5 A 66/2023– 75

Rubrum

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Gabriely Bašné a soudců Mgr. Ondřeje Hrabce a Mgr. Kateřiny Kozákové ve věci žalobce: P. T. bytem X zastoupený Mgr. Stanislavem Němcem, advokátem se sídlem Vinohradská 1215/32, Praha 2 – Vinohrady proti žalovanému: Státní pozemkový úřad, ústředí Státního pozemkového úřadu se sídlem Husinecká 1024/11a, Praha 3 – Žižkov o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného spočívající ve vypořádání jeho námitky ze dne 26. 9. 2023, značka SPU 385495/2023, proti zařazení pozemku parc. č. XA v k. ú. X pod číselný kód 5.08.10 bonitovaných půdně–ekologických jednotek, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení.

IV. Žalobci se vrací zaplacený soudní poplatek za žalobu ve výši 2 000 Kč, který mu bude vyplacen z účtu Městského soudu v Praze, a to ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

I. Základ sporu

1. Státní pozemkový úřad, Krajský pozemkový úřad pro Ústecký kraj, pobočka Děčín, zahájila aktualizaci bonitovaných půdně–ekologických jednotek (dále jen „BPEJ“). Oznámením ze dne 24. 4. 2023, značka SPU 163328/2023/Hav, oznámila, že návrh změn map BPEJ bude po dobu 30 dní vyložen k veřejnému nahlédnutí. Dne 2. 5. 2023 podal proti změně map žalobce námitky, ve kterých nesouhlasil se zařazením pozemku parc. č. XA v k. ú. X v jeho vlastnictví pod kód 5.08.

10. Dne 27. 6. 2023 na předmětném pozemku proběhlo místní šetření, na kterém bylo žalobci oznámeno, že námitky jsou považovány za neodůvodněné. Přípisem ze dne 26. 9. 2023, značka SPU 385495/2023, Státní pozemkový úřad, ústředí Státního pozemkového úřadu (dále jen „žalovaný“), vyhodnotil námitky žalobce jako neopodstatněné a ponechal daný pozemek zařazený pod kód 5.08.10 BPEJ místo pod kód 5.08.40 požadovaný žalobcem.

2. V přípisu ze dne 26. 9. 2023 žalovaný nejprve vysvětlil konstrukci kódů BPEJ. První cifra kódu označuje klimatický region. Pozemek žalobce se nachází v klimatickém region 5 – mírně teplý, mírně vlhký. Druhá a třetí cifra označují hlavní půdní jednotku – obsahuje informaci o genetickém půdním představiteli, zrnitosti, substrátu a vláhových poměrech. Čtvrtá cifra zohledňuje kombinaci sklonitosti a expozice a pátá cifra je kombinací obsahu skeletu a hloubky půdy. Původně byla na předmětném pozemku určena BPEJ 5.14.10, která má vyvinutý mocnější orniční horizont než BPEJ 5.08.10, u které se pohybuje max. kolem 0,3 m. Mocnost orničního horizontu se v místě vpichu pohybovala pod hodnotou 0,3 m, proto byla zařazena právě do relativně kvalitativně nižší BPEJ 5.08.10 Žalovaný se ohradil proti tvrzení žalobce, že mu pracovník žalovaného pan Ing. P. B. sdělil, že jeho pozemek bude zařazen do III. třídy ochrany. Žalovaný souhlasil s žalobcem v tom, že jeho pozemek je srovnatelný a v podobné kvalitě půdy jako navazující vedlejší lokalita s kódem 5.08.40, proto se shoduje kód v části „08“. Rozdíl mezi oběma lokalitami je v jejich pozici v terénu, jak je zřejmé z digitálního modelu sklonitosti. Pozemek žalobce se nachází na svahu s mírným sklonem (3–7°), zatímco vedlejší lokalita (např. parc. č. XB) je situovaná na svahu se středním sklonem (7–12°). Tato situace je zřejmá z přílohy č. 1, kde jsou svahy s mírným sklonem znázorněny zeleně a svahy se středním sklonem žlutě. Z tohoto důvodu je čtvrtá číslice v kódu BPEJ, jež zohledňuje kombinaci sklonitosti a expozice, právě 5.08.10 a u pozemku par. č. XB pak 5.08.40 Tato skutečnost byla žalobci demonstrována graficky v tištěné formě tak i elektronicky na přístroji GPS. Žalovaný dodal, že stanovení tříd ochrany upravuje vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 48/2011 Sb., o stanovení tříd ochrany.

3. Proti vypořádání své námitky žalobce brojí žalobou na ochranu před nezákonným zásahem.

II. Obsah žaloby a vyjádření žalovaného

4. Žalobce v podané žalobě namítá, že došlo k narušení jeho legitimního očekávání, že při činnosti správního orgánu nebude užito libovůle při určování BPEJ. Určení BPEJ má význam např. pro možnost vynětí pozemku ze zemědělské půdy ke stavební činnosti, převod a oceňování nemovitostí, při stanovení odvodu za půdu ze zemědělského půdního fondu, pro proces územního plánování. Podle BPEJ se rovněž řídí zařazení pozemku do třídy ochrany dle vyhlášky o stanovení tříd ochrany, přičemž pozemky spadající do I. a II. třídy ochrany lze dle v § 4 odst. 3 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, odejmout ze zemědělského půdního fondu pouze v případech, kdy jiný veřejný zájem výrazně převažuje nad veřejným zájmem ochrany. Bylo tak zasaženo do jeho vlastnického práva. Za žalovaný správní orgán žalobce označil ten orgán, jež mu zaslal vypořádání námitky.

5. Žalobce namítá, že žalovaný v rámci aktualizace BPEJ postupoval protizákonné, když provedl za účelem posouzení kvality půdy pouze jeden vpich, přestože pozemek má rozlohu 2 808 m2. Dle § 4 odst. 1 vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 227/2018 Sb., o charakteristice bonitovaných půdně ekologických jednotek a postupu pro jejich vedení a aktualizaci (dále jen „vyhláška o charakteristice BPEJ“), se vyhodnocují změny podmínek pozemků terénním průzkumem, přičemž žalobce za terénní průzkum nepovažuje pouhý jeden vpich. Žalovaný nezdůvodnil, proč je jeden vpich dostatečný.

6. Žalovaný sice ve vypořádání námitky uvádí, že pozemek má mírný sklon, avšak z přílohy je zřejmé, že na pozemek zasahuje i žlutá barva značící střední sklon. Alespoň část pozemku by tak měla dle sklonitosti a expozice spadat do kódu, jehož čtvrtá číslice BPEJ je 4. Z přílohy plyne, že stanovení odlišné BPEJ v rámci jednoho pozemku je možné (např. pozemek parc. č. XC).

7. Žalobce rovněž namítá, že charakteristiku BPEJ a způsob aktualizace BPEJ stanoví vyhláška o charakteristice BPEJ. Klimatický region se dle této vyhlášky určuje například dle sumy teplot nad 10°C průměrné roční teploty, průměrného ročního úhrnu srážek, pravděpodobnosti suchých vegetačních období apod., aniž by bylo blíže uvedeno, jak se stanoví suma teplot nad 10C, z jakého období vychází pravděpodobnost suchých vegetačních období apod. V rámci určení BPEJ chybí informace, zda se BPEJ určí pro celou parcelu jednotně či různě dle skutečnosti v terénu. Při zjištění jiné sklonitosti není zřejmé, zda je rozhodující převažující sklonitost nebo je třeba parcelu rozdělit z hlediska BPEJ na několik částí. Dle žalobce lze parcelu rozdělit na více BPEJ. Pravidla pro vymezení BPEJ nejsou jednoznačná a správnost je tak obtížně kontrolovatelná.

8. Dle žalobce má kód BPEJ určit hlavní půdní a klimatické podmínky mající vliv na produkční schopnost zemědělské půdy a její ekonomické ohodnocení. Vyhláška o charakteristice BPEJ však stanoví kódem BPEJ charakteristiku půdy bez ohledu na její ekonomické ohodnocení, resp. tento vztah z vyhlášky nevyplývá. V takovém případě je vyhláška v rozporu se zákonem o ochraně zemědělského půdního fondu. Samotné zmocňovací znění (§ 8 odst. 4 zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, ve znění pozdějších předpisů) je nejasné. Žalobce je názoru, že toto ustanovení je v rozporu s čl. 79 odst. 3 Ústavy, jelikož nebyla dostatečně stanovena kompetence Ministerstva zemědělství. Žalobce proto navrhl, aby soud nepřihlédl k dané vyhlášce a navrhl Ústavnímu soudu, aby § 8 odst. 4 zákona o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech zrušil. Toto ustanovení by mělo být zrušeno i z toho důvodu, že ukládá žalovanému údaje o BPEJ zapisovat do celostátní databáze, aniž by k tomu mělo být vydáno rozhodnutí, přestože se jedná o zásah do vlastnického práva. Bylo–li by podáno správní rozhodnutí, měl by žalobce možnost se proti němu bránit opravným prostředkem.

9. Žalovaný ve vyjádření k podané žalobě uvedl, že aktualizace BPEJ je upravena zákonem o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, vyhláškou o charakteristice BPEJ, a v neposlední řadě Metodickým pokynem pro aktualizace BPEJ. Vyhláška o charakteristice BPEJ mimo jiné upravuje postup pro vedení a aktualizaci databáze BPEJ, konkrétně v § 5. Tato vyhláška nepředpokládá žádné účastníky řízení. Oznámením o ukončení aktualizace BPEJ podle § 6 odst. 3 této vyhlášky se pouze informují příslušný katastrální úřad, orgán ochrany zemědělského půdního fondu obecního úřadu obce s rozšířenou působnosti a finanční úřad. Prostřednictvím oznámení tak není rozhodováno o právech a povinnostech fyzických a právnických osob. Námitkami napadené oznámení tak není způsobilé zasáhnout do veřejných subjektivních práv žalobce, neboť samotné oznámení o ukončení procesu aktualizace BPEJ se právní sféry žalobce nijak nedotýká. Nejedná se tak o zásah správního orgánu, kterým by rozhodl o právech a povinnostech žalobce a rozhodně nešlo o zásah nezákonný.

III. Ústní jednání

10. Na ústním jednání dne 6. 3. 2024 žalobce zopakoval obsah žaloby a obdobně i žalovaný zopakoval svůj názor již uvedený ve vyjádření k žalobě.

11. Žalovaný ve vyjádření k žalobě navrhl provést k důkazu dokument zahájení aktualizace BPEJ ze dne 24. 1. 2023, č. j. SPU 028632/2023/Hav, a dokument oznámení o vyložení návrhu změn map bonitovaných půdně ekologických jednotek ze dne 24. 4. 2023, č. j. SPU 163328/2023/Hav, které soud na jednání k důkazu provedl. Soud již neprovedl k důkazu vypořádání námitek ze dne 26. 9. 2023, jelikož s tímto byl žalobce prokazatelně seznámen a měl tak možnost na něj reagovat (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 10. 2023, čj. 10 As 326/2022–88, č. 4563/2024 Sb. NSS). Soud v souladu s naposled citovaným rozsudkem Nejvyššího správního soudu rovněž neprovedl k důkazu další listiny, ze kterých vycházel, ale obě strany se s nimi prokazatelně seznámily a měly tak dostatečný prostor na vlastní reakci k nim (např. záznam z místního šetření ze dne 27. 6. 2023, kterého se účastnil jak žalobce tak zaměstnanci žalovaného) a tyto dokumenty jsou založeny i v předloženém správním spise. Městský soud v Praze (dále jen „městský soud“) z vlastní iniciativy provedl k důkazu přílohu č. 1 k vypořádání námitek ze dne 26. 9. 2023, na které je barevně zobrazen model sklonitosti terénu, a který přiložil žalobce k žalobě. S tímto dokumentem byl žalobce obeznámen a je sice založen v předloženém správním spisu nicméně pouze černobíle. Soud rovněž k důkazu provedl Metodický pokyn pro aktualizace BPEJ číslo MP 01/2017, účinnost dokumentu od 1. 4. 2017, verze 1.1., účinná od 1. 11. 2019, který vyžádal od žalovaného, a jež je aktuálně platný a byl platný i v době tvrzeného zásahu.

III. Posouzení žaloby

12. Městský soud v souladu s § 82 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), přezkoumal popsaný skutkový děj. Vycházel při tom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době zásahu (§ 87 odst. 1 s. ř. s. část věty za středníkem), a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

13. Ochranu podle § 82 a násl. s. ř. s. může správní soud poskytnout tehdy, jsou–li kumulativně splněny podmínky, aby žalobce byl přímo (1. podmínka) zkrácen na svých právech (2. podmínka) nezákonným (3. podmínka) zásahem, pokynem nebo donucením („zásahem“ v širším smyslu) správního orgánu, které nejsou rozhodnutím (4. podmínka), a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo (5. podmínka). Není–li byť jen jediná z uvedených podmínek splněna, nelze žalobci ochranu podle § 82 a násl. s. ř. s. poskytnout (k tomu více viz například rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 3. 2008, č. j. 2 Aps 1/2005–65, č. 603/2005 Sb. NSS).

14. Žalovaný ve vyjádření k žalobě namítal, že samotným oznámením o ukončení aktualizace BPEJ není rozhodováno o právech a povinnostech fyzických a právnických osob, proto ani námitkami napadené oznámení není způsobilé zasáhnout do veřejných subjektivních práv žalobce. S tímto názorem soud nesouhlasí. Podle § 8 odst. 4 zákona o pozemkových úpravách jsou BPEJ základem pro ocenění zemědělského pozemku. Vyhláška Ministerstva financí č. 441/2013 Sb., k provedení zákona o oceňování majetku (oceňovací vyhláška), stanoví cenu jednotlivých BPEJ v příloze č.

4. Např. pro BPEJ 5.08.10 je cena 9,37 Kč/m2 zatímco pro BPEJ 5.08.40 je cena 8,35 Kč/m2. Zařazení do BPEJ dále např. ovlivňuje období zákazu hnojení a má vliv na užití dusíkatých hnojivých látek dle § 6 a § 7 nařízení vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu. Zařazení do BPEJ, resp. konkrétně zařazení hlavní půdní jednotky (druhá a třetí cifra kódu BPEJ), má vliv na výši dotace dle § 13 odst. 7 nařízení vlády č. 79/2007 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření, v kombinaci s § 7 odst. 11 nařízení č. 262/2012. Soud souhlasí i s žalobcem, že dle § 4 odst. 3 zákona o ochraně zemědělského půdního fondu je možné zemědělskou půdu I. a II. třídy ochrany odejmout pouze v případech, kdy jiný veřejný zájem výrazně převažuje nad veřejným zájmem ochrany zemědělského půdního fondu. Zařazení pozemku (či jeho části) do třídy ochrany je zcela závislé na určení BPEJ daného pozemku či jeho části. Dle § 1 písm. b) a c) vyhlášky o stanovení tříd ochrany jsou pozemky s přiřazenými BPEJ uvedenými v tabulce č. 2 zařazeny ve II. ochrany a pozemky s přiřazenými BPEJ uvedenými v tabulce č. 3 zařazeny ve III. ochrany. V tabulce č. 2 je uvedeno BPEJ 50810 a v tabulce č. 3 je uvedeno BPEJ 50840. Zařazení do konkrétní třídy ochrany, a tedy primárně určení BPEJ pozemku, rovněž ovlivňuje výši odvodů za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu (část D bod 4 přílohy k zákonu o ochraně zemědělského půdního fondu). Z uvedeného příkladného výčtu je tak zřejmé, že zařazení do BPEJ má přímý vliv na řadu faktorů a zcela jistě zasahuje do práva na vlastnictví pozemku. Soud tak má za to, že 1., 2. a 5. podmínka jsou splněny.

15. Mezi stranami není sporu o tom, že vypořádání námitky žalobce ze dne 26. 9. 2023 není rozhodnutím a ani soud o tomto nepochybuje, proto i 4. podmínka je splněna.

16. Podstatou nyní posuzované věci je tak splnění 3. podmínky, tedy zda byl zásah žalovaného nezákonným, jinými slovy, zda žalovaný zařadil pozemek žalobce pod BPEJ správně.

17. Podle § 8 odst. 4 zákona o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech platí, že základem pro ocenění zemědělského pozemku jsou bonitované půdně ekologické jednotky evidované v číselných a mapových podkladech. Bonitovaná půdně ekologická jednotka vyjadřuje pětimístným číselným kódem hlavní půdní a klimatické podmínky mající vliv na produkční schopnost zemědělské půdy a její ekonomické ohodnocení. Údaje o bonitovaných půdně ekologických jednotkách zajišťuje Státní pozemkový úřad v celostátní databázi bonitovaných půdně ekologických jednotek. Ministerstvo zemědělství (dále jen "ministerstvo") stanoví vyhláškou charakteristiku bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci.

18. V souladu se zákonným zmocněním je charakteristika BPEJ stanovena v § 2 vyhlášky o charakteristice BPEJ, a to tak, jak je již uvedeno výše v bodě [2] tohoto rozsudku. V § 4 a § 5 této vyhlášky je zakotven postup při aktualizaci BPEJ. Zjednodušeně řečeno, shledal–li pozemkový úřad pro aktualizaci BPEJ důvod, oznámí zahájení a rozsah včetně termínu provádění terénního průzkumu na určených místech, následně zajistí vyložení návrhů map BPEJ k veřejnému nahlédnutí, vyhodnotí připomínky veřejnosti a následně mapy poskytne katastrálnímu úřadu k zapsání do katastru nemovitostí.

19. Městský soud předesílá, že při přezkoumání postupu žalovaného vycházel z Metodického pokynu pro aktualizace BPEJ, který provedl k důkazu na ústním jednání. Tento metodický pokyn byl vydán žalovaným jakožto orgánem státní správy, jehož primární funkcí je správa databáze BPEJ (viz § 1 odst. 6 a 7 zákona o č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu, ve znění pozdějších předpisů). Podle § 56 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů, se ve správním řízení nechá vypracovat znalecký posudek jen tehdy, nemá–li správní orgán potřebné odborné znalosti. Správní řád tak předpokládá, že ve specializovaných správních orgánech budou zaměstnány takové osoby, jež disponují odbornými znalosti potřebnými k výkonu působnosti daného úřadu. Městský soud proto nemá důvodu pochybovat o tom, že právě žalovaný má, prostř. svých zaměstnanců, takové odborné znalosti, aby byl schopen zpracovat metodický pokyn použitelný pro správné zjištění BPEJ na pozemku, a je dokonce ten správní orgán určený zákonem k takové činnosti. Žalobce zároveň žádným způsobem tento na jednání provedený důkaz nezpochybnil.

20. Žalobce v podané žalobě namítal, že žalovaný postupoval vadně, když provedl pouze jeden vpich přestože jeho pozemek má rozlohu 2 808 m2. Podle kapitoly 2.2.2. bodu 5 Metodického pokynu pro aktualizace BPEJ „vpichy sondovací tyčí se v homogenních půdních podmínkách provádějí s četností 1 vpich na 1 ha. Ve složitějších půdních podmínkách (změna HPJ, výskyt skeletu, zamokření) se četnost vpichů na ha zvyšuje podle potřeby. Poloha vpichů s návrhem BPEJ se zaznamená do přístroje využívajícího GNSS spolu s dalšími informacemi potřebnými pro vyhodnocení BPEJ (např. začátek či konec určité sklonitosti, zvýšená skeletovitost nebo zamokření).“ Z tohoto metodického pokynu přímo vyplývá, že vpich se provádí jeden na 1 ha pozemku. V nyní posuzované věci měl pozemek žalobce pouze 0,2808 ha. Žalobce ani nijak více nesporoval, že na jeho pozemku jsou takové složité půdní podmínky, že by 1 vpich nepostačoval. Soud pouze doplňuje, že námitka, dle které žalovaný nezdůvodnil, proč postačuje pouze 1 vpich, není důvodná, protože žalovaný takovou povinnost neměl. Žalobce v podaných námitkách a ani na místním šetření dne 27. 6. 2023 totiž nenamítal, že 1 vpich nepostačuje. Žalovaný tak neměl na co reagovat.

21. Žalobce dále namítá, že v mapě, na které je zobrazen model sklonitosti terénu, jež soud provedl k důkazu, je na pozemku žalobce kromě zelené barvy (mírný sklon) i barva žlutá (střední sklon), proto alespoň část pozemku měla mít jiný kód. Podle § 2 vyhlášky o charakteristice BPEJ „bonitovaná půdně ekologická jednotka je charakterizována klimatickým regionem, hlavní půdní jednotkou, sklonitostí a expozicí ke světovým stranám, skeletovitostí a hloubkou půdy, jež specifikují hlavní půdní a klimatické podmínky hodnoceného pozemku“ (důraz přidán) Z tohoto ustanovení plyne, že BPEJ se vytváří s ohledem na hlavní, převažující podmínky pozemku. Podle kapitoly 2.2.2. bodu 6 Metodického pokynu pro aktualizaci BPEJ zároveň platí, že „aktualizované BPEJ se na zemědělské půdě vymezují bez ohledu na průběh hranic pozemků v podkladech. Minimální velikost okrsku BPEJ je 0,5 ha.“ Z uvedené plyne, že při vytváření BPEJ se zohledňují převažující podmínky hodnoceného pozemku, avšak nikoliv lokálně podle jednotlivých parcelních čísel pozemků, ale v souvislosti i s okolními pozemky. Soud pro přehlednost v tomto rozsudku uvádí na ústním jednání provedenou mapu: [obrázek anononymizován]

22. Soud připomíná, že žalobcův pozemek má označení XA a má velikost 0,2808 ha. Vzhledem k celkové velikosti žalobcova pozemku je zjevné, že žluté označení zasahující do jeho pozemku znázorňující střední sklon nemůže mít velikost větší než 0,5 ha, a to zjevně dokonce i s se žlutým označením vedlejších pozemků par č. XD a XE. S ohledem na citovanou kapitolu 2.2.2. bod 6 Metodického pokynu pro aktualizaci BPEJ tak nebylo možné, aby část žalobcova pozemku měla BPEJ 5.08.10 a část 5.08.

40. Dle soudu je již jen z pohledu na barevné rozložení mapy zjevné, že hranice obou sousedících BPEJ jsou zvoleny právě s ohledem na převažující charakter sklonitosti pozemku. Námitku žalobce tak nepovažuje soud za důvodnou.

23. Žalobce namítal, že došlo k narušení jeho legitimního očekávání, když žalovaný užil libovůli. S tímto soud nesouhlasí. Jak plyne z výše uvedeného, žalovaný se naopak řídil vyhláškou č. o charakteristice BPEJ upravující jeho postup a Metodickým pokynem pro aktualizaci BPEJ. Nešlo tak o nepřípustnou libovůli.

24. Žalobce namítá, že vyhláška o charakteristice BPEJ stanoví kódem BPEJ charakteristiku půdy bez ohledu na její ekonomické ohodnocení, proto je tato vyhláška v rozporu se zákonem o ochraně zemědělského půdního fondu. Na tomto místě soud poznamenává, že obsah a kvalita žaloby v zásadě předurčuje obsah a kvalitu rozhodnutí soudu. Není přitom úlohou soudu, aby za žalobce žalobní argumentaci dotvářel. Takovým postupem by přestal být nestranným rozhodčím sporu, ale přebíral by roli advokáta jedné ze stran sporu (srov. rozsudek rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 8. 2010, č. j. 4 As 3/2008–78, č. 2132/2011 Sb. NSS, či rozsudek kasačního soudu ze dne 15. 2. 2012, č. j. 1 Afs 57/2011–95, nebo ze dne 6. 10. 2015, č. j. 6 Afs 9/2015–31). Žalobce v podané žalobě nijak nevysvětluje, v jaké části by měl být zákon o ochraně zemědělského půdního fondu v rozporu s vyhláškou o charakteristice BPEJ. Tento zákon o BPEJ hovoří pouze § 9 odst. 6 písm. j), který se týká souhlasu odnětí zemědělského půdy ze zemědělského půdního fondu, a dále v přílohách tohoto zákona. Soudu není vůbec jasné, proč by měl být tento zákon v rozporu s vyhláškou právě s ohledem na ekonomické ohodnocení pozemků.

25. Žalobce rovněž namítal, že zákonné zmocnění k vydání vyhlášky o charakteristice BPEJ je nejasné. Toto zmocnění je uvedeno v § 8 odst. 4 zákona o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, které soud již citoval výše v bodě [17] tohoto rozsudku. Toto ustanovení stanoví, že základem pro ocenění zemědělského pozemku jsou BPEJ. Zařazení zemědělského pozemku pod BPEJ tak nemá zohledňovat ocenění tohoto pozemku, jelikož je to naopak ocenění, které se vypočítává na základě BPEJ. Žalobce tak zaměňuje příčinu za následek. Soud se ani nedomnívá, že by zmocňovací ustanovení bylo nejasné, jelikož je v něm jasně uvedeno, že charakteristiku BPEJ a postup pro jejich vedení a aktualizaci stanoví Ministerstvo zemědělství vyhláškou. Toto zmocnění je zcela jasné.

26. Žalobce namítá, že § 8 odst. 4 zákona o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech je v rozporu s čl. 79 odst. 3 Ústavy, jelikož nebyla dostatečně stanovena kompetence Ministerstva zemědělství. Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy platí, že ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou–li k tomu zákonem zmocněny. Soud opakuje, že je to žalobce, kdo ve své žalobě vymezuje rozsah a kvalitu, ve kterém soud jeho námitky přezkoumává. Citovaný článek Ústavy zakládá oprávnění zákonodárci, aby v zákonech zmocnil správní orgány k vydávání podzákonných právních předpisů. To se v nyní posuzované věci přesně stalo. Tato námitka tak není důvodná.

27. Žalobce posledně namítá, že § 8 odst. 4 zákona o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech ukládá žalovanému údaje o BPEJ zapisovat do celostátní databáze, aniž by k tomu mělo být vydáno rozhodnutí, přestože se jedná o zásah do vlastnického práva, a není tak možné se proti němu bránit opravnými prostředky. Žalobce v žalobě vznesl úvahu, že zásah do vlastnického práva je možné provádět pouze na základě rozhodnutí. Neuvedl již však, z čeho podle něj taková povinnost plyne. Z již právě posuzované věci rovněž plyne, že žalobce proti postupu žalovaného podal námitky, které s ním byly projednány a bylo mu na ně odpovězeno. Stejně se tak žalobce bránil proti úkonu správního orgánu před soudem podanou žalobou a tento zásah soud podrobil soudnímu přezkumu. Žalobci tak byla zachována možnost bránit své vlastnické právo. I tato námitka tak není důvodná.

28. Městský soud pouze pro úplnost dodává, že námitku, dle které vyhláška o charakteristice BPEJ nestanoví jednoznačně, jak se určuje klimatický region na základě sumy teplot, je vznesena velmi obecně a žalobce ji ani nevztáhl k právě posuzované věci. Žalobce netvrdil, že by první číslice kódu BPEJ určená pro jeho pozemek 5.08.10 byla nesprávná. Správní soudy neslouží k obecnému přezkumu právních předpisů, ale k ochraně veřejných subjektivních práv žalobců, proto, netvrdí–li žalobce dopad právní úpravy do svých práv, soud nebude přezkoumávat určitost této právní úpravy. Další námitky rekapitulované v bodě [7] tohoto rozsudku soud již implicitně vypořádal výše.

IV. Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení

29. Z výše uvedených důvodů městský soud žalobu jako nedůvodnou zamítl podle § 87 odst. 3 s. ř. s.

30. Výroky II a III o nákladech řízení jsou odůvodněny § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobce v řízení úspěch neměl, proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému, který by jinak měl právo na náhradu nákladů řízení, nevznikly v řízení žádné náklady nad rámec jeho úřední povinnosti, proto mu soud podle § 60 odst. 7 s. ř. s. náhradu nákladů řízení nepřiznal.

31. O vrácení soudního poplatku rozhodl soud podle ustanovení § 10 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), dle kterého bylo–li na poplatku zaplaceno více, než činila poplatková povinnost, vrátí soud přeplatek. Soudní poplatek za podanou žalobu v této věci činil 2 000 Kč, žalobce zaplatil tento poplatek 2x, tedy ve výši 4 000 Kč. Soud tedy rozhodl o vrácení části soudního poplatku ve výši 2 000 Kč. Soud rozhodl o vrácení soudního poplatku ve lhůtě stanovené v § 10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích.

Poučení

I. Základ sporu II. Obsah žaloby a vyjádření žalovaného III. Ústní jednání III. Posouzení žaloby IV. Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení