48 C 278/2023 - 74

Rubrum

Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Beránkovou ve věci žalobce:[Jméno žalobce], narozený dne [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta], [tituly za jménem] sídlem [Adresa advokáta] proti žalované:[Jméno žalované]., IČO: [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované] zastoupená advokátem [Anonymizováno] sídlem [Adresa žalované] o zaplacení 241 577,23 Kč s příslušenstvím – faktura takto:

Výrok

I. Řízení se co do částky 10.170,23 Kč zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 45.454 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 45.454 Kč od 8. 3. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba se co do zaplacení částky 150.705 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 150.705 Kč od 8. 3. 2023 do zaplacení a částky 18.748 Kč, zamítá.

IV. Žaloba se co do zaplacení částky 16.500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 16.500 Kč od 8. 3. 2023 do zaplacení, zamítá.

V. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 35.773 Kč, k rukám právního zástupce žalované, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Předmětem řízení byla žaloba, kterou se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 241.577,23 Kč s příslušenstvím.

2. Žalobce uvedl, že dne 29. 12. 2021 došlo k dopravní nehodě, při níž byl poškozen jeho osobní automobil tovární značky Audi A7, registrační značky [SPZ]. Nehoda byla způsobena vozem tovární značky Fiat Doblo, registrační značky [SPZ], které bylo pojištěno u žalované. Žalobce pojistnou událost dne 4. 1. 2022 žalované nahlásil a tato u ní byla šetřena pod č. [Anonymizováno]. Poškozené vozidlo žalobce bylo následně předmětem tří prohlídek uskutečněných dne 6. 1. 2022, dne 14. 1. 2022 a dne 24. 1. 2022. Po třetí prohlídce vozu byl žalobce žalovanou kontaktován s tím, že pojistná událost bude řešena formou totální škody, žalobce s tímto řešením telefonicky vyjádřil nesouhlas a žádal od žalované doložení obecné ceny vozu a nákladů na jeho opravu. Žalobce byl následně dne 26. 1. 2022 kontaktován e-mailem žalovanou, která mu sdělila, že cena srovnatelných vozů se pohybuje v částce od 430.000 Kč do 450.000 Kč a že do částky 430.000 Kč může být vozidlo opraveno. Žalobce žádal dne 1. 2. 2022 o likvidaci pojistné události rozpočtem, na což nebylo žalovanou nikterak reagováno. Následně byl žalobce žalovanou kontaktován dne 14. 2. 2022 s tím, že vozidlo bude znovu prohlédnuto. Dne 17. 2. 2022 se uskutečnila čtvrtá prohlídka vozu a dne 18. 2. 2022 likvidátor žalované žalobci sdělil, že pojistná událost bude řešena formou totální škody. Žalovaná zaslala dne 28. 2. 2022 žalobci nabídku na odkup havarovaného vozu za zbytkovou cenu 186.000 Kč a dne 3. 3. 2022 byl žalobce zpraven o tom, že obvyklá cena vozu byla stanovena na částku 337.000 Kč s tím, že žalobci bude na účet vyplacen rozdíl těchto dvou částek, tedy částka 151.000 Kč, která byla žalobci vyplacena dne 4. 3. 2022. Obvyklá cena vozidla byla vypočítána bez účasti žalobce, žalobce s takto stanovenou obvyklou cenou vozu nesouhlasí. Žalobce nesouhlasí se způsobem řešení pojistné události formou totální škody, neboť náklady na opravu vozu v neautorizovaném servisu činí dle expertízy č. [hodnota] [tituly před jménem] [jméno FO] částku 301.705 Kč. Likvidace formou totální škody je tak neoprávněná, neboť náklady na opravu vozu nedosahovaly výše jeho obvyklé ceny před poškozením. Žalobce tak po žalované žádá vyplacení rozdílu mezi částkou 301.705 Kč a skutečně vyplaceným pojistným ve výši 151.000 Kč, tj. částku 150.705 Kč s příslušenstvím. Žalobce se dále po žalované domáhá zaplacení částky 45.454 Kč z titulu žalovanou dosud neuhrazeného nájmu za náhradní vozidlo. Žalobce si po dobu šetření pojistné události v období od 4. 1. 2022 do 3. 3. 2022 byl nucen pronajmout náhradní vozidlo totožné kategorie. Žalovaná žalobci z tohoto titulu vyplatila jen částku 116.150 Kč a v rozsahu částky 45.454 Kč mu jeho nárok krátila. Žalobce má za to, že dle žalobcem zajištěné expertízy č. [hodnota] [tituly před jménem] [jméno FO] stanovující výši obvyklého denního půjčovného, je jeho nárok na zaplacení částky 45.454 Kč důvodný. Žalobce byl nucen vynaložit další náklady na vyhotovení dvou expertíz v celkové částce 16.500 Kč. Žalovaná nesplnila svoji zákonnou povinnost, když žalobci řádně a včas nepodala dostatečné vysvětlení k jím uplatněným nárokům, které byly žalovanou zamítnuty a tuto povinnost splnila až po zaslání kvalifikované výzvy. Žalobce se tak po žalované domáhá i zaplacení kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 28.918,23 Kč.

3. Žalovaná ve vyjádření k žalobě ze dne 8. 12. 2023 uvedla, že s nárokem žalobce nesouhlasí a navrhla zamítnutí žaloby. Učinila nesporným, že dne 29. 12. 2021 došlo k dopravní nehodě, při které bylo poškozeno předmětné vozidlo žalobce vozidlem, jehož odpovědnostním pojistitelem je žalovaná a dále, že škodní událost byla žalované nahlášena dne 4. 1. 2022. Mezi stranami zůstává sporná obvyklá cena poškozeného vozidla, dále skutečnost, zdali na poškozeném vozidle došlo k tzv. totální škodě a výše obvyklého nájemného za poškozené vozidlo. Žalovaná si za účelem stanovení obvyklé ceny vozidla nechala vypracovat znalcem [jméno FO] znalecký posudek č. [Anonymizováno], který určil obvyklou cenu vozidla před dopravní nehodou částkou 337.000 Kč. Žalovaná provedla za účelem zjištění rozsahu poškození vozidla celkem čtyři jeho prohlídky, na základě, kterých následně provedla výpočet nákladů na opravu poškozeného vozidla a zjistila, že cena uvedení poškozeného vozidla do původního stavu by činila částku 465.785,10 Kč. Takovou opravu lze považovat za neekonomickou. Výše náhrady škody se pak v takovém případě určuje rozdílem mezi obvyklou cenou vozidla před poškozením a zbytkovou hodnotou poškozeného vozidla po nehodě. Zbytková hodnota činila dle výsledků online aukce částku 186.000 Kč, žalovaná žalobci vyplatila pojistné plnění ve výši 151.000 Kč. S žalobcem předložené expertízy nelze při posouzení, zda se jedná o totální škodu vycházet, neboť je nutné vycházet z ceny opravy v autorizovaném servisu, neboť pouze oprava v takovém servisu může zaručit, že poškozené vozidlo bude uvedeno do původního stavu a pouze z takové kalkulace lze vycházet. Žalovaná považuje sjednané denní nájemné náhradního vozidla za nepřiměřeně vysoké a takto vynaložené náklady nelze považovat za účelně vynaložené. Žalovaná žalobci vyplatila pojistné plnění odpovídající dennímu nájemnému ve výši 2.130 Kč. Žalovaná náklady na vyhotovení expertíz nepovažuje za účelně vynaložené, nadto se nejedná o samostatný nárok, neboť se jedná o náklady důkazů, tudíž by o nich mělo být rozhodnuto v rámci rozhodnutí o náhradě nákladů řízení dle principu úspěchu ve věci. Žalovaná ve výplatních dopisech popsala způsob, jakým při řešení pojistné události postupovala a z jakých důvodů bylo pojistné plnění zamítnuto, či sníženo. Žalobce nadto úrok z prodlení dle § 9 odst. 4 z. č. 168/1999 Sb. vypočetl nesprávně.

4. Žalobce v doplnění žaloby ze dne 24. 4. 2024 a ze dne 23. 9. 2024 uvedl, že vozidlo využívá denně pro cesty domů a výkon práce. Jiná jím vlastněná vozidla po čas řešení pojistné události užívat nemohl, neboť buď byly v opravě, popř. se jedná o kabriolet, který v zimě nelze využívat.

5. Žalobce byl u jednání soudu konaného dne 25. 9. 2024 a dne 21. 2. 2025 soudem poučen a vyzván dle § 118a odst. 1 a odst. 3 o.s.ř. k doplnění skutkových tvrzení a k označení důkazů s tím, že byl soudem i výslovně poučen o následcích neuposlechnutí výzvy soudu. Strany byly u prvního jednání soudu konaného dne 25. 9. 2024 poučeny o koncentraci řízení. Žalobce byl mj. vyzván a poučen k doplnění skutkových tvrzení, a to mj. i ve vztahu ke svému nároku ve výši 45.454 Kč a dále zdali, kdy a jak u žalované uplatnil svůj nesouhlas s řešením pojistné události a jak na to bylo reagováno. Následně byl žalobce soudem poučen a vyzván dle § 118a odst. 1 a odst. 3 o.s.ř. k doplnění skutkových tvrzení a k označení důkazů zdali, popř. s jakým konkrétním nárokem na vyřízení pojistné události se žalobce při likvidaci předmětné pojistné události na žalovanou obrátil, zdali, popř. jak a kdy žalobce reagoval na žalovanou zvolený způsob likvidace předmětné pojistné události formou totální škody a zdali byla realizována oprava předmětného vozidla, pokud ano, tak kdy, jaká konkrétně a za jakou konkrétní částku.

6. Žalobce v doplnění žaloby ze dne 24. 10. 2024 v reakci na poučení soudu uvedl, že náhradní vozidlo měl pronajaté v období od 4. 1. 2022 do 3. 3. 2022 na základě smlouvy o nájmu dopravního prostředku ze dne 4. 1. 2022 a uhradil za něj částku 171.100 Kč. Náklady za jeho pronájem uplatnil u žalované dne 10. 4. 2022 a žalovaná mu za něj uhradila částku 116.150 Kč a odmítla uznat jeho nárok v částce 45.454 Kč. Žalovaná žalobce zpravila dne 26. 1. 2022 o tom, že vozidlo může být do částky 430.000 Kč opraveno. Žalobce má za to, že předmětná pojistná událost neměla být řešena formou totální škody, ale jako škoda parciální a žalobci měl být vyplacen rozdíl mezi předpokládanými náklady na opravu vozu ve výši 301.705 Kč a skutečně vyplaceným pojistným plněním ve výši 151.000 Kč, tedy částka 150.705 Kč. Předmětné vozidlo již bylo opraveno, žalobce jej opravil v neautorizovaném servisu a již nedisponuje dokladem o této platbě, opravil jej však za částku odpovídající vyčíslení nákladů na opravu dle vyhotovené expertízy. Náklady na jeho opravu byly stanoveny na částku 301.705,50 Kč, provádět jeho opravu v oficiálním servisu žalobce považuje za neekonomické. Žalobce chybně vypočítal jím požadovaný úrok z prodlení, požaduje z tohoto titulu přiznat mu částku 18.748 Kč.

7. Žalovaná byla u jednání soudu konaného dne 21. 2. 2025 soudem poučena a vyzvána dle § 118a odst. 1 a odst. 3 o.s.ř. k doplnění skutkových tvrzení a k označení důkazů s tím, že byla soudem i výslovně poučena o následcích neuposlechnutí výzvy soudu. Strany byly u prvního jednání konaného dne 25. 9. 2024 poučeny o koncentraci řízení. Žalovaná byla poučena a vyzvána k doplnění skutkových tvrzení, a to na základě jakých skutečností rozhodla o způsobu řešení předmětné pojistné události formou totální škody, z čeho konkrétně jí zvolený postup při likvidaci předmětné pojistné události vyplývá (na základě čeho konkrétně (smlouva, podmínky apod.) žalovaná při likvidaci pojistné události postupovala) a z čeho konkrétně vyplývá povinnost opravy pouze v autorizovaném servise.

8. Žalovaná v doplnění svého vyjádření ze dne 29. 10. 2024 mj. uvedla, že předmětná pojistná událost byla řešena v režimu zákonného pojištění s tím, že škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Uvedení do předešlého stavu není možné, brání-li tomu překážka objektivní povahy, za kterou je nutné považovat i překážku ekonomickou. Pokud vyčíslená cena opravy převyšuje obvyklou cenu vozidla před jeho poškozením, jedná se o překážku pro náhradu škody uvedením do předešlého stavu, opravu je nutno považovat na neekonomickou a má být přistoupeno k peněžité náhradě. Přitom se vychází z obvyklé ceny poškozené věci, výše náhrady je pak určena rozdílem její obvyklé ceny před poškozením a obvyklé ceny po poškození nebo výší nákladů potřebných k tomu, aby poškozený uvedl věc do stavu před poškozením, ale jen v případě, že takové náklady nejsou zjevně nepřiměřené obvyklé ceně před poškozením. Výše náhrady pak představuje rozdíl mezi cenou obvyklou před poškozením a hodnotou použitelných zbytků. Žalovaná provedla celkem čtyři prohlídky a stanovila obvyklou cenu předmětného vozidla před poškozením částkou 337.000 Kč, náklady na opravu poškozeného vozidla do původního stavu činily částku 465.785,10 Kč. Taková oprava byla neekonomická. Zbytková hodnota předmětného vozidla byla ve výši 186.000 Kč, žalovaná tak žalobci vyplatila rozdíl těchto dvou částek, a to částku 151.000 Kč s tím, že záleželo na žalovaném, jak s vozidlem následně naloží. Žalovaná má povinnost uvést vše do původního stavu s tím, že poškozená věc musí mít stejné kvality, jaké měla před poškozením, čehož lze docílit pouze opravou v autorizovaném servisu.

9. Žalobce vzal u jednání soudu konaného dne 21. 2. 2025 svoji žalobu co do rozdílu původně požadované částky 28.918,23 Kč a částky 18.748 Kč částečně zpět. Žalovaná s tímto částečným zpětvzetím žaloby souhlasila. Soud proto řízení dle § 96 odst. 2 a 3 o.s.ř. co do částky 10.170,23 Kč částečně zastavil (viz výrok I rozsudku). Žalobce u tohoto jednání současně uvedl, že zaplacení částky 16.500 Kč požaduje z titulu náhrady nákladů řízení.

10. Soud u jednání provedl dokazování níže uvedenými listinnými důkazy a zjistil tento skutkový stav.

11. Mezi stranami byly nesporné následující skutečnosti, a to, že dne 29. 12. 2021 došlo k dopravní nehodě, že žalobce je vlastníkem poškozeného vozidla Audi A7, že dopravní nehoda byla způsobena vozidlem Fiat pojištěným u žalované, že pojistná událost byla u žalované žalobcem nahlášena dne 4. 1. 2022, že proběhly čtyři prohlídky poškozeného vozu, že došlo k výplatě pojistného plnění žalobci ze strany žalované ve výši 151.000 Kč a že žalobci žalovaná z titulu náhrady nákladů za pronájem náhradního vozidla vyplatila částku 116.150 Kč.

12. Skutečnost, že dne 29. 12. 2021 došlo k předmětné dopravní nehodě nadto vyplývá i ze záznamu o dopravní nehodě, ze kterého je mj. zřejmé i to, že při ní bylo poškozeno předmětné vozidlo žalobce a dále i údaje o škodícím vozidle a rozsah poškození předmětného vozidla. Vozidlo žalobce při ní bylo poškozeno v místě levého předního blatníku, levého předního světla a předního nárazníku.

13. Skutečnost, že žalobce dne 4. 1. 2022 nahlásil škodu u žalované, nadto vyplývá i z oznámení škodní události z povinného ručení.

14. Z e-mailu žalované ze dne 26. 1. 2022 vyplývá, že žalovaná žalobci sdělila, že cena srovnatelných vozidel jako poškozeného vozidla žalobce se pohybuje v rozmezí od 430.000 Kč do 450.000 Kč a že vozidlo může být do částky 430.000 Kč opraveno s tím, že žalobce byl výslovně upozorněn na to, že tento e-mail žalované není jejím příslibem plnění, ale pouze její zprávou ohledně ekonomičnosti opravy vozidla.

15. Z posudku/kalkulace č. [Anonymizováno] ze dne 18. 2. 2022 vyplývá částka na opravu předmětného poškozeného vozidla ve výši 465.785,10 Kč.

16. Z e-mailu žalované ze dne 18. 2. 2022 vyplývá, že žalovaná žalobci sdělila, že po další prohlídce vozidla bylo zjištěno jeho další poškození, v důsledku čehož bude žalovaná pojistnou událost řešit formou finanční totální škody. Žalobce byl současně zpraven o tom, že za účelem stanovení ceny obvyklé bude zpracován znalecký posudek.

17. Ze znaleckého posudku znalce [jméno FO] [anonymizováno] ze dne 24. 2. 2022 vyplývá obvyklá cena předmětného vozidla před poškozením ve výši 337.000 Kč. Znalecký posudek obsahuje doložku ve smyslu § 127a o.s.ř.

18. Z aukčního protokolu [právnická osoba] vyplývá výše zbytkové hodnoty poškozeného vozidla 186.000 Kč.

19. Z informace o vyřízení pojistné události ze dne 3. 3. 2022 vyplývá, že žalovaná ukončila šetření pojistné události formou totální škody na vozidle. Žalovaná stanovila hodnotu vozidla ke dni pojistné události částkou 337.000 Kč a hodnotu zbytků vozidla částkou 186.000 Kč a vyplatila žalobci jejich rozdíl, tj. částku 151.000 Kč.

20. Ze smlouvy o nájmu dopravního prostředku vyplývá, že žalobce si v období od 4. 1. 2022 do 3. 3. 2022 vypůjčil od společnosti [právnická osoba] po dobu celkem 59 dnů náhradní vozidlo tovární značky BMW 525 XD za cenu 2.900 Kč denně, celkem tedy za částku 171.100 Kč, která mu byla k zaplacení vyúčtována fakturou č. V22 ze dne 31. 3. 2022 splatnou dne 31. 3. 2022, kterou žalobce uhradil v hotovosti dne 31. 3. 2022 (viz faktura a příjmový pokladní doklad č. [hodnota] ze dne 31. 3. 2022).

21. Z dopisu žalobce ze dne 10. 4. 2022 vyplývá, že žalobce u žalované uplatnil svůj nárok na úhradu nákladů na zapůjčení náhradního vozidla.

22. Z informace o vyřízení pojistné události ze dne 25. 4. 2022 vyplývá, že žalovaná uhradila žalobci náklady spojené se zapůjčením náhradního vozidla v částce 116.150 Kč. Z jejího odůvodnění pak vyplývá, že žalobci nebyla z tohoto titulu mj. přiznána částka 45.4545 Kč, když žalovaná při vypočtu pojistné plnění vycházela z denního nájemného nad 14 dní ve výši 1.760 Kč.

23. Ze vzájemné e-mailové komunikace stran z dubna 2022 bylo zjištěno, že žalovaný nesouhlasil se způsobem řešení pojistné události ve vztahu k jeho nároku na náhradu nákladů za pronájem náhradního vozidla. Žalovaná mu v reakci na to sdělila, že likvidátorem byla uznána celková doba zápůjčky a denní sazba ve výši 2.130 Kč s odpočtem pevných nákladů s tím, že průzkumem trhu bylo zjištěno, že obvyklá sazba pro předmětné vozidlo se pohybuje v rozmezí od 1.100 Kč do 1.500 Kč za den.

24. Z expertízy č. [hodnota] [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 19. 7. 2022 vyplývá obvyklá cena předmětného poškozeného vozidla žalobce tovární značky Audi A7, registrační značky [SPZ], k datu 29. 12. 2021, ve výši 337.000 Kč a dále cena jeho opravy ve výši 301.705,05 Kč s tím, že z jejího odůvodnění mj. vyplývá, že náklady na opravu jsou stanoveny za použití originálních dílů a opravy v neautorizovaném servisu za použití systému Audatex. Součástí expertízy byly celkem čtyři zápisy o poškození motorového vozidla ze dne 6. 1. 2022, ze dne 14. 1. 2022, ze dne 24. 1 .2022 a ze dne 17. 2. 2022. Z těchto zápisů vyplývá rozsah poškození předmětného vozidla. Po prohlídce vozidla uskutečněné dne 24. 1. 2022 vyplývá, že byl navržen způsob řešení pojistné události formou totální škody.

25. Z expertízy č. [hodnota] [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 9. 7. 2022 vyplývá obvyklá cena sazby denního půjčovného předmětného vozidla k datu 29. 12. 2021 pro interval zapůjčení 4-14 dní ve výši 3.507 Kč za den, pro interval zapůjčení 14-28 dní ve výši 2.852 Kč za den a pro zapůjčení přesahující 28 dní ve výši 2.433 Kč za den.

26. Z faktury č. [hodnota] ze dne 21. 7. 2022 vyplývá, že žalobci byla za zpracování expertízy č. [hodnota] vystavena tohoto dne faktura na částku 7.500 Kč, jež byla splatná dne 31. 7. 2022.

27. Z faktury č. [hodnota] ze dne 21. 7. 2022 vyplývá, že žalobci byla za zpracování expertízy č. [hodnota] vystavena tohoto dne faktura na částku 9.000 Kč, jež byla splatná dne 31. 7. 2022.

28. Z výpisu z účtu žalobce ze dne 2. 8. 2022 bylo zjištěno, že žalobce tohoto dne uhradil za vypracování dvou expertíz částku 7.500 Kč a částku 9.000 Kč.

29. Z protokolu o převzetí do opravy ze dne 16. 12. 2021 vyplývá, že vozidlo žalobce tovární značky Citroën C8, registrační značky [SPZ], bylo dne 16. 12. 2021 převzato z důvodu závady motorové jednotky do opravy s tím, že předpokládaný termín opravy byl stanoven na den 16. 1. 2022. Z protokolu o převzetí do opravy ze dne 30. 12. 2021 vyplývá, že vozidlo žalobce tovární značky AUDI A7, registrační značky [SPZ], bylo dne 30. 12. 2021 převzato z důvodu závady na automatické převodovce do opravy s tím, že předpokládaný termín opravy byl stanoven na den 31. 1. 2022. Ze smlouvy o zprostředkování prodeje č. P7/1716 ze dne 21. 4. 2022 vyplývá, že žalobce vozidlo tovární značky Citroën C8, registrační značky [SPZ], nabízel od 21. 4. 2022 k prodeji.

30. Z předžalobní výzvy ze dne 6. 3. 2023 vč. její doručenky vyplývá, že žalobce žalovanou vyzval tohoto dne k zaplacení částky 235.601 Kč.

31. Z přehledu limitních denních sazeb půjčovného od 1. 1. 2020 vyplývá pro třídu vozidla vyšší střední TOP, kam patří mj. i vozidlo žalobce, denní sazba půjčovného dle délky pronájmu do 14 dnů ve výši 2.166 Kč a pro délku pronájmu od 15 dnů a více ve výši 2.928 Kč s tím, že je-li poškozené vozidlo starší 6 let, je nutno jej zařadit o jednu úroveň níže, tzn. zde do třídy střední top. Pro třídu střední top pak z tohoto přehledu vyplývá denní sazba půjčovného dle délky pronájmu do 14 dnů ve výši 2.662 Kč a pro délku pronájmu od 15 dnů a více ve výši 2.130 Kč.

32. Výpočet žalobcem požadované výše kapitalizovaného úroku z prodlení vyplývá z listin – vývoj úroků z prodlení (viz 3 x jeho výpočet).

33. Z fotografií předmětného vozidla ze dne 16. 10. 2024 vyplývá stav předmětného vozidla k tomuto datu.

34. Z výňatku z webových stránek žalované vyplývá, že totální škodou se mj. rozumí stav, když se z důvodu rozsahu poškození, vozidlo nevyplatí opravovat s tím, že u povinného ručení nesmí náklady na jeho opravu přesáhnout 100 % obvyklé ceny.

35. Z výpisu z webových stránek [Anonymizováno] vyplývá denní výše půjčovného vozidla Audi A7 – za 1 den ve výši 3.000 Kč/den, za 2-3 dny 2.800 Kč/den, za 4-7 dní 2.500 Kč/den, za 8-30 dní ve výši 2.500 Kč/den a za 30 a více dní 1.500 Kč/den.

36. Z výpisu z webových stránek [Anonymizováno] vyplývá denní výše půjčovného vozidla Audi A7 – za 1 den ve výši 4.000 Kč/den, za 2 dny 3.250 Kč/den, za 3-5 dní 2.800 Kč/den, za 6 -10 dní ve výši 2.500 Kč/den a za 11-18 dnů 2.250 Kč/den.

37. Z výpisu z webových stránek [Anonymizováno] vyplývá měsíční výše půjčovného vozidla Audi A7 ve výši 39.000 Kč bez DPH.

38. Z výpisu z webových stránek [Anonymizováno] vyplývá denní výše půjčovného vozidla Audi A7 – za 1 den ve výši 7.559 Kč a ve výši 44.095 Kč za měsíc, popř. ve výši 8.458 Kč za den a ve výši 36.137 Kč za měsíc.

39. Z vyhledávání pojistných smluv ze dne 27. 4. 2022 vyplývá, že k tomuto datu bylo na žalobce evidováno celkem pět pojistných smluv vztahujících se k tam specifikovaným registračním značkám [SPZ].

40. Dle § 9 odst. 1 z. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, účinného do 31. 3. 2024, má poškozený právo uplatnit svůj nárok na plnění podle § 6 u příslušného pojistitele nebo u Kanceláře, jedná-li se o nárok na plnění z garančního fondu podle § 24. Při uplatnění nároku je povinen předložit společný záznam o dopravní nehodě, jedná-li se o dopravní nehodu nepodléhající oznámení Policii České republiky podle zákona upravujícího provoz na pozemních komunikacích. Dle odst. 2 je plnění pojistitele splatné do 15 dnů, jakmile pojistitel skončil šetření nutné k zjištění rozsahu jeho povinnosti plnit nebo jakmile pojistitel obdržel pravomocné rozhodnutí soudu o své povinnosti poskytnout pojistné plnění. Dle odst. 3 je pojistitel povinen provést šetření škodné události bez zbytečného odkladu. Ve lhůtě do 3 měsíců ode dne, kdy bylo oprávněnou osobou uplatněno právo na plnění z pojištění odpovědnosti, je pojistitel povinen a) ukončit šetření pojistné události a sdělit poškozenému výši pojistného plnění podle jednotlivých nároků poškozeného včetně způsobu stanovení jeho výše, jestliže nebyla zpochybněna povinnost pojistitele plnit z pojištění odpovědnosti a nároky poškozeného byly prokázány, nebo b) podat poškozenému písemné vysvětlení k těm jím uplatněným nárokům, které byly pojistitelem zamítnuty nebo u kterých bylo plnění pojistitele sníženo, anebo u kterých nebylo možno ve stanovené lhůtě ukončit šetření. Dle odst. 4 tohoto ustanovení nesplnil-li pojistitel povinnost podle odstavce 3, zvyšuje se částka pojistného plnění, jehož se prodlení pojistitele týká, o úrok z prodlení. Sazba úroku z prodlení se stanoví ve výši diskontní sazby stanovené Českou národní bankou, platné k prvnímu dni prodlení, navýšené o 4 % ročně. Úroky z prodlení se stanovují vždy samostatně za každý započatý měsíc prodlení ve výši jedné dvanáctiny sazby úroku z prodlení, přičemž sazba úroku z prodlení se aktualizuje každý měsíc s využitím diskontní sazby České národní banky, platné k prvnímu dni daného měsíce prodlení. Úroky z prodlení odvozené na základě diskontní sazby se použijí, pokud není v pojistné smlouvě stanovena částka vyšší.

41. Dle 6 odst. 1 tohoto zákona se pojištění odpovědnosti vztahuje na každou osobu, která je povinna nahradit újmu způsobenou provozem vozidla uvedeného v pojistné smlouvě.

42. Dle § 6 odst. 2 tohoto zákona nestanoví-li tento zákon jinak, má pojištěný právo, aby pojistitel za něj uhradil v rozsahu a ve výši podle občanského zákoníku poškozenému a) způsobenou újmu vzniklou ublížením na zdraví nebo usmrcením, b) účelně vynaložené náklady spojené s péčí o zdraví zraněného zvířete a způsobenou škodu vzniklou poškozením, zničením nebo ztrátou věci, jakož i škodu vzniklou odcizením věci, pozbyla-li fyzická osoba schopnost ji opatrovat, c) ušlý zisk, d) účelně vynaložené náklady spojené s právním zastoupením při uplatňování nároků podle písmen a) až c); v souvislosti se škodou podle písmene b) nebo c) však jen v případě marného uplynutí lhůty podle § 9 odst. 3 nebo neoprávněného odmítnutí anebo neoprávněného krácení pojistného plnění pojistitelem, pokud poškozený svůj nárok uplatnil a prokázal a pokud ke škodné události, ze které tato újma vznikla a kterou je pojištěný povinen nahradit, došlo v době trvání pojištění odpovědnosti, s výjimkou doby jeho přerušení.

43. Dle § 2951 odst. 1 z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, se škoda nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích.

44. Dle § 2969 odst. 1 občanského zákoníku se při určení výše škody na věci vychází z její obvyklé ceny v době poškození a zohlední se, co poškozený musí k obnovení nebo nahrazení funkce věci účelně vynaložit.

45. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně, a to co do částky 45.454 Kč s příslušenstvím. Ve zbylé části předmětu řízení ji pak soud jako nedůvodnou zamítl.

46. Mezi stranami bylo nesporné, že dne 29. 12. 2021 došlo k dopravní nehodě, při které bylo poškozeno vozidlo žalobce tovární značky AUDI A7. Nesporné mezi nimi bylo i to, že viník dopravní nehody byl v té době pojištěn u žalované, stejně jako to, že žalobce tuto pojistnou událost nahlásil dne 4. 1. 2022 žalované, proběhly čtyři prohlídky předmětného poškozeného vozidla a žalobci byly následně žalovanou vyplaceny částky 151.000 Kč a 116.150 Kč.

47. Mezi stranami však zůstal sporný způsob vyřízení pojistné události žalovanou a výše obvyklého denního nájemného za poškozené vozidlo.

48. Nárok žalobce coby poškozeného při dopravní nehodě vyplývá z § 6 a § 9 z. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobce má z titulu pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla přímý nárok vůči pojistiteli škodního vozidla, kterým byla v době dopravního nehody žalovaná. Žalobce svůj nárok u žalované prokazatelně uplatnil a žalovaná byla povinna uplatněnou pojistnou událost šetřit.

49. Žalovaná je v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními povinna postupovat při likvidaci dané pojistné události v souladu se zákonem. Žalobce coby poškozený má právo na nahrazení škody v plném rozsahu. Škoda je újma nastalá v majetkové sféře poškozeného objektivně vyjádřitelná penězi. Rozsah její náhrady musí zohledňovat výši prostředků nutných k obnovení původního majetkového stavu, přičemž není podstatné, jak poškozený s poškozenou věcí naloží. V případě opravy poškozené věci je třeba zvažovat, zda její cena byla stanovena správně, zda oprava byla provedena účelně a směřovala jen k odstranění následků škodní události. Smyslem a účelem náhrady škody je to, aby se poškozený domohl kompenzace majetkové újmy a škoda byla reparována tak, aby u něj došlo k obnovení majetkového stavu v době před vznikem škodní události.

50. Škoda se primárně nahrazuje uvedením poškozené věci do původního stavu. Poškozený má nárok na náhradu nákladů vynaložených k uvedení poškozené věci do původního stavu, ovšem pouze takových nákladů, které byly vynaloženy účelně. Dle již dlouhodobě ustálené judikatury reprezentované například rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 20. 11. 20209, sp. zn. 25 Cdo 4050/2007, platí, že při poškození použité věci se hradí rozdíl mezi hodnotou věci před poškozením a hodnotou použitelných zbytků, jde-li o takový rozsah a charakter poškození, že oprava je neúčelná, neboť její cena přesahuje hodnotu věci před poškozením.

51. Z provedeného dokazování vyplynulo, že náklady na opravu poškozeného vozidla by převyšovaly obvyklou cenu vozidla před poškozením, tudíž provedení takové opravy je neekonomické a jedná se o tzv. totální škodu. Žalovaná v dané věci při šetření pojistné události za použití standartního způsobu určení nákladů na provedení opravy poškozeného předmětného vozidla v souvislosti se škodní události zjistila, že náklady na jeho opravu převyšují znaleckým posudkem zjištěnou obvyklou cenu vozidla před poškozením. Výše obvyklé ceny předmětného vozidla před poškození konečně nebyla ani mezi stranami sporná, když její výše vyplynula jak ze znaleckého posudku zadaného žalovanou opatřeného doložkou ve smyslu § 127a o.s.ř., tak i s žalobcem předložené expertízy. Sporná však mezi stranami zůstala výše nákladů na jeho opravu a od toho se odvíjející způsob likvidace předmětné pojistné události.

52. Při náhradě škody je nutné obecně vycházet z principu plného odškodnění, který akcentuje ve své ustálené judikatuře opakovaně Ústavní soud (viz např. jeho nálezy sp. zn. II. ÚS 2221/07 či I. ÚS 1902/13). Při respektování tohoto principu a za účelem jeho dosažení je pak dle soudu nutné provádět opravu pouze za použití nových originálních dílů v autorizovaném servisu, neboť jedině tak lze zajistit plné obnovení původního majetkového stavu. Žalobcem předložená expertíza při stanovení ceny opravy předmětného poškozeného vozidla vycházela sice z ceny nových originálních dílů, ale z opravy prováděné v neautorizovaném servisu. Žalovanou předložený znalecký posudek mající doložku ve smyslu § 127a o.s.ř. při stanovení výše nákladů na jeho opravu z ceny nových originálních dílů a z opravy v autorizovaném servisu naopak vycházel. Dle soudu lze tedy uzavřít, že žalovaná při řešení pojistné události postupovala při svém závěru o tzv. totální škodě správně, vycházeje přitom z ceny předpokládané opravy vozidla stanovené shora specifikovaným znaleckým posudkem. V posuzované věci je nutné akcentovat také tu skutečnost, že se jedná o nárok plynoucí z tzv. povinného ručení, nikoliv například ze smluvního havarijního pojištění, kde by mohlo případně použití neoriginálních dílů či neautorizovaného servisu býti určeno ve smlouvě, případně v obchodních podmínkách. V případě režimu tzv. povinného ručení a respektování plného odškodnění vzniklé újmy je nutno kalkulovat s takovými náklady na opravu poškozeného vozidla, které jsou obecně objektivizovatelné a nutné k uvedení poškozené věci v předešlý stav, což jsou dle soudu jen opravy provedené v autorizovaném servisu za použití nových originálních dílů. Závěr žalované o tzv. ekonomické totální škodě je dle soudu správný, v souladu se zákonem i judikaturou.

53. Nadto způsob řešení pojistné události tzv. totální škodou nebo opravou vozidla nemůže mít na výši náhrady škody vliv. Soud v tomto kontextu odkazuje na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 6. 2017, sp. zn. 23 Cdo 4471/2016, ve kterém soud uzavřel, že „pojišťovna může poškozenému nabízet, avšak nikoli vnutit své řešení (tzv. likvidace pojistné události pomocí totální škody). Pokud poškozený přijme toto řešení (což se v daném případě nestalo), pak je výše náhrady škody určena odečtením ceny zbytků vozidla od obvyklé ceny vozidla před poškozením. Pokud toto řešení poškozený nepřijme, zbytky vozidla neprodá a rozhodne se pro jeho opravu, pak má právo na náhradu škody, která se rovná obvyklé ceně vozidla před poškozením po odečtení obvyklé ceny zbytků vozidla.“ 54. Soud má za to, že žalovaná při likvidaci pojistné události postupovala správně a v souladu s citovanou judikaturou a uhradila žalobci škodu vzniklou mu v souvislosti s předmětnou pojistnou událostí v takové výši, v jaké měla. Žalovaná při stanovení výše pojistného plnění vycházela zcela správně z hodnoty předmětného vozidla před jeho poškozením, od které odečetla cenu zbytků vozidla po poškození, vycházeje přitom ze znaleckého posudku a z aukčního protokolu.

55. Žalovaná tímto způsobem při řešení pojistné události pak postupuje nezávisle na tom, jak poškozený s poškozenou věcí následně naloží, tedy, zda se ji rozhodne za zbytkovou částku prodat, popř. provede opravu a v jaké cenové relaci. Provedení opravy převyšující pojistné plnění pak ale nelze považovat za náklady účelně vynaložené. Žalobce nadto ani po výslovném poučení soudu dle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. neprokázal, že se způsobem řešení předmětné pojistné události žalovanou nesouhlasil a toto jí sdělil. Stejně jako po příslušném poučení podle téhož ustanovení neprokázal, že žalované sdělil svůj nesouhlas s likvidací tzv. totální škodou, stejně jako, že jí měl sdělit svůj požadavek na řešení pojistné události rozpočtem. Žalobce současně soudu ani po výslovném poučení ani neprokázal, kdy, v jakém rozsahu a s jakým konkrétním nákladem bylo předmětné vozidlo opraveno, byť způsob řešení pojistné události nemá s ohledem na shora citovaný judikát na výši náhrady škody vliv.

56. Soud proto žalobu stran žalobcem požadované částky 150.705 Kč s příslušenstvím jako nedůvodnou zamítl (viz výrok III rozsudku).

57. Žalobce má coby poškozený po dobu opravy svého poškozeného vozidla právo využívat náhradní vozidlo a žalovaná coby pojistitel je povinna tyto náklady nahradit. Mezi stranami nebyla sporná doba využívání náhradního vozidla od 4. 1. 2022 do 3. 3. 2022, nadto doba pronájmu náhradního vozidla byla soudem i jako účelná shledána, když jeho nájem byl ukončen v době, kdy bylo jisté, že oprava poškozeného vozidla prováděna nebude a toto bylo žalobci žalovanou oznámeno. Sporná mezi stranami ovšem zůstala denní částka nájemného poškozeného vozidla.

58. Judikatura a soudní praxe vychází z toho, že náklady pronájmu představují skutečnou škodu, neboť se jedná o náklady, které by poškozený nebyl nucen vynaložit na provoz vlastního automobilu, nebýt škodní události. Smyslem a účelem poskytnutí náhradního vozidla tkví v zachování životního standardu poškozeného v situaci, kdy dojde k poškození vozidla. Soudní praxe (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 3. 2010, sp. zn. 25 Cdo 3911/2007) ustáleně dovozuje, že poškozený má právo na náhradu nákladů účelně vynaložených na vypůjčení či pronájem vozidla, tato náhrada zásadně nesmí přesahovat obvyklou cenu pronájmu obdobných aut v daném místě a čase. Skutečnou škodu spočívající v nákladech na vypůjčení náhradního vozidla, jež převyšují náklady na provoz vlastního vozu, je odpovědný subjekt povinen nahradit jen v rozsahu, v jakém náklady byly vynaloženy nutně a účelně na nájem náhradní věci, odpovídající věci poškozené. I u srovnatelného náhradního vozidla platí, že rozsah náhrady, k níž je škůdce povinen, je omezen hlediskem účelnosti. Výše náhrady škody, za níž škůdce odpovídá, je třeba stanovit s ohledem na obvyklé ceny pronájmu obdobných osobních aut v daném místě a čase, výše náhrady škody není totiž dána částkou skutečně vyplacenou v jakékoliv výši, ale výší částky účelně vynaložené.

59. Žalobcem uhrazená denní částka za pronájem náhradního vozidla ve výši 2.900 Kč je dle soudu v kontextu provedeného dokazování sice částkou vyšší, ale nikoliv neobvyklou cenou pronájmu obdobného vozidla jako poškozeného v daném místě a čase. Nižší částky za pronájem obdobného vozidla se týkají jen déletrvajících pronájmů. V případě průměru z ceníků vyplývajících částek (bez ohledu na délku pronájmu) lze v případě částky 2.900 Kč dospět k závěru o její obvyklosti v daném místě a čase. Nadto je zde dle soudu třeba i zdůraznit, že rozptyl cen je běžnou záležitostí trhu a stále i ceny v tržním rozptylu na horní hranici zůstávají v intencích cen obecných. Žalobci dle soudu nelze klást k tíži, že vzhledem k celkové délce doby pronájmu (zde 59 dní) bylo možné obdobné vozidlo pronajmout levněji, neboť žalobce nemohl mít po vzniku pojistné události zcela logicky vědomost o tom, jak dlouho bude pojistná událost řešena, popř. jak dlouho bude oprava vozidla prováděna. Dle soudu je tak argumentace žalované ohledně nižších částek za pronájem v tomto kontextu nepřiléhavá. Nadto je třeba akcentovat, že s ohledem na charakter pojistné události, která je nepředvídatelná, neodpovídá dle soudu realitě běžného života, aby žalobce, který vznik škody nezavinil a pojistnou událost nezpůsobil, byl nucen pro zachování své kvality života provádět komplikované a náročné šetření za účelem zjištění nejnižší ceny. Byť žalobce v době pojistné události vlastnil vícero vozů, z provedeného dokazování vyplynulo, že dvě vozidla žalobce byly v té době v opravě. Soud tak neshledal, že by pronájem náhradního vozidla byl v dané věci neúčelný. Žalobce za pronájem náhradního vozidla vynaložil celkem částku ve výši 171.100 Kč (59 x 2.900 Kč), žalovaná mu z tohoto titulu uhradila pojistné plnění ve výši 116.500 Kč, žalobce pak požadoval z tohoto titulu uhrazení částky 45.454 Kč. Soud shledal jeho žalobu v této části za důvodnou. Žalovaná se ohledně této částky dostala do prodlení, žalobce má tak právo i na úhradu jejího příslušenství v podobě úroků z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

60. Soud žalobu zamítl stran žalobcem požadovaného kapitalizovaného úroku z prodlení v částce 18.748 Kč, neboť ani v tomto rozsahu žalobu neshledal důvodnou. Ve zbylé původně požadované výši kapitalizovaného úroku z prodlení bylo řízení z důvodu jeho částečného zpětvzetí částečně zastaveno (viz výrok I rozsudku).

61. Pojistná událost byla žalobcem žalované nahlášena dne 4. 1. 2022. O ukončení šetření pojistné události byl žalobce žalovanou zpraven dopisem ze dne 3. 3. 2022. Žalovaná v něm výslovně uvedla způsob jejího řešení a odůvodnila částku žalobci z titulu pojistného plnění vyplacenou i částku jí z tohoto titulu neuhrazenou. Žalobce v žalobě nadto sám uvedl, že mu žalovaná ještě před ukončením likvidace pojistné události zaslala nabídku na odkup poškozeného vozidla za částku vyplývající z aukčního protokolu, tudíž žalobce byl i tímto žalovanou zpraven o částce žalovanou neuhrazenou. Nárok žalobce na úhradu nákladů za pronájem náhradního vozidla byl u žalované uplatněn až dopisem ze dne 10. 4. 2022 a o výsledku likvidace pojistné události byl žalobce žalovanou zpraven dopisem ze dne 25. 4. 2022. Žalovaná v něm současně dle soudu dostatečně odůvodnila výši pojistného plnění žalobci přiznaného i částky mu z tohoto titulu nepřiznané. Odůvodnění žalované je pak v obou případech dle soudu srozumitelné, přiměřeně odůvodněné a úplné. Z uvedeného tak vyplývá, že žalovaná při likvidaci předmětné pojistné události, dostála lhůtě i povinnostem vyplývajícím ji z § 9 odst. 3 z. č. 168/199 Sb., neporušila své povinnosti a žalobci tak právo na zaplacení kapitalizovaného úroku z prodlení nevzniklo. Jen na okraj pak soud dodává, že žalobce úrok z prodlení požadoval již od 5. 4. 2022, tedy i za dobu, kdy žalovaná nemohla být ani teoreticky v prodlení s úhradou částky 45.545 Kč, neboť tato byla žalobcem uplatněna až dne 10. 4. 2022 a likvidace pojistné události ve vztahu k ní skončila až dne 25. 4. 2022.

62. Nad rámec shora uvedeného soud v kontextu argumentace žalobce pouze dodává, že žalovaná postupuje při likvidaci pojistné události standartně samostatně a běžně i bez součinnosti poškozeného. To, že žalobce nijak při její likvidaci neoslovila, neznamená, že by při likvidaci pojistné události pochybila. Z obsahu k důkazu provedeného znaleckého posudku pak vyplývá, že znalec při stanovení obvyklé ceny vozidla před poškozením, s jeho nadstandartní výbavou kalkuloval. Z obsahu e-mailu žalované ze dne 26. 1. 2022 pak dle soudu nelze dovodit jakýkoliv příslib žalované, že oprava vozidla do částky 430.000 Kč bude žalovanou uhrazena, naopak je z něj zřejmé, že se jedná jen o její informativní e-mail stran ekonomičnosti opravy vozidla. Navíc se dle soudu jedná pouze o odhad obvyklé ceny. Znalecký posudek na její stanovení a posudek na kalkulaci ceny opravy vozidla byl zpracován až po tomto datu. Žalované dle soudu pak nelze také klást, jakkoliv k tíží, že po dobu šetření pojistné události žalobce neinformovala o tom, aby vozidlo neopravoval či neobjednával náhradní díly apod. Žalovaná pojistnou událost teprve šetřila, vozidlo bylo předmětem celkem čtyř prohlídek, žalovaná až do ukončení jejího šetření, nemohla vědět, jak šetření dopadne a jak bude pojistná událost nakonec ukončena. Ostatně žalobce ani netvrdil, že by vozidlo po dobu šetření pojistné události opravoval apod. Současně z provedeného dokazování nevyplynulo, že by obvyklá cena vozidla před nehodou měla být snad vyšší než ta, s kterou žalovaná kalkulovala, neboť i s žalobcem předložené expertízy vyplývá shodná obvyklá cena vozidla před poškozením jako z žalovanou předloženého znaleckého posudku.

63. Co se nároku žalobce na úhradu částky 16.500 Kč s příslušenstvím za vyhotovení dvou expertíz, kterou nakonec žalobce požadoval přiznat z titulu náhrady nákladů řízení, týče, uvádí soud následující. V případě tohoto nároku se nejedná o samostatný nárok, jedná se dle § 137 o.s.ř. o náklady důkazů, a proto o nich musí být rozhodnuto jako o nákladech řízení, a to dle pravidel úspěchu ve věci uvedených v § 142 a násl. o.s.ř. Tyto náklady nebyly vynaloženy v příčinné souvislosti s pojistnou událostí. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobce nevzal tento svůj nárok zpět a současně se nejedná o samostatný nárok, soud žalobu v tomto rozsahu jako nedůvodnou zamítl (viz výrok IV rozsudku).

64. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobce se v řízení po žalované domáhal zaplacení celkem částky 241.577,23 Kč s příslušenstvím (100 % předmětu řízení). Žalobce byl v řízení procesně úspěšný v rozsahu výroku II rozsudku a procesně neúspěšný v rozsahu výroku I, III a IV rozsudku, a to co do zaplacení částek uvedených v těchto výrocích a dále i co do jejich tam uvedeného příslušenství. Procesní zavinění na částečném zastavení řízení nese žalobce, který vzal žalobu po zahájení řízení částečně zpět. Soud v tomto kontextu odkazuje na nález Ústavního soudu České republiky ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. I. ÚS 2717/08, dle kterého, je-li předmětem civilního řízení vedle pohledávky též její příslušenství (např. úroky z prodlení), je nutno při rozhodování o náhradě nákladů dle míry úspěchu ve věci (§ 142 o. s. ř.) zvážit míru úspěchu v celém sporu, tj. nejen ohledně pohledávky, ale též stran jejího příslušenství. Soud proto ke dni vyhlášení rozsudku, tj. ke dni 28. 2. 2025, kapitalizoval žalobkyní požadované příslušenství částkou 44.839,89 Kč, částkou 13.524,12 Kč a částkou 4.909,31 Kč. Žalobce se tak celkem po žalované včetně kapitalizovaných úroků z prodlení domáhal zaplacení částky 304.850,55 Kč. Žalobce byl v řízení procesně úspěšný co do částky 45.454 Kč a úroku z prodlení v kapitalizované výši 13.524,12 Kč, tj. co do částky 58.978,12 Kč a procesně neúspěšný co do zbytku předmětu řízení. Žalobce tak byl v řízení procesně úspěšný co do 19,3 % předmětu řízení a procesně neúspěšný co do 80,7 % předmětu řízení. V řízení tak byla procesně úspěšnější žalovaná, která má tak dle § 142 odst. 2 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení. Procesní neúspěch žalobce představuje procesní úspěch žalované. Od tohoto procesního úspěchu žalované je nutno pro účely výpočtu náhrady nákladů řízení odečíst její procesní neúspěch, tj. 80,7 -19,3. Žalovaná má tak právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 61,4 %.

65. Plně procesně úspěšná žalovaná by měla právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 58.262 Kč. Náklady žalované se sestávají z odměny právního zástupce žalované za celkem pět úkonů právní služby po 9.300 Kč za úkon dle § 6, § 7 a § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) vyhl. č. 177/1996 Sb., a to za převzetí a přípravu zastoupení, za sepis vyjádření ze dne 8. 12. 2023, za účast u jednání soudu konaného dne 25. 9. 2024, za sepis vyjádření ze dne 29. 10. 2024 a za účast u jednání soudu konaného dne 21. 2. 2025), z režijního paušálu za čtyři úkony právní služby po 300 Kč za úkon dle § 13 odst. 1 a odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění účinném do 31. 12. 2024, z režijního paušálu za jeden úkon právní služby po 450 Kč za úkon dle § 13 odst. 1 a odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. a z daně z přidané hodnoty v sazbě 21 % počítané ze základu 48.150 Kč ve výši 10.112 Kč.

66. Žalovaná tak má právo na náhradu nákladů v částce 35.773 Kč (tj. 61,4 % z částky 58.262 Kč).

Poučení