5 C 133/2019 - 479

Rubrum

Okresní soud v Pelhřimově rozhodl samosoudcem JUDr. Martinem Nováčkem ve věci žalobce: [Jméno žalobce], IČ [IČO žalobce], sídlem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalovanému: [Jméno žalovaného]., IČ [IČO žalovaného] sídlem [Adresa žalovaného] zastoupený advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o nahrazení projevu vůle takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen s žalobcem uzavřít kupní smlouvu tohoto znění: Kupní smlouva Prodávající: [Jméno žalovaného]. IČO: [IČO] se sídlem [Adresa žalovaného] Kupující: [Jméno žalobce] IČO: [IČO] 2 5 C 133/2019 se sídlem čp. [Anonymizováno], [adresa] dále označování také jako „Smluvní strany“ Smluvní strany uzavřely dnešního dne tuto kupní smlouvu:

I. Prodávající prohlašuje, že je výlučným vlastníkem pozemků: • parc. č. [Anonymizováno] – ostatní plocha – o výměře 1360 m2, • parc. č. [Anonymizováno] – ostatní plocha – o výměře 63 m2, • parc č. st[Anonymizováno] – zastavěná plocha a nádvoří – o výměře 1202 m2, vše zapsáno na listu vlastnictví č. [hodnota] pro obec a katastrální území [adresa], vedeném Katastrálním úřadem pro Vysočinu, Katastrální pracoviště [adresa] (dále jen „pozemky“).

II. Prodávající se zavazuje touto kupní smlouvou odevzdat pozemky, které jsou předmětem koupě, a umožnit kupujícímu nabýt tyto pozemky do jeho vlastnictví. Kupující se zavazuje od prodávajícího pozemky převzít do svého vlastnictví a zaplatit prodávajícímu kupní cenu.

III. Kupní cena za pozemky, které jsou předmětem koupě, je sjednána ve výši 120 384,- Kč (slovy: sto dvacet tisíc tři sta osmdesát čtyři korun českých). Kupní cenu uhradí kupující k rukám prodávajícího v plné výši do 3 dnů od právní moci rozhodnutí soudu, kterým bude prodávajícímu uložena povinnost uzavřít tuto smlouvu.

IV. Kupující nabude vlastnické právo k předmětu koupě vkladem práva do katastru nemovitostí. Práva a povinnosti neupravené touto smlouvou se řídí občanským zákoníkem a právními předpisy souvisejícími, vše v platném a účinném znění. V ................ dne .............. V ................ dne .............. ..................................... ................................... Prodávající Kupující

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 151 049,90 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce [Jméno advokáta A], advokáta se sídlem [adresa].

Odůvodnění

1. Dne 28.6.2019 podal žalobce u zdejšího soudu žalobu a domáhal se vydání rozsudku, kterým by soud nahradil projev vůle žalovaného uzavřít s žalobcem kupní smlouvu ohledně pozemků parc. č. [Anonymizováno], parc. č. [Anonymizováno], st. p. č. [Anonymizováno] a st. p. č. [hodnota], zaps. na LV č. [hodnota] pro k.ú. [adresa] za kupní cenu 120 797 Kč. V průběhu řízení byla usnesením ze dne 7.12.2020, č.j. 5 C 133/2019- 3 5 C 133/2019 229, připuštěna změna žaloby, došlo ze znění navržené kupní smlouvy k vypuštění pozemku parc.č.st. [Anonymizováno], na němž dle žaloby má stát stavba vodárny, ze znění navržené kupní smlouvy a v důsledku toho byla ponížena kupní cena za zbývající tři pozemky na 120 384 Kč. V žalobě žalobce uvedl, že žalovaný je výlučným vlastníkem uvedených pozemků, na pozemcích stojí stavby ve vlastnictví žalobce, které nejsou součástí pozemků, a to na pozemku parc. č. [Anonymizováno] silážní žlab, na pozemku parc. č. [Anonymizováno] jímka na silážní trávy, na pozemku st. p. č. [Anonymizováno] zemědělskou stavbu bez čp./če.. Na základě notářského zápisu sepsaného dne 13.9.2018 pod sp.zn. [Anonymizováno] notářkou [tituly před jménem] [jméno FO] vložil uvedené pozemky právní předchůdce žalovaného a jediný společník žalovaného [tituly před jménem] [jméno FO] do žalovaného jako nepeněžitý vklad, který byl ohodnocen na základě znaleckého posudku souhrnnou částkou 5 130 290 Kč, v případě předmětných pozemků se jedná o cenu 45,86 Kč/m2. Žalovaný nabyl k pozemkům vlastnické právo na základě prohlášení vkladatele o vnesení nemovité věci z 13.9.2018, když zápis byl proveden v katastru nemovitostí dne 9.10.2018 pod sp. zn. V[Anonymizováno] s právními účinky zápisu k datu 17.9.2018 a na základě prohlášení vkladatele o vnesení nemovité věci dle shora uvedeného notářského zápisu, když zápis byl proveden v katastru nemovitostí dne 18.12.2018 pod sp.zn. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] s právními účinky zápisu k datu 26.11.2018. Ve smyslu § 3056 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném k datu nabytí vlastnického práva žalovaného k pozemkům (dále pouze o.z.), má žalovaný jako vlastník staveb předkupní právo k předmětným pozemkům, vklad nemovitosti do společnosti s ručeným omezeným je převodem v právním smyslu a tudíž má za následek porušení předkupního práva, což vyplývá i z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1143/2000. Že došlo k porušení tohoto zákonného předkupního práva žalobce je mezi stranami sporu nespornou skutečností, protože žalovaný tento závěr předestřený žalobcem plně uznal prostřednictvím svého jediného člena statutárního orgánu [tituly před jménem] [jméno FO] v dopise ze dne 13.5.2019, ve kterém slíbil sjednat v dané věci nápravu. Žalobce žalovaného vyzval v souladu s § 2144 odst. 1 o.z. k tomu, aby shora uvedené pozemky převedl do vlastnictví žalobce za podmínek, za kterých žalovaný pozemky nabyl a stanovil mu k tomu přiměřenou lhůtu do 31.5.2019, ovšem žalovaný na tuto výzvu žalobce nereagoval. Žalobce naplnil hypotézu právní normy obsažené v § 2144 odst. 1 o.z., svou výzvou z 22.5.2019 se domáhal převodu pozemků za příslušnou úplatu a z tohoto důvodu se domáhá, aby soud nahradil projev vůle žalovaného ohledně uzavření kupní smlouvy.

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil. Ve svém písemném vyjádření žalovaný potvrdil, že došlo ke vkladu předmětných pozemků do žalovaného za účelem navýšení základního kapitálu ze strany zakladatele, jednatele a jediného společníka žalovaného [tituly před jménem] [jméno FO], jehož podíl na chodu žalovaného je absolutní, čímž jsou beze zbytku splněny zákonem stanovené požadavky ustanovení § 22 odst. 2 o.z. o osobě blízké. Pokud žalobce uvádí v žalobě nespornost porušení předkupního práva s ohledem na dopis žalovaného z 13.5.2019, zprvu se jednatel žalovaného domníval, že k porušení předkupního práva mohlo dojít, a proto předeslal, že sjedná ve věci nápravu, nijak tuto nekonkretizoval a zamýšlel pouze odstranění případného protiprávního stavu, tedy zpětným převodem pozemků z žalovaného na osobu společníka vrátit zpět do původního stavu, nezamýšlel jejich prodej žalobci, který pozemky dlouhodobě využívá bez platné nájemní smlouvy. Vzhledem k tomu, že svým jednáním společník žalovaného pouze realizoval své vlastnické právo, kdy část svého nemovitého majetku vložil jako vklad k navýšení základního kapitálu do žalované společnosti s ručením omezeným, která je vůči němu osobou blízkou dle § 22 odst. 2 o.z. a je ve výlučném vlastnictví vkladatele, nemohl se společník dopustit porušení předkupního práva žalobce dle § 3056 o.z.. Své vyjádření žalovaný na začátku soudního jednání rozšířil v tom směru, že na pozemcích parc. č. [Anonymizováno], parc. č. [Anonymizováno] se nenachází stavby zapsané v katastru nemovitostí a tedy ohledně nich nelze předkupní právo dle § 3056 použít, cena pozemků uvedená ve znaleckém posudku vypracovaném v souvislosti s realizací vkladu neodráží 4 5 C 133/2019 faktickou obvyklou tržní cenu, a pokud by soud nárok žalobce posoudil jako oprávněný, měl by být vypracován znalecký posudek.

3. Z výpisů z katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Vysočinu, Katastrální pracoviště v [Anonymizováno], soud zjistil, že žalovaný je v katastru nemovitostí veden jako vlastník nemovitých věcí zapsaných na LV č. [hodnota] pro k.ú. [adresa], mimo jiné se jedná o pozemek parc. č. [Anonymizováno] – ostatní plocha bez jakéhokoli odkazu na skutečnost, že by se na něm nacházela nějaká stavby, dále o pozemek st. p. č. [Anonymizováno] – zastavěná plocha a nádvoří s tím, že na tomto pozemku stojí stavba bez čp./če. zapsaná na LV č. [hodnota], o pozemek parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] – ostatní plocha s tím, že na tomto pozemku se nachází stavba silážního žlabu, která není jeho součástí. Dále soud zjistil, že dle současného stavu je žalobce v katastru nemovitostí veden jako vlastník nemovitých věcí zapsaných na LV č. [hodnota] pro k.ú. [adresa], ohledně staveb ve vztahu k pozemkům ve vlastnictví žalovaného je zde vedena pouze stavba bez čp./če. stojící na pozemku st. p. č. [Anonymizováno].

4. Ohledně osoby žalovaného soud z výpisu z obchodního rejstříku zjistil, že žalovaný je společností s ručeným omezením, jejímž jediným jednatelem a společníkem byl od data jejího vzniku 8.8.2016 do doby realizace navýšení kapitálu v roce 2018 [tituly před jménem] [jméno FO], narozený 8.5.1983. Dále soud zjistil, že notářským zápisem z 13.9.2018 sp. zn. [Anonymizováno] sepsaným [tituly před jménem] [jméno FO], notářkou v Praze, ve spojení s jeho opravou ze dne 31.10.2018, [tituly před jménem] [jméno FO] jako jediný společník žalovaného učinil před notářkou rozhodnutí jediného společníka žalovaného v tom směru, že změnil zakladatelskou listinu o založení žalovaného, když základní kapitál společnosti navýšil na částku 5 140 000 Kč, když tento se zvyšuje nepeněžitým vkladem o 5 130 000 Kč, který tvoří nemovité věci, mimo jiné i tři shora uvedené pozemky, které jsou po připuštění změny žaloby předmětem tohoto řízení. Ze znaleckého posudku vypracovaného 17.7.2018 pod č. [hodnota] znalcem [tituly před jménem] [adresa] vyplývá stanovení ceny pozemků, o jejíž hodnotu se zvyšuje základní kapitál žalovaného, když se jedná o cenu 45,86 Kč/m2 v případě předmětných pozemků.

5. Pokud se jedná o stavby, ohledně nichž žalobce tvrdí, že se nachází na pozemcích parc. č. [Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno], konstatoval soud potvrzení [právnická osoba] v [Anonymizováno], stavebního úřadu ze dne 14.1.2014, č.j. [Anonymizováno], kterým uvedený stavební úřad potvrzuje, že na pozemku parc. č. [Anonymizováno] je umístěna stavba „silážní žlab“, na pozemku parc. č. [Anonymizováno] je umístěna stavba „jímka na silážní šťávy“, když pro obě stavby bylo vydáno kolaudační rozhodnutí dne 17.11.1983 pod č.j. [Anonymizováno] tehdejším odborem výstavby a územního plánování ONV [adresa]. Z výkazu výměr z 20.6.2003 vyplývá, že pozemek parc.č. [Anonymizováno] byl dříve veden jako pozemek st.p.č. [hodnota], pozemek parc.č. [Anonymizováno] byl dříve veden jako pozemek st.p.č. [hodnota], z potvrzení o nabytí vlastnictví ve veřejné dobrovolné dražbě podle zákona č. 26/2000 Sb., vystaveného dne 18.4.2004 pod č.j. [Anonymizováno] dražebníkem [Anonymizováno] vyplývá, že žalobce se stal vlastníkem stavby silážního žlabu na pozemku st.p.č. [hodnota] včetně přilehlé jímky na silážní šťávy; ve vztahu k žádosti předchozího vlastníka ZD [adresa] ze dne 26.5.2003, adresované ohledně výmazu staveb z katastru nemovitostí Katastrálnímu úřadu v Pelhřimově , je z uvedeného potvrzení zřejmé, že se jedná o jímku na pozemku st.p.č. [hodnota], tedy jedná se o stavby na nynějších pozemcích parc.č. [Anonymizováno] a parc.č. [Anonymizováno]. Stejným potvrzením je dokladováno i vlastnické právo ke stavbě na pozemku st.p.č. [Anonymizováno], tato stavba je stejně jako stavba na pozemku parc.č. [Anonymizováno] vedena v katastru nemovitostí. Stavba na pozemku st.p.č. [Anonymizováno] je vedena v katastru nemovitostí přímo na LV č. [hodnota] jako vlastnictví žalobce.

6. Dále soud konstatoval písemnou korespondenci účastníků týkající se uplatnění předkupního práva žalobcem vůči žalovanému dopisem ze dne 22.5.2019, předchozí písemnou reakci jednatele žalovaného ze dne 13.5.2019, v níž sděluje žalobci, že sjedná nápravu, vyslechl jednatele 5 5 C 133/2019 žalovaného a v rámci jeho výslechu nezjistil jiné skutečnosti než z jeho písemného vyjádření s tím, že sjednáním nápravy nemínil převod pozemků z žalovaného na žalobce.

7. Na základě takto provedeného dokazování zdejší soud ve věci rozhodl nejprve rozsudkem ze dne 16.9.2019, čj. 5 C 133/2019-103, kterým žalobu zamítl, když konstatoval, že [tituly před jménem] [jméno FO] jako jediný jednatel a společník žalovaného shora uvedeným rozhodnutím formou notářského zápisu, vloženým do katastru nemovitostí, navýšil základní kapitál žalovaného nepeněžitým vkladem, který tvořil soubor v notářském zápisu uvedených věcí, mimo jiné i v žalobě uvedených pozemků, které byly v jeho výlučném vlastnictví, konstatoval, že se jednalo o vklad realizovaný mezi osobami blízkými a, že nelze ve smyslu § 1124 odst. 1 o.z. a § 3056 odst. 1 o.z. předkupní právo vlastníkem staveb realizovat. Uvedený rozsudek zdejšího soudu byl ohledně tohoto předmětu řízení, tedy nahrazení projevu vůle týkajícího se uvedených tří pozemků potvrzen (ohledně čtvrtého v žalobě původně uvedeného pozemku st.p.č. [hodnota] byl nesprávný procesní postup zastavením řízení ohledně něho napraven v dalším průběhu řízení po rozhodnutí dovolacího soudu připuštěním změny žaloby), rozsudkem odvolacího soudu z 23.1.2020, čj. 15 Co 387/2019-165.

8. K dovolání žalobce byly oba shora uvedené rozsudky zrušeny rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 14.10.2020, čj. 22 Cdo 1503/2020-210. V odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že rozhodnutí nalézacích soudů je založeno na řešení otázky, zda převod vlastnického práva k pozemkům na osoby blízké vylučuje předkupní právo vlastníka stavby založené § 3056 odst. 1 o.z., uvedl, jakým způsobem docházelo k legislativnímu vývoji § 1124 o.z.. Dle názoru dovolacího soudu z § 1124 odst. 1, 2 o.z. ve znění před novelou provedenou zákonem č. 460/2016 Sb., je zřejmé, že dovětek „to platí i v jiných případech zákonného předkupního práva“, se přímo váže k 2. odstavci, podle něhož předkupní právo mají spoluvlastníci i v případě, že některý ze spoluvlastníků převádí podíl bezúplatně; tehdy mají spoluvlastníci právo podíl vykoupit za obvyklou cenu a z tohoto je nepochybné, že pro jiná zákonná předkupní práva se použije pouze pravidlo o bezúplatnosti, které je obsaženo v 2. odstavci, ale již nikoli pravidlo o převodu blízkým osobám, které je obsaženo v 1. odstavci uvedeného ustanovení. Podle názoru dovolacího soudu ani novelizace provedená zákonem č. 460/2016 Sb. neopodstatňuje závěr, že by předkupní právo v režimu § 3056 odst. 1 o.z. mělo být vyloučeno převodem pozemku (či stavby) na osoby blízké, v případě, že po novele o.z. provedené uvedeným zákonem by platilo východisko, že úprava § 1124 o.z. stále dopadá i na jiné případy zákonného předkupního práva, než jenom předkupní právo podílových spoluvlastníků, jak uvažoval odvolací soud, šlo by opětovně o dosah pouze na bezúplatné převody a nikoli na omezení předkupního práva v případě převodu na osobu blízkou. Dovolací soud v rámci odůvodnění svého rozsudku konstatoval účel předkupního práva dle § 3056 o.z. v rámci dosažení vlastnické jednoty a spojení stavby s pozemkem formou naplnění tzv. superficiální zásady, účel předkupního práva obsažený v § 1124 o.z. směřující ke scelování vlastnictví a tím snižování sporů o správu společné věci a jednak poskytnutím nástroje k zabránění nabytí spoluvlastnického podílu osobou, která doposud ve spoluvlastnickém sporu nevystupovala a u níž nelze vyloučit zvýšené riziko vzniku sporů s dosavadními spoluvlastníky, má tak jít o preventivní nástroj před vznikem sporů. Takový preventivní účel u předkupního práva dle § 3056 odst. 1 o.z. dán není, na místě není dáno prostřednictvím analogie rozšiřování pravidla obsaženého v § 1124 odst. 1 o.z., výjimka pro převod blízkým osobám má prostor pouze tam, kde je konstruována právě jako výjimka z pravidla, jehož primárním účelem je zabránění vstupu do právního vztahu třetím osobám a takový předpoklad u předkupního práva podle § 3056 odst. 1 o.z. schází. Platí proto, že předkupní právo podle § 3056 odst. 1 o.z. není vyloučeno jen samotnou skutečností, že dochází k převodu pozemku nebo stavby na osoby převodci blízké.

9. Žalovaný v rámci následujícího průběhu řízení před zdejším soudem poukázal na to, že je nutno posoudit právní povahu silážního žlabu a silážní jímky nacházejících se na pozemcích parc.č 6 5 C 133/2019 [Anonymizováno] a parc.č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa], když podle jeho názoru se nejedná s ohledem na jejich hospodářský účel, způsob provedení a nemožnost vymezení kde končí pozemek a kde začíná stavba o samostatné stavby, v případě stavby bez čp./č.e. na pozemku parc.č.st. [Anonymizováno], že tato stavba stojí na třech pozemcích, tedy i na pozemcích parc.č.st. [Anonymizováno] a parc.č.st. [Anonymizováno] tyto další dva pozemky se nachází ve vlastnictví jiných osob, stavba zaujímá téměř celý prostor jednotlivých pozemků, všechny části budovy mají stejný hospodářský význam sloužící k ustájení hospodářských zvířat, menší část stavby je na pozemku žalobce a je tedy nutno vyjít z § 3059 o.z., dle něhož je-li stavba zřízena na několika pozemcích, použijí se § 3056 až 3058 jen ve vztahu k pozemku, na němž je převážná část stavby a stane-li se stavba součástí tohoto pozemku, použije se ve vztahu k pozemkům, na něž části stavby přesahují, ustanovení o přestavku. Podle názoru žalovaného se převážná část stavby nenachází ani na jednom z pozemků a žalobci tak nenáleží ve vztahu k tomuto pozemku předkupní právo dle § 3056 odst. 1 o.z.. Při jednání soudu dále žalovaný namítl, že podle jeho názoru objekty na pozemcích parc.č. [Anonymizováno] a parc.č. [Anonymizováno] tvoří součást pozemků, žalovaný se domnívá, že je jejich vlastníkem, sice tyto objekty neužívá, ale snaží se nyní dohodnout s žalobcem ohledně tohoto užívání.

10. Zdejší soud ve věci následně rozhodl rozsudkem ze dne 29.4.2021, č.j. 5 C 133/2019-271. V něm konstatoval prokázané skutečnosti, stejně jako v rozsudku předchozím, ohledně vlastnických práv, navýšení základního kapitálu žalovaného nepeněžitým vkladem, existence staveb na předmětných pozemcích, v případě stavby bez čp/če soud konstatoval, že se nachází na třech na sebe polohou navazujících pozemcích, na pozemku žalovaného parc.č.st. [Anonymizováno][Anonymizováno]3 se ze stavby nachází evidentně více jak její polovina, zbývající část stavby se nachází na pozemcích parc.č.st. [Anonymizováno] ve vlastnictví samotného žalobce a parc.č.st. [Anonymizováno][Anonymizováno] v podílovém spoluvlastnictví tří dalších fyzických osob. Zdejší soud opětovně jako ve svém předchozím rozhodnutí konstatoval, že existenci předkupního práva dle § 3056 odst. 1 o.z. jako práva zákonného, že s ohledem na právní názor dovolacího soudu není zapotřebí posuzovat okolnosti týkající se převodu z hlediska toho, zda se jednalo o převod mezi osobami blízkými dle § 22 o.z., protože převod mezi osobami blízkými nezpůsobuje vyloučení předkupního práva, konstatoval, že použití § 3056 o.z. není ve smyslu § 3059 o.z. vyloučeno v případě pozemku parc.č.st. [Anonymizováno] a pokud bylo předkupní právo porušeno, má žalobce právo ve smyslu § 1124 odst. 1 o.z., § 2140 o.z. a § 2143 o.z. na uzavření smlouvy s žalovaným ohledně prodeje předmětných pozemků za týchž podmínek jaké existovaly při realizovaném převodu.

11. Uvedený rozsudek zdejšího soudu byl potvrzen rozsudkem odvolacího soudu ze dne 16.9.2021, č.j. 15 Co 186/2021-330. V něm přisvědčil žalovanému, že poměr plochy částí pozemků zastavěných stavbou bez čp./č.e., tedy že více než polovina stavby se nachází na pozemku parc.č.st. [Anonymizováno] ve vlastnictví žalovaného, nemůže být jediné kritériem, že by mělo být přihlíženo i k objektivnímu účelu stavby a hospodářskému významu jejích jednotlivých částí, konstatoval však, že v tomto konkrétním případě z hlediska hospodářského využití, což připouští i žalovaný, jsou pro stavbu všechny tři pozemky stejně významné. Považoval za správné i přihlédnutí ze strany soudu prvého stupně ke skutečnosti, že jeden ze tří pozemků, na němž se stavba nachází, je ve vlastnictví žalobce a že „přičlenění“ pozemku žalovaného k tomuto pozemku žalobce bude dalším krokem k naplnění účelu předkupního práva, tj. sjednocení vlastnictví stavby a pozemku, na němž je postavena. Ve vztahu k námitce žalovaného, že silážní jímka a silážní žlab nejsou samostatnými stavbami v právním smyslu, odvolací soud konstatoval, že i zde je nutno na tuto otázku pohlížet podle konkrétních okolností případu, konstatoval, že není pochyb o tom, že silážní žlab i silážní jímka byly zbudovány na základě řádného stavebního povolení a že byly zkolaudovány, že s nimi následně bylo nakládáno jako se samostatnými předměty práv a povinností, navíc z počínání žalovaného a jeho právního předchůdce před zahájením tohoto řízení a i z počátku jeho průběhu vyplývá, že žádný z nich nepochyboval o rozdílném vlastnictví stavby a pozemku. Ve vztahu k tomu, kde končí pozemek a kde začíná stavba je dle názoru 7 5 C 133/2019 odvolacího soudu z katastrální mapy zřejmé, že pozemky byly zaměřeny právě podle půdorysu staveb. Obě stavby tedy odvolací soud považuje za stavby samostatné, žalobci náleží předkupní právo dle § 3056 o.z. k pozemkům parc.č. [Anonymizováno] a parc.č. [Anonymizováno], že toto předkupní právo bylo vložením pozemků do základního kapitálu žalovaného bez předchozí nabídky žalobci porušeno není pochyb.

12. K podanému dovolání proti shora uvedenému rozsudku odvolacího soudu ze strany žalovaného byl rozsudkem Nejvyššího soudu České republiky ze dne 31.3.2022, č.j. 22 Cdo 3282/2021-360, jak rozsudek odvolacího soudu, tak rozsudek soudu prvého stupně zrušen a věc byla vrácena zdejšímu soudu k dalšímu řízení. V rámci svého rozhodnutí dovolací soud řešil otázky týkající se výkladu termínu „převážná část stavby“ v rámci aplikace § 3059 o.z., právní povahy silážního žlabu a silážní jímky z hlediska toho, zda se jedná o samostatné věci. V rámci pojmu „převážná část stavby“ konstatoval, že převážnost stavby by měla být posuzována ve vztahu k celku stavby a nikoliv ve vztahu k dalším částem stavby na jiných pozemcích, měla by být posuzována s přihlédnutím k individuálním okolnostem případu, neboť stavba představuje trojrozměrný objekt a mělo by být přihlíženo k výškové členitosti, členění stavby, specifické povaze a účelu stavby a pokud byl učiněn odvolacím soudem pouze závěr o převážné části pozemku s přihlédnutím k hledisku „správnému“ zastavěnosti, nejedná se o závěr týkající se převážné části stavby na určitém pozemku správný, neboť nebylo přihlíženo k tomu, zda se jedná o stavbu s atypickým, např. výškovým a prostorovým členěním, stavbu se specifickými znaky. Ve vztahu k právní povaze objektů silážního žlabu a silážní jímky dovolací soud s odkazem na jím uváděná rozhodnutí Nejvyššího soudu a Ústavního soudu, skutečnost, že nynější občanský zákoník pojem stavby nijak nevymezuje, konstatoval, že je nutno při formulaci obecných typických znaků stavby v občanskoprávním smyslu zdůraznit, že se jedná o výsledek stavební činnosti člověka, že má materiální povahu, že stavba je vymezená vůči okolnímu pozemku, že má samostatnou hospodářskou funkci (účel) a že se vyznačuje kompaktností materiálu, přičemž některé z těchto znaků mohou být v konkrétním případě zastoupeny ve větší míře na úkor jiných. Konstatoval, že v konkrétním rozhodnutí z roku 2003 byl silážní žlab posouzen jako součást pozemku, naopak v rozhodnutí z roku 2012 byl posouzen jako věc samostatná v právním slova smyslu, řešení této otázky je tedy vždy v zásadě na úvaze soudu a musí vycházet z individuálních okolností. Při posuzování, zda se jedná o samostatné stavby, se nelze obejít bez posouzení stavebně-technického provedení stavby, které umožňuje posoudit to, jakým způsobem je stavba vybudována (z jakých materiálů, jakými stavebními postupy, zda jde o pouhé vrstvení materiálů či zde působí nějaký technologický pojící prvek apod.) a zda a jak je spojena se zemí pevným základem, případně zda je patrné kde končí stavba a začíná pozemek apod.. Potřebná (odborná) skutková zjištění však odvolací soud ani soud prvého stupně neučinil, konstatování, že pozemky byly zaměřeny podle půdorysu staveb nevypovídá nic o stavebně-technickém provedení, vyjadřuje pouze promítnutí vizuální podoby staveb z kolmého horního pohledu směrem k pozemkům, že silážní žlab byl předmětem dražby ještě neznamená, že jde skutečně o nemovitou věc.

13. V následném průběhu řízení došlo mezi účastníky za přerušení řízení dle § 110 o.s.ř. k mimosoudnímu jednání za účelem pokusu o smírné řešení sporu, takovéto jednání mezi účastníky však bylo bezúspěšné. Soud doplnil dokazování, když provedl ohledání pozemků parc.č. [Anonymizováno], parc.č. [Anonymizováno], konstatoval na místě charakter silážní jímky a silážního žlabu, provedl i ohledání stavby bez čp./č.e. stojící na pozemcích parc.č.st. [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno], vyžádal si od [právnická osoba] v [Anonymizováno] stavební dokumentaci týkající se uvedených staveb. Provádět další dokazování nepovažoval soud za nutné.

14. Na základě shora uvedeného tedy soud stejně jako ve svých předchozích ve věci vyhlášených rozsudcích konstatuje, že ve smyslu § 3056 odst. 1 o.z. vlastník pozemku, na němž je zřízena stavba, která není podle dosavadních právních předpisů součástí pozemku a nestala se součástí 8 5 C 133/2019 pozemku ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, má ke stavbě předkupní právo a vlastník stavby má předkupní právo k pozemku, konstatuje, že má za prokázané, že [tituly před jménem] [jméno FO] jako jediný jednatel a společník žalovaného shora uvedeným rozhodnutím formou notářského zápisu, vloženým do katastru nemovitostí, navýšil základní kapitál žalovaného nepeněžitým vkladem, který tvořil soubor v notářském zápisu uvedených věcí, které byly v jeho výlučném vlastnictví, mimo jiné pozemků parc.č. [Anonymizováno], parc.č. [Anonymizováno] a st.p.č. [Anonymizováno]. Současně má soud za prokázané, že se na těchto pozemcích nachází objekty mající charakter samostatných staveb. Z listin konstatovaných v 5. odstavci odůvodnění tohoto rozsudku vyplývá, že předmětné objekty byly v rámci předmětných potvrzení jako stavby posuzovány, nachází se na předmětných pozemcích, byly zkolaudovány, bylo doloženo vlastnické právo žalobce k nim.

15. Stavba bez čp./če. se s ohledem na mapu katastru nemovitostí se nachází na třech pozemcích, které na sebe polohou navazují, tedy na pozemku žalovaného parc.č.st. [Anonymizováno], na pozemku žalobce parc.č.st. [Anonymizováno] a na pozemku v podílovém spoluvlastnictví tří dalších fyzických osob parc.,č.st.[Anonymizováno]. Žalovaný dle názoru soudu s ohledem na jím vyjádřená stanoviska v případě pozemku parc.č.st. [Anonymizováno] nepopírá, že na tomto pozemku a dvou pozemcích navazujících se objekt mající charakter samostatné stavby nachází. Ze stavební dokumentace vyplývá, že se jedná o objekt postavený na základě stavebního povolení vydaného tehdejším Odborem výstavby a územního plánování Okresního národního výboru v Pelhřimově z 15.8.1978, č.j. [Anonymizováno], jako stavba výkrmny skotu pro 512 ks, jejíž užívání bylo povoleno kolaudačním rozhodnutím téhož orgánu z 6.5.1981, č.j. [Anonymizováno]. Z technického popisu v rámci odevzdání a převzetí dokončené stavby vyplývá, že se jedná o volnou stáj s průjezdním krmným stolem, krmištěm a lehárnou na hluboké podestýlce sloužící pro ustájení 502 ks býků o rozměru 24,3 m x 75,67 m, v čele objektu je hala rozšířena o vážní místnost a sociální zařízení. Obvodové zdivo je cihelné, krytinu střechy tvoří vlnitý eternit. Charakter stavby byl soudem konstatován i na místě samém, bylo konstatováno, že se v současné době jedná o odchovnu mladého dobytka, kde je dobytek umístěn celoročně. Část stavby nacházející se na pozemku parc.č.st. [Anonymizováno] tvořena nejprve rampou na vyhrnování hnoje, zděnou zastřešenou částí, z níž se vraty vstupuje do samotné odchovny dobytka. Porovnáním s katastrálními údaji se jedná o zastavěnou plochu uvedeného pozemku 1 202 m2. Na místě bylo konstatováno, že za tímto přístřeškem se nacházející část stavby na všech třech shora uvedených pozemcích, slouží ke stejnému účelu, v této části stavby je po obou stranách ustájen dobytek, uprostřed se nachází betonová průchozí a pojezdová plocha, pouze na pozemku parc.č.st. [Anonymizováno] je oproti jiným částem stavby její část tvořena i sociálním zařízením a kanceláří pro pracovníky a rampou k vyvádění dobytka na váhu, která dle sdělení zástupce žalobce již fakticky není využívána. Na pozemku parc.č.st se jedná o zastavěnou část 133 m2, na pozemku parc.č.st.[Anonymizováno] o zastavěnou část 1021 m2. Z projektové dokumentace i prohlídky stavby na místě samém vyplývá, že samotná odchovna má v rámci výškového profilu po celém průběhu stavby stejný charakter, stejná je i šíře této stavby, vyjma na pozemku parc.č.st. [Anonymizováno] se nacházejícího rozšíření tvořícího sociální zařízení a kancelář a z druhé strany uvedené rampy k váze. Celá stavba je zařízením sloužícímu k jednomu účelu, tedy odchovu dobytka a není nijak stavebně „rozdělena“ dle jednotlivých tří pozemků, tvoří jeden stavební a funkční celek a lze konstatovat, že kromě otevřené části na části pozemku parc.č. st. [Anonymizováno] a rozšíření na pozemku parc.č.st. [Anonymizováno] o sociální zařízení má stavba stejný charakter ohledně způsobu provozu či rozměrů. Je zřejmé, že dle katastrálních údajů se z celkové zastavěné plochy stavbou 2 356 m2 nachází nadpoloviční většina 1 202 m2 nachází na pozemku parc.č. [Anonymizováno] a s ohledem na účel a charakter provozu stavby lze i laicky na základě stavební dokumentace a prohlídky stavby konstatovat, že pro celkový provoz stavby jako odchovny dobytka je její část na tomto pozemku parc.č.st. [Anonymizováno] nejdůležitější, protože touto částí stavby, v níž je ustájen dobytek, stejně jako v jejích částech na zbývajících dvou pozemcích, je zabudovaným zařízením přes rampu odstraňován a vyvážen hnůj a dle názoru soudu s přihlédnutím k hledisku výměry pozemků a 9 5 C 133/2019 tedy zastavěné plochy, charakteru stavby ohledně jejích rozměrů, funkčnosti jejích částí na jednotlivých pozemcích ve vztahu k celku, je nutno konstatovat, že převážná část stavby se nachází na pozemku parc.č.st. [Anonymizováno], když na rozdíl od částí stavby nacházející se na pozemcích parc.č.st. [Anonymizováno] a [Anonymizováno] je její část na pozemku parc.č.st. [Anonymizováno] uzpůsobena k provozu v tom směru, aby provozem její části – rampa na vyhrnování hnoje, mohly být provozovány právě i části stavby na zbývajících dvou pozemcích, kde se jedno pouze o samotné ustájení.

16. Ohledně objektů na pozemcích parc.č. st. [Anonymizováno] a [Anonymizováno] vyplývá z mapy katastru nemovitostí s ohledem na charakter zákresu těchto pozemků, že stavby po zaměření kopírují půdorysem plochu pozemků, oba pozemky vznikly oddělením z původních pozemků právě na základě zákresu staveb (na mapě pravidelné obdélníky). Lze tedy za této situace v terénu i z ohledem na ortofoto mapu katastru nemovitostí polohu objektů na těchto pozemcích konstatovat a bylo možno provést na místě polohy ohledání.

17. Ze stavební dokumentace soud zjistil, že objekt silážního žlabu byl postaven na základě stavebního povolení vydaného týmž orgánem jako v případě výkrmny skotu ze dne 12.11.1981, č.j. [Anonymizováno][Anonymizováno] (tehdy na pozemku parc.č. [Anonymizováno]), ohledně něhož bylo vydáno kolaudační rozhodnutí týmž orgánem ze 17.11.1983, č.j. [Anonymizováno], s tím, že součástí stavby žlabu je i jímka a zpevněné plochy. Z technické zprávy vyplývá, že se jedná o silážní žlab o objemu 2 000 m3, k němuž je zajištěn příjezd vnitropodnikovou komunikací tehdejšího Jednotného zemědělského družstva [adresa], z něhož přebytečné silážní šťávy jsou svedeny krytou strouhou do sběrné šachty a dále kameninovým potrubím do nepropustné jímky o objemu 100 m3, která je bez přepadu a je navržena na vyvážení. Silážní žlab byl navržen jako montovaný objekt, kde na obou koncích jsou vjezdové rampy o příslušné délce a sklonu, obvodové stěny jsou tvořeny zesílenými železobetonovými panely osazenými do kalichu a zalitými betonem, spáry mezi panely jsou vyplněny maltou a utěsněny konopným asfaltovým provazcem, panely jsou zpevněny železobetonovým obvodovým věncem. Obě vjezdové rampy do délky 8 m jsou provedeny ze železobetonu, ve zbývající délce z prostého betonu s vyztužením svařovanou sítí, monolitické dno kalichu po osazení panelů bylo po celé délce betonováno na vrstvu podkladního betonu. Odkanalizování je řešeno sběrným žlábkem zaústěným do šachty u žlabové stěny, šťávy jsou dále vedeny kameninovým potrubím do vybírací jímky. Veškeré části jsou zakresleny v rámci projektové dokumentace, z ní mimo jiné vyplývá, že samotné dno silážního žlabu tvoří na 15 až 35 cm štěrku položených 10 cm podkladního betonu, na něj položené 20 cm železobetonové konstrukce dna natřené nátěrem, po celé délce dnu a na něj z obou stran navazujících ramp, je žlab tvořen betonovým podkladem. Z detailů zakotvení stěn žlabu vyplývá, že jednotlivé silážní panely byly zapuštěny, resp. zality betonem a shora zajištěny ještě uvedeným věncem. Na místě samém soud objekt tohoto silážního žlabu konstatoval. Opět dle názoru soudu lze na základě stavební dokumentace a prohlídky silážního žlabu i laicky konstatovat, že objekt silážního žlabu je nemovitou věcí, jedná se samostatnou stavbu , která svým shora popsaným stavebně technickým provedením je spojena se zemí pevným základem. I když se jedná o montovaný objekt, nejedná se o objekt, který by byl pouze nějakým způsobem na zem položen, smontován a který by bylo možno opět jednoduchým způsobem rozmontovat a ze země odstranit. Ze stavebně technického popisu stavby vyplývá, že se jedná o žlab který je do vyhloubené země v rámci na sebe navazujících smontovaných betonových dílů položen do betonového dna, díly jsou zality betonem jak v zemi, tak v rámci železobetonového věnce. Pouhý pojem montovaný objekt ještě neznamená, že se nejedná o objekt spojený se zemí trvalým pevným základem, v tomto případě z dokumentace vyplývá, že objekt jako takový byl spojen předem vyrobenými betonovými díly, které kromě spojení mezi sebou byly spojeny se zemí shora uvedeným postupem zalitím betonem v rámci vybudování betonového dna, zalitím jednotlivých panelů betonem, spojením železobetonovým věncem. Stavba žlabu je, jak na místě bylo konstatováno, zcela funkční, je provozována k účelu, k němuž byla postavena, stavba žlabu je zcela zřetelně vůči svému okolí 10 5 C 133/2019 vymezená, navazuje na komunikace z obou stran, které byly vybudovány dle dokumentace v souvislosti s její stavbou. Co do délky, šířky a hloubky je stavba zcela zřetelně viditelná, okolím vnímatelná, v rámci žlabu jsou zcela zřetelné její jednotlivé „části“ ve formě dna, bočních stěn, betonových nájezdových ploch a i v tomto případě v katastru nemovitostí dostupná ortofoto mapa dokresluje, že silážní žlab zaujímá plochou pozemek parc.č[Anonymizováno], nachází se v bezprostřední blízkosti objektu shora uvedené výkrmny skotu, když dle sdělení žalobce slouží k jeho provozu.

18. Pokud se jedná o silážní jímku na pozemku parc,č, [Anonymizováno], vyplývá ze shora uvedené stavební dokumentace, že byla vybudována společně se silážním žlabem jako jeho součást, nachází se v jeho bezprostřední blízkosti, jsou do ní svedeny přebytečné silážní šťávy, jímka se nachází pod povrchem pozemku parc.č. [Anonymizováno], povrch tohoto pozemku je zatravněn s nálet břízy a různých keřů, viditelná je pouze část, konkrétně železné víko vstupní šachty do jímky a dále otvor pro umístění savice k vysání obsahu. Z projektové dokumentace vyplývá, že se jedná v případě této jímky o objekt z betonového zdiva o šíři 50 cm prokládaného kamenem, jehož podlahu tvoří dlažba z plochého kamene zalitá cementovou maltou, stavba je tvořena třemi propojenými komorami, strop tvoří na betonové stěny položené stropní desky, na nichž se nachází 13 cm vrstva betonové mazaniny, uvnitř jedné komory jsou ke vstupní šachtě s víkem umístěny ve stěně stoupací železa. Podle názoru soudu je tedy i v případě této jímky s ohledem na její stavebně technický charakter zřejmé, že se jedná o stavbu spojenou se zemí pevným základem, tvořící z hlediska funkčnosti součást silážního žlabu, obě stavby jsou propojeny pod zemí vedoucím kameninovým potrubím. I když se stavba nachází pod povrchem země, je z hlediska stavebního provedení zřetelně co do rozměrů vybudovanou stavbou spojenou, s ohledem na charakter betonové dna, betonového zdiva, stropních desek zalitých betonem, se zemí pevným základem, jedná se stavbu s daným účelem, funkčně propojenou se stavbou hlavní, tedy se silážním žlabem. Samozřejmě že za situace takového stavebního provedení pod povrchem země není možné v terénu rozměry stavby, její konec a začátek vizuálně konstatovat, ale umístění je zřejmé ze stavební dokumentace, na povrchu je alespoň ohraničení co do plochy patrné u ve formě zábradlí, které pravděpodobně má účel zejména zabránění vstupu na plochu.

19. Zdejší soud opětovně jako ve svých předchozím rozhodnutí konstatuje, že ustanovení § 3056 odst. 1 o.z. stanoví existenci předkupního práva jako práva zákonného, ovšem nijak blíže neuvádí, na základě jakých pravidel má být realizováno a ani neodkazuje na jiné ustanovení o.z., vychází ve smyslu § 10 odst. 1 o.z. a s ohledem na smysl § 3056 odst. 1 o.z. z hlediska existence předkupního práva, kterým je budoucí docílení vlastnického práva jedné osoby k pozemku a stavbě na něm stojící, tedy docílení, aby se stavba stala součástí pozemku, z ustanovení § 1124 odst. 1 o.z., týkajícího se převodu spoluvlastnického podílu na nemovité věci, konstatuje, že se jednalo v případě nepeněžitého vkladu pozemků do základního kapitálu žalovaného o úplatný převod, protože se zvýšil základní kapitál společnosti a jediný společník tím získal určitou protihodnotu ve formě zvýšení jeho základního podílu, s ohledem na právní názor dovolacího soudu není zapotřebí posuzovat okolnosti týkající se převodu z hlediska toho, zda se jednalo o převod mezi osobami blízkými dle § 22 o.z., protože převod mezi osobami blízkými nezpůsobuje vyloučení předkupního práva. Že se na předmětných pozemcích nachází samostatné, zcela konkretizovatelné, stavebně technickým provedením se zemí pevným základem spojené stavby ve vlastnictví žalobce soud konstatoval v předchozích odstavcích 15, 17, 18 tohoto odůvodnění. Závěry o samostatnosti staveb, jejich spojení se zemí pevným základem lze dle názoru soudu učinit na základě stavební dokumentace a vizuálního ohledání, není nutno přistupovat v tomto směru k vypracování znaleckého posudku, jak navrhoval žalovaný, stejně tak soud nepovažoval za nutné doplňovat dokazování ohledně konstatování dalších listin navržených v závěru řízení žalovaným ve formě havarijního plánu žlabu, korespondence mezi účastníky, listin týkajících se výpovědi z nájmu a vyjádření katastrálního úřadu z roku 2015, když takové důkazy nejsou dle 11 5 C 133/2019 názoru soudu pro posouzení věci důležité, navíc jejich navržení po několikaletém řízení odporuje koncentračnímu ustanovení § 118b odst. 1 o.s.ř.. Použití ustanovení § 3056 o.z. není dle názoru soudu ve smyslu § 3059 o.z. vyloučeno v případě pozemku parc.č.st. 142/3, stavba sice stojí na třech pozemcích, na předmětném pozemku se nachází převážná část stavby, charakter této převážné části je dán skutečnostmi uvedenými v odstavci 15 odůvodnění, tedy jednak půdorysem, kdy se na uvedeném pozemku nachází více polovina plochy stavby, dále tím, že pro celkový provoz stavby jako odchovny dobytka je, na rozdíl od částí stavby nacházející se na pozemcích parc.č.st. [Anonymizováno] a [Anonymizováno], její část na pozemku parc.č.st. [Anonymizováno] uzpůsobena k provozu v tom směru, aby provozem její části – rampa na vyhrnování hnoje, mohly být provozovány právě i části stavby na zbývajících dvou pozemcích, kde se jedná pouze o samotné ustájení. Navíc je nutno dle názoru soudu přihlédnout k tomu, že žalobce je vlastníkem pozemku parc.č.st. [Anonymizováno] o výměře 133 m2, na němž se předmětná stavba též nachází, tedy že jeho nárok ve smyslu § 3056 odst. 1 o.z. směřuje k budoucí docílení vlastnického práva jedné osoby k pozemku a stavbě na něm stojící, tedy docílení, aby se stavba stala součástí pozemku. Že předkupní právo žalobce bylo porušeno, tedy že [tituly před jménem] [jméno FO] nebyly předmětném pozemky, na nichž se stavby ve vlastnictví žalovaného nachází, nabídnuty nejprve ke koupi žalobci, žalovaný, resp. jeho společník nijak nepopírá a pokud za takové situace byly předmětem shora uvedeného převodu ve formě nepeněžitého vkladu do základního majetku žalovaného, má žalobce právo ve smyslu § 1124 odst. 1 o.z., § 2140 o.z. a § 2143 o.z. na uzavření smlouvy s žalovaným ohledně prodeje předmětných pozemků za týchž podmínek jaké existovaly při realizovaném převodu, v tomto případě ohledně ceny jako v případě vkladu pozemků do majetku žalovaného, při němž v rámci jeho ocenění bylo vycházeno ze znaleckého posudku znalce [tituly před jménem] [adresa] ze dne 17.7.2018, č. [hodnota], ceny 45,86 Kč/m2, tedy s ohledem na výměru předmětných tří pozemků ceny 120 382,50 Kč, žalobce tuto cenu ve prospěch žalovaného zaokrouhluje na 120 384 Kč. Za této situace tedy soud žalobě vyhověl.

20. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 3 o.s.ř., podle něhož i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části. V tomto případě byl žalobce z výrazné části ve věci úspěšný, pokud bylo požadováno nahrazení projevu vůle žalovaného ohledně uzavření kupní smlouvy, lze konstatovat, že neúspěch žalobce v souvislosti s připuštěnou změnou žaloby a tím omezením rozsahu pozemků a kupní ceny lze vyjádřit s ohledem na skutečnost, že odměna je vypočítávána z hodnoty pozemků ve vztahu ke kupní ceně částkou 413 Kč, jeho úspěch částkou 120 384 Kč, navíc takový neúspěch v nepatrné části řízení nemá ani vliv na výši odměny za úkon. Soud tedy žalobci přiznává plnou náhradu nákladů řízení. Jedná se v rámci prvého prvoinstančního řízení o soudní poplatek z žaloby 2 000 Kč, odměnu za 5 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby, vyjádření k vyjádření žalovaného, účast při jednání soudu dne 9.9.2019) po 5 940 Kč dle § 8 odst. 1 a § 7 odst. 1 vyhlášky č. 177/1999 Sb., ve znění předpisů pozdějších (dále pouze advokátní tarif), 5 paušálů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, náhradu za promeškaný čas v souvislosti s jízdou k jednání soudu dne 9.9.2019 v rozsahu celkem 6 půlhodin po 100 Kč dle § 14 odst. 3 advokátního tarifu, náhradu jízdného při ujetí celkem 198 km osobním automobilem o průměrné spotřebě 5,7 l benzínu natural 95/100 km, která dle vyhlášky č. 333/2018 Sb. při sazbě 4,10 Kč/km a ceně benzínu 33,10 Kč/l činí 1 185,40 Kč. V rámci prvého odvolacího řízení se jedná o soudní poplatek z odvolání 2 000 Kč, odměnu za 3 úkony právní služby (sepis odvolání, vyjádření k vyjádření žalovaného, účast při jednání soudu dne 14.1.2020) po 5 940 Kč, tři paušály po 300 Kč, náhradu za promeškaný čas v souvislosti s jízdou k jednání soudu dne 14.1.2020 v rozsahu celkem 4 půlhodin po 100 Kč, náhradu jízdného při ujetí celkem 156 km týmž osobním automobilem, která dle vyhlášky č. 358/2019 Sb. při sazbě 4,20 Kč/km a ceně benzínu 33 Kč/l činí 939,70 Kč. V rámci prvého dovolacího řízení se jedná o soudní poplatek z dovolání 14 000 Kč, odměnu za 12 5 C 133/2019 1 úkon právní služby (sepis dovolání) po 5 940 Kč, 1 paušál po 300 Kč. V rámci druhého prvoinstančního řízení se jedná odměnu za 1 úkon právní služby (účast při jednání soudu dne 29.4.2021) po 5 940 Kč, 1 paušál po 300 Kč, náhradu za promeškaný čas v souvislosti s jízdou k jednání soudu dne 29.4.2021 v rozsahu celkem 6 půlhodin po 100 Kč, náhradu jízdného při ujetí celkem 198 km týmž osobním automobilem, která dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při sazbě 4,40 Kč/km a ceně benzínu 27,80 Kč/l činí 1 185 Kč. V rámci druhého odvolacího řízení se jedná o odměnu za 2 úkony právní služby (vyjádření k odvolání, účast při jednání dne 7.9.2021) po 5 940 Kč, dva paušály po 300 Kč, náhradu za promeškaný čas v souvislosti s jízdou k jednání soudu v rozsahu celkem 4 půlhodin po 100 Kč, náhradu jízdného při ujetí celkem 156 km týmž osobním automobilem, která dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při sazbě 4,40 Kč/km a ceně benzínu 27,80 Kč/l činí 933,60 Kč. V rámci druhého dovolacího řízení se jedná o odměnu za 1 úkon právní služby (vyjádření k dovolání) po 5 940 Kč, 1 paušál po 300 Kč. V rámci třetího prvoinstančního řízení se jedná odměnu za 3 úkony právní služby (písemné vyjádření z 6.2.2024, účast při ohledání pozemků a staveb dne 6.3.2024, účast na jednání soudu dne 20.5.2024) po 5 940 Kč, 3 paušály po 300 Kč, náhradu za promeškaný čas v souvislosti s jízdou k ohledání a k jednání v rozsahu celkem 12[Anonymizováno]půlhodin po 100 Kč, náhradu jízdného, která dle vyhlášky č. 398/2023 Sb. při sazbě 5,60 Kč/km, ceně benzínu 38,20 Kč/l a použití automobilu o průměrné spotřebě 4,9 l benzinu natural 95/100 km, činí při ujetí 160 km k ohledání částku 1 195,50 Kč a při ujetí 198 km k jednání soudu částku 1 479,40 Kč. V rámci toho třetího prvoinstančního jednání soud další žalobcem požadovanou odměnu za návrh na přerušení řízení a návrh na pokračování v řízení nepřiznal, když tato podání jsou pouze procesního charakteru, neobsahují rozbor věci. Ze shora uvedených položek, vyjma soudních poplatků, tedy z částky 109 958,60 Kč se dále jedná o 21% DPH, která činí 123 091,30 Kč. Celkem náklady řízení žalobce činí 151 049,90 Kč a soud uložil žalovanému povinnost je žalobci zaplatit, a to ve smyslu § 149 odst.1 o.s.ř. k rukám jejich právního zástupce.

Poučení