Soudní rozhodnutí (různé) · Rozsudek

5 A 66/2023– 125

Rozhodnuto 2024-09-30

Citované zákony (19)

Rubrum

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Gabriely Bašné a soudců Mgr. Ondřeje Hrabce a Mgr. Kateřiny Kozákové ve věci žalobce: P. T. bytem X zastoupený Mgr. Stanislavem Němcem, advokátem se sídlem Vinohradská 1215/32, Praha 2 – Vinohrady proti žalovanému: Státní pozemkový úřad, ústředí Státního pozemkového úřadu se sídlem Husinecká 1024/11a, Praha 3 – Žižkov o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného spočívající ve vypořádání jeho námitky ze dne 26. 9. 2023, značka SPU 385495/2023, proti zařazení pozemku parc. č. XA v k. ú. X pod číselný kód 5.08.10 bonitovaných půdně–ekologických jednotek, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení.

Odůvodnění

I. Základ sporu

1. Státní pozemkový úřad, Krajský pozemkový úřad pro Ústecký kraj, pobočka Děčín, zahájila aktualizaci bonitovaných půdně–ekologických jednotek (dále jen „BPEJ“). Oznámením ze dne 24. 4. 2023, značka SPU 163328/2023/Hav, oznámila, že návrh změn map BPEJ bude po dobu 30 dní vyložen k veřejnému nahlédnutí. Dne 2. 5. 2023 podal proti změně map žalobce námitky, ve kterých nesouhlasil se zařazením pozemku parc. č. XA v k. ú. X v jeho vlastnictví pod kód 5.08.

10. Dne 27. 6. 2023 na předmětném pozemku proběhlo místní šetření, na kterém bylo žalobci oznámeno, že námitky jsou považovány za neodůvodněné. Přípisem ze dne 26. 9. 2023, značka SPU 385495/2023, Státní pozemkový úřad, ústředí Státního pozemkového úřadu (dále jen „žalovaný“), vyhodnotil námitky žalobce jako neopodstatněné a ponechal daný pozemek zařazený pod kód 5.08.10 BPEJ místo pod kód 5.08.40 požadovaný žalobcem.

2. V přípisu ze dne 26. 9. 2023 žalovaný nejprve vysvětlil konstrukci kódů BPEJ. První cifra kódu označuje klimatický region. Pozemek žalobce se nachází v klimatickém region 5 – mírně teplý, mírně vlhký. Druhá a třetí cifra označují hlavní půdní jednotku – obsahuje informaci o genetickém půdním představiteli, zrnitosti, substrátu a vláhových poměrech. Čtvrtá cifra zohledňuje kombinaci sklonitosti a expozice a pátá cifra je kombinací obsahu skeletu a hloubky půdy. Původně byla na předmětném pozemku určena BPEJ 5.14.10, která má vyvinutý mocnější orniční horizont než BPEJ 5.08.10, u které se pohybuje max. kolem 0,3 m. Mocnost orničního horizontu se v místě vpichu pohybovala pod hodnotou 0,3 m, proto byla zařazena právě do relativně kvalitativně nižší BPEJ 5.08.10 Žalovaný se ohradil proti tvrzení žalobce, že mu pracovník žalovaného pan Ing. P. B. sdělil, že jeho pozemek bude zařazen do III. třídy ochrany. Žalovaný souhlasil s žalobcem v tom, že jeho pozemek je srovnatelný a v podobné kvalitě půdy jako navazující vedlejší lokalita s kódem 5.08.40, proto se shoduje kód v části „08“. Rozdíl mezi oběma lokalitami je v jejich pozici v terénu, jak je zřejmé z digitálního modelu sklonitosti. Pozemek žalobce se nachází na svahu s mírným sklonem (3–7°), zatímco vedlejší lokalita (např. parc. č. XB) je situovaná na svahu se středním sklonem (7–12°). Tato situace je zřejmá z přílohy č. 1, kde jsou svahy s mírným sklonem znázorněny zeleně a svahy se středním sklonem žlutě. Z tohoto důvodu je čtvrtá číslice v kódu BPEJ, jež zohledňuje kombinaci sklonitosti a expozice, právě 5.08.10 a u pozemku par. č. XB pak 5.08.40 Tato skutečnost byla žalobci demonstrována graficky v tištěné formě tak i elektronicky na přístroji GPS. Žalovaný dodal, že stanovení tříd ochrany upravuje vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 48/2011 Sb., o stanovení tříd ochrany.

3. Proti vypořádání své námitky žalobce brojí žalobou na ochranu před nezákonným zásahem.

II. Obsah žaloby a vyjádření žalovaného

4. Žalobce v podané žalobě namítá, že došlo k narušení jeho legitimního očekávání, že při činnosti správního orgánu nebude užito libovůle při určování BPEJ. Určení BPEJ má význam např. pro možnost vynětí pozemku ze zemědělské půdy ke stavební činnosti, převod a oceňování nemovitostí, při stanovení odvodu za půdu ze zemědělského půdního fondu, pro proces územního plánování. Podle BPEJ se rovněž řídí zařazení pozemku do třídy ochrany dle vyhlášky o stanovení tříd ochrany, přičemž pozemky spadající do I. a II. třídy ochrany lze dle v § 4 odst. 3 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, odejmout ze zemědělského půdního fondu pouze v případech, kdy jiný veřejný zájem výrazně převažuje nad veřejným zájmem ochrany. Bylo tak zasaženo do jeho vlastnického práva. Za žalovaný správní orgán žalobce označil ten orgán, jež mu zaslal vypořádání námitky.

5. Žalobce namítá, že žalovaný v rámci aktualizace BPEJ postupoval protizákonné, když provedl za účelem posouzení kvality půdy pouze jeden vpich, přestože pozemek má rozlohu 2 808 m2. Dle § 4 odst. 1 vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 227/2018 Sb., o charakteristice bonitovaných půdně ekologických jednotek a postupu pro jejich vedení a aktualizaci (dále jen „vyhláška o charakteristice BPEJ“), se vyhodnocují změny podmínek pozemků terénním průzkumem, přičemž žalobce za terénní průzkum nepovažuje pouhý jeden vpich. Žalovaný nezdůvodnil, proč je jeden vpich dostatečný.

6. Žalovaný sice ve vypořádání námitky uvádí, že pozemek má mírný sklon, avšak z přílohy je zřejmé, že na pozemek zasahuje i žlutá barva značící střední sklon. Alespoň část pozemku by tak měla dle sklonitosti a expozice spadat do kódu, jehož čtvrtá číslice BPEJ je 4. Z přílohy plyne, že stanovení odlišné BPEJ v rámci jednoho pozemku je možné (např. pozemek parc. č. XC).

7. Dle žalobce žalovaný rovněž postupoval podle již zrušené vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 327/1998 Sb., kterou se stanoví charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci.

8. Žalobce rovněž namítá, že charakteristiku BPEJ a způsob aktualizace BPEJ stanoví vyhláška o charakteristice BPEJ. Klimatický region se dle této vyhlášky určuje například dle sumy teplot nad 10°C průměrné roční teploty, průměrného ročního úhrnu srážek, pravděpodobnosti suchých vegetačních období apod., aniž by bylo blíže uvedeno, jak se stanoví suma teplot nad 10C, z jakého období vychází pravděpodobnost suchých vegetačních období apod. V rámci určení BPEJ chybí informace, zda se BPEJ určí pro celou parcelu jednotně či různě dle skutečnosti v terénu. Při zjištění jiné sklonitosti není zřejmé, zda je rozhodující převažující sklonitost nebo je třeba parcelu rozdělit z hlediska BPEJ na několik částí. Dle žalobce lze parcelu rozdělit na více BPEJ. Pravidla pro vymezení BPEJ nejsou jednoznačná a správnost je tak obtížně kontrolovatelná.

9. Dle žalobce má kód BPEJ určit hlavní půdní a klimatické podmínky mající vliv na produkční schopnost zemědělské půdy a její ekonomické ohodnocení. Vyhláška o charakteristice BPEJ však stanoví kódem BPEJ charakteristiku půdy bez ohledu na její ekonomické ohodnocení, resp. tento vztah z vyhlášky nevyplývá. V takovém případě je vyhláška v rozporu se zákonem o ochraně zemědělského půdního fondu. Samotné zmocňovací znění (§ 8 odst. 4 zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, ve znění pozdějších předpisů) je nejasné. Žalobce je názoru, že toto ustanovení je v rozporu s čl. 79 odst. 3 Ústavy, jelikož nebyla dostatečně stanovena kompetence Ministerstva zemědělství. Žalobce proto navrhl, aby soud nepřihlédl k dané vyhlášce a navrhl Ústavnímu soudu, aby § 8 odst. 4 zákona o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech zrušil. Toto ustanovení by mělo být zrušeno i z toho důvodu, že ukládá žalovanému údaje o BPEJ zapisovat do celostátní databáze, aniž by k tomu mělo být vydáno rozhodnutí, přestože se jedná o zásah do vlastnického práva. Bylo–li by podáno správní rozhodnutí, měl by žalobce možnost se proti němu bránit opravným prostředkem.

10. Žalovaný ve vyjádření k podané žalobě uvedl, že aktualizace BPEJ je upravena zákonem o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, vyhláškou o charakteristice BPEJ, a v neposlední řadě Metodickým pokynem pro aktualizace BPEJ. Vyhláška o charakteristice BPEJ mimo jiné upravuje postup pro vedení a aktualizaci databáze BPEJ, konkrétně v § 5. Tato vyhláška nepředpokládá žádné účastníky řízení. Oznámením o ukončení aktualizace BPEJ podle § 6 odst. 3 této vyhlášky se pouze informují příslušný katastrální úřad, orgán ochrany zemědělského půdního fondu obecního úřadu obce s rozšířenou působnosti a finanční úřad. Prostřednictvím oznámení tak není rozhodováno o právech a povinnostech fyzických a právnických osob. Námitkami napadené oznámení tak není způsobilé zasáhnout do veřejných subjektivních práv žalobce, neboť samotné oznámení o ukončení procesu aktualizace BPEJ se právní sféry žalobce nijak nedotýká. Nejedná se tak o zásah správního orgánu, kterým by rozhodl o právech a povinnostech žalobce a rozhodně nešlo o zásah nezákonný. III. Ústní jednání dne 6. 3. 2024 11. Na ústním jednání dne 6. 3. 2024 žalobce zopakoval obsah žaloby a obdobně i žalovaný zopakoval svůj názor již uvedený ve vyjádření k žalobě.

12. Žalovaný ve vyjádření k žalobě navrhl provést k důkazu dokument zahájení aktualizace BPEJ ze dne 24. 1. 2023, č. j. SPU 028632/2023/Hav, a dokument oznámení o vyložení návrhu změn map bonitovaných půdně ekologických jednotek ze dne 24. 4. 2023, č. j. SPU 163328/2023/Hav, které soud na jednání k důkazu provedl. Soud již neprovedl k důkazu vypořádání námitek ze dne 26. 9. 2023, jelikož s tímto byl žalobce prokazatelně seznámen a měl tak možnost na něj reagovat (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 10. 2023, čj. 10 As 326/2022–88, č. 4563/2024 Sb. NSS). Soud v souladu s naposled citovaným rozsudkem Nejvyššího správního soudu rovněž neprovedl k důkazu další listiny, ze kterých vycházel, ale obě strany se s nimi prokazatelně seznámily a měly tak dostatečný prostor na vlastní reakci k nim (např. záznam z místního šetření ze dne 27. 6. 2023, kterého se účastnil jak žalobce tak zaměstnanci žalovaného) a tyto dokumenty jsou založeny i v předloženém správním spise. Městský soud v Praze (dále jen „městský soud“) z vlastní iniciativy provedl k důkazu přílohu č. 1 k vypořádání námitek ze dne 26. 9. 2023, na které je barevně zobrazen model sklonitosti terénu, a který přiložil žalobce k žalobě. S tímto dokumentem byl žalobce obeznámen a je sice založen v předloženém správním spisu nicméně pouze černobíle. Soud rovněž k důkazu provedl Metodický pokyn pro aktualizace BPEJ číslo MP 01/2017, účinnost dokumentu od 1. 4. 2017, verze 1.1., účinná od 1. 11. 2019, který vyžádal od žalovaného, a jež je aktuálně platný a byl platný i v době tvrzeného zásahu.

13. K provedení důkazu Metodickým pokynem pro aktualizaci BPEJ soud poznamenává, že řízení o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem má charakter nalézacího řízení (např. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 12. 2022, č. j. 6 As 237/2021–56, nebo ze dne 25. 5. 2015, č. j. 6 As 255/2014 42, č. 3240/2015 Sb. NSS). Z povahy tohoto řízení je tak integrální součástí dokazování. Dle § 52 odst. 1 s. ř. s. platí, že soud rozhodne, které z navržených důkazů provede, a může provést i důkazy jiné. Z tohoto ustanovení plyne, že soud může provést i důkazy nikým nenavržené, a to v souladu s principem plné jurisdikce, který je umocněn právě nalézacím typem řízení na ochranu před nezákonným zásahem. Městský soud nesouhlasí s tvrzením žalobce, že by stranil žalovanému, když provedl Metodický pokyn pro aktualizaci BPEJ i bez návrhu na jeho provedení. Žalovaný ve vyjádření k žalobě 8. 1. 2024 uvedl, že postupoval dle tohoto pokynu, soud proto seznal za potřebné tento dokument k důkazu provést. Správní orgány jsou totiž ve svých postupech limitovány svou vlastní správní praxí, kterou předtím založily a která je váže (rozsudek kasačního soudu ze dne 28. 4. 2005, č. j. 2 Ans 1/2005–57, č. 605/2005 Sb. NSS, či usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 7. 2009, č. j. 6 Ads 88/2006–132, č. 1915/2009 Sb. NSS). I z toho důvodu soud k důkazu provedl Metodický pokyn pro aktualizace BPEJ, jelikož z něj dle soudu jednoznačně vyplývá správní praxe žalovaného. Vzhledem k tomu, že na daný pokyn žalovaný poukázal, nejednalo se tak o situaci, kdy by potřebnost provedení tohoto dokumentu nevyplynula z řízení a soud jej vyhledal a provedl zcela vlastní činností.

14. Na tomto ústním jednání městský soud zamítl žalobu rozsudkem ze stejného dne č. j. 5 A 66/2023–75. IV. Rozsudek Nejvyšší správního soudu ze dne 27. 7. 2024, č. j. 10 As 74/2024–33 15. Proti rozsudku městského soudu podal žalobce kasační stížnost, které Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 27. 7. 2024, č. j. 10 As 74/2024–33, vyhověl a rozsudek městského soudu zrušil pro nepřezkoumatelnost. Dle Nejvyššího správního soudu se městský soud nijak nezabýval námitkou, že žalovaný postupoval podle zrušené vyhlášky č. 327/1998 Sb. Žalovaný přitom ve svém přípisu ze dne 26. 9. 2023 odkázal na tehdy již zrušenou vyhlášku č. 327/1998 Sb. Městský soud na věc nicméně následně aplikoval vyhlášku novou, tedy vyhlášku o charakteristice BPEJ. Nejvyšší správní soud rovněž upozornil na usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 7. 2009, č. j. 8 Afs 51/2007–87, č. 1926/2009 Sb. NSS, a zavázal městský soud, aby posoudil „jakou vyhlášku žalovaný použil při vypořádání stěžovatelových námitek a zda tato vyhláška byla platná a účinná“.

16. Žalovaný ve vyjádření k rozsudku Nejvyššího správního soudu uvedl, že jeho odkaz na neplatnou vyhlášku byl pouze formální chybou, kdy z jiných podkladů (oznámení o zahájení aktualizace BPEJ ze dne 24. 1. 2023 a oznámení o vyložení návrhu změn map BPEJ ze dne 24. 4. 2023) plyne, že postupoval podle platné vyhlášky o charakterizace BPEJ a nikoliv zrušené vyhlášky č. 327/1998 Sb. Obě vyhlášky jsou i téměř totožné, změna vyhlášky tak ani neměla vliv na posouzení rozhodné otázky.

17. Žalobce k rozsudku Nejvyššího správního soudu a k vyjádření žalovaného uvedl, že je nade vší pochybnost, že žalovaný o námitkách rozhodoval podle neplatného právního předpisu. Dle žalobce má žalovaný zmatek v právních předpisech upravujících jeho činnost, což zpochybňuje i jeho schopnost vydávat metodické pokyny. Nepostupoval–li žalovaný podle platného právního předpisu, resp. neinformoval–li účastníka řízení řádně o tom, podle jakého předpisu postupoval, zakládá to vadu nepřezkoumatelnosti. Žalobce uvedl, že trvá na svých námitkách, které uvedl v žalobě a v kasační stížnosti. V. Ústní jednání dne 30. 9. 2024 18. Na ústním jednání dne 30. 9. 2024 žalobce uvedl, že nelze akceptovat pouhé sdělení žalovaného učiněné roky po provedeném zásahu, že postupoval podle správného právního předpisu. Aplikoval–li žalovaný na věc nesprávnou vyhlášku, aplikoval i nesprávný zákon, jelikož daná vyhláška č. 327/1998 Sb. odkazovala na již neúčinný zákon. Není–li zjevné, podle jakého právního předpisu žalovaný postupoval, není ani zřejmé, zda postupoval podle Metodického pokynu. Vzhledem k tomu, že na ústním jednání provedený Metodický pokyn je označen jako „změna č. 1“, není zřejmé, zda daný pokyn je kompletní a nejedná se toliko o pouhou změnu předchozího pokynu z roku 2017. Metodický pokyn je materiálně právním předpisem, jelikož nejenom vykládá vyhlášku, ale obsahuje i úpravu, která není ve vyhlášce vůbec stanovena. Žalobce zopakoval, že mu není jasné, jakým způsobem byl stanoven např. klimatický region, jak se stanoví suma teplot, atd., jelikož z vyhlášky o charakteristice BPEJ to není zřejmé a žalovaný to nijak nevysvětlil. K námitce, že BPEJ mělo na jeho pozemku být stanoveno alespoň částečně jiným způsobem, doplnil, že žlutá barva značící střední sklon na mapě plynule navazuje na větší část, která je již zařazena do kódu BPEJ 5.08.

40. Žlutá část na jeho pozemku tak není osamoceným „ostrůvkem“. Žalobce se tak domáhá toho, aby alespoň část jeho pozemku byla zařazena právě v tomto BPEJ.

19. Žalovaný na ústním jednání zopakoval, že nesprávný právní předpis byl ve vypořádání námitek ze dne 26. 9. 2023 uveden omylem. Metodika, jakožto vnitřní předpis, má upřesňovat postupy uvedené v právních předpisech. Zástupkyně žalovaného uvedla, že není odborník na problematiku stanovování BPEJ, proto se nedokáže vyjádřit k procesu určování tohoto kódu.

20. Soud již neprováděl dokazování, jelikož veškeré dokazování bylo provedeno na minulém ústním jednání a toto nebylo ze strany Nejvyššího správního soudu nijak zpochybněno.

VI. Posouzení žaloby

21. Městský soud v souladu s § 82 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), přezkoumal popsaný skutkový děj. Vycházel při tom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době zásahu (§ 87 odst. 1 s. ř. s. část věty za středníkem), a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

22. Soud se nejprve zabýval námitkou, dle které žalovaný na věc aplikoval již zrušenou vyhlášku č. 327/1998 Sb. Tato vyhláška byla zrušena s účinností od 1. 1. 2019, kdy začala platit vyhláška o charakteristice BPEJ č. 227/2018 Sb. (viz § 7 bod 1 a § 8 vyhlášky o charakteristice BPEJ).

23. Soud souhlasí s žalovaným, že v oznámení o zahájení aktualizace BPEJ ze dne 24. 1. 2023 a v oznámení o vyložení návrhu změn map BPEJ ze dne 24. 4. 2023 odkázal na aktuálně platnou vyhlášku o charakteristice BPEJ. Ve vypořádání námitek ze dne 26. 9. 2023 žalovaný nicméně uvedl, že BPEJ 5.08.10 byla na pozemku žalobce určena v souladu s vyhláškou č. 327/1998 Sb. Přestože je soud spíše přesvědčen, že uvedení nesprávného právního předpisu bylo pouze chybou v psaní, není nade vší pochybnosti skutečně zřejmé, podle jakého právního předpisu žalovaný fakticky postupoval. Je přitom nesporné, že měl postupovat podle platné a účinné vyhlášky o charakteristice BPEJ. V těchto pochybnostech tak soud ve prospěch žalobce přistoupil k předpokladu, že žalovaný postupoval dle vyhlášky č. 327/1998 Sb. a přezkoumal, zda takový postup měl vliv na řešení věci.

24. Dle citovaného usnesení rozšířeného senátu sp. zn. 8 Afs 51/2007 má soud ve správním soudnictví zkoumat, zda právní předpis nebo jeho ustanovení, která byla použita, na věc skutečně dopadají. „Použití právního předpisu nebo jeho ustanovení, která na věc nedopadají, je důvodem zrušení přezkoumávaného rozhodnutí správního orgánu, mohlo–li mít za následek nesprávné posouzení pro věc rozhodujících skutkových či právních otázek obsažených v námitkách. Soud nezruší takové rozhodnutí, u něhož je možné bez rozsáhlejšího doplňování řízení dospět k závěru, že i přes užití práva, které na věc nedopadá, by výsledek řízení při užití odpovídajícího práva byl týž.“ Městský soud se tak v souladu se závazným právním názorem Nejvyššího správního soudu uvedeným ve zrušujícím rozsudku zabýval otázkou, zda případné použití již zrušené vyhlášky mohlo mít nějaký vliv na určení kódu BPEJ. Městský soud zdůrazňuje, že dle citované části má použití nesprávného právního předpisu hodnotit jen s ohledem na vznesené žalobní námitky.

25. Pro určení BPEJ u pozemků je rozhodný § 1 vyhlášky č. 327/1998 Sb. a § 2 vyhlášky o charakteristice BPEJ, které jsou významově shodné. Jediný výrazný rozdíl je v písm. b) obou vyhlášek. Dle vyhlášky č. 327/1998 Sb. toto písmeno znělo hlavní půdní jednotka je účelovým seskupením půdních forem příbuzných vlastností, jež jsou určovány genetickým půdním typem, subtypem, půdotvorným substrátem, zrnitostí, hloubkou půdy, stupněm hydromorfismu, popřípadě výraznou sklonitostí nebo morfologií terénu a zúrodňovacím opatřením, podle přílohy č. 2; je vyjádřena druhou a třetí číslicí číselného kódu. Zatímco podle vyhlášky o charakteristice BPEJ písm. b) zní hlavní půdní jednotka je účelovým seskupením půdních forem příbuzných vlastností podle přílohy č. 2 k této vyhlášce; je vyjádřena druhou a třetí číslicí pětimístného číselného kódu. V nové vyhlášce tak již není tento obecný popis vlastností (podrženo) uveden. To nicméně nic nemění na významové shodnosti. Ve věci je také podstatné, že žalobce nebrojí proti určení druhé a třetí cifry, ale toliko proti určení čtvrté cifry kódu BPEJ a částečně i proti jednoznačnosti určení první cifry. V nyní posuzované věci je žalovaný názoru, že pozemek žalobce má mít BPEJ kód 5.08.10 a žalobce je názoru, že tento kód má být 5.08.40.

26. Pro posouzení BPEJ jsou dále významné přílohy, na které odkazuje § 1 vyhlášky č. 327/1998 Sb. a § 2 vyhlášky o charakteristice BPEJ, a dle kterých se určuje konkrétní číselné označení BPEJ. Jak bylo uvedeno, žalobce rozporuje určení čtvrté cifry a částečně i jednoznačnost určení první cifry.

27. První cifra (klimatický region) se dle obou vyhlášek určuje dle přílohy č.

1. Číselný kód regionů 5 je dle obou příloh obou vyhlášek popsán zcela shodně [symbol regionů MT 2; charakteristika regionů mírně teplý, mírně vlhký; suma teplot nad 10 °C 2200–2500; průměrná roční teplota v °C 7–8; průměrný roční úhrn srážek v mm 550–650 (700); pravděpodobnost suchých vegetačních období v % 15–30; vláhová jistota ve vegetačním období 4–10]. Dospěl–li tak žalovaný k tomu, že první cifra kódu BPEJ má být 5, dospěl by k takovému závěru i za užití druhé vyhlášky, bez ohledu na to, jakou vyhlášku fakticky aplikoval. Případné užití nesprávné vyhlášky tak nemělo vliv na určení první cifry kódu BPEJ u pozemku žalobce.

28. Čtvrtá cifra (sklonitost a expozice ke světovým stranám) se dle obou vyhlášek určuje podle přílohy č.

3. Konkrétně se čtvrtá cifra kódu BPEJ podle obou vyhlášek určovala podle kombinace míry sklonitosti (rozděleno do kódů 0–6), expozice (kódy 0–3) a zařazení do klimatického regionu (první číslice kódu BPEJ). Žalovaný ve vypořádání námitek uvedl, že pozemek žalobce má všesměrnou expozici (kód 0 expozice). Tento názor žalobce nerozporuje. Žalovaný je názoru, že čtvrtá číslice měla být 1, jelikož pozemek žalobce má mírný skon (kód 2 sklonitosti). Podle obou vyhlášek měl mít pozemek s expozicí 0 a sklonitostí 2 číselný kód 1 na čtvrté pozici BPEJ. Ať již žalovaný postupoval podle jakékoliv vyhlášky, v obou případech by dospěl ke stejné hodnotě co se týče rozporované čtvrté hodnoty kódu BPEJ. Ve světle citovaného usnesení rozšířeného senátu tak dle městského soudu nemělo případné užití nesprávné vyhlášky vliv na určení čtvrté cifry kódu BPEJ u pozemku žalobce.

29. Proces aktualizace BPEJ byl ve starší vyhlášce 327/1998 Sb. popsán v § 3 a 4. V nové vyhlášce o charakteristice BPEJ je popsán v § 4 až 6. Tento postup je dle obou vyhlášek v zásadě obdobný.

30. Dle městského soudu tak případné užití již zrušené vyhlášky nemělo vliv na posouzení kódu BPEJ pozemku žalobce v rozsahu vznesených žalobních námitek.

31. Skutečnost, že není zřejmé, dle jakého právního předpisu žalovaný postupoval, což žalobce označuje za nepřezkoumatelnost, zároveň ani není důvod pro vrácení věci žalovanému. V řízení o zásahové žalobě podle § 82 a násl. s. ř. s. správní soud neposuzuje zákonnost důvodů a úvah, které správní orgán vedly k zásahu, nýbrž zákonnost zásahu jako takového. Věc nemůže vrátit správnímu orgánu k dalšímu posouzení (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 12. 2022, č. j. 6 As 237/2021–56).

32. Nad rámec uvedeného je městský soud názoru, že pro řízení o podané žalobě je v zásadě nerozhodné, podle jaké vyhlášky žalovaný postupoval. Ve věci není sporné, že žalovaný měl postupovat podle platné a účinné vyhlášky o charakteristice BPEJ. Soud ve věcech žalob na ochranu před nezákonným zásahem nemůže věc vrátit žalovanému k dalšímu řízení (viz rozsudek citovaný v předchozím bodu). I kdyby tak žalovaný skutečně postupoval podle nesprávné právní úpravy, městský soud by musel přezkoumat, zda řešení, ke kterému dospěl, bylo v souladu s platnou a účinnou právní úpravu. Seznal–li by takové řešení zákonné (jako se stalo v prvním rozsudku městského soudu), žalobu by zamítl.

33. Soud se dále zabýval dalšími námitkami vznesenými v žalobě. Soud opakuje, že o věci již jednou rozhodl rozsudkem ze dne 6. 3. 2024, č. j. 5 A 66/2023–75. Dle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 5. 2024, č. j. 9 As 66/2023–72, č. 4615/2024 Sb. NSS, soud při opakovaném posuzování stejné věci vázán svým dříve vysloveným právním názorem, a to za předpokladu, že se v období mezi jeho jednotlivými rozhodnutími nezměnily skutkový nebo právní stav věci ani soudní judikatura pro krajský soud závazná. Dle uvedeného názoru Nejvyššího správního soudu tak městský soud v nyní znovu posuzované věci nemůže změnit svůj již dříve vyslovený názor.

34. Ochranu podle § 82 a násl. s. ř. s. může správní soud poskytnout tehdy, jsou–li kumulativně splněny podmínky, aby žalobce byl přímo (1. podmínka) zkrácen na svých právech (2. podmínka) nezákonným (3. podmínka) zásahem, pokynem nebo donucením („zásahem“ v širším smyslu) správního orgánu, které nejsou rozhodnutím (4. podmínka), a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo (5. podmínka). Není–li byť jen jediná z uvedených podmínek splněna, nelze žalobci ochranu podle § 82 a násl. s. ř. s. poskytnout (k tomu více viz například rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 3. 2008, č. j. 2 Aps 1/2005–65, č. 603/2005 Sb. NSS).

35. Žalovaný ve vyjádření k žalobě namítal, že samotným oznámením o ukončení aktualizace BPEJ není rozhodováno o právech a povinnostech fyzických a právnických osob, proto ani námitkami napadené oznámení není způsobilé zasáhnout do veřejných subjektivních práv žalobce. S tímto názorem soud nesouhlasí. Podle § 8 odst. 4 zákona o pozemkových úpravách jsou BPEJ základem pro ocenění zemědělského pozemku. Vyhláška Ministerstva financí č. 441/2013 Sb., k provedení zákona o oceňování majetku (oceňovací vyhláška), stanoví cenu jednotlivých BPEJ v příloze č.

4. Např. pro BPEJ 5.08.10 je cena 9,37 Kč/m2 zatímco pro BPEJ 5.08.40 je cena 8,35 Kč/m2. Zařazení do BPEJ dále např. ovlivňuje období zákazu hnojení a má vliv na užití dusíkatých hnojivých látek dle § 6 a § 7 nařízení vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu. Zařazení do BPEJ, resp. konkrétně zařazení hlavní půdní jednotky (druhá a třetí cifra kódu BPEJ), má vliv na výši dotace dle § 13 odst. 7 nařízení vlády č. 79/2007 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření, v kombinaci s § 7 odst. 11 nařízení č. 262/2012. Soud souhlasí i s žalobcem, že dle § 4 odst. 3 zákona o ochraně zemědělského půdního fondu je možné zemědělskou půdu I. a II. třídy ochrany odejmout pouze v případech, kdy jiný veřejný zájem výrazně převažuje nad veřejným zájmem ochrany zemědělského půdního fondu. Zařazení pozemku (či jeho části) do třídy ochrany je zcela závislé na určení BPEJ daného pozemku či jeho části. Dle § 1 písm. b) a c) vyhlášky o stanovení tříd ochrany jsou pozemky s přiřazenými BPEJ uvedenými v tabulce č. 2 zařazeny ve II. ochrany a pozemky s přiřazenými BPEJ uvedenými v tabulce č. 3 zařazeny ve III. ochrany. V tabulce č. 2 je uvedeno BPEJ 50810 a v tabulce č. 3 je uvedeno BPEJ 50840. Zařazení do konkrétní třídy ochrany, a tedy primárně určení BPEJ pozemku, rovněž ovlivňuje výši odvodů za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu (část D bod 4 přílohy k zákonu o ochraně zemědělského půdního fondu). Z uvedeného příkladného výčtu je tak zřejmé, že zařazení do BPEJ má přímý vliv na řadu faktorů a zcela jistě zasahuje do práva na vlastnictví pozemku. Soud tak má za to, že 1., 2. a 5. podmínka jsou splněny.

36. Mezi stranami není sporu o tom, že vypořádání námitky žalobce ze dne 26. 9. 2023 není rozhodnutím a ani soud o tomto nepochybuje, proto i 4. podmínka je splněna.

37. Podstatou nyní posuzované věci je tak splnění 3. podmínky, tedy zda byl zásah žalovaného nezákonným, jinými slovy, zda žalovaný zařadil pozemek žalobce pod BPEJ správně.

38. Podle § 8 odst. 4 zákona o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech platí, že základem pro ocenění zemědělského pozemku jsou bonitované půdně ekologické jednotky evidované v číselných a mapových podkladech. Bonitovaná půdně ekologická jednotka vyjadřuje pětimístným číselným kódem hlavní půdní a klimatické podmínky mající vliv na produkční schopnost zemědělské půdy a její ekonomické ohodnocení. Údaje o bonitovaných půdně ekologických jednotkách zajišťuje Státní pozemkový úřad v celostátní databázi bonitovaných půdně ekologických jednotek. Ministerstvo zemědělství (dále jen "ministerstvo") stanoví vyhláškou charakteristiku bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci.

39. V souladu se zákonným zmocněním je charakteristika BPEJ stanovena v § 2 vyhlášky o charakteristice BPEJ, a to tak, jak je již uvedeno výše v bodě [2] tohoto rozsudku. V § 4 a § 5 této vyhlášky je zakotven postup při aktualizaci BPEJ. Zjednodušeně řečeno, shledal–li pozemkový úřad pro aktualizaci BPEJ důvod, oznámí zahájení a rozsah včetně termínu provádění terénního průzkumu na určených místech, následně zajistí vyložení návrhů map BPEJ k veřejnému nahlédnutí, vyhodnotí připomínky veřejnosti a následně mapy poskytne katastrálnímu úřadu k zapsání do katastru nemovitostí. Jak již bylo uvedeno, obdobně byl nastavený postup i dle předchozí vyhlášky č. 327/1998 Sb.

40. Městský soud předesílá, že při přezkoumání postupu žalovaného vycházel z Metodického pokynu pro aktualizace BPEJ, který provedl k důkazu na ústním jednání dne 6. 3. 2024. Tento metodický pokyn byl vydán žalovaným jakožto orgánem státní správy, jehož primární funkcí je správa databáze BPEJ (viz § 1 odst. 6 a 7 zákona o č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu, ve znění pozdějších předpisů). Podle § 56 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů, se ve správním řízení nechá vypracovat znalecký posudek jen tehdy, nemá–li správní orgán potřebné odborné znalosti. Správní řád tak předpokládá, že ve specializovaných správních orgánech budou zaměstnány takové osoby, jež disponují odbornými znalosti potřebnými k výkonu působnosti daného úřadu. Městský soud proto nemá důvodu pochybovat o tom, že právě žalovaný má, prostř. svých zaměstnanců, takové odborné znalosti, aby byl schopen zpracovat metodický pokyn použitelný pro správné zjištění BPEJ na pozemku, a je dokonce ten správní orgán určený zákonem k takové činnosti. Soud nesouhlasí s názorem žalobce, že by potenciální přepis v užité vyhlášce ve vypořádání námitek, či i dokonce možné pochybení v jednom konkrétním případě, znamenalo, že by úřad k tomu určený nebyl odborně zdatný k vydání metodického pokynu.

41. Žalobce v podané žalobě namítal, že žalovaný postupoval vadně, když provedl pouze jeden vpich přestože jeho pozemek má rozlohu 2 808 m2. Podle kapitoly 2.2.2. bodu 5 Metodického pokynu pro aktualizace BPEJ „vpichy sondovací tyčí se v homogenních půdních podmínkách provádějí s četností 1 vpich na 1 ha. Ve složitějších půdních podmínkách (změna HPJ, výskyt skeletu, zamokření) se četnost vpichů na ha zvyšuje podle potřeby. Poloha vpichů s návrhem BPEJ se zaznamená do přístroje využívajícího GNSS spolu s dalšími informacemi potřebnými pro vyhodnocení BPEJ (např. začátek či konec určité sklonitosti, zvýšená skeletovitost nebo zamokření).“ Z tohoto metodického pokynu přímo vyplývá, že vpich se provádí jeden na 1 ha pozemku. V nyní posuzované věci měl pozemek žalobce pouze 0,2808 ha, tedy i dokonce méně než 0,5 ha, což je minimální okrsek BPEJ (viz dále). Žalobce ani nijak více nesporoval, že na jeho pozemku jsou takové složité půdní podmínky, že by 1 vpich nepostačoval. Soud pouze doplňuje, že námitka, dle které žalovaný nezdůvodnil, proč postačuje pouze 1 vpich, není důvodná, protože žalovaný takovou povinnost neměl. Žalobce v podaných námitkách a ani na místním šetření dne 27. 6. 2023 totiž nenamítal, že 1 vpich nepostačuje. Žalovaný tak neměl na co reagovat.

42. Žalobce dále namítá, že v mapě, na které je zobrazen model sklonitosti terénu, jež soud provedl k důkazu, je na pozemku žalobce kromě zelené barvy (mírný sklon) i barva žlutá (střední sklon), proto alespoň část pozemku měla mít jiný kód. Podle § 2 vyhlášky o charakteristice BPEJ „bonitovaná půdně ekologická jednotka je charakterizována klimatickým regionem, hlavní půdní jednotkou, sklonitostí a expozicí ke světovým stranám, skeletovitostí a hloubkou půdy, jež specifikují hlavní půdní a klimatické podmínky hodnoceného pozemku“ (důraz přidán) Významově shodně byl koncipován § 1 vyhlášky č. 327/1998 Sb. Z tohoto ustanovení plyne, že BPEJ se vytváří s ohledem na hlavní, převažující podmínky pozemku. Podle kapitoly 2.2.2. bodu 6 Metodického pokynu pro aktualizaci BPEJ zároveň platí, že „aktualizované BPEJ se na zemědělské půdě vymezují bez ohledu na průběh hranic pozemků v podkladech. Minimální velikost okrsku BPEJ je 0,5 ha.“ Z uvedené plyne, že při vytváření BPEJ se zohledňují převažující podmínky hodnoceného pozemku, avšak nikoliv lokálně podle jednotlivých parcelních čísel pozemků, ale v souvislosti i s okolními pozemky. Soud pro přehlednost v tomto rozsudku uvádí na ústním jednání provedenou mapu: [OBRÁZEK]

43. Soud připomíná, že žalobcův pozemek má označení XA a má velikost 0,2808 ha. Vzhledem k celkové velikosti žalobcova pozemku je zjevné, že žluté označení zasahující do jeho pozemku znázorňující střední sklon nemůže mít velikost větší než 0,5 ha, a to zjev dokonce i s se žlutým označením vedlejších pozemků par č. XD a XE. S ohledem na citovanou kapitolu 2.2.2. bod 6 Metodického pokynu pro aktualizaci BPEJ tak nebylo možné, aby část žalobcova pozemku měla BPEJ 5.08.10 a část 5.08.

40. Dle soudu je již jen z pohledu na barevné rozložení mapy zjevné, že hranice obou sousedících BPEJ jsou zvoleny právě s ohledem na převažující charakter sklonitosti pozemku.

44. Soud rovněž doplňuje, že zvolení hranic jednotlivých okrsků je věcí správního uvážení, které nepodléhá plnému přezkumu ze strany soudu. Předmětem přezkumu správního uvážení je pouze posouzení toho, zda správní orgán nevybočil z mezí a hledisek stanovených zákonem, nezneužil správní uvážení, je v souladu s pravidly logického usuzování a zda premisy takového úsudku byly zjištěny řádným procesním postupem [viz např. nález Ústavního soudu ze dne 16. 3. 2006, sp. zn. IV. ÚS 49/04 (N 62/40 SbNU 607), nebo rozsudek rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 9. 2015, č. j. 9 Ads 83/2014–46, č. 3324/2016 Sb. NSS]. Městský soud neseznal, že by žalovaný překročil limity správního uvážení, nebo že by je zneužil.

45. Z výše uvedených důvodů tak soud nepovažoval za důvodnou námitku žalobce, dle které alespoň na části jeho pozemku měla být stanovena BPEJ 5.08.40.

46. Žalobce namítal, že došlo k narušení jeho legitimního očekávání, když žalovaný užil libovůli. S tímto soud nesouhlasí. Jak plyne z výše uvedeného, žalovaný se naopak řídil podzákonným právním předpisem (ať již vyhláškou o aktualizaci BPEJ nebo vyhláškou 327/1998 Sb.) upravující jeho postup a Metodickým pokynem pro aktualizaci BPEJ. Nešlo tak o nepřípustnou libovůli. Jak bylo i nicméně uvedeno již výše (bod [31] tohoto rozsudku), soud posuzuje zásah jako takový a nikoliv zákonnost důvodů a úvah žalovaného.

47. Namítá–li žalobce, že Metodický pokyn je materiálně právním předpisem, jelikož nejenom vykládá vyhlášku, ale obsahuje i úpravu, která není ve vyhlášce vůbec stanovena, soud s tímto nesouhlasí. Dle soudu Metodický pokyn vykládá a zpřesňuje právní úpravu v přípustné míře tak, aby se zmenšila míra nejistoty a omezil se prostor správního uvážení, ve kterém se žalovaný může v rámci vymezeném zákonem a vyhláškou pohybovat. Jak bylo uvedeno výše, vydáním Metodického pokynu totiž žalovaný stanovil limity, ve kterých se jeho správní uvážení plynoucí z právních předpisů může pohybovat, tj. zamezuje libovůli žalovaného. Namítá–li žalobce, že není zřejmé, zda provedený Metodický pokyn není pouze změnou a nejde tak o úplný dokument, dle soudu ze samotného textu na ústním jednání provedeného Metodického pokynu plyne, že nejde o toliko pokyn, jež by měnil původní Metodický pokyn z roku 2017. Takový změnový předpis by byl psán jiným způsobem, známý např. z novel zákonů.

48. Žalobce namítá, že vyhláška o charakteristice BPEJ stanoví kódem BPEJ charakteristiku půdy bez ohledu na její ekonomické ohodnocení, proto je tato vyhláška v rozporu se zákonem o ochraně zemědělského půdního fondu. Na tomto místě soud poznamenává, že obsah a kvalita žaloby v zásadě předurčuje obsah a kvalitu rozhodnutí soudu. Není přitom úlohou soudu, aby za žalobce žalobní argumentaci dotvářel. Takovým postupem by přestal být nestranným rozhodčím sporu, ale přebíral by roli advokáta jedné ze stran sporu (srov. rozsudek rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 8. 2010, č. j. 4 As 3/2008–78, č. 2132/2011 Sb. NSS, či rozsudek kasačního soudu ze dne 15. 2. 2012, č. j. 1 Afs 57/2011–95, nebo ze dne 6. 10. 2015, č. j. 6 Afs 9/2015–31). Žalobce v podané žalobě nijak nevysvětluje, v jaké části by měl být zákon o ochraně zemědělského půdního fondu v rozporu s vyhláškou o charakteristice BPEJ. Tento zákon o BPEJ hovoří pouze § 9 odst. 6 písm. j), který se týká souhlasu odnětí zemědělského půdy ze zemědělského půdního fondu, a dále v přílohách tohoto zákona. Soudu není vůbec jasné, proč by měl být tento zákon v rozporu s vyhláškou právě s ohledem na ekonomické ohodnocení pozemků.

49. Žalobce rovněž namítal, že zákonné zmocnění k vydání vyhlášky o charakteristice BPEJ je nejasné. Toto zmocnění je uvedeno v § 8 odst. 4 zákona o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, které soud již citoval výše v bodě [38] tohoto rozsudku. Toto ustanovení stanoví, že základem pro ocenění zemědělského pozemku jsou BPEJ. Zařazení zemědělského pozemku pod BPEJ tak nemá zohledňovat ocenění tohoto pozemku, jelikož je to naopak ocenění, které se vypočítává na základě BPEJ. Žalobce tak zaměňuje příčinu za následek. Soud se ani nedomnívá, že by zmocňovací ustanovení bylo nejasné, jelikož je v něm jasně uvedeno, že charakteristiku BPEJ a postup pro jejich vedení a aktualizaci stanoví Ministerstvo zemědělství vyhláškou. Toto zmocnění je zcela jasné.

50. Žalobce namítá, že § 8 odst. 4 zákona o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech je v rozporu s čl. 79 odst. 3 Ústavy, jelikož nebyla dostatečně stanovena kompetence Ministerstva zemědělství. Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy platí, že ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou–li k tomu zákonem zmocněny. Soud opakuje, že je to žalobce, kdo ve své žalobě vymezuje rozsah a kvalitu, ve kterém soud jeho námitky přezkoumává. Citovaný článek Ústavy zakládá oprávnění zákonodárci, aby v zákonech zmocnil správní orgány k vydávání podzákonných právních předpisů. To se v nyní posuzované věci přesně stalo. Tato námitka tak není důvodná.

51. Žalobce posledně namítá, že § 8 odst. 4 zákona o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech ukládá žalovanému údaje o BPEJ zapisovat do celostátní databáze, aniž by k tomu mělo být vydáno rozhodnutí, přestože se jedná o zásah do vlastnického práva, a není tak možné se proti němu bránit opravnými prostředky. Žalobce v žalobě vznesl úvahu, že zásah do vlastnického práva je možné provádět pouze na základě rozhodnutí. Neuvedl již však, z čeho podle něj taková povinnost plyne. Z již právě posuzované věci rovněž plyne, že žalobce proti postupu žalovaného podal námitky, které s ním byly projednány a bylo mu na ně odpovězeno. Stejně se tak žalobce bránil proti úkonu správního orgánu před soudem podanou žalobou a tento zásah soud podrobil soudnímu přezkumu. Žalobci tak byla zachována možnost bránit své vlastnické právo. I tato námitka tak není důvodná.

52. Městský soud pouze pro úplnost dodává, že námitku, dle které vyhláška o charakteristice BPEJ nestanoví jednoznačně, jak se určuje klimatický region na základě sumy teplot, je vznesena velmi obecně a žalobce ji ani nevztáhl k právě posuzované věci. Žalobce netvrdil, že by první číslice kódu BPEJ určená pro jeho pozemek 5.08.10 byla nesprávná. Naopak v řízení před žalovaným, v podané žalobě a stejně tak na ústním jednání dne 30. 9. 2024 (během přednesu argumentace, dle které měla být alespoň část pozemku zahrnuta do druhé BPEJ) se žalobce domáhal určení stejného kódu BPEJ jako byl na sousedním pozemku, který měl klimatický region (první cifra 5), hlavní půdní jednotku (druhá a třetí cifra 08) a skeletovitost (poslední cifra 0) shodnou jako pozemek žalobce. Správní soudy neslouží k obecnému přezkumu právních předpisů, ale k ochraně veřejných subjektivních práv žalobců, proto, netvrdí–li žalobce dopad právní úpravy do svých práv, soud nebude přezkoumávat určitost této právní úpravy. Další námitky rekapitulované v bodě [8] tohoto rozsudku soud již implicitně vypořádal výše.

IV. Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení

53. Z výše uvedených důvodů městský soud žalobu jako nedůvodnou zamítl podle § 87 odst. 3 s. ř. s.

54. Výroky II a III o nákladech řízení jsou odůvodněny § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobce v řízení úspěch neměl, proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému, který by jinak měl právo na náhradu nákladů řízení, nevznikly v řízení žádné náklady nad rámec jeho úřední povinnosti, proto mu soud podle § 60 odst. 7 s. ř. s. náhradu nákladů řízení nepřiznal.

Poučení

I. Základ sporu II. Obsah žaloby a vyjádření žalovaného III. Ústní jednání dne 6. 3. 2024 IV. Rozsudek Nejvyšší správního soudu ze dne 27. 7. 2024, č. j. 10 As 74/2024–33 V. Ústní jednání dne 30. 9. 2024 VI. Posouzení žaloby IV. Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení

Citovaná rozhodnutí (7)

Tento rozsudek je citován v (1)