnění za nemajetkovou újmu za samotné trestní stíhání žalovaná plnila 110 000 Kč a jako zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou trestního řízení žalovaná poskytla 93 750 Kč. K medializaci žalovaná poukázala na NS ČR sp.zn. 30 Cdo 4280/2011, zásahy v profesní sféře nebyly prokázány. Zdravotní dopady, jakož i poškození pověsti žalobce a zásahy v rodinné oblasti žalovaná zohlednila. Pokud jde o délku řízení, žalovaná dospěla k závěru, že celková délka trestního řízení nebyla přiměřená. Žalovaná vyšla ze základní částky 15 000 Kč za jeden rok řízení (první dva roky za poloviční částku), přičemž dospěla k celkové částce 93 750 Kč. Tyto částky žalovaná považuje za odpovídající, kdy částky požadované nad tento rámec neuznává. Pokud jde o znalecké posudky, pak žalovaná plnila v rozsahu vyhláškové odměny znalce na tato znalecké posudky: č. [Anonymizováno] ze dne [datum], č. [hodnota] ze dne [datum] včetně dodatku ze dne [datum], č. [hodnota] ze dne [datum], č. [hodnota] ze dne [datum], č. [hodnota] ze dne [datum], dodatek č. [hodnota] k ZP č. [hodnota] ze dne [datum]. Plně žalovaná plnila za znalecký posudek ze dne [datum] ([tituly před jménem] [jméno FO]). Žalovaná navrhla, aby soud žalobu zamítl.

3. Předmětem řízení byly tři nároky žalobce, a to jednak na náhradu škody 528 483,67 Kč a jednak na odškodnění nemajetkové újmy 906 250 Kč a 2 890 000 Kč.

4. Řízení bylo zastaveno ohledně částky 907 823,47 Kč usnesením ze dne [datum] č.j. 48 C 236/2023- 188, ohledně částky 358 761,53 Kč usnesením ze dne [datum], č.j. 48 C 236/2023- 239, ohledně částky 6 180 Kč výrokem I. rozsudku a ohledně příslušenství z žalovanou plněné částky 784 909,51 Kč usnesením ze dne [datum], č.j. 48 C 236/2023- 247 (kdy v tomto rozsahu byla předtím připuštěna změna žaloby usnesením ze dne [datum], č.j. 48 C 236/2023- 226).

5. Soud o věci rozhodl při nařízeném jednání.

6. Mezi účastníky byl nesporný průběh trestního řízení vedeného Krajským soudem v Brně, pobočka ve [adresa], sp.zn. [sp. zn.], tak, že usnesením [právnická osoba], Krajské ředitelství policie [Anonymizováno] kraje, SKPV, Odbor obecné kriminality ze dne [datum], č.j. [Anonymizováno], bylo zahájeno trestní stíhání žalobce (a dalších spoluobviněných) pro jednání, které bylo po právní stránce kvalifikováno jako zvlášť závažný zločin vydírání podle § 175 odst. 1, odst. 2, písm. a), b), c), odst. 3 písm. c) trestního zákoníku spáchaného ve stádiu pokusu formou spolupachatelství. Stížnost podaná žalobcem proti usnesení o zahájení trestního stíhání byla zamítnuta jako nedůvodná usnesením státního zástupce Krajského státního zastupitelství v [Anonymizováno], pobočka ve [adresa] ze dne [datum], sp. zn. [Anonymizováno]. Obvinění byli vyslýcháni ve dnech [datum], [datum], [datum] a [datum]. Ve dnech [datum], [datum] a [datum] probíhaly rekognice. Další výslechy probíhaly ve dnech [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [Anonymizováno], [datum], [datum], [datum], [datum], [Anonymizováno] a [datum]. Nahlíženo do spisu bylo dne [datum]. Obhajobou bylo podáno i množství důkazních návrhů. Dne [datum] byla podána žádost o přezkum postupu policejního orgánu, na tuto bylo reagováno dne [datum]. Dne [datum] byla podána námitka podjatosti, která byla dne [datum] vyhodnocena jako nedůvodná. Následně byla podána stížnost, tato byla zamítnuta dne [datum]. Dne [datum] proběhlo prostudování trestního spisu a vyšetřování bylo ukončeno. Současně byl podán návrh na zastavení trestního stíhání. Tento návrh byl následně zamítnut. Dne [datum] byly obhajobou předloženy důkazy. Rovněž v rámci přípravného řízení bylo získáno množství listinných důkazů, bylo využito i spolupráce se zahraničními orgány, neboť řízení bylo ovlivněno i mezinárodním prvkem. Rovněž byla zpracována odborná vyjádření. Posléze byla dne [datum] ke Krajskému soudu v Brně, pobočka ve [adresa] podána obžaloba ze dne [datum], sp. zn. [Anonymizováno]. Dne [datum] byl podán návrh na předběžné projednání obžaloby. V trestní věci se uskutečnila hlavní líčení v termínech [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum]. Bylo prováděno rozsáhlé dokazování, kdy byli vyslechnuti obžalovaní a velké množství svědků, a bylo prováděno i rozsáhlé dokazování listinami a znaleckými posudky. Ve věci bylo rozhodnuto rozsudkem Krajského soudu v [Anonymizováno], pobočka ve [adresa] ze dne [datum], č.j. [sp. zn.]-5381, kterým byl žalobce uznán vinným trestným činem vydírání podle § 175 odst. 1, odst. 2, písm. a), b), c), odst. 3 písm. c) trestního zákoníku, spáchaného ve stádiu pokusu formou spolupachatelství, za což mu byl uložen trest odnětí svobody v trvání osmi let se zařazením do věznice s ostrahou a dále peněžitý trest ve výměře 2 500 000 Kč. Poškozený byl se svým nárokem na náhradu škody odkázán na řízení ve věcech občanskoprávních. Žalobce podal prostřednictvím svého obhájce proti rozsudku odvolání, které Vrchní soud v [Anonymizováno] projednal v neveřejném zasedání konaném dne [datum]. Usnesením Vrchního soudu v [Anonymizováno] ze dne [datum], č.j. [Anonymizováno]-5958 byl podle § 258 odst. 1 písm. a), b), c), odst. 2 trestního řádu rozsudek krajského soudu částečně zrušen, a to v celém rozsahu ohledně poškozeného. Následně se trestní věc vrátila zpět ke Krajskému soudu v [Anonymizováno], pobočka ve [adresa], kde se uskutečnila hlavní líčení v termínech: [Anonymizováno]., [Anonymizováno]., [Anonymizováno]., [Anonymizováno]., [Anonymizováno]., [datum]. Ve věci bylo rozhodnuto rozsudkem Krajského soudu v [Anonymizováno], pobočka ve [adresa] ze dne [datum], č.j. [sp. zn.]-6646, kterým byl žalobce opětovně uznán vinným trestným činem vydírání podle ustanovení § 175 odst. 1, odst. 2, písm. a), b), c), odst. 3 písm. c) trestního zákoníku, spáchaného ve stádiu pokusu formou spolupachatelství, za což mu byl uložen trest odnětí svobody v trvání sedmi let se zařazením do věznice s ostrahou a dále peněžitý trest ve výměře 2 500 000 Kč. Poškozený byl se svým nárokem na náhradu škody odkázán na řízení ve věcech občanskoprávních. Žalobce podal prostřednictvím svého obhájce proti tomuto rozsudku odvolání, které Vrchní soud v [Anonymizováno] projednal v neveřejném zasedání konaném dne [datum]. Usnesením Vrchního soudu v [Anonymizováno] ze dne [datum], č.j. [Anonymizováno]-7459, byl podle ustanovení § 258 odst. 1 písm. b), c) trestního řádu druhý rozsudek krajského soudu zrušen, a to v celém rozsahu. Následně se trestní věc opět vrátila zpět ke Krajskému soudu v [Anonymizováno], pobočka ve [adresa], kde se uskutečnilo hlavní líčení v termínu [datum]. Ve věci bylo rozhodnuto rozsudkem Krajského soudu v [Anonymizováno], pobočka ve [adresa] ze dne [datum], č.j. [sp. zn.]-7629, kterým byl žalobce zproštěn obžaloby podle § 226 písm. a) trestního řádu, protože nebylo prokázáno, že se stal skutek, pro který byl trestně stíhán. Poškozený byl se svým nárokem na náhradu škody odkázán na řízení ve věcech občanskoprávních. Státní zástupce podal proti tomuto třetímu rozsudku odvolání, které Vrchní soud v [Anonymizováno] projednal ve veřejném zasedání konaném dne [datum]. Usnesením Vrchního soudu v [Anonymizováno] ze dne [datum], č.j. [sp. zn.]-7964, bylo odvolání státního zástupce zamítnuto. Usnesení nabylo právní moci dne [datum]. Dále bylo nesporné, že žalobce u žalované nároky uplatnil dne [datum] ve výši žalované částky, že co do základu jsou nároky žalobce důvodné, že žalovaná nároky žalobce projednala, celkem přiznala 784 909,51 Kč, což sdělila stanoviskem ze dne [datum], že ohledně znaleckého posudku č. [Anonymizováno], revizního ústavního znaleckého posudku č. 33/2015 ze dne [datum], znaleckého posudku č. 1004/57/17 ze dne [datum], znaleckého posudku č. [hodnota] ze dne [datum], znaleckého posudku ze dne [datum] z oboru zdravotnictví – klinická psychologie, znaleckého posudku ze dne [datum] z oboru písmoznalectví, specializace ruční a strojové písmo, znaleckého posudku ze dne [datum] z oboru písmoznalectví, specializace ruční a strojové písmo, znaleckého posudku č. [hodnota] ze dne [datum] z oboru kybernetika a kriminalistika, odborného vyjádření ze dne [datum] zpracovaného [Anonymizováno] a znaleckých posudků zpracovaných [jméno FO]. [jméno FO] a [jméno FO]. [jméno FO] došlo k jejich uhrazení žalobcem a že ohledně znaleckého posudku ze dne [datum] a doplňku ze dne [datum] zpracovaných [Anonymizováno] a znaleckého posudku č. [hodnota] ze dne [datum] z oboru písmoznalectví došlo k jejich uhrazení advokátem.

7. Spor se vedl o to, zda má žalobce nárok na vyšší peněžité zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou trestního stíhání, pokud soud dospěje k závěru, že k nesprávnému úřednímu postupu došlo, zda byla žalobci způsobena škoda v případech výdajů na znalecké posudky, u nichž tuto skutečnost žalovaná činí spornou, a to včetně sporné otázky účelnosti znaleckých posudků, které žalovaná ani částečně neuhradila, z hlediska toho, jak přispěly ke zrušení nezákonného rozhodnutí, zda má v této souvislosti žalobce nárok na další náhradu za výdaje na znalecké posudky, které žalovaná nehradila vůbec a zda došlo k žalobcem tvrzeným zásahům do osobnostních sfér v příčinné souvislosti s vydáním nezákonného rozhodnutí a pokud ano, zda má žalobce nárok na vyšší peněžité zadostiučinění.

8. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující další skutková zjištění a dospěl, nad rámec skutečností mezi účastníky nesporných k tomuto závěru o skutkovém stavu: Soud má za prokázané, že žalobce byl obviněn a posléze obžalován pro skutky, v nichž byl spatřován zvlášť závažný zločin vydírání podle § 175 odst. 1, odst. 2, písm. a), b), c), odst. 3 písm. c) trestního zákoníku spáchaného ve stádiu pokusu formou spolupachatelství, za což mu hrozil trest odnětí svobody na pět až dvanáct let, že trestní stíhání trvalo 7 let a 3 měsíce a že došlo k vydání zprošťujícího rozsudku podle § 226 písm. a) trestního řádu. Soud má dále ve vztahu k požadovanému odškodnění nemajetkové újmy způsobené trestním stíháním za prokázané, že zahájení trestního stíhání představovalo pro žalobce šok. Nemohl tomu uvěřit a věřil, že se věc brzy vyjasní. U žalobce doma rovněž proběhla asi tři měsíce po sdělení obvinění domovní prohlídka, které byli přítomni ještě tchyně a nevlastní syn [Anonymizováno]. Společně se žalobcem byla stíhána i jeho manželka. O trestním stíhání řekl žalobce nejbližší rodině, která z toho byla překvapená, ale jinak se vzájemně v nejužší rodině podporovali. Byl to žalobce, kdo se snažil situaci zvládnout a uklidňoval manželku i dceru, která v té době pracovala jako advokátní koncipientka a taky si dodělávala [tituly za jménem] Žalobce s manželkou žijí v malém městě ([adresa]), které má něco přes 5000 obyvatel. Styděli se tehdy chodit mezi lidi (zjištěno z účastnického výslechu a pokud jde o domovní prohlídku i z výslechu svědka [Anonymizováno]), protože o celé trestní kauze byla reportáž v televizi, psaly o tom noviny, psaly se o tom články (zjištěno z účastnického výslechu a mediálních výstupů, srov. dále), takže v televizi byla vidět i podoba jak žalobce, tak jeho manželky (zjištěno z účastnického výslechu a výslechu svědků [Anonymizováno] a [Anonymizováno]). Žalobce se v průběhu trestního stíhání změnil, zvláště když chodil na hlavní líčení, tak byl nervózní, bledý, vystresovaný, bylo mu zle a špatně to prožívala i jeho manželka (zjištěno z výslechu svědka [Anonymizováno]) Žalobce pociťoval, že ustala komunikace mezi ním a známými a sousedy v místě bydliště i byl omezen kontakt, který třeba dříve byl buď po telefonu, nebo když se u nich různě lidé stavovali. Byla cítit určitá odtažitost ze strany sousedů a známých. Napřímo však nikdo žalobci nic neřekl. Také ustaly návštěvy u žalobce doma. Dříve bylo zvykem, že pokud někdo ze známých měl narozeniny, svátek nebo naopak v rodině žalobce, tak se navzájem navštěvovali, ale to už potom po zahájení trestního stíhání nebylo, k žalobci nikdo nepřišel, ani už je nikdo na takovouto událost nezval (zjištěno z účastnického výslechu a rovněž potvrzeno výpovědí svědka [Anonymizováno], či svědkyně [Anonymizováno]). Před trestním stíhání žili hodně společensky, chodili na plesy, ať už u [Anonymizováno] univerzity, nebo co pořádali studenti, jezdili do [Anonymizováno], do divadel, ale v zásadě po zahájení trestního stíhání už žili jenom u nich doma, chodili jenom na soud, na policii a k advokátům (zjištěno z výpovědi svědkyně [jméno FO] a částečně i z výslechu svědka [Anonymizováno]). Běžné záležitosti pro žalobce a jeho manželku zajišťoval nevlastní syn [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Žalobce měl také s nevlastním synem [Anonymizováno] developerskou firmu [právnická osoba] kde svědek [Anonymizováno] zaznamenal i problémy s prodejem rodinných domů, protože klienti se ptali na trestní stíhání. Žalobce rovněž vlastnil budovu v [Anonymizováno] [adresa], která se pronajímá jako kanceláře, tak i nájemníci tam se ptali na trestní stíhání. Také zaměstnanci stavební firmy, která zajišťuje výstavbu rodinných domů, se dotazovali ohledně trestního stíhání a také jeden klient z [adresa] říkal svědku [Anonymizováno], že se v [adresa] povídá, že jeden ze spolumajitelů je trestně stíhán. Nikdo však Svědku [Anonymizováno] přímo neřekl, že by si od nich dům nekoupil nebo s nimi nespolupracoval kvůli trestnímu stíhání (zjištěno z výslechu svědka [Anonymizováno]). V [Anonymizováno] [adresa] se začalo o žalobci šířit, že má problémy s policií a na kanálu [Anonymizováno] byla k dispozici reportáž o případu (zjištěno z výslechu svědkyně [Anonymizováno] a pokud jde o rozšíření televizní reportáže i z výslechu svědka [jméno FO]). Pokud jde o pracovní sféru, jak žalobce, tak jeho manželka tehdy pracovali na vysoké škole [Anonymizováno] (zjištěno z Pracovné zmluvy na č.l. 42rub a Dodatku k pracovnej zmluve ze dne [datum] uzavřeného dne [datum] na č.l. 41rub). Asi někdy v roce [Anonymizováno] se na této VŠ prováděla reorganizace a oba byli propuštěni (zjištěno z účastnického výslechu a výpovědi podle § 63(1)b zákonníka práce ze dne [datum] na č.l. 41). Žalobce se tehdy připravoval na habilitaci a manželka procházela inauguračním řízením na univerzitě [Anonymizováno], přičemž manželka už byla v závěrečné fázi, kdy jí bylo naznačeno, že ale jako trestně stíhaná osoba nemůže být profesorkou jmenována. Žalobce přišel tím, že byl propuštěn z vysoké školy, o možnost pokračovat v docentuře. Vztahy s kolegy, s nimiž měl žalobce a jeho manželka přátelské vztahy po propuštění z vysoké školy ochladly. Po propuštění z [Anonymizováno] dostal žalobce i manželka nabídku na pedagogickou činnost od [Anonymizováno], ale neměli zájem, protože by museli dojíždět z [Anonymizováno] do [Anonymizováno]. Po skončení trestního stíhání i s ohledem na věk se k pedagogické činnosti nevrátil ani on ani manželka (zjištěno z účastnického výslechu, výslechu svědkyně [jméno FO] a o přerušení habilitace hovořila i svědkyně [jméno FO]). O žalobce měla zájem [Anonymizováno] univerzita, nicméně když započalo trestní stíhání, tak s touto školou přerušili kontakty, protože se styděli. Někteří blízcí známí svědkyně [jméno FO] jí sdělili, že už se se svědkyní a s žalobcem nemohou stýkat, protože byli vyhozeni z vysoké školy, tak, aby to na ně nevrhlo nějaké špatné světlo, že se s nimi stýkají, nebo že by je s nimi mohl někdo vidět. Ostatní jenom přerušili kontakty, ale přímo nic neřekli (zjištěno z výslechu svědkyně [jméno FO] a o přerušení kontaktů ze strany kolegů z vysoké školy hovořil i svědek [jméno FO])). Žalobce provozoval i různé sporty, hodně jezdil na kole, chodili na túry, když jezdili do Chorvatska, tak tam hodně plaval, ale po zahájení trestního stíhání už z těchto sportovních aktivit nebylo nic (zjištěno z výslechu svědka [Anonymizováno]). Když se mělo konat první soudní jednání, tak předtím byla na den [datum] naplánovaná svatba nevlastní dcery [Anonymizováno] (zjištěno z účastnického výslechu, svatebního oznámení na den [datum], 16:00 na č.l. 39 a ze Sobášného listu ze dne [datum] na č.l. 52). Tehdy žalobce žádal o to, aby jednání bylo odročeno, nicméně tomu soud nevyhověl, tak se z toho jednání omluvili a dali souhlas ke konání hlavního líčení v nepřítomnosti. Svatba se ale i tak konala v omezeném počtu, kdy přijela jenom nejbližší rodina. Hlavně část rodiny ze [Anonymizováno] se vymluvila, nikdo přímo neřekl, že by nechtěl přijet kvůli trestnímu stíhání, ale žalobce měl pocit, že to byly výmluvy, aby nemuseli přijet (zjištěno z účastnického výslechu). V průběhu svatby řešili i trestní stíhání, jak to dopadá na rodinu, jak to dopadá na děti (zjištěno z výslechu svědků [jméno FO] a Darga). Dcera [Anonymizováno] v té době studovala gymnázium a posléze šla studovat [Anonymizováno] univerzitu v [Anonymizováno] (zjištěno z účastnického výslechu a Potvrzení o studiu na č.l. 40). Na gymnáziu měla poměrně velké problémy s kamarádkami, ty jí dávaly najevo, že je dcerou „těch“ mafiánů a spojovaly jí právě s osobou rodičů a bylo tak zjevné, že věděly o trestním stíhání. Z gymnázia nepřestoupila, nakonec to zvládla, odmaturovala, poté nastoupila na [Anonymizováno] univerzitu v [Anonymizováno], kde bude letos končit, kde situace nebyla tak vyhrocená, tam už jí to nikdo nepřipomínal, bylo to i dál od místa bydliště (zjištěno z účastnického výslechu, výslechu svědkyně [jméno FO] a potvrdil to i svědek [Anonymizováno] a svědkyně [jméno FO]). Tchyně i matka žalobce zemřely v průběhu trestního stíhání, v roce [Anonymizováno] a 2021 (zjištěno z Úmrtního oznámení na č.l. 44 a Úmrtního listu ze dne [datum] na č.l. 45). Tchyně žalobce také musela chodit po výsleších a maminka žalobce zemřela v průběhu na Covid-19. Pokud jde o zdravotní sféru, tak než trestní stíhání začalo, tak byl žalobce v dobré kondici, nicméně snažil se chodit pravidelně na hlavní líčení. Manželka, ta se poté víc omlouvala, neboť to nemohla zvládnout. Stalo se, že žalobce močil krev, kdy šel na urologické vyšetření, dostal nějaké léky, byl 14 dní doma. Po dvou letech od zahájení trestního stíhání utrpěl mozkovou příhodu, tam také musel potom strávit 14 dní v neschopnosti. Žalobce trpěl nespavostí, v noci se hodně budil, nicméně psychiatrickou či psychologickou pomoc nevyhledával a žádné léky tohoto typu, tedy na uklidnění a podobně, nebral. Bral jenom léky, které měl předepsány, a které odpovídaly jeho tehdejšímu zdravotnímu stavu (zjištěno z účastnického výslechu, výslechu svědkyně [jméno FO] a částečně i z výslechu svědka [Anonymizováno]). Šlo o léky Stylnox či Lexaurin na nespavost. Manželka žalobce se psychicky zhroutila, musela vyhledat péči psychologa i psychiatra. Když potom onemocněl žalobce, tak zase jeho manželka musela být ta silná, aby zase mohla podporovat žalobce (zjištěno z výslechu svědkyně [jméno FO]). Žalobce se změnil, byl více apatický, ztratil pro něho typický smysl pro humor, jako by v sobě neměl život, fyzicky i psychicky zestárl, stal se z něho utrápený člověk (zjištěno z výslechu svědkyně [Anonymizováno] a obdobně vypovídal i svědek [jméno FO] a svědkyně [jméno FO]). Soud má za prokázané, že případ žalobce byl medializován v řadě článků, které byly publikovány na různých webových informačních serverech, kdy v některých případech bylo uváděno jméno a příjmení žalobce a jeho manželky, místo jejich bydliště označením obce, případně regionu včetně informace o tom, že jde o akademické pracovníky a rovněž některé výňatky z popisu skutku, či že případ nese mafiánský styl (zjištěno z článku z [Anonymizováno] ze dne [datum] s názvem „[podezřelý výraz]“ na č.l. 48, článku z www.zlin.cz ze dne [datum] na č.l. 49 s názvem „[podezřelý výraz]“, článku ze [Anonymizováno] ze dne [datum] s názvem „[Anonymizováno]“ na č.l. 50, článku z [Anonymizováno] ze dne [datum] s názvem „[Anonymizováno]“ na č.l. 51). Soud má ve vztahu k požadované náhradě nákladů vynaložených na znalecké posudky za prokázané, že časová náročnost vypracování znaleckého posudku ze dne [datum] z oboru zdravotnictví – klinická psychologie zpracovaného znalcem [tituly před jménem] [jméno FO] činila 30 hodin (zjištěno z Vyúčtování znalečného ze dne [datum] na č.l. 68). Časová náročnost vypracování znaleckého posudku č. [hodnota] ze dne [datum] z oboru kybernetika a kriminalistika zpracovaného znalcem [tituly před jménem] [jméno FO] činila 10 hodin (zjištěno z Faktury ze dne [datum] na č.l. 74). Žalobce uhradil AK [tituly před jménem] [jméno FO] náklady na znalecký posudek [Anonymizováno] ve výši 6 180 Kč (zjištěno z příjmového pokladního dokladu ze dne [datum] na č.l. 205). Za vypracování znaleckého posudku [Anonymizováno] č. [hodnota] ze dne [datum] bylo účtováno podle zákona o znalcích a tlumočnících a platné vyhlášky Ministerstva spravedlnosti 30 hodin po 300 Kč, 90 hodin po 350 Kč a 90 hodin po 350 Kč, celkem [hodnota] hodin, 72 000 + 21 % DPH 15 120 Kč, celkem 87 120 Kč (zjištěno z Vyúčtování znalečného na č.l. 206). U znaleckého posudku č. [hodnota] zkoumán jeden sporný podpis, což zabralo 20 hodin práce a znaleckým posudkem č. [hodnota] zkoumáno 11 sporných podpisů + vyjádření ke znaleckému posudku [tituly před jménem] [jméno FO], což zabralo 50 hodin práce (zjištěno ze sdělení [tituly před jménem] [jméno FO] k časové náročnosti zpracování znaleckých posudků ze dne [datum] na č.l. 208). Časová náročnost zpracování odborného vyjádření ze dne [datum] [Anonymizováno] v [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] činila 12 hodin (zjištěno z Nabídky terénního měření a analýzy telekomunikačního provozu z [datum] na č.l. 210). Časová náročnost zpracování znaleckých posudků zpracovaných [jméno FO] činila u znaleckého posudku č. [adresa] hodin, u dodatku číslo [hodnota] ke znaleckému posudku č. [adresa] hodin, u znaleckého posudku č. [adresa] hodin a u dodatku č. [hodnota] ke znaleckému posudku č. [adresa] hodin (zjištěno z Vyúčtování nákladů ke zhotovení znaleckých posudků [jméno FO]. [jméno FO] na č.l. 211). Žalobce uhradil [tituly před jménem] [jméno FO] ohledně faktury číslo I-2018 částku 70 420 Kč, kterou [tituly před jménem] [jméno FO] následně uhradil primáři [tituly před jménem] [jméno FO], a ohledně vyúčtování znalečného na znalecký posudek číslo [hodnota] [tituly před jménem] [jméno FO], částku 2 800 Kč, kterou [tituly před jménem] [jméno FO] následně uhradil [tituly před jménem] [jméno FO] (zjištěno z čestného prohlášení [tituly před jménem] [jméno FO], advokáta ze dne [datum], na č.l. 215). Časová náročnost zpracování ústavního znaleckého posudku zpracovaného [Anonymizováno] (prim. [tituly před jménem] [jméno FO]) ze dne [datum] včetně doplňku ze dne [datum] činila 62,8 hodiny (zjištěno z faktury-daňového dokladu č. I-2018 ze dne [datum] na č.l. 252). Časová náročnost zpracování znaleckého posudku č. [hodnota] ([tituly před jménem] [jméno FO]) činila 10 hodin (zjištěno z vyúčtování znalečného za znalecký posudek na č.l. 253). Časová náročnost zpracování znaleckého posudku č. 33/2015 ze dne [datum] činila 44 hodin a na doplněk č. [hodnota] ze dne [datum] k tomuto znaleckému posudku činila 46 hodin (zjištěno z Informace o znalečném za posudky podané v trestní věci poškozeného pana [jméno FO], ze dne [datum] na č.l. 216).

9. Soud považuje svědecké výpovědi za věrohodné, svědci vypovídali spontánně, soud neměl důvod svědkům z nějakého důvodu nevěřit. Svědecké výpovědi pak byli z hlediska zásadních skutečností a okolností ve vzájemném souladu. Soud toliko nijak nehodnotil ty části výslechů, v nichž svědci popisovali své dojmy, pocity, případně vyjadřovali názory na určité skutečnosti. Rovněž účastnickou výpověď soud hodnotí jako věrohodnou a skutečnostem v ní uváděným soud uvěřil.

10. Z důkazů, jak byly výše uvedeny byla učiněna skutková zjištění pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněného nároku, jak jej soud níže podává, plně postačující. Soud blíže nehodnotil ty důkazy, z nichž posléze žádná skutková zjištění potřebná pro právní posouzení věci neučinil.

11. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil následovně:

12. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen „OdpŠk“), platí, že stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

13. Podle § 5 písm. a) OdpŠk platí, že stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním. Podle § 5 písm. b) OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem.

14. Podle § 8 odst. 1 OdpŠk platí, že nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.

15. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle druhého odstavce téhož ustanovení má právo na náhradu škody ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

16. Podle § 14 odst. 3 OdpŠk platí, že uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

17. Podle § 15 odst. 2 OdpŠk platí, že domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

18. Podle § 26 OdpŠk, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně občanským zákoníkem („o.z.“).

19. Podle § 31 odst. 1 OdpŠk platí, že náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Podle odstavce 3 ustanovení platí, že náklady zastoupení jsou součástí nákladů řízení. Zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. Výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně.

20. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu.

21. Podle § 31a odst. 2 OdpŠk zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

22. Podle § 31a odst. 3 OdpŠk platí, že v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

23. V řízení bylo nesporné, že žalobce své nároky u žalované předběžně uplatnil ve smyslu § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 OdpŠk).

24. Předpokladem odpovědnosti státu za škodu je splnění tří podmínek: 1) existence nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu, 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem nebo nezákonným rozhodnutím a vznikem škody. Nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup a vznik škody tudíž musí být ve vzájemném poměru příčiny a následku. Existence splnění těchto tří kumulativních podmínek musí být v soudním řízení bezpečně prokázána a důkazní břemeno v tomto směru leží na žalobci coby poškozeném (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum] sp. zn. 28 Cdo 4249/2010 evidovaný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod R 37/2012 či sp.zn. 29 Cdo 1482/2013 a navazující rozhodnutí). Požadavek na kumulativní splnění podmínek vede vždy k tomu, že není-li splněna byť jen jedna z nich, žalobě nelze vyhovět, a to bez ohledu na skutečnost, zda jsou splněny podmínky ostatní.

25. Žalobce se v tomto řízení domáhal tří nároků, a to dvou nároků v souvislosti s rozhodnutím policejního orgánu o zahájení trestního stíhání, na které se v důsledku pozdějšího vydání zprošťujícího rozsudku hledí jako na nezákonné rozhodnutí. Třetího nároku se žalobce v souvislosti s nesprávným úředním postupem, spočívajícím v nepřiměřené délce řízení. Uplatněné nároky soud právně posoudil následujícím způsobem.

26. Soud předně, pokud jde o splnění podmínky existence odpovědnostního titulu ve vztahu k nároku na náhradu nákladů vynaložených na změnu/zrušení nezákonného rozhodnutí (výdaje na znalecké posudky) a odškodnění nemajetkové újmy v souvislosti s nezákonným rozhodnutím, uvádí, že usnesení o zahájení trestního stíhání podle § 160 odst. 1 trestního řádu je nezákonným rozhodnutím ve smyslu § 8 odst. 1 OdpŠk v případě, kdy trestní stíhání neskončí pravomocným odsouzením (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2003, sp. zn. 25 Cdo 1487/2001), což v daném případě nastalo. Nezákonným rozhodnutím je ve vztahu k žalobci usnesení policejního orgánu ze dne [datum], kterým bylo zahájeno trestní stíhání žalobce pro podezření ze spáchání zvlášť závažného zločinu vydírání podle § 175 odst. 1, odst. 2, písm. a), b), c), odst. 3 písm. c) trestního zákoníku spáchaného ve stádiu pokusu formou spolupachatelství, které bylo odklizeno rozsudkem Krajského soudu v [Anonymizováno], pobočka ve [adresa] ze dne [datum], č.j. [sp. zn.]-7629, kterým byl žalobce zproštěn obžaloby podle § 226 písm. a) trestního řádu, a který v e spojení s usnesením Vrchního soudu v [Anonymizováno] ze dne [datum], č.j. [sp. zn.]-7964, nabyl právní moci dne [datum]

27. Podmínka existence odpovědnostního titulu je tak splněna a soud se bude dále zabývat otázkou vzniku škody a existence příčinné souvislosti.

28. Nárok žalobce na náhradu nákladů vynaložených na znalecké posudky ve výši 528 483,67 Kč soud posoudil jako nárok na náhradu nákladů řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí. O tomto nároku soud uvážil takto.

29. Náklady vynaložené na obhajobu v trestním řízení jsou náklady, které byly vynaloženy na zrušení nezákonného rozhodnutí (§ 31 odst. 1 OdpŠk). V tomto případě žalobce vedle nákladů vynaložených na odměnu za zastupování a hotové výdaje požadoval náhradu nákladů, které byly vynaloženy na zpracování znaleckých posudků. Náklady na znalecký posudek předložený účastníkem řízení lze považovat za účelně vynaložené ve smyslu § 31 odst. 1 OdpŠk pouze v rozsahu částky, která by se významně nelišila od znalečného, jež by stát v pozici zadavatele znaleckého posudku uhradil na základě procesního předpisu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16.5.2017, sp.zn. 30 Cdo 3414/2016, publikovaný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod. č. 132/2018).

30. Mezi účastníky zůstalo sporné, zda má žalobce nárok na poskytnutí odškodnění za následující znalecké posudky, které žalovaná buď neuznala jako účelné ve vztahu k trestnímu řízení nebo činila sporným uhrazení žalobcem či namítala, že nebyla doložena časová náročnost. Soud k tomu podotýká, že žalobce výzvami podle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. vedl k doplnění tvrzení a důkazů ohledně rozhodných skutečností, spočívajících v tom, že žalobce za znalecké posudky požadované částky uhradil, jaká byla časová náročnost na jejich zpracování a k jakému účelu byly v trestními řízení zpracovány. Soud pro přehlednost zachovává písmenné označení znaleckých posudků, jak je žalobce označil v žalobě. Pokud soud shledal nárok důvodným, vycházel z částky 350 Kč za hodinu dle vyhlášky č. 37/1967 Sb., platné v době, kdy byly znalecké posudky žalobcem objednány a hrazeny. O jednotlivých znaleckých posudcích soud uvážil takto: C) Revizní ústavní znalecký posudek č. [Anonymizováno] ze dne [datum] zpracovaný Nemocnicí Na [adresa]. Posudek založen ve spise na č.l. 3787. uhrazení 112 530 Kč žalobcem bylo nesporné, prokázaná časová náročnost 44 hodin, neúčelnost žalovanou nenamítána. Žalobci náleží 15 400 Kč (44 x 350). D) Ústavní znalecký posudek ze dne [datum] zpracovaný Fakultní nemocnicí [adresa]. Posudek založen ve spise na č.l. 5823 + E) Doplněk ústavního znaleckého posudku ze dne [datum] zpracovaný Fakultní nemocnicí [adresa]. Doplněk posudku založen ve spise na č.l. 5870. Cena za zpracování doplňku ústavního znaleckého posudku je zahrnuta v ceně za ústavní znalecký posudek, žalobcem uhrazeno 70 420 Kč, prokázaná časová náročnost 62 hodin a 48 minut, neúčelnost žalovanou nenamítána. Žalobci náleží 21 980 Kč (62,8 x 350). H) Znalecký posudek č. [hodnota] ze dne [datum] zpracovaný znaleckým ústavem [adresa]. Posudek založen na č.l. 4275. uhrazení 87 120 Kč žalobcem bylo nesporné, prokázaná časová náročnost 210 hodin. K žalovanou namítané neúčelnosti soud uvádí, že znalecký posudek se zabýval hodnotou společnosti [právnická osoba]. a posuzoval, zda by uvedená společnost byla schopna závazky dle uzavřených smluvních dokumentů vůči žalobci splácet. Ze znaleckých závěrů vyplynulo, že uvedená společnost by závazky byla schopna splácet, přičemž v usnesení ze dne [datum] na č.l. 5958 tr.spisu VS v [Anonymizováno] (v odst. 29) uložil nalézacímu soudu vyhodnotit majetkové poměry společnosti [právnická osoba]., čehož se posudek týkal). Rovněž z protokolu o výslechu P. [jméno FO] (na č.l. 1931 an.) a z protokolu z hlavního líčení konaného 20.7. a [datum] P. [jméno FO] popisoval ekonomickou situaci společnosti [právnická osoba]. a její schopnost splácet závazky, čehož se žalobcem zadaný znalecký posudek týkal. Náklady vynaložené na zpracování tohoto znaleckého posudku je tak třeba považovat za náklady, které byly vynaloženy účelně. Žalobci náleží 73 500 Kč (210 x 350). CH) Znalecký posudek ze dne [datum] z oboru zdravotnictví – klinická psychologie zpracovaný znalcem [tituly před jménem] [jméno FO]. Posudek založen na č.l. 3737 spisu + I) Znalecký posudek ze dne [datum] z oboru zdravotnictví – klinická psychologie zpracovaný znalcem [tituly před jménem] [jméno FO]. Posudek založen na č.l. 3676 spisu. Uhrazená 38 000 Kč žalobcem za oba posudky bylo nesporné, prokázaná časová náročnost 30 hodin. K žalovanou namítané neúčelnosti soud uvádí, že znaleckými posudky byla posuzována věrohodnost žalobce a jeho manželky, resp. výpovědi jmenovaných se závěrem o jejich věrohodnosti. Oba znalecké posudky byly v trestním řízení provedeny k důkazu a trestní soud z nich činil skutkové závěry, což plyne z rozsudku Krajského soudu v [Anonymizováno], pobočka ve [adresa] ze dne [datum] na č.l. 5381 spisu. V trestním řízení byla zkoumána věrohodnost P. [jméno FO] (znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví klinická psychologie, ze dne [datum] zpracovaný [tituly před jménem] [jméno FO] na č.l. 7283 a následujících trestního spisu, který byl konstatován k důkazu) a nelze tak mít za neúčelné zkoumat rovněž věrohodnost žalobce a jeho manželky, kteří spáchání jakékoliv trestné činnosti popřeli. Náklady vynaložené na zpracování těchto znaleckých posudků je tak třeba považovat za náklady, které byly vynaloženy účelně. Žalobci náleží 10 500 Kč (30 x 350). J) Znalecký posudek č. [hodnota] ze dne [datum] z oboru písmoznalectví, specializace ruční písmo zpracovaný znalcem [tituly před jménem] [jméno FO]. Posudek založen na č.l. 1131 spisu. Uhrazení 2 800 Kč žalobcem bylo prokázáno, prokázaná časová náročnost 10 hodin. K žalovanou namítané neúčelnosti soud uvádí, že z trestního spisu vyplynulo, že P. [jméno FO] tvrdil, že dne [datum] podepsal listiny nikoliv dobrovolně, ale pouze v důsledku trestné činnosti (vydírání) ze strany žalobce vůči jeho osobě. Znaleckým posudkem byly zkoumány podpisy P. [jméno FO] na listinách, které dne [datum] podepsal. Znalec se zabýval tím, zda uvedené podpisy vykazují znaky svědčící o tom, že by při podpisech ze strany P. [jméno FO] panovaly extrémní či nestandardní podmínky jako vydírání, násilí apod. K důkazu byla v řízení konstatována dokumentace na č.l. 36 – 53 trestního spisu, kdy šlo o smluvní dokumenty a písemnosti předložené poškozenému P. [jméno FO] k podpisu dne [datum], a to 1) dohoda o úhradě peněžitého závazku, 2) dodatek číslo [hodnota] k dohodě o úhradě peněžitého závazku, 3) blanko směnka ze dne [datum], 4) okamžité odvolání, zrušení pracovního poměru v AGG, a.s., 5) dodatek číslo jedna k smlouvě o postoupení pohledávky ze dne [datum]. Z protokolu o výslechu svědka P. [jméno FO] na č.l. 1931 a následujících bylo zjištěno, že [jméno FO] uvádí, že když mu byl předložen první dokument, tak na to reagoval tak, že to v žádném případě nepodepíše. Žalobce reagoval tak, že mu řekl, že mě ti tři odvezou do [Anonymizováno], do pole, zde ho zastřelí a potom si pojedou pro jeho děti do [Anonymizováno]. Zakuklenci pak vytáhli injekční stříkačku a znovu tu devítku. Také se jej snažili přimět k podpisu, po těch výhrůžkách zcela rezignoval a vše, co chtěli, tak podepsal. V té situaci se schválně podepsal jinak než se běžně podepisuje. Obdobné bylo zjištěno i z protokolu o hlavním líčení ze dne [datum] na č.l. 4612 a následujících trestního spisu, který byl rovněž konstatován k důkazu. Náklady vynaložené na zpracování tohoto znaleckého posudku je tak třeba považovat za náklady, které byly vynaloženy účelně. Žalobci náleží 2 800 Kč, které uhradil, byť by odměna podle vyhlášky č. 37/1967 Sb. byla vyšší. K) Znalecký posudek ze dne [datum] z oboru písmoznalectví, specializace ruční a strojové písmo zpracovaný znalcem [tituly před jménem] [jméno FO]. Posudek založen na č.l. 3808 spisu. Uhrazení 60 000 Kč žalobcem nesporné, prokázaná časová náročnost 70 hodin. K žalovanou namítané neúčelnosti soud uvádí, že důvody jsou obdobné jako u posudku ad J) s tím, že lze akceptovat argumentaci žalobce, že zde byly důvody pro aktualizaci znaleckého posudku a i další znalecký posudek k obdobnému zadání v pozdější fázi trestního stíhání a s ohledem na nové skutečnosti, které vyšly najevo, je třeba považovat za účelné. Proto i náklady vynaložené na zpracování tohoto znaleckého posudku je třeba považovat za náklady, které byly vynaloženy účelně. Žalobci náleží 24 500 Kč (70 x 350). M) Znalecký posudek č. [hodnota] ze dne [datum] z oboru kybernetika a kriminalistika zpracovaný znalcem [tituly před jménem] [jméno FO]. Posudek založen na č.l. 4071 spisu. Uhrazení 15 000 Kč žalobcem nesporné, prokázaná časová náročnost 10 hodin. K žalovanou namítané neúčelnosti soud uvádí, že z úředního záznamu ze dne [datum] na č.l. 196 trestního spisu bylo zjištěno, že [datum] v dopoledních hodinách byla provedena vnější prověrka domu a okolí domu [adresa], ve kterém mělo dojít k nucenému podpisu dosud neustanovených listin poškozeným, [jméno FO]. Vnější obhlídkou zjištěno, že dům se nachází vpravo od cesty směrem na [adresa], je oplocen, z vnějšku opatřen průmyslovou kamerou směřující ke vchodu do domu, respektive k vjezdu na přilehlý pozemek. Za kamerou patrné akustické zařízení elektronického zabezpečení objektu. Připojena fotografie s kamerou a poplašným zařízení. Podepsáno za policii dvěma vrchními komisaři. Rovněž žalobce i svědek Dargo hovořili o domovní prohlídce a o tom, že policie se zajímala o kamerový systém, avšak nezajistila jej. Lze souhlasit s tezí žalobce, že pokud by kamerový záznam byl k dispozici, tak by z něj bylo případně možné zjistit, zda se událost odehrála tak, jak popsal P. [jméno FO]. Nelze proto mít za neúčelné z hlediska obhajoby, pokud žalobce oslovil soudního znalce, zda by bylo možno kamerový záznam ze dne [datum] ze systému získat a pokud nikoliv, tak aby zjistil, kdy tento byl systémem přemazán. Rovněž z usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne [datum] na č.l. 7459 a následujících bylo zjištěno, že krajský soud v odůvodnění rozsudku zdůraznil (bod 234), že podstatným důkazem svědčícím o vině odvolatele je mimo jiné existence kamerového záznamu na domu obžalovaného, který reálně znemožňuje, aby poškozený v úmyslu poškodit obžalovaného celou trestnou činnost obžalovaných toliko vyfabuloval, záznam z kamerového systému nebyl obžalovaným pro účely trestního řízení vydán a nebyl ani zajištěn při domovní prohlídce. Žalobce a jeho manželka v tomto směru uplatnili obhajobu, z jakých příčin není záznam z kamerového systému k dispozici, čímž se bude potřebné v dalším řízení rovněž zabývat. Je tak zjevné, že náklady vynaložené na zpracování tohoto znaleckého posudku je tak třeba považovat za náklady, které byly vynaloženy účelně. Žalobci náleží 3 500 Kč (10 x 350). N) Odborné vyjádření ze dne [datum] zpracované Vysokým učením technickým v Brně, Fakultou elektrotechniky a komunikačních technologií, Ústavem radioelektroniky. Odborné vyjádření založeno na č.l. 4078 spisu. Uhrazení 18 132 Kč žalobcem nesporné, prokázaná časová náročnost 12 hodin. K žalovanou namítané neúčelnosti soud uvádí, že z úředního záznamu z [datum] na č.l. 1246 bylo zjištěno, že jde o vyhodnocení telekomunikačního provozu mobilního telefonu [právnická osoba] od 7.10. do [datum] se závěrem, že z výpisu po uskutečněném telekomunikačním provozu telefonních čísel [právnická osoba] a Bibiany Dargové je zřejmé, že po odvozu poškozeného [jméno FO] do místa jeho trvalého bydliště se vrátily zpět do Kunovic, ale v čase 0:35:48 dne [datum] společně odjíždějí přes [adresa]. Zpět domů se vrátili až dne [datum]. [právnická osoba] [právnická osoba] se na buňce [adresa], objevil až ve 14:12:08 hodin a mobilní telefon Bibiany Dargové v 9:24:27 hodin. Z trestního spisu dále vyplynulo, že policejní orgán vycházel z předpokladu, že žalobce si na přepadení P. [jméno FO] najal státní příslušníky Slovenska a že manželka žalobce jela po skončení celé „akce“ v noci ze 7.10. na [datum] se svým vozidlem za těmito najatými osobami na Slovensko. Ve věci vypovídala i dcera manželky žalobce [tituly před jménem] Dargová, která popsala, že k ničemu takovému nedošlo, jelikož ve vozidle cestovala se svojí matkou. Policejní orgán však výpověď považoval za nevěrohodnou, neboť vycházel z toho, že mobilní telefon každé z nich byl registrován na jiné buňce, a proto se nemohly nacházet společně v jednom vozidle a nemohly spolu cestovat. Odborné vyjádření bylo zaměřeno na zodpovězení otázky, zda pokud spolu dvě osoby cestují v jednom vozidle, tak zda je možné, že mobilní telefon každé z osob je registrován v jiné buňce. Je tak zjevné, že náklady vynaložené na zpracování tohoto znaleckého posudku je tak třeba považovat za náklady, které byly vynaloženy účelně. Žalobci náleží 4 200 Kč (12 x 350). S) Znalecký posudek č. [hodnota] ze dne [datum] zpracovaný znalcem [jméno FO]. [jméno FO]. Posudek založen na č.l. 5082 spisu. Uhrazení 18 150 Kč žalobcem nesporné, prokázaná časová náročnost 75 hodin, neúčelnost žalovanou nenamítána. Žalobci náleží 18 150 Kč, které uhradil, byť by odměna podle vyhlášky č. 37/1967 Sb. byla vyšší. T) Dodatek č. [hodnota] ke znaleckému posudku č. [hodnota] ze dne [datum] zpracovaný znalcem [jméno FO]. [jméno FO]. Dodatek č. [hodnota] posudku založen na č.l. 5096 spisu. Uhrazení 27 225 Kč žalobcem nesporné, prokázaná časová náročnost 32 hodin. K žalovanou namítané neúčelnosti soud uvádí, že z trestního spisu (protokol o rekognici osob podle fotografií dle § 104b TŘ ze dne [datum] na č.l. 801) bylo zjištěno, že probíhaly rekognice podle fotografií, u nichž P. [jméno FO] poznal údajné pachatele, kteří ho přepadli a které si měl najmout žalobce. Znalecký posudek posuzoval fotografie údajných pachatelů použité při rekognicích se zaměřením na to, zda tyto byly nějak upravovány. Rekognice dle fotografií byly následně vyhodnoceny jako nezákonné a nebylo k nim jako k důkazu přihlíženo. Je tak zjevné, že náklady vynaložené na zpracování obou těchto znaleckých posudků je tak třeba považovat za náklady, které byly vynaloženy účelně. Žalobci náleží 11 200 Kč (32 x 350). V) Znalecký posudek č. [hodnota] ze dne [datum] zpracovaný znalcem [jméno FO]. [jméno FO]. Posudek založen na č.l. 5894 spisu. Uhrazeno 40 838 Kč žalobcem nesporné, prokázaná časová náročnost 65 hodin, neúčelnost žalovanou nenamítána. Žalobci náleží 22 750 Kč (65 x 350). W) Dodatek č. [hodnota] ke znaleckému posudku č. [hodnota] ze dne [datum] zpracovaný znalcem [jméno FO]. [jméno FO]. Dodatek č. [hodnota] posudku založen na č.l. 6392 spisu. Uhrazeno 38 268,67 Kč žalobcem nesporné, prokázaná časová náročnost 42 hodin, neúčelnost žalovanou nenamítána. Žalobci náleží 14 700 Kč (42 x 350).

31. Soud v souhrnu dospěl k závěru, že na náhradě nákladů obhajoby (výdaje na znalecké posudky) je žalobní požadavek důvodný co do částky 223 180 Kč a tuto částku žalobci přiznal (výrok II). Ve zbytku, tedy ohledně částky 305 303,67 Kč, soud žalobu, pokud jde o tento nárok jako nedůvodnou zamítl (výrok III).

32. Nárok ve výši 906 250 Kč soud posoudil jako nárok na odškodnění nemajetkové újmy vzniklé v příčinné souvislosti s nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce posuzovaného trestního řízení.

33. Trestní stíhání trvalo vůči žalobci od [datum] do [datum], přibližně 7 let a 3 měsíce. V řízení sice nelze nalézt období zjevné nečinnosti orgánů činných v trestním řízení, kdy je zjevné, že řízení bylo složité zejména po skutkové a procesní stránce, o čemž svědčí množství prováděných výslechů, důkazních návrhů a rovněž široký odborný závěr problematiky. O tom svědčí i řada oborů znaleckého zkoumání, jako zdravotnictví, písmoznalectví, ekonomie, oblast IT a další. Ve věci rozhodoval nalézací soud třikrát a odvolací soud dvakrát. Je však třeba též zohlednit, že první dva odsuzující rozsudky byly odvolacím soudem zrušeny v neveřejném zasedání, když nebyl zjištěn v potřebném rozsahu skutkový stav věci, nebyly vypořádány argumenty obhajoby a některé důkazy byly hodnoceny v rozporu s trestním řádem. Při komplexním pohledu na řízení, jehož celková délka přesáhla 7 let, tak tuto dobu nelze mít za přiměřenou, když se jedná i o řízení, ve kterém má být potupováno s nejvyšším urychlením.

34. Z konstantní judikatury Nejvyššího soudu (viz např. Stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne [datum] sp. zn. Cpjn 206/2010) plyne, že za soudní řízení lze přiznat účastníku řízení základní částku v rozmezí mezi 15 000 Kč až 20 000 Kč za každý rok řízení, přičemž za první dva roky náleží odškodnění v poloviční výši (každé soudní řízení musí trvat určitou dobu, přičemž nemajetková újma v prvních letech trvání řízení není příliš závažná). Z judikatury Nejvyššího soudu lze vysledovat, že horní hranice doporučeného rozmezí je soudy přiznávána v řízení o extrémních délkách 20 let (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 1320/2011, či věc řešenou Nejvyšším soudem pod sp.zn. 30 Cdo 5440/2014, kde byla základní částka 20 000 Kč/rok přiznána u řízení, jehož délka přesahovala 23 let). Základní částka 17 000 Kč byla přiznána v řízení trvajícím 16 let (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 1612/2009). V posuzované věci trestní řízení trvalo 7 let a 3 měsíce. Za přiměřenou základní sazbu tak soud považuje v tomto případě stále ještě částku 15 000 Kč za rok řízení, tj. 1 250 Kč za měsíc. I s přihlédnutím k tomu, že trestní věci mají být vyřizovány s co největším urychlením, soud nepoužil sazbu vyšší, neboť extrémní délky posuzované řízení nedosahuje. Pro navýšení základní částky není důvod ani proto, že šlo o řízení trestní, neboť tato okolnost se zohledňuje v rámci kritéria významu řízení pro účastníku. Základní částka se odvíjí primárně a převážně z celkové délky řízení. Není rovněž žádný důvod k tomu, ab nedošlo ke krácení základní částky na polovinu za první dva roky řízení. Tento druh nesprávného úředního postupu se odškodňuje bez ohledu na to, zda osoba chtěla být účastníkem řízení, či jak řízení skončilo. Zadostiučinění, které by tak žalobci náleželo, je představováno částkou 93 750 Kč 6 x 15 000 + 3 x 1 250, kdy je však nutno tuto částku modifikovat, a to dle kritérií uvedených v ust. § 31a OdpŠk.

35. Z hlediska kritéria složitosti soud shledal, že řízení bylo složité po procesní a skutkové stránce, po stránce právní bylo běžně složité. Bylo třeba provádět rozsáhlé dokazování, vyslýchat řadu svědků, zajišťovat zpracování znaleckých posudků, s čímž je rovněž spojena agenda vyhledání a ustanovení znalce, rozhodování o znalečném. Věc měla rovněž mezinárodní rozměr, a to se Slovenskem, takže bylo třeba dožádat i zahraniční orgány. Věc byla složitá o po stránce odborné z hlediska toho, v jakých všech oborech bylo třeba nechat zpracovat znalecké posudky. I ze strany obhajoby byla podávána celá řada důkazních návrhů, s nimiž bylo třeba se vypořádat. Věc se vůči žalobci vedla na dvou stupních soudní soustavy, ve věci rozhodoval ve věci samé nalézací soud třikrát a odvolací soud dvakrát. Jak již soud výše předeslal, odvolací soud dospěl k závěru o vadách v nalézacím řízení, což nelze podle judikatury přičítat k tíži žalobce, tudíž za instančnost soud základní částku nijak nemodifikoval. Celkově za toto kritérium soud základní částku snížil o 15 %.

36. Z hlediska kritéria postupu orgánu veřejné moci soud shledal, že trestní řízení probíhalo v zásadě plynule, nicméně k prodloužení řízení přispěl i nalézací soud tím, že se ve věci dopustil takových pochybení, že jeho rozsudek musel být dvakrát odvolacím soudem zrušen a věc byla vrácena s rozsáhlými pokyny k doplnění dokazování a ke zjištění skutkového stavu. Postup nalézacího soudu se sice již projevil v závěru soudu o nepřiměřené délce řízení a potřebě odškodnění v penězích, nicméně postup soudu zapříčinil, že řízení neskončilo dříve, a je tak třeba základní částku i tak zvýšit v rámci tohoto kritéria o 15 %.

37. Žalobce se na délce řízení nepodílel. Hlavních líčení se žalobce dle zdravotních možností účastnil a ani o odročení nežádal. Pokud bylo třeba, souhlasil i s jednání v nepřítomnosti. Jeho chování tak soud vyhodnotil jako neutrální a nijak základní částku pro toto kritérium nemodifikoval.

38. Z hlediska významu předmětu řízení pro žalobce soud uvádí, že dle Stanoviska Nejvyššího soudu sp. zn. Cpjn 206/2010 je vyšší význam předmětu řízení presumován i u řízení trestního. Žalobci s ohledem na trestní sazbu, jíž byl ohrožen, bez ohledu na jeho dosavadní bezúhonnost již reálně hrozil nepodmíněný trest odnětí svobody, žalobce byl obviněn a posléze obžalobám ze zvlášť závažného zločinu a otázka viny a trestu a rozhodování o ní byla pro žalobce velmi významná. O tom, že se nejednalo z hlediska hrozícího trestu o obavu nereálnou svědčí to, že žalobce byl bez ohledu na svoji bezúhonnost a vyšší věc nepravomocně odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody dvakrát, a to po prvé k trestu odnětí svobody na osm let a podruhé na sedm let do věznice s ostrahou. Proto soud pro toto kritérium základní částku navýšil o 50 %. K tomu, že se nejedná o dvojí hodnocení téhož, pokud soud navyšuje základní částku z důvodu presumovaného významu předmětu řízení a současně odškodňuje žalobce za nemajetkovou újmu v souvislosti s týmž trestním stíháním, srov. závěry Městského soudu v Praze v rozsudku ze dne [datum]. č.j. 21 Co 66/2023- 261, a tam citovanou judikaturu Nejvyššího soudu ČR. Újma, kterou soud odškodňuje je totiž kvalitativně jiná. Zatímco v případě délky řízení jde toliko o nejistotu spojenou s tím, že řízení stále nekončí, v případě nemajetkové újmy způsobené samotným trestním stíháním jde o konkrétní prokázané zásahy do osobnostních sfér. Nadto soud níže uvedl, že při stanovení zadostiučinění v souvislosti s trestním stíháním nepřihlížel k délce řízení z důvodu a v rozsahu, v jakém již byla samostatně odškodněna v rámci tohoto nároku.

39. Ve světle výše uvedeného žalobci náleží přiměřené zadostiučinění za újmu způsobenou mu nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce, neboť byla prokázána existence odpovědnostního titulu (nesprávný úřední postup spočívající v nepřiměřené délce řízení), vznik újmy a příčinná souvislost mezi uvedenými dvěma podmínkami. Zadostiučinění za celé trestní řízení náleží žalobci ve výši 93 750 Kč + 70 %, tj. 140 625 Kč. Jelikož žalovaná žalobci již poskytla částku 93 750 Kč, přiznal soud žalobci zbývajících 46 875 Kč (výrok II). Ve zbytku, tedy ohledně částky 859 375 Kč soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok III).

40. Nárok ve výši 2 890 000 Kč soud posoudil jako nárok na odškodnění nemajetkové újmy vzniklé v příčinné souvislosti s nezákonným rozhodnutím. Jak již výše soud vyložil, podmínka existence odpovědnostního titulu je splněna a soud se bude dále zabývat otázkou vzniku nemajetkové újmy a existence příčinné souvislosti.

41. V případě vydání nezákonného rozhodnutí, které bylo pro nezákonnost zrušeno, není dána vyvratitelná domněnka, že jím byla dotčené osobě způsobena imateriální újma. Naopak, v řízení je na žalobci, aby spolu s odpovědnostním titulem tvrdil a prokazoval i existenci skutečností, které lze právně kvalifikovat jako porušení konkrétního práva žalobce, a vznik nemajetkové újmy vzniklé v příčinné souvislosti s danými skutečnostmi. Teprve dojde-li soud po provedeném dokazování k závěru, že odpovědnostním titulem byla porušena konkrétní práva žalobce a že v důsledku toho vznikla žalobci nemajetková újma, může se zabývat otázkami formy a případné výše zadostiučinění podle § 31a odst. 1 a 2 OdpŠk (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. 30 Cdo 1747/2014, uveřejněný pod číslem 67/2016 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Obecně lze říci, že každé trestní řízení negativně ovlivňuje osobní život trestně stíhaného, na kterého je sice do okamžiku právní moci meritorního rozhodnutí třeba pohlížet jako na nevinného, avšak samotný fakt trestního stíhání je zátěží pro každého obviněného (k tomu srov. např. nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 554/04). Již samotné trestní stíhání výrazně zasahuje do soukromého a osobního života jednotlivce, do jeho cti a dobré pověsti, a to tím spíše, jedná-li se o obvinění „liché“, což je posléze pravomocně stvrzeno zprošťujícím rozsudkem soudu, podle něhož se skutek, z něhož byl jednotlivec obviněn a obžalován, nestal, případně nebyl trestným činem (k tomu srov. nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 590/08). Nejvyšší soudu v rozhodnutí sp.zn. 30 Cdo 3731/2011 dospěl k závěru, že „… vznik nemajetkové újmy zpravidla nelze dokazovat, neboť jde o stav mysli osoby poškozené. Jde tedy "pouze" o zjištění, zda tu jsou dány objektivní důvody pro to, aby se konkrétní osoba mohla cítit poškozenou. Jinými slovy řečeno, je třeba zvážit, zda vzhledem ke konkrétním okolnostem případu by se i jiná osoba v obdobném postavení mohla cítit být dotčena ve složkách tvořících ve svém souhrnu nemajetkovou sféru jednotlivce. Zřetelněji vyplývá tato potřeba při využití jiné terminologie, kterou zmiňuje i důvodová zpráva k zákonu č. 160/2006 Sb. - totiž, že nemajetková újma se jinak nazývá újmou morální. Jedná se tedy o utrpění na těch nehmotných hodnotách, které se dotýkají morální integrity poškozené osoby (patří sem zejména její důstojnost, čest, dobrá pověst, ale i jiné hodnoty, které se zpravidla promítají i v niterném životě člověka - svoboda pohybu, rodinný život, nejistota apod.). …“.

42. Soud dospěl k závěru, že v souvislosti s trestním stíháním, v němž bylo vydáno rozhodnutí, na nějž se v důsledku pravomocného zprošťujícího rozsudku hledí jako na nezákonné, bylo v souzeném případě do osobnostních sfér žalobce výrazně zasaženo. Nad rámec obecných dopadů trestního stíhání, které dopadají na každou trestně stíhanou osobu, bylo prokázáno, že žalobce se v průběhu trestního stíhání výrazně změnil. O tom v různých variacích hovořili všichni slyšení svědci. Trestní stíhání na něj těžce dolehlo a ze společenského, zábavného člověka a společníka se stal zadumaný, apatický člověk bez smyslu pro humor, který sice navenek svým nejbližším ani nedal znát co se děje, ale zjevně o to více toto prožíval ve svém nitru. Z hlediska rodinných vztahů je zjevné, že manželé se podporovali, v čemž ovšem nelze spatřovat nic, co by újmu žalobce umenšovalo, neboť i manželka žalobce byla spolu s ním obžalována. I další část rodiny, zejména děti a vnoučata, žalobce podporovali, byť po nějakou dobu o trestním stíhání vůbec nevěděli. K významnému zásahu došlo v oblasti společenských vztahů a styků, což dle soudu nijak neumenšuje upřímné prohlášení manželky žalobce, že se za to, že jsou trestně stíhání, styděli. Bylo prokázáno, že se od žalobce odvrátili kolegové z vysoké školy v Dubnici nad Váhom. Stejně tak i někteří další známí se zjevně s žalobcem a potažmo jeho manželkou nechtěli stýkat. Trestní stíhání tak hluboce poznamenalo i trávení volného času a neumožnilo po dobu trvání trestního stíhání žalobci prožívat ani obyčejnou radost ze života. Žalobce byl přitom obžalován z velmi závažných zločinů, byl ohrožen výraznou trestní sazbou, v rámci níž nejen reálně hrozil, ale byl i žalobci nepravomocně dvakrát uložen nepodmíněný trest odnětí svobody. K zásahu došlo i v oblasti profesní a rozvoje kariéry. I když žalobce byl z [adresa] školy DTI propuštěn z organizačních důvodů, soud na základě provedeného dokazování, zejména z toho, co vypověděli svědci [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO] či Poliaková, dospěl k závěru a je přesvědčen o tom, že nebýt trestního stíhání žalobce, k jeho propuštění by nedošlo. Bylo totiž rovněž prokázáno, že žalobce se připravoval na habilitaci a jeho manželka na profesuru. Jakkoli není zcela jisté, že by těchto akademických hodností dosáhli, z toho, co soud od svědků vyslechl je třeba dovodit, že za běžného trestním stíháním nenarušeného chodu věcí by žalobce nadále pokračoval ve vyučování. Nevyšlo najevo nic, z čeho by se dalo usuzovat, že by zde byly nějaké jiné důvody, pro které by jinak neměl žalobce v akademické kariéře pokračovat. Soud uvěřil i svědkyni [jméno FO], že zájem o žalobce měla i Prešovská univerzita, ale se zahájeným trestním stíháním toto tzv. vyšumělo do ztracena. Bylo prokázáno, že zájem projevila i UPOL, nicméně tam nemohli či nechtěli žalobce a jeho manželka dojíždět. Z toho všeho je zjevné, že akademická kariéra žalobce byla nevratně přerušena a není jí již možné zejména s ohledem na věk žalobce již nikterak obnovit. Byla prokázána extrémní medializace s uvedením části či celého jména žalobce. Jakkoli si je soud vědom judikatury dovolacího soudu, že medializace je prostým důsledkem veřejnosti soudního řízení, je třeba přihlédnout k tomu, že nebýt trestního stíhání, k medializaci by nedošlo. Je třeba současně vážit i způsob, míru a škodící potenciál medializace. Žalovaná sice není odpovědná za to, jakým způsobem novináři věcnou materii zpracují, je však odpovědná za útrapy, které tím byly žalobci způsobeny a za to, že jeho prožívání trestního stíhání bylo o to tíživější. Pokud jde o zdravotní sféru, Žalobce trpěl nespavostí, v noci se hodně budil, nicméně psychiatrickou či psychologickou pomoc nevyhledával a žádné léky na uklidnění a podobně, nebral. Bral jenom léky, které měl předepsány, a které odpovídaly jeho tehdejšímu zdravotnímu stavu. V tomto směru žalobce ani netvrdil, že jeho zdravotní potíže byly bezprostředním důsledkem pouze trestního stíhání. Soud tak k dopadům na zdraví přihlédl jako k okolnostem zvyšujícím nemajetkovou újmu žalobce. Skutečnost, že v průběhu trestního stíhání zemřely matka a tchyně žalobce lze z hlediska újmy žalobce posoudit toliko v tom smyslu, že se nedožily zprošťujícího rozsudku. Nepřímo mohl žalobce pociťovat rovněž újmu tím, že v souvislosti s jeho trestním stíháním se dostalo určité formy společenského odsudku dcerám Bibianě a Patricii. Pokud jde o dopady, které byly tvrzeny a které nastaly až poté, co trestní řízení pravomocně skončilo, případně poté přetrvaly, soud konstatuje, že nelze zohlednit události, které nastaly až po skončení trestního stíhání. Trvání negativního zásahu v osobnosti žalobce se ohraničuje maximálně dobou trvání posuzovaného řízení (srov. NS ČR, sp.zn. 30 Cdo 2813/2011).

43. Soud se tak na tomto půdorysu vytrpěné újmy zabýval tím, zda je dostačujícím zadostiučiněním konstatování nezákonnosti rozhodnutí nebo zda žalobci náleží i zadostiučinění v penězích (§ 31a odst. 2 OdpŠk). Při stanovení formy a výše zadostiučinění soud vycházel především z povahy trestní věci, z délky trestního řízení a následků způsobených trestním řízením v osobnostní sféře poškozeného, přičemž přihlédl i k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Kritéria uvedená v § 31a odst. 3 OdpŠk se nepoužijí, neboť se týkají výlučně stanovení odškodnění v případě nesprávného úředního postupu spočívajícího v porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě (k tomu srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. 30 Cdo 2813/2011 nebo ze dne [datum], sp. zn. 30 Cdo 2256/2011). Forma a případná výše zadostiučinění nesmí být v rozporu s obecně sdílenou představou spravedlnosti, tj. její přiznání je nad rámec konstatování porušení práva namístě pouze tehdy, jestliže by se z hlediska obecné slušnosti poškozenému satisfakce skutečně mělo dostat (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. 30 Cdo 2813/2011, uveřejněný pod č. 122/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

44. Pokud jde o délku trestního řízení, žalobce byl stíhán 7 let a 3 měsíce, z čehož převážná část připadla na řízení před soudem. Jelikož soud žalobce samostatně odškodnil za nemajetkovou újmu vzniklou nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce řízení samostatně, nepřihlížel soud již zvlášť k tomuto kritériu při úvaze o výši odškodnění za nemajetkovou újmu v souvislosti s nezákonným rozhodnutím.

45. Pokud jde o povahu trestní věci, lze konstatovat, že trestný čin vydírání podle § 175 odst. 1, odst. 2, písm. a), b), c), odst. 3 písm. c) trestního zákoníku ve formě zvlášť závažného zločinu je trestným činem spojeným s vysokou mírou společenského odsouzení, kdy závažnost zvyšuje právě velmi vysoká trestní sazba. Dopady pak jsou o to větší, že žalobce byl a je osobou bezúhonnou bez jakýchkoli zkušeností s trestním řízení. Nadto byl v pozici vysokoškolského učitele, který se prakticky na denní bázi potkává nejen se studenty, ale i s dalšími lidmi a je svým způsobem veřejnou osobou. Trestný čin vydírání je spojován obecně s násilím, kdy podle popisu skutku v obžalobě to takto mělo být i v tomto případě. Je třeba vzít v úvahu i to, že žalobce byl zproštěn podle § 226 písm. a) trestního řádu, tedy že nebylo prokázáno, že by se skutek vůbec stal. O vysoké míře společenského odsouzení svědčí i mediální zájem o věc a její masivní medializace. Od žalobce se odvrátili prakticky všichni známí a je i pochopitelné, že za nastalé situace se začali společnosti stranit i žalobce se svojí manželkou.

46. Pokud jde o následky způsobené trestním řízením v osobnostní sféře žalobce, pak soud tyto shrnul již výše (srov. odst. 8 a 42) a na skutečnosti a úvahy tam uvedené plně odkazuje.

47. Nejvyšší soud v rozhodnutí R 67/2016 uzavřel, že „[v]ýše zadostiučinění přiznaného podle § 31a odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb. (ve znění pozdějších předpisů) na náhradě nemajetkové újmy způsobené trestním stíháním, které skončilo zproštěním obžaloby nebo zastavením, musí odpovídat výši zadostiučinění přiznaného v případech, které se s projednávanou věcí v podstatných znacích shodují; významnější odchylka je možná jen tehdy, bude-li soudem řádně a přesvědčivě zdůvodněna. Nelze-li nalézt takový případ, který by se v podstatných znacích shodoval s projednávanou věcí, je třeba provést srovnání s jinými případy náhrad nemajetkové újmy (např. z titulu odpovědnosti státu za nezákonné omezení osobní svobody, nepřiměřenou délku řízení, náhrady nemajetkové újmy na zdraví ve formě bolestného nebo ztížení společenského uplatnění, újmy na osobnostních právech v rámci ochrany osobnosti, újmy z titulu porušení zákazu diskriminace podle obecné úpravy i v pracovněprávních vztazích apod.). Soud přitom neopomene uvést podstatné společné a rozdílné znaky a v odůvodnění svého rozhodnutí vysvětlit, jakým způsobem se tyto společné a rozdílné znaky promítly do výše stanoveného zadostiučinění, tj. z jakého důvodu je přiznané zadostiučinění přiměřené ve srovnání s jiným zadostiučiněním přiznaným z jiného právního důvodu.“ Soud tak, pokud jde o otázku přiměřenosti finančního zadostiučinění, předně dal při jednání dne [datum] účastníkům na srozuměnou, že mohou případy ke srovnání navrhnout a dále veden zásadou předvídatelnosti soudního rozhodování písemně účastníkům sdělil, s jakými případy bude případ žalobce srovnávat. Účastníci ponechali výběr srovnatelných případů na soudu. Soud pak k porovnání vybral případy vedené u zdejšího soudu pod sp.zn. 11 C 9/2015 a 26 C 297/2011.

48. V případech, které vybral soud, ve věci sp.zn. 11 C 9/2015, šlo o závažný zločin účasti na organizované zločinecké skupině dle § 361 odst. 1 trestního zákoníku, vydírání dle § 175 odst. 1, odst. 2 písm. b), odst. 3 písm. c) trestního zákoníku, dílem dokonaný, dílem nedokonaný ve stadiu pokusu, zneužití pravomoci úřední osoby dle § 329 odst. 1 písm. a), c), odst. 3 písm. a), b) trestního zákoníku (č. 40/2009 Sb.), trestní stíhání trvalo téměř 3 roky, hrozil trest na 5 až 12 let, došlo k profesní likvidace tamního poškozeného, který byl osobou ve vysoké policejní funkci (byl propuštěn od Policie ČR), nemohl nalézt práci, trpěl nedostatkem financí (poté se k Policii ČR vrátil - je však vyloučeno, aby budoval nějakou podstatnější kariéru). Byl prokázán dopad celé situace na jeho dceru a manželku. Tamní žalobce byl v péči psychiatrické ambulance, poté klinického psychologa a psychoterapeuta (stres, poruchy nálad v návaznosti na emoční zátěž, úzkosti a poruchy spánku. Šlo o osobu bezúhonnou, čestnou, pracovně velmi dobře hodnocenou. Mediální výstupy, které provázely jeho trestní stíhání, jsou stále dostupné a dohledatelné a tamní žalobce byl mediálně spojován s trestnou činností i po skončení svého trestního řízení. Bylo poškozeno dobré jméno žalobce nejen u veřejnosti, ale i v řadách Policie ČR. Důvodem zproštění bylo ust. § 226 písm. a) trestního řádu. Žalovanou bylo dobrovolně plněno 150 000 Kč, soudy zvýšily odškodnění o dalších 350 000 Kč na celkových 500 000 Kč. Ve věci sp.zn. 26 C 297/2011, šlo o trestný čin krácení daně, poplatku a podobné dávky podle § 148 odst. 1 a odst. 3 trestního zákona, trestní stíhání trvalo přibližně 8 let, hrozil trest odnětí svobody na 2 až 8 let, trestní stíhání mělo dopady na osobní, pracovní i společenský život tamního žalobce. Šlo o advokáta, přednášejícího na vysoké škole, kdy s ohledem na toto povolání, trestní řízení bylo negativně vnímáno nejen okolím žalobce, jeho klienty, spolupracovníky, ale i širokou veřejností. To se projevilo v tom, že tamní žalobce ztratil v průběhu trestního stíhání klienty, odešli od něj i spolupracovníci a musel propustit podřízené. Musel čelit neustálým útokům ze strany i zcela cizích lidí, kteří si na něj udělali názor na základě sdělení médií nebo jen názor médií převzali. V důsledku trestního stíhání začal mít tamní žalobce psychické problémy a těžce snášel skutečnost, že je proti němu vedeno trestní řízení, významně byl narušen i jeho osobní život a vztahy mezi přáteli. Celou situaci v negativním smyslu umocnila medializace věci. Celkově bylo přiznáno 360 000 Kč.

49. Po zhodnocení všeho, co vyšlo v řízení najevo ohledně dopadů trestního stíhání a poměření těchto skutkových okolností s kritérii stanovenými pro rozhodování o způsobu a případné výši peněžitého zadostiučinění soud dospěl k závěru, že samotné konstatování vydání nezákonného rozhodnutí vůči žalobci není dostatečnou a spravedlivou formou satisfakce za proběhlé nezákonné trestní stíhání a je na místě nemajetkovou újmu žalobci vzniklou odškodnit v penězích. Soud tak porovnal způsob a formu zadostiučinění, které se poškozeným dostalo ve srovnávaných případech. Případ žalobce je v určitých znacích srovnatelný s oběma vybranými případy. Soud případy vybral tak, aby so nejvíce odráželi situaci žalobci při vědomí, že úplně shodný případ nalézt nelze a je třeba vždy přihlédnout k individuálním okolnostem případu žalobce. Stejně jako v prvním případě hrozil žalobci trest odnětí svobody na 5 až 12 let, avšak trestní stíhání u žalobce trvalo více jak dvakrát déle. Došlo rovněž k prakticky nevratnému přerušení či významnému zpomalení kariéry, tamní žalobce rovněž trpěl nespavostí, úzkostmi. Tamní žalobce byl také osobou bezúhonnou, čestnou, bylo též poškozeno jeho dobré jméno nejen u veřejnosti, ale i profesně. Důvodem zproštění bylo rovněž ust. § 226 písm. a) trestního řádu. V druhém srovnávaném případě trvalo trestní stíhání podobně jako u žalobce, ale hrozil nepoměrně nižší trest, kdy prakticky bezúhonné osobě nehrozil trest nepodmíněný. Trestní stíhání mělo dopady na osobní, pracovní i společenský život tamního žalobce. Šlo o advokáta, který stejně jako zdejší žalobce přednášel na vysoké škole, kdy trestní stíhání bylo negativně vnímáno mezi kolegy a známými. Šlo tedy stejně jako u žalobce o přinejmenším regionálně známou osobu. V důsledku trestního stíhání začal mít tamní žalobce psychické problémy a těžce snášel skutečnost, že je proti němu vedeno trestní řízení, významně byl narušen i jeho osobní život a vztahy mezi přáteli. Rovněž došlo k negativní medializaci.

50. S ohledem na výše uvedené má soud za odůvodněné, spravedlivé a odpovídající celkové zadostiučinění za nemajetkovou újmu vyvolanou vydáním nezákonného rozhodnutí vůči žalobci ve výši 500 000 Kč. Jelikož žalovaná žalobci již poskytla částku 110 000 Kč, přiznal soud žalobci zbývajících 390 000 Kč (výrok II). Ve zbytku, tedy ohledně částky 2 500 000 Kč soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok III).

51. V souhrnu soud žalobě vyhověl co do částky 660 055 Kč (223 180 + 46 875 + 390 000), ve zbytku, ohledně částky 3 664 678,67 Kč soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

52. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 a 3 a § 146 odst. 2 o.s.ř. Předně soud uvádí, že žalobce u žalované své nároky uplatnil dne [datum] a šestiměsíční lhůta k projednání nároku žalované uplynula dnem [datum], přičemž k projednání nároku žalobce došlo až dne [datum]. Jelikož žalobce uplatnil v řízení tři nároky na odškodnění, a to jednak jeden nárok na náhradu škody a jednak dva nároky na odškodnění za nemajetkovou újmu, postupoval soud v intencích rozsudku Nejvyššího soudu sp.zn. 30 Cdo 1435/2015 ze vzájemného poměru tarifních hodnot takto uplatněných nároků, jež se stanoví podle § 8 a násl. advokátního tarifu. Celková tarifní hodnota předmětu řízení (na počátku) činí: 50 000 + 50 000 + 1 597 498,67 = 1 697 498,67 Kč. Žalobce byl úspěšný jednak ohledně obou nároků na odškodnění za nemajetkovou újmu (v tarifní hodnotě [hodnota] * 50 000 Kč), neboť i když žalobce nebyl úspěšný v celém rozsahu, rozhodnutí o způsobu a případné výši zadostiučinění závisela na úvaze soudu, jednak ohledně částky 223 180 Kč. Žalovaná byla úspěšná ohledně částky 311 483,67 Kč. V rozsahu 581 159,51 Kč (bez zohlednění nemajetkových nároků, kde je již úspěch žalobce dán) vzal žalobce žalobu zpět pro chování žalované, která však plnila až po uplynutí šestiměsíční lhůty k projednání nároku a je tak v tomto rozsahu povinna hradit náklady řízení. Žalobce zavinil zastavení řízení ohledně částky 487 855,49 Kč a v tomto rozsahu je povinen hradit jeho náklady. Dílčí poměr, v jakém účastníci uspěli, je u žalobce 53,27 % (904 339,51/1 697 498,67 * 100), u žalované 46,73 % (793 159,16/1 697 498,67 * 100). Oba účastníci uspěli v přibližně stejném rozsahu a soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok IV).

53. Lhůta k plnění ve výroku o věci samé byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty za středníkem o.s.ř., neboť se jedná o plnění ze státního rozpočtu, podléhající zákonu č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění pozdějších předpisů a je tak na místě poskytnout žalované lhůtu delší.

Poučení