5 C 133/2019-271

Rubrum

Okresní soud v Pelhřimově rozhodl samosoudcem JUDr. Martinem Nováčkem ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] sídlem [adresa žalobkyně] zastoupený advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno]. sídlem [adresa] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] zastoupený advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o nahrazení projevu vůle takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen s žalobcem uzavřít kupní smlouvu tohoto znění: Kupní smlouva Prodávající: [právnická osoba] [IČO] se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] 2 5 C 133/2019 Kupující: [název žalobkyně] [IČO] se sídlem [adresa] 01 [obec] dále označování také jako„ Smluvní strany“ Smluvní strany uzavřely dnešního dne tuto kupní smlouvu:

I. Prodávající prohlašuje, že je výlučným vlastníkem pozemků: • parc. [číslo] – ostatní plocha – o výměře 1360 m2, • parc. [číslo] – ostatní plocha – o výměře 63 m2, • parc č. st. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří – o výměře 1202 m2, vše zapsáno na listu vlastnictví [číslo] pro obec a [katastrální uzemí], vedeném [anonymizována čtyři slova], [stát. instituce] (dále jen„ pozemky“).

II. Prodávající se zavazuje touto kupní smlouvou odevzdat pozemky, které jsou předmětem koupě, a umožnit kupujícímu nabýt tyto pozemky do jeho vlastnictví. Kupující se zavazuje od prodávajícího pozemky převzít do svého vlastnictví a zaplatit prodávajícímu kupní cenu.

III. Kupní cena za pozemky, které jsou předmětem koupě, je sjednána ve výši [částka] (slovy: [anonymizováno 7 slov] korun českých). Kupní cenu uhradí kupující k rukám prodávajícího v plné výši do 3 dnů od právní moci rozhodnutí soudu, kterým bude prodávajícímu uložena povinnost uzavřít tuto smlouvu.

IV. Kupující nabude vlastnické právo k předmětu koupě vkladem práva do katastru nemovitostí. Práva a povinnosti neupravené touto smlouvou se řídí občanským zákoníkem a právními předpisy souvisejícími, vše v platném a účinném znění. V. ............... dne.............. V................ dne.............. Prodávající Kupující

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], advokáta se sídlem [adresa]. 3 5 C 133/2019

Odůvodnění

1. Dne [datum] podal žalobce u zdejšího soudu žalobu a domáhal se vydání rozsudku, kterým by soud nahradil projev vůle žalovaného uzavřít s žalobcem kupní smlouvu ohledně pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] st. p. [číslo] st. [parcelní číslo], zaps. na [list vlastnictví] pro k.ú. [obec] za kupní cenu [částka]. V žalobě uvedl, že žalovaný je výlučným vlastníkem uvedených pozemků, na pozemcích stojí stavby ve vlastnictví žalobce, které nejsou součástí pozemků, na pozemku parc. [číslo] se jedná o silážní žlab, na pozemku parc. [číslo] o jímku na silážní trávy, na pozemku st. [parcelní číslo] o zemědělskou stavbu bez čp./če a na pozemku st. [parcelní číslo] o vodárnu – odvzdušnění odvodnění přípojky. Na základě notářského zápisu sepsaného dne [datum] pod sp.zn. NZ [číslo], [spisová značka] notářkou JUDr. [jméno] [příjmení] vložil shora uvedené pozemky právní předchůdce žalovaného a jediný společník žalovaného [příjmení] [jméno] [příjmení] do žalovaného jako nepeněžitý vklad, který byl ohodnocen na základě znaleckého posudku souhrnnou částkou [částka], v případě předmětných čtyř pozemků se jedná o cenu 45,86 Kč/m2, tedy o [částka]. Žalovaný nabyl k pozemkům vlastnické právo na základě prohlášení vkladatele o vnesení nemovité věci z [datum], když zápis byl proveden v katastru nemovitostí dne [datum] pod sp. zn. V [číslo] s právními účinky zápisu k datu [datum] a na základě prohlášení vkladatele o vnesení nemovité věci dle shora uvedeného notářského zápisu, když zápis byl proveden v katastru nemovitostí dne [datum] pod sp.zn. V [číslo] s právními účinky zápisu k datu [datum]. Ve smyslu § 3056 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném k datu nabytí vlastnického práva žalovaného k pozemkům (dále pouze o.z.), má žalovaný jako vlastník staveb předkupní právo k předmětným pozemkům, judikatura jednoznačně dovodila, že vklad nemovitosti do společnosti s ručeným omezeným je převodem v právním smyslu a tudíž má za následek porušení předkupního práva, což vyplývá i z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]. Že došlo k porušení tohoto zákonného předkupního práva žalobce je mezi stranami sporu nespornou skutečností, protože žalovaný tento závěr předestřený žalobcem plně uznal prostřednictvím svého jediného člena statutárního orgánu [anonymizováno] [jméno] [příjmení] v dopise ze dne [datum], ve kterém slíbil sjednat v dané věci nápravu. Žalobce žalovaného vyzval v souladu s § 2144 odst. 1 o.z. k tomu, aby shora uvedené pozemky převedl do vlastnictví žalobce za podmínek, za kterých žalovaný pozemky nabyl a stanovil mu k tomu přiměřenou lhůtu do [datum], ovšem žalovaný na tuto výzvu žalobce nereagoval. Žalobce naplnil hypotézu právní normy obsažené v § 2144 odst. 1 o.z., svou výzvou z [datum] se domáhal převodu pozemků za příslušnou úplatu a z tohoto důvodu se domáhá, aby soud nahradil projev vůle žalovaného ohledně uzavření kupní smlouvy.

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil. Ve svém písemném vyjádření žalovaný potvrdil, že došlo ke vkladu předmětných pozemků do žalovaného za účelem navýšení základního kapitálu ze strany zakladatele, jednatele a jediného společníka žalovaného [příjmení] [jméno] [příjmení], jehož podíl na chodu žalovaného je absolutní, čímž jsou beze zbytku splněny zákonem stanovené požadavky ustanovení § 22 odst. 2 o.z. o osobě blízké. Pokud žalobce uvádí v žalobě nespornost porušení předkupního práva s ohledem na dopis žalovaného z [datum], zprvu se jednatel žalovaného domníval, že k porušení předkupního práva mohlo dojít, a proto předeslal, že sjedná ve věci nápravu, nijak tuto nekonkretizoval a zamýšlel pouze odstranění případného protiprávního stavu, tedy zpětným převodem pozemků z žalovaného na osobu společníka vrátit zpět do původního stavu, nezamýšlel jejich prodej žalobci, který pozemky dlouhodobě využívá bez platné nájemní smlouvy. Vzhledem k tomu, že svým jednáním společník žalovaného pouze realizoval své vlastnické právo, kdy část svého nemovitého majetku vložil jako vklad k navýšení základního kapitálu do žalované společnosti s ručením omezeným, která je vůči němu osobou blízkou dle § 22 odst. 2 o.z. a je ve výlučném vlastnictví vkladatele, nemohl se společník dopustit porušení 4 5 C 133/2019 předkupního práva žalobce dle § 3056 o.z.. Své vyjádření žalovaný na začátku soudního jednání rozšířil v tom směru, že na pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] st. [parcelní číslo] se nenachází stavby zapsané v katastru nemovitostí a tedy nich nelze předkupní právo dle § [číslo] použít, cena pozemků uvedená ve znaleckém posudku vypracovaném v souvislosti s realizací vkladu neodráží faktickou obvyklou tržní cenu, a pokud by soud nárok žalobce posoudil jako oprávněný, nelze z něho vycházet a měl by být vypracován znalecký posudek, poukázal tehdy dále na skutečnost, že žalobce neprokázal vlastnického právo k vodárně na pozemku st. [parcelní číslo].

3. Z výpisů z katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Vysočinu, Katastrální pracoviště v [obec], soud zjistil, že dle současného stavu je žalovaný v katastru nemovitostí veden jako vlastník nemovitých věcí zapsaných na [list vlastnictví] pro k.ú. [obec], mimo jiné se jedná o pozemky parc. [číslo] – ostatní plocha a st. [parcelní číslo] - zastavěná plocha a nádvoří, bez jakéhokoli odkazu u těchto dvou pozemků na skutečnost, že by se na nich nacházely nějaké stavby, dále o pozemek st. [parcelní číslo] – zastavěná plocha a nádvoří s tím, že na tomto pozemku stojí stavba bez čp./če. zaps. na [list vlastnictví], o pozemek parc. [číslo] – ostatní plocha s tím, že na tomto pozemku se nachází stavba silážního žlabu, která není jeho součástí. Dále soud zjistil, že dle současného stavu je žalobce v katastru nemovitostí veden jako vlastník nemovitých věcí zapsaných na [list vlastnictví] pro k.ú. [obec], ohledně staveb ve vztahu k pozemkům ve vlastnictví žalovaného je zde vedena pouze stavba bez čp./če. stojící na pozemku st. [parcelní číslo].

4. Ohledně osoby žalovaného soud z výpisu z obchodního rejstříku zjistil, že žalovaný je společností s ručeným omezením, jejímž jediným jednatelem a společníkem je od data jejího vzniku [datum] [anonymizováno] [příjmení] [příjmení], [datum narození]. Dále soud zjistil, že notářským zápisem z [datum] sp. zn. NZ [číslo], [spisová značka] sepsaným JUDr. [jméno] [příjmení], notářkou v [obec], ve spojení s jeho opravou ze dne [datum], [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] jako jediný společník žalovaného učinil před notářkou rozhodnutí jediného společníka žalovaného v tom směru, že změnil zakladatelskou listinu o založení žalovaného, když základní kapitál společnosti navýšil na částku [částka], když tento se zvyšuje nepeněžitým vkladem o [částka], který tvoří nemovité věci, mimo jiné i čtyři shora uvedené pozemky, které jsou předmětem tohoto řízení. Ze znaleckého posudku vypracovaného [datum] pod [číslo] znalcem [příjmení] [jméno] [jméno] vyplývá stanovení ceny pozemků, o jejíž hodnotu se zvyšuje základní kapitál žalovaného, když se jedná o cenu 45,86 Kč/m2 v případě předmětných pozemků uvedených v žalobě.

5. Pokud se jedná o stavby, ohledně nichž žalobce tvrdí, že se nachází na pozemcích parc. [číslo] parc. [číslo] konstatoval soud potvrzení [stát. instituce], stavebního úřadu ze dne 14.1.2014, č. [spisová značka], kterým uvedený stavební úřad potvrzuje, že na pozemku parc. [číslo] je umístěna stavba„ silážní žlab“, na pozemku parc. [číslo] je umístěna stavba„ jímka na silážní šťávy“, když pro obě stavby bylo vydáno kolaudační rozhodnutí dne [datum rozhodnutí] pod č. [spisová značka] tehdejším odborem výstavby a územního plánování ONV [obec]. Z výkazu výměr z [datum] vyplývá, že pozemek parc. [číslo] byl dříve veden jako pozemek st.p. [číslo] pozemek parc. [číslo] byl dříve veden jako pozemek st.p. [číslo] z potvrzení o nabytí vlastnictví ve veřejné dobrovolné dražbě podle zákona č. 26/2000 Sb., vystaveného dne [datum rozhodnutí] pod [číslo jednací] dražebníkem [příjmení] & [právnická osoba] vyplývá, že žalobce se stal vlastníkem stavby silážního žlabu na pozemku st.p. [číslo] včetně přilehlé jímky na silážní šťávy; ve vztahu k žádosti předchozího vlastníka ZD [obec] ze dne [datum], adresované ohledně výmazu staveb z katastru nemovitostí Katastrálnímu úřadu v [obec], je z uvedeného potvrzení zřejmé, že se jedná o jímku na pozemku st.p. [číslo] tedy jedná se o stavby na nynějších pozemcích parc. [číslo] parc. [číslo]. [příjmení] potvrzením je dokladováno i vlastnické právo ke stavbě na pozemku st.p. [číslo] tato stavba je stejně jako stavba na pozemku parc. [číslo] vedena v katastru nemovitostí. Stavba na pozemku st.p.č. 5 5 C 133/2019 [číslo] je vedena v katastru nemovitostí přímo na [list vlastnictví] jako vlastnictví žalobce. Ohledně stavby vodárny na pozemku st.p. [číslo] žalobce tehdy v průběhu řízení žádný doklad nepředložil.

6. Dále soud konstatoval písemnou korespondenci účastníků týkající se uplatnění předkupního práva žalobcem vůči žalovanému dopisem ze dne [datum], předchozí písemnou reakci jednatele žalovaného ze dne [datum], v níž sděluje žalobci, že sjedná nápravu, vyslechl jednatele žalovaného a v rámci jeho výslechu nezjistil jiné skutečnosti než z jeho písemného vyjádření s tím, že sjednáním nápravy nemínil převod pozemků z žalovaného na žalobce.

7. Na základě takto provedeného dokazování zdejší soud ve věci rozhodl rozsudkem ze dne 16.9.2019, čj. 5 C 133/2019-103, kterým žalobu zamítl. Konstatoval, že ve smyslu § 3056 odst. 1 o.z. vlastník pozemku, na němž je zřízena stavba, která není podle dosavadních právních předpisů součástí pozemku a nestala se součástí pozemku ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, má ke stavbě předkupní právo a vlastník stavby má předkupní právo k pozemku. Zdejší soud měl za prokázané, že [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] jako jediný jednatel a společník žalovaného shora uvedeným rozhodnutím formou notářského zápisu, vloženým do katastru nemovitostí, navýšil základní kapitál žalovaného nepeněžitým vkladem, který tvořil soubor v notářském zápisu uvedených věcí, mimo jiné i čtyř v žalobě uvedených pozemků, které byly v jeho výlučném vlastnictví a měl za prokázané, že k datu uvedeného rozhodnutí společníka žalovaného se na třech z těchto pozemků, a to pozemcích parc. [číslo] parc. [číslo] st.p. [číslo] nacházely stavby ve vlastnictví žalobce, jak vyplývá z listin konstatovaných v 5. odstavci odvodnění rozsudku. Soud konstatoval, že ustanovení § 3056 odst. 1 o.z. stanoví existenci předkupního práva jako práva zákonného, ovšem nijak blíže neuvádí, na základě jakých pravidel má být realizováno a ani neodkazuje na jiné ustanovení o.z.. Vyšel ve smyslu § 10 odst. 1 o.z. a s ohledem na smysl § 3056 odst. 1 o.z. z hlediska existence předkupního práva, kterým je budoucí docílení vlastnického práva jedné osoby k pozemku a stavbě na něm stojící, tedy docílení, aby se stavba stala součástí pozemku, z ustanovení § 1124 odst. 1 o.z., dle něhož převádí-li se spoluvlastnický podíl na nemovité věci, mají spoluvlastníci předkupní právo, ledaže jde o převod osobě blízké. Konstatoval, že se jedná o případ převodu vlastnického práva k podílu v úplatné i bezúplatné formě a toto předkupní právo nelze uplatnit pouze v případě převodu na osobu blízkou. V tomto konkrétním případě vklad pozemků jejich vlastníkem a jediným jednatelem a společníkem žalovaného do základního kapitálu žalovaného považoval soud za převod úplatný, protože se zvýšil základní kapitál společnosti a jediný společník tím získal určitou protihodnotu ve formě zvýšení jeho základního podílu. Pro účely rozhodnutí soudu však nepovažoval za skutečnost, zda se jednalo o převod úplatný či bezúplatný, považoval za důležité posouzení, zda se jednalo či nejednalo o převod realizovaný mezi osobami blízkými, jak vyplývá z § 1124 o.z.. V tomto směru konstatoval s odkazem na ustanovení § 22 o.z. a judikaturu vztahující se k právnické osobě a jejímu společníkovi jako osobám blízkým, vycházející ještě z ustanovení § 116 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění předpisů pozdějších, že se jednalo v tomto konkrétním případě o vklad realizovaný mezi osobami blízkými a za této situace konstatoval, že nelze ve smyslu § 1124 odst. 1 o.z. a § 3056 odst. 1 o.z. předkupní právo vlastníkem staveb realizovat. Proto žalobu zamítl, aniž by musel hodnotit, zda je prokázaná existence stavby na pozemku st.p. [číslo].

8. Proti shora uvedenému rozsudku zdejšího soudu bylo podáno ze strany žalobce odvolání, v němž mimo jiné žalobce namítl, že soudem nebylo rozhodnuto o jím navržené změně žaloby, kterou navrhl písemně před vyhlášením rozsudku, když se jednalo o změnu žaloby v tom směru, že v rámci navrženého znění kupní smlouvy se již žalobce nedomáhal jejího uzavření ohledně pozemku st.p. [číslo] domáhal se jejího uzavření pouze ohledně zbývajících tří pozemků a v důsledku tohoto příslušným způsobem ponížil i kupní cenu. Zdejší soud konstatoval, že administrativním pochybením soudu nedošlo před vyhlášením rozsudku k založení takového 6 5 C 133/2019 písemného podání žalobce v písemném vyhotovení do spisu a věc následně předložil k rozhodnutí odvolacímu soudu Odvolací soud podání žalobce obsahující shora uvedenou změnu žaloby posoudil jako částečné zpětvzetí žaloby a ve věci rozhodl svým rozsudkem z 23.1.2020, čj. [číslo jednací] (ve spojení s opravným usnesením ze dne 17.3.2020, čj. [číslo jednací], kterým opravil výrok o nákladech řízení), jímž v rámci jeho I. výroku zrušil rozsudek zdejšího soudu ze dne 19.9.2019, čj. 5 C 133/2019-103 v odstavci I. v části výroku, jíž byla zamítnuta žalobce domáhající se nahrazení projevu vůle žalovaného uzavření kupní smlouvy ohledně pozemku st.p. [číslo] v k.ú. [obec], řízení v této části zastavil a II. výrokem svého rozhodnutí rozhodl, že ve zbývající části se rozsudek zdejšího soudu potvrzuje. V odůvodnění svého rozsudku odvolací soud souhlasil s tím, že v tomto případě vztah mezi žalovaným a jeho společníkem je vztahem obdobným vztahu mezi osobami blízkými, posuzoval otázku, zda vklad pozemků do majetku žalovaného, představující převod mezi osobami blízkými, má za následek, že žalobce nemůže uplatňovat předkupní právo dle § 3056 odst. 1 o.z.. Pokud soud prvého stupně postupovat podle § 1124 o.z., nebyl dle názoru odvolacího soudu tento postup zcela přesný, protože způsob realizace předkupního práva upravují ustanovení § [číslo] a násl. týkající se předkupního práva ujednaného v souvislosti s uzavřením kupní smlouvy či s jiným způsobem zcizení věci, takže pokud jde o to, jakým způsobem má oprávnění ze zákonného předkupního práva při jeho uplatnění postupovat, jaká jsou vzájemná práva a povinnosti stran apod., připadá v úvahu analogické použití těchto ustanovení a nikoli ustanovení § 1124 o.z.. To však dle názoru odvolacího soudu nebylo pro rozhodnutí ve věci podstatné, protože při právním posouzení věci je třeba vyjít z toho, jakým způsobem se vyvíjela úprava předkupního práva v § 1124 o.z., v současné podobě je nutno dovodit, že i nadále platí z důvodů v odůvodnění rozsudku odvolacího soudu uvedených pro předkupní právo podle § 3056 o.z. výjimka v případě převodu na osobu blízkou, a to jak při úplatném, tak i při bezúplatném převodu a není třeba řešit, zda je nepeněžitý vklad do společnosti převodem úplatným či nikoli.

9. Proti shora uvedenému rozsudku odvolacího soudu bylo podáno dovolání ze strany žalobce a ve věci rozhodl Nejvyšší soud České republiky (dále dovolací soud) rozsudkem ze dne 14.10.2020, čj. [číslo jednací], kterým zrušil shora uvedené rozsudky odvolacího soudu i soudu zdejšího a věc vrátil zdejšímu soudu k dalšímu řízení. V odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že rozhodnutí nalézacích soudů je založeno na řešení otázky, zda převod vlastnického práva k pozemkům na osoby blízké vylučuje předkupní právo vlastníka stavby založené § 3056 odst. 1 o.z., uvedl, jakým způsobem docházelo k legislativnímu vývoji § 1124 o.z.. Dle názoru dovolacího soudu z § 1124 odst. 1, 2 o.z. ve znění před novelou provedenou zákonem č. 460/2016 Sb., je zřejmé, že dovětek„ to platí i v jiných případech zákonného předkupního práva“, se přímo váže k 2. odstavci, podle něhož předkupní právo mají spoluvlastníci i v případě, že některý ze spoluvlastníků převádí podíl bezúplatně; tehdy mají spoluvlastníci právo podíl vykoupit za obvyklou cenu a z tohoto je nepochybné, že pro jiná zákonná předkupní práva se použije pouze pravidlo o bezúplatnosti, které je obsaženo v 2. odstavci, ale již nikoli pravidlo o převodu blízkým osobám, které je obsaženo v 1. odstavci uvedeného ustanovení. Podle názoru dovolacího soudu ani novelizace provedená zákonem č. 460/2016 Sb. neopodstatňuje závěr, že by předkupní právo v režimu § 3056 odst. 1 o.z. mělo být vyloučeno převodem pozemku (či stavby) na osoby blízké, v případě, že po novele o.z. provedené uvedeným zákonem by platilo východisko, že úprava § 1124 o.z. stále dopadá i na jiné případy zákonného předkupního práva, než jenom předkupní právo podílových spoluvlastníků, jak uvažoval odvolací soud, šlo by opětovně o dosah pouze na bezúplatné převody a nikoli na omezení předkupního práva v případě převodu na osobu blízkou. Dovolací soud v rámci odůvodnění svého rozsudku konstatoval účel předkupního práva dle § 3056 o.z. v rámci dosažení vlastnické jednoty a spojení stavby s pozemkem formou naplnění tzv. superficiální zásady, účel předkupního práva obsažený v § 1124 o.z. směřující ke scelování vlastnictví a tím snižování sporů o správu společné věci a jednak poskytnutím nástroje 7 5 C 133/2019 k zabránění nabytí spoluvlastnického podílu osobou, která doposud ve spoluvlastnickém sporu nevystupovala a u níž nelze vyloučit zvýšené riziko vzniku sporů s dosavadními spoluvlastníky, má tak jít o preventivní nástroj před vznikem sporů. Takový preventivní účel u předkupního práva dle § 3056 odst. 1 o.z. dán není, na místě není dáno prostřednictvím analogie rozšiřování pravidla obsaženého v § 1124 odst. 1 o.z., výjimka pro převod blízkým osobám má prostor pouze tam, kde je konstruována právě jako výjimka z pravidla, jehož primárním účelem je zabránění vstupu do právního vztahu třetím osobám a takový předpoklad u předkupního práva podle § 3056 odst. 1 o.z. schází. Platí proto, že předkupní právo podle § 3056 odst. 1 o.z. není vyloučeno jen samotnou skutečností, že dochází k převodu pozemku nebo stavby na osoby převodci blízké. Z těchto důvodu byly rozsudku soudů prvého a druhého stupně zrušeny, současně v odůvodnění svého rozsudku dovolací soud uvedl, že podání žalobce označené změnou žaloby, které bylo odvolacím soudem posouzeno jako částečné zpětvzetí žaloby, nelze jako částečné zpětvzetí žaloby posuzovat, novým podáním se žalobce domáhá nahrazení projevu vůle žalovaného k jiné kupní smlouvě odlišné tím, že ve vztahu k jednomu z těchto pozemků již původní žalobní návrh neuplatňuje a upravuje také částku kupní ceny, jde tedy o změnu žaloby. Uložil tedy soudu prvého stupně, aby nejprve rozhodl postupem dle § 95 o.s.ř. o navržené změně žaloby a následně rozhodl ve věci samé o nároku žalobce.

10. Ve smyslu § 243g odst. 1 o.s.ř. a § 226 odst. 1 o.s.ř. je zdejší soud v rámci nového projednání a rozhodnutí této věci vázán právním názorem dovolacího soudu. Zdejší soud nejprve usnesením ze dne 7.12.2020, čj. 5 C 133/2019-229, ve smyslu § 95 odst. 1 o.s.ř. připustil změnu žaloby tak, že se žalobce na místo rozsudku, kterým by soud nahradil projev vůle žalovaného uzavřít kupní smlouvu ve znění uvedeném v žalobě, domáhá nově vydání rozsudku, kterým by soud nahradil projev vůle žalovaného uzavřít kupní smlouvu ve znění uvedeném v podání žalobce doručeném zdejšímu soudu [datum], toto nové znění kupní smlouvy znamená to, že oproti původnímu znění je ze znění vypuštěn pozemek parc.č.st. [anonymizováno] – zastavěná plocha a nádvoří – o výměře 9 m2 a v důsledku této skutečnosti je kupní cena za zbývající tři pozemky ponížena na [částka].

11. Žalovaný v rámci následujícího průběhu řízení před zdejším soudem poukázal na to, že je nutno posoudit právní povahu silážního žlabu a silážní jímky nacházejících se na pozemcích parc.č [číslo] a parc. [číslo] v k.ú. [obec], když podle jeho názoru se nejedná s ohledem na jejich hospodářský účel, způsob provedení a nemožnost vymezení kde končí pozemek a kde začíná stavba o samostatné stavby, v případě stavby bez čp./č.e. na pozemku parc.č.st. [číslo] namítl, že tato stavba stojí na třech pozemcích, tedy i na pozemcích parc.č.st. [číslo] a parc.č.st. [číslo], tyto další dva pozemky se nachází ve vlastnictví jiných osob, stavba zaujímá téměř celý prostor jednotlivých pozemků, všechny části budovy mají stejný hospodářský význam sloužící k ustájení hospodářských zvířat, menší část stavby je na pozemku žalobce a je tedy nutno vyjít z § 3059 o.z., dle něhož je-li stavba zřízena na několika pozemcích, použijí se § [číslo] až [číslo] jen ve vztahu k pozemku, na němž je převážná část stavby a stane-li se stavba součástí tohoto pozemku, použije se ve vztahu k pozemkům, na něž části stavby přesahují, ustanovení o přestavku. Podle názoru žalovaného se převážná část stavby nenachází ani na jednom z pozemků a žalobci tak nenáleží ve vztahu k tomuto pozemku předkupní právo dle § 3056 odst. 1 o.z.. Při jednání soudu dále žalovaný namítl, že podle jeho názoru objekty na pozemcích parc. [číslo] parc. [číslo] tvoří součást pozemků, žalovaný se domnívá, že je jejich vlastníkem, sice tyto objekty neužívá, ale snaží se nyní dohodnout s žalobcem ohledně tohoto užívání. Soud ve vztahu k těmto tvrzením žalobce opětovně zkonstatoval některé listinné důkazy ve formě katastrálních map, konstatoval výpisy z katastru nemovitostí ohledně pozemků, na nich stojí stavba bez čp/če z části stojící na pozemku parc.č.st. [číslo], když konstatoval polohu stavby na pozemcích, zastavěné plochy na jednotlivých pozemcích, zamítl návrh žalovaného na doplnění dokazování ohledně fotografií objektů na předmětných pozemcích, když považoval takový důkaz za nadbytečný ve vztahu k již provedenému dokazování. 8 5 C 133/2019 12. Na základě shora uvedeného tedy soud stejně jako ve svém rozsudku ze dne 16.9.2019, čj. 5 C 133/2019-103, konstatuje, že má za prokázané, že [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] jako jediný jednatel a společník žalovaného shora uvedeným rozhodnutím formou notářského zápisu, vloženým do katastru nemovitostí, navýšil základní kapitál žalovaného nepeněžitým vkladem, který tvořil soubor v notářském zápisu uvedených věcí, které byly v jeho výlučném vlastnictví, mimo jiné pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] st.p. [číslo] má za prokázané, že na těchto pozemcích se nacházely stavby ve vlastnictví žalobce, jak vyplývá z listin konstatovaných v 5. odstavci odůvodnění tohoto rozsudku. Z listin zde uvedených dle názoru soudu jednoznačně vyplývá, že se o stavby jedná, stavby byly postaveny, nachází se na předmětných pozemcích, byly zkolaudovány, bylo doloženo vlastnické právo žalobce k nim. I z mapy katastru nemovitostí ohledně pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] vyplývá s ohledem na charakter zákresu těchto pozemků, že stavby po zaměření kopírují půdorysem plochu pozemků, oba pozemky vznikly oddělením z původních pozemků právě na základě zákresu staveb (na mapě pravidelné obdélníky). V případě stavby bez čp/če soud konstatujte s ohledem na mapu katastru nemovitostí, že tato stavba se nachází na třech pozemcích, které na sebe polohou navazují, na pozemku žalovaného parc.č.st. [číslo] se ze stavby nachází dle názoru soudu evidentně více jak její polovina, zbývající část stavby se nachází na pozemcích parc.č.st. [číslo] ve vlastnictví samotného žalobce a parc.č.st. [číslo] v podílovém spoluvlastnictví tří dalších fyzických osob. Současné tvrzení žalobce, že se v případě objektů na pozemcích parc. [číslo] parc. [číslo] fakticky o stavby nejedná, má tedy soud za vyvrácené stejně jako tvrzení žalovaného, že se u těchto staveb jedná o součásti pozemků a že je jejich vlastníkem, o účelovosti tohoto jeho tvrzení svědčí i obsah znaleckého posudku vypracovaného v souvislosti se vkladem pozemků do majetku žalovaného, v němž stavby nejsou zmiňovány. Zdejší soud opětovně jako ve svém předchozím rozhodnutí konstatuje, že ustanovení § 3056 odst. 1 o.z. stanoví existenci předkupního práva jako práva zákonného, ovšem nijak blíže neuvádí, na základě jakých pravidel má být realizováno a ani neodkazuje na jiné ustanovení o.z., vychází ve smyslu § 10 odst. 1 o.z. a s ohledem na smysl § 3056 odst. 1 o.z. z hlediska existence předkupního práva, kterým je budoucí docílení vlastnického práva jedné osoby k pozemku a stavbě na něm stojící, tedy docílení, aby se stavba stala součástí pozemku, z ustanovení § 1124 odst. 1 o.z., týkajícího se převodu spoluvlastnického podílu na nemovité věci, konstatuje, že se jednalo v případě nepeněžitého vkladu pozemků do základního kapitálu žalovaného o úplatný převod, protože se zvýšil základní kapitál společnosti a jediný společník tím získal určitou protihodnotu ve formě zvýšení jeho základního podílu, s ohledem na právní názor dovolacího soudu není zapotřebí posuzovat okolnosti týkající se převodu z hlediska toho, zda se jednalo o převod mezi osobami blízkými dle § 22 o.z., protože převod mezi osobami blízkými nezpůsobuje vyloučení předkupního práva. Použití ustanovení § 3056 o.z. není dle názoru soudu ve smyslu § 3059 o.z. vyloučeno v případě pozemku parc.č.st. [číslo], stavba sice stojí na třech pozemcích, na předmětném pozemku se nachází půdorysem více jak její polovina, tedy převážná část stavby, toto umocňuje i skutečnost, že další část stavby se nachází i na pozemku parc.č.st. [číslo] ve vlastnictví samotného žalobce. Že předkupní právo žalobce bylo porušeno, tedy že [anonymizováno] [jméno] [příjmení] nebyly předmětném pozemky, na nichž se stavby ve vlastnictví žalovaného nachází, nabídnuty nejprve ke koupi žalobci, žalovaný, resp. jeho společník nijak nepopírá a pokud za takové situace byly předmětem shora uvedeného převodu ve formě nepeněžitého vkladu do základního majetku žalovaného, má žalobce právo ve smyslu § 1124 odst. 1 o.z., § 2140 o.z. a § 2143 o.z. na uzavření smlouvy s žalovaným ohledně prodeje předmětných pozemků za týchž podmínek jaké existovaly při realizovaném převodu, v tomto případě ohledně ceny jako v případě vkladu pozemků do majetku žalovaného, při němž v rámci jeho ocenění bylo vycházeno ze znaleckého posudku znalce [příjmení] [jméno] [jméno] ze dne [datum], [číslo], ceny 45,86 Kč/m2, tedy s ohledem na výměru předmětných tří pozemků ceny [částka], žalobce tuto cenu ve prospěch žalovaného zaokrouhluje na [částka]. Za této situace tedy soud po připuštění změny žaloby žalobě vyhověl. 9 5 C 133/2019 13. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 3 o.s.ř., podle něhož i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části. V tomto případě byl žalobce z výrazné části ve věci úspěšný, pokud bylo požadováno nahrazení projevu vůle žalovaného ohledně uzavření kupní smlouvy, lze konstatovat, že neúspěch žalobce v souvislosti s připuštěnou změnou žaloby a tím omezením rozsahu pozemků a kupní ceny lze vyjádřit s ohledem na skutečnost, že odměna je vypočítávána z hodnoty pozemků ve vztahu ke kupní ceně částkou [částka], jeho úspěch částkou [částka], navíc takový neúspěch v nepatrné části řízení nemá ani vliv na výši odměny za úkon. Soud tedy žalobci přiznává plnou náhradu nákladů řízení. Jedná se v rámci prvého prvoinstančního řízení o soudní poplatek z žaloby [částka], odměnu za 5 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby, vyjádření k vyjádření žalovaného, účast při jednání soudu dne [datum]) po [částka] dle § 8 odst. 1 a § 7 odst. 1 vyhlášky č. 177/1999 Sb., ve znění předpisů pozdějších (dále pouze advokátní tarif), 5 paušálů po [částka] dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, náhradu za promeškaný čas v souvislosti s jízdou k jednání soudu dne [datum] v rozsahu celkem 6 půlhodin po [částka] dle § 14 odst. 3 advokátního tarifu, náhradu jízdného při ujetí celkem 198 km osobním automobilem o průměrné spotřebě 5,7 l benzínu natural [číslo] km, která dle vyhlášky č. 333/2018 Sb. při sazbě 4,10 Kč/km a ceně benzínu [částka] činí [částka]. V rámci odvolacího řízení se jedná o soudní poplatek z odvolání [částka], odměnu za 3 úkony právní služby (sepis odvolání, vyjádření k vyjádření žalovaného, účast při jednání soudu dne [datum]) po [částka], tři paušály po [částka], náhradu za promeškaný čas v souvislosti s jízdou k jednání soudu dne [datum] v rozsahu celkem 4 půlhodin po [částka], náhradu jízdného při ujetí celkem 156 km týmž osobním automobilem, která dle vyhlášky č. 358/2019 Sb. při sazbě 4,20 Kč/km a ceně benzínu [částka] činí [částka]. V rámci dovolacího řízení se jedná o soudní poplatek z dovolání [částka], odměnu za 1 úkon právní služby (sepis dovolání) po [částka], 1 paušál po [částka]. V rámci druhého prvoinstančního řízení se jedná odměnu za 1 úkon právní služby (účast při jednání soudu dne [datum]) po [částka], 1 paušál po [částka], náhradu za promeškaný čas v souvislosti s jízdou k jednání soudu dne [datum] v rozsahu celkem 6 půlhodin po [částka], náhradu jízdného při ujetí celkem 198 km týmž osobním automobilem, která dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při sazbě 4,40 Kč/km a ceně benzínu [částka] činí [částka]. Ze shora uvedených položek, vyjma soudních poplatků, tedy z částky [částka] se dále jedná o 21% DPH, která činí [částka] Celkem náklady řízení žalobce činí [částka] a soud uložil žalovanému povinnost je žalobci zaplatit, a to ve smyslu § 149 odst.1 o.s.ř. k rukám jejich právního zástupce.

Poučení