5 C 129/2018-365

Rubrum

Okresní soud v Domažlicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Bohumilou Kyvířovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] o nahrazení projevu vůle takto:

Výrok

A. Nahrazuje se projev vůle žalované uzavřít s žalobcem tuto smlouvu o bezúplatném převodu pozemků ve vlastnictví státu podle zák. č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen“ zákon o půdě”):

I. Státní pozemkový úřad, [IČO], se sídlem [adresa žalované] (dále jen“ Státní pozemkový úřad”), spravuje pozemky ve vlastnictví státu, a to - pozemek parc. [číslo] zapsaný v evidenci katastru nemovitostí vedené Katastrálním úřadem pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště Domažlice, na listu vlastnictví [číslo] v katastrálním území Domažlice, obec Domažlice; - pozemek parc. [číslo] zapsaný v evidenci katastru nemovitostí vedené Katastrálním úřadem pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště Domažlice, na listu vlastnictví [číslo] v katastrálním území Havlovice u Domažlic, obec Domažlice; - pozemek parc. [číslo] zapsaný v evidenci katastru nemovitostí vedené Katastrálním úřadem pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště Domažlice, na listu vlastnictví [číslo] v katastrálním území Vranov u Mnichova, obec Mnichov; - pozemek parc. [číslo] zapsaný v evidenci katastru nemovitostí vedené Katastrálním úřadem pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště Domažlice, na listu vlastnictví [číslo] v katastrálním území Vranov u Mnichova, obec Mnichov; - pozemek parc. [číslo] zapsaný v evidenci katastru nemovitostí vedené Katastrálním úřadem pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště Domažlice, na listu vlastnictví [číslo] v katastrálním území Vranov u Mnichova, obec Mnichov; - pozemek parc. [číslo] zapsaný v evidenci katastru nemovitostí vedené Katastrálním úřadem pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště Domažlice, na listu vlastnictví [číslo] v katastrálním území Vranov u Mnichova, obec Mnichov; - pozemek parc. [číslo] zapsaný v evidenci katastru nemovitostí vedené Katastrálním úřadem pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště Domažlice, na listu vlastnictví [číslo] v katastrálním území Vranov u Mnichova, obec Mnichov; - pozemek parc. [číslo] zapsaný v evidenci katastru nemovitostí vedené Katastrálním úřadem pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště Domažlice, na listu vlastnictví [číslo] v katastrálním území Vranov u Mnichova, obec Mnichov; - pozemek parc. [číslo] zapsaný v evidenci katastru nemovitostí vedené Katastrálním úřadem pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště Domažlice, na listu vlastnictví [číslo] v katastrálním území Vranov u Mnichova, obec Mnichov; - pozemek parc. [číslo] zapsaný v evidenci katastru nemovitostí vedené Katastrálním úřadem pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště Domažlice, na listu vlastnictví [číslo] v katastrálním území Vranov u Mnichova, obec Mnichov; - pozemek parc. [číslo] zapsaný v evidenci katastru nemovitostí vedené Katastrálním úřadem pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště Domažlice, na listu vlastnictví [číslo] v katastrálním území Vranov u Mnichova, obec Mnichov; - pozemek parc. [číslo] zapsaný v evidenci katastru nemovitostí vedené Katastrálním úřadem pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště Domažlice, na listu vlastnictví [číslo] v katastrálním území Vranov u Mnichova, obec Mnichov; - pozemek parc. [číslo] zapsaný v evidenci katastru nemovitostí vedené Katastrálním úřadem pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště Domažlice, na listu vlastnictví [číslo] v katastrálním území Vranov u Mnichova, obec Mnichov. II. [celé jméno žalobce], [datum narození], bytem [adresa žalobce], je oprávněnou osobou ve smyslu ust. §4 zákona o půdě.

III. Oprávněná osoba (žalobce) má na základě rozhodnutí Pozemkového úřadu Magistrátu hl. m. [obec] ze dne [datum] čj. PÚ [číslo], rozhodnutí Ministerstva zemědělství – Pozemkového úřadu Praha ze dne 25. 2. 2005 č.j. PÚ 784/91/5, rozhodnutí Ministerstva zemědělství – Pozemkového úřadu Praha ze dne 11.5.2005 č.j. PÚ 784/91/7, rozhodnutí Ministerstva zemědělství – Pozemkového úřadu Praha ze dne 30.9.2005 č.j. PÚ 784/91/8, rozhodnutí Státního pozemkového úřadu – Krajského pozemkového úřadu pro hl. m. Prahu ze dne [datum] čj. PÚ [číslo] ve znění opravného rozhodnutí Státního pozemkového úřadu – Krajského pozemkového úřadu pro hl. m. Prahu ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] opr. nárok na nabytí vlastnického práva k tzv. náhradním pozemkům za pozemky jí v restituci z důvodu existence překážek uvedených v § 11 odst. 1 zákona o půdě nevydané.

IV. Státní pozemkový úřad k uspokojení nároku oprávněné osoby (žalobce) na náhradu za pozemky v restituci nevydané touto smlouvou bezúplatně převádí v rozsahu zjištěné ceny do vlastnictví žalobce tyto pozemky: - pozemek parc. [číslo] zapsaný v evidenci katastru nemovitostí vedené Katastrálním úřadem pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště Domažlice, na listu vlastnictví [číslo] v katastrálním území Domažlice, obec Domažlice; - pozemek parc. [číslo] zapsaný v evidenci katastru nemovitostí vedené Katastrálním úřadem pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště Domažlice, na listu vlastnictví [číslo] v katastrálním území Havlovice u Domažlic, obec Domažlice; - pozemek parc. [číslo] zapsaný v evidenci katastru nemovitostí vedené Katastrálním úřadem pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště Domažlice, na listu vlastnictví [číslo] v katastrálním území Vranov u Mnichova, obec Mnichov; - pozemek parc. [číslo] zapsaný v evidenci katastru nemovitostí vedené Katastrálním úřadem pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště Domažlice, na listu vlastnictví [číslo] v katastrálním území Vranov u Mnichova, obec Mnichov; - pozemek parc. [číslo] zapsaný v evidenci katastru nemovitostí vedené Katastrálním úřadem pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště Domažlice, na listu vlastnictví [číslo] v katastrálním území Vranov u Mnichova, obec Mnichov; - pozemek parc. [číslo] zapsaný v evidenci katastru nemovitostí vedené Katastrálním úřadem pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště Domažlice, na listu vlastnictví [číslo] v katastrálním území Vranov u Mnichova, obec Mnichov; - pozemek parc. [číslo] zapsaný v evidenci katastru nemovitostí vedené Katastrálním úřadem pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště Domažlice, na listu vlastnictví [číslo] v katastrálním území Vranov u Mnichova, obec Mnichov; - pozemek parc. [číslo] zapsaný v evidenci katastru nemovitostí vedené Katastrálním úřadem pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště Domažlice, na listu vlastnictví [číslo] v katastrálním území Vranov u Mnichova, obec Mnichov; - pozemek parc. [číslo] zapsaný v evidenci katastru nemovitostí vedené Katastrálním úřadem pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště Domažlice, na listu vlastnictví [číslo] v katastrálním území Vranov u Mnichova, obec Mnichov; - pozemek parc. [číslo] zapsaný v evidenci katastru nemovitostí vedené Katastrálním úřadem pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště Domažlice, na listu vlastnictví [číslo] v katastrálním území Vranov u Mnichova, obec Mnichov; - pozemek parc. [číslo] zapsaný v evidenci katastru nemovitostí vedené Katastrálním úřadem pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště Domažlice, na listu vlastnictví [číslo] v katastrálním území Vranov u Mnichova, obec Mnichov; - pozemek parc. [číslo] zapsaný v evidenci katastru nemovitostí vedené Katastrálním úřadem pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště Domažlice, na listu vlastnictví [číslo] v katastrálním území Vranov u Mnichova, obec Mnichov; - pozemek parc. [číslo] zapsaný v evidenci katastru nemovitostí vedené Katastrálním úřadem pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště Domažlice, na listu vlastnictví [číslo] v katastrálním území Vranov u Mnichova, obec Mnichov, a oprávněná osoba (žalobce) tyto pozemky do svého vlastnictví přijímá. B. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 187 343 Kč a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [údaje o zástupci] [jméno] [příjmení], [anonymizována tři slova] [adresa].

Odůvodnění

Žalobce jako právní nástupce a dědic [celé jméno žalobce], narozeného [1930] a zemřelého [2017], je osobou oprávněnou ve smyslu § 4 zák. č. 229/1991 Sb. k uplatnění restitučních nároků dle § 11 zákona o půdě. Nároky vyplývají z rozhodnutí ministerstva zemědělství PÚ [číslo] ze dne [2001], dále PÚ [číslo] ze dne [2005], dále PÚ [číslo] ze dne [2005], dále PÚ [číslo] ze dne [2005] a posléze PÚ [číslo] ze dne [2018] ve znění opravného usnesení ze dne [2018]. Žalobce pak uplatňuje nárok na náhradní pozemky ve vlastnictví státu s nárokem na nahrazení projevu vůle k vydání pozemků ležících v katastrálních územích v obvodu Okresního soudu v Domažlicích. Přesto, že některá rozhodnutí jsou patnáctiletá i starší, pokud jde o nevydání pozemků, které byly státem odňaté, nebyly nároky právního předchůdce žalobce a ani samotného žalobce ke dni podání žaloby uspokojeny, zejména pro liknavost a svévoli žalované a pro nesprávné ocenění odňatých pozemků, které bránilo žalobci v možnosti domáhat se uspokojení postupem dle § 11a zákona o půdě, tedy účastí ve veřejných nabídkách. Žalobci tedy nezbývá jiná možnost, než uplatnit restituční nároky, které získal v rámci vypořádání dědictví podle usnesení obvodního soudu pro [část Prahy] sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], než soudní cestou. O nároku uplatněném žalobou rozhodl soud I. stupně rozsudkem ze dne [2019] tak, že žalobě na nahrazení projevu vůle vyhověl, když žalovaná postavení žalobce jako osoby oprávněné dle § 4 zákona o půdě nezpochybňovala. Žalovaná však tvrdila, že nároky žalobce vyplývající z rozhodnutí PÚ [číslo], PÚ [číslo], PÚ [číslo], PÚ [číslo] byly s ohledem na cenu odňatých pozemků odvozenou od znaleckého posudku Ing. [příjmení] uspokojeny. Pokud jde o nárok vyplývající z rozhodnutí PÚ [číslo] ve znění opravného usnesení, tento nárok žalovaná neuznala ani z části proto, že žalobce nepostupoval podle zákonných předpokladů a neúčastnil se žádné veřejné nabídky s výjimkou jediné v roce 2015, když ocenění odňatých pozemků [právnická osoba], doložené žalobcem, neakceptuje s tím, že tento znalecký ústav nepostupoval při ocenění odňatých pozemků důsledně, pokud některé pozemky oceňoval jako pozemky stavební a pozemky, které mohly být oceněny, jako zahrady pak neocenil za použití tabulky srážek oceňovacího předpisu. Rozhodně však namítá žalovaná pochybení ze strany žalobce uplatňováním nároku výběrem pozemků mimo veřejnou nabídku, neboť tento postup je podle judikatury přípustný pouze v případě liknavého a svévolného postupu žalované při uspokojování restitučního nároku. Liknavost a svévoli však žalobce neprokázal, a proto nemůže být žalobě vyhověno. Zároveň žalovaná ještě namítala promlčení, když soud I. stupně žádný z těchto argumentů žalovanou uplatňovaný neshledal důvodným. V důsledku odvolání žalované pro stejné námitky, které vznášela žalovaná v prvostupňovém řízení rozhodl Krajský soud v Plzni pod sp. zn. [spisová značka] tak, že rozsudek soudu I. stupně zrušil a soud vrátil k dalšímu řízení. V tomto rozhodnutí se odvolací soud vypořádává s argumenty žalované, jimiž se brání uspokojit nárok žalobce vydáním náhradního pozemku postupem mimo veřejnou nabídku a s výhradami ohledně některých pozemků, které jsou nárokovány jako náhradní. Pokud jde o ocenění odňatých pozemků, dovozuje odvolací soud, že ocenění odňatých pozemků podle jednotlivých rozhodnutí PÚ tak, jak je uvedeno v rozsudku soudu I. stupně a doloženo žalobcem při uplatnění nároku, a to znaleckým ústavem [právnická osoba], odpovídá hodnotě 815 094,80 Kč, neboť výhrady žalované pro nesprávnost ocenění zejména v nedostatku aplikace srážek ve smyslu oceňovacích předpisů nelze považovat za správné. Odvolací soud se shoduje se závěry soudu I. stupně, pokud jde o výši ceny odňatých pozemků určenou znaleckým posudkem firmy [právnická osoba] Odvolací soud tak akceptuje závěr, že toto znalecké ocenění se u některých pozemků shodovalo s oceněním provedeným znalcem [příjmení], jehož se žalovaná dovolávala, a u pozemků, které jsou svým charakterem zahrada a u kterých namítala žalovaná nutnost aplikace srážek, pak odvolací soud uzavírá, že pozemky tohoto charakteru je třeba ocenit částkou 250 Kč bez srážek žalovanou namítaných s tím, že důvod pro aplikace těchto srážek podle vysvětlení znaleckého ústavu jeho pracovníky před soudem, ať už se jedná o namítanou nesroslost [část obce] s hlavním městem Praha nebo přístup po nezpevněné komunikaci, nebo otázky kanalizace jako nedostatek, který snižuje cenu nemovitosti, jsou vysvětlením pracovníků znaleckého ústavu akceptovatelné se závěrem, že není důvod používat srážkovou tabulku [číslo] příl. [číslo] oceňovací vyhlášky buď vůbec, anebo je třeba postupovat podle oceňovací tabulky [číslo] příl. [číslo] oceňovací vyhlášky, která s namítanými srážkami neuvažuje. Z toho důvodu se odvolací soud vypořádal se závěrem znaleckého posudku firmy [právnická osoba] tak, že určení ceny odňatých pozemků odpovídá hodnotě 815 094,80 Kč, přičemž je zřejmé, že do této výše náhrady za odňaté pozemky žalobci popřípadě právnímu předchůdci poskytnuty nebyly. Dále se odvolací soud zabývá i opakovaně uplatněnou námitkou promlčení v rámci odvolacího řízení, kterou stejně jako soud I. stupně neshledal důvodnou a poukázal na rozhodnutí nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 4173/2017, zejména když sporná výše samotného restitučního nároku nepředstavuje samostatné majetkové právo, které by podléhalo promlčení. V tomto směru se tedy rozhodnutí odvolacího soudu shoduje s posouzením této námitky jako nedůvodné shodně se soudem I. stupně. Odvolací soud však rozhodnutí soudu I. stupně zrušil proto, že je třeba se zabývat otázkou liknavosti a svévole, která nebyla dosud dostatečně hodnocena, což je podmínkou pro uplatnění restitučního nároku žalobou na nahrazení projevu vůle, tedy postupem mimo účast ve veřejné nabídce. Druhým důvodem, pro který byl rozsudek soudu I. stupně zrušen a vrácen k novém projednání je okolnost, že v rámci převoditelnosti náhradních pozemků, a to č. pozemku 507 v kat. úz. [obec] a pozemku [číslo] v kat. úz. [část obce] jak namítala žalovaná, je třeba se zabývat převoditelností u pozemku [číslo] v kat. úz. [obec] u [obec], zatímco u pozemku [číslo] v kat. úz. [část obce] námitka žalované, že tento pozemek může být předmětem dalšího soudního řízení, neobstojí. Je tedy na soudu I. stupně, aby zkoumal převoditelnost pozemku [číslo] v kat. [obec] u [obec], zda se nejedná o pozemek zatížený právy třetích osob, zda převod není zapovězen zákonem, zda ho lze zemědělsky obhospodařovat, případně nevzniknou jiné problémy při hospodaření s takovým pozemkem. Vzhledem k tomu, že rozsudek soudu I. stupně byl zrušen tak, jak je uvedeno výše, je třeba zrekapitulovat, že samotný restituční nárok žalovaná nezpochybňovala. Jedná se o nároky žalobce, které zdědil po svém otci [celé jméno žalobce], zemřelém [2017], když na základě rozhodnutí obvodního soudu pro [část Prahy] zn. [spisová značka] ze dne 4. 5. 2018 nabyl postavení oprávněné osoby s nárokem na náhradní pozemky za pozemky odňaté, které nelze vydat, tedy s nárokem na náhradu za tyto nevydané pozemky. Jedná se o rozhodnutí ministerstva zemědělství pozemkového úřadu čj. PÚ [číslo] ze dne [2001], konkrétně pozemek [číslo] zahrada, o výměře 1 557 m2, pozemek [číslo] zahrada, o výměře 70 m2, vše v kat. úz. [část obce], oceněné na 406 750 Kč jak Ing. [příjmení], tak firmou [právnická osoba] Podle rozhodnutí PÚ [číslo] z [datum] nelze vydat pozemek [číslo] o výměře 3 575 m2 ve [část obce], oceněný shodně jak Ing. [příjmení], tak firmou [právnická osoba] na 36 820 Kč. Podle rozhodnutí PÚ [číslo] ze dne [datum] jde o pozemek, který nelze vydat, a to [číslo] role, o výměře 1 337 m2 a pozemek [číslo] role, o výměře 222 m2 ve [část obce], oceněných shodně Ing. [příjmení] i firmou [právnická osoba] na 16 057, 70 Kč. Podle PÚ [číslo] ze dne [datum] nelze vydat pozemek [číslo] zahrada, o výměře 366 m2, [část obce] a podle rozhodnutí PÚ [číslo] ze dne [datum] ve znění opravného usnesení ze dne [datum] nelze vydat pozemek [číslo] o výměře 112 m2, charakterem zahrada, pozemek [číslo] o výměře 715 m2, charakterem zahrada, pozemek [číslo] o výměře 209 m2, charakterem zahrada, pozemek [číslo] role, o výměře 482 m2 v kat. úz. [část obce], kdy cena byla mezi stranami sporná a podle znaleckého ocenění firmou [právnická osoba] má pozemek [číslo] hodnotu 91 500 Kč, pozemek [číslo] cenu 28 000 Kč, pozemek [číslo] cenu 178 750 Kč, pozemek [číslo] cenu 52 250 Kč, pozemek [číslo] cenu 4 964,60 Kč. Nepochybné je, že ohledně pozemků nevydaných, u kterých se shodli účastníci na ceně, i ohledně pozemků, kde nesouhlas žalované s určením ceny je vysvětlen znaleckým oceněním firmy [právnická osoba], představuje hodnota odňatých a nevydaných pozemků 815 095 Kč. Právě tento rozdíl v přístupu k určení ceny odňatých pozemků je nutno považovat za překážku, která až dosud bránila žalobci, respektive jejímu právnímu předchůdci k aktivní účasti ve veřejných nabídkách náhradních pozemků. Právě sporná výše restitučního nároku tedy představuje svévoli žalované bránící žalobci uspokojit svůj celý nárok. Po žalobci není možné požadovat, aby se účastnil veřejných nabídek náhradních pozemků nabízených žalovanou jen v té části, kde není mezi účastníky sporu o výši ceny pozemků odňatých. Nepochybně by měl restituent nárok na to, aby při nesporné výši restitučního nároku se mohl účastnit nabídkového řízení při možnosti výběru pozemků takové hodnoty, aby byl restituční nárok uspokojen v co nejvyšší míře, a to pozemky adekvátními těm, které byly odňaté. Proto nedostatek určení správné ceny odňatých pozemků je překážkou, kterou žalovaná brání žalobci v uspokojení nároku, který mu byl přiznán. [jméno] lze tedy spatřovat svévoli i liknavost, a to i s přihlédnutím k tomu, že původní restituent zemřel a nabyvatel tohoto nároku se může hlásit do nabídkového řízení teprve tehdy, pokud je zřejmé, jaké je jeho restituční oprávnění, v jakém rozsahu lze tedy nárok vznést. V této souvislosti je nutné připomenout, že část nároků za nevydané pozemky, za které ze zákona náleží náhrada, neboť je nelze vydat, byla přiznána právnímu předchůdci žalobce již rozhodnutími z roku 2001 a 2005, čímž však nebyly uspokojeny veškeré uplatněné restituční nároky do [datum], kdy zákon o půdě neobsahoval ustanovení § 11a, tedy povinnost převádět náhradní pozemky na základě veřejných nabídek, kterých se mají oprávněné osoby účastnit. Do roku 2006 do 13. 4. nebylo třeba, aby se restituent ucházel o náhradní pozemky ve veřejných nabídkách, ale také nebylo možné se spoléhat na to, že na základě rozhodnutí do té doby vydaných je zřejmý celý rozsah restitučního nároku i hodnota pozemků odňatých, které nelze vydat. Právě po datu [2006], kdy zákon o půdě určil povinnost převádět náhradní pozemky na základě veřejných nabídek, žalovaná dovozuje, že žalobce tento postup nevyužil a brání se tím, že se strany žalované nejde o svévoli a liknavost. Podle úvahy soudu i judikatury a koneckonců i naposledy předloženého rozhodnutí žalobcem ve věci jeho sestry [jméno] [příjmení], kdy rozhoduje Nejvyšší soud pod sp. zn. [spisová značka], je postup žalované, které setrvává na nesprávném určení ceny odňatých pozemků a nevydaných, jako okolnost, která bez ospravedlnitelného důvodu stěžuje uspokojení nároku oprávněné osoby předpokládaným postupem, tj. na základě veřejné nabídky pozemků. Proto lze toto chování žalované posuzovat jako libovůli a svévoli i liknavost či diskriminaci. Toto rozhodnutí Nejvyššího soudu týkající se restitučních nároků [jméno] [příjmení], sestry žalobce a dědičky po [celé jméno žalobce], vychází z rozsudku Okresního soudu v Trutnově, sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] a rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] jako soudu odvolacího, kdy soud I. i II. stupně hodnotil nesprávnou výši odňatých a nevydaných pozemků restituentů jako liknavost a svévoli s odkazem na konkrétní judikaturu, v důsledku čehož je možné se domáhat vydání náhradních pozemků neuvedených v nabídkovém seznamu žalované se zachováním možnosti restituentů domáhat se nahrazení projevu vůle pro konkrétní pozemek tak, aby pro náhradu byla zachována i hodnota restitučního nároku. Žalobce pak s odvoláním na tato konkrétní rozhodnutí zdůrazňuje ustanovení § 13 obč. zák., podle něhož každý, kdo se domáhá právní ochrany, může důvodně očekávat, že jeho právní případ bude rozhodnut obdobně jako jiný právní případ, který již byl rozhodnut a který se s jeho právním případem shoduje v podstatných znacích. Vzhledem k totožnosti právních předpokladů existence restitučního nároku žalobce a jeho sestry [jméno] [příjmení] a s ohledem na předkládané rozhodnutí, které žalobce doložil, i rozhodnutí odvolacího soudu v [obec] i Okresního soudu v Trutnově, v nichž se oba soudy I. i II. stupně vypořádávaly se stejnými námitkami, které uplatňuje žalovaná i v tomto soudním řízení, je třeba uzavřít, že žalovaná s nesprávným oceněním odňatých a nevydaných pozemků žalobci (i jeho sestře) svévolně brání v tom, aby mohl být nárok žalobce na náhradu za nevydané pozemky uspokojen v adekvátní hodnotě. Ani ke dni vydání tohoto rozhodnutí, kdy žalovaná měla již k dispozici několik rozhodnutí soudu I. i II. stupně ve věci sestry žalobce [jméno] [příjmení], například Okresního soudu v Kladně, Krajského soudu v Praze a posléze i Nejvyššího soudu, kdy žalovaná v podstatě brání restituentovi v uspokojení jeho nároků, lze tedy s ohledem na předpoklady § 13 obč. zák. vycházet z toho, že jde o postup liknavosti a svévole ze strany žalované opravňující žalobce uplatnit nárok na náhradní pozemek určovací žalobou, tedy mimo veřejnou nabídku. Ještě k námitce vznesené žalovanou, že žalobce rezignoval na nabídkové řízení s uplatněním vlastního nároku předčasně a rovnou žádá o nahrazení projevu vůle, je nutné poukázat na to, že žalovaná předkládala seznamy pozemků pro nabídková řízení, což bylo zřejmé již v době původního prvostupňového rozhodnutí, nicméně nelze vytýkat žalobci, že se nepřihlásil do výběrového řízení (kromě jedné výjimky), jestliže výše jeho restitučního nároku byla mezi účastníky stále sporná a žalovanou stranou zpochybňována. Kromě toho je nutné vzít v úvahu i to, že nejen že žalobce neměl k dispozici přecenění nevydaných pozemků pro nárok na náhradu ve správné výši v době, kdy nabídky byly zveřejněny (s možností uplatnit nároky restituenty), ale je rovněž třeba poukázat na to, že původní restituent zemřel [2017] a dědické řízení postavilo nároky dědiců najisto teprve rozhodnutím ze dne [2018]. Lze tedy vycházet z toho, že po dobu probíhajícího dědického řízení ani nemohli žalobce a jeho sestra se účastnit veřejných nabídek, neboť nebylo potvrzeno, že jsou osobami oprávněnými. Dále se nemohli účastnit veřejných nabídek ani poté, kdy již bylo zřejmé, v jakém rozsahu který z nich restituční nárok nabyl, ale proto, že žalovaná odpírala uznat správnou výši odňatých a nevydaných pozemků. Takové chování žalované nelze jinak než liknavost a svévoli označit. Pokud jde o další důvod, pro který byl rozsudek soudu I. stupně zrušen, a to posouzení převoditelnosti dvou náhradních pozemků, bylo ohledně těch, které nebyly způsobilé pro převod, řízení v důsledku zpětvzetí žaloby zastaveno a předmětem nároku na vydání náhradních pozemků zůstaly pozemky v kat. úz. [obec], obec Domažlice, v kat. úz. [část obce]; obec Domažlice a v kat. úz. [obec] u [obec]; obec Mnichov. Žalovaná namítá nepřevoditelnost pouze u pozemku [číslo] v kat. úz. [část obce]; obec Domažlice, kde soud I. stupně neshledal nepřevoditelnost a stejně tak ani odvolací soud, za situace, že označený pozemek je předmětem dalšího soudního řízení. Proto neviděl důvod k tomu, aby nemohl být tento pozemek vydán jako pozemek náhradní. Ani po rozhodnutí odvolacího soudu nedošlo ke změně vlastnického práva k tomuto pozemku a vzhledem k tomu, že se jedná o ornou půdu a odňaté pozemky byly pozemky zemědělskými, je tento pozemek jako náhrada zcela přiměřený. Další pozemek, který se jevil odvolacímu soudu jako nedostatečně zhodnocený pro převoditelnost je pozemek [číslo] v kat. úz. [obec] u [obec], a to evidovaný jako ostatní plocha, což slouží jako cesta zajišťující přístup do obce Skláře, když obec Skláře je obcí zaniklou a komunikace je využívána pouze jako cesta k přilehlým pozemkům, které obhospodařuje obec nebo její vlastníci. V tomto směru neshledal soud žádné nové okolnosti, než které hodnotil již při vydání svého prvého rozhodnutí, kdy se zabýval zákonnými důvody, pro které nelze pozemek vydat, tedy ty, které uvádí § 6 zák. č. 503/2012 Sb. Tvrzení, že jde o důležitou komunikaci pak žalobce vyvrací ortofotomapou, která ostatně byla součásti znaleckého ocenění tohoto pozemku jako náhradního a informací o pozemku, kdy způsobem využití je ostatní komunikace bez jakékoliv další zátěže. Z této mapy se podává, že se jedná o nezpevněnou plochu, kterou by bylo možné označit jako účelovou komunikaci, kdy vlastnictví této nemovitosti jiným vlastníkem, než je stát, nepovažuje soud za překážku k převedení pozemku jako pozemku náhradního do vlastnictví žalobce. Pokud se účelová komunikace vytvoří na pozemcích různých vlastníků a svému účelu slouží, nikterak to nebrání tomu, aby se mohly takto účelově užívané pozemky vlastnicky převádět. Soud tedy důvod k nevydání tohoto pozemku neshledal. V podrobnostech odkazuje na původní rozhodnutí z [2019] a rozhodnutí odvolacího soudu, které se s námitkami žalované, pokud jde o aplikaci oceňovacích předpisů a povinnost používat srážky nebo otázku promlčení, zabývá. O nákladech řízení rozhoduje soud v závislosti na úspěchu ve sporu a to dle § 142 odst. 2 o. s. ř. Úspěšný žalobce má tedy právo na náhradu za vzniklé náklady právním zastoupení advokátem, kdy soud vychází z ceny vydávaných náhradních pozemků ve výši 200 281 Kč, což považuje soud za tarifní hodnotu pro výpočet odměny poskytované právní služby ve smyslu § 7 advokátního tarifu. Odměna tedy představuje 9 140 Kč za jeden úkon právní služby, když ve smyslu § 11 advokátního tarifu jde celkem o čtrnáct právních úkonů. Do vydání rozsudku soudem I. stupně z [2019] to bylo jedenáct úkonů v rozhodnutí vyjmenovaných, po odvolání se jedná o další tři úkony, a to jak písemná vyjádření, tak účast při jednání. Písemné vyjádření je ze dne [2020], dále ze dne [2020] a účast při jednání [2020]. Těchto čtrnáct úkonů tedy představuje odměnu 127 960 Kč, dále pak jde o čtrnáct režijních paušálů po 300 Kč dle § 13 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve výši 4 200 Kč, a dále náklady cestovného advokáta na trase [obec] [obec] [obec], při každé cestě 300 km a šesti účastech u jednání před procesním soudem, tedy při ujetí 1 800 km. Použito bylo vozidlo [registrační značka] s prům. spotřebou 5,3 l [číslo] km a ceně paliva 33,10 Kč a náhradě 4,10 Kč za km, činí cestovné 3 492 Kč. Dále se pak jednalo o cestu vozidlem [registrační značka] s prům. spotřebou 5,6 l [číslo] km, cenou nafty 31,80 Kč a amortizací 4,20 Kč, kdy tyto náklady představují 7 176,98 Kč a konečně náleží žalobci náhrada nákladů za právní služby při ztrátě času advokáta cestou k procesnímu soudu a zpět, tzn. 60,5 hodin po 100 Kč představuje 12 000 Kč. K tomu pak náleží 21 % DPH na základě osvědčení advokáta o plátci daně a § 137 odst. 3 o. s. ř. Spolu s DPH činí tyto náklady 187 343,06 Kč, které je povinna hradit žalovaná k rukám advokáta dle § 149 odst. 1 o. s. ř.

Poučení