5 A 43/2022– 91
Citované zákony (14)
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 11 odst. 1 písm. a § 11 odst. 1 písm. d § 11 odst. 1 písm. g § 13 odst. 4
- o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), 218/2000 Sb. — § 14e
- soudní řád správní, 150/2002 Sb. — § 60 odst. 1 § 60 odst. 4 § 71 odst. 2 § 75 odst. 1 § 75 odst. 2 § 78 odst. 1 § 78 odst. 5 § 103 odst. 1
- správní řád, 500/2004 Sb. — § 3
Rubrum
Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Gabriely Bašné a soudců Mgr. Ondřeje Hrabce a Mgr. Kateřiny Kozákové ve věci žalobkyně: BEJA & Co s. r. o., IČO: 06834825 se sídlem Jičínská 226/17, Praha 3 – Žižkov zastoupená JUDr. Jiřím Obršlíkem, advokátem se sídlem Rohanské nábřeží 678/23, Praha 8 – Karlín proti žalovanému: Ministerstvo průmyslu a obchodu se sídlem Na Františku 1039/32, Praha 1 – Staré Město o žalobě proti rozhodnutí ministra žalovaného ze dne 22. 3. 2022, č. j. MPO 598464/21/61100/01000, takto:
Výrok
I. Rozhodnutí ministra žalovaného ze dne 22. 3. 2022, č. j. MPO 598464/21/61100/01000, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení o žalobě v celkové výši 23 570 Kč, a to k rukám právního zástupce žalobkyně JUDr. Jiřího Obršlíka, advokáta, do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Městského soudu v Praze náhradu nákladů řízení ve výši a lhůtě uvedené v samostatném usnesení.
Odůvodnění
I. Základ sporu
1. Žalovaný opatřením ze dne 20. 8. 2021, č. j. MPO 590730/21/61100/61150 (dále jen „opatření“), rozhodl ve smyslu § 14e zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech (rozpočtová pravidla), ve znění účinném do 31. 12. 2021, z důvodu nedodržení podmínek poskytnutí dotace ze strany žalobkyně o zkrácení dotace požadované žalobkyní k proplacení v žádosti o platbu ze dne 19. 4. 2021, a to ve výši 100 % za diskriminační nastavení výběrového řízení a „manipulaci“ s nabídkami a ve výši 5 % za sloučení nesouvisejících zakázek bez možnosti dílčího plnění. Ministr žalovaného v záhlaví uvedeným rozhodnutím nevyhověl námitkám žalobkyně proti opatření, které jako plně oprávněné potvrdil. Proti tomuto rozhodnutí ministra žalovaného brojí žalobkyně podanou žalobou.
2. Ministr žalovaného v napadeném rozhodnutí uvedl, že již v průběhu realizace projektu pojal žalovaný podezření ohledně diskriminačního nastavení výběrového řízení a manipulace s nabídkami ze strany žalobkyně, a to v podobě netransparentního postupu žalobkyně spočívajícího v nastavení technické specifikace veřejné zakázky tak, aby vyhovovala jednomu konkrétnímu účastníkovi. Žalovaný následně provedl prostřednictvím kontrolní skupiny kontrolu na místě, v rámci níž zjistil, že přestože je vítězný účastník dle zákona povinen spolupůsobit při výkonu finanční kontroly, tento na takovou výzvu nikterak nereagoval. Kontrolní skupina dále ověřila zadávací dokumentaci, zejména pak doklady týkající se technické specifikace, a shledala, že technická specifikace předmětu plnění zakázky z převážné části kopírovala indikativní nabídku vítězného účastníka (do technické specifikace je např. vykopírován i doslovný přepis položek indikativní cenové nabídky jako je doprava, montáž, zprovoznění a kompletace, drobné úpravy spočívaly v rozepsání některých položek a dále v doplnění rozvolňujícího ohraničení technických parametrů v podobě slov min. a max.). Z uvedeného důvodu a výsledků shora uvedené kontroly na místě dospěl žalovaný k závěru, že zadávací dokumentace byla nastavena diskriminačním způsobem, čímž žalobkyně porušila bod č. 3 Pravidel pro výběr dodavatelů č. j. MPO 499465/20/61010/61000, účinných ode dne 1. 10. 2020 (dále jen „Pravidla pro výběr dodavatelů“). Tyto náklady tak ministr označil za nezpůsobilé a uložil žalobkyni sankci ve výši 100 %.
3. Žalobkyně dále požadovala plnění veřejné zakázky v jednom celku, bez možnosti dílčího plnění, což v konečném důsledku dle ministra žalovaného snížilo okruh potenciálních účastníků. Tímto žalobkyně porušila body č. 3 a 4 Pravidel pro výběr dodavatelů. Technická specifikace předmětu plnění zakázky neposkytuje dostatečnou oporu pro tvrzení žalobkyně, že se jednalo o související plnění zakázky. Výpočetní technika je totiž co do technických parametrů významně specifikována na konkrétní modely počítačů, telefonů i tiskáren, které však lze běžně pořídit, a nelze proto akceptovat tvrzení, že se jedná o nenahraditelné položky, které by dodáním od jiného potenciálního účastníka ztratily na své užitné hodnotě. Za toto porušení byla uložena sankce ve výši 5 %.
II. Obsah žaloby a vyjádření žalovaného
4. Žalobkyně v žalobě namítá, že žalovaným nebyl náležitě zjištěn skutečný stav věci ve smyslu § 3 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, čímž došlo k nesprávnému právnímu posouzení věci, a odůvodnění napadeného rozhodnutí je formulováno příliš obecně bez řádné konkretizace, tudíž bez možnosti řádného přezkoumání.
5. Ke krácení dotace ve výši 100 % žalobkyně uvádí, že oslovila potenciální dodavatele a na základě od těchto dodavatelů obdržených informací následně vytvořila zadávací dokumentaci, přičemž předmět projektu byl designován jako jeden celek zahrnující navzájem funkčně propojené technologie obsahující prvky strojní, diagnostiku a komunikaci, realizaci zakázek servisu a skladové hospodářství. Projekt byl připraven a realizován ve spolupráci s expertní společností Tendr CZ s. r. o., subdodavatelem společnosti Grant Consulting a. s., kterou si žalobkyně najala k řádnému a odborně vedenému postupu v rámci projektu. Žalovaný napadené rozhodnutí nijak konkrétně nezdůvodnil odkazem na konkrétní podklady a jako důkaz nesprávného postupu žalobkyně poukázal na jednání jednotlivých uchazečů o zakázku, kteří měli vyvinout nedostatečnou součinnost žalovanému. Žalobkyně má za to, že ačkoliv poskytla žalovanému dostatečné a logické zdůvodnění svého postupu při přípravě a uskutečnění projektu, a to včetně souvisejících podkladů, ze strany žalovaného nebyla tato vysvětlení odpovídajícím způsobem posouzena a náležitě zohledněna.
6. Ohledně krácení dotace ve výši 5 % má žalobkyně za to, že žalovaným učiněné závěry nemají oporu v podkladech pro vydání napadeného rozhodnutí a žalobkyní poskytnutá vysvětlení nebyla řádně posouzena, neboť v odůvodnění napadeného rozhodnutí absentuje výsledek hodnocení žalobkyní poskytnutých podkladů a informací. Žalovaný své závěry o údajné možnosti úspor v případě dílčích dodávek předmětu projektu od více dodavatelů nijak nekonkretizoval a nedoložil, kdy se zároveň nevypořádal s vysvětlením žalobkyně, že by rozdělení projektu na více dílčích zadání znamenalo spíše nárůst nákladů na straně žalobkyně a zejména nárůst rizika vzniku pochybností ohledně odpovědnosti jednotlivých dodavatelů za vady předmětu projektu sestávajícího se z více dodávek od různých dodavatelů složených následně samotnou žalobkyní do jednoho funkčního celku. K tomu by totiž žalobkyně potřebovala další odbornou podporu od samostatně najatého dodavatele.
7. Žalovaný ve vyjádření k žalobě nejprve shrnul okolnosti předcházející vydání rozhodnutí o dotaci, průběh řízení, jehož výsledkem bylo krácení dotace, a dále uvedl, že v průběhu celého řízení náležitě a pečlivě zjišťoval skutečný stav věci, o čemž svědčí jak komunikace projektové manažerky s žalobcem (viz depeše), tak průběh kontroly na místě. Veškeré podklady jsou součástí správního spisu a relevantní podklady byly ministrem žalovaného zmíněny v napadeném rozhodnutí [str. 4, bod III. písm. a) žalobou napadeného rozhodnutí]. Žalovaný dále shrnul judikaturu Nejvyššího správního soudu vztahující se k nepřezkoumatelnosti rozhodnutí a uzavřel, že při vyřizování námitek postupoval v souladu s § 14e rozpočtových pravidel, napadené rozhodnutí je odůvodněno konkrétním způsobem, je plně přezkoumatelné, přičemž žalobkyně ani neuvádí, v čem konkrétně žalovaný posuzovanou věc nesprávně posoudil.
8. K námitkám žalobkyně vztahujícím se ke krácení dotace ve výši 100 % žalovaný uvedl, že podrobným vysvětlením svého postupu a komunikací s externí dotační společností se žalobkyně nemůže zříci odpovědnosti za řádnou přípravu a průběh zadávacího řízení. Příjemci dotací běžně takových společností využívají, nicméně odpovědnost za dodržení dotačních pravidel a podmínek nese žalobkyně. Žalovaný s odkazem na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 8. 2012, č. j. 1 Afs 15/2012–38, č. 2713/2012 Sb. NSS, uvedl, že se žalobkyně k dodržování těchto podmínek zavázala, když zároveň přijala „dobrodiní“ státu ve formě dotace.
9. Ohledně námitek žalobkyně ve vztahu ke krácení dotace ve výši 5 % žalovaný uvedl, že nespokojenost žalobkyně s výsledkem vyřízení námitek nezakládá nedostatečnost odůvodnění napadeného rozhodnutí. Ministr žalovaného se v bodu III. písm. b) napadeného rozhodnutí znovu a podrobně zabýval tím, z jakého důvodu měla žalobkyně umožnit dílčí plnění v rámci zadávacího řízení, když na to byla upozorňována i v průběhu schvalování samotného projektu ještě před vyhlášením výběrového řízení. Žalovaný nesouhlasí s tím, že jeho závěry nemají oporu v podkladech pro napadené rozhodnutí a že žalobkyní poskytnutá vysvětlení nebyla řádně posouzena. Zadávání nesouvisejících zakázek bez možnosti dílčího plnění může vést k omezené soutěži mezi dodavateli, přičemž samostatná plnění v rámci projektu, která se na trhu běžně nedodávají jako celek, musí být chápána jako samostatné zakázky nebo musí být umožněno jejich dílčí plnění (viz Pokyny k úspěšné realizaci výběrového řízení na dodavatele, platné od 3. 7. 2020). Žalovaný uzavírá, že minimálně technologie v oblasti výpočetní techniky měla být soutěžena samostatně, resp. mělo být umožněno dílčí plnění, neboť se nejedná o jeden funkční celek všech technologických oblastí.
III. Ústní jednání
10. Na ústním jednání dne 19. 6. 2024 žalobkyně odkázala na podanou žalobu a dodala, že není odpovědná za to, že další účastníci výběrového řízení se správními orgány nekomunikovali. Tuto skutečnost není možné dát k tíži žalobkyni. Proces výběru technické specifikace probíhal tak, že nejdříve žalobkyně vypracovala indikativní poptávku, která byla dále upřesněna a sloužila jako základ pro zadání veřejné zakázky. Na poptávku reagovali zájemci, kteří dali indikativní nabídky. Žalobkyně zopakovala námitku nepřezkoumatelnosti žalobou napadeného rozhodnutí. Dle žalobkyně správní orgány nepředložily žádný důkaz faktické diskriminace. Z provedených výslechů nevyplynula žádná pochybení při průběhu zadávání výběrového řízení. Žalovaný v žalobou napadeném rozhodnutí zkombinoval původně prvostupňovým správním orgánem oddělené důvody (diskriminační zadání a manipulace s nabídkami) pro uložení sankce ve výši 100 % a 5 %.
11. Žalovaný odkázal na vyjádření k žalobě a doplnil, že žalobkyně se nemůže zprostit odpovědnosti za vady zadávací dokumentace odkazem na to, že ji pro ni vypracovávala externí společnost. Případné nároky za nesprávné zpracování musí směřovat k těmto externím společnostem. Zdůraznil, že žalovaný musí postupovat řádně a předcházet nesrovnalostem, aby nemusel dále vracet vyplacené prostředky Evropské unii.
12. Městský soud v Praze (dále jen „městský soud“) na ústním jednání neprovedl k důkazu listiny, jež navrhl žalovaný ve vyjádření k žalobě, jelikož tyto se nacházejí v předloženém správním spise, jímž se ve správním soudnictví dokazování neprovádí (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 1. 2009, č. j. 9 Afs 8/2008–117, č. 2383/2011 Sb. NSS).
13. Za účelem vyvrácení tvrzení o netransparentním zpracování dokumentace v průběhu výběrového řízení žalobkyně navrhla výslech svědků. Konkrétně navrhla výslech paní Ing. K. P. ze společnosti Grant Consulting a.s., která měla ohledně procesu uplatňování nároku vůči žalovanému přímý smluvní vztah s žalobkyní. Žalobkyně rovněž navrhla výslech svědkyně Mgr. V. H. ze společnosti Tendr CZ s.r.o., která koordinovala úkony týkající se přípravy zadávacího řízení a jeho realizace a vyhodnocovala obdržené nabídky, a byla subdodavatel společnosti Grant Consulting a.s. Městský soud za účelem provedení výslechu navrhovaných svědkyň odročil jednání.
14. Dne 11. 9. 2024 proběhlo ústní jednání, ze kterého se kvůli nemoci omluvila paní K. P. Paní V. H. vypověděla, že před cca 4 až 5 lety pro žalobkyni administrovala výběrové řízení. Zadání zakázky obdržela od společnosti Grant Consulting a.s. Tento projekt nebyl ničím mimořádným a již si nevzpomene, čeho konkrétně se projekt týkal, pravděpodobně dodávky souboru technologií. Technickou specifikaci nevytvářela, tu vytvořil zadavatel.
15. Dne 16. 10. 2024 proběhlo další ústní jednání, na kterém byla vyslechnuta svědkyně paní K. P., která vypověděla, že pro žalobkyni zpracovávala žádost o dotaci na základě objednávky. Společnost Grant Consulting a. s. začala připravovat žádost o dotaci v dubnu roku 2020, v květnu až červnu stejného roku proběhlo zhodnocení žádosti, následně byla žádost schválena, probíhalo výběrové řízení, které zpracovala Mgr. H., dále proběhl nákup a následně požádali o platbu. Společnost Grant Consulting a. s. do samotného výběrového řízení nezasahovala. Toto zpracovávala Mgr. H.. Svědkyně nevěděla, jak probíhalo zpracování technické dokumentace. Zadávací dokumentaci (technickou specifikaci) Mgr. H. obdržela od jednatele žalobkyně, tu si dělají klienti sami. Mgr. H. byla v pozici subdodavatele ve vztahu ke Grant Consulting a. s. Žádost o dotaci probíhala standardně. Svědkyně vypověděla, že v rámci výběrového řízení vstupovaly do řízení nějaké společnosti z Londýna. Grant Consulting a. s. podala žádost o platbu, dále s žalobkyní nekomunikovala.
IV. Posouzení žaloby
16. Městský soud v souladu s § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobkyní vymezených námitek, vycházel při tom v souladu s § 75 odst. 1 s. ř. s. ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování ministra žalovaného a shledal, že žaloba je důvodná.
17. Žalobkyně namítala vady nepřezkoumatelnosti žalobou napadeného rozhodnutí a věcně nesouhlasila s názorem žalovaného na posuzovanou věc. Městský soud se bude nejprve zabývat žalobkyní vznesenou námitkou nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí. Tuto žalobkyně spatřovala v tom, že žalovaný napadené rozhodnutí nijak konkrétně nezdůvodnil odkazem na konkrétní podklady, náležitě nezohlednil a nevyhodnotil žalobkyní předestřené zdůvodnění jejího postupu při přípravě a uskutečnění projektu.
18. Odůvodnění napadeného rozhodnutí dle městského soudu netrpí takovými nedostatky, které by měly za následek jeho nepřezkoumatelnost. Rozhodnutí je dostatečně zdůvodněné. Odůvodnění napadeného rozhodnutí je z hlediska jeho struktury koncipováno tak, že nejprve ministr žalovaného vymezil skutkový stav projednávané věci, následně shrnul žalobkyniny námitky a ve třetí části pak posoudil skutkový stav vzhledem k argumentaci žalobkyně. Z obsahu obou rozhodnutí správních orgánů pak vyplývá jednoznačný závěr o tom, které skutečnosti nebyly žalobkyní vyvráceny, přičemž s těmito byla žalobkyně seznámena již v rámci protokolu o kontrole ze dne 15. 7. 2021, v němž žalovaný přehledným a srozumitelným způsobem popsal svá zjištění a žalobkyni osvětlil, jaké skutečnosti považuje za sporné. Obdobně lze pak hodnotit také srozumitelnost napadeného rozhodnutí. Ministr žalovaného se v něm opět věnuje jednotlivým porušením majícím za následek krácení dotace, rekapituluje závěry žalovaného, a současně tato jednotlivá pochybení blíže rozvádí. Městský soud je proto přesvědčen, že žalobkyně nemohla pochybovat o důvodech, pro které jí byla dotace krácena, neboť odůvodnění a závěry žalovaného jsou konzistentní a srozumitelné. Žalovaný jednoznačně vyjádřil svůj názor, že technická specifikace, která je součástí výběrového řízení, je psaná dle struktury indikativní cenové nabídky vítězného dodavatele a je proto zjevné, že parametry zadávací dokumentace jsou vytvořeny pro tohoto dodavatele. Žalovaný v textu odůvodnění dále uvedl, že z důvodu ověření zrealizovaného plnění vztahujícímu se k provedenému výběrovému řízení požádal o poskytnutí součinnosti vítězného dodavatele, který na jeho výzvu nikterak nereagoval. Následně žalovaný vyzval i další uchazeče výběrového řízení k doložení produktových listů nebo souhrnného produktového katalogu. Ing. V. M. reagoval na předmětnou výzvu tak, že podklady pro nabídku měly být skartovány a katalogem produktů nedisponuje, neboť každou zakázku řeší individuálně. Společnost CÍSAŘ, v. o. s. nejprve uvedla, že žádnou nabídku žalobkyni nepodala a teprve v reakci na požadavek žalovaného, že za takové situace žádá doložit čestné prohlášení o neúčasti ve výběrovém řízení, společnost uvedla, že nabídku podala, nicméně souvisejícími podklady již nedisponuje. Stejně tak žalovaný uvedl, jaká konkrétní ustanovení Pravidel pro výběr dodavatelů žalobkyně porušila. Na straně 4 a 5 napadeného rozhodnutí ministr žalovaného rovněž uvedl podklady, z nichž učinil žalovaný závěr ohledně nevyplacení dotace, kdy se jednalo o doklady týkající se zadávací dokumentace a jejích příloh, a to technickou specifikaci uvedenou v projektovém záměru, v indikativní nabídce vítězného dodavatele společnosti GENIUS A & F s. r. o., v technické specifikaci předmětu plnění zakázky, v soupisu dodávek a prací, a dále se jednalo o depeše a emailovou korespondenci s osobou pověřenou realizací výběrového řízení. Nelze tedy přisvědčit obecné námitce žalobkyně, že by ministr žalovaného napadené rozhodnutí nezdůvodnil odkazem na konkrétní podklady obsažené ve správním spise, přičemž ani sama žalobkyně nespecifikovala, jaké konkrétní podklady žalovaný nevyhodnotil a co z těchto dokumentů mělo být správními orgány případně nesprávně posouzeno.
19. Žalobkyně nedostatky odůvodnění dále spatřovala v tom, že ministr žalovaného své závěry o údajné možnosti úspor v případě dílčích dodávek předmětu projektu od více dodavatelů nijak nekonkretizoval, nedoložil a zároveň se nevypořádal s vysvětlením žalobkyně, že by takové rozdělení na více dílčích zadání znamenalo naopak nárůst nákladů a rizik na straně žalobkyně.
20. Žalobkyně v podaných námitkách namítala, že jde o nedělitelné plnění a jeho rozdělením by došlo k navýšení rizik plynoucí z možné nekompatibility jednotlivých částí technologie. I těmito námitkami se ministr žalovaného zabýval. Z odůvodnění napadeného rozhodnutí jako celku je zřejmé, z jakého důvodu námitky nepovažoval za důvodné (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 7. 2005, č. j. 2 Afs 24/2005–44, č. 689/2005 Sb. NSS). Ministr žalovaného zejména uvedl, že výpočetní technika je co do technických parametrů významně specifikována na konkrétní modely počítačů, telefonů (Samsung S20 Ultra G) i tiskáren, které však lze běžně pořídit, a nelze proto akceptovat tvrzení, že se jedná o nenahraditelné položky, které by dodáním od jiného potenciálního účastníka ztratily na své užitné hodnotě. Ministr žalovaného tak zjevně nesouhlasil s tvrzením, že jde o nedělitelné plnění. Ministr rovněž odkázal na bod 4 Pravidel pro výběr dodavatelů, dle kterého platí, že „zadavatel je povinen umožnit dílčí plnění tam, kde se lze oprávněně domnívat, že s možností dílčího plnění bude vybrána ekonomicky výhodnější nabídka. Bez možnosti dílčího plnění nelze do jedné zakázky slučovat samostatná nesouvisející plnění.“ Poukaz na případná rizika tak zjevně nepovažoval za rozhodující, jelikož dle bodu 4 neplyne, že by rizika či komplikace byla pro posouzení umožnění dílčího plnění podstatná.
21. K finanční úspoře nerozdělením plnění toliko v námitkách žalobkyně uvedla, že „z našich zjištění v rámci přípravy a realizace projektu jsme si ověřili, k žádné výrazné úspoře by v případě umožnění dílčího plnění nedošlo“. Žalobkyně tak ani sama netvrdila, že by k úspoře rozdělením zakázek nedošlo, když připustila, že by nedošlo k výrazné úspoře. Až v podané žalobě žalobkyně tvrdí, že namítala, že by naopak rozdělením zakázek došlo k nárůstu nákladů. Vzhledem k tomu, že tak žalobkyně ve správním řízení nevznesla námitku, kterou nyní tvrdí, že vznesla, je logické, že se jí ministr žalovaného ani nezabýval. Ani tato námitka nepřezkoumatelnosti tak není důvodná.
22. Městský soud se dále zabýval otázkou, zda sankce ve výši 100 % byla uložena správně. Správní orgány jsou názoru, že technická specifikace byla vytvořena na míru indikativní nabídce vítězného účastníka. K této námitce soud na návrh žalobkyně provedl výslech dvou svědkyň. Z těchto výslechů však nebyly soudem zjištěny žádné konkrétní a pro rozhodnutí ve věci podstatné skutečnosti v rámci procesu vypracování sporné zakázky.
23. Městský soud uvádí, že technická specifikace předmětu plnění zakázky, kterou žalobkyně uvedla ve výběrovém řízení, je skutečně téměř totožná s indikativní nabídkou vítězného uchazeče společnosti GENIUS A & F s. r. o. Jde o stejně strukturovaný seznam zboží s drobnými rozdíly v popisu požadovaných min. technických parametrů a označení některého zboží. Např. v bodě 13 není v technické specifikaci ve sloupci označení uvedeno „MECLUBE 041–1451–000“, ale „Kombinované zařízení pro vypouštění a odsávání olejů se sklopnou vanou“, což je však popis tohoto produktu uvedený v indikativní nabídce ve druhém sloupci. Obdobně není v technické specifikaci uvedena konkrétní značka „HP EliteOne 800 G5, stříbrná“, ale tento počítač je opsán jako „Počítač all–in–one“ s následnou technickou specifikací, nebo obdobně i mobilní telefon „Vzdálené připojení systému Autoconnect Samsung Galaxy S20 5G“ je opsán jako „Zařízení pro vzdálené připojení strojů“ s následným technickým popisem tohoto telefonu. Dle městského soudu se tak na první pohled skutečně může zdát, že žalobkyně připravila technickou specifikaci výběrového řízení skutečně podle indikativní nabídky, kterou od později vítězného uchazeče obdržela. Soud se nicméně dále zabýval otázkou, zda takto nastavená technická specifikace byla důsledkem právě podané indikativní nabídky.
24. Dle bodu 9.3 písm. d) Výzvy XI programu podpory Technologie (dále jen „Výzva“), platí, že „žadatel musí v okamžiku podání žádosti o podporu předložit následující dokumenty: d) Cenovou nabídku prokazující cenu obvyklou u každé rozpočtové položky pořizovaného majetku v rámci realizace projektu (u způsobilých výdajů (ZV) do 2 mil. Kč bude muset žadatel ke každé rozpočtové položce doložit tři cenové indikativní nabídky.“ 25. Z citovaného bodu plyne, že žadatel (zde žalobkyně) ještě před vypsáním výběrového řízení musí předložit celkem tři cenové indikativní nabídky. Ještě před vypsáním výběrového řízení tak žalobkyně byla povinna zjistit cenu jí poptávaného zboží. Jak plyne ze správního spisu, tuto povinnost žalobkyně splnila, když doložila indikativní nabídky na jednotlivé části projektu. Na kompresor doložila katalogový list ze dvou různých internetových obchodů a nabídku vítězného uchazeče, na výpočetní techniku doložila nabídku ze stránek společnosti Alza a CZC.cz a rovněž nabídku od vítězného uchazeče a na servis (zvedáky, stoly, sestavy pro uskladnění, držáky, dílenské boxy, odsávací rameno, atd.) doložila nabídku od společností Císař v.o.s., VM consulting a opět nabídku od vítězného uchazeče. Nabídky na servis od třech posledních společností jsou přitom co se týče označení poptávaného zboží zcela shodné. Ve všech těchto třech nabídkách začíná seznam zboží zvedákem pro opravy kolové techniky do 1.200 kg a na 20. místě seznamu je označeno zboží „OMI 244D 4kladka SET“ s popisem „MIG–MAG sváření poloautomat v setu“. U jednotlivých položek ze seznamu se odlišuje cena. V nabídce od společnosti Císař v.o.s. a VM consulting je u položky na 21. místě „Stacionární kompresor Aircraft Airprofi 1103/500/15“ uvedeno, že daná společnost toto nedodává. V nabídce společnosti GENIUS A & F s. r. o. byla uvedena cena 142 990 Kč. Z toho, že nabídky od všech třech společností jsou stejně strukturovány a dvě z těchto společností k jedné položce uvedly, že dané zboží nenabízí, dle soudu jednoznačně plyne, že žalobkyně těmto třem společnostem v souladu s povinností plynoucí z citovaného bodu 9.3 písm. d) Výzvy zaslala seznam zboží, které poptává a tyto společnosti ji informaci o cenách poskytly, popř. uvedly, že poptávané zboží nenabízí. Takový postup je i logický. Žalobkyně si pro realizaci rozšíření podnikání, pro které žádala o dotaci, musela nejprve rozmyslet, jaké zboží bude potřebovat a na nákup tohoto zboží si následně požádala o dotaci. Vytvoření technické specifikace následně vypsaného výběrového řízení tak pramenilo z vlastní potřeby žalobkyně a nejednalo se tak o reakci na indikativní nabídku vítězného uchazeče. Jinými slovy, žalobkyně nevytvořila technickou specifikaci podle indikativní nabídky, ale indikativní nabídka byla vytvořena na základě předchozí poptávky žalobkyně.
26. Správním orgánům přitom tato skutečnost musela být zřejmá. Ve správním spise je seznam zboží, které žalobkyně plánovala pořídit, uveden již v podnikatelském záměru (2. dokument v elektronickém správním spise) a rovněž v popisu vybavení (8. dokument v elektronickém správním spisu). Indikativní nabídky jsou ve správním spise doloženy jako přílohy k žádosti o podporu (3. dokument v elektronickém správním spise). V těchto dokumentech byly místo obecného popisu některého zboží uvedeny konkrétní značky a modely (např. HP EliteOne 800 G5; Samsung Galaxy S20 5G, Epson WorkForce WF–100 W, atd.). K tomuto prvostupňový správní orgán v depeši ze dne 2. 6. 2020 uvedl, že ve výběrovém řízení nebude možné specifikovat konkrétní značky výrobce. Až následně bylo žalobkyni vydáno rozhodnutí o poskytnutí dotace ze dne 4. 11. 2020, č. j. MPO 620552/20/61400 (9. dokument ve správním spisu), a to aniž by prvostupňový správní orgán jakkoliv žalobkyni upozornil na to, že její postup je vadný. Žalobkyně následně ve výběrovém řízení (12. dokument v elektronickém správním spisu) s ohledem na instrukce uvedené v depeši ze dne 2. 6. 2020 konkrétní značky výrobce odstranila a požadované zboží popsala technickými parametry. Žalobkyně nicméně po celou dobu správního řízení plánovala pořízení stejného zboží, nijak nezakrývala, že toto zboží nejprve poptala s ohledem na bod 9.3 písm. d) Výzvy a následně na jeho pořízení vypsala výběrové řízení.
27. Dle městského soudu ze shora uvedeného plyne, že žalobkyně neporušila zásadu transparentnosti a ani ve vztahu k dodavatelům neporušila zásadu rovného zacházení a diskriminace, když vypsala výběrové řízení na pořízení zboží, jež je sice shodné s indikativní nabídkou, ale to z toho důvodu, že indikativní nabídka byla vytvořena jako reakce na záměr pořízení právě daného zboží. Sankce ve výši 100 % není dle městského soudu oprávněná, proto musel žalobou napadené rozhodnutí zrušit a věc vrátit žalovanému k dalšímu řízení.
28. Soud se posledně zabýval uložením sankce ve výši 5 % za to, že žalobkyně sloučila dílenské vybavení a techniku s dodávkou výpočetní techniky a neumožnila tak dílčí plnění. To mohlo mít na dodavatele odrazující účinek vykazující tzv. skrytou diskriminaci. K otázce skryté diskriminace se vyjádřil Krajský soud v Brně ve svém rozsudku ze dne 21. 12. 2022, č. j. 30 Af 32/2021–138, v němž uvedl, že „rozdělení zakázky na části přichází v úvahu obecně tehdy, pokud plnění v rámci jednotlivých částí budou plněními svým charakterem odlišnými. Rozdělení zakázky na části naopak vhodné nebude zejména tehdy, bude–li předmět zakázky tvořen plněními navzájem se neodlišujícími nebo plněními, která na sebe úzce navazují. K rozdělení veřejné zakázky na části lze přistoupit zásadně tehdy, je–li důvod předpokládat, že za plnění po částech bude zadavatel platit v součtu nižší cenu. Tak tomu zpravidla může být právě v situaci, kdy rozdělení veřejné zakázky na části může přinést více nabídek, a tedy i větší soutěž konkurujících si dodavatelů a z toho vyplývající nižší nabídkovou cenu. V důsledku široce vymezeného předmětu veřejné zakázky přitom může dojít k situaci, že nabídku podá méně dodavatelů, než byla–li by jednotlivá plnění poptávána samostatně, čímž dochází k omezení konkurenčního prostředí mezi dodavateli. Takové omezení pak zpravidla může způsobit skrytou diskriminaci. V případě, kdy zadavatel vymezí předmět veřejné zakázky příliš široce (tzn. v rámci jedné veřejné zakázky požaduje plnění, která nejsou vzájemně propojená a na sobě závislá), a v důsledku toho nabídku podá méně dodavatelů než v situaci, kdy by byla tato jednotlivá plnění poptávána samostatně, může se zadavatel dopouštět skryté diskriminace“. Uvedené závěry Krajského soudu byly následně potvrzeny rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 5. 2023, č. j. 7 Afs 21/2023–75. Potencialita nižší nabídkové ceny i přímo v nyní posuzované věci plyne již i z indikativních cenových nabídek, kdy např. cena za výpočetní techniku od společnosti CZC.cz byla o necelých 50 000 Kč nižší než indikativní cenová nabídka od vítězného uchazeče.
29. Soud nesouhlasí s žalobkyní, že by plnění bylo nedělitelné. Jak již bylo uvedeno výše, žalobkyně odůvodnila nemožnost rozdělení plnění nikoliv faktickou nemožností dělení, ale riziky spočívajícími v případné nutnosti vymáhat odpovědnost za škodu za navzájem nekompatibilní zboží. Jak již rovněž bylo uvedeno výše, plnění, které žalobkyně požadovala pořídit, bylo po celou dobu správního řízení shodné. Přestože v technické specifikaci výběrového řízení nejsou uvedeny jednotlivé konkrétní značky výrobce a jednotlivé zboží je popsáno jejich technickými specifikacemi, žalobkyně stále chtěla pořídit to stejné zboží, tedy konkrétní modely produktů konkrétního výrobce (např. HP EliteOne 800 G5; Samsung Galaxy S20 5G, Epson WorkForce WF–100 W). K této změně žalobkyně přistoupila po upozornění v depeši ze dne 2. 6. 2020. Žalovaný v žalobou napadeném rozhodnutí konkrétní výrobky zmiňuje (poslední odstavec na str. 5) a žalobkyně nijak v podané žalobě nerozporuje, že by nechtěla pořídit právě dané konkrétní modely. Plánovala–li žalobkyně pořídit konkrétní modely zboží od konkrétního výrobce, je dle městského soudu zcela nerozhodné, od koho takový výrobek pořídí. Je tedy nerozhodné, zda např. mobilní telefon Samsung Galaxy S 20 5G pořídí od společností Alza, CZC.cz (od kterých obdržela indikativní nabídku na výpočetní techniku) nebo od GENIUS A & F s. r. o., stále se totiž bude jednat o ten shodný typ mobilního telefonu. Je vhodné i uvést, že na povinnost umožnění dílčího plnění byla žalobkyně upozorněna jak prvostupňovým správním orgánem v depeší ze dne 19. 5. 2020, tak i v emailu ze dne 30. 9. 2020 paní V. H. Tuto námitku tak soud neshledal důvodnou.
30. Soud pouze dodává, že žalobkyně se nemohla zbavit odpovědnosti za správné nastavení výběrového řízení poukazem na to, že projekt byl připraven a realizován ve spolupráci s expertní společností. Jednání zástupce je zásadně přičitatelné zastoupenému a případné porušení jeho závazků je otázkou jejich soukromoprávního vztahu (viz zejména bod [33] rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 6. 2017, č. j. 9 As 155/2016–224).
31. Žalobkyně na ústním jednání dne 16. 10. 2024 vznesla novou námitku (kombinace důvodů pro uložení sankce), kterou neuplatnila v podané žalobě. Taková námitka je dle § 71 odst. 2 s. ř. s. podaná opožděně a tedy nepřípustná.
V. Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení
32. Z výše uvedených důvodů městský soud rozhodnutí žalované zrušil podle § 78 odst. 1 s. ř. s. pro nezákonnost. Podle § 78 odst. 5 s. ř. s. jsou správní orgány vázány právním názorem vysloveným soudem v tomto rozsudku.
33. Výrok II o nákladech řízení je odůvodněn § 60 odst. 1 s. ř. s. Jelikož měla žalobkyně ve věci plný úspěch, náleží jí náhrada nákladů řízení. Tyto náklady představují náklady na soudní poplatek ve výši 3 000 Kč za podání žaloby a odměnu a náhradu hotových výdajů advokáta. Odměna náleží celkem za 5 úkonů právní služby, a to převzetí a přípravu zastoupení [§ 11 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif)], za návrh ve věci samé (žaloba) ve smyslu § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu a za účast na jednání dne 19. 6. 2024, 11. 9. 2024 a 16. 10. 2024 [§ 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu]. Soud za samostatný úkon neuznal vyjádření ze dne 21. 6. 2024, ve kterém žalobkyně toliko uvedla kontaktní údaje na ústním jednání k výslechu navržených svědkyň a dále se nijak k meritu věci nevyjádřila. Za každý úkon právní služby náleží zástupci žalobkyně mimosmluvní odměna ve výši 3 100 Kč [§ 9 odst. 4 písm. d) ve spojení s § 7 bodem 5. advokátního tarifu], která se zvyšuje o 300 Kč paušální náhrady hotových výdajů dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. K tomu se připočítává i sazba daně z přidané hodnoty. Celkem tedy činí náhrada nákladů řízení částku 23 570 Kč, kterou je žalovaný povinen uhradit žalobkyni k rukám jejího zástupce.
34. Výrok III je odůvodněn § 60 odst. 4 s. ř. s. V souladu s tímto výrokem bylo o náhradě nákladů řízení státu rozhodnuto usnesením ze dne 22. 10. 2024, č. j. 5 A 43/2022–90.
Poučení
I. Základ sporu II. Obsah žaloby a vyjádření žalovaného III. Ústní jednání IV. Posouzení žaloby V. Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení
Citovaná rozhodnutí (3)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.