49 C 208/2022 - 99

Rubrum

Městský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Moniky Schön, Ph.D., a přísedících Věry Kadlecové a JUDr. Kateřiny Schmidtové v právní věci žalobce:[Jméno žalobce], narozený dne [Datum narození žalobce], bytem v [Adresa žalobce], zastoupený [jméno FO], advokátem se sídlem [adresa], proti žalované:[právnická osoba]., IČO [IČO žalované], se sídlem v [Adresa žalované], zastoupená [Jméno Zástupce], advokátem se sídlem v [adresa], za účasti:[Jméno advokáta], IČO: [IČO advokáta], se sídlem v [Adresa advokáta], jako vedlejšího účastníka na straně žalované, o 121.400 Kč s úroky z prodlení, takto:

Výrok

I. Žaloba, jíž se žalobce domáhal zaplacení částky ve výši 121.400 Kč s úroky z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 127.650 Kč za dobu od 14. července 2022 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku ve výši 41.602 Kč k rukám [Jméno Zástupce], advokáta se sídlem v [adresa], do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobce je povinen zaplatit vedlejšímu účastníkovi na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1.081 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalobce je povinen zaplatit České republice – Městskému soudu v Brně na náhradě nákladů řízení částku ve výši, jež bude uvedena v samostatném usnesení.

Odůvodnění

1. Žalobce se původně domáhal, aby soud uložil žalovanému zaplatit žalobci částku ve výši 127.650 Kč s úroky z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky za dobu od 14. 7. 2022 do zaplacení. Žalobu zdůvodnil zejména tím, že podle pracovní smlouvy ze dne [datum] pro žalovaného vykonával práci „pracovníka expedice“. Dne [datum] žalobce utrpěl při výkonu práce úraz, který podrobně popsal a který žalovaný uznal jako úraz pracovní. Žalobce byl nejprve léčen ambulantně, průběh léčení byl však komplikován zánětem kloubních tkání, přetrvávaly u něj bolesti a funkční omezení levého ramenního kloubu. Proto byl žalobce hospitalizován v době [datum], kdy mu (dne [datum]) byla provedena operační artroskopická revize levého ramene s ošetřením zraněných struktur ramenního kloubu. Následně byl žalobce dlouhodobě léčen na ortopedické ambulanci a rehabilitaci. Výsledný stav je trvalé funkční poškození levého ramenního kloubu provázené bolestivými syndromy. Žalobce se domáhal náhrady újmy na zdraví v rozsahu 20.750 Kč (bolestné), 100.000 Kč (ztížení společenského uplatnění) a 6.900 Kč (náklady znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO]). Žalobce před podáním žaloby vyzval žalovaného k zaplacení žalované částky, marně.

2. Žalovaný navrhl, aby soud žalobu zamítl. Uvedl přitom, že nezpochybňuje, že došlo k pracovnímu úrazu, avšak všechny následky pracovního úrazu žalobce (jak byly zjištěny znaleckým posudkem [tituly před jménem] [jméno FO]) však byly již odškodněny. Domáhá-li se žalobce čehokoli dalšího, je jeho požadavek nedůvodný.

3. Vedlejší účastník navrhoval shodně jako žalovaný, a to z týchž důvodů.

4. Podáním doručeným soudu dne 13. 12. 2022 vzal žalobce žalobu částečně zpět v rozsahu částky 6.250 Kč (nikoli však tomu odpovídajícího úroku z prodlení), neboť dne 10. 11. 2022 žalovaná žalobci částku ve výši 6.250 Kč zaplatila. V tomto rozsahu bylo řízení částečně zastaveno usnesením Městského soudu v Brně ze dne 12. 1. 2023, č. j. 49 C 208/2022-30.

5. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobce a žalovaný dne [datum] uzavřeli pracovní smlouvu, že dne [datum] žalobce utrpěl pracovní úraz a že žalovanému byla doručena předžalobní výzva (byť účastníci nevěděli, kdy přesně byla doručena).

6. Ke zjištění skutkového stavu věci soud provedl tyto důkazy a učinil z nich následující skutková zjištění:

7. Ze záznamu o úrazu soud zjistil, že k úrazu žalobce došlo dne [datum] v [čas] na pracovišti expedice, tj. na pravidelném pracovišti žalobce. Popis nehodového děje je následující: „Při vychystávání zboží si zaměstnanec přijel s vychystávaným vozíkem k paletě se zbožím, vyjel do výšky cca 2m, aby zboží z palety vzal. Při zvednutí krabice, která ležela na paletě, neodhadl její hmotnost a krabici neudržel, přitom si pohmoždil levé rameno a krabice mu spadla mezerou mezi vozíkem a paletou“.

8. Z lékařských zpráv soud zjistil, že dne [datum] v [čas] byl žalobce ošetřen na ortopedické ambulanci ([tituly před jménem] [jméno FO]) poté, co „v práci při přenášení těžkých předmětů ho píchlo v levém ramenním kloubu, nyní trvalé bolesti přetrvávají a vázne předpažení pro bolest“. Lékař uvedl, že se jednalo o pracovní úraz. Následující den tentýž lékař doporučil ledovat rameno, používat antirevmatika, vyvěšovat končetinu a při nezlepšení rehabilitovat. Následuje několik kontrol u lékaře, k [datum] je ukončena pracovní neschopnost žalobce (srov. záznam z [datum]). Ve zprávě ze dne [datum] je pak uvedeno, že po úraze postupně u žalobce došlo k výraznému zhoršení v levém ramenním kloubu a výrazné stálé algie, omezení hybnosti a snížení svalové síly a že pro žalobce není vhodná práce, kterou vykonává, nutno snížit fyzickou zátěž. Další záznam je ze dne [datum] (ze záznamu je patrné, že je plánován operační zákrok), ze dne [datum] (odběr krve), dne [datum] (výsledky odběrů), [datum] (zpráva po propuštění po operačním zákroku), [datum], [datum] a dne [datum] (následná léčba po operaci). Rovněž z dalších lékařských zpráv předložených žalobcem (záznam ze dne [datum] z nemocnice [adresa], záznamy z [právnická osoba] v [adresa]) je zjevný průběh léčby žalobce. Ze zpráv neplyne nic, co by podle názoru soudu bylo v rozporu se zjištěním a závěry znalců (srov. níže). Ze zprávy o hospitalizaci ze dne [datum] soud zjistil, že při operačním výkonu byla provedena artroskopie ramene, subaktromiální dekomprese, debridgement labra, resekce AC, subpektorální tenodéza LHBT a byly zjištěny: slap léze II. typu v terénu Bufford komplexu, artrosis art. AC, Bursitis subacromialis, Chondropathia glenoidalis II. – III. stupně.

9. Z rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti soud vzal za prokázané, že žalobce byl v pracovní neschopnosti od [datum] do [datum] a následně ještě v době od [datum] do [datum].

10. Ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum] soud zjistil, že k úrazu došlo u žalobce jeho 28 letech, žalobce je levák. [tituly před jménem] [jméno FO] provedl bodové ohodnocení bolestného a ztížení společenského uplatnění, přitom vycházel z toho, že u žalobce došlo k podvrtnutí levého ramene a slap lézi levého ramenního kloubu II. typu. Znalec takto dospěl k ohodnocení v rozsahu 83 bodů (bolestné) a 400 bodů (ztížení společenského uplatnění).

11. Z faktury vystavené [tituly před jménem] [jméno FO] dne [datum] soud vzal za prokázané, že za zpracování znaleckého posudku znalec vyúčtoval částku 6.900 Kč. Mezi účastníky bylo nesporné, že tuto částku žalobce znalci zaplatil.

12. Ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO], znalce pro obor zdravotnictví, odvětví chirurgie se specializací traumatologie pohybového ústrojí a odvětví ortopedie, ze dne [datum] soud zjistil, že znalec kvalifikoval úraz žalobce (podvrtnutí levého ramenního kloubu) dne [datum] jako úraz pracovní, avšak tento úraz podle znalce není příčinou poškození zdraví žalobce, které si vyžádalo (další) následnou pracovní neschopnost žalobce. Za dobu pracovní neschopnosti v příčinné souvislosti s pracovním úrazem ze dne [datum] znalec stanovil dobu od [datum] do [datum]. Bolestné v souvislosti s pracovním úrazem žalobce ze dne [datum] znalec ohodnotil celkem 20 body, ke ztížení společenského uplatnění v důsledku pracovního úrazu podle znalce vůbec nedošlo. K vypracování znaleckého posudku znalec použil zdravotní dokumentaci žalobce, resp. lékařské zprávy, a dále osobně žalobce vyšetřil (srov. seznam použitého materiálu na str. 3 znaleckého posudku a též vyjádření znalce při jednání dne 18. 10. 2023).

13. Z doplnění znaleckého posudku znalce [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum] soud zjistil, že ramenní kloub žalobce byl před pracovním úrazem dne [datum] poškozen degenerativními změnami. Znalec tak zjistil z průběžných lékařských zpráv a z vyšetření zobrazovacími technikami, především pak z operačního protokolu (z operace ze dne [datum], pozn. soudu). Znalec přitom podrobně rozvedl, že byla zjištěna chondropatie jamky kloubní ramene II. až III. stupně, což je velmi vážné poškození, které podle znalce nemohlo vzniknout při klidové terapii po pracovním úrazu a při léčebné rehabilitaci za dobu od [datum] do [datum]. Dále byla zjištěna těžká artróza acromioclaviculárního skloubení, která si vyžádala resekční výkon v tomto kloubu, což podle znalce rovněž nevzniklo při úrazu. Dále byla zjištěn slap léze II. stupně, která byla ošetřena metodou debridgement (pokud by se jednalo o čerstvou lézi po úrazu ze dne [datum], podle znalce by metoda artroskopického ošetření byla zcela jiná). Slap léze u žalobce byla podle znalce součástí degenerativního postižení ramene a vznikla mnohem dříve než při úrazu dne [datum]. Dále byla při operaci dne [datum] pro degenerativní změny v ramenním kloubu s přítomností chronické slap léze provedena subpectorální tendoneza šlachy dlouhé hlavy bicepsu, což podle znalce rovněž nepatří k metodě ošetření čerstvé slap léze. Podle znalce se takto ošetřuje degenerativní poškození. Znalec závěrem uvedl, že pracovní úraz se stal na ramenním kloubu žalobce, který byl postižen před úrazem průkazně existujícími degenerativními změnami, ať poúrazového původu, či z chronického přetěžování. Předúrazové degenerativní změny byly na dolní hranici těžkého stupně. Slap léze u žalobce vznikla mnohem dříve před datem pracovního úrazu. Pracovní úraz tak jen nastartoval obtíže, které by se vytvořily dříve nebo později i bez pracovního úrazu. V souvislosti s operačním zákrokem dne [datum] pak znalec dodatečně ohodnotil bolestné u žalobce dalšími 25 body.

14. Z přípisu vedlejšího účastníka ze dne [datum] soud zjistil, že jím byl zástupce žalobce informován o tom, že podle dodatku ke znaleckému posudku [tituly před jménem] [jméno FO] bylo žalobci přiznáno dodatečně dalších 25 bodů na bolestném, a to s ohledem na artroskopickou operaci (ze dne [datum], pozn. soudu), neboť tato operace „jasně ukázala příčinu obtíží“, přičemž bodové ohodnocení bylo následovné: 3x1 cm rána pro artroskopický přístup podle položky 1.3, tj. celkem 15 bodů, a rána pronikající do kloubu podle položky 1.4 ve výši 10 bodů. Mezi účastníky bylo nesporné, že částka ve výši 6.250 Kč odpovídající těmto dodatečně „přiznaným“ 25 bodům byla žalobci zaplacena (v důsledku toho vzal žalobce žalobu částečně zpět). Vyplacení této částky vyplývá též z příkazu k úhradě ze dne [datum].

15. Z vyjádření [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum] soud zjistil, že podle tohoto znalce nelze jednoznačně vyloučit, že – s ohledem na to, že průběh léčby u žalobce byl komplikován rozvojem zánětlivého procesu kloubních tkání levého ramena včetně zánětlivého postižení šlachy dlouhé hlavy pažního bicepsu, včetně zánětu AC skloubení, což bylo následně léčeno několik měsíců – se u žalobce nejednalo o pozánětlivé změny těchto kloubních struktur. [tituly před jménem] [jméno FO] podle [tituly před jménem] [jméno FO] zcela pomíjí, že žalobce před pracovním úrazem neměl žádné obtíže, na žádné postižení ramenních kloubů se neléčil, nenavštěvoval lékaře pro potíže s rameny a podle svého ošetřujícího lékaře byl před úrazem zcela zdráv. Kdyby se jednalo o chronické onemocnění, žalobce se by podle [tituly před jménem] [jméno FO] pro tyto změny léčil již dříve. Podle [tituly před jménem] [jméno FO] nebývají ve věku, kdy u žalobce došlo k úrazu, tj. v 28 letech, degenerativní změny pohybového ústrojí tak rozsáhlé, pokud se „nejedná o aktivního sportovce provádějícího dlouhodobě silové sporty, pracujícího ve výrazně fyzicky náročných provozech (…), „navíc by patrně takto byla spíše postižena dominantní horní končetina, což však podle znalce „nebyl případ poškozeného“.

16. Výslechem znalce [tituly před jménem] [jméno FO], znalce v oboru zdravotnictví, odvětví chirurgie a odvětví stanovení nemateriální újmy na zdraví, soud zjistil, že jeho znaleckým úkolem nebylo stanovit příčinu nemajetkové újmy žalobce, to ani nepatří do jeho odbornosti. Znalec posuzoval výlučně ohodnocení bolestného a ztížení společenského uplatnění, neposuzoval, zda k nim došlo v důsledku pracovního úrazu či z jiných příčin. Pokud jde o tyto otázky (posouzení bolestného a ztížení společenského uplatnění), znalec si na svých závěrech trval, nicméně zdůraznil, že přitom nebyl po odborné stránce oprávněn posoudit souvislost bolesti a ztížení společenského uplatnění s pracovním úrazem žalobce ze dne [datum], stejně jako nebyl oprávněn přezkoumávat závěry [tituly před jménem] [jméno FO]. Na základě podkladů, z nichž při zpracování znaleckého posudku vycházel (lékařské zprávy, zdravotní dokumentace, kde všude bylo uváděno, že u žalobce došlo k pracovnímu úrazu, uváděli to lékaři, kteří žalobce léčili, a proto z toho znalec vycházel při zpracování znaleckého posudku, neměl důvod toto východisko přezkoumávat), nenabyl pochybnost o tom, že by se nemělo v celém rozsahu jednat o následky pracovního úrazu. Kdyby takovou pochybnost měl, vyžádal by si další podklady, lékařské zprávy. Kdyby následně měl pochybnost o tom, zda je nemajetková újma důsledkem pracovního úrazu, či zda je dána jinými důvody, odmítl by znalecký posudek vypracovat. Jmenovaný znalec dále vyslovil svůj předpoklad, že kdyby skutečně byly degenerativní změny u žalobce tak rozsáhlé již před úrazem ze dne [datum], musel by to žalobce již dříve nějak pocítit, pravděpodobně by byl proto léčen apod., přitom ze zdravotní dokumentace nic takového nevyplývá, naopak v této dokumentaci je uvedeno, že před úrazem byl žalobce zcela zdráv. Dále znalec vyslovil hypotézu, že stav žalobce zjištěný při operaci mohl být ovlivněn komplikovaným průběhem léčby úrazu ze dne [datum] (znalec podrobně rozvedl komplikaci zánětlivého charakteru). Při zpracování znaleckého posudku znalec vycházel výlučně z listinných podkladů, tj. zdravotní dokumentace, lékařských zpráv, neprováděl osobně vyšetření žalobce, neboť to právní úprava nevyžaduje.

17. Výslechem znalce [tituly před jménem] [jméno FO] soud zjistil, že při zpracování znaleckého posudku vycházel z lékařských zpráv a zdravotní dokumentace, dále znalec žalobce osobně vyšetřil. Ze žalobcovy zdravotní dokumentace zjistil, že obtíže žalobce pokračovaly po prvotním ukončení léčby (ke dni [datum]), dne [datum] byla při vyšetření magnetickou rezonancí zjištěna slap léze, artróza AC skloubení a zánět šlachy bicepsu. Teprve při následné operaci dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce trpí vrozenou anomálií, tzv. Bufford komplex a teprve pod tím byla zjištěna slap léze. Všechny tyto skutečnosti jsou uvedeny v operačním protokolu (což znalec na žádost zástupce žalobce ukázal konkrétně ve zprávě o hospitalizaci žalobce ze dne [datum]). Vrozená vada (Bufford komplex) vedla u žalobce k nestabilitě v ramenním kloubu, který se zvýšeně opotřebovával. To vše se zintenzivňovalo při realizaci silových sportů, jimž se žalobce věnoval, což znalec zjistil při osobním vyšetření. Podrobný popis diagnózy žalobce je uveden v operačním protokolu (slap léze II. typu v terénu Bufford komplexu, artróza art. AC, Bursitis subacromialis, Chondropathia glenoidalis II. – III. stupně). Znalec podrobně a srozumitelně popsal problematiku Bufford komplexu, kdy chybí úpon pouzdra kloubního u ramenní jamky v rozsahu jedna až tři hodin, což je podle znalce vždy spojeno s nějakými degenerativními změnami. Slap léze je porucha úponu pouzdra kloubního na jamku kloubní, má tři stupně. První stupeň je rozvolnění, ve druhém stupni je pouzdro nestabilní, ve třetím stupni se pouzdro zcela odtrhne. Lze rozlišit slap lézi, k níž došlo v důsledku degenerativních změn (postupně se projeví shora uvedené tři fáze, výsledkem je neostré, rozvolněné odtrhnutí), a slap lézi, k níž došlo v důsledku úrazu (při odtrhnutí je „rovná“ trhlina). Všechna shora uvedená zjištění vedla znalce k závěru, že léčbu žalobce je nutno rozdělit na dvě části: první část léčení, která souvisela s pracovním úrazem, trvala do [datum], následná léčba již nesouvisela s původním úrazem, ale byla vynucena vrozenou vadou a degenerativními změnami u žalobce, jež znalec podrobně rozvedl (s výhradou částečného přiznání bolestného v souvislosti s operací ze dne [datum], která podle znalce odhalila jednoznačně příčinu žalobcových obtíží, k tomu podrobně srov. shora). Znalec [tituly před jménem] [jméno FO] konstatoval, že v důsledku pracovního úrazu u žalobce ke ztížení společenského uplatnění nedošlo, a pokud jde o bolestné, to znalec – v souvislosti s pracovním úrazem ze dne [datum] – ohodnotil, toto nicméně není předmětem řízení, neboť v tomto rozsahu byl nárok žalobce plně uspokojen. Na žádost soudu se znalec vyjádřil též k domněnkám vysloveným [tituly před jménem] [jméno FO]. Pokud jde o názor [tituly před jménem] [jméno FO] na to, že v případě rozsáhlých degenerativních změn by se tyto projevily již před úrazem, znalec jednoznačně konstatoval, že poprvé se poškození u žalobce objevilo v jeho 28 letech, předtím to jeho organismus toleroval a pracovní úraz dne [datum] odstartoval žalobcovy obtíže. Znalec rovněž vyloučil, že by žalobcovy obtíže (nemožnost zvednout ruku než do horizontály, nemožnost pochovat tříletou dceru, nemožnost vykonávat práci skladníka) způsobil pracovní úraz způsobený přenášením osmikilové krabice. Pokud jde o názor [tituly před jménem] [jméno FO], že změny zjištěné při operaci dne [datum] mohly být způsobeny též komplikovaným hojením s rozvojem zánětlivého procesu, znalec [tituly před jménem] [jméno FO] takovou možnost zcela vyloučil, neboť v mezidobí mezi úrazem a operací uplynulo půl roku, během té doby měl žalobce klidový, rehabilitační režim. Podle znalce je vyloučené, že by se za takových okolností tak rychle rozvinula artróza acromioclaviculárního skloubení, chondropatie druhého až třetího stupně a že by se rozvláknil úpon pod Bufford komplexem.

18. Soud neměl důvod pochybovat o správnosti závěrů obou znalců. Pokud jde o zdánlivé nesrovnalosti mezi závěry obou znalců, které snad vyplývaly z písemných znaleckých posudků, podle zjištění soudu se skutečně jedná o nesrovnalosti pouze zdánlivé, které byly nade vší pochybnost vyjasněny výslechy obou znalců. Znalec [tituly před jménem] [jméno FO] jednoznačně uvedl, že jeho znaleckým úkolem bylo výlučně bodové ohodnocení bolestného a ztížení společenského uplatnění u žalobce, nikoli však zkoumání příčiny, tj. znalec se nezabýval otázkou, zda k nemajetkové újmě v celém rozsahu došlo výlučně v důsledku pracovního úrazu, či z jiných příčin. Takové posouzení s ohledem na jeho odbornost ani znalci [tituly před jménem] [jméno FO] nepřísluší. Pokud tento znalec vyslovoval své domněnky – zdůrazňoval přitom ale, že se skutečně jedná o jeho předpoklady či domněnky - že v případě vrozené [rodné přijmení] či degenerativních změn by se tyto u žalobce projevily již dříve (před úrazem ze dne [datum]), tento názor byl zcela jednoznačně vyloučen znalcem [tituly před jménem] [jméno FO], který srozumitelně a logicky vysvětlil, že tomu tak nemuselo být, že skutečně organismus žalobce mohl dlouhou dobu vrozenou vadu a na ni navázané degenerativní změny tolerovat a k projevu vrozené vady a degenerativních změn došlo až v době po prodělaném úraze. Znalec [jméno FO] podrobně popsal rozdíl v nálezu mezi slap lézí vzniklou při úraze (kdy podle znalce je patrná „rovná“ trhlina) a slap lézí vzniklou postupně v důsledku degenerativních změn (kdy postupně ve třech fázích dochází nejprve k rozvolnění, následně je k nestabilitě pouzdra a teprve následně ve třetí fázi k odtrhnutí kloubního pouzdra), kdy při operačním zásahu lze podle vzhledu zjistit, zda došlo k odtržení v důsledku úrazu, či postupně v důsledku degenerativních změn. U žalobce podle znalce šlo jednoznačně o druhou možnost.

19. Uváděl-li žalobce (při jednání dne 18. 10. 2023), že z posudku znalce [tituly před jménem] [jméno FO] plyne, že „degenerativní změny u žalobce plynou z toho, že chodil často do posilovny“, takový závěr je zcela nepřípadný. Znalec [tituly před jménem] [jméno FO] nic takového neuvedl, naopak podrobně a srozumitelně popsal problematiku vrozené [rodné přijmení] u žalobce (Bufford komplex) a na ni navazující degenerativní změny, které byly pouze zesíleny skutečností, že žalobce se věnoval silovému cvičení. V žádném případě však znalec neuvedl, že by degenerativní změny u žalobce měly plynout z toho, že „chodil často do posilovny“.

20. Domáhal-li se žalobce zadání revizního znaleckého posudku, k takovému postupu soud neshledal důvod. Znalec [jméno FO][čas]a logicky vysvětlil své závěry, podrobně rozvedl též to, že (mezi účastníky sporná) vrozená vada žalobce byla zjištěna při operaci dne [datum], jako taková je zapsána v operačním protokolu, což znalec citoval, resp. ukázal při jednání. Závěry znalce [tituly před jménem] [jméno FO] pak nejsou ani v rozporu se závěry jiného znalce ([tituly před jménem] [jméno FO]), který měl jiný znalecký úkol, jeho úkolem nebylo stanovit příčinu obtíží žalobce a neměl k tomu ani znalecké oprávnění, tedy hodnocení této otázky mu nepřísluší. Pouhý nesouhlas žalobce či jeho nespokojenost se závěry znalce [tituly před jménem] [jméno FO] nemohou být samy o sobě důvodem zadání revizního znaleckého posudku (srov. podmínky, za nichž lze zadat přezkum závěrů znalce jiným znalcem uvedené v ustanovení § 127 odst. 2 o. s. ř., tj. pochybnost o správnosti, nejasnost či neúplnost posudku, a i v takovém případě zadání revizního znaleckého posudku má předcházet výslech znalce za účelem odstranění pochybností; tyto podmínky v projednávané věci splněny nebyly, podaný znalecký posudek i ve spojení s výslechem znalce je zcela srozumitelný, jasný a úplný. Dále srov. též zásadu hospodárnosti řízení). Z právě uvedených důvodů tedy soud důkaz revizním znaleckým posudkem neprováděl, resp. vypracování revizního znaleckého posudku ani nezadával.

21. Po provedeném dokazování, kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě i všechny v jejich vzájemné souvislosti (srov. ustanovení § 132 o. s. ř.), učinil soud tento závěr o skutkovém stavu věci:

22. Žalobce pro žalovaného vykonával práci pracovníka expedice podle pracovní smlouvy ze dne [datum]. Dne [datum] utrpěl pracovní úraz levého ramene, který si vyžádal léčení žalobce do [datum] (datum ukončení pracovní neschopnosti). Obtíže žalobce však nadále přetrvávaly, žalobce měl klidový režim s rehabilitacemi, nemohl vykonávat dřívější práci. Při vyšetření magnetickou rezonancí dne [datum] byla zjištěna tzv. slap léze v levém rameni žalobce. Následná operace dne [datum] pak zjistila, že ve skutečnosti se jedná o Bufford komplex a pod tím slap lézi. Podrobněji k diagnóze srov. obsah operačního protokolu ze dne [datum] (součást zprávy o hospitalizaci ve [právnická osoba] ze dne [datum]). Žalobce byl v pracovní neschopnosti od [datum] do [datum]. Znalec [jméno FO] stanovil bodové ohodnocení bolestného ve vztahu k následkům pracovního úrazu nejprve v rozsahu 45 bodů, k tomu následně přidal ještě dalších 25 bodů (srov. shora). V tomto rozsahu byl nárok ze strany žalovaného a vedlejšího účastníka uznán a žalobci proplacena náhrada (nesporné mezi účastníky). Sporné mezi účastníky zůstalo, zda žalobci náleží další náhrada bolestného a ztížení společenského uplatnění, kdy žalobce tvrdil, že veškerá nemajetková újma, kterou utrpěl, je následkem pracovního úrazu, zatímco žalovaná poukazovala na vrozenou vadu v kombinaci s degenerativními změnami, což podle žalovaného bylo příčinou dalších (jiných) obtíží žalobce. Toto tvrzení žalovaného soud vzal za jednoznačně prokázané znaleckým posudkem a výslechem svědka [tituly před jménem] [jméno FO] (srov. shora, a to rovněž ve vztahu k zdánlivým nesrovnalostem mezi závěry znalců [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO]). Jak již shora uvedeno, soud nemá důvod pochybovat o správnosti závěrů obou znalců, přičemž pro rozhodnutí ve věci je určující závěr o absenci příčinné souvislosti mezi pracovním úrazem a dalšími obtížemi žalobce (tj. těmi, které již nebyly ze strany žalovaného, resp. vedlejšího účastníka, odškodněny).

23. Po právní stránce soud věc posoudil takto:

24. Věc je i v současné době – vzhledem k tomu, že jde o náhradu újmy, která měla žalobci vzniknout v důsledku pracovního úrazu ze dne [datum] – třeba posoudit podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění účinném do 31. 5. 2020 (dále jen „zák. práce“).

25. Podle ustanovení § 269 odst. 1 zák. práce zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci škodu nebo nemajetkovou újmu vzniklou pracovním úrazem, jestliže škoda nebo nemajetková újma vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

26. V projednávané věci bylo nade vší pochybnost prokázáno (srov. závěry znalce [tituly před jménem] [jméno FO]), že další újma žalobce (nad rámec toho, co již bylo ze strany žalovaného, resp. vedlejšího účastníka, nahrazeno) vznikla nikoli v důsledku pracovního úrazu žalobce ze dne [datum], ale výlučně v důsledku vrozené vady žalobce (Bufford komplex) a na ni navazujících degenerativních změn. Tyto obtíže žalobce se pouze po pracovním úrazu u žalobce objevily, nevznikly však jako důsledek pracovního úrazu.

27. Vzhledem k právě uvedenému není dána povinnost žalovaného jako zaměstnavatele k náhradě další nemajetkové újmy (vzniklé jinak než jako důsledek pracovního úrazu žalobce ze dne [datum]) podle ustanovení § 269 zák. práce. Vzhledem k tomu, že soud nenalezl ani žádný jiný důvod, pro který by bylo lze žalobě vyhovět, byť částečně, nezbylo mu, než žalobu jako nedůvodnou zamítnout (výrok I.).

28. O náhradě nákladů řízení žalovaného (výrok II.) bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy žalovaný byl v řízení úspěšný v rozsahu 95,1 % (zamítnutí žaloby do částky 121.400 Kč s úroky z prodlení), žalobce byl úspěšný v rozsahu 4,9 % (zastavení řízení do částky 6.250 Kč), tzn. rozdíl je 90,2 %. Náklady řízení sestávaly z odměny zástupce žalovaného ve výši 36.360 Kč podle ustanovení § 7 odst. 1 a § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), a to za dva úkony právní služby po 6.220 Kč (příprava a převzetí věci, vyjádření k žalobě – odměna počítána z tarifní hodnoty 127.650 Kč, která byla v době učinění úkonů předmětem řízení) a čtyři právní úkony po 5.980 Kč (účast u jednání dne 28. 3. 2023, dne 13. 6. 2023, dne 17. 10. 2023 a dne 18. 10. 2023 – odměna počítána z tarifní hodnoty 121.400 Kč, která byla v době učinění úkonů předmětem řízení), dále paušální částky jako náhrady hotových výdajů po 300 Kč podle ustanovení § 13 odst. 3 advokátního tarifu, a to za všechny shora uvedené úkony právní služby, a náhrady za daň z přidané hodnoty z těchto částek ve výši 8.013,60 Kč podle ustanovení § 137 odst. 1 a 3 o. s. ř., tj. celkem 46.173,60 Kč. Jak shora uvedeno, rozdíl v úspěchu ve věci byl 90,1 %, proto soud přiznal žalovanému právo na náhradu nákladů řízení v tomto rozsahu, tj. v celkové částce 41.602 Kč.

29. Domáhal-li se žalobce dále odměny za podání ze dne 16. 12. 2022, náhrada za tento úkon mu nenáleží, neboť nešlo o podání ve věci samé (žalovaný sděloval stav mimosoudních jednání účastníků). Domáhal-li se žalobce v souvislosti s jednáním dne 18. 10. 2023 náhrady za dva úkony, tato mu náleží pouze za jeden úkon, neboť délka jednání nepřesáhla dvě hodiny (podle protokolu z jednání toto jednání trvalo od 9.30 hodin do 11.15 hodin).

30. Žalobce je povinen na náhradě nákladů řízení částku v celkové výši 41.602 Kč žalovanému zaplatit k rukám advokáta, který žalovaného v tomto řízení zastupoval (§ 149 odst. 1 o. s. ř.), do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).

31. Rovněž o náhradě nákladů řízení vedlejšího účastníka bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy žalovaný (na jehož straně vedlejší účastník vystupoval) byl v řízení úspěšný v rozsahu 95,1 % (zamítnutí žaloby do částky 121.400 Kč s úroky z prodlení), žalobce byl úspěšný v rozsahu 4,9 % (zastavení řízení do částky 6.250 Kč), tzn. rozdíl je 90,2 %. Vedlejší účastník v řízení učinil čtyři úkony (účast u jednání dne 28. 3. 2023, účast u jednání soudu dne 13. 6. 2023, účast u jednání soudu dne 17. 10. 2023, účast u jednání soudu dne 18. 10. 2023) po 300 Kč podle vyhl. č. 254/2015 Sb., tzn. náležela by mu paušální náhrada nezastoupeného účastníka v celkové výši 1.200 Kč; protože však rozdíl úspěchu ve věci je 90,2 % (srov. výpočet shora), náleží mu podle poměru úspěchu ve věci podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. na náhradě nákladů řízení částka ve výši 1.081 Kč. O pariční třídenní lhůtě bylo rozhodnuto podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. (výrok III.).

32. O náhradě nákladů řízení státu (výrok IV.) bylo rozhodnuto podle ustanovení § 148 odst. 1 o. s. ř. Státu v souvislosti s tímto řízením vznikly náklady (zaplacené znalečné) ve výši, která není známa ke dni rozhodnutí soudu (o znalečném znalce [tituly před jménem] [jméno FO] ke dni vyhlášení rozsudku nebylo pravomocně rozhodnuto), proto výše těchto nákladů bude stanovena samostatným usnesením. Soud žalobci uložil nahradit státu náklady v plné výši, neboť náklady státu (znalečné) vznikly pouze ve vztahu k zaplacení částky 121.400 Kč, která byla mezi účastníky sporná (ve vztahu k částce 6.250 Kč mezi účastníky spor nebyl a dokazování k ní vedeno také nebylo), a v této části byl žalobce zcela neúspěšný, tedy je povinen tento náklad státu nahradit (srov. ustanovení § 148 odst. 1 o. s. ř.).

33. Pro úplnost soud dodává, že žalobce byl v řízení osvobozen od soudního poplatku podle ustanovení § 11 odst. 2 písm. e) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, soud však neuložil žalovanému zaplacení soudního poplatku, neboť k částečnému zpětvzetí ve zcela zanedbatelné části došlo dříve, než soud ve věci začal jednat, a ve zbývající (zcela převažující) části byl žalovaný zcela úspěšný, tedy nejsou splněny podmínky podle ustanovení § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích.

Poučení