48 C 83/2019 - 532

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jana Chmela, Ph.D. a přísedících Miloslava Havlíka a Romany Peterkové ve věci žalobce: [Jméno žalobce] [Jméno žalobce] [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalované: [Jméno žalované]., IČO [Anonymizováno] sídlem [Adresa žalované] zastoupená advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o neplatnosti výpovědi z pracovního poměru, takto:

Výrok

I. Určuje se, že výpověď z pracovního poměru ze dne [datum] daná žalobci žalovanou dne [datum] je neplatná.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 97 554 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.

Odůvodnění

I. Tvrzení účastníků a dosavadní průběh řízení I.1 Tvrzení a argumentace žalobce 1. Žalobce se žalobou podanou [datum] domáhá určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru dané mu žalovanou [datum] s odkazem na § 52 písm. c) zákoníku práce, tj. pro nadbytečnost.

2. Dle žalobních tvrzení byl žalobce zaměstnancem žalované a byl formálně veden na pozici „[pracovní pozice] [pracovní pozice]“ (dále též „[pracovní pozice] [pracovní pozice]“) v rámci útvaru [hodnota]. Na ní původně vykonával činnosti spočívající ve sledování a analýze tržních trendů a tvorbě klientských propozic. Od poloviny roku 2017 však ve skutečnosti vykonával práci na projektu [projekt], jehož cílem bylo implementovat novou legislativu [Anonymizováno] ([hodnota]), která umožnila otevřít se souhlasem klientů [anonymizováno] data třetím stranám. V rámci této agendy měl žalobce vytvořit tzv. [Anonymizováno] a [Anonymizováno] strategii (tj. vydefinovat, kterých produktů se směrnice týká, vytvářet procesy poskytování těchto dat, a snažit se o udržení klientů [žalobkyně]). Formálně byli nadřízenými žalobce paní [jméno FO] a pan [jméno FO], fakticky jím však byl [jméno FO] odpovědný za řízení projektu.

3. Žalovaná dala žalobci dne [datum] výpověď z pracovního poměru pro nadbytečnost. Dle žalobce však nesplnila svou povinnost jej nejpozději ve výpovědi seznámit s rozhodnutím o organizační změně, jejímž následkem se měl žalobce stát nadbytečným. Žalovaná ve výpovědi pouze odkázala na rozhodnutí ředitelky organizačního útvaru [hodnota] (racionalizační opatření) č. [hodnota] z [datum], žalobce však s tímto rozhodnutím, ani s důvody, které k němu vedly, neseznámila. Žalobce též zpochybnil oprávnění ředitelky organizačního útvaru rozhodnutí o organizační změně přijmout.

4. Žalobce rovněž rozhodnutí o organizační změně a rovněž samotné výpovědi vytkl, že z něj nevyplývá „poddůvod nadbytečnosti“, tj. zda důvodem nadbytečnosti měla být změna úkolů zaměstnavatele, změna technického vybavení, snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivity práce, nebo jiná organizační změna. Není tak zřejmé, zda a v jakém rozsahu přestaly být pro žalovanou potřebné činnosti vykonávané jednotlivými dotčenými zaměstnanci.

5. Žalobce pak nesouhlasí s tím, že by se následkem shora uvedené organizační změny stal pro žalovanou nadbytečným. I.2 Tvrzení a argumentace žalované 6. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby a ve věci uvedla, že žaloba byla předně podána opožděně: výpověď z pracovního poměru byla žalobci předána [datum] a dvouměsíční výpovědní lhůta počala běžet [datum] a uplynula [datum]. Lhůta k podání žaloby proto marně uplynula [datum] a žaloba byla podána až dne [datum]. Žalovaná sice s žalobcem [datum] uzavřela na jeho žádost dohodu o prodloužení výpovědní doby, aby měl možnost se zúčastnit více výběrových řízení na pracovní pozice v nové organizační struktuře. Tato dohoda je však dle žalované neplatná, neboť byla uzavřena až v průběhu výpovědní doby, nikoliv před jejím počátkem. Dohoda byla navíc dle žalované vázána na odkládací podmínku, podle níž mělo k prodloužení výpovědní doby dojít pouze v případě, že se žalobce přihlásí do výběrového řízení do [útvar]. Tato podmínka nebyla splněna.

7. S rozhodnutím o organizační změně byl žalobce dle žalované řádně seznámen: u žalované více než rok plošně probíhala informační kampaň k daným zásadním organizačním změnám. Žalobce tak byl o tom, že jeho pracovní místo bude zrušeno, průběžně informován již od [datum], a to mj. na intranetu, na množství hromadných schůzek, informačních snídaních, na osobní schůzce „1:1“ s ředitelkou útvaru [jméno FO] a rovněž ze strany přímého nadřízeného [jméno FO]. Ještě krátce před výpovědí, [datum], se uskutečnilo osobní jednání se zaměstnanci útvaru, kde působil žalobce, v jehož rámci byli zaměstnanci informováni, že jejich pracovní místa se budou rušit a činnosti útvaru budou přecházet do nových organizačních útvarů, tzv. [útvar], v nichž budou vznikat zcela nové pracovní pozice. Závěry tohoto jednání byly žalobci rovněž zaslány e-mailem. Poslední informaci o zrušení pracovního místa žalobci při předání výpovědi poskytly ředitelka organizačního útvaru [tituly před jménem] [jméno FO] a HR Business partner [jméno FO]. I v samotné výpovědi byl navíc žalobce informován o tom, že jeho pracovní místo se ruší v návaznosti na rozhodnutí představenstva o vybudování [anonymizováno] a přechodu na nový způsob práce a řízení. Žalobce se ostatně v červnu, září a listopadu 2018 hlásil do výběrových řízení na pracovní místa v nové agilní struktuře [žalobkyně], což by nedávalo smysl, pokud by o rušení svého pracovního místa nevěděl.

8. Předpoklady výpovědi pro nadbytečnost žalobce ve smyslu § 52 písm. c) zákoníku práce dle žalované byly naplněny: Usnesením z [datum] představenstvo žalované rozhodlo o vybudování tzv. [žalobkyně], spočívajícím v zavedení „agilního řízení“ a „agilního způsobu práce“. Agilní řízení je zaměřeno na vývoj konkrétního produktu a na přínos hodnoty pro zákazníka s minimalizací doby vývoje produktu a času dodání a na neustálé zpětné vazbě na produkt a odvedenou práci. V jeho rámci práci plánuje, vykonává i kontroluje samořiditelný multidisciplinárně složený tým (tzv. „[skupina]“) do [Anonymizováno] lidí zaměřený na vývoj funkcionality či produktu. Ten je schopen definovat svou práci, činit obchodní rozhodnutí a má komplexní odpovědnost za zážitek klienta s produktem, službou či kanálem. Každý člen [skupina] je zároveň součástí některého „[skupina]“ – [skupina] vznikají napříč [skupina] jako skupiny funkčních specialistů v určité oblasti a udržují odborné znalosti členů a konzistenci při plnění podobných zadání. [skupina] jsou dále sdruženy do tzv. „[útvar]“, tj. seskupení [skupina] kolem jedné klientské potřeby s jednotným zaměřením, podílejících se na naplňování jednoho společného cíle. V rámci přechodu na agilní řízení a způsob práce u žalované docházelo k rušení stávajících pozic (druhů práce) a činností dosavadních organizačních útvarů a byly vytvářeny nové pracovní pozice s novými činnostmi a odpovědnostmi. Na nové druhy práce pak u žalované probíhala výběrová řízení. V souvislosti s přechodem na agilní způsob řízení v roce [Anonymizováno] v rámci organizačních změn došlo ke snížení celkového počtu zaměstnanců o [hodnota], tj. z původních [hodnota] na [hodnota].

9. Žalobce u žalované na základě dohody o změně pracovní smlouvy z [datum] vykonával od [datum] druh práce [pracovní pozice] [pracovní pozice][právnická osoba] rámci daného druhu práce byl od konce roku [Anonymizováno] alokován do programu [projekt] vedeného [jméno FO], který zahrnoval 8–9 projektů včetně klientské retence a monitoringu, na níž pracoval žalobce; vedle alokace do tohoto projektu žalobce vykonával i jiné práce. [jméno FO] nebyl žalobcovým nadřízeným, nestanovoval mu cíle, nehodnotil jeho výkon; žalobce panu [jméno FO] nepředával práci. Nadřízeným žalobce byl [jméno FO]. Projekt [projekt] a aktivita klientské retence a monitoringu v jeho rámci pak byly ukončeny k [datum]. V lednu [Anonymizováno] již tak žalobce nebyl členem projektového týmu a vykonával činnosti v rámci své organizační jednotky. Od [datum] poté žalobci nebyla přidělována práce, byl na překážkách v práci na straně zaměstnavatele – byl pouze kontaktován s několika dotazy.

10. Rozhodnutím ředitelky organizačního útvaru [hodnota] [útvar] z [datum], které navázalo na shora uvedené rozhodnutí představenstva žalované z [datum], bylo v tomto organizačním útvaru zrušeno celkem [hodnota] pracovní míst včetně [Anonymizováno] pracovních míst s druhem práce [pracovní pozice] [pracovní pozice][právnická osoba] důsledku tohoto rozhodnutí nebyla pro žalovanou práce žalobce nadále potřebná a žalobce se stal pro žalovanou nadbytečným. Ze 7 zaměstnanců na zrušených pracovních místech 4 uspěli ve výběrových řízeních na nové pracovní pozice v rámci nově vzniklé agilní struktury a byla s nimi uzavřena dohoda na nový druh práce „[nový druh práce] [nový druh práce]“ (dále též „[nový druh práce]“), do nějž však spadají odlišné činnosti oproti pracovní pozici žalobce: pracovní náplň žalobce na jeho pozici [pracovní pozice] [pracovní pozice] v rámci projektu [projekt] spočívala v práci s daty, vytváření reportů, hledání souvislostí v datech, reportingu a vytváření retenčních alertů; oproti tomu náplň nově vzniklé pozice [nový druh práce] je zaměřena na rozvoj obchodních vztahů a kontakt se zákazníky a práce s daty představuje jen cca [Anonymizováno] % její pracovní náplně. V případě 3 zaměstnanců včetně žalobce pak byl pracovní poměr ukončen pro nadbytečnost. V této souvislosti žalovaná poukázala na to, že žalobce se navzdory shora popsané dohodě o prodloužení výpovědní doby bez vysvětlení neúčastnil výběrových řízení na pozici [nový druh práce]. Ze zapojení žalobce do projektu [projekt] pak dle žalované nelze dovozovat ani automatický nárok žalobce na pracovní pozici [nový druh práce] pod nově vzniklý [projekt] – do projektu bylo zapojeno celkem [hodnota] zaměstnanců, z nichž však pouze 4 obsadili pracovní místa v rámci [projekt] [projekt]. I.3 Reakce žalobce na argumentaci žalované 11. Žalobce v reakci na argumentaci žalované uvedl, že žalobu předně považuje za včasnou, neboť mezi účastníky byla platně uzavřena dohoda o prodloužení výpovědní doby, a to z podnětu žalované. Tato dohoda byla uzavřena nejprve ústně – telefonicky v rámci hovoru s [tituly před jménem] [jméno FO] a poté na osobní schůzce s [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] dne [datum]. – a následně byla stvrzena v písemné podobě.

12. K otázce seznámení s rozhodnutím o organizační změnou žalobce dodal, že nebyl povinen z různých obecných informací o konceptu [anonymizováno] podávaných v rámci informační kampaně dovozovat, zda má dojít k rušení jeho pracovního místa. Z dokumentů vyvěšených na intranetu žalované tato informace nevyplynula. Velké části zaměstnanců nebyl srozumitelný ani výstup z jednání konaného [datum], z nějž naopak vyplynulo, že přechod na agilní způsob práce by měl proběhnout bez ukončování pracovních poměrů. V e-mailu z [datum] navíc [tituly před jménem] [jméno FO] uvedla, že předání výpovědi se má týkat jen těch, jejichž činnost přechází do [útvar] [útvar] a [útvar] [útvar] [útvar]; žalobce však vykonával činnost v rámci [projekt], a neměl tedy důvod se domnívat, že se má organizační změna týkat i jeho pozice.

13. Dle žalobce pak jeho práce byla pro žalovanou i po uvedené organizační změně potřebná. Vymezení původní žalobcovy pracovní pozice [pracovní pozice] [pracovní pozice] bylo u žalované velmi neurčité a na této pozici pracovali např. produktoví manažeři, segmentoví manažeři, produktoví, procesní či datoví specialisté. Za stěžejní proto žalobce považuje konkrétní vykonávané činnosti. Do poloviny roku 2017 práce žalobce v rámci týmu [název týmu] znalosti trhů a trendů vedeného panem [jméno FO], spadajícího do útvaru [hodnota], spočívala v „[Anonymizováno]“ (sledování makroekonomického vývoje, zajišťování souvisejících analýz, sledování trendů v různých sektorech ekonomiky, vyhodnocování dopadů do potřeb firemních klientů, vytváření klientských řešení potřeb), spolupráci s třetími stranami (např. [právnická osoba], [právnická osoba], [právnická osoba] apod.) a využití financování a produktů těchto třetích stran pro firemní klienty žalované. Od poloviny roku 2017 žalobce začal po dohodě s [tituly před jménem] [jméno FO] vykonávat zcela odlišné činnosti v rámci agendy [projekt]. Podstata této agendy spočívala v implementaci evropské směrnice [hodnota]. Žalobce přitom po celou svou pracovní dobu vykonával pouze činnosti v rámci agendy [projekt]. I po datu [datum], kdy měla být dle výše uvedené organizační změny zrušena pracovní pozice [pracovní pozice] [pracovní pozice] pak žalovaná žalobci přidělovala práci. Až do skončení pracovního poměru přitom stále probíhala práce na shora uvedené defenzivní a retenční strategii. Následně u žalované vznikl nový [projekt] „[projekt]“, který práci žalobce převzal – v jeho rámci navíc došlo k vytvoření nové pracovní pozice „[pracovní pozice 2] [anonymizováno]“ kterou žalovaná inzerovala již [datum]. I tato pozice přitom dle žalobce představuje spíše funkční zařazení, než určení druhu práce 14. Žalobce je tak přesvědčen, že nadbytečnost jeho pracovní pozice byla pouze fiktivní. I.4 Dosavadní průběh řízení 15. Zdejší soud o podané žalobě původně rozhodl rozsudkem z [datum], č. j. [spisová značka], jímž určil, že výpověď z pracovního poměru ze dne [datum] daná žalobci žalovanou je neplatná a uložil žalované povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení. V tomto rozsudku soud dospěl předně k závěru, že žaloba byla podána včas, neboť mezi účastníky byla platně uzavřena dohoda o prodloužení výpovědní doby o jeden měsíc – stalo se tak nejprve v prosinci 2018 v ústní formě a následně byl nedostatek písemné formy zhojen sepsáním písemného „potvrzení“ z [datum]. Dále soud shledal, že nebyly naplněny zákonné předpoklady výpovědi podle § 52 písm. c) zákoníku práce. Žalovaná sice prostřednictvím oprávněné osoby přijala rozhodnutí o organizační změně a s touto organizační změnou žalobce řádně seznámila. Nebylo však prokázáno, že by se žalobce následkem této organizační změny stal nadbytečným: žalobce v rámci široce vymezeného druhu práce [pracovní pozice] [pracovní pozice] vykonával činnosti v programu [projekt] (které do tohoto druhu práce spadaly, a zapojení žalobce do projektu z tohoto důvodu nepředstavovalo konkludentní změnu druhu práce). Žalovaná pak v reakci na zrušení útvaru, do nějž byl žalobce zařazen, dala bez dalšího všem zaměstnancům tohoto útvaru výpověď nebo s nimi rozvázala pracovní poměr dohodou s tím, že v práci pro žalovanou budou moci nadále pokračovat, pokud uspějí ve výběrových řízeních (kterých se mohli zúčastnit všichni zaměstnanci [žalobkyně]). Nijak tedy nepoměřovala, zda pro ni práce daných zaměstnanců bude nadále potřebná, a umožnila, aby se na daná pracovní místa hlásili i zaměstnanci, kteří danou práci nikdy nedělali. Takový postup soud považoval za obcházení právní úpravy, která předpokládá, že se zaměstnanec stane nadbytečným tehdy, pokud jím vykonávaný druh práce není u zaměstnavatele zachován, případně je zachován v menší míře. Z provedeného dokazování vedle toho vyplynulo, že náplň práce žalobce nezanikla a jím vykonávané činnosti byly vykonávány i nadále. Nadto pak v řízení nebylo prokázáno, že by se druh práce žalobce stal pro žalovanou nadbytečným, nebo že by pozice [pracovní pozice] [pracovní pozice] [nový druh práce] byly z hlediska druhu práce pozicemi odlišnými.

16. Proti tomuto rozsudku podala žalovaná odvolání a [anonymizováno] [Anonymizováno] na jeho základě rozsudek zdejšího soudu nejprve rozsudkem z [datum], č. j. [spisová značka], změnil tak, že žalobu zamítl a žalované přiznal právo na náhradu nákladů řízení. [anonymizováno] soud po doplnění dokazování dospěl k závěru, že žaloba byla podána opožděně, neboť nedošlo k platnému prodloužení výpovědní doby mezi účastníky: dohoda o prodloužení výpovědní doby byla v písemné formě uzavřena až [datum], tedy v průběhu již započaté výpovědní doby. Takto uzavřenou dohodu [anonymizováno] soud nepovažoval za platnou, a to s odkazem na závěry komentářové literatury a judikatury Nejvyššího soudu, podle níž musí k dohodě o prodloužení výpovědní doby z povahy věci dojít dříve, než výpovědní doba začne běžet. Za nesprávný [anonymizováno] soud považoval závěr zdejšího soudu, že dohoda o prodloužení výpovědní doby byla původně v ústní formě uzavřena již v prosinci 2018 – po doplnění dokazování totiž [anonymizováno] soud shledal, že v dané době byl žalobci dán pouze příslib prodloužení výpovědní doby pro případ, že by se žalobce přihlásil do výběrového řízení.

17. Proti uvedenému rozsudku podal žalobce dovolání, na jehož základě Nejvyšší soud rozsudkem z [datum], č. j. [spisová značka], rozsudek [anonymizováno] soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Nejvyšší soud nepřisvědčil závěru [anonymizováno] soudu o opožděnosti žaloby a neplatnosti dohody o prodloužení výpovědní doby. V tomto směru Nejvyšší soud shledal, že podle právní úpravy účinné od [datum] již nejsou nadále aplikovatelné starší judikatorní závěry o nutnosti uzavřít dohodou o prodloužení výpovědní doby ještě před počátkem jejího běhu. Významné tak je, zda z dohody jednoznačně vyplývá, kdy má pracovní poměr dle dohody účastníků skončit a zda je výpovědní doba přiměřená okolnostem konkrétního případu. Uvedené podmínky přitom jsou v projednávaném případě splněny.

18. V navazujícím řízení [anonymizováno] soud usnesením z [datum], č. j. [spisová značka], zrušil rozsudek zdejšího soudu z [datum] a věc mu vrátil k dalšímu řízení. [anonymizováno] soud jednak vytkl zdejšímu soudu, že se nezabýval argumentací žalované, podle níž dohoda o prodloužení výpovědní doby žalobce byla podmíněna přihlášením žalobce do výběrového řízení. Především pak [anonymizováno] soud shledal předčasným závěr zdejšího soudu, že žalobce se v důsledku provedené organizační změny nestal nadbytečným. Dle [anonymizováno] soudu se zdejší soud nezabýval alokací žalobce do projektu [projekt], a nevzal tak do úvahy možnou dohodu o změně pracovní smlouvy ohledně druhu práce. Přitom pokud by k takové změně došlo, mohlo by na žalobce stěží dopadat rozhodnutí o organizační změně z [datum] rušící pracovní pozici [pracovní pozice] [pracovní pozice]. Vůči žalobci by tak toto rozhodnutí nemohlo představovat podklad pro výpověď dle § 52 písm. c) zákoníku práce. Naproti tomu, pokud by se o změnu sjednaného druhu práce nejednalo, nemohlo by obstát zjištění soudu prvního stupně o tom, že pozice [pracovní pozice] [pracovní pozice] a [nový druh práce] představují totožné druhy práce, které ze skutkových zjištění soudu nevyplývá s ohledem na evidentně rozdílné charakteristiky uvedených prací v katalogu prací žalované. [anonymizováno] soud rovněž vytkl zdejšímu soudu, že se nedostatečně zabýval rozdílem mezi přípravnou fází vykonávanou žalobcem v rámci projektu [projekt] a nově konstituovanou praxí v rámci [projekt] [projekt].

II. Skutkový stav

19. Soud po provedeném a doplněném dokazování učinil následující skutková zjištění: II.1 K pracovnímu poměru žalobce a náplni jeho práce II.1.1 Pracovní poměr žalobce a [Anonymizováno]

20. Žalobce byl na základě pracovní smlouvy z [datum] zaměstnancem žalované, přičemž nejprve pracoval na pozici [Anonymizováno] [anonymizováno] [Anonymizováno] (prokázáno pracovní smlouvou z [datum]). Následnými změnami pracovní smlouvy bylo sjednáno trvání pracovní smlouvy na dobu neurčitou, od [datum] byl druh práce změněn na „[pracovní pozice 3] [anonymizováno] [pracovní pozice 3]. a od [datum] na „[pracovní pozice] [pracovní pozice 4]“ (prokázáno změnami pracovní smlouvy z [datum], [datum] a [datum]). Naposledy došlo od [datum] na základě dohody účastníků ke změně druhu práce žalobce na „[pracovní pozice] [pracovní pozice 5]“ (prokázáno změnou pracovní smlouvy z [datum]). Žalobce byl u žalované zařazen do organizačního útvaru [hodnota] [útvar] (prokázáno výňatkem z přehledu zaměstnanců útvaru [hodnota]).

21. Dne [datum] dala žalovaná žalobci výpověď z pracovního poměru datovanou [datum] s tím, že na základě rozhodnutí ředitelky organizačního útvaru [hodnota] [útvar] ([anonymizováno]) č. [hodnota] z [datum] v návaznosti na usnesení představenstva žalované z [datum] o vybudování [žalobkyně] budoucnosti spočívajícím v přechodu na nový způsob práce a řízení (takzvaný [Anonymizováno]) dochází s účinností k [datum] ke zrušení jeho pracovního místa [pracovní pozice] [pracovní pozice][právnická osoba] důsledku uvedeného rozhodnutí o organizační změně se žalobce stává pro žalovanou nadbytečným, a žalovaná s ním proto v souladu s ustanovením § 52 písm. c) zákoníku práce rozvazuje pracovní poměr výpovědí (prokázáno výpovědí z pracovního poměru z [datum]).

22. Dopisem z [datum], který žalobce převzal [datum], žalovaná dále oznámila žalobci překážky v práci na straně zaměstnavatele (prokázáno oznámením o překážce v práci na straně zaměstnavatele z [datum]).

23. Dopisem z [datum] sdělil právní zástupce žalobce žalované, že výpověď z pracovního poměru považuje za neplatnou, upozornil na možnost podání žaloby a vyzval k mimosoudnímu jednání. Žalovaná stanovisko žalobce odmítla dopisem z [datum] (prokázáno dopisy z [datum] a [datum]). II.1.2 Vývoj faktické náplně práce žalobce 24. Již od nástupu u žalované byl žalobce zaměstnán v její [divize žalobkyně], která má na starosti firemní klienty. Žalobce nejprve připravoval produkty a nabídky pro [Anonymizováno] and [Anonymizováno]. V souvislosti se vstupem do EU pak žalobce řešil např. možnosti spolupráce s evropskými institucemi, dohodu o portfoliové garanci s [právnická osoba] nebo [produkt] pro korporátní klientelu („[produkt]“). Od roku [Anonymizováno] do roku [Anonymizováno] žalobce vedl oddělení segmentového řízení, které „obhospodařovalo“ klienty – malé a střední podniky v regionech ČR – a řešilo např. obchodní plánování, marketingové kampaně, přípravu seznamu potenciálu v jednotlivých regionech či zjišťování, zda žalované neutíká obchodní příležitosti a zda klienti nepotřebují něco, co jim žalovaná nenabízí; oddělení spolupracovalo s produktovými a obchodními útvary; v rámci těchto činností bylo oddělení i v přímém kontaktu s klienty. Od roku [Anonymizováno] do roku [Anonymizováno] žalobce pracoval jako [pracovní pozice] v oblasti tzv. [oblast] na projektu klientského korporátního portálu – součástí této práce bylo mj. dotazování klientů na jejich potřeby (prokázáno účastnickou výpovědí žalobce a zčásti rovněž výpovědí svědka [jméno FO]).

25. Cca od července 2017 žalobce – stále na pozici [pracovní pozice] [pracovní pozice] – začal působit v tehdy relativně nově vzniklém [název týmu] znalostí trhů a trendů ([název týmu], dále též „[název týmu]“) v týmu vedeném [jméno FO]. Hlavním úkolem [název týmu] bylo mapování [anonymizováno] trhu: co se děje na trhu, co dělá konkurence, jaké produkty nabízejí jiné [žalobkyně] apod. (prokázáno výpovědí svědka [jméno FO] a účastnickou výpovědí žalobce).

26. Žalobce se měl původně v [název týmu] podílet právě na mapování [anonymizováno] trhu, následně se však po dohodě s ředitelkou organizačního útvaru [jméno FO] od léta 2017 zapojil do programu [projekt] (prokázáno výpověďmi svědků [jméno FO] a [jméno FO] a účastnickou výpovědí žalobce). II.1.3 Program [projekt]

27. V letech 2017–2018 program [projekt] nebyl představován žádnou formální organizační jednotkou s vedoucím, byli do něj zapojení lidé (celkem cca 30–40 zaměstnanců) napříč [žalobkyně]. Žalobce zůstal součástí [název týmu] a účastnil se i jeho pracovních porad. Formálně práci nadále žalobci zadával [právnická osoba], v praxi tato práce vyplývala z meetingů v rámci programu, kde se rozdělovala. Program [projekt] zastřešoval pan [jméno FO], ten však nebyl formálním nadřízeným žalobce. Cíle žalobci stanovoval [právnická osoba] podle jeho návrhu a hodnocení prováděl [právnická osoba] v kooperaci s panem [jméno FO] a rovněž na základě vyjádření od kolegů (prokázáno výpovědí svědků [jméno FO] a [jméno FO]).

28. Program [projekt] u žalované vznikl v roce 2017 a sdružoval do sebe více dílčích projektů. V souvislosti s přijetím Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. [Anonymizováno], o [Anonymizováno] ([Anonymizováno] – dále jen „[hodnota]“), tento program řešil, jak se má žalovaná přizpůsobit požadavkům směrnice. Ta bankám mj. ukládala povinnost do jisté míry zpřístupnit data se souhlasem klientů třetím stranám a v návaznosti na to se program snažil vytvořit a naplňovat strategii [žalobkyně] a nastavit vnitřní procesy ve vztahu k tomuto otevřenému [Anonymizováno]. (prokázáno výpověďmi svědků [jméno FO] a [adresa] a účastnickou výpovědí žalobce). V rámci toho [žalobkyně] potřebovala mj. řešit udržení klientů, připravit datové modely ohledně sdílení dat klienty, připravit retenční scénáře či navazující marketingové strategie (prokázáno účastnickou výpovědí žalobce).

29. V rámci programu [projekt] se žalobce podle písemného plánu projektu podílel na projektu „[projekt], v jehož rámci mu byla přidělena 1) role „[Anonymizováno]“, na niž měl dle plánu zdrojů projektu v období od října 2017 do [Anonymizováno] 2018 vyhrazeny 4 člověkodny měsíčně, od března do června 2018 10 člověkodnů měsíčně a od července do prosince 2018 5 člověkodnů měsíčně a 2) role „vlastník procesu“, na niž měl dle plánu zdrojů projektu v období od října 2017 do července 2018 vyhrazených 10 člověkodnů měsíčně. Projekt byl plánován jen do prosince 2018 (prokázáno dokumentem „[Anonymizováno] – [projekt] – [Anonymizováno]“, seznamem zaměstnanců v programu [projekt] a výňatkem z prezentace „strategie a pozice [žalobkyně] v oblasti [hodnota]“). Další 2 člověkodny měsíčně měl žalobce v rámci programu [projekt] v období od října 2017 do prosince 2018 vyhrazeny v projektu, „[projekt]“ (prokázáno dokumentem „[Anonymizováno] – [projekt] – [projekt], seznamem zaměstnanců v programu [projekt] a výňatkem z prezentace „strategie a pozice [žalobkyně] v oblasti [hodnota]“).

30. Žalobce se v rámci programu [projekt] zabýval tzv. defenzivní a retenční strategií spočívající v obraně před ovlivněním a přetahováním klientů [žalobkyně] třetími stranami a k udržení klientů. V rámci toho žalobce vykonával mj. následující vzájemně provázané úkoly: - příprava alertů sloužících k monitoringu chování klientů v případě kontaktu se třetí stranou, které „varují“ obchodníky při stanovených událostech týkajících se sdílení dat s třetími stranami, - reporting, sloužící k vytvoření přehledu klientů, kteří odsouhlasili přístup třetích stran k datům, daných třetích stran a zpřístupněných dat, - scoring, tj. vyhodnocování obchodního rizika v případě, kdy klienti začnou využívat služby třetí strany, - rating třetích stran – tj. jejich hodnocení z hlediska přetahování klientů. (Prokázáno výpovědí svědka [jméno FO] a účastnickou výpovědí žalobce a rovněž výpovědí svědka [jméno FO].)

31. Od podzimu 2017 byl žalobce v praxi do programu zapojen stále více, až nakonec program vytěžoval cca 80–90% žalobcovy kapacity (prokázáno výpovědí svědka [jméno FO] a rovněž níže uvedenými project resource plans a výpovědí svědka [adresa]).

32. Uvedenému v zásadě odpovídaly také interně nastavené cíle žalobce pro účely vnitřního hodnocení. Těmi bylo pro rok 2017: - [Anonymizováno] segment – změnový program a podpora [Anonymizováno] ([Anonymizováno], [právnická osoba], sektorová agenda /[Anonymizováno]/, podpora [Anonymizováno]); váha [Anonymizováno] %; - [Anonymizováno] (Nová agenda. Publikace case studies. Pilot říjen 2017); váha [Anonymizováno] %; - [hodnota] retence (Příprava [hodnota] na novou směrnici v oblasti [Anonymizováno]. Reporting z pohledu businessové logiky, uživatelské a retenční scénáře); váha [Anonymizováno] %; - [hodnota] [anonymizováno] Premium (Příprava [hodnota] na novou směrnici v oblasti [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Reporting z pohledu businessové logiky, uživatelské a retenční scénáře); váha [Anonymizováno] %; - Kapacitní model v [Anonymizováno] segmentu (update modelu dle nového operačního modelu /konec 2017/ související analýzy, podpora [Anonymizováno]); váha [Anonymizováno] %. (Prokázáno přehledem cílů žalobce pro období od [datum] do [datum] – [Anonymizováno] agreement [Anonymizováno])

33. Pro první pololetí roku 2018 pak měl žalobce nastaveny následující kvantitativní cíle: - [hodnota] reporting, generace 1, 2, 3; váha [Anonymizováno][Anonymizováno]%; - Retenční alerty pro oblast [hodnota]; váha [Anonymizováno] %; - [jméno FO] v oblasti [hodnota]; váha [Anonymizováno] %; - Scoring [Anonymizováno]; váha [Anonymizováno] %; - [Anonymizováno]; váha [Anonymizováno] %; - [Anonymizováno] a report [hodnota]; váha [Anonymizováno] %. (Prokázáno přehledem cílů žalobce pro období od [datum] do [datum] – [Anonymizováno].)

34. V listopadu 2018 žalovaná rozhodla o přesunu [Anonymizováno] mil. Kč z rozpočtu programu [projekt] pro rok 2018 do roku 2019 s tím, že aktivity programu by měly skončit do [datum], ač původně měly končit již [datum]. V roce 2019 již ovšem žádné prostředky nebyly alokovány na projekt „[projekt] [projekt]“ v rámci programu [projekt] (prokázáno e-mailovou komunikací z [datum]. a [datum] mezi [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO] a [jméno FO]. Skutečnost, že program [projekt] jako celek nebyl k [datum] zcela ukončen byla potvrzena též výpovědí svědka [adresa]).

35. Ač tedy některé části programu [projekt] pokračovaly přinejmenším do [datum], projekt zahrnující tvorbu defenzivní a retenční strategie v rámci programu [projekt] formálně – a z hlediska vnitřního financování – k [datum] skončil. I po tomto datu se však v dané oblasti odstraňovaly chyby a prováděly určité „dodělávky“ (prokázáno výpovědí svědka [jméno FO]). Sám žalobce pak svou práci v rámci programu [projekt] považoval k [datum] za nedokončenou. V době, kdy byl žalobce po tomto datu na překážkách v práci, dobíhaly testy v rámci reportingu, dořešovaly se retenční scénáře, CRM [Anonymizováno], převedení alertů a warningů do nového systému v rámci přechodu na [Anonymizováno] (prokázáno účastnickou výpovědí žalobce a rovněž níže odkazovanou e-mailovou komunikací žalobce s kolegy z ledna a února 2019).

36. Dne [datum] předal žalobce agendu svému nadřízenému [jméno FO], projektovému manažerovi týmu [název týmu] znalostí trhů a trendů – v rámci toho žalobce a pan [jméno FO] podepsali protokol o předání, jehož přílohu tvořil seznam předávaných činností – podle něj byly předávány následující činnosti: [hodnota] reporting (vývoj a popis nových datových typů v souvislosti s [hodnota], vývoj [hodnota] reportů [divize žalobkyně], testování, údržba, zajišťování přístupu k reportům, schůzky, workshopy s příslušnými interními útvary, workshopy s obchodní sítí, podpora reportů pro obchodní síť, stand-ups / statusy projektu [projekt]) [hodnota] retenční alerty (vývoj, implementace alertů nad korporátními klienty, v úvodní fázi manuálně na základě reportů a další interních dat (aktuální stav), ve druhé fázi automatizovaný export [Anonymizováno] souborů na sdílený disk, dále manuální zpracování (ve vývoji), ve třetí fázi alerty prostřednictvím [Anonymizováno] dynamics (ve vývoji), schůzky, workshopy s příslušnými interními útvary, workshopy s obchodní sítí, podpora pro alerty směrem k obchodním jednotkám, stand-ups /statusy projektu [projekt]) obchodní scoring [Anonymizováno] (zvážení obchodního rizika a zajištění konsenzu ([Anonymizováno]) nad přidělenými hodnotami, zadání scoringu přes [Anonymizováno], „[Anonymizováno]“ do [Anonymizováno], údržba přidělených hodnot, zajištění info/zkušenosti z reálného chování aplikací třetích stran pro scorování) a sektorové [Anonymizováno] v [Anonymizováno] (podpora pro sektorové [Anonymizováno], analytika nad měsíčním exportem změn do sektorového [Anonymizováno] v [Anonymizováno]). (Prokázáno předávacím protokolem z [datum] včetně Seznamu převáděných činností.)

37. Z takto předaných činností se [jméno FO] následně věnoval pouze ratingu nově přihlášených třetích stran ohledně nebezpečí přetahování klientů, tato činnost mu zabrala cca 1–2 hodiny měsíčně. Žalobcem vytvořené alerty a reporty [jméno FO] sám nepoužíval. Cca v listopadu 2019 [jméno FO] předal žalobcem připravený seznam převáděných činností [útvar] [projekt] (prokázáno výslechem svědka [jméno FO]). II.2 Obecně k organizačním změnám u žalované a informování o nich II.2.1 Organizační změny v souvislosti s přechodem na „[Anonymizováno]“ a se zrušením pracovního místa žalobce 38. Na své schůzi [datum] přijalo představenstvo žalované usnesení č. [hodnota], kterým jako součást vytvoření „[projekt]“ schválilo převedení části [žalobkyně] na nový, agilní způsob řízení, který bude spojen s novou organizační strukturou a katalogem pracovních míst a schválilo s účinností od [datum] v rámci divizí [hodnota], [hodnota] a [hodnota] vytvoření devíti nových jednotek označovaných jako „[projekt]“; současně jmenovalo konkrétní osoby do pozice „[projekt]“. Takto vytvořilo mj. [projekt] [útvar] vedený [jméno FO], [projekt] [útvar] [projekt] vedený [adresa], [projekt] vedený [jméno FO] a [projekt] [projekt] vedený [jméno FO] (prokázáno výňatkem ze zápisu z 22. schůze představenstva žalované včetně překladu do českého jazyka).

39. Přechod na agilní způsob řízení v jádru spočívá ve zrušení klasické hierarchické struktury a v jejím nahrazení multidisciplinárními cca desetičlennými autonomními „[Anonymizováno]“ ([skupina]). Ty se pravidelně setkávají, nemají formálního vedoucího a jsou vždy zaměřeny na konkrétní úkol, výsledky své práce samy testují s klienty. [skupina] věnující se téže klientské potřebě jsou dále sdruženy do [útvar] o velikosti do 150 osob. Cílem [Anonymizováno] je větší zaměření na klienta a rychlejší dodávky (prokázáno výpovědí svědků [jméno FO] a [jméno FO], textem článků „Proč se musíme změnit i na centrále z [datum] a „[anonymizováno] – Jak se změníme“ a prezentaci [anonymizováno]).

40. Při vývoji produktů v agilní struktuře je oproti tradiční hierarchické struktuře rozdíl mj. v tom, že se vývoj v agilní struktuře snaží nedívat odděleně na jednotlivé produkty, ale komplexně se dívat na životní cyklus klienta, klientskou cestu. Samořídící tým v agilní struktuře obsahuje různé pozice potřebné k vývoji od obchodních až např. po IT, včetně [nový druh práce] a tým se soustředí na jednu dodávku namísto toho, aby se propojovaly útvary napříč [žalobkyně] (prokázáno výpovědí svědka [jméno FO]).

41. V průběhu roku 2018 byla postupně vyhlašována výběrová řízení na pozice v nové organizační struktuře, a to počínaje vedoucími pozicemi [projekt] leadů a pokračuje postupně hierarchicky nižšími pozicemi (prokázáno výpověďmi svědků [jméno FO] a [jméno FO]). [právnická osoba] žalovaná zveřejňovala nejprve na 14 dní na intranetu a následně v případě nedostatku zájemců i externě (prokázáno výpovědí svědkyně [jméno FO]). Např. do výběrového řízení na pozice [nový druh práce] v [Anonymizováno] [útvar] se hlásili i zájemci zvenčí. U výběrových řízení na některé další pozice, jako např. product owneři či agilní kouči měla žalovaná o lidi zvenku přímo zájem, neboť [Anonymizováno] představuje významnou změnu mentality (prokázáno výpovědí svědka [jméno FO]).

42. Rozhodnutím č. [hodnota] z [datum] – racionalizačním opatřením – rozhodla ředitelka organizačního útvaru [hodnota] [útvar] [jméno FO] s odkazem na usnesení představenstva žalované č. [hodnota] s účinností od [datum] o zrušení [Anonymizováno] pracovních míst v uvedeném organizačním útvaru, včetně [Anonymizováno] pracovních míst [pracovní pozice] [pracovní pozice]. Přílohou tohoto rozhodnutí byl seznam zaměstnanců na rušených pracovních místech včetně žalobce (prokázáno rozhodnutím ředitelky organizačního útvaru [hodnota] č. [hodnota] z [datum]). 43. [jméno FO] zastávala danou pozici ředitele organizačního útvaru [útvar] od [datum] (prokázáno manažerskou smlouvou [jméno FO] z [datum]), v pracovněprávních věcech přitom byli oprávněni právně jednat vedoucí zaměstnanci na 1. stupni řízení vůči vedoucím zaměstnancům na 2. a 3. stupni řízení a zaměstnancům, které řídí, a vedoucí zaměstnanci na 2. stupni řízení vůči vedoucím zaměstnancům na 3. stupni řízení a zaměstnancům, které řídí (prokázáno organizačním řádem [Jméno žalované]). Útvar [hodnota] [útvar] spadal přímo pod úroveň [Anonymizováno], [divize žalobkyně] 3 Korporátní bankovnictví a finanční trhy (prokázáno organigramem ke dni [datum]).

44. Žalovaná prováděla rovněž další organizační změny účinné v období od [datum] a později zahrnující rušení [pracovní pozice] [pracovní pozice] – zatímco k [datum] pracovalo na této pozici [Anonymizováno] zaměstnanců žalované, z toho [Anonymizováno] na pozici [pracovní pozice] [pracovní pozice], k [datum] již pracovalo na [pracovní pozice] [pracovní pozice] pouze [Anonymizováno] zaměstnanců žalované, z toho [Anonymizováno] na pozici [pracovní pozice] [pracovní pozice] (prokázáno vyjádřením žalované – zaměstnankyň [jméno FO] a [jméno FO] –z [datum], dodatkem č. [hodnota] z [datum] k rozhodnutí [projekt] leada [útvar] [projekt] č. [hodnota] z [datum], rozhodnutím člena představenstva [divize žalobkyně] č. [hodnota][Anonymizováno] z [datum], rozhodnutím člena představenstva [divize žalobkyně] [divize žalobkyně] č. [hodnota] z [datum], rozhodnutím [projekt] leada [útvar] [projekt] č. [hodnota] z [datum], rozhodnutím člena představenstva žalované pro [divize žalobkyně] 3 č. [hodnota] z [datum], rozhodnutím [projekt] leada [útvar] [projekt] č. [hodnota] z [datum], rozhodnutím [projekt] leada [útvar] [skupina] č. [hodnota] z [datum], rozhodnutím ředitele organizačního útvaru [hodnota] č. [hodnota] z [datum], rozhodnutím ředitele organizačního útvaru [hodnota] č. [hodnota] z [datum], rozhodnutím ředitele organizačního útvaru [hodnota] č. [hodnota] z [datum], rozhodnutím [projekt] leada [útvar] [skupina] č. [hodnota] z [datum] a rozhodnutím [projekt] leada [útvar] [projekt] č. [hodnota] z [datum]).

45. Mezi [datum] a [datum] poklesl celkový počet zaměstnanců žalované, a to jak v rámci centrály (z [Anonymizováno] na [Anonymizováno]), tak celkově (z [Anonymizováno] na [Anonymizováno]). (Prokázáno sdělením Útvaru personální služby žalované z [datum].)

46. V době, kdy zaměstnanci z původní organizační struktury opouštěli své původní pracovní pozice, předávali popis svých dosavadních činností a ty byly následně namapovány na nové [Anonymizováno] a [skupina]. Po začátku činnosti pak mezi úkoly těchto [skupina] patřilo rozdělit si práci, popř. její část předat jinému [skupina] či ji zamítnout, aby byla zcela zrušena (prokázáno výpovědí svědka [adresa]). II.2.2 Informování zaměstnanců o organizačních změnách 47. Debaty o novém způsobu řízení u žalované probíhaly od roku 2017. Nejpozději od června 2018 byli zaměstnanci mj. na řadě meetingů a pracovních snídaní informováni o tom, že stávající organizační útvary se budou rušit a budou nahrazeny novou strukturou a že na nové pozice budou vypsána výběrová řízení, do kterých se mohou hlásit i stávající zaměstnanci, přičemž kdo nenajde místo v nové organizační struktuře, dostane výpověď. Informace o organizačních změnách byly také zveřejněny na intranetu žalované (prokázáno výpověďmi svědků [jméno FO], [jméno FO], [adresa] [jméno FO]). Řady informačních meetingů o organizačních změnách se aktivně zúčastnil též žalobce (prokázáno výpovědí svědkyně [jméno FO] a účastnickou výpovědí žalobce).

48. Na schůzce [datum] informovaly ředitelka organizačního útvaru [hodnota] [tituly před jménem] [jméno FO] a HR Bussines Partner [tituly před jménem] [jméno FO] zaměstnance o tom že s ohledem na přechod na agilní uspořádání v souvislosti s vznikem [anonymizováno] žalovaná staví nové [Anonymizováno], definuje [skupina] a také způsob spolupráce a fungování týmů. Důsledkem takové změny je i rušení stávajících pracovních míst a vznik do nových rolí s takovou skladnou skladbou dovedností a kompetencí které jsou potřebné pro fungování v nových agilních týmech. V souvislosti s tím budou stávající pracovní místa zaměstnanců zrušena nejpozději k [datum], resp. pravděpodobně k [datum], kdy by měly korporátní [Anonymizováno] převzít činnosti dosavadních útvarů. Současně byli zaměstnanci vyzváni, aby se přihlásili na nově vypsané pracovní pozice, pokud tak již neučinili, popřípadě pokud neuspěli v dosavadních výběrových řízeních. Rovněž jim bylo sděleno, že rozhodnou-li se jinak či ve výběrovém řízení neuspějí, bude následovat předání výpovědi a následně poběží dvouměsíční výpovědní doba (prokázáno písemným sdělením [jméno FO] a [jméno FO] shrnujícím obsah schůzky z [datum]).

49. E-mailem z [datum] sdělila [tituly před jménem] [jméno FO] zaměstnancům z organizačního útvaru [hodnota] v návaznosti na předcházející schůzku z [datum] dodatečné informace k „převodu činností útvaru [hodnota] do [útvar] [útvar] [útvar]“ – konkrétně sdělila, že oproti původně avizovanému datu došlo k posunu předání výpovědí k [datum], takže k ukončení pracovních poměrů dojde k [datum] s tím, že předpokládané spuštění obou korporátních [útvar] je plánováno na [datum]. Předání výpovědí se přitom týká pouze těch, jejichž činnost má být převedena do [útvar] a kteří si nenajdou během následujících 2 měsíců jiné uplatnění, ať už ve [projekt] či v jiné části [žalobkyně] (prokázáno e-mailem [jméno FO] z [datum]).

50. E-mailem z [datum] [jméno FO] informovala zaměstnance organizačního útvaru [hodnota], že předcházející informace a potenciální předání výpovědi se týká jen těch, jejichž činnost přechází do [útvar] [útvar] [útvar], nevztahuje se tedy na ty, kdo budou přecházet do jiných [útvar] ([jméno FO]) nebo budou převedeni do jiných útvarů v rámci [divize žalobkyně] (prokázáno e-mailem [jméno FO] z [datum]).

51. O organizačních změnách v souvislosti s přechodem na „[Anonymizováno]“ byli zaměstnanci žalované informováni také na intranetu žalované a prostřednictvím prezentace [anonymizováno] (prokázáno printscreenem článků „[anonymizováno]“ z [datum] a „[anonymizováno] z [datum] z intranetu žalované, textem článků „[Anonymizováno] z [datum] a „[anonymizováno]“ a prezentaci [anonymizováno]). II.3 K činnostem [projekt] po organizačních změnách 52. V rámci organizačních změn vznikl u žalované rovněž nový [projekt] (kam spadalo řízení a vývoj produktů pro [anonymizováno] používaná třetími subjekty a vývoj produktů v oblasti [Anonymizováno]). V tomto útvaru působili od [datum] mj. 2 zaměstnanci na pozici [nový druh práce] zabývající se vývojem produktů, od [datum] 3 takoví zaměstnanci (prokázáno vyjádřením [Jméno žalované]., k počtu zaměstnanců s druhem práce [nový druh práce], které vykonávali činnost vývoj produktů, ze dne [datum]). [projekt] Leadem [útvar] [projekt] se stal [datum] pan [jméno FO] (prokázáno výpovědí svědka [jméno FO]). 53. [projekt] [projekt] obecně odpovídá mj. za řízení obchodního vztahu s „[Anonymizováno]“ („[Anonymizováno]“) dle směrnice [hodnota] ([anonymizováno]), koordinaci korporátu – retailu – IT v přístupu ke spolupráci s [Anonymizováno], včetně monitoringu, vyhodnocování přistupujících TPP po účinnosti [hodnota], spolupráci na přípravě nových produktů/služeb identifikovaných dle potřeb [Anonymizováno], koordinaci a řízení návrhů inovací za retailové i korporátní [Anonymizováno], monitoring a vyhodnocování realizovaných inovací včetně návrhů změn, strategii, inovace a vývoj produktů v oblasti [projekt], koordinaci mezi Corporate – Retail – IT v podnikatelském přístupu ke klientům a partnerům v oblasti otevřeného bankovnictví vývoj a ověřování nových prototypů v oblasti plateb, definici marketingu a kampaň pro [projekt] a související aktivity, vývoj produktů a řízení změn produktů v souladu se strategickými cíli včetně definice rozsahu a parametrů produktové podpory, produktové portfolio a návrhy strategie jeho rozvoje v dané oblasti, vlastnictví, vývoj, standardizaci a optimalizaci produktových procesů, dosažení rozvojových cílů v rámci produktového portfolia, řízení dodávek produktů od třetích stran včetně zajištění smluvních vztahů s dodavateli, analýzy a vyhodnocování trhu z produktového hlediska, analýzy, vyhodnocování a řízení životního cyklu jednotlivých produktů a jejich efektivnosti, definici finanční obchodního plánu a cenové politiky pro produkty, konkurenceschopnost produktů se ohledem na potřeby jednotlivých segmentů, definici cílů pro marketing v oblasti daného produktu, řízení vztahů s dodavateli pro oblast nových technologií čárkám řízení vztahu správu smluv a komunikaci s externími partnery v oblasti rozvoje a výzkumu elektronického přístupu k [anonymizováno] službám (prokázáno popisem činnosti [útvar] [projekt]). 54. [projekt] po svém vzniku využíval výsledky práce programu [projekt], v němž docházelo k nastavování procesů a aplikací – včetně žalobcem vytvořených reportů, alertů a scoringu – jako svůj pracovní nástroj. Žalobcem vytvořené alerty používal také [projekt]. Do práce [útvar] [projekt] byl zapojen celkově nižší počet osob než předtím do projektu [projekt] (prokázáno výpověďmi svědků [jméno FO] a [jméno FO] a částečně rovněž [jméno FO]). II.4 K druhům práce Specialista rozvoje obchodu a Specialista zákaznické cesty II.4.1 Vymezení druhů práce v katalogu prací 55. Druh práce specialista rozvoje obchodu ([pracovní pozice]) byl katalogu prací žalované definován tak že „odpovídá za veškeré činnosti spojené s analýzou produktů (či svěřené oblasti), jejich vývojem a související metodologií s cílem zajišťovat plynulé a efektivní řízení procesu vývoje produktů až po jejich implementaci, získávat zpětnou vazbu, naplňovat obchodní strategie a maximalizovat dlouhodobý provozní zisk [žalobkyně]. Odpovídá za související administrativně evidenční správní činnosti a odpovídající výkaznictví.“ V bližší charakteristice druhu práce [pracovní pozice] [pracovní pozice] – Specialista rozvoje obchodu IV zde bylo dále stanoveno že „samostatně zabezpečuje nebo koordinuje komplexní a vysoce odborné činnosti spojené s analýzou produktů/[útvar] kanálů, jejich vývojem, související metodologií a implementací; zodpovídá za tvorbu a efektivitu nejdůležitějších/strategických/komplexních produktů/segmentů/ [útvar] kanálů, vytváření související metodologie, implementaci produktů/[útvar] kanálů, monitoring schopnosti a vyhodnocení efektivnosti produktů/[útvar] kanálů a návrh zpětné vazby a navrhuje související marketingové, cenové a obchodní politiky a plány; zodpovídá za správné nastavení [útvar] mixu produkt–segment–[útvar] cesta pro maximální využití obchodního potenciálu a související plnění obchodních plánů; aktivně řídí procesy, parametry a podmínky jednotlivých produktů a služeb tak aby uspokojovaly jednotlivé potřeby a očekávání jednotlivých skupin zákazníků a aktivně řídí strategii tvorby ceny jednotlivých produktů a služeb; aktivně spolupracuje s ostatními částmi [žalobkyně] v rámci vývoje a/nebo správy jednotlivých produktů a služeb; může řídit/koordinovat jednotlivé projekty v dané oblasti lomeno problematice; může vést/koučovat/koordinovat skupinu spolupracovníků na základě vlastních rozsáhlých zkušeností a dlouholeté praxe; provádí/zabezpečuje činnosti v oblasti školení a vzdělávání zaměstnanců [žalobkyně] v rámci profesní působnosti, odbornosti a specializace.“ (prokázáno pracovní náplní pozice [pracovní pozice] [pracovní pozice] z katalogu prací žalované aktualizovaného [datum]).

56. Druh práce [nový druh práce] vzniklý [datum] byl v katalogu prací žalované definován tak, že „neustále pracuje na optimalizaci a inovování produktů, zákaznických cest a zákaznické zkušenosti. Je spoluzodpovědný za to, aby [žalobkyně] zákazníkům vždy nabízela nejlepší možnou a konzistentní zkušenost a umožnila jim se snadno, rychle a efektivně starat o zdraví jejich [anonymizováno]. Formuluje zákaznické, obchodní a produktové požadavky pro stávající i nové produkty, služby, kanály a procesy (vývoj, správa a údržba) v rámci jednoho nebo více segmentů s cílem dosáhnout optimální zákaznické zkušenosti napříč zákaznickým cyklem." V bližší charakteristice druhu práce [nový druh práce] zde bylo dále stanoveno že „zná a navrhuje relevantní [anonymizováno] produkty, služby, kanály a procesy; zná a mapuje aktuální zákaznickou zkušenost prostřednictvím zákaznické cesty daného [útvar] s detailní znalostí části cesty, za kterou odpovídá daný [skupina]; navrhuje budoucí zákaznickou zkušenost prostřednictvím zákaznické cesty daného [útvar] se detailním zaměřením na části cesty, za kterou odpovídá daná [skupina]; spolu-definuje dopady navrhovaných řešení do procesů, lidí, systému a dat; definuje persony – tj. profil „fiktivního“ zákazníka reprezentujícího určitou skupinu klientů, pro které navrhuje daná řešení; v rámci designu nových produktů, služeb, procesů a kanálů uplatňuje designové principy zákaznické zkušenosti [žalobkyně] ([žalobkyně] [Anonymizováno]); vytváří hypotézy a připravuje user stories, tj. co, pro koho a proč navrhujeme v rámci jednotlivých sprintů; připravuje prototypy navrhovaných řešení a testuje je se zákazníky; připravuje podklady pro zákaznické průzkumy, realizuje je (s pomocí externích agentur), analyzuje výstupy a na jejich základě navrhuje další kroky; propojuje svět zákaznické zkušenosti a finančních výsledků daných řešení; aktivně hledá a přináší do [žalobkyně] inovace a nové trendy za svojí oblast; může se věnovat propojování návrhů zákaznické zkušenosti (externího klienta) s návrhem zaměstnanecké zkušenosti (interního klienta– zaměstnance); získává a zlepšuje své odborné znalosti v oblasti UX (user experience, tj. návrh konkrétního uživatelského rozhraní, obrazovek, atd.); provádí uživatelské akceptační testy (UAT); může poskytovat mentoring pro méně zkušené kolegy.“ (Prokázáno pracovní náplní pozice [nový druh práce] z katalogu prací žalované od [datum].[Anonymizováno] II.4.[právnická osoba] vývoji produktů zaměstnanci na nově vzniklé pozici [nový druh práce]

57. I po provedení organizačních změn u žalované nadále probíhala činnost spočívající ve vývoji produktů, kterou se zabývali mj. zaměstnanci s druhem práce [nový druh práce]. Konkrétně tato činnost probíhala v [projekt]: - [Anonymizováno], kam spadal vývoj produktů a služeb v oblasti digitálního prodeje pro klienty retailového [Anonymizováno]. V tomto [útvar] působilo k [datum] 5 zaměstnanců na pozici [nový druh práce] zabývajících se vývojem produktů, od [datum] 7 takových zaměstnanců, od [datum] 8 takových zaměstnanců a od [datum] 9 takových zaměstnanců (prokázáno vyjádřením [Jméno žalované]., k počtu zaměstnanců s druhem práce [nový druh práce], které vykonávali činnost vývoj produktů, ze dne [datum] a popisem činnosti [útvar] [útvar]). - [Anonymizováno], kam spadal vývoj produktů a služeb v oblasti digitálního prodeje pro klienty retailového [Anonymizováno] a vývoj produktů a řízení změn produktů v souladu se strategickými cíli. V tomto [útvar] působilo k [datum] 18 zaměstnanců na pozici [nový druh práce] zabývajících se vývojem produktů, od [datum] 19 takových zaměstnanců a od [datum] 20 takových zaměstnanců (prokázáno vyjádřením [Jméno žalované]., k počtu zaměstnanců s druhem práce [nový druh práce], které vykonávali činnost vývoj produktů, ze dne [datum] a popisem činnosti [útvar] [projekt]). - [projekt], kam spadala mj. spolupráci na přípravě nových produktů/služeb identifikovaných dle potřeb TPP. V tomto [útvar] působili od [datum] 2 zaměstnanci na pozici [nový druh práce] zabývající se vývojem produktů a od [datum] 3 takoví zaměstnanci (prokázáno vyjádřením [Jméno žalované]., k počtu zaměstnanců s druhem práce [nový druh práce], které vykonávali činnost vývoj produktů, ze dne [datum] a popisem činnosti [útvar] [projekt]). - [útvar] (kam spadal vývoj produktů a řízení změn produktů pro oblasti denního bankovnictví, financování spotřeby a rezerv). V tomto útvaru působilo k [datum] 10 zaměstnanců na pozici [nový druh práce] zabývajících se vývojem produktů, od [datum] 9 takových zaměstnanců, od [datum] 14 takových zaměstnanců, od [datum] 20 takových zaměstnanců a od [datum] 23 takových zaměstnanců (prokázáno vyjádřením [Jméno žalované]., k počtu zaměstnanců s druhem práce [nový druh práce], které vykonávali činnost vývoj produktů, ze dne [datum]). [projekt] [útvar] and Lending obecně odpovídá mj. za podporu uživatelů [Anonymizováno] a [hodnota], analýzu podílů bank [žalobkyně] v jednotlivých produktových oblastech týkajících se CM pro jednotlivé korporátní klienty, analýzu potřeb v oblasti produktů spojených s řízením klientského cashflow a likvidity, metodické řízení produktů hypotéky právnickým osobám to zajišťované oblasti, návrhy na úpravy cen produktů financování a souvisejících [anonymizováno] služeb v oblasti korporátního bankovnictví, návrhy nestandardních produktových řešení pro korporátní klientelu, produktový reporting v dané oblasti, vývoj, řízení a modifikaci produktů financování a souvisejících služeb komerčního bankovnictví včetně zpracování produktových listů, získávání zpětné vazby od klientů pro účely analýzy potřeb v oblasti produktů CM, byznys vlastnictví klíčových projektů v oblasti daného segmentu, retailové produktové portfolio a návrhy strategie v oblasti jeho rozvoje, ve stanovených oblastech dále vývoj produktů a řízení změn produktů v souladu se strategickými cíli včetně definice rozsahu a parametrů produktové podpory, PNL těchto produktů byznys vlastně z těch klíčových projektů v této oblasti, produktové portfolio a návrhy strategie jeho rozvoje v dané oblasti, vlastnictví, vývoj, standardizaci a optimalizaci produktových procesů, dosažení rozvojových cílů v rámci produktového portfolia, řízení dodávek produktů od 3. stran včetně zajištění smluvního vztahu s dodavateli, analýzy a vyhodnocování trhů z produktového hlediska, analýzy vyhodnocování a řízení životního cyklu jednotlivých produktů a jejich efektivnosti, definice finanční obchodního plánu a cenové politiky pro produkty, konkurenceschopnost produktů s ohledem na potřeby jednotlivých segmentů čárkám definice cílů pro marketing v oblasti daného produktu (prokázáno popisem činnosti [útvar] [útvar] [útvar]).

58. Dle organizačních dokumentů žalované spadala činnost vývoje produktů rovněž pod [útvar] [útvar] (konkrétně pro „oblast bydlení“). Tato činnost se však nakonec v praxi nerealizovala a v daném útvaru přinejmenším do srpna 2019 nepracovali žádní zaměstnanci na pozici [nový druh práce]. [útvar] obecně odpovídá mj. za korporátní produktové portfolio a návrhy strategie v oblasti a rozvoje, strategii cenotvorby korporátního bankovnictví, definici cílů pro marketing na korporátní segmenty, reporting pro zajišťované oblasti, řízení zákaznické zkušenosti, vytváření pozitivní interakce s klientem, spolupráci na tvorbě obchodních strategií a nástrojů jejich realizace, komunikaci produktů, produktových skupin a podporu prodeje (prokázáno vyjádřením [Jméno žalované]., k počtu zaměstnanců s druhem práce [nový druh práce], které vykonávali činnost vývoj produktů, ze dne [datum] a výpovědí svědka [jméno FO]). Vedle toho vývoj produktů a služeb (a to v oblasti digitálního prodeje) spadal též pod [útvar] (prokázáno popisem činností útvaru [útvar]).

59. Zaměstnanci na pozici [nový druh práce] působili v jednotlivých [projekt] a [skupina] v různém počtu podle zaměření těchto útvarů – pokud byly např. sqady zaměřeny na vývoj aplikací, působilo v nich velmi málo [nový druh práce]. Pokud byly naproti tomu zaměřeny na vývoj produktů, působilo jich zde více (prokázáno výpovědí svědka [adresa]). II.4.3 Výpovědi svědků a účastníka k druhu a náplni práce [pracovní pozice] a [nový druh práce]

60. K druhu a náplni práce zaměstnanců na pozicích [pracovní pozice] a [nový druh práce] se při svých výpovědích podrobně vyjadřovali rovněž svědci i žalobce:

61. Svědek [jméno FO] (team leader [název týmu] a později po organizačních změnách [nový druh práce] zařazený do [útvar]) uvedl k pozici [pracovní pozice], že „je to taková univerzální funkce. Ty konkrétní činnosti mohou být velmi rozmanité. Jde v podstatě o přípravu nových produktů. Může se to týkat jak systému, metodiky i jiných věcí“ K rozdílu mezi pozicemi [pracovní pozice] a [nový druh práce] pak uvedl: „Asi bude rozdíl v tom popisu. Já je přesně neznám. V praxi to ale nemá žádný význam. Jde o činnosti expertů, co mají vymýšlet, jak se má [žalobkyně] chovat vůči klientům a toto je těžké dostat do pracovní smlouvy. Vždy záleží, co konkrétní člověk dělá. Je to široké spektrum činností. To nikdo v popisu pracovních činností nemá. Když jsou nové potřeby, tak to převezme ten, kdo má kapacitu. Je to spíše o přístupu k práci než o přesném vymezení činností. Pozice v [projekt] mám za to, že mají jiné popisy, ale může tam být i dost shodných momentů. Agilní, to pak znamená, že lidi v týmu jeden den mohou dělat něco a za týden něco jiného. Ty úkoly mohou být velmi rozmanité, Je proto těžké toto porovnat.“ 62. Svědkyně [jméno FO] (HR Business Partner) k rozdílu mezi pozicemi [pracovní pozice] a [nový druh práce] uvedla: „u [nový druh práce] mám za to, že ten scope je širší, není to specializované na jednu věc. Dříve v původní bance měl každý svoji výseč. Teď ti noví lidé zasahují do více oblastí. Jsou tedy jiné požadavky na ně. Mají jiné pracovní náplně.“ K pozici [nový druh práce] pak svědkyně [tituly před jménem] [jméno FO] uvedla, že „je součástí samořiditelného týmu, jsou tam i analytici, testeři či vývojáři. Pracují na tvorbě produktů pro klienta. Zkoumají, jaké problémy klienty trápí. Mapují cestu klienta [žalobkyně]. Vyvíjejí nové produkty, aktualizují staré, podle toho, co jim vyleze z analýz zákaznických potřeb, např. aktualizují ceníky, vyvíjejí aplikace atd. Oproti ostatním členům samořiditelného týmu je [nový druh práce] zodpovědný za to, že je dodržena zákaznická cesta, je vyslyšen zákazník, že dojde k opravě toho, co zákazníka trápí, že je řešení pro zákazníka přínosem. (…) [nový druh práce] dává vstupy, co se týká klienta. Je prostředníkem mezi [žalobkyně] a obchodní sítí“ Dále pak uvedla, že [nový druh práce] může komunikovat s klienty, každodenně však pracuje s daty a získává informace prostřednictvím obchodní sítě. [nový druh práce] odpovídá za činnosti spojené s analýzou produktů, rovněž odpovídá za vývoj produktů a související metodologii, tam je ale primární odpovědnost product ownera. O [nový druh práce] se dle svědkyně [tituly před jménem] [jméno FO] nedá narozdíl od [pracovní pozice] říci, že odpovídá za veškeré činnosti spojené s analýzou produktů, neboť odpovídá pouze za činnosti některé.

63. Svědek [jméno FO] k pozici [nový druh práce] uvedl: „jak vyplývá z překladu samotného názvu, tedy expert na klientské cesty, se jedná o tvorbu, správu a rozvoj právě té klientské cesty, kdy se tedy mapuje cesta klienta [žalobkyně]. Podporuje se ta část té cesty, kdy ten klient má nějakou radost během té cesty. Pokud jsou tam nějaké strasti, tak to se snažíme samozřejmě eliminovat. Náplní této činnosti jsou třeba rozhovory s klienty, kdy se provádí zejména kvalitativní výzkum, tedy na co ti jednotliví klienti říkají, jak se jim to líbí, jak se jim to nelíbí. Rovněž se zde tvoří texty pro klienty a částečně také uživatelský design. Rovněž v malé části je to také podpora obchodníků. (…) Co se týče samotné oblasti, co budou tito lidé dělat, to určuje šéf toho [útvar], a co je samotným konkrétním obsahem té činnosti, to si pak určuje ten jednotlivý tým ([skupina])“. K porovnání pozice [nový druh práce] s prací žalobce dále svědek [jméno FO] uvedl: „Ten [nový druh práce] větším způsobem komunikuje s klientem. Jedná se zejména o ty klientské cesty. Já zde tedy spatřuji určitou disproporci. Nedokázal bych říct že, že by to byla nějaká přirozená [rodné přijmení] přechodu právě na toho [nový druh práce].“ 64. Svědek [jméno FO] k pozici [pracovní pozice] uvedl: „Řeknu to třeba na příkladu IT. Produktový specialista identifikuje potřebu produktu, kontaktuje IT s tím, co je potřeba a potom koordinuje jejich práce. Funguje to v zásadě jako projekt, na vývoji produktů se podílejí různé útvary, produktový specialista je ale koordinuje. Vy mu zadáte, že potřebujete třeba nějaký typ úvěru a on by to měl vyvinout tak, aby to fungovalo, mimo jiné i v souladu s regulací“ k pozici [nový druh práce] pak svědek [jméno FO] uvedl: „[nový druh práce] je ten, kdo zná klienta, má k tomu v podstatě tři zdroje:

1. Voice of Business, tzn., že se ptá pracovníků, kteří produkty prodávají, jak to vidí klienti, 2. ptá se přímo klientů na zpětnou vazbu a 3. pracují s daty. Dá se říci, že [nový druh práce] v podstatě stojí v botách klienta, dívají se na banku klientovým pohledem“. K porovnání obou pozic svědek uvedl „[nový druh práce] je daleko více zaměřený na poznání klienta, pracuje s nástroji poznání klientské cesty, i digitálními, pozná, jaké jsou klientské potřeby. Největší rozdíl je tedy schopnost poznat klienta. Na druhou stranu [nový druh práce] nepotřebuje ty koordinační schopnosti.“ 65. Žalobce při své účastnické výpovědi k porovnání pozic [pracovní pozice] a [nový druh práce] uvedl: „nevidím v tom podstatný rozdíl. Je to v podstatě jen agilní terminologie, jen způsob řízení práce, komunikace a spolupráce mezi těmi jednotlivými zaměstnanci, kdy se jedná o flexibilní strukturu bez nadřízeného, práci si řídí a rozděluje ten samotný tým.“ Dále žalobce při své účastnické výpovědi k pozici [pracovní pozice] uvedl: „to se může týkat různých produktových útvarů, může se to týkat kampaní, i ti dataři, kteří tam zatím pracují a mají tenhle popisek ve své funkci, tak vlastně přispívají k rozvoji obchodu. Můžete být v kontaktu s klienty, nemusíte, je to prostě různé a představa že by ‚[pracovní pozice]‘ popisovalo, zda je to specialista na úvěry (…), nebo je to specialista na transakce, tohle člověk neobsáhne. Jeden popis [pracovní pozice], to jsou naprosto rozdílné činnosti.“ K pozici [nový druh práce] pak žalobce uvedl „A to samé podobné je vlastně [nový druh práce]. Je to jen přejmenovaná pozice tak, aby to sedlo do nové organizační struktury, do toho [skupina].“ 66. Svědci [jméno FO], a [jméno FO] a rovněž žalobce při své účastnické výpovědi dále shodně vysvětlili, že pojmem zákaznická cesta je míněna cesta zákazníka [žalobkyně], resp. jeho životem – vývoj dané osoby, to, co ji může v životě potkat.

67. Ačkoliv se svědci/účastník v citovaných výpovědích zjevně vzájemně odlišují v názoru na míru podobnosti či odlišnosti zkoumaných pozic [pracovní pozice] a [nový druh práce], vyplývá tato odlišnost především z jejich rozdílné interpretace a hodnocení jednotlivých faktů, nikoliv ve faktické pravdivosti či nepravdivosti jednotlivých výpovědí. Po zhodnocení těchto výpovědí ve vzájemné souvislosti –jakož i v souvislosti s dalšími výše uvedenými zjištěními – tak bylo možno učinit několik základních závěrů o praktickém fungování pozic [pracovní pozice] v původní organizační struktuře žalované a pozice [nový druh práce] v nové agilní struktuře. Oběma pozicím je společná jejich poměrně univerzální povaha a skutečnost, že v jejich rámci může být vykonávána velmi široká škála činností a úkolů dle aktuálních potřeb a pokynů zaměstnavatele. Na obou těchto pozicích se zaměstnanci obvykle podílejí na tvorbě nových produktů či analýze produktů stávajících, popř. ale i jiné oblasti, a na obou v rámci této činnosti musí brát určitým způsobem v potaz klientské potřeby. Mezi pozicemi je však významná odlišnost v optice, s níž mají k vykonávaným činnostem přistupovat (která se odráží i ve vymezení náplně práce v katalogu prací), jakož i ve způsobu práce: zatímco [pracovní pozice] byl primárně zaměřen na analýzu či vývoj produktů (či jiné svěřené oblasti) a součástí této činnosti bylo z podstaty věci i zjišťování a zohledňování zákaznické zkušenosti, [nový druh práce] je primárně zaměřen na zjišťování a zohledňování zákaznické zkušenosti a s takto vymezenou optikou se podílí na analýze či vývoji produktů či jiné svěřené oblasti. Zatímco [pracovní pozice] fungoval v rámci standardní organizační struktury a koordinoval činnosti jednotlivých útvarů ve snaze vytvářet produkt, [nový druh práce] je členem samořiditelného [skupina] vytvářejícího produkt a v jeho rámci odpovídá za zohlednění zákaznické zkušenosti. II.[právnická osoba] výpovědi dané žalobci a prodloužení výpovědní doby žalobce II.5.1 Účast žalobce ve výběrových řízeních, předání agendy 68. Žalobce se v průběhu roku 2018 přihlásil do několika výběrových řízení na nově zřízená pracovní místa: V rámci [útvar] [útvar] se přihlásil [datum] do výběrového řízení na pozici Product owner, [datum] do výběrového řízení na pozici Expert na zákaznické cesty (segmentace) a téhož dne do výběrového řízení na pozici Expert na zákaznické cesty (CX, výzkum a reporting). Dále se žalobce přihlásil [datum] do výběrového řízení na pozici agilního kouče (prokázáno přehledem přihlášek žalobce do výběrových řízení z interního systému žalované).

69. E-mailem z [datum] (už po převzatí výpovědi z pracovního poměru) zaslal žalobce [jméno FO], [projekt] leadovi [útvar] – blíže nespecifikovaný předávací protokol a požádal o nominaci člena [útvar], kterému bude předávat agendu. [jméno FO] v reakci na to žalobci sdělil, že předávat nebude do [útvar], ale na [jméno FO], který organizačně zůstává pod [jméno FO]. S ním se má žalobce domluvit, které činnosti je potřeba převést (ty, co se musí dělat průběžně), pan [jméno FO] to přebere do doby, než se činnosti převedou do [projekt] [útvar] a pan [jméno FO] to s ním pak odsouhlasí (prokázáno e-mailovou komunikací žalobce a [jméno FO] z [datum]).

70. Dne [datum] předal žalobce agendu svému nadřízenému [jméno FO] (viz výše, prokázáno předávacím protokolem z [datum] včetně Seznamu převáděných činností a výslechem svědka [jméno FO]).

71. V lednu a únoru 2019 žalobce, ač na překážkách v práci, poskytoval kolegům dílčí e-mailové konzultace týkající se např. otázek alertů (v lednu 2019 např. nebyly dořešeny alerty při zhoršení scoringu třetí strany), reportingu (v lednu 2019 se v něm objevovala chybná data o počtu transakcí třetích stran) či generování produkčního klíče k „[hodnota]“, (prokázáno e-mailovou komunikací žalobce a [jméno FO] z 17. – [datum], e-mailovou komunikací žalobce s [jméno FO] a [jméno FO] z [datum], e-mailovou komunikací žalobce s [jméno FO] z 22.–[datum], e-mailovou komunikací žalobce a [jméno FO] z [datum], e-mailovou komunikací žalobce a [jméno FO] z [datum], e-mailovou komunikací žalobce a [jméno FO] z 14. – [datum], e-mailovou komunikací žalobce a [jméno FO] z [datum]); o další konzultace byl žádán též v březnu 2019, odmítl je však poskytnout s tím, že je ve výpovědi (prokázáno e-mailovou komunikací žalobce a [jméno FO] a žalobce z 15. – [datum]). Nadřízený [jméno FO] již v dané době žalobci úkoly nezadával (prokázáno výslechem svědka [jméno FO]).

72. Dne [datum] uzavřeli účastníci písemnou dohodu o prodloužení výpovědní doby, podle níž se účastníci dohodli na prodloužení výpovědní doby po výpovědi z pracovního poměru převzaté žalobcem [datum], a to do [datum] včetně. V písemném znění výpovědi nebyla vyjádřena žádná podmínka, na niž by prodloužení výpovědní doby bylo vázáno (prokázáno dohodou o prodloužení výpovědní doby z [datum]).

73. Dne [datum] žalovaná vyhlásila výběrová řízení na pozice [nový druh práce] se specifikacemi „Identity business models, payment business models a [anonymizováno]. (prokázáno přehledovou tabulkou vyhlášených výběrových řízení). Inzerát na pozici [nový druh práce] datovaný [datum] byl dostupný na intranetu žalované – popis práce na dané pozici uvedený v inzerátu zmiňoval, že práce bude mj. o vylepšování zákaznické zkušenosti, designu nových zákaznických cest, definování dopadů navrhovaných řešení na procesy, lidi, systémy a data, výběru typického uživatele, pro kterého bude [skupina] hledat řešení, přípravě prototypů nových řešení a jejich testování s klienty, hledání nových trendů a inovací, či vývoji produktu (prokázáno výtiskem inzerátu z [datum] pořízeným [datum]).

74. Cca v polovině března [jméno FO] telefonicky sdělila žalobci, že opakovaně již výpovědní doba prodloužena nebude (prokázáno účastnickou výpovědí žalobce).

75. Žalobce se do výběrového řízení nepřihlásil, nejpozději [datum] telefonicky sdělil [jméno FO], že k [datum] končí, ztratil v banku důvěru a o žádnou pozici se již ucházet nebude (prokázáno výpovědí svědkyně [jméno FO] a rovněž e-mailem [jméno FO] z [datum]). II.5.2 Okolnosti a vůle stran při uzavření dohody o prodloužení výpovědní doby 76. Při schůzce [datum] sdělil žalobci zástupce HR žalované [jméno FO] mj., že od product ownera [jméno FO], která má [skupina] segmentace, dostal informaci, že tím, že je aktivita [projekt] alokována na žalobce a žalobce by se první, třeba půlroční období věnoval této aktivitě, a ne potřebám [skupina], to nesplňuje její představu. V případě žalobce je ale dle pana [jméno FO] vůle to řešit individuálně, pokud by nastal „ten clash“, kdy bude vznikat nový [projekt] Inovace a [projekt] – je tam nešťastné načasování, kdy v okamžiku, kdy by již žalobce měl stát před výpovědí, se teprve designuje ten [projekt] jako takový. [jméno FO] [[jméno FO], pozn. soudu] je v obraze, o žalobci ví a je několik možností. Tou ideální podle pana [jméno FO] je, že by se žalobci individuálně prodloužila výpovědní doba, nastavilo by se to tak, aby se to potkávalo v okamžiku, kdy se budou otevírat ty pozice, třeba product ownera nebo další [skupina] role, aby na ně žalobce mohl aplikovat. Vzhledem k tomu, že to bude [projekt], tak bude silně korespondovat s činností, které se žalobce věnuje teď, mělo by se to maximálně potkávat. Žalobce při této schůzce sděloval, že mu připadá naprosto šílené, aby člověk pokračoval ve své práci a dostal výpověď, aby se mohl něčeho účastnit, a vyjádřil obavy, že dostane výpověď, seberou mu kartičku, notebook, nedostane se do intranetu, není jasné, jak se dozví, že se má hlásit, a bude v podstatě externí zájemce. [jméno FO] vyjádřil pro tyto obavy pochopení a uvedl, že by se to mělo řešit individuálně, ideálně v rámci osobního setkání s paní [jméno FO], a toto by nastat nemělo; o těch [skupina] rolích by se mělo jednat výhledově třeba v únoru nebo březnu, takže by to neměla být nějaká závratně dlouhá doba. [jméno FO] prý na pana [jméno FO] přenesla dojem toho, že by se to řešilo individuálně a s maximální snahou, aby nenastalo, že by [žalobkyně] přišla o člověka, který má odborné know-how. Na detaily by pan [jméno FO] doporučil se spojit s paní [jméno FO]. Na dotaz žalobce, zda by tedy prodloužení výpovědní doby bylo do nějakého termínu, nebo nějak na neurčitou do té doby, než bude vypsán ten nový [projekt], pak pan [jméno FO] uvedl, že by se udělala maximálně, aby došlo k souběhu toho, kdy bude vypsané to výběrové řízení, na které by žalobce chtěl aplikovat, aby se to neminulo, aby se žalobce prostě mohl zúčastnit toho selection procesu (prokázáno notářským zápisem z [datum], sp. zn. [hodnota][Anonymizováno] [hodnota] obsahujícím přepis nahrávky rozhovoru žalobce a [jméno FO]).

77. Při schůzce [datum] sdělil žalobce product ownerovi [skupina] Reporting [jméno FO], že se mu včera ozval pan [jméno FO], že má žalobce „smolíka s vašima slavnejma dvěma [skupina]“ a že jej překvapuje, že si pan [jméno FO] vzal žalobcovo [Anonymizováno] – pokud žalobce ví, [Anonymizováno] se bere s činnostmi, avšak žalobce nemá pocit, že by si ty činnosti někdo vzal; dále žalobce reprodukoval sdělení pana [jméno FO], že [projekt] se nebude předávat „do vašich dvou [skupina]“. [jméno FO] na to žalobci sdělil, že jak to pochopil on, pan [jméno FO] navázal [projekt] na osobu žalobce a řekl, že kam půjde [Jméno žalobce], tam půjde [projekt]; pokud tedy žalobce nejde do [útvar], [projekt] zůstává u žalobce. Mělo by to být tak, že než se vypíšou řadové pozice na tom, kde ten [projekt] má být, protože obsahově to oba [projekt] leadeři odmítli, že [projekt] u nich nebude, tak by měl mít žalobce nějakým způsobem udělané podmínky, aby ze [Jméno žalované] neodešel, než se otevře to místo, kde by [Anonymizováno] měl být. Co pak [jméno FO] slyšel, tak ta výpovědní doba může být třeba 6 měsíců, aby tam bylo dostatek času, než se otevře ta pozice. Žalobce dále při tomto rozhovoru uvedl, že žil v tom, co mu řekl pan [jméno FO], že se bavil s panem [jméno FO] a ten mu řekl, že když si převzal [Anonymizováno], přebere si i činnosti – žalobce si tak myslel, že skončí v [útvar] pana [jméno FO], ale nedopadlo to tak. [jméno FO] pak uváděl, že žalobcova pozice je aspoň jedna z mála, kterou řeší pan [jméno FO] a paní [jméno FO] a povolí nějakou výjimku. S ostatníma se o tom vůbec nebaví, ostatní to mají tak, že výpověď dostanou rovnou a můžou se milostivě přihlásit, až otevřou jejich [projekt] zpátky do [žalobkyně]. Dále pan [jméno FO] sdělil žalobci, že si myslí, že to [Jméno žalobce] řeší, aby tady ta činnost zůstala, jen to bude pořešené trochu nestandardně – žalobce bude 6 měsíců na výpovědi, i když je potřeba, aby v bance zůstal. Z hlediska pracovního práva panu [jméno FO] připadá, že žalobcova činnost nezaniká a [žalobkyně] ji potřebuje. (Prokázáno notářským zápisem z [datum], sp. zn. [hodnota][Anonymizováno] [hodnota] obsahujícím přepis relevantních částí nahrávky rozhovoru žalobce a [jméno FO].)

78. Při schůzce [datum], jíž se účastnila vedle žalobce [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO], sdělila žalobci [tituly před jménem] [jméno FO], že neuspěl při výběrových řízeních a pokud jde o situaci kolem [projekt], jsou aktuálně žalobcovy činnosti namapovány na [projekt]. Žalobce to bude předávat [jméno FO]. Žalobce uvedl, že oba product owneři jej informovali, že ta agenda byla víceméně překážkou. [jméno FO] pak uvedla, že u toho nebyla a řekla jim k tomu své. Pozice žalobce je aktuálně k 1. 2. zrušena, takže výpověď k 28. 2. je připravena, celý měsíc budou překážky. Žalobce si krásně odpočine a mezitím se budou vypisovat pozice v rámci [projekt], vypíšou se pozice product ownerů a [skupina] leadů. Design [útvar] by měl trvat celý leden, takže v únoru by se vypsaly pozice product ownerů a [skupina] leadů. Samozřejmě, než se vyberou, může se stát, že se dostaneme do března. Takže únor a březen je na to výběrové řízení. [Jméno žalobce] [[jméno FO], pozn. soudu] přislíbil, že „v případě, že byste aplikoval, tak prodlužujeme tu výpovědní dobu tak, abyste měl možnost opravdu se přihlásit na [projekt], což je vám blízké. Takže todlecto platí, je to slovo. Nemáte to v písemné formě, ale [jméno FO] o tom ví.“ K dotazu žalobce, zda kdyby se to protáhlo až přes konec února, tak se to bude prodlužovat, paní [jméno FO] žalobci sdělila, že se pro něj budou prodlužovat ty překážky. Při této schůzce byla žalobci také předána výpověď z pracovního poměru ze dne [datum] a oznámení o překážkách na straně zaměstnavatele. Po předání výpovědi paní [jméno FO] ještě dodala „V případě, že bychom prodlužovali tu výpovědní dobu, tak přijde další papír.“ (Prokázáno notářským zápisem z [datum], sp. zn. [hodnota], [hodnota] obsahujícím přepis relevantních částí nahrávky rozhovoru žalobce a [jméno FO].)

79. Svědkyně [jméno FO] k otázce prodloužení výpovědní doby žalobce při své první svědecké výpovědi mj. uvedla: „My jsme mu to sice slíbili, ale podmínkou bylo, že tu pozici nestihneme vypsat a zde to vypadalo, že tu pozici vypsat stihneme do konce výpovědní doby, takže by pro prodloužení nebyl důvod. Naše nabídka byla taková, pouze prodloužení výpovědní doby, pokud bychom výběrové řízení vypsat nestihli. Pak jsme se s panem [jméno FO] domluvili, že prodloužení bude maximálně o jeden měsíc. K tomu také došlo. Bylo podepsáno na konci února 2019. Výpovědní doba byla prodloužena o jeden měsíc“. Rovněž pak uvedla „Ty pozice se vypsaly se zpožděním, tak jsme chtěli žalobci umožnit, aby se tam přihlásil.“ 80. Při své druhé svědecké výpovědi (probíhající již po kasačním rozhodnutí odvolacího soudu) [jméno FO] k otázce prodloužení výpovědní doby uvedla nejprve: „poprvé, kdy jsme to řešili bylo při předání výpovědi. Měl předtím diskuzi s [jméno FO], který mu to slíbil, takže se ubezpečoval, že k prodloužení výpovědní doby dojde. Byla dohoda, že k prodloužení dojde z důvodu, že pokud by nebyly vypsány ty pozice v [projekt], o které měl zájem, tak bude výpovědní doba prodloužena.“ Dále pak svědkyně uvedla, že k „prodloužení mělo dojít za určitých podmínek. Pokud by k němu mělo prostě dojít, udělali bychom to hned, nebyl důvod čekat. Nevědělo se ale, jak to bude s novým [projekt] [projekt], proto k tomu prodloužení došlo až na konci února.“ Dle svědkyně pak v době, kdy byla dohoda v únoru podepsána, byla tato dohoda podmíněna tím, že „k prodloužení by došlo pouze tehdy, pokud by se žalobce přihlásil“. Tato podmínka pak nebyla v dohodě vyjádřena z toho důvodu, že šlo o standardní formulářovou dohodu. Náhrada mzdy za březen 2019 však žalobci byla vyplacena, dle svědkyně to nebrali při nesplnění podmínky dogmaticky tak, že žalobce „prostě končí“. Až do posledního března 2019 si svědkyně myslela, že žalobce je zaměstnancem žalované. Žalobci také žalovaná vyplatila náhradu mzdy za březen.

81. Svědkyně [jméno FO] k otázce prodloužení výpovědní doby žalobce uvedla, že má za to, že k prodloužení výpovědní doby u žalobce došlo, neboť [projekt] [projekt] byl otevírán později. Řešilo se to z toho důvodu, aby se žalobce mohl přihlásit do výběrového řízení na daný [projekt].

82. Soud po zhodnocení těchto svědeckých výpovědí i v souvislosti s dalšími důkazy (zejména s dohodou o prodloužení výpovědní doby a shora uvedenými notářskými zápisy) dospěl k závěru, že při předání výpovědi bylo žalobci přislíbeno prodloužení výpovědní doby pod podmínkou, že do doby skončení výpovědní doby nebude vypsáno výběrové řízení na pozice v nově vznikajícím [útvar] [projekt], a to z důvodu, z pohnutky snahy umožnit žalobci přihlášení do těchto výběrových řízení bez toho, aby vzniklo mezidobí, kdy žalobce přestane být zaměstnancem. Uvedená podmínka neformálního příslibu byla následně splněna, neboť ještě v únoru 2019 (kdy měla původní výpovědní doba skončit) nebylo výběrové řízení vypsáno, a [datum] proto účastníci uzavřeli dohodu o prodloužení výpovědní doby o 1 měsíc. Tato dohoda již nebyla vázána na žádné odkládací či rozvazovací podmínky a umožnění přihlášky do výběrového řízení bylo znovu pouze pohnutkou pro uzavření dané dohody. Uvedený závěr ohledně vůle stran v souvislosti s uzavřením dohody z [datum] odpovídá obsahu prosincových rozhovorů i samotné písemné dohody a nejlépe také logicky zapadá do časové souslednosti událostí.

83. Soud tedy svědkyni [jméno FO] neuvěřil její nepravdivé, resp. přinejmenším zavádějící – a nadto ne zcela koherentně uváděné – tvrzení o sjednání podmínky, podle které i při podpisu dohody z [datum] strany vycházeli z toho, že k prodloužení výpovědní doby dojde pouze tehdy, pokud se žalobce přihlásí do výběrového řízení. Předně, pokud by taková zásadní podmínka měla být sjednána, bylo by možné předpokládat její uvedení do písemného textu dohody. Dále pak vzhledem k tomu, že ve zbývajících třech dnech do konce února 2019 žádné výběrové řízení vyhlášeno nebylo, bylo by splnění podmínky do skončení pracovního poměru [datum] nemožné a pro období března by stavělo obě strany do situace nejistoty ohledně toho, zda pracovní poměr žalobce trvá, či nikoliv. Takové ujednání by (vedle toho, že by bylo právně neakceptovatelné – viz níže) bylo zjevně velmi neobvyklé, a především nepraktické, a jeví se proto nepravděpodobným. V neposlední řadě pak o bezpodmínečném prodloužení výpovědní doby jednoznačně svědčí též skutečnost, že sama žalovaná se i po březnu 2019 chovala tomu odpovídajícím způsobem, když žalobci jakožto zaměstnanci na překážkách v práci vyplatila náhradu mzdy za březen 2019. II.6 Hodnocení důkazů a další provedené a navržené důkazy 84. Výše uvedené listinné důkazy soud hodnotil jako plně věrohodné a vycházel z nich. Jako z většiny věrohodné soud hodnotil rovněž přesvědčivé a spontánní výpovědi svědků i žalobce, které byly ostatně potvrzeny i obsahem listinných důkazů a mezi sebou navzájem. To ovšem platí s výše a níže uvedenými odůvodněnými výjimkami dílčích tvrzení, která soud svědkům neuvěřil. Dané nepřesnosti ve svědeckých výpovědích lze přitom přikládat na vrub především časovému odstupu od popisovaných událostí v době výpovědi.

85. Svědkyni [jméno FO] soud neuvěřil její tvrzení z první svědecké výpovědi, že pozice do [projekt] byly vypisovány v průběhu prosince, ledna a února, které bylo v nepřímém rozporu i s dalšími částmi její vlastní svědecké výpovědi, s obsahem dohody o prodloužení výpovědní doby a s notářskými zápisy zachycujícími rozhovory žalobce se svědkyní i dalšími osobami, či s výpovědí svědka [jméno FO]. Vzhledem k tomu, že prodloužení výpovědní doby žalobce bylo zjevně motivováno snahou umožnit žalobci přihlášku do výběrového řízení v [útvar] [projekt] a že až [datum] se pan [jméno FO] stal [projekt] leadem [útvar] [projekt] (přičemž k výběru [projekt] leadů docházelo před výběrem řadových zaměstnanců), bylo zjevně první výběrové řízení na řadovou pozici v daném [útvar] vyhlášeno až koncem března 2019.

86. Svědku [jméno FO] soud neuvěřil jeho tvrzení, že žalobce se na programu [projekt] podílel cca 20 % své pracovní kapacity, které bylo vyvráceno výpověďmi svědků [jméno FO], [adresa] i výše citovanými Project Resource plans. Stejně tak soud svědku [jméno FO] plně neuvěřil tvrzení (v jeho kategorickém znění), že program [projekt] skončil k [datum] a dále už na něj nebyly alokovány žádné prostředky, které bylo vyvráceno obsahem e-mailové komunikace o přesunu části prostředků tohoto programu – netýkající se však projektu defenzivní a retenční strategie – do období od 1. 1. do [datum].

87. Soud provedl rovněž důkaz pracovní náplní pozice [pracovní pozice] katalogu prací žalované aktualizovaného [datum], který však nehodnotil, neboť pro věc neměl relevanci.

88. Soud pro nadbytečnost neprovedl žalovanou navržený důkaz opakovaným výslechem svědka [adresa], neboť na základě provedeného dokazování učinil dostatek skutkových zjištění pro rozhodnutí ve věci. Soud rovněž neprovedl žalobcem navržený důkaz nahrávkami jeho rozhovorů z prosince 2018 zachycenými v notářském zápisu, neboť účastníci na jejich přehrání netrvali a důkaz samotnými notářskými zápisy byl pro zjištění relevantního obsahu dostatečný. II.7 Závěr o skutkovém stavu 89. Na podkladě uvedených skutkových zjištění soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

90. Žalobce byl na základě pracovní smlouvy z [datum] zaměstnancem žalované, od [datum] měl sjednán druh práce [pracovní pozice] – vedoucí oddělení a od [datum] druh práce [pracovní pozice] [pracovní pozice]. Žalobce byl zařazen do organizačního útvaru [hodnota] [útvar]. Dle katalogu prací žalované bylo náplní práce na pozici [pracovní pozice] zejména odpovídat za „veškeré činnosti spojené s analýzou produktů (či svěřené oblasti), jejich vývojem a související metodologií“ či zajišťovat „plynulé a efektivní řízení procesu vývoje produktů až po jejich implementaci, získávat zpětnou vazbu, naplňovat obchodní strategie a maximalizovat dlouhodobý provozní zisk“. V praxi se jednalo o druh práce, který měl u žalované poměrně univerzální povahu a konkrétní pracovní úkoly vykonávané na této pozici tak odpovídaly především aktuální potřebě a zadání. Zaměstnanci na dané pozici se však zpravidla zabývali vývojem nových [anonymizováno] produktů či analýzou fungování produktů stávajících, popř. analýzou a vývojem v dalších oblastech souvisejících s poskytováním služeb [žalobkyně] klientům.

91. Žalobce se v rámci takto vymezeného druhu práce zabýval v letech 2009–2015 vedením oddělení segmentového řízení, které „obhospodařovalo“ malé a střední podniky v regionech, následně v letech 2015–2017 oblastí [oblast], kde řešil vznikl klientského korporátního portálu, a od července 2017 se žalobce stal součástí [název týmu], které mapovalo [anonymizováno] trh. Od léta 2017 se žalobce při zachování zařazení do [název týmu] – a podřízenosti jeho vedoucímu [jméno FO] – zapojil do programu [projekt]. Účelem tohoto programu bylo připravit strategii [žalobkyně] a vnitřní procesy v reakci na požadavky tzv. [Anonymizováno] plynoucí ze směrnice [hodnota] z roku 2015, které zahrnovaly zpřístupnění dat třetím stranám se souhlasem klientů. V tomto projektu žalobce odpovídal za tzv. defenzivní a retenční strategii, tedy strategii pro udržení klientů navzdory rizikům plynoucím ze zpřístupnění dat třetím stranám. Žalobce v rámci toho vytvářel alerty varující obchodníky na události související se sdílením dat klientem s třetí stranou, reporting sdílených dat, scoring pro vyhodnocování obchodního rizika při sdílení dat s třetí stranou a rating třetích stran s nimiž jsou data sdílena. Část programu [projekt], do nějž tyto činnosti spadaly, byla ukončena k [datum], po tomto datu již se na daných činnostech prováděly pouze dílčí „dodělávky“.

92. V průběhu druhé poloviny roku 2018 a v počátku roku 2019 žalovaná postupně rozhodla o řadě organizačních změn, které z většiny vstoupily v účinnost v první polovině roku 2019 a souvisely s přechodem části [žalobkyně] k tzv. agilnímu způsobu řízení – ten spočívá ve vytvoření samořiditelných „[skupina]“ zaměřených na konkrétní úkol a tvořených nejvýše deseti osobami různého odborného zaměření. [skupina] jsou dále sdruženy do „[útvar]“ zaměřených na určitou klientskou potřebu. V rámci daných organizačních změn žalovaná rušila pracovní místa spadající do původní organizační struktury a současně vytvářela nová pracovní místa a vyhlašovala výběrová řízení otevřená pro zájemce napříč [žalobkyně] (a v případě nedostatku takových zájemců i pro lidi zvenčí) na tato nová místa. Se zaměstnanci na rušených pracovních místech, kteří ve výběrových řízeních neuspěli či se do nich nepřihlásili, byl rozvázán pracovní poměr pro nadbytečnost. V rámci organizačních změn žalovaná rušila mj. řadu pracovních míst [pracovní pozice].

93. V nově vzniklých [projekt] vznikaly mj. nové pracovní pozice [nový druh práce]), do jejichž náplně práce dle katalogu prací žalované spadalo zejména pracovat na „optimalizaci a inovování produktů, zákaznických cest a zákaznické zkušenosti“, spoluzodpovídat nabízení nejlepší možné a konzistentní zkušenosti zákazníkům a umožnění starat se o zdraví jejich financí, či formulovat zákaznické, obchodní a produktové požadavky pro stávající i nové produkty, služby, kanály a procesy. I tato pozice (stejně jako pozice [pracovní pozice] ze staré organizační struktury) měla v praxi žalované relativně univerzální povahu a i zaměstnanci na této pozici se podíleli na analýze či vývoji produktů. Jejich pozice ovšem vyžadovala, aby k dané činnosti přistupovali „optikou“ zákazníků [žalobkyně].

94. Uvedené organizační změny se dotkly rovněž útvaru Řízení produktů a podpory prodeje, v němž působil žalobce, jejichž činnosti byly převedeny do nově vzniklých [útvar] „[útvar]“ a „[útvar]“. V této souvislosti přijala ředitelka organizačního útvaru Řízení produktů a podpory prodeje [tituly před jménem] [jméno FO]. 11. 2018 rozhodnutí č. [hodnota], kterým s účinností od [datum] zrušila [Anonymizováno] pracovních míst v daném organizačním útvaru včetně 7 pracovních míst [pracovní pozice] [pracovní pozice] zahrnujících i pracovní místo žalobce. O tomto plánovaném kroku – stejně jako předtím o širším záměru přechodu k agilnímu způsobu řízení – byli zaměstnanci informováni.

95. Žalobce se [datum] přihlásil do výběrového řízení na pozici agilního kouče, a dále [datum] a [datum] do výběrových řízení na pozice [Anonymizováno] a [nový druh práce] v rámci [útvar]. V těchto výběrových řízeních však nebyl úspěšný.

96. Dne [datum] dala žalovaná výpověď z pracovního poměru pro nadbytečnost s odkazem na výše uvedenou organizační změnu. Dne [datum] uzavřeli účastníci písemnou dohodu, kterou prodloužili výpovědní dobu žalobce do [datum]. Učinili tak proto, aby měl žalobce možnost se přihlásit na nové pracovní pozice [nový druh práce] ve vznikajícím [útvar] [projekt]. [právnická osoba] na tyto pozice bylo vyhlášeno [datum], žalobce se do něj však nepřihlásil.

III. Právní posouzení

97. Zjištěný skutkový stav soud – v souladu se závazným právním názorem odvolacího i dovolacího soudu – po právní stránce posoudil tak, že žalobu shledal včasnou, neboť byla podána v zákonné lhůtě 2 měsíců od skončení výpovědní doby prodloužené dohodou účastníků a rovněž důvodnou, neboť žalobce se nestal pro žalovanou nadbytečným. Druh práce žalobce byl totiž vymezen natolik široce, že i po provedení organizačních změn mohla žalovaná nadále žalobci práci v rámci sjednaného druhu práce přidělovat. K těmto závěrům soud dospěl konkrétně z následujících důvodů: III.1 Prodloužení výpovědní doby a včasnost žaloby 98. Žalovaná v řízení argumentovala mj. tak, že mezi účastníky nebyla platně sjednána dohoda o prodloužení výpovědní doby, resp. nebyla naplněna odkládací podmínka této dohody, pracovní poměr žalobce tedy skončil uplynutím původní výpovědní doby, a žaloba proto byla podána opožděně. S ohledem na tuto argumentaci se soud na prvním místě zabýval právě otázkou včasnosti žaloby.

99. Podle § 72 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, „neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době nebo dohodou může jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec uplatnit u soudu nejpozději ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním.“ 100. Žalobci byla výpověď dána [datum]. Pokud by tedy původní dvouměsíční výpovědní doba (§ 51 zákoníku práce) nebyla prodloužena, skončila by [datum] a dvouměsíční lhůta k podání žaloby (§ 72 zákoníku práce) by pak marně uplynula [datum]. S ohledem na uvedené je pro posouzení včasnosti žaloby rozhodné, zda na základě dohody z [datum] platně a účinně došlo k prodloužení výpovědní doby až do [datum]. V tomto směru soud dospěl ke kladnému závěru:

101. Soud předně v souladu se závazným právním názorem vysloveným Nejvyšším soudem v rozsudku z [datum], č. j. [spisová značka], konstatuje, že ve smyslu zásad in favorem negotii (na právní jednání je třeba spíše hledět jako na platné než jako na neplatné) a pacta sunt servanda (smlouvy se mají dodržovat) platnosti dohody z [datum] nebrání skutečnost, že byla tato dohoda uzavřena až po započetí běhu původní výpovědní doby. V podrobnostech soud odkazuje na detailní argumentaci obsaženou v odůvodnění uvedeného rozsudku Nejvyššího soudu.

102. Dále se soud v řízení podrobně zabýval rovněž tvrzením žalované, podle nějž byla dohoda z [datum] vázána na odkládací podmínku, že se žalobce přihlásí do výběrového řízení na pozice v nově vznikajícím [projekt] [projekt]. Toto tvrzení však bylo v řízení vyvráceno (viz podrobně výše), neboť bylo prokázáno, že umožnění přihlášky do výběrového řízení bylo sice důvodem, pohnutkou k prodloužení výpovědní doby, přihlášení však nebylo mezi účastníky sjednáno jako odkládací podmínka, bez jejíhož splnění by prodloužení výpovědní doby vůbec nenastalo.

103. Nad rámec uvedeného soud na okraj dodává, že i pokud by se snad strany skutečně pokusily odkládací podmínku, jak ji žalovaná tvrdí, sjednat, byla by tato podmínka sjednána neplatně pro nemožnost. Nelze totiž odhlížet od časové souslednosti, kdy [datum] bylo sjednáno prodloužení výpovědní doby, [datum] měla původní výpovědní doba skončit a až [datum] bylo vyhlášeno výběrové řízení na pracovní pozice v [projekt] [projekt]. V době mezi uzavřením dohody [datum] a skončením pracovního poměru v původní výpovědní době [datum] by tedy žalovanou tvrzená odkládací podmínka byla podmínkou nesplnitelnou.

104. Sjednání podmínky směřující až do doby po skončení pracovního poměru v původní výpovědní době – v daném případě do doby po vyhlášení výběrového řízení [datum] – by pak bylo třeba vnímat jako neplané pro rozpor se zákonem (a to konkrétně se zásadou zvláštní zákonné ochrany postavení zaměstnance ve smyslu § 1a odst. 1 písm. a/ zákoníku práce): Podstatou prodloužení výpovědní doby je prodloužení doby, v níž po výpovědi nadále trvá pracovní poměr. Je-li tak prodloužení výpovědní doby sjednáno, musí jeho účinky nastat nejpozději první den po skončení původní výpovědní doby a trvat – stejně jako samotný pracovní poměr – po celou dobu sjednaného prodloužení. Zákoník práce nezná institut přerušení či skončení a opětovného obnovení pracovního poměru bez uzavření pracovní smlouvy. Situace, kdy práce není z různých důvodů po určitou dobu vykonávána, řeší zákoník práce prostřednictvím institutu překážek v práci ve smyslu § 191 an.; není tedy možné, aby účinky prodloužení výpovědní doby nastaly až nějakou dobu poté, co již pracovní poměr skončil. Stejně tak by nebylo možné akceptovat ani konstrukci, kdy by se až v období po [datum] zpětně ukázalo, zda výpovědní doba byla, či nebyla prodloužena, a zda tedy žalobce po celé období od [datum] do [datum] byl zaměstnancem žalované, či nikoliv. Předně, odkládací podmínka nemůže způsobit zpětné nabytí účinků právního jednání, působí až ex nunc (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu z [datum], sp. zn. [spisová značka]). Vedle toho by taková konstrukce stavěla zaměstnance do pozice nejistoty ohledně aktuálního trvání pracovního poměru, a v důsledku by mu tak nepřípustně odpírala pracovněprávní ochranu.

105. Lze tedy uzavřít, že i pokud by tvrzená neplatná odkládací podmínka mezi účastníky byla sjednána, vzhledem k její povaze oddělitelného vedlejšího ujednání (§ 576 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník) by i v takovém případě došlo k prodloužení výpovědní doby do [datum] bez podmínek.

106. Výpovědní doba tedy po platném prodloužení dohodou z [datum] trvala do [datum], a žaloba tak byla [datum] podána včas, před uplynutím dvouměsíční lhůty dle § 72 zákoníku práce. III.2 Náležitosti výpovědi 107. Soud neshledal důvodnou námitku žalobce, podle níž žalovaná nesplnila požadavek § 50 odst. 4 zákoníku práce ve výpovědi skutkově vymezit její důvod tak, aby jej nebylo možné zaměnit s jiným, když ve výpovědi neuvedla „poddůvod“ nadbytečnosti. V této souvislosti žalobce poukazoval na to, že dle § 52 písm. c) zákoníku práce může být důvodem nadbytečnosti zaměstnance 1) změna úkolů zaměstnavatele, 2) změna technického vybavení, 3) snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo 4) jiná organizační změna. Současně měl za to, že specifikaci konkrétního poddůvodu byla žalovaná ve výpovědi i v samotné organizační změně povinna uvést.

108. S uvedeným názorem žalobce se však soud neztotožnil.

109. Podle ustálené rozhodovací praxe soudů musí být důvod výpovědi z pracovního poměru uveden tak, aby bylo zřejmé, jaké jsou skutečné důvody, které vedou zaměstnavatele k tomu, že rozvazuje se zaměstnancem pracovní poměr, aby nevznikaly pochybnosti o tom, co chtěl tímto právním úkonem projevit, tj. který zákonný důvod výpovědi uvedený v ustanovení § 52 zákoníku práce uplatňuje, a aby bylo zajištěno, že uplatněný výpovědní důvod nebude možné dodatečně měnit. Skutečnosti, které byly důvodem výpovědi, přitom není potřebné rozvádět do všech podrobností, neboť pro neurčitost nebo nesrozumitelnost projevu vůle je výpověď z pracovního poměru neplatná jen tehdy, kdyby se nedalo ani výkladem projevu vůle zjistit, proč byla zaměstnanci dána výpověď. Pokud se přitom jedná o výpovědní důvod dle § 52 písm. c) zákoníku práce, pak okolnost, že toto ustanovení blíže charakterizuje povahu přijatého organizačního opatření, popřípadě uvádí jeho hospodářský účel (kauzu), neznamená, že obsahuje více zákonných důvodů, které mohou být podkladem výpovědi. Pouze demonstrativní výčet skutečností, které jsou zde uváděny jako možný důvod přijetí organizačního opatření (důvodem výpovědi mohou být i „jiné organizační změny“), odůvodňuje závěr, že ustanovení § 52 písm. c) zákoníku práce obsahuje jediný zákonný důvod výpovědi, jímž je nadbytečnost zaměstnance v důsledku (jakékoliv) organizační změny (viz rozsudek Nejvyššího soudu z 21. 5. 2015, sp. zn. 21 Cdo 2425/2014).

110. Ke skutkovému vymezení tohoto důvodu výpovědi dle § 52 písm. c) zákoníku práce v souladu s ustanovením § 50 odst. 4 zák. práce (tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným důvodem) pak postačuje, aby bylo z výpovědi (po jejím případném výkladu) zřejmé, že byla zaměstnanci dána pro jeho nadbytečnost v důsledku organizační změny, a o jakou organizační změnu šlo. Organizační změna nemusí být ve výpovědi vyjádřena číselným či jiným podobným označením. Podstatné je, aby zaměstnanci, kterému je výpověď dávána, bylo zřejmé, v čem spočívala organizační změna, v důsledku níž se stal pro zaměstnavatele nadbytečným (viz rozsudek Nejvyššího soudu z 26. 1. 2022, sp. zn. 21 Cdo 3156/2021 a obdobně rovněž rozsudek z 23. 1. 2018, sp. zn. 21 Cdo 4429/2017).

111. V nyní projednávané věci uvedené požadavky byly naplněny. Žalovaná ve výpovědi ze dne [datum] jasně specifikovala konkrétní rozhodnutí o organizačních změnách i to, že tímto rozhodnutím došlo ke zrušení pracovního místa žalobce a žalobce se v důsledku toho stal nadbytečným. Po skutkové stránce tedy na základě této výpovědi nemůže vzniknout žádná pochybnost o tom, v jakých konkrétních skutečnostech žalovaná spatřovala výpovědní důvod. Požadavek žalobce na rozvedení výpovědního důvodu do ještě větších podrobností lze za této situace vnímat jako nepřiměřený. III.3 Přijetí rozhodnutí o organizačních změnách a seznámení s ním 112. Soud se proto následně věcně zabýval otázkou naplnění zákonných důvodů výpovědi pro nadbytečnost dle § 52 písm. c) zákoníku práce, kterými jsou 1) rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách, 2) nadbytečnost zaměstnance a 3) příčinná souvislost mezi rozhodnutím o organizačních změnách a nadbytečností.

113. Pokud se jedná o samotné rozhodnutí o organizačních změnách, shledal předně soud, že toto rozhodnutí bylo přijato, a to k tomu oprávněnou osobou. Rozhodnutí přijala ředitelka organizačního útvaru [útvar], kterého se rušení pracovních míst týkalo, [tituly před jménem] [jméno FO]. Ta byla přitom vedoucím zaměstnancem oprávněným podle organizačního řádu žalované jednat vůči zaměstnancům, které řídí. Názor o přijetí rozhodnutí o organizační změně k tomu oprávněnou osobou pak ostatně ve věci v usnesení z [datum], č. j. [spisová značka], vyslovil rovněž odvolací soud, a soud prvního stupně je tak tímto názorem vázán.

114. S provedenou organizační změnou byl žalobce také řádně seznámen.

115. Podle ustálené judikatury musí být zaměstnanec s organizační změnou seznámen, postačuje ovšem, jestliže se tak stane až ve výpovědi z pracovního poměru (viz např. rozsudek z 21. 2. 2018, sp. zn. 21 Cdo 5022/2017, či usnesení z 11. 11. 2020, sp. zn. 21 Cdo 989/2020). Podmínkou platnosti výpovědi již však není seznámení zaměstnance se všemi detaily organizační změny takovým způsobem, aby mohl posuzovat její důvodnost (viz rozsudek Nejvyššího soudu z 16. 11. 2015, sp. zn. 21 Cdo 1494/2014).

116. V projednávané věci bylo prokázáno, že žalovaná své zaměstnance s prováděnými organizačními změnami (dalece nad rámec minimálních zákonných požadavků) velmi podrobně seznámila v rámci rozsáhlé několikaměsíční informační kampaně. Na několika schůzkách pak zaměstnancům prezentovala i kontury samotného plánovaného rozhodnutí o organizační změně z [datum], kterým bylo zrušeno mj. pracovní místo žalobce. O skutečnosti, že žalobce předem věděl o tom, že může být dotčen plánovanou organizační změnou, ostatně svědčí i jeho přihlášky do výběrových řízení na nově zřizovaná pracovní místa. S rozhodnutím z [datum] a faktem zrušení svého pracovního místa byl navíc žalobce informován rovněž v textu výpovědi z pracovního poměru a současně ústně při předání výpovědi. Seznámení žalobce s organizační změnou proto soud shledal zcela dostatečným. III.4 Nadbytečnost žalobce v důsledku organizační změny 117. Dále se již soud zabýval klíčovou spornou otázkou, zda následkem provedené organizační změny skutečně nastala nadbytečnost žalobce. V tomto směru však soud dospěl k negativnímu závěru: III.4.1 Obecně k posuzování nadbytečnosti 118. Jak podrobně vysvětlil Nejvyšší soud např. v rozsudku z 16. 6. 2020, sp. zn. 21 Cdo 576/2020 (s odkazy na dřívější ustálenou judikaturu), pro výpověď z pracovního poměru podle ustanovení § 52 písm. c) zákoníku práce je charakteristické, že zaměstnavatel i nadále může (objektivně vzato) zaměstnanci přidělovat práci podle pracovní smlouvy (v důsledku rozhodnutí o organizačních změnách zaměstnavatel neztrácí možnost přidělovat zaměstnanci práci, kterou pro něj dosud podle pracovní smlouvy konal), avšak jeho práce není (vůbec nebo v původním rozsahu) pro zaměstnavatele v dalším období potřebná, neboť se stal nadbytečným vzhledem k rozhodnutí o organizačních změnách. Zákon uvedeným způsobem zaměstnavateli umožňuje, aby reguloval počet svých zaměstnanců a jejich kvalifikační složení tak, aby zaměstnával jen takový počet zaměstnanců a v takovém kvalifikačním složení, jaké odpovídá jeho potřebám. Nadbytečným je zaměstnanec též tehdy, jestliže podle rozhodnutí o organizační změně zaměstnanci odpadne jen část jeho dosavadní pracovní náplně nebo pouze některá z více dosud vykonávaných prací. O výběru zaměstnance, který je nadbytečným, rozhoduje výlučně zaměstnavatel; soud není oprávněn v tomto směru rozhodnutí zaměstnavatele přezkoumávat. Přitom přijetí jiného zaměstnance na místo uvolněné odchodem zaměstnance, jemuž byla dána výpověď z pracovního poměru pro nadbytečnost (případně obsazení tohoto místa zaměstnavatelem některým ze stávajících zaměstnanců), je zpravidla „důkazem o neopodstatněnosti použitého výpovědního důvodu“; v takovém případě totiž nelze hovořit o tom, že by se zaměstnanec, resp. druh práce, který na základě pracovní smlouvy vykonává, stal v důsledku přijatého rozhodnutí o organizační změně nadbytečným, a že by tedy opravdovým důvodem rozvázání pracovního poměru byly okolnosti uvedené v ustanovení § 52 písm. c) zákoníku práce. Jestliže se totiž z hlediska potřebného profesního složení zaměstnanců nestává nadbytečným (z hlediska své věcné náplně) druh práce sjednaný pracovní smlouvou propouštěného zaměstnance (jeho pracovní činnost), nemůže být jiná okolnost spočívající kupř. pouze v jeho osobě nebo v jiném organizačním uspořádání zaměstnavatele podkladem pro skončení pracovního poměru výpovědí podle ustanovení § 52 písm. c) zákoníku práce. Význam v pracovní smlouvě sjednaného druhu práce (z hlediska posouzení příčinné souvislosti mezi organizační změnou a nadbytečností zaměstnance) tkví tedy v tom, že zaměstnanec je pro zaměstnavatele nadbytečný ve smyslu ustanovení § 52 písm. c) zákoníku práce tehdy, nemá-li zaměstnavatel – s ohledem na přijaté rozhodnutí o organizační změně – možnost zaměstnance dále zaměstnávat pracemi dohodnutými v pracovní smlouvě.

119. Pro nyní projednávanou věc má zásadní význam zejména citovaný závěr, podle nějž se posouzení nadbytečnosti zaměstnance vztahuje k druhu práce, který byl s tímto zaměstnancem sjednán. Na tomto závěru existuje přitom v ustálené rozhodovací praxi soudů dlouhodobá shoda (srov. k tomu např. rozsudky Nejvyššího soudu z 10. 12. 2015, sp. zn. 21 Cdo 317/2015, z 24. 3. 2016, sp. zn. 21 Cdo 2457/2015). Obecně platí, že zaměstnavatelem přidělovaná práce se nepochybně musí pohybovat v rámci smluvně sjednaného druhu práce, ovšem nemusí jej zcela vyčerpat, nemusí tedy zahrnovat veškerou možnou pracovní činnost spadající do sjednaného druhu práce (viz rozsudek Nejvyššího soudu z 16. 1. 2019, sp. zn. 21 Cdo 862/2018). Nadbytečnost zaměstnance ovšem nelze spojovat s takovým rozhodnutím o organizační změně, v jehož důsledku sice není pro zaměstnavatele dále (zcela nebo zčásti) potřebný výkon pracovních činností, které dotčený zaměstnanec dosud pro něj vykonával, avšak zaměstnavatel má možnost přidělovat zaměstnanci jinou práci v rámci sjednaného druhu práce, jejímž výkonem by byl zaměstnanec nadále ve svém pracovním úvazku vytížen (viz rozsudek Nejvyššího soudu z 26. 8. 2021, sp. zn. 21 Cdo 456/2020).

120. Lze tedy shrnout, že nadbytečným se zaměstnanec v důsledku rozhodnutí o organizační změně stává tehdy, jestliže po organizační změně pro zaměstnavatele nadále nejsou potřebné (popř. nejsou potřebné v dosavadním rozsahu) práce spadající do sjednaného druhu práce. Bez významu naproti tomu je, zda u zaměstnavatele odpadla potřeba konkrétních aktuálních úkolů, které zaměstnanec v rámci sjednaného druhu práce vykonával v době účinnosti organizační změny či bezprostředně před ní, pokud zaměstnavatele nadále může v rámci sjednaného druhu práce přidělovat úkoly jiné. III.4.2 Program [projekt]

121. V řízení bylo prokázáno, že žalobce měl v době organizační změny a následné výpovědi u žalované posledním písemným dodatkem pracovní smlouvy sjednán druh práce [pracovní pozice] [pracovní pozice] a od v této době fakticky většinu své pracovní doby věnoval činnostem v programu [projekt].

122. Soud se v souladu se závazným právním názorem odvolacího soudu zabýval otázkou, zda dané činnosti vykonávané v programu [projekt] spadaly pod druh práce [pracovní pozice] [pracovní pozice]. Pokud by tomu tak nebylo, připadalo by v úvahu posoudit zařazení žalobce do programu [projekt] v létě 2017 jako konkludentní změnu pracovní smlouvy, což by mělo dopad i do posouzení příčinné souvislosti mezi pozdějším rozhodnutím o organizační změně z [datum] a nadbytečností žalobce. Soud však v tomto směru shledal, že i činnosti, které žalobce vykonával od léta 2017, do druhu práce [pracovní pozice] [pracovní pozice] spadaly:

123. Obecně platí, že právní úprava umožňuje vymezit sjednaný druh práce úzce, nebo naopak šířeji (viz rozsudek Nejvyššího soudu z 15. 10. 2009, sp. zn. 21 Cdo 1821/2008). V principu (není-li vymezení druhu práce natolik široké, aby se stávalo zcela neurčitým) je věcí stran pracovněprávního vztahu, aby zvážily výhody a nevýhody užšího či širšího vymezení druhu práce (viz k tomu též níže) a v rámci své smluvní autonomie zvolily takovou podobu smluvního ujednání, která jim bude nejlépe vyhovovat.

124. V projednávaném případě je nepochybné, že druh práce [pracovní pozice] (resp. konkrétněji [pracovní pozice] [pracovní pozice]) využívaný u žalované a sjednaný se žalobcem byl vymezen velmi širokým způsobem, a to i při zohlednění jeho bližší specifikace obsažené v katalogu prací žalované. Z něj mj. vyplývá, že zaměstnanci na pozici [pracovní pozice] [pracovní pozice] odpovídali za „veškeré činnosti spojené s analýzou produktů (či svěřené oblasti), jejich vývojem a související metodologií“, přičemž daná specifikace jako s jednou z daných „jiných svěřených oblastí“ počítala i s analýzou a vývojem [útvar] kanálů; k druhu práce [pracovní pozice] [pracovní pozice] patřila dle katalogu prací i tvorba související marketingové, cenové a obchodní politiky. V řízení pak bylo výše citovanými svědeckými výpověďmi prokázáno, že i v praxi měla pozice [pracovní pozice] [pracovní pozice] relativně univerzální povahu (což ostatně vymezení v katalogu prací zcela odpovídá).

125. Žalobce po svém zařazení do programu [projekt] spoluvytvářel strategii [žalobkyně] v reakci na požadavek směrnice [hodnota] zpřístupnit se souhlasem klientů některá data třetím stranám, konkrétně se podílel na tzv. defenzivní a retenční strategii, tj. strategii pro udržení klientů a obranu před jejich přetahováním třetími stranami. V rámci toho k jeho hlavním úkolům patřila příprava alertů, reportingu, scoringu a ratingu třetích stran, tj. v podstatě procesů a nástrojů umožňujících rozpoznat a hodnotit obchodní rizika vznikající v souvislosti s poskytováním dat třetím stranám. Vedle toho pak žalobci zůstávaly – byť ve stále se zmenšujícím rozsahu – i některé úkoly v rámci [název týmu], kam byl zařazen (analýzy, modely a změnový program v segmentu SME, tj. malých a středních podniků). Všechny uvedené činnosti lze dle názoru soudu hodnotit jako činnosti spadající pod druh práce [pracovní pozice], ačkoliv nepředstavovaly vývoj produktů, který je pro [pracovní pozice] nejtypičtější – ve své podstatě totiž tyto činnosti spočívaly v analýze toho, jak produkty, [útvar] kanály a marketingovou a obchodní strategii [žalobkyně] přizpůsobit nově nové situaci otevřeného bankovnictví požadovaného směrnicí [hodnota], popř. v tvorbě marketingové a obchodní strategie pro segment SME. Jinak řečeno, jednalo se o činnosti spojené s analýzou produktů a [útvar] kanálů, související metodologií a tvorbou marketingové a obchodní politiky, spadající pod druh práce [pracovní pozice] [pracovní pozice].

126. Uvedené široké chápání druhu práce [pracovní pozice] [pracovní pozice] zahrnující pod něj i činnosti vykonávané žalobcem v programu [projekt] dle soudu (v souladu s výkladovými pravidly stanovenými v § 556 o. z.) nejlépe odpovídá u žalované zavedené praxi týkající se pozic [pracovní pozice]. Současně se ovšem jedná (v souladu s § 18 zákoníku práce) o pro zaměstnance nejpříznivější výklad ujednání o druhu práce. Pakliže je totiž u zaměstnavatele přinejmenším z části zaveden „projektový“ způsob fungování, v jehož rámci jsou zaměstnanci podle aktuální potřeby přidělováni k jednotlivým dílčím projektům, bylo by z hlediska ochrany zaměstnanců zjevně nežádoucí spojovat každé takové přidělení k projektu se změnou druhu práce (ať už výslovnou, či konkludentní). Takový postup by totiž v důsledku vedl k tomu, že po skončení projektu by zaměstnancům, jejichž druh práce by odpovídal právě potřebám konkrétního projektu, nebylo možno přidělovat další práci a tito zaměstnanci by se v důsledku stávali pro zaměstnavatele nadbytečnými.

127. Z těchto důvodů soud uzavřel, že i v době působení v programu [projekt] žalobce nadále vykonával práci v rámci sjednaného druhu práce [pracovní pozice] [pracovní pozice].

128. Soud na okraj poznamenává, že v řízení bylo současně prokázáno, že k datu účinnosti organizační změny z [datum], tj. k datu [datum], byla část programu [projekt], v níž žalobce působil (tj. projekt [projekt]), formálně a z většiny i fakticky dokončena – v dané době již na projekt nebylo přiděleny finance a probíhaly pouhé dílčí „dodělávky“ jednotlivých úkolů. Sama skutečnost, že žalobce subjektivně vnímal některé výsledky práce jako nedokončené, v tomto směru nemá přímou relevanci. Výsledky práce projektu (včetně žalobcovy práce) posléze využíval [projekt] [projekt] vzniklý v roce 2019, který měl na starosti mj. řízení vztahů s třetími stranami či vývoj produktů v oblasti otevřeného bankovnictví. Tyto činnosti [útvar] již však měly odlišnou povahu oproti programu [projekt], který předtím pro [projekt] teprve chystal potřebnou strategii a procesy.

129. Současně však soud zdůrazňuje, že uvedené závěry o ukončení relevantních částí programu [projekt] v žádném případě nemohou automaticky vést k závěru o nadbytečnosti žalobce. Jak vyplývá z výše uvedeného, činnosti žalobce v programu [projekt] představovaly jen dílčí výseč činností, které žalobce mohl vykonávat v rámci široce sjednaného druhu práce [pracovní pozice] [pracovní pozice][právnická osoba] závěr o nadbytečnosti je třeba zkoumat, zda se pro žalovanou stala nepotřebnou práce tvořící náplň druhu práce [pracovní pozice] [pracovní pozice] jako celek, nikoliv zda byl dokončen dílčí (projektový) úkol. III.4.3 K nadbytečnosti ve vztahu k druhu práce [pracovní pozice] [pracovní pozice]

130. Konečně se pak soud zabýval právě otázkou, zda se po provedené organizační změně pro žalovanou stala nepotřebnou práce tvořící se žalobcem sjednaný druh práce [pracovní pozice] [pracovní pozice]. Na tuto otázku je však třeba odpovědět negativně:

131. Jak bylo výše opakovaně konstatováno, pozice [pracovní pozice], včetně její specifikace „[pracovní pozice] [pracovní pozice]“ tvořila u žalované relativně univerzální pozici zaměřenou na vývoj a analýzu produktů či jiné svěřené oblasti, zahrnující rovněž tvorbu související marketingové, cenové a obchodní politiky, vyhodnocení efektivnosti produktů či získávání zpětné vazby.

132. Již z povahy uvedených činností je zřejmé, že i po provedení organizačních změn byly takové činnosti v žalované bance i nadále vykonávány. V řízení pak bylo prokázáno, že konkrétně spadal vývoj produktů mezi interně vymezené úkoly nových [útvar], [Anonymizováno], [projekt], [útvar] and [Anonymizováno] a [útvar]. Mj. tak spadal i mezi úkoly „korporátních“ [útvar] a [Anonymizováno], na které přešly činnosti původního organizačního útvaru [hodnota], v němž působil žalobce (byť v posledně jmenovaném [útvar] se nakonec tato činnost v praxi nerealizovala), a [útvar], který navazoval na výsledky programu [projekt].

133. Co je však významnější, uvedené činnosti byly v nové organizační struktuře z většiny vykonávány konkrétně zaměstnanci na nově vytvořené pozici [nový druh práce]. Jakkoliv se definice někdejší pozice [pracovní pozice] [pracovní pozice] a nově vytvořené pozice [nový druh práce] v katalogu prací ve svém jazykovém vyjádření evidentně odlišují, z hlediska obsahu vykonávaných činností jde o pozice obdobné. Jak již soud vyložil výše, z provedeného dokazování vyplynulo, že oběma pozicím je společné nejen jejich široké vymezení a z toho plynoucí relativně univerzální povaha, ale především věcný rozsah činností: Pokud typickým jádrem činnosti zaměstnanců na pozici [pracovní pozice] [pracovní pozice] byla analýza a vývoj produktů, odpovídá této činnosti v definici pozice [nový druh práce] vyjádřená činnost „pracuje na optimalizaci a inovování produktů“ a „zná a navrhuje relevantní [anonymizováno] produkty, služby, kanály a procesy“; skutečnost, že zaměstnanci na pozicích [nový druh práce] se ve shora uvedených [projekt] na vývoji produktů skutečně podíleli, pak byla v řízení prokázána i přehledy zaměstnanců na pozici [nový druh práce] vykonávajících v jednotlivých [projekt] danou činnost, jakož i výslechy svědků [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO]. Činnosti [pracovní pozice] [pracovní pozice] spočívající v navrhování související marketingové, cenové a obchodní politiky a plánů a v získávání zpětné vazby pak byly v definici nové pozice [nový druh práce] rozvedeny v mnohem větším detailu a s explicitním důrazem na pojmy „zákaznické zkušenosti“ a „zákaznické cesty“ (např. „pracuje na optimalizaci a inovování /…/ zákaznických cest a zákaznické zkušenosti. Je spoluzodpovědný za to, aby [žalobkyně] zákazníkům vždy nabízela nejlepší možnou a konzistentní zkušenost /…/ Formuluje zákaznické, obchodní a produktové požadavky pro stávající i nové produkty, služby, kanály a procesy /…/ mapuje aktuální zákaznickou zkušenost prostřednictvím zákaznické cesty daného [útvar] /…/ spolu-definuje dopady navrhovaných řešení do procesů, lidí, systému a dat; /…/ připravuje prototypy navrhovaných řešení a testuje je zákazníky; připravuje podklady pro zákaznické průzkumy, realizuje je /…/, analyzuje výstupy a na jejich základě navrhuje další kroky; propojuje svět zákaznické zkušenosti a finančních výsledků daných řešení). V řízení pak ostatně bylo prokázáno, že i sám žalobce na pozici [pracovní pozice] musel pracovat se zákaznickou zkušeností či zákaznickou cestou (byť daný pojem nebyl v dané době explicitně používán), např. když měl v oddělení segmentového řízení na starosti malé a střední podniky nebo když působil v [název týmu] ([Anonymizováno]).

134. Lze tedy shrnout, že rozdíl pozice [nový druh práce] v nové organizační struktuře oproti pozici [pracovní pozice] ve staré organizační struktuře nespočíval ani tak povaze či rozsahu vykonávaných činností, nýbrž především v optice, kterou se zaměstnanci na těchto pozicích měli na dané činnosti dívat, a ve způsobu organizace práce. Oproti pozici [pracovní pozice] zaměřené přinejmenším z formálního hlediska primárně na produkt je po zaměstnancích na pozici [nový druh práce] požadováno výraznější zaměření na klienta a jeho potřeby. Vedle toho zaměstnanci na pozici [nový druh práce] nově pracují v multidisciplinárních samořiditelných squatech. Z těchto rozdílů ovšem nelze dovozovat, že pozice [nový druh práce] představuje svou povahou odlišný druh práce oproti pozici [pracovní pozice]: Hypotetický zaměstnanec na pozici tesaře, kterému je zaměstnavatelem uloženo pracovat v multidisciplinárních týmech s dalšími řemeslníky a zohledňovat více potřeby zákazníka než svou vlastní představu střešního krovu, nepřestane automaticky vykonávat druh práce „tesař“. Zaměstnanec na pozici právníka, kterému je uloženo spolupracovat odborníky na související oblasti a více vnímat životní příběh svého klienta než pouhý text zákonných ustanovení nepřestane vykonávat druh práce „právník“. Stejně tak tedy ani „specialisté rozvoje obchodu“ vykonávající analýzu a vývoj produktů, popř. jiných svěřených oblastí, nepřestali vykonávat daný druh práce v okamžiku, kdy byla daná pozice zařazena do samořiditelných týmů a označena názvem „specialista zákaznické cesty“ odrážejícím nutnost více se zaměřovat na zákaznické potřeby.

135. Za popsané situace, kdy práce zaměstnanců na pozicích [pracovní pozice] zůstala pro žalovanou potřebná a byla u ní nadále vykonávána pak z hlediska § 52 písm. c) zákoníku práce není akceptovatelný přístup k organizačním změnám, který žalovaná zvolila. Ten spočíval v hromadném zrušení pracovních míst [pracovní pozice], vyhlášení výběrových řízení na nové – ve skutečnosti však obdobné – pozice [nový druh práce] a dání výpovědi zaměstnancům, kteří ve výběrových řízení neuspějí či se do nich nepřihlásí. [právnická osoba] přitom v daném případě nesloužila pouze jako metoda výběru zaměstnanců z rušených pracovních míst, které si žalovaná (při snížení absolutního počtu míst) ponechá, ale k nepřípustnému „přesoutěžení“ zaměstnaneckých míst – jednalo se totiž o výběrová řízení otevřená, do nichž se mohli hlásit i zaměstnanci z jiných pracovních pozic, a dokonce i zájemci zvenčí. Zvoleným postupem tak žalovaná „nadužila“ institut nadbytečnosti a rezignovala na svou povinnost ponechat si zaměstnance, jimž může v rámci stávajícího druhu práce nadále přidělovat práci a jejichž práce pro ni zůstává potřebná. Jakkoliv se takový postup může jevit pochopitelným a efektivním z obchodního či manažerského hlediska, z hlediska pracovněprávní ochrany zaměstnanců přípustný není.

136. Soud dodává, že zde uvedené závěry o zachování potřebnosti práce zaměstnanců na pozicích [pracovní pozice] jsou do značné míry důsledkem velmi širokého vymezení této pozice v katalogu prací žalované. Z hlediska zaměstnavatele pak tyto závěry představují „druhou stranu mince“ oproti výhodám, které dané široké vymezení druhu práce poskytuje: Na jedné straně je totiž bezpochyby z hlediska zaměstnavatele výhodou širšího vymezení druhu práce možnost požadovat po zaměstnancích poměrně širokou škálu činností při zachování sjednaného druhu práce (což se ostatně projevilo i v konkrétním případě žalobce). Zaměstnavatel ovšem při širokém vymezení druhů práce musí být s ohledem na výše citované principy platné pro posuzování nadbytečnosti zaměstnance připraven na to, že při organizačních změnách se těžko mohou stát nadbytečnými zaměstnanci, kterým lze – právě díky jejich široce vymezenému druhu práce – nadále v dosavadním rozsahu přidělovat práci. Jinak řečeno, požaduje-li zaměstnavatel po zaměstnancích značnou flexibilitu v tom, jakou konkrétní práci budou v rámci vymezeného druhu práce v praxi vykonávat, musí být připraven projevit stejnou flexibilitu při úvaze, jak s takovými zaměstnanci naloží po organizačních změnách v nové organizační struktuře. Hromadné zrušení jejich pracovních míst a přesoutěžení pozic v otevřeném výběrovém řízení akceptovatelné řešení nepředstavuje.

137. Lze tedy uzavřít, že žalobce se jakožto jeden ze zaměstnanců na zrušené pozici [pracovní pozice], kterému však ve skutečnosti bylo možné nadále přidělovat práci na pozici [nový druh práce], nestal pro žalovanou v důsledku provedené organizační změny nadbytečným. Výpověď z pracovního poměru tedy žalobci byla dána v rozporu s § 52 písm. c) zákoníku práce, a je proto neplatným právním jednáním.

138. Soud závěrem dodává, že nepřehlíží, že žalobce k výsledné situaci, kdy u žalované není nadále zaměstnán, sám přispěl tím, že se v březnu 2019 nepřihlásil do výběrového řízení na pozice v [útvar] [projekt]. Tato skutečnost však sama o sobě nemůže z právního hlediska zhojit neplatnost výpovědi dané žalobci již předtím, [datum]. Z čistě lidského hlediska je pak ostatně postoj žalobce, který se cítil dotčen tím, že by se o „svou“ pozici musel ucházet ve výběrovém řízení, vcelku pochopitelný.

IV. Závěr a náklady řízení

139. Ze všech uvedených důvodů soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a určil, že výpověď z pracovního poměru ze dne [datum] daná žalobci [datum] je neplatná.

140. O nákladech řízení (zahrnujících i náklady řízení odvolacího a dovolacího) soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že právo na jejich náhradu přiznal žalobci, který byl v řízení plně úspěšný.

141. Náklady žalobce činí celkem 97 554 Kč a sestávají z: - zaplacených soudních poplatků ve výši 16 000 Kč (2 000 Kč za žalobu a 14 000 Kč za dovolání); - odměny advokáta ve výši 60 000 Kč podle § 7 a § 9 odst. 3 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, a to za 24 úkonů po 2 500 Kč podle § 11 odst. 1 advokátního tarifu (tarifní hodnota 35 000 Kč; úkony převzetí zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby, vyjádření z [datum], účast na jednání [datum], vyjádření z [datum], účast na jednání [datum] v délce přesahující 2 hodiny, účast na jednání [datum] v délce přesahující 2 hodiny, účast na jednání [datum] v délce přesahující 2 hodiny, účast na jednání [datum] v délce přesahující 2 hodiny, vyjádření k odvolání žalované z [datum], účast na jednání odvolacího soudu z [datum], dovolání [datum], účast na jednání odvolacího soudu dne [datum], účast na jednání [datum] v délce přesahující 2 hodiny, vyjádření z [datum], účast na jednání [datum] v délce přesahující 2 hodiny, účast na jednání [datum]); - paušální náhrady hotových výdajů ve výši 7 200 Kč podle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu za 24 úkonů po 300 Kč; - náhrady za promeškaný čas ve výši 200 Kč podle § 14 odst. 1 písm. b) advokátního tarifu za 2 půlhodiny času promeškaného při zpoždění jednání soudu [datum]; - náhrady za 21 % DPH z částky 67 400 Kč ve výši 14 154 Kč.

142. Soud žalobci nepřiznal požadovanou náhradu za vyjádření z [datum] představující pouhý stručný administrativní přípis, který nelze považovat za úkon právní služby. Rovněž soud žalobci nepřiznal požadovanou náhradu za zastupování v dovolacím řízení v částce 5 000 Kč, která nemá pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení žádný právní základ. Dále soud žalobci nepřiznal požadovanou náhradu za písemné vyjádření z [datum], které žalobce soudu předal až při ústním jednání (tedy cca 2 měsíce po pořádkové lhůtě stanovené předtím k takovému vyjádření v usnesení z [datum], č. j. [spisová značka]) a za této situace bylo nutno vyjádření považovat již jen za jinou formu přednesu při jednání, nikoliv za samostatný účelný úkon právní služby.

143. Lhůtu k plnění soud určil jako třídenní od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).

Poučení