5 A 220/2018 - 51

Rubrum

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Evy Pechové a soudců Mgr. Milana Taubera a Mgr. Gabriely Bašné ve věci navrhovatelky: proti odpůrcům: TOP 09 sídlem Újezd 450/40, Praha 1 zastoupena advokátem JUDr. Tomášem Hlaváčkem sídlem Kořenského 1107/15, Praha 5 1) Úřad městské části Praha 4, sídlem Antala Staška 2059/80b, Praha 4 2) T. Ch. 3) R. K. 4) T. H. 5) Z. Z. 6) J. S. 7) I. M. 8) R. L. 9) P. F. 10) O. K. 11) P. O. 12) O. P. 13) J. M. 2 5 A 220/2018 14) H. H. 15) Z. K. 16) K. C. 17) L. M. 18) J. V. 19) M. P. 20) J. H. 21) T. V. 22) M. J. 23) P. R. 24) V. D. 25) A. J. 26) M. Š. 27) V. S. 28) P. Š. 29) J. E. 30) I. K. 31) J. B. 3 5 A 220/2018 32) P. K. 33) A. R. 34) D. K. 35) V. B. 36) J. S. 37) O. R. 38) Z. P. 39) T. K. 40) L. Z. 41) A. K. 42) J. S. 43) M. H. 44) P. K. 45) F. V. 46) J. Z. o návrhu na neplatnost volby kandidátů zvolených ve volbách do Zastupitelstva městské části Praha 4 konaných dne 5. a 6. 10. 2018 takto:

Výrok

I. Návrh se zamítá. 4 5 A 220/2018

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

I. Obsah návrhu a související vyjádření

1. Navrhovatelka požaduje svým návrhem ze dne 19. 10. 2018 po soudu, aby přezkoumal volby do Zastupitelstva městské části Praha 4. Má za to, že při sčítání hlasů okrskovými volebními komisemi a při posuzování hlasovacích lístků došlo k závažným nesrovnalostem takového rozsahu, že mohla být porušena ustanovení zákona způsobem, který hrubě ovlivnil zveřejněné výsledky. Navrhovatelce není a nemůže být známo, zda pochybení spočívala v označení platných hlasovacích lístků za neplatné, v jiném chybném posuzování hlasovacích lístků, v nezapočítání hlasů pro některé kandidáty nebo v chybách při celkovém sčítání hlasů. Příčiny nesrovnalostí může zjistit pouze soud kontrolou a přepočítáním hlasovacích lístků. Proto se navrhovatelka z důvodu opatrnosti domáhá přezkumu jak ve věci neplatnosti hlasování, tak ve věci neplatnosti voleb, jakož i neplatnosti volby kandidáta.

2. V konkrétní rovině navrhovatelka uvádí, že ve volebním okrsku 4063 je u pana L. S., který byl uveden na 45. místě kandidátní listiny navrhovatelky, uvedeno 0 hlasů. Takový výsledek je v rozporu se skutečností. Za prvé, v uvedeném volebním okrsku volila paní J. Z., uvedená na 4. místě kandidátní listiny navrhovatelky, a dosvědčuje, že označila na hlasovacím lístku celou volební stranu TOP 09, a tedy dala hlas i L. S. Za druhé, zástupce TOP 09 v příslušné okrskové volební komisi pan M. K. dosvědčuje, že v uvedeném okrsku bylo odevzdáno větší množství hlasovacích lístků, na nichž byla označena celá volební strana TOP 09. Přesto je v zápisu komise uvedeno u kandidáta L. S. 0 hlasů.

3. Obdobná situace byla zjištěna i ve volebním okrsku č. 4075, kde je rovněž u kandidáta L. S. uvedeno 0 hlasů. Došlo tedy k zjevné chybě v počtech a nebyl uveden správný zápis preferenčních hlasů, jakož i hlasů pro celou kandidátní listinu.

4. Navrhovatelka dále poukazuje na skutečnost, že výsledky v některých volebních okrscích se až o 50 % liší od sousedících volebních okrsků, ač se jedná o zcela obdobné sociodemografické skupiny voličů: - okrsek č. 4094 4,93% (okrsek č. 4091 10,39%; 12040 10,85%; 4092 6,31%); - okrsek č. 4118 4,68% (okrsek č. 4120 9,05%; 4076 8,95%; 4112 11,34%); - okrsek č. 4121 4,90% (okrsek č. 4130 7,53%; 4128 7,32%); - okrsek č. 4125 4,44% (okrsek č. 4096 6,39%; 4124 6,4%); - okrsek č. 4042 4,03% (okrsek č. 4037 9,05%; 4048 9,25%; 4039 8,88%); - okrsek č. 4041 3,65% (okrsek č. 4039 8,88%; 4040 7,42 %; 4061 11,35%).

5. Navrhovatelka se proto domáhá soudního přezkumu voleb (přepočítání hlasů) v okrscích číslo 4063, 4075, 4118, 4121, 4125, 4042, 4041 a 4094.

6. Navrhovatelka navrhuje, aby v případě, že soud shledá takové nesprávnosti v posuzování a sčítání odevzdaných hlasovacích lístků, jež měly za následek neplatnost volby některého ze zvolených kandidátů, vyhlásil soud za zvoleného toho, kdo byl řádně zvolen.

7. Na výzvu soudu odpůrce č. 1 (registrační úřad) sdělil, že navrhovatelka delegovala své zástupce jako členy okrskových volebních komisí v okrscích č. 4042, 4063 a 4125. Ve zbývajících napadených okrscích nedelegovala člena do okrskové volební komise. Současně odpůrce 5 5 A 220/2018 předložil kopie zápisů o průběhu a výsledků hlasování ve všech osmi napadených volebních okrscích.

8. Ve vyjádření k návrhu uvedl odpůrce č. 1 nejprve, že v žádném z napadených okrsků neodmítl nikdo z členů volební komise podepsat zápis o průběhu a výsledku hlasování, a to ani v okrscích, kde měla navrhovatelka ve volební komisi zastoupení včetně okrsku č. 4063, kde ji reprezentoval M. K., na jehož tvrzení se navrhovatelka odvolává. Odpůrce dále má za to, že návrh je ve skutečnosti pouze návrhem na vyslovení neplatnosti zvolení kandidáta (nikoli voleb ani hlasování), avšak neobsahuje v petitu určení, proti kterému kandidátovi z počtu 45 členů zastupitelstva míří. K tomu poukazuje na usnesení zdejšího soudu č. j. 8 A 167/2014-20, z nějž obsáhle cituje. Dále odpůrce č. 1 cituje z judikatury Nejvyššího správního soudu týkající se zastoupení kandidujících subjektů v okrskových volebních komisích. Odpůrce dovozuje, u okrsků, kde navrhovatelka měla své zastoupení ve volební komisi, nepředložila žádnou významnou indicii. Dále se domnívá, že ani při případném pochybení v nezapočtení hlasů u kandidáta L. S., by navrhovatelka nemohla dosáhnout na další ani tento kandidát by se nemohl přesunout v pořadí na kandidátní listině nahoru, aby získal některý z dosavadních mandátů navrhovatelce přidělených. Pokud jde o tvrzené rozdíly hlasů obdržených v sousedních volebních okrscích, nelze je považovat za významné a dovozovat z nich nesprávnost výsledku voleb je spekulativní. Tedy v žádné skutečnosti navrhovatelkou uváděné nelze dle odpůrce č. 1 spatřovat zvlášť závažnou indicii, jež by byla způsobilá vyvolat pochybnost o správnosti vyhlášeného výsledku voleb a na jejímž základě by soud přistoupil k přepočítání hlasů.

9. Odpůrce č. 1 navrhuje zamítnutí návrhu.

10. Odpůrkyně č. 7 ve vyjádření k návrhu uvádí, že propady u jednotlivých kandidátů v rámci kandidátní listiny na 0 hlasů jsou nemožné a že se vyskytují i u jiných volebních stran [ODS v okrscích č. 407 (pravděpodobně myšleno č. 4017 – pozn. soudu) a 4063; SPOLEČNĚ PRO PRAHU 4 v okrscích č. 4141 a 4123; Praha 4 sobě – Zelení a NK v okrscích č. 4017, 4075 a 4101; PIRÁTI A NEZÁVISLÍ v okrscích č. 4048 a 4063]. Vedle těchto nejviditelnějších chyb lze nalézt další pochybení, např. v okrsku č. 4116 PIRÁTI A NEZÁVISLÍ měli u nejúspěšnějšího kandidáta 59 hlasů, ještě jejich kandidát poslední v pořadí získal 50 hlasů, ale uprostřed kandidáti č. 22-25 mají jen 28 hlasů. Odpůrkyně má za to, že při sčítání hlasů, resp. při posuzování hlasovacích lístků docházelo plošně k zásadním chybám a mohlo dojít k hrubému omylu ve vyhlášených výsledcích. Proto se odpůrkyně č. 7 ztotožňuje s návrhem.

11. Odpůrce č. 13 ve vyjádření k návrhu uvádí, že obdobně jako u kandidáta navrhovatelky i u kandidáta ODS č. 45 v okrscích č. 4063 a 4017 bylo vyhlášeno 0 hlasů (k tomu se odpůrce dovolává svědectví voliče, který uvedeného kandidáta v okrsku č. 4063 volil, a uvádí na něj kontaktní údaje). Dále se odpůrce dovolává sdělení zástupců v okrskových volebních komisích, dle nichž většina hlasů pro ODS byla odevzdána označením celé volební strany. Nadto výsledky v jiných okrscích vypovídají o pozvolném poklesu hlasů podle pořadí a zlomový sestup na 0 hlasů je naprosto nereálný. Odpůrce č. 13 proto dovozuje, že volební komise neuvedly správné počty hlasů pro kandidátní listinu ODS, což dokumentují i chyby u jiných volebních stran (SPOLEČNĚ PRO PRAHU 4 v okrscích č. 4141 a 4123; Praha 4 sobě – Zelení a NK v okrscích č. 4017, 4075 a 4101; PIRÁTI A NEZÁVISLÍ v okrscích č. 4048 a 4063). Vedle těchto nejviditelnějších chyb lze nalézt další pochybení, např. v okrsku č. 4116 PIRÁTI A NEZÁVISLÍ měli u nejúspěšnějšího kandidáta 59 hlasů, ještě jejich kandidát poslední v pořadí získal 50 hlasů, ale uprostřed kandidáti č. 22-25 mají jen 28 hlasů. Odpůrce má za to, že při sčítání hlasů, resp. při posuzování hlasovacích lístků docházelo plošně k zásadním chybám a mohlo dojít k hrubému omylu ve vyhlášených výsledcích. Proto se odpůrce č. 13 ztotožňuje s návrhem.

12. Odpůrkyně č. 16 uvádí ke kandidátu ODS č. 45 a k nulovým výsledkům tytéž skutečnosti jako odpůrce č.

13. Odpůrkyně dovozuje, že volební komise neuvedly správné počty hlasů pro kandidátní listinu ODS, a má za to, že při sčítání hlasů, resp. při posuzování hlasovacích 6 5 A 220/2018 lístků docházelo plošně k zásadním chybám a mohlo dojít k hrubému omylu ve vyhlášených výsledcích. Proto se odpůrkyně č. 16 ztotožňuje s návrhem.

13. Odpůrce č. 24 považuje návrh dílem za nedůvodný, neboť namítané chyby nejsou intenzity dokládající neplatnost voleb, resp. daný skutkový stav nevede k podezření o neplatnosti hlasování. Ve věci neplatnosti volby kandidátů považuje návrh za nedůvodný v rozsahu prvních 44 kandidátů, kteří byli zvoleni členy zastupitelstva. Dále odpůrce uvádí vlastní propočty a shledává, že navrhovatelkou tvrzené skutkové důvody by neměly postačovat ke zjištění odlišného výsledků voleb. Přesto otázku 45. zastupitelského mandátu ponechává odpůrce č. 24 plně na uvážení soudu. V ostatním navrhuje zamítnutí návrhu.

14. Ostatní odpůrci se ve lhůtě stanovené soudem, ani později do vydání tohoto usnesení k návrhu nevyjádřili.

II. Posouzení návrhu

15. Podstata námitek navrhovatelky spočívá v tvrzení, že výsledky voleb do Zastupitelstva městské části Praha 4 byly v některých z volebních okrsků volebními komisemi nesprávně spočteny. Byť tedy navrhovatelka svůj návrh formálně označila „na neplatnost hlasování“, „na neplatnost voleb“ i „neplatnost volby kandidáta“, nezákonnost průběhu vlastního hlasování ani voleb namítána není. Proto soud návrh posoudil podle jeho obsahu ve světle tvrzených skutkových důvodů a s přihlédnutím k principu minimalizace soudních zásahů do vůle voličů vyjádřené hlasováním ve volbách a vyhodnotil jej jako návrh na neplatnost volby kandidátů zvolených do Zastupitelstva městské části Praha 4. Ostatně kdyby soud návrh, jenž vytýká „pouze“ chybné spočtení hlasů shledal důvodným, vedlo by to k přepočtení hlasů a k případnému vyslovení nového přerozdělení mandátů, nikoli k novému hlasování ani k celým novým volbám do Zastupitelstva městské části Praha 4.

16. Při přezkumu výsledků voleb soud vychází z presumpce správnosti závěrů jednotlivých okrskových volebních komisí, nebyl-li v konkrétním případě prokázán opak (viz např. usnesení Nejvyššího správního soudu č. j. Vol 82/2006-51, č. j. Vol 67/2010-47 nebo č. j. Vol 18/2014- 46). Ostatně i Ústavní soud potvrdil, že „pro procesní úpravu volebního soudnictví a postup v takovém řízení … plyne vyvratitelná domněnka, že volební výsledek odpovídá vůli voličů. Předložit důkazy k jejímu vyvrácení je povinností toho, kdo volební pochybení namítá“ (nález sp. zn. Pl. ÚS 73/04). Zároveň ale Nejvyšší správní soud připustil, že striktní požadavek na předložení relevantních důkazů navrhovatelem by mohl být při přezkumu voleb překážkou přístupu k soudu, a to zvláště v případě jednotlivých občanů, kteří nejsou účastni sčítání hlasů volebními komisemi. Aby však soud sám přistoupil k přepočtu hlasů či přezkoumávání správnosti jejich posouzení pouze na základě důkazně nepodložené volební stížnosti, musela by jej k tomu v konkrétním případě přimět zvláště významná indicie, která by byla způsobilá vyvolat pochybnosti o správnosti vyhlášeného výsledku voleb (např. usnesení Nejvyššího správního soudu č. j. Vol 82/2006-51, č. j. Vol 18/2014-46).

17. Navrhovatelka se domáhala přezkumu oficiálně vyhlášeného výsledku voleb z důvodu podezření z nesprávného sečtení hlasů ve volebních okrscích č. 4041, 4042, 4063, 4075, 4094, 4118, 4121 a 4125. Soud se proto zaměřil na posouzení, zda navrhovatelka předložila alespoň zvláště významnou indicii ve smyslu citované judikatury Nejvyššího správního soudu, která by odůvodňovala její požadavek na přepočet hlasů v dotčených volebních okrscích.

18. Takové indicie by dle obsahu návrhu měly být dovozeny z těchto skutečností: - ve volebním okrsku č. 4063 a 4075 kandidát navrhovatelky na 45. místě kandidátní listiny nezískal vůbec žádný hlas, přičemž pochybení ve sčítání hlasů má potvrzovat ve vztahu 7 5 A 220/2018 k prvnímu z uvedených okrsků volička navrhovatelky (a dotyčného kandidáta), a člen okrskové volební komise delegovaný navrhovatelkou, - rozdíly v zisku kandidátní listiny navrhovatelky mezi sousedními volebními okrsky v Praze 4.

19. Lze shrnout, že dle obsahu návrhu by zvláště významné indicie měly být dovozeny z rozdílných výsledků obdržených hlasů volební strany a jednotlivého kandidáta.

20. Na tomto místě, dříve než se soud k právě shrnutým indiciím vyjádří, je třeba připomenout stěžejní úlohu okrskových volebních komisí, které jsou oprávněny a povinny dohlížet na zákonnost průběhu voleb a zjišťování jejich výsledků, a také to, že navrhovatelka byla ve volbách do Zastupitelstva městské části Praha 4 volební stranou. Kterýkoliv kandidující subjekt je oprávněn delegovat svého člena a náhradníka do všech okrskových komisí v okrscích, ve kterých se do příslušného zastupitelstva volí (§ 17 odst. 2 věta první volebního zákona). Podle ustálené volební judikatury „je proto primárně věcí samotných volebních aktérů, nacházejících se v prostředí svobodné politické soutěže, aby vzájemně kontrolovali dodržování stanovených pravidel. Součástí této kontroly je samozřejmě, ovšem pouze jako ultima ratio, také volební soud. Ten by měl do volebního procesu zasáhnout pouze výjimečně, a to pokud se ostatní prostředky kontroly ukázaly jako neúčinné, nebo nelze spravedlivě požadovat jejich vyčerpání a současně existují konkrétní skutečnosti naznačující porušení těchto pravidel způsobem, který mohl ovlivnit výsledek voleb. Pro rozhodování volebního soudu je totiž důležitá zmíněná zásada, podle níž pokud by došlo k pochybení na úrovni okrskové volební komise, měla by být sjednána náprava pokud možno hned ‚na místě‘. Role volebního soudu nemá být zvýrazněna a prostor pro jeho vlastní aktivitu nemá vzniknout pouze tím, že se některý ze soutěžících vzdá účasti v základním kontrolním orgánu, jímž jsou právě okrskové volební komise. Takový krok sám o sobě nemůže vytvořit prostor pro širší rámec soudního přezkumu. Lze proto konstatovat, že samotné neobsazení okrskových volebních komisí ze strany navrhovatelky vede spíše k faktickému ztížení jejího postavení co do možnosti přesvědčivě tvrdit konkrétní pochybení v práci volební komise a konkrétní porušení volebního zákona.“ (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu č. j. Vol 67/2010-47).

21. Na místě je upozornit i na nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 3673/14: „Žádný soudní zásah nesmí ohrozit svobodné vyjádření názorů lidu při volbě svých zástupců a musí odrážet, resp. nemařit snahu o zachování integrity a účinnosti volební procedury, zaměřené na zjištění vůle lidu prostřednictvím všeobecných voleb. Následné zpochybňování výsledků voleb bez prokázání závažných volebních vad hrozí podrýváním demokratické legitimity zvolených zastupitelských orgánů a aktů, které přijímají. Byla-li vůle lidu svobodně a demokraticky vyjádřena, žádné následující zásahy nemohou tento výběr zpochybnit, s výjimkou existence přesvědčivých důvodů v zájmu demokratického pořádku. S výjimkou nejzávažnějších pochybení ve volební proceduře musí státní moc, reprezentovaná volebními soudy, zachovávat zdrženlivost ve své ingerenci a vyvarovat se aktivismu. Rozhodnutí voličů jako suveréna může soudní moc změnit jen ve výjimečných případech, jestliže vady volebního procesu způsobily nebo prokazatelně mohly způsobit, že by voliči rozhodli jinak a že by byl zvolen jiný kandidát.“. Obdobně Nejvyšší správní soud v usnesení č. j. Vol 6/2004-12, č. 354/2004 Sb. NSS, dovodil, že základními předpoklady pro vyhovění volební stížnosti je (1) protizákonnost, tj. porušení některých ustanovení právního předpisu upravujícího volební proces, (2) vztah mezi touto protizákonností a zvolením kandidáta, jehož zvolení je napadeno, a (3) zásadní intenzita této protizákonnosti, která ve svých důsledcích musí přinejmenším výrazně zpochybňovat volbu předmětného kandidáta. „Jinak řečeno, tato intenzita musí v konkrétním případě dosahovat takového stupně, že je možno se důvodně domnívat, že pokud by k protizákonnému jednání nedošlo, nebyl by tento kandidát zřejmě vůbec zvolen. Zjednodušeně řečeno tedy tato intenzita způsobuje ‚zatemnění‘ volebních výsledků, tzn. jejich zásadní zpochybnění.“ Volební výsledky jsou „zatemněny“ tehdy, je-li možno se důvodně domnívat, že by volby dopadly odlišně, pokud by nedošlo ke zjištěné nezákonnosti (srov. rovněž usnesení Nejvyššího správního soudu č. j. Vol 4/2016-191, č. 3522/2017 Sb. NSS). 8 5 A 220/2018 22. Z napadených okrsků navrhovatelka obsadila volební komise jen v okrscích č. 4042, 4063 a 4125. V ostatních napadených okrscích své zástupce do volební komise nedelegovala. Tím se významně oslabuje její pozice a výrazně se zpřísňují kvalitativní nároky na tvrzení zvlášť závažné indicie.

23. Soud shledal, že navrhovatelkou tvrzené důvody návrhu nemohou vést k závěru o zatemnění volebních výsledků (tj. v případě komunálních voleb k jinému rozdělení mandátů).

24. Soud při kontrole zápisů o průběhu a výsledku hlasování ve volebních okrscích č. 4041, 4042, 4063, 4075, 4094, 4118, 4121 zjistil, že žádné výhrady některého z členů okrskových volebních komisí v těchto volebních okrscích k průběhu voleb, ke sčítání hlasů nebo k ověřování platnosti hlasů nebyly uplatněny a že žádný z členů volební komise ve vyjmenovaných okrscích neodepřel zápis o průběhu a výsledku hlasování podepsat. Zápis o průběhu a výsledku hlasování ve volebním okrsku č. 4063 neodepřel podepsat ani zástupce navrhovatelky M. K., jehož následného vyjádření se navrhovatelka na podporu svého tvrzení o chybném sčítání hlasů dovolává. Takovéto následné – nadto navrhovatelkou nijak nedoložené – tvrzení je ovšem za situace, kdy tento člen okrskové volební komise podepsal zápis o průběhu a výsledku hlasování, naprosto bezcenné. Obdobně navrhovatelka nijak neodkládá údajné sdělení voličky o tom, že odevzdala v okrsku č. 4063 svůj hlas mimo jiné kandidátu navrhovatelky č. 45 L. S. Navrhovatelka taktéž nijak netvrdí (např. neuvádí byť hypotetický, ale plausibilně pravděpodobnostní propočet), jak se případné pochybení ve vyhlášeném počtu hlasů pro uvedeného kandidáta mohlo projevit v přerozdělení mandátů, ať v rámci kandidátní listiny navrhovatelky, ať v jejich rozdělení mezi jednotlivé volební strany. K tomu soud dodává, že kdyby ve volebních okrscích č. 4063 a 4075 ryze teoreticky dosáhl kandidát navrhovatelky č. 45 na výsledek jejích nejúspěšnějších kandidátů, tj. na 56, resp. 36 hlasů (tj. celkem 92 hlasů), zdaleka by to navrhovatelce nepostačovalo k dosažení pátého mandátu v Praze 4, na který by potřebovala oproti svému vyhlášenému volebnímu výsledku dalších 8 078 hlasů. Stejně tak by se nemohla změnit distribuce mandátů v rámci kandidátní listiny navrhovatelky, neboť její kandidát č. 45 L. S. získal podle vyhlášených výsledků celkem 2 937 hlasů, avšak k dosažení mandátu v rámci kandidátní listiny by jich bylo v jeho případě třeba 3 811. Lze uzavřít, že nebyla předložena žádná zvlášť závažná indicie ve vztahu k výsledkům hlasování v okrscích č. 4063 a 4075.

25. Co se týče namítaného rozdílu volebních zisků v ostatních napadených okrscích ve srovnání se sousedními okrsky, ani v těchto případech, jak ostatně plyne již z výše uvedeného, se nenašli žádní členové okrskových volebních komisí, kteří by odmítli podepsat zápis o průběhu a výsledku hlasování. Nadto pouhé tvrzení cca 50% rozdílů, pokud k němu nepřistoupí nějaká další relevantní skutečnost (např. právě odepře-li by člen okrskové volební komise podpis zápisu o průběhu a výsledku hlasování ve volebním okrsku z důvodu nesprávně sečteného počtu hlasů), nemůže v žádném případě být zvlášť závažnou indicií. Rozdíly mezi zisky volebních stran v jednotlivých volebních okrscích jsou zcela obvyklou záležitostí a navrhovatelkou tvrzené cca 50% rozdíly nejsou nijak mimořádné. Např. ve věci sp. zn. 5A 219/2018 zdejší zjistil, že v Praze 10 v případě Komunistické strany Čech a Moravy se její výsledky v jednotlivých okrscích pohybovaly od 0,27 % do 18,70 %, tedy dosahovaly až rozdílu téměř sedmdesátinásobného, nikoli jen dvojnásobného.

26. Pokud jde o vyjádření odpůrců č. 7, 13 a 16, napadají výsledek voleb do Zastupitelstva městské části Praha 4 u jiných volebních stran a ve (většinou) jiných volebních okrscích než navrhovatelka. Soud v souladu se zásadou dispoziční a s již výše zmíněným a Ústavním soudem traktovaným principem zdrženlivosti a zákazem aktivismu však musí vycházet toliko z návrhu. Bylo tak na uvedených odpůrcích a případně ostatních volebních stranách, aby podaly své volební stížnosti, v nichž by uplatňovaly odlišné, resp. nové důvody, než uplatňuje navrhovatelka v nynější věci.

III. Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení 9 5 A 220/2018

27. Lze uzavřít, že svá tvrzení o nesprávném sečtení hlasů obsažená v podaném návrhu navrhovatelka nepodpořila nejen žádným důkazem, ale ani žádnou zvlášť významnou indicií, z níž by bylo možno usuzovat na pravděpodobné zatemnění výsledku voleb, tj. na chybné rozdělení mandátů. Proto zdejší soud, aniž by mohl přistoupit k přepočtení hlasů, shledal návrh nedůvodným a bez nařízení jednání (§ 90 odst. 3 s. ř. s.) rozhodl o jeho zamítnutí. K tomu soud zdůrazňuje, že v souladu s již zmiňovaným principem zdrženlivosti a zákazem aktivismu ve volebních věcech nemůže přikročit k přepočtení hlasů jen „z důvodu opatrnosti“, jak požadovala navrhovatelka, ale právě jen tehdy, pokud navrhovatelka předloží zvlášť významnou indicii, z níž bude vyplývat pravděpodobné zatemnění výsledků voleb.

28. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 93 odst. 4 s. ř. s., podle něhož ve věcech volebních žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení