5 C 169/2024 - 246

Rubrum

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudcem Mgr. Štěpánem Hlavičkou ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Anonymizováno]. 3[Anonymizováno] [Anonymizováno] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalované: [Jméno žalované], narozená [Datum narození žalované], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] zastoupená advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] o určení vlastnického práva takto:

Výrok

I. Žaloba na určení, že žalobce je výlučným vlastníkem pozemku p.č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], o výměře [Anonymizováno] m2, vymezeného dle geometrického plánu pro rozdělení pozemku č. [hodnota]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno], vyhotoveného spol. [právnická osoba]., IČ: [IČO], se sídlem [adresa], k.ú. [adresa], obec [adresa], ověřeného oprávněným zeměměřickým inženýrem [tituly před jménem] [jméno FO] dne [datum], č. ověření [Anonymizováno]/[Anonymizováno], a odsouhlaseného Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, KP [adresa], [Anonymizováno]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno]-[Anonymizováno], dne [datum], se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované na náhradu nákladů řízení částku 37 376 Kč.

Odůvodnění

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu se žalobce domáhal určení, že je výlučným vlastníkem pozemku p.č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], o výměře [Anonymizováno] m2, vymezeného dle geometrického plánu pro rozdělení pozemku č. [hodnota]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno], vyhotoveného spol. [právnická osoba]., IČ: [IČO], se sídlem [adresa], k.ú. [adresa], obec [adresa], ověřeného oprávněným zeměměřickým inženýrem [tituly před jménem] [jméno FO] dne [datum], č. ověření [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno], a odsouhlaseného Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, KP [adresa], [Anonymizováno]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno]-[Anonymizováno], dne [datum]. Na odůvodnění uvedl, že předmětnou nemovitost nabyl vydržením. Pozemek vymezený geometrickým plánem jako p.č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] se nachází u hranic mezi pozemky p.č. [hodnota] a p.č. st. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa], přičemž žalovaná je na základě darovací smlouvy ze dne [datum] vlastníkem pozemku p.č. [hodnota] a on (žalobce) je na základě darovací smlouvy ze dne [datum] vlastníkem pozemku p.č. st. [Anonymizováno]. Předchozím vlastníkem obou pozemků byl otec účastníků, který zemřel dne [datum]. Dále žalobce uvedl, že na pozemeku p.č. st. [Anonymizováno] se nachází část příjezdové cesty, která začíná na pozemku p.č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], dále pokračuje přes pozemky žalobce p.č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a p.č. st. [Anonymizováno][Anonymizováno] dále na pozemku p.č. st. [Anonymizováno] (který je ve vlastnictví sestry účastníků řízení, paní [tituly před jménem] [jméno FO]), a jak žalobce zjistil, tak dále se část cesty nachází také na pozemku žalované p.č. [hodnota]. Tato cesta vedoucí dokola se v rodině účastníků (mezi rodiči účastníků, účastníky samotnými i jejich sourozenci) brala vždy jako jeden celek a součást mlýna, tedy dnešního pozemku p.č. st.

32. Hranice pozemků (p.č. [hodnota] a p.č. st. [Anonymizováno]) byla původně vymezena kameny, které byly podél předmětné cesty, a to nalevo při pohledu od příjezdu. Tyto kameny žalovaná užila na stavbu svého domu č.p. [Anonymizováno] a místo kamenů zde matka účastníků řízení, paní [jméno FO], za pomocí žalované vysázela túje, které jsou dnes již vzrostlé, a které byly vysázeny právě proto, aby byla hranice mezi pozemky jednoznačná a aby byly pozemky na své hranici prostorově odděleny. O cestu se pak vždy staral zesnulý otec účastníků řízení s pomocí žalobce a dcery [jméno FO] a jejího manžela. Dále uvedl, že ke sporům s žalovanou ohledně vlastnictví dotčené části pozemku došlo až v posledních dvou letech, dříve žalovaná vůči tomu, že vlastníkem je on (žalobce) nic nenamítala. Pokud jde o znalost stavu věci dle zápisu v katastru nemovitostí, tak tento nebyl žalobci znám.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila. Uvedla, že pozemky žalobce a žalované historicky tvořily jeden celek, který byl rozdělen až otcem účastníků předtím, než v letech 1997 a 1998 tyto pozemky účastníkům daroval a jejich hranice byly právě takové, jak jsou zapsány v katastru nemovitostí. Pokud jde o předmětnou část pozemku, tak se jedná o cestu, která byla užívána všemi účastníky. Cestu užívala a chovala se k ní jako vlastník žalovaná, která nejméně do roku 2009 bydlela v nemovitosti čp. [Anonymizováno], která je na pozemku p. č. [hodnota]. Nadto právě znalost o tom, že předmětná cesta je částečně ve vlastnictví žalobce a částečně ve vlastnictví žalované byla důvodem pro zřízení přístupové cesty pro pozemek p. č. [hodnota], která se nachází zcela na pozemku žalobce. Dále žalovaná uvedla, že před darováním pozemku účastníkům ze strany jejich otce byly vypracovány znalecké posudky, které vymezení pozemku specifikují, a ze kterých vyplývá, kudy skutečná hranice pozemku vede. Hranice pozemku byla v té době mimo jiné vytyčena stavbou, která již dnes neexistuje, stále jsou však patrné její základy. Výmaz těchto staveb z katastru nemovitostí byl iniciován žalobcem a zápis v katastru mu tedy musel být znám. Dále pokud jde o hranice pozemku, tak byl vypracován také znalecký posudek v roce 2003, který hranice rovněž specifikoval, a který byl znám jak žalované, tak žalobci. Tento znalecký posudek byl vypracován mimo jiné za účelem zřízení věcného břemene ve formě služebnosti cesty pro otce účastníků, a to právě v části dotčeného pozemku. Pokud jde o túje sázené podél dotčeného pozemku, tak k jejich výsadbě došlo až po rozhodné době uváděné žalobcem. Co se týká kamenů, které měly být na místě dnešních tújí, tak se nejednalo o kameny určující hranici pozemku, nýbrž o stavební materiál určený pro stavbu rodinného domu žalované, tj. rodinného domu čp. [Anonymizováno], který se nachází na pozemku sousedícím s pozemkem p. č. [hodnota]. O tom, že žalobce si byl vědom skutečných hranic pozemků svědčí také jeho chování, kdy na výzvu žalované přesunul dřevo přesahující hranici pozemků na pozemek svůj.

3. V rámci svého účastnického výslechu žalobce uvedl, že předmětné nemovitosti na něj tatínek přepsal v roce 1997. Pokud jde o cestu, která je předmětem tohoto řízení, tak to byla historicky cesta náležející k mlýnu, a byla dokola hospodářských budov. Cesta vedla k mlýnu, tedy k budově čp. 1 a také k budově čp.

26. Za komunistů byla přístupná pouze v části vedoucí k domu čp. [Anonymizováno]. Cesta tam byla odjakživa, bude to cca 100 let. Pokud jde o hospodářské budovy, které dříve náležely k mlýnu, tak tyto se nacházely k pravé straně od cesty směrem k domu čp. [Anonymizováno]. Předmětné nemovitosti se rozpadly a fakticky byly odstraněny v roce 1997, chvíli před tím, než on nemovitosti získal do svého vlastnictví. O cestě se říkalo, že je to služebnost mlýnu, myslí, že v KN ale nebyla zaznamenaná. V době komunismu se jednalo o jedinou příjezdovou cestu k domu čp. [Anonymizováno]. Po revoluci v rámci restituce byly všechny pozemky, které jsou dnes v jeho vlastnictví a ve vlastnictví jeho sestry [Anonymizováno] (žalované) a jeho sestry [jméno FO] (majitelky domu čp. [Anonymizováno]), ve vlastnictví jejich otce. K prostorovému oddělení pozemku došlo poté, co sestra [Anonymizováno] (žalovaná) postavila dům na své parcele p.č. [hodnota], toto oddělení bylo prostřednictvím tújí vysázených po levé straně cesty při pohledu k domu čp. [Anonymizováno]. Túje sázela sestra [Anonymizováno] (žalovaná) s jejich maminkou. Pokud jde o rostliny, které jsou viditelné na snímku ve spise čl. 11, tak tyto s hranicí pozemku neměly nic společného. Jednalo se o rostliny, které si tam vysázela maminka ke svému užívání. Pokud jde o geometrická měření k služebnosti cesty, která měla proběhnout v letech 2000 a 2002, tak o tom mu bylo něco sděleno sestrou [jméno FO], žádné doklady nebo výkresy k tomu ale neviděl. Měření přítomen nebyl. O znaleckém posudku z roku 2003, který vypracoval [jméno FO] k ocenění nemovitosti čp. [Anonymizováno], nic neví. Co se týká užívání předmětné cesty, tak tu užívali hlavně rodiče a dále všichni, kdo jí potřebovali. Cestu udržoval on s rodiči. Cesta údržbu vyžadovala, jelikož jde o nezpevněnou cestu, po které se jezdilo i s těžkou technikou a vyjížděly se koleje. Tím myslí dobu po roku 1997. Cesta se opravovala tak, že se dosypával štěrk a vyrovnával se terén. Je možné, že na některé z oprav se podílela i sestra [jméno FO] ([jméno FO]), většinu ale dělal on. Nepamatuje si, že by jakékoliv opravy na cestě dělala sestra [Anonymizováno] (žalovaná). O tom, že si předmětnou cestu jako své vlastnictví nárokuje sestra [Anonymizováno] se dozvěděl asi v roce 2022 nebo v roce 2023, kdy sestra začala dělat potíže. Na cestu zatloukla cedule, poté cedule na chvíli zmizely a následně byla cesta zatarasena navezeným jílem. Dále uvedl, že kácení dřevin na pozemku p.č. [hodnota] probíhalo cca v roce 1998, dřeviny se nacházely na levé straně od předmětné cesty při pohledu k domu čp. [Anonymizováno] a první stromy byly asi 4-5 m od této cesty. Při kácení dřevin cestu užívala těžká technika, která ji určitě nějak poškodila. Nepamatuje si, jak přesně byla cesta poškozená a nepamatuje si, že by ji poté opravovala sestra Gabriela. Všechny opravy cesty dělal on, protože cestu potřeboval ke svému užívání. I opravu po kácení dřevin dělal on. Skutečnost, zda jsem byl účastníkem stavebního řízení při výstavbě domu sestry [Anonymizováno], si nepamatuje. Kdy poprvé viděl plány cesty, to neví. To, že nemá cestu užívat mu sestra nijak neodůvodnila. Na cestě udělala zátarasy – to bylo v roce 2022 nebo 2023. Výsadba dřevin podél předmětné cesty probíhala ještě za života jejich otce. Jak na to reagoval, neví. Cestu užívala i sestra [Anonymizováno] (žalovaná), když jezdila k rodičům. Jindy cestu neužívala a ani neužívá dnes. Pokud jde o túje kolem předmětné cesty, tak ty zasahují od začátku cesty asi do její cesty k domu čp. [Anonymizováno]. Co se týká bourání hospodářských budov, které byly dříve u předmětné cesty, tak toto probíhalo několik měsíců před převodem nemovitostí do jeho vlastnictví. Myslí si, že sestra [Anonymizováno] při stavbě svého domu cestu neužívala. Skladovala si [právnická osoba] po levé straně od cesty při pohledu k domu čp. [Anonymizováno] a také na dvoře u domu čp. [Anonymizováno]. V té době spolu vycházeli dobře a nemovitosti užívali společně i se sestrou [Anonymizováno].

4. Z darovací smlouvy uzavřené dne [datum] mezi [jméno FO], nar. [datum] jako darujícím a žalovanou jako obdarovanou bylo zjištěno, že na základě této smlouvy nabyla žalovaná do svého výlučného vlastnictví mj. pozemek p.č. [hodnota] v k.ú. [adresa]. Dle smlouvy byly převáděné pozemky popsány ve znaleckém posudku ze dne [datum] č. [hodnota]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno] znalce [jméno FO]. Dle smlouvy si žalovaná nabývané nemovitosti prohlédla a byla si vědoma jejich stavu.

5. Z návrhu na povolení vkladu vlastnického práva bylo zjištěno, že dne [datum] byl na základě darovací smlouvy ze dne [datum] podán příslušný návrh na vklad do katastru nemovitostí, a to u [právnická osoba] v [adresa], s tím, že přílohy návrhu tvoří citovaná smlouva a dále mj. kopie znaleckého posudku. Návrh byl podán žalovanou a [jméno FO].

6. Z darovací smlouvy uzavřené dne [datum] mezi [jméno FO] jako darujícím a žalobcem jako obdarovaným bylo zjištěno, že na základě této smlouvy nabyl žalovaný do svého výlučného vlastnictví mj. pozemek p.č. st. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa]. Dle smlouvy byly převáděné pozemky popsány ve znaleckém posudku ze dne [datum] č. [hodnota]-[Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] znalce [jméno FO]. Dle smlouvy si žalovaný nabývané nemovitosti prohlédl, že je mu znám jejich stav a že je v tomto stavu přejímá.

7. Z návrhu na povolení vkladu vlastnického práva bylo zjištěno, že dne [datum] byl na základě darovací smlouvy ze dne [datum] podán příslušný návrh na vklad do katastru nemovitostí, a to u [právnická osoba] v [adresa], s tím, že přílohy návrhu tvoří citovaná smlouva a dále mj. kopie znaleckého posudku. Návrh byl podán žalobcem a [jméno FO].

8. Z geometrického plánu č. [hodnota]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno] ze dne [datum] bylo zjištěno, že byl vypracován geometrický plán k rozdělení pozemku p. č. [hodnota], a to na p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], s tím, že nově vytyčené hranice jsou blíže specifikovány přesnými souřadnicemi pro zápis do KN. V jižní části pozemku p. č. [hodnota]. na hranici s pozemkem p. č. st. [Anonymizováno] je hranice mezi pozemky p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] tvořena bodem, kde na sebe pod tupým úhlem navazují dvě úhlopříčky (tvořící hranici pozemků p. č. [hodnota] a p. č. st. [Anonymizováno]).

9. Z čestného prohlášení [jméno FO], maminky účastníků řízení, ze dne [datum] bylo zjištěno, že [jméno FO] prohlásila, že cesta, jejíž část je předmětem tohoto soudního řízení, se vždy brala jako jeden celek a součást mlýnu, tedy dnešního pozemku p.č. st. [Anonymizováno]. Ona, její manžel i děti vždy brali, že hranice mezi pozemky p.č. [hodnota] a pč. st. [Anonymizováno] je vlevo od příjezdové cesty z pohledu při příjezdu. Dále prohlásila, že původně se podél cesty nacházely kameny, které dcera [Anonymizováno] (žalovaná) použila na výstavbu svého domu (v době po [datum]). Místo kamenů potom ona s dcerou [Anonymizováno] na jejich místo vysázela túje, a to až k malé skalce s jezírkem. Dnes je tedy hranice pozemků tvořena těmito tújemi. O cestu se vždy staral její manžel a syn [Anonymizováno] (žalobce) a dcera [jméno FO] s manželem. K čestnému prohlášení byla připojena fotodokumentace se zákresem situace na leteckých snímcích.

10. Z fotodokumentace předložené žalobcem a dále ze shodných prohlášení účastníků bylo zjištěno, že fotografie na čl. 18 zachycuje dotčenou část pozemku, tj. příjezdovou cesty, a to z pohledu směrem k domu čp. [Anonymizováno], dále je na fotografii vidět cedule zákaz vstupu, kterou na cestu umístila žalovaná, a to v roce 2023. Fotografie na č.l. 19 zobrazuje další část téže cesty, a to blíže k domu čp. [Anonymizováno], s tím, že hlína navezená na cestu tam byla umístěna v lednu 2023. K fotografii č.l. 20 účastníci shodně uvedli, že se jedná opět o stejnou cestu, a to z pohledu od domu čp.

26. K fotografii č.l. 21 účastníci shodně uvedli, že se jedná o předmětnou cestu z pohledu k domu čp. [Anonymizováno].

11. Z výpisů z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že na listu vlastnictví č. [hodnota] vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], v k. ú. [adresa] je evidován jako výlučný vlastník zapsaných nemovitostí žalobce, přičemž jednou z těchto nemovitostí je také parcela p. č. st. [Anonymizováno], jejíž součástí je stavba rodinného domu čp. [Anonymizováno]. Dále bylo zjištěno, že ve prospěch parcely p. č. st. [Anonymizováno] jsou zapsána 4 věcná břemena, a to 1) věcné břemeno – služebnost inženýrské sítě v rozsahu dle geom. pl. [Anonymizováno]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno] na základě darovací smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne [datum], 2) věcné břemeno cesty a stezky v rozsahu dle geom. pl. [Anonymizováno]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno] na základě darovací smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne [datum], 3) věcné břemeno – služebnost inženýrské sítě v rozsahu dle geom. pl. [Anonymizováno]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno] na základě darovací smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne [datum], 4) věcné cesty a v rozsahu dle geom. pl. [Anonymizováno]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno] na základě darovací smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne [datum]. Dále bylo zjištěno, že parcela p. č. st. [Anonymizováno] je zatížena 5 věcnými břemeny, a to 1) věcné břemeno vedení a údržby el. přípojky v rozsahu dle GP č. [hodnota]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno] na základě smlouvy z [datum], 2) věcné břemeno – služebnost inženýrské sítě v rozsahu dle geom. pl. [Anonymizováno]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno] na základě darovací smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne [datum], 3) věcné břemeno cesty a stezky v rozsahu dle geom. pl. [Anonymizováno]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno] na základě darovací smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne [datum], 4) věcné břemeno – zřízení, opravování, provozování a udržování distribuční soustavy v rozsahu dle geom. pl. [Anonymizováno]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno] na základě smlouvy ze dne [datum], 5) věcné břemeno užívání k provozování kamerového systému na základě smlouvy ze dne [datum]. Z listu vlastnictví č. [hodnota] vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], v k. ú. [adresa] bylo zjištěno, že jako výlučný vlastník nemovitostí na tomto LV je evidována žalovaná, přičemž na LV je zapsán mj. pozemek p. č. [hodnota]. Dále bylo zjištěno, že ve prospěch pozemku p. č. [hodnota] je zapsáno 1 věcné břemeno, a to věcné břemeno vedení a údržby el. přípojky v rozsahu dle GP č. [hodnota]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno] na základě smlouvy z [datum] (k tomu žalovaná uvedla, že uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene předcházelo poskytnutí souhlasu ze strany žalobce, přičemž tento byl udělen přibližně v roce 2000). Dále bylo zjištěno, že pozemek p. č. [hodnota] je zatížen 3 věcnými břemeny, a to 1) věcné břemeno – zřízení, opravování, provozování a udržování distribuční soustavy v rozsahu dle geom. pl. [Anonymizováno]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno] na základě smlouvy ze dne [datum], 2) zástavní právo smluvní na základě smlouvy ze dne [datum], 3) zákaz zcizení na základě smlouvy ze dne [datum].

12. Z dopisu žalované ze dne 30. 7. 2023 bylo zjištěno, že tento byl adresován žalobci (který při soudním jednání potvrdil jeho přijetí) a obsahuje výzvu žalované, aby žalobce vyklidil všechny své věci z pozemku žalované p. č. [hodnota] a tento pozemek neužíval, a dále žalovaná upozornila žalobce na výjezd z rozestavěného stání, který začal žalobce budovat po proběhlém vytyčení hranic a žádala žalobce, aby respektoval hranice pozemku p. č. [hodnota].

13. Z mapy katastru nemovitostí (KM + orto) bylo zjištěno, že předmětná cesta mezi pozemky p. č. st. [Anonymizováno] a p. č. [hodnota] je v horní částí zcela na pozemku p. č. st. [Anonymizováno] a ve spodní části zcela na pozemku p. č. [hodnota], s tím, že ve spodní části je na hranici pozemku p. č. st. [Anonymizováno] vidět uskladněný neidentifikovatelný materiál.

14. Z dopisu žalobce ze dne 18. 8. 2023 bylo zjištěno, že tento byl adresován žalované a reagoval na její dopis ze dne 30. 7. 2023, s tím, že žalobce s provedeným geodetickým zaměřením nesouhlasí, jelikož hranice mezi pozemky je dána historicky a nemohou o ní být žádné spory. Dále žalobce sdělil, že žádný materiál na pozemku p. č. [hodnota] uskladněn nemá, ale pro jistotu provede kontrolu a příp. přesun takového materiálu (dřeva). Dále uvedl, že předmětná cesta je vlastníky dotčených pozemků užívána od nepaměti, což zakládá předpoklad pro vydržení služebnosti cesty, příp. by se mohlo jednat o veřejně přístupnou účelovou komunikaci. Závěrem žalobce sdělil, že pozemek p. č. [hodnota] neužívá a ani nemá zájem užívat.

15. Z mapy z internetového portálu mapy.cz bylo zjištěno, že dle aktuální letecké fotografie se ve spodní části na hranici pozemku p. č. st. [Anonymizováno] již nenachází žádný uskladněný materiál (jak je zachycen na mapě z KN, viz bod 13. tohoto rozsudku). Tuto skutečnost pak potvrzuje také fotodokumentace z místa pořízená dne [datum] (s tím, že pravost a správnost důkazního prostředku – fotografií – potvrdili oba účastníci).

16. Z čestného prohlášení [jméno FO], bývalého vedoucího stavebního úřadu v [jméno FO] (dle potvrzení vystaveného MÚ [adresa] dne [datum]), ze dne [datum] bylo zjištěno, že [jméno FO] prohlásil, že v letech 1998 – 2000 zpracovával pro žalovanou územní rozhodnutí o umístění stavby a stavební povolení rodinného domu čp. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa]. Dále uvedl, že na místních šetřeních byli vždy všichni účastníci dle prezenční listiny a tito byli seznámeni s dokumentací a nahlíželi do ní (včetně zákresů do katastrálních map). Místního šetření dne 7. 6. 2000 se dle prezenční listiny zúčastnili mj. žalobce a žalovaná a jejich rodiče. Všichni účastníci tohoto místního šetření byli seznámeni s dokumentací i se snímkem pozemkové katastrální mapy se zákresem navrhovaného domu. Toto proběhlo bez připomínek ze strany účastníků. Na základě souhlasných stanovisek pak bylo vydáno povolení ke stavbě pro žalovanou. Protokol z místního šetření ze dne 7. 6. 2000 se nedochoval.

17. Z oznámení o zahájení stavebního řízení ze dne [datum] bylo zjištěno, že v rámci stavebního řízení k výstavbě rodinného domu žalované bylo na den [datum] nařízeno ústní jednání s místním šetřením, o čemž byli vyrozuměni jak žalovaná, tak žalobce. Dle prezenční listiny z místního šetření a ústního jednání v rámci stavebního řízení k výstavbě rodinného domu žalované dne [datum] byli tomuto přítomni mj. žalobce a žalovaná. Z přiloženého situačního výkresu je potom mj. patrné, že hranice mezi pozemky p. č. [hodnota] a p. č. st. 32 je ve spodní části pozemků tvořena zdí budovy, která leží na pozemku p. č. st. [Anonymizováno].

18. Z vyjádření MÚ [adresa] ze dne [datum] bylo zjištěno, že byl udělen souhlas s oddělením části objektu č.p. 1, a to za podmínky, že k oddělené části bude též oddělena část pozemku z pozemku p. č. st. 32 a k tomuto pozemku a objektu bude zajištěn přístup (jako pozemek nebo věcné břemeno). Dne 22. 5. 1999 byl tento souhlas zaslán žalobci.

19. Z čestného prohlášení [jméno FO], bývalého zaměstnance MÚ [adresa], ze dne [datum] bylo zjištěno, že [jméno FO] prohlásil, že pro žalovanou v letech 2004 a 2007 zpracovával povolení ke kácení dřevin na jejích pozemcích p. č. [hodnota], p. č. [hodnota] a p. č. [hodnota]. Obě povolení byla dodána se zákresem v katastrální mapě a situačním popisem. Na základě žádostí pan [jméno FO] provedl ověření vlastnictví v KN a místní šetření. Z rozhodnutí MÚ [adresa] ze dne [datum] a [datum] bylo zjištěno, že na uvedených pozemcích žalované bylo povoleno kácení stromů. Dle zákresu povoleného kácení v katastrální mapě pro povolení z [datum] je zřejmé, že hranice pozemků žalobce p. č. st. [Anonymizováno] a žalované p. č. [hodnota] je ve spodní části vymezena zdí budovy ležící na pozemku p. č. st. [Anonymizováno].

20. Z fotografií ze dne 9. 2. 2008 bylo zjištěno, že tyto zachycují příjezdovou cestu v době kácení dřevin v roce 2008 s tím, že je patrné, že v této době u cesty (mezi pozemky p. č. [hodnota] a p. č. st. [Anonymizováno]) nejsou vysázeny žádné túje. Fotografie zachycují primárně dočasnou cestu pro kácení dřevin, po které jede traktor. Na snímcích je však zachycena i cesta předmětná pro toto soudní řízení, a to napravo od „antoníčku“, který je vidět v horní části fotografií.

21. Z geometrického plánu č. [hodnota]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno] ze dne [datum] a vyjádření [právnická osoba] pro Středočeský kraj, že se jedná o geometrický plán, který je založen u katastrálního úřadu, ale zápis do katastru nemovitostí dle něj neproběhl. Dle vyjádření žalované si uvedený geometrický plán nechala zpracovat [jméno FO], dříve [jméno FO] (sestra účastníků řízení. Geometrický plán zachycuje věcné břemeno chůze jízdy a vedení inženýrských sítí přes pozemky p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], p. č. st. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], p. č. st. [Anonymizováno], p. č. [hodnota] a p. č. [hodnota], a to ve prospěch vlastníků pozemků p. č. st. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], p. č. st. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], p. č. [hodnota] a p. č. [hodnota]. Dle zákresu v mapě odpovídá věcné břemeno cestě, která se na místě historicky nacházela a v části mezi pozemky p. č. st. [Anonymizováno] a p. č. [hodnota] leží zcela na pozemku p. č. [hodnota] (s hranicí vlevo tvořenou hranicí mezi těmito pozemky). Obdobný zákres je zachycen také na záznamu o podrobném měření změn vypracovaném dne [datum] pro [jméno FO] (dnes [jméno FO]).

22. Z geometrického plánu č. [hodnota]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno] ze dne [datum] a vyjádření žalované bylo zjištěno, že tento goemetrický plán si nechala zpracovat žalovaná za účelem zapsání věcného břemene práva chůze a jízdy přes pozemek p. č. [hodnota] ve prospěch vlastníka pozemku p. č. st. 84[Anonymizováno] Zákres v katastrální mapě zobrazuje uvedené věcné břemeno zakreslené na hranici pozemků p. č. st. [Anonymizováno] a p. č. [hodnota], s tím, že celé je vymezeno nalevo od hranice pozemků a leží výhradně na pozemku p. č. [hodnota], s tím, že ve spodní části je hranice mezi pozemky tvořena budovou ležící na pozemku p. č. st. [Anonymizováno]. Dle vyjádření žalované k zápisu do katastru nemovitostí dle tohoto geometrického plánu neproběhlo. Skutečnost, že geometrický plán byl skutečně vyhotoven, a to v roce 2000 byla dále zjištěna z faktury vystavené zhotovitelem geometrického plánu pro žalovanou.

23. Ze smlouvy o věcném břemeni ze dne [datum], výpisů z katastru nemovitostí (LV [Anonymizováno] a [Anonymizováno], k.ú. [adresa]), návrhu na vklad věcného břemene do katastru nemovitostí ze dne [datum] a geometrického plánu č. [hodnota]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce jako povinný zřídil ve prospěch žalované jako oprávněné věcné břemeno práva vedení a údržby el. přípojky na pozemku p. č. st. [Anonymizováno], k. ú. [adresa]. Dle geometrického plánu je vidět zakreslaení hranic mezi pozemky p. č. [hodnota] a p. č. st. [Anonymizováno], s tím, že v dolní části je hranice tvořena rohem budovy ležící na pozemku p. č. st. [Anonymizováno]. Žalované k tomuto dále uvedla, že el. přípojka byla fakticky vyhotovena již v roce 2000 a věcné břemeno bylo zřízeno až zpětně.

24. Z potvrzení vydaného MÚ [adresa] dne [datum] bylo zjištěno, že dle centrální evidence obyvatel byla adresa žalované vedena do [datum] na adrese [adresa] a od [datum] je vedena na adrese [adresa].

25. Z oznámení Katastrálního pracoviště [adresa] ze dne [datum] bylo zjištěno, že tímto bylo žalobci sděleno, že při revizi katastrálního operátu se skutečným stavem byla v katastru vyznačena změna spočívající v odstranění vnitřní kresby obvodu vedlejší stavby zakreslené na parcele p. č. st. 32, a to z důvodu neexistence této stavby.

26. Z notářského zápisu č. NZ [Anonymizováno]/[Anonymizováno], N [Anonymizováno]/[Anonymizováno] ze dne [datum] sepsaného [tituly před jménem] [jméno FO], notářkou v [adresa], bylo zjištěno, že otec účastníků jako strana darující, strana povinná a strana oprávněná uzavřel se [jméno FO] jako stranou obdarovanou, stranou povinnou a stranou oprávněnou, žalobcem jako stranou obdarovanou, stranou povinnou a stranou oprávněnou a [jméno FO] (maminkou účastníků) jako stranou oprávněnou darovací smlouvu, smlouvu o zřízení věcného břemene – služebnosti bydlení a smlouvu o zřízení věcných břemen služebnosti inženýrské sítě, služebnosti chůze a jízdy a další služebnosti. Dále bylo zjištěno, že věcná břemena – služebnosti inženýrské sítě a služebnosti stezky a cesty byla vymezena geometrickým plánem č. [hodnota]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno] ze dne [datum], jenž tvoří přílohu notářského zápisu. Geometrický plán zachycuje zakreslení uvedených věcných břemen, s tím, že v části mezi hranicemi pozemků p. č. st. [Anonymizováno] a p. č. [hodnota] je věcné právo služebnosti stezky a cesty v horní (severní) části zakresleno z větší části na pozemku p. č. st. [Anonymizováno] a ve spodní (jižní) části výhradně na pozemku p. č. [hodnota], přičemž tímto zákresem věcného břemene prochází velká část hranice mezi pozemky p. č. [hodnota] a p. č. st. [Anonymizováno]. V nejjižnější části je potom tato hranice tvořena téměř přiléhající zdí budovy zakreslené na pozemku p. č. st. [Anonymizováno].

27. Ze znaleckého posudku č. [č. účtu] ze dne [datum] vypracovaného znalcem [tituly před jménem] [jméno FO], bylo zjištěno, jak se vyvíjely mapové podklady katastru nemovitostí v čase. Znalecký posudek byl k důkazu prováděn jako listinný důkaz (s důkazní silou běžné listiny) a znalec tedy k podání posudku nebyl vyslýchán. Tento postup byl zvolen s ohledem na hospodárnost řízení, s tím, že pro toto soudní řízení byly podstatné pouze podklady obsažené ve znaleckém posudku v podobě katastrálních map, nikoliv znalecké závěry. Dále bylo zjištěno, že od roku 1964 do roku 1992 byly mapové podklady vedeny v mapě evidence nemovitostí, která se zákonem č. 344/1992 Sb. přejmenovala na mapu katastru nemovitostí. Fakticky však mapa evidence nemovitostí byla změněna až v rámci digitalizace v letech 2001 a 2012. Dle mapy evidence nemovitostí (čl. 128) je zachycen stav v době převodu vlastnického práva k předmětným pozemků na účastníky řízení ze strany jejich otce, a to na základě výše uvedených darovacích smluv. [adresa] pozemků p. č. st. [Anonymizováno] a p. č. [hodnota] je zde ve své jižní části vymezena zdí budovy ležící podél hranice na pozemku p. č. st. [Anonymizováno], s tím, že v nejjižnější části se hranice dotýká zdi budovy a směrem na sever se hranice mezi pozemky mírně od této budovy odchyluje směrem na západ. Dle uvedeného měřítka je odchylka severní části budovy od hranice cca 2 metry. Dále je patrné, že v jižní části je hranice pozemku p. č. [hodnota] s pozemkem p. č. st. [Anonymizováno] tvořena dvěma na sebe navazujícími úhlopříčkami, které v bodu zlomu vytváří tupý úhel. Dle aktuální digitalizované katastrální mapy (čl. 128 verte) a soutisku této mapy a mapy evidence nemovitostí (čl. 137 verte) je patrné, že zákres hranic mezi pozemky p. č. [hodnota] a p. č. st. [Anonymizováno] prošel pouze marginální změnou, s tím, že ve své severní části je nově zakreslená hranice mírně vychýlena směrem k východu (dle měřítka cca o 2 metry v nejsevernější části a téměř 0 metrů v nejjižnější části). Dle aktuální digitalizované katastrální mapy pak již na pozemku p. č. st. [Anonymizováno] není zakreslena budova, která dříve v jižní části tvořila hranici mezi pozemky p. č. [hodnota] a p. č. st. [Anonymizováno].

28. Ze znaleckého posudku č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno] ze dne [datum] vypracovaného znalcem [jméno FO] na základě objednávky [jméno FO] (otce účastníků řízení), bylo zjištěno, že posudek byl zpracován k zjištění ceny nemovitostí za účelem darování. Oceňovány byl zejména dům čp. [Anonymizováno] a přiléhající pozemky. Součástí znaleckého posudku je také ocenění věcného břemene dle geometrického plánu č. [hodnota]-101/2002 ze dne [datum], blíže popsaného v bodu 21 tohoto rozsudku. Znalecký posudek byl k důkazu prováděn jako listinný důkaz (s důkazní silou běžné listiny) a znalec tedy k podání posudku nebyl vyslýchán. Tento postup byl zvolen s ohledem na hospodárnost řízení, s tím, že pro toto soudní řízení byly podstatné pouze podklady obsažené ve znaleckém posudku v podobě geometrického plánu.

29. Podle § 1089 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) drží-li poctivý držitel vlastnické právo po určenou dobu, vydrží je a nabude věc do vlastnictví.

30. Podle § 1090 odst. 1 o. z. k vydržení se vyžaduje pravost držby a aby se držba zakládala na právním důvodu, který by postačil ke vzniku vlastnického práva, pokud by náleželo převodci nebo kdyby bylo zřízeno oprávněnou osobou.

31. Podle § 1091 odst. 2 o. z. k vydržení vlastnického práva k nemovité věci je potřebná nepřerušená držba trvající deset let.

32. Podle § 1095 o. z. uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl.

33. Podle § 3066 o. z. do doby stanovené v § 1095 se započte i doba, po kterou měl držitel, popřípadě jeho právní předchůdce, věc nepřetržitě v držbě přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; tato doba však neskončí dříve než uplynutím dvou let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jde-li o věc movitou, a pěti let, jde-li o věc nemovitou.

34. Podle § 129 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., (dále jen „st. o. z.) držitelem je ten, kdo s věcí nakládá jako s vlastní nebo kdo vykonává právo pro sebe.

35. Podle § 130 odst. 1st. o. z. je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, je držitelem oprávněným. V pochybnostech se má za to, že držba je oprávněná.

36. Podle § 134 odst. 1 st. o. z. oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost.

37. Podle § 11 zákona č. 265/1992 Sb. ten, kdo vychází ze zápisu v katastru učiněného po 1. lednu 1993, je v dobré víře, že stav katastru odpovídá skutečnému stavu věci, ledaže musel vědět, že stav zápisů v katastru neodpovídá skutečnosti.

38. Po právní stránce posoudil soud věc následovně:

39. Předně se soud zabýval posouzením věci dle právních předpisů platných do roku 2014, tedy dle zákona č. 40/1964 Sb. V této souvislosti se soud zaměřil jednak na zjištění, zda žalobce byl držitelem předmětné části pozemku, tedy zda s tímto pozemkem nakládal jako s vlastním a dále, zda byl držitelem oprávněným, tedy zda byl se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu pozemek patří. Obě tyto podmínky musí být pro řádně vydržení věci podle zákona č. 40/1964 Sb. splněny současně, a to po dobu 10 let. V řízení bylo zjištěno, že žalobce svou držbu odvozuje od nabytí vlastnického práva k souboru nemovitostí (včetně pozemku p. č. st. [Anonymizováno]) na základě darovací smlouvy uzavřené dne [datum]. Dále bylo zjištěno, že žalovaná se vlastníkem dotčeného pozemku (p. č. [hodnota]) stala na základě darovací smlouvy ze dne [datum]. Předchozím vlastníkem právě uvedených nemovitostí žalobce i žalované byl jejich společný otec. Dle právní úpravy účinné v této době (zákon č. 265/1992 Sb.) přitom platil tzv. princip materiální publicity v katastru nemovitostí, dle kterého je v dobré víře ten, kdo vychází ze zápisu v katastru učiněném po [datum], ledaže musel vědět, že stav zápisu neodpovídá skutečnosti. V kontextu posuzované věci tak žalobce nemohl být v dobré víře, že je vlastníkem předmětné části pozemku p. č. [hodnota], jelikož by to bylo v rozporu se zápisem v katastru nemovitostí, přičemž v řízení nebylo prokázáno, že by žalovaná musela vědět, že stav zápisu neodpovídá skutečnosti. Právě naopak, v řízení bylo nade vší pochybnost prokázáno, že historická hranice mezi pozemky žalobce p. č. st. [Anonymizováno] a žalované p. č. [hodnota] (a to nejméně od zápisu z roku 1964 vedeného v mapě evidence nemovitostí) vedla v těsné blízkosti zdi hospodářských budov stojících na pozemku p. č. st. [Anonymizováno], s tím, že vymezení této hranice je potom dle všech katastrálních map (nejméně od roku 1964) téměř totožné, pouze s drobnými odchylkami spočívajícími v tom, že v severní části je nově zakreslená hranice mírně vychýlena směrem k východu (dle měřítka cca o 2 metry v nejsevernější části), na jihu pak hranice kopíruje roh zmiňované hospodářské budovy, která v současnosti již byla odstraněna. Skutečnost, kde se tyto hospodářské budovy fakticky nachází (resp. nacházely) přitom byla žalobci dobře známa, jak sám uvedl při účastnickém výslechu, přičemž pokud jde o část pozemku, jež je předmětem tohoto řízení, tak žalobce při výslechu rovněž potvrdil, že se historicky jednalo o cestu, která stála vně hospodářských budov, z čehož plyne, že dle katastrálních map byla vždy součástí pozemku p. č. [hodnota]. Žalobce tedy nemohl být oprávněným držitelem ve smyslu zákona č. 40/1964 Sb., a proto nemohl předmětnou část pozemku v režimu této právní úpravy vydržet.

40. Dále se soud zabýval možným vydržením v režimu zákona č. 89/2012 Sb. Nová právní úprava podmínky vydržení změnila, přičemž v kontextu posuzované věci je to zejména zavedení právního institutu tzv. mimořádného vydržené (§ 1095 o. z.), které stanoví, že držitel se stane vlastníkem věci i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá, nesmí mu však být prokázán nepoctivý úmysl. Soud tedy posuzoval jednak, zda žalobce předmětnou část pozemku držel, dále zda tak činil po vydržecí dobu (která činí u nemovitostí 20 let, s tím, že neskončí dříve než uplynutím pěti let od účinnost zákona č. 89/2012, tedy 1.1.2019) a dále zda se držby nechopil s nepoctivým úmyslem.

41. K výkladu pojmu „držba“ a jejímu vzniku, lze odkázat např. na rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne 17. 1. 2002, sp. zn. 22 Cdo 728/2000, dle kterého: „Pro vznik držby je nezbytné naplnění dvou předpokladů: vůle s věcí nakládat jako s vlastní (animus possidendi - prvek subjektivní) a faktické ovládání věci - panství nad věcí (corpus possessionis - prvek objektivní). Faktickým ovládáním se nerozumí jen fyzické ovládání věci. Fakticky věc ovládá ten, kdo podle obecných názorů a zkušeností vykonává tzv. právní panství nad věcí. Proto je držitelem pozemku i ten, kdo na něj fakticky dlouhou dobu nevstoupil, pokud se držby nechopí někdo jiný, a také ten, kdo vykonává držbu prostřednictvím jiné osoby (tzv. detentora).“ 42. V posuzovaném případě je potom zodpovězení otázky, zda žalobce byl držitelem předmětné části pozemku žalované (p. č. [hodnota]), značně ztěžováno tím, že žalobce a žalovaná jsou sourozenci a dotčený pozemek byl historicky brán jako rodinný majetek (posledně ve vlastnictví otce účastníků), který tvoří jeden celek s dalšími pozemky žalobce a žalované. V řízení pak bylo zjištěno, že předmětný pozemek – cestu – užívali oba účastníci, s tím, že údržbu pozemku zajišťoval převážně žalobce (jak plyne z jeho účastnické výpovědi, která v této části nebyla vyvrácena). Tento faktický stav potom dle soudu mohl značit, že držitelem pozemku byl žalobce, zároveň však nevylučoval, že držitelkou byla žalovaná, která svou držbu vykonávala (částečně) prostřednictvím žalobce. Jak plyne z výslechu žalobce před soudem, tak žalobce sám nepřikládal důležitost právnímu důvodu, na jehož základě cestu užíval a udržoval, když uvedl, že se o cestě říkalo, že je to služebnost mlýnu (tedy pozemku, který je aktuálně v jeho vlastnictví), která zřejmě nebyla zaznamenaná v katastru nemovitostí. Nadto z dalšího chování žalobce, kdy formou notářského zápisu uzavřel dne [datum] smlouvy, jejichž přílohou byl geometrický plán č. [hodnota]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno] ze dne [datum], který zachycuje mj. zakreslení cesty, jež je předmětem tohoto řízení, plyne, že žalobce v jednání se třetími osobami nevystupoval jako vlastník předmětné části pozemku p.č. [hodnota], nýbrž pouze jako vlastník té části cesty, která se dle zápisu v katastru nemovitostí nachází na pozemku v jeho vlastnictví. Z výpisů z katastru nemovitostí je potom patrné, že dle uvedeného geometrického plánu byla ve prospěch pozemku žalobce zapsána 4 věcná břemena a 2 věcnými břemeny byl naopak jeho pozemek zatížen. Dále vzal soud v potaz také chování žalované, která se jako vlastník předmětného pozemku chovala např. když si nechala v roce 2000 zpracovat geometrický plán za účelem zapsání věcného břemene práva chůze a jízdy přes pozemek p. č. [hodnota] ve prospěch vlastníka pozemku p. č. st. [Anonymizováno] (byť zápis dle tohoto geometrického plánu nakonec neproběhl). Skutečnost, že to byla žalovaná, kdo se třetím osobám jevila jako vlastník předmětného pozemku, pak dále plyne z geometrického plánu č. [hodnota]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno] ze dne [datum], který si nechala zpracovat [jméno FO], dříve [jméno FO] (sestra účastníků řízení) a záznamu o podrobném měření změn z téhož dne, který byl vypracován rovněž pro [jméno FO]. Citovaný geometrický plán zachycuje věcné břemeno chůze jízdy a vedení inženýrských sítí přes pozemky p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], p. č. st. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], p. č. st. [Anonymizováno], p. č. [hodnota] a p. č. [hodnota], a to ve prospěch vlastníků pozemků p. č. st. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], p. č. st. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], p. č. [hodnota] a p. č. [hodnota], s tím, že dle zákresu v mapě odpovídá věcné břemeno cestě, která se na místě historicky nacházela a v části mezi pozemky p. č. st. [Anonymizováno] a p. č. [hodnota] leží zcela na pozemku p. č. [hodnota] (s hranicí vlevo tvořenou hranicí mezi těmito pozemky). Geometrický plán č. [hodnota]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno] ze dne [datum] byl potom dále podkladem pro zpracování znaleckého posudku v roce 2003, s tím, že zadavatelem posudku byl otec účastníků, kterému tedy rovněž musel být znám stav věcí dle zápisu v katastru nemovitostí, přičemž předmětný znalecký posudek dokonce zmiňované věcné břemeno oceňuje v penězích. Na základě všech shora uvedených skutečností pak soud dospěl k závěru, že nejpozději uzavřením smluv zachycených v notářském zápisu č. NZ [Anonymizováno]/[Anonymizováno], N [Anonymizováno]/[Anonymizováno] ze dne [datum], se žalobce nechoval jako skutečný vlastník pozemku (nevykonával právní panství nad věcí), který je předmětem tohoto řízení.

43. S ohledem na právě uvedený závěr pak soud konstatuje, že žalobce nemohl předmětný pozemek nabýt do svého vlastnictví vydržením ve smyslu § 1095 o. z., jelikož pozemek nedržel po zákonem předpokládanou dobu 20 let (viz § 1095 o. z.+ § 1091 odst. 2 o. z.) a držba skončila před 1. 1. 2019 (viz § 3066 o. z.).

44. Nad rámec učiněných závěrů soud dále uvádí, že i kdyby žalobce dotčený pozemek držel po zákonem vyžadovanou dobu (tedy nejméně do 1. 1. 2019), tak by k vydržení nemohlo dojít, jelikož v kontextu všech okolností případu by na uchopení se držby žalobce bylo třeba nahlížet jako na jednání v nepoctivém úmyslu. Nepoctivý úmysl žalobce dle soudu plyne zejména ze shora uvedených závěrů o znalosti stavu věcí, tak jak jsou zapsány v katastru nemovitostí – viz odst. 39 tohoto rozsudku a dále z vyjádření samotného žalobce, který uvedl, že „o cestě se říkalo, že je to služebnost mlýnu“, což by sice mohlo zakládat oprávnění (žalobce či jiného vlastníka „mlýnu“) cestu užívat, vlastnické právo k cestě – části pozemku p. č. [hodnota] (tak jak bylo a je zapsáno v katastru nemovitostí) by tím ovšem nebylo dotčeno. Posledně uvedené pak rovněž znamená, že žalovaná neměla důvod domnívat se, že její držba je v konkurenci s držbou ze strany žalobce, protože žalobce mohl pozemek užívat z jiného právního titulu (věcného břemene). Na tomto nic nemění ani fakt, že to byl převážně žalobce, kdo předmětnou cestu udržoval. Při dobrých vztazích mezi rodinnými příslušníky – žalobcem a žalovanou (tak jak panovaly do roku 2022) – není nepochopitelné, že údržbu cesty prováděl většinou žalobce, aniž by byl vlastníkem této nemovitosti (ostatně o údržbu cesty se – spolu se svým otcem – staral i v minulosti, kdy vlastníkem všech dotčených nemovitostí byl otec účastníků). Jednak jako muž žalobce obecně lépe zastane fyzicky náročnou práci, která je při údržbě vyžadována, a navíc sám cestu užíval a měl zájem na jejím dobrém technickém stavu. Žalovaná tedy oprávněně byla (v době nabytí vlastnického práva k předmětnému pozemku) a nadále zůstávala v dobré víře, že je jedinou osobou, která fakticky vykonává panství nad věcí (corpus possessionis), což bylo patrné i třetím osobám, jak je uvedeno shora v odst. 42 tohoto rozsudku. Tento stav se změnil až v roce 2022, kdy došlo k prvním rozepřím mezi žalobcem a žalobkyní. Viděno dnešní optikou pak žalobce, který tvrdí, že se spolu s nabytím vlastnictví pozemku p. č. st. [Anonymizováno] chopil držby předmětné části pozemku p. č. [hodnota], a to jak s vůlí nakládat s tímto pozemkem jako s vlastním, tak s faktickým ovládáním této věci, se držby chopil lstí, a tedy v nepoctivém úmyslu.

45. Na základě všeho shora uvedeného soud žalobu zamítl.

46. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 37 376 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 4 písm. b), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč sestávající z částky 3 100 Kč za každý z devíti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. ([datum] - převzetí zastoupení a první porada s klientem, [datum] - vyjádření k žalobě, [datum] - další schůzka s klientem přesahující 1h (příprava na jednání), [datum] - účast při jednání, 2x úkon (jednání od 8:30 do 10:32), [datum] - další schůzka s klientem přesahující 1h (příprava na jednání), [datum] - účast při jednání, 2x úkon (jednání od 8:32 do 11:49), [datum] - účast při jednání) včetně devíti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 30 600 Kč ve výši 6 426 Kč a dále z hotových výdajů žalované uplatněných v podobě nákladů důkazů v částce 350 Kč (obstarání listin od katastrálního úřadu ze dne [datum]: geometrický plán a záznam o podrobném měření změn).

47. Náhradu přiznaných nákladů řízení je žalobce povinen dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. zaplatit k rukám zástupce žalované, který je advokátem, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

Poučení