5 C 21/2019-692

Rubrum

Okresní soud v Jindřichově Hradci rozhodl samosoudkyní JUDr. Gabrielou Strnadovou ve věci žalobkyní: a) [jméno] [příjmení], [datum narození] bytem [adresa] b) MUDr. [jméno] [příjmení], [datum narození] bytem [adresa] obě zastoupeny advokátem JUDr. [jméno] [příjmení], Ph.D. sídlem [adresa] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] pro: nahrazení projevu vůle takto:

Výrok

I. Nahrazuje se projev vůle žalované uzavřít se žalobkyní a) tuto smlouvu o převodu pozemků: [země] – [anonymizována tři slova] [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen„ převodce“) a [jméno] [příjmení] narozená dne [datum] bytem [adresa], [PSČ] [obec] (dále jen„ nabyvatel“) uzavírají tuto smlouvu o převodu pozemků podle zákona o půdě:

I. Česká republika – Státní pozemkový úřad má jako převodce v příslušnosti hospodaření k pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí], zapsaného u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrálního pracoviště v [obec]. [jméno] [příjmení] je držitelkou platného restitučního nároku pocházejícího z rozhodnutí pozemkového úřadu [číslo jednací], [číslo jednací] a [číslo jednací].

II. Převodce tímto převádí do vlastnictví nabyvatele nemovitou věc uvedenou v čl. I. této smlouvy, včetně všech jejích součástí a příslušenství, a nabyvatel předmětnou nemovitou věc přejímá do svého výlučného vlastnictví.

III. Vlastnické právo k převáděné nemovité věci, včetně všech jejích součástí a příslušenství, přechází na nabyvatele vkladem do příslušného katastru nemovitostí.

II. Žaloba žalobkyně b), kterou se domáhá nahrazení projevu vůle při uzavření smlouvy o bezúplatném převodu pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí], [územní celek], zapsaného u Katastrálního úřadu pro [anonymizováno], [stát. instituce] a pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí], [územní celek], zapsaného u [stát. instituce], [stát. instituce], se zamítá.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni a) náklady řízení ve výši 116 529 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího právního zástupce.

IV. Žalobkyně b) je povinna nahradit žalované náklady řízení ve výši 4 500 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

Odůvodnění

1. Žalobou doručenou podepsanému soudu dne 6. 2. 2019, ve znění repliky ze dne 17. 4. 2019, ve znění upřesnění ze dne 16. 7. 2019, po částečném zpětvzetí dne 10. 7. 2020, ve znění změny připuštěné podepsaným soudem dne 10. 9. 2020, se žalobkyně domáhaly dle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen:„ zákon o půdě“), bezúplatného převodu pozemku parc. [číslo] v katastrálním území [část obce], obec Jindřichův Hradec zapsaného u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště v [obec], resp. nahrazení projevu vůle žalované uzavřít s žalobkyněmi smlouvu o bezúplatném převodu tohoto pozemku na žalobkyně v poměru: [číslo] [jméno] [příjmení] a [číslo] MUDr. [jméno] [příjmení]. Žalobkyně jsou dědičky zemřelé oprávněné osoby - jejich matky [jméno] [příjmení] (nárok PÚ [číslo], PÚ [číslo]), současně jsou oprávněnými osobami dle rozhodnutí PÚ [číslo]. Hodnota nevydaných pozemků žalobkyň činí dle znaleckého posudku [číslo] 2018 celkem 7 229 750 Kč (PÚ [číslo] – 3 426 000 Kč, PÚ [číslo] – 2 536 750 Kč, PÚ [číslo] – 1 267 000 Kč). Matka žalobkyň byla ze strany totalitního režimu nucena odprodat veškerý majetek v obci [obec]. Pozemky matky žalobkyň byly vykupovány za účelem výstavby sídliště [část obce] a [část obce], které bylo na předmětných pozemcích posléze vybudováno; tyto pozemky nebyly žalobkyním vráceny z důvodu zastavěnosti. V roce 1992 uplatnila právní předchůdkyně žalobkyň své restituční nároky, které nebyly dosud saturovány, když žalovaná vede výši restitučního nároku v nesprávné (podhodnocené) výši, ačkoli samotný znalec žalované ocenil dne 22. 11. 2008 jejich hodnotu na částku 4 605 954 Kč; žalovaná tak postupuje při uspokojování jejich nároků svévolně, liknavě a mnohdy i diskriminačně, když po celou dobu vede nárok v nesprávné výši. Tím, že žalovaná bezdůvodně a alibisticky odmítá ocenit odňaté pozemky žalobkyň určené pro stavbu sídlištního celku jako stavební, žalobkyně zcela zjevně diskriminuje Žalovaná tak stěžuje uspokojení nároku prostřednictvím veřejné nabídky pozemků a proto nelze na žalobkyních požadovat další účast ve veřejných nabídkách. Restituční řízení byla zahájena v roce 1992, o nevydání pozemků však bylo rozhodnuto v roce 2008 a v roce 2017 – tedy po 16 a 25 letech. Matka žalovaných se rozhodnutí ze dne 31. 10. 2017 nedočkala – zemřela. Žalobkyně se staly dědičkami v roce 2017 a začaly se aktivně zajímat a řešit svůj restituční nárok. Nabídka pozemků pro oprávněné osoby je zcela nedostačující. V katastrálním území Čimice nabízela žalovaná za dobu 25 let pouze dva malé pozemky. Žalovaná uzavírala s třetími subjekty za účelem obcházení zákona směnné smlouvy (ve skutečnosti skryté kupní smlouvy) a převáděla pozemky na nerestituenty. Žalovaná po celou dobu preferuje převody pozemků na nerestituenty.

2. Žalovaná nárok uplatněný žalobou neuznává, a to ani zčásti. Učinila nesporným, že žalobkyně jsou oprávněnými osobami dle zákona o půdě, svůj nárok na zákonnou náhradu však mohly získat účastí ve veřejných nabídkách. Právní předchůdkyně žalobkyň, paní [jméno] [příjmení], se nezúčastnila a ani jedné z celkem 60 kol veřejných nabídek. Žalobkyně a) se nezúčastnila ani jedné veřejné nabídky od nabytí nároku a žalobkyně b) se účastnila pouze jedné veřejné nabídky od nabytí nároku, a to teprve v roce 2018, a to na pozemek, jehož vyhlášková cena převyšovala nárok žalobkyně, a proto přihláška byla neplatná. Žalovaná eviduje restituční nárok žalobkyní dle rozhodnutí PÚ [číslo], PÚ [číslo] a PÚ [číslo] v nevypořádané výši 278 079 Kč s tím, že v evidenci dojde ke změně, kterou nárok žalobkyň bude částečně navýšen, když odňatý a nevydaný pozemek PK parc. [číslo] o výměře 6 672 m2 bude oceněn jako stavební. Žalovaná nepostupuje vůči žalobkyním liknavě, když nabízí dostatek pozemků k vypořádání těchto nároků ve veřejných nabídkách. Do konce roku 2017 bylo vyhlášeno 151 nabídek, v nichž bylo nabízeno přes 80 000 náhradních pozemků v ceně 34 miliard korun českých. Nabízeny byly pozemky kvalitní, značných výměr, a dokonce takové, o nichž nepožádala žádná oprávněná osoba. Pozemky v [obec] nemohou být nabízeny v každé veřejné nabídce, neboť ne všechny pozemky ve správě žalované v [obec] jsou vhodné k zařazování do veřejných nabídek, historicky žalovaná nabízela i pozemky v [obec], například pozemků o výměře do 60 m bylo do roku 2017 v nabídkách podle zákona o půdě v okrese [okres] nabídnuto pouze 46, zatímco pozemku s výměrou větší nabízela 389, z toho 241 bylo výměry větší než 1 000 m; nabízeny byly i pozemky v katastrálním území Bohnice a [část obce]. Žalobkyně podaly okolo 20 žalob u soudů po celé České republice, v tomto jejich postupu lze spatřovat snahu o jakési spekulování s restitučními nároky a soud by měl zvážit, zda v tomto jejich přístupu nelze spatřovat zjevné zneužití výkonu jejich práva, to je postup v rozporu s § 8 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Žalovaná nesouhlasí s tvrzením žalobkyní, že ani po více než 26 letech není restituční nárok žalobkyň řádně oceněn ani řádně vypořádán. Žalobkyně dostatečně neprokazují, že jim, resp. jejich právní předchůdkyni, byly odňaty pozemky, které měly v době jejich odnětí stavební charakter. Následná změna charakteru odňatých pozemků nastala v důsledku činnosti státu, to je bez přičinění původního vlastníka. Pro stanovení výše restitučního nároku je rozhodný stav pozemků ke dni odnětí státem, není možné počítat s navýšením ceny pozemku, k němuž došlo po přechodu na stát bez přičinění původního vlastníka. Žalovaná nepřistupuje k žalobkyním svévolně a liknavě, neboť když žalobkyně požádaly o přecenění svým dopisem doručeným žalované 14. 5. 2018, pak tato přecenila nárok žalobkyň, a to, konkrétně ve vztahu k pozemku PK 620 o výměře 6 672 m. Pokud by měly být pozemky oceňovány jako stavební, pak by měly být posouzeny s uplatněním všech možných srážek dle oceňovací vyhlášky č. 182/1988 Sb. (dále jen: oceňovací vyhláška), respektive její přílohy [číslo]. Účelem zákona o půdě bylo navrácení zemědělských pozemků, nikoliv pozemků jiného charakteru, se kterými ani v zásadě samy nemohou hospodařit.

3. Ve věci bylo rozhodnuto rozsudkem č. j. [číslo jednací] ze dne 16. 9. 2020 (žaloba byla zamítnuta), který byl zrušen usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích č. j. [číslo jednací] ze dne 4. 2. 2021, v němž odvolací soud konstatoval, že žalobkyně jsou oprávněnými osobami, soudem prvního stupně popsaný postup žalované (nesprávné ocenění odňatých pozemků) představuje liknavý a svévolný postup státu, pro které žalobkyně mohou žádat uspokojení restitučního nároku mimo veřejné nabídky pomocí uplatněné žaloby. Odvolací soud se ztotožnil s výší restitučního nároku žalobkyň, za překážku vydání pozemku rybník [anonymizováno] považoval uplatňovaný (restituční) nárok ze strany [jméno] [jméno] [příjmení] u Okresního úřadu v [obec] dne 12. 11. 1992 ([spisová značka]). Krajský soud zavázal soud prvního stupně, aby žalobkyně ve smyslu ustanovení § 118a odst. 2 a 3 o. s. ř. vyzval, aby (především z nabídky žalované) označily jiné vhodné pozemky způsobilé k vykrytí restitučního nároku a aby se zabýval toliko otázkami vhodnosti vydání nově označených pozemků. Po poučení, žalobkyně dne 17. 3. 2021 označily nové náhradní pozemky, kdy po částečném zpětvzetí žaloby ze dne 20. 5. 2021 a ze dne 16. 11. 2021 požadují: žalobkyně a) převod náhradního pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí] a žalobkyně b) převod náhradních pozemků parc. [číslo] v [katastrální uzemí] a parc. [číslo] v [katastrální uzemí].

4. Žalovaná se vyjádřila tak, že u pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí] neeviduje žádnou překážku vylučující ho z převodu. U pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí] byla uplatněna žádost [územní celek] o bezúplatný převod zemědělského pozemku podle § 7 odst. 1 písm. e) zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále též„ ZSPÚ“). Tato žádost splňuje veškeré podmínky pro vyhovění, na pozemek dopadá překážka převoditelnosti ve smyslu ustanovení § 6 odst. 1 písm. b) bod 1. ve spojení s ustanovením § 7 odst. 1 písm. e) ZSPÚ. Dále je u pozemku souběh se třemi soudními řízeními vedenými pod sp. zn. [spisová značka] (žalobce Dr. [jméno] [příjmení]), sp. zn. [spisová značka] (žalobce [příjmení] [příjmení]), sp. zn. [spisová značka] (žalobkyně [příjmení] [příjmení]). Další překážkou vydatelnosti tohoto pozemku je skutečnost, že je veden jako chráněná krajinná oblast a nebude možné ho plně obhospodařovat. Pozemek parc. [číslo] v [katastrální uzemí] je z převodu vyloučen. Je zastavěn dvěma stavbami – [příjmení] dolním rybníkem (dále též„ [příjmení] rybník I“) a [příjmení] prostředním rybníkem (dále též„ [příjmení] rybník II“). Tyto stavby jsou ve vlastnictví třetí osoby, a to [anonymizováno] rybářského svazu, z.s. pobočný spolek [obec], [IČO], se sídlem [adresa] (dále též„ MRS [obec]“). Od roku 2017 probíhá mezi žalovanou a MRS [obec] jednání o převodu tohoto pozemku (ať už úplatného či nikoli) a to z toho důvodu, že [příjmení] rybník I a [příjmení] rybník II byly vybudovány výhradně na náklady MRS [obec]. Současně má MRS [obec] k předmětnému pozemku uzavřenou nájemní smlouvu č. [číslo]. Dle judikatury není žádoucí, aby vydáním pozemku soud do budoucna založil vznik možných sporů mezi novým vlastníkem pozemku a vlastníky, které sousedí s tímto pozemkem. Argumentem a minori ad maius lze jednoznačně dovodit, že pokud se jedná o rybníky nacházející se přímo na předmětném pozemku, pak případné spory mezi žalobkyněmi a MRS [obec] jsou více než předpokládatelné. Zároveň tento pozemek nebyl vydán dle ustanovení § 11 odst. 1 písm. c) zákona o půdě primárním restituentům.

5. Mezi účastnicemi je nesporné, že obě žalobkyně jsou oprávněnými osobami dle zákona o půdě. Část restitučního nároku ve vztahu k nevydané stavební parcele [číslo] v katastrálním území. [část obce] z rozhodnutí [číslo jednací] v nominální hodnotě 519 750 Kč byla postoupena na Ing. [jméno] [příjmení].

6. Dále je mezi účastnicemi nesporné, že nároky žalobkyň byly dosud uspokojeny v této výši: žalobkyně a) pravomocně v částce 1 935 019 Kč a dále nepravomocně v částce 215 914,55 Kč; žalobkyně b) pravomocně v částce 2 787 226,27 Kč a dále nepravomocně v částce 423 453,89 Kč.

7. Mezi účastnicemi zůstala sporná výše ocenění nevydaných pozemků, tvrzená liknavost a svévole při uspokojování restitučních nároků žalobkyň a dále též skutečnost, zda žalobou požadované pozemky lze na žalobkyni b) převést či zda jsou z převodu vyloučeny, případně jsou k převodu nevhodné.

8. Z výpisu z pozemkové knihy, knihovní vložka 1 katastrální území Bohnice je patrné, že 13. 6. 1957 bylo vloženo vlastnické právo [jméno] [příjmení] k pozemkům. [číslo].

9. Z čestného prohlášení matky žalobkyň [jméno] [příjmení], narozené dne 20. 7. 1926, které učinila dne 13. 2. 2008 za účasti Mgr. [jméno] [příjmení] za Pozemkový úřad v [obec], svědků [jméno] [příjmení] a MUDr. [jméno] [příjmení] plyne, že byla původním vlastníkem zemědělské usedlosti [adresa] v [katastrální uzemí] a přilehlých pozemků vedených v knihovních vložkách [číslo] pozemkové knihy pro [katastrální uzemí]; tento majetek nabyla jako dědictví po svém manželovi [jméno] [příjmení]. Po smrti manžela na ni začal být vyvíjen nátlak ze strany funkcionářů tehdejšího MNV, že není schopna spravovat takový majetek a není přípustné, aby sama užívala celou budovu statku. Část budovy jí během roku 1955 byla z moci úřední obsazena rodinou [příjmení], kteří v té době neměli kde bydlet. Většina pozemků byla od třicátých let pronajímána [anonymizováno] ústavu, v roce 1948 přestal ústav nájem vyplácet. [příjmení] [příjmení] byla věřící, navštěvovala kostel a měla příbuzné v Americe; jako vlastnice rozsáhlých nemovitostí byla nežádoucí. V roce 1966 byla nucena darovat v tísni pozemky dle PK 800, 802 a 805 v [katastrální uzemí], neboť po ní stát vymáhal dědickou daň a v případě jejího nezaplacení hrozil exekucí. Souhlasila s darováním pod příslibem výmazu této pohledávky. Tato pohledávka však vymazána nebyla. V roce 1968 podepsala kupní smlouvu na statek [adresa], následně v letech 1969 a 1976 byly na základě kupních smluv vykoupeny pozemky p. [číslo] část [parcelní číslo] celkem cca 11 ha s tím, že cena za celé výměry byla stanovena vždy minimální možnou cenou, kterou umožňovala tehdy platná oceňovací vyhláška tedy 0,40 Kč za m2, tyto parcely byly vykupovány za účelem výstavby sídliště, byl zdůrazňován vysoký společenský zájem této výstavby. Původní podoba [adresa] - statku [anonymizováno] je patrná z předložených historických fotografií. Současný stav je patrný z dalších předložených fotografií.

10. V 90. letech 20. století zastupovala matku žalobkyň JUDr. [jméno] [příjmení], advokátka, v restitučních řízeních ohledně vrácení nezákonně odňatých nemovitostí v [obec] – v katastrálním území Bohnice a [část obce], nároky byly uplatněny již v 90. letech 20. století, paní [jméno] [příjmení] se svou rodinou aktivně jednala ohledně těchto restitucí, včetně specifikace odebraných pozemků. Veškerou dokumentaci právní zástupkyně skartovala (čestné prohlášení ze dne 11. 4. 2019). 11. [jméno] [příjmení] zemřela dne 23. 6. 2017, řízení o pozůstalosti bylo vedeno [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] s tím, že na základě dohody o rozdělení pozůstalosti žalobkyně a) a žalobkyně b) nabyly rovným dílem restituční nárok z rozhodnutí [číslo jednací] a PÚ [číslo].

12. Matka žalobkyň převedla v tísni za nápadně nevýhodných podmínek část pozemku dle PK parc. [číslo] o výměře 10 147 m (k 1. 10. 2002 identifikované jako parc. [číslo] části par. [číslo] v katastrálním území Čimice), a to na základě kupní smlouvy uzavřené dne 11. 6. 1973 s Československým socialistickým státem – Výstavba hl. m. [obec] – Výstavba sídlišť [obec a číslo], na jejímž základě kupující kupuje a tuto smlouvu již koupil pro výstavbu sídliště [část obce], [obec a číslo] – část pozemku č. kat. 620 v [katastrální uzemí] o výměře 6 672 m za sjednanou cenu 2 668,80 Kčs; na základě kupní smlouvy uzavřené dne 13. 9. 1976 s Československým socialistickým státem – Výstavba hl. m. [obec] – Výstavba sídlišť [obec a číslo], na jejímž základě kupující kupuje a tuto smlouvu již koupil pro výstavbu sídliště [část obce] – první stavba, dle geometrického plánu Střediska geodézie 120 pro hl. m. Prahu ze dne 28. 5. 1976 pozemek č. kat. 620 v [katastrální uzemí] o výměře 82 m za sjednanou cenu 328 Kčs a na základě kupní smlouvy uzavřené dne 19. 9. 1976 s Československým socialistickým státem – Výstavba hl. m. [obec] – Výstavba sídlišť [obec a číslo], na jejímž základě kupující kupuje a tuto smlouvu již koupil pro výstavbu sídliště [část obce] – 1. stavba dle geometrického plánu Střediska geodézie 120 pro hl. m. Prahu ze dne 26. 6. 1976 pozemek č. kat. 620 díl„ b“ v katastrálním území Bohnice o výměře 3 393 m za sjednanou cenu 1 357,20 Kč (kupní smlouvy). [příjmení] [jméno] [příjmení] svým podáním ze dne 17. 12. 1992 u Pozemkového úřadu uplatnila restituční žádost na vydání mimo jiné výše uvedeného pozemku. Rozhodnutím ze dne 17. 9. 2008 [číslo jednací] Ministerstvo zemědělství – Pozemkový úřad Praha rozhodl, že [jméno] [příjmení] není vlastníkem předmětné části pozemku parc. [číslo] neboť pozemek nelze oprávněné osobě pro překážku zastavěnosti vydat. Pozemkový úřad shledal, že shora citované kupní smlouvy byly uzavřeny v tísni za nápadně nevýhodných podmínek. Pozemkový úřad se zabýval zastavěností předmětných parcel a dle grafické a písemné identifikace, snímku ortofotomapy a ohledání na místě sám došel k závěru, že předmětná část pozemku je zastavěna, nebo se stavbami bezprostředně souvisí a je nezbytně nutná k jejich provozu.

13. Matka žalobkyň převedla v tísni za nápadně nevýhodných podmínek část pozemku dle PK parc. [údaje o zástupci] [číslo] o výměře 13 704 m (identifikovanou dle KN jako parc. [číslo] části parc. [číslo] v katastrálním území Bohnice), a část pozemku [parcelní číslo] o výměře 5 068 m (identifikováno dle katastru nemovitostí jako parc. [číslo]) a to na základě kupní smlouvy uzavřené dne 3. 12. 1969 s Československým socialistickým státem – Investor pozemních staveb hl. m. [obec], na jejímž základě kupující kupuje a tuto smlouvu již koupil pro výstavbu sídliště [část obce] – [okres] v [obec], pozemek č. kat 638 o výměře 82 274 m2 a pozemek č. kat. [anonymizováno] v [katastrální uzemí] o výměře 18 772 m2 – za sjednanou cenu 40 418,40 Kčs. [příjmení] [jméno] [příjmení] svým podáním ze dne 17. 12. 1992 u Pozemkového úřadu uplatnila restituční žádost na vydání mimo jiné výše uvedeného pozemku. Rozhodnutím ze dne 16. 9. 2008, [číslo jednací] Ministerstvo zemědělství – Pozemkový úřad Praha rozhodl, že paní [jméno] [příjmení] není vlastníkem dle PK části pozemku parc. [údaje o zástupci] [číslo] role o výměře 13 704 m2, když shledal dle grafické a písemné identifikace, snímku ortofotomapy a ohledání na místě samém, že pozemky jsou zastavěné nebo se stavbami bezprostředně souvisí a jsou nezbytné k jejich provozu. O další části pozemku [parcelní číslo] o výměře 5 068 m bylo rozhodnuto rozhodnutím Státního Pozemkového úřadu – Krajský pozemkový úřad pro Středočeský kraj a hl. m. [obec] dne 31. 10. 2017, pod [číslo jednací], a to tak, že žalobkyně, jako dědičky po oprávněné osobě, nejsou vlastníky, mimo jiné, tohoto pozemku. Státní pozemkový úřad shledal, že paní [jméno] [příjmení] uzavřela kupní smlouvu ze dne 3. 12. 1969 v tísni za nápadně nevýhodných podmínek. Pozemek parc. [údaje o zástupci] [číslo] v [katastrální uzemí] však nelze vydat, neboť je součástí stavby – areálu sídliště [část obce], nacházejí se zde funkční a manipulační plochy, které bezprostředně souvisí se stavbami bytových domů v a jsou tak nezbytně nutné k jejich provozu. Z přípisu ze dne 23. 1. 2019 plyne, že o části dle [anonymizována dvě slova] bylo rozhodnuto dne 15. 9. 2008 rozhodnutím PÚ [číslo], pozemek byl matce žalobkyň vydán, následně proběhlo soudní řízení; soud rozhodl, že pozemky neměly být vydány, když jsou součástí sídliště. Za nevydané pozemky však soud nepřiznal náhradu, ačkoli v odůvodnění uznal restituční titul, zároveň soud ve výroku uvedl, že matka žalobkyň není oprávněnou osobou, a proto bylo rozhodnuto znovu – bylo vydáno rozhodnutí PÚ [číslo].

14. Přípisem ze dne 8. 12. 2008 byla matka žalobkyň informována o tom, že Pozemkový fond ocenil a zaregistroval pozemky z rozhodnutí PÚ [číslo jednací] a PÚ [číslo jednací]; za nevydané pozemky jí náleží náhradní pozemky, případně peněžitá náhrada, náhradní pozemek si může vybrat z veřejné nabídky pozemků určených k převodu podle § 7 zákona o prodeji půdy nebo z veřejné nabídky pozemků určených převodu podle § 11 zákona o půdě. Pozemky z rozhodnutí PÚ [číslo] byly oceněny na základě stanovení BPEJ pozemku v celkové výši 127 447,20 Kč a pozemky z rozhodnutí PÚ [číslo] byly oceněny v celkové výši 103 499,40 Kč.

15. Z přehledů nároků a plnění nároků oprávněné osoby dle § 11 plyne, že k 26. 11. 2018 byly na každou z žalobkyň, po postoupení části nároku Ing. [jméno] [příjmení] ve výši 259 875 Kč, evidovány nároky ve výši 115 473,30 Kč. Z přehledu nároků k 21. 2. 2019 je zřejmé, že k tomuto datu jsou na žalobkyni a) evidovány nároky ve výši 139 039,50 Kč a na žalobkyni b) ve výši 139 039,50 Kč. Z přehledů nároků k 15. 5. 2019 plyne, že k tomuto datu jsou na každou z žalobkyň evidovány nároky dle § 11 ve výši 139 039,50 Kč. Dopisem doručeným Státnímu pozemkovému fondu dne 14. 5. 2018 žádají žalobkyně o přecenění nároku za pozemky nevydané rozhodnutím PÚ [číslo], když nevydaná část pozemku parc. [číslo] měla být oceněna jako stavební. Z vyrozumění ze dne 14. 11. 2018 plyne, že návrh byl akceptován ohledně části pozemku parc. [číslo] o výměře 6 672 m2. Z přehledů nároků k 16. 9. 2019 plyne, že k tomuto datu jsou na každou z žalobkyň evidovány nároky dle § 11 ve výši 139 039,50 Kč. K 26. 9. 2019, na základě částečného přecenění ve vztahu k části pozemku [anonymizována dvě slova] o výměře 6 672 m2, jsou na každou z žalobkyň evidovány nároky dle § 11 ve výši 368 556,30 Kč (přehledy).

16. Žalobkyně, jako postupitelky, převedly práva na náhradu za nevydanou stavební parcelu [číslo] v [katastrální uzemí] ve výši 519 750 Kč na postupníka [jméno] [příjmení] (smlouva ze dne 18. 12. 2017), o této skutečnosti informovaly Státní pozemkový úřad oznámením ze dne 18. 12. 2017.

17. Ze znaleckého posudku číslo [číslo] 2008 plyne, že tento vypracoval Ing. [jméno] [příjmení] k žádosti Pozemkového fondu České republiky za účelem zjištění ceny nemovitosti dle stavu ke dni 11. června 1973 podle zákona o půdě. Zohlednil, že [část obce] jsou katastrálním územím městského obvodu [obec a číslo]; městská část [obec a číslo], nacházející se na severu hl. města Prahy, dle Opatření útvaru hlavního architekta hl. města Prahy ze dne 20. 7. 1989 jsou stavebně srostlé se souvisle zastavěným územím hl. města Prahy, pozemek dle PK parc. [číslo] je situovaný mezi ulicemi Na [obec], [ulice] a [ulice], jižně od panelového sídliště, v současné době je částečně zastavěn řadovými domy, komunikací a zelení, k datu 11. 6. 1973 byl pozemek vedený v druhu role, určený k zastavění, situovaný ve vzdálenosti do 200 m od souvisle zastavěné části obce. Pozemek byl určený pro stavbu, znalec ho ocenil dle § 14 odst. 1 vyhlášky č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky [číslo] (dále také:„ vyhláška či oceňovací vyhláška“) částkou 250 Kč za 1 m2; uplatnil srážky dle přílohy [číslo] tabulky I: přístup po nezpevněné komunikaci ve výši minus 10 %, nemožnost připojení na vodovod ve výši minus 5 %, nemožnost připojení na kanalizaci ve výši minus 7 %, tj. celkem minus 22 %, došel k částce 1 978 665 Kč. Ze znaleckého posudku číslo [číslo] 2008 plyne, že tento vypracoval Ing. [jméno] [příjmení] k žádosti Pozemkového fondu České republiky za účelem zjištění ceny nemovitosti dle stavu ke dni 3. prosince 1969 podle zákona o půdě. Zohlednil, že [část obce] jsou katastrálním územím městského obvodu [obec a číslo]; městská část [obec a číslo], nacházející se na severu Hlavního města Prahy, dle Opatření útvaru hlavního architekta Hlavního města Prahy ze dne 20. 7. 1989 jsou stavebně srostlé se souvisle zastavěným územím Hlavního města Prahy, v letech 1972 až 1980 bylo v jižní části [část obce] a severní části Tróji postaveno sídliště [část obce], pozemek dle PK parc. [údaje o zástupci] [číslo] je situován v severozápadní části sídliště, v současné době částečně zastavený bytovými domy, komunikací, zelení a objekty občanské vybavenosti, k datu uzavření kupní smlouvy byl vedený v druhu role, určený k zastavění panelovým sídlištěm, situovaný v sousedství původní [územní celek], ve vzdálenosti 100 m od okraje souvisle zastavěné části obce. Obvyklá vzdálenost pro možnost napojení na veřejný vodovod, kanalizaci a plyn je do cca 50 m, pro napojení na elektřinu do cca 200 m. Pozemek byl určený pro stavbu, znalec ho ocenil dle § 14 odst. 1 vyhlášky částkou 250 Kč za 1 m2; uplatnil srážky dle přílohy [číslo] tabulky 1: přístup po nezpevněné komunikaci ve výši minus 10 %, nemožnost připojení na vodovod ve výši minus 5 %, nemožnost připojení na kanalizaci ve výši minus 7 %, tj. celkem minus 22 %, došel k částce 2 672 280 Kč. Znalec byl vyslechnut u [název soudu], jak plyne z protokolu ze dne 9. 10. 2019 sp. zn. [spisová značka]. Posudek i podklady již skartoval. Pozemky ocenil jako stavební, protože byly odkupovány za účelem výstavby sídliště. K uplatnění srážek dle přílohy [číslo] se vyjádřil tak, že pokud pozemky byly vykupovány za účelem výstavby sídliště, je třeba počítat s tím, že se vybudují zcela nové sítě, stávající by nebyly použitelné. Srážku za stavební nesrostlost neuplatnil, vycházel z tabulek, kde jsou uvedeny součásti [obec] k určitému datu. Srážky za nemožnost připojení na vodovod a kanalizaci uplatnil, inženýrské sítě byly zbudovány v roce 1973, podklady však už nemá k dispozici. Ohledně přístupu k pozemkům došel k závěru, že byla po nezpevněné komunikaci, vycházel z ortomap z let 1966 a 1975. Při hodnocení sroslosti území vycházel z Opatření architekta hlavního města Prahy. V případě možnosti napojení na inženýrské sítě musí být zdroj elektrické energie dostupný do 200 m dle vyhlášky, v případě ostatních inženýrských sítí vzdálenost vyhláškou stanovena není, znalec vycházel ze vzdálenosti 50 m.

18. Ze znaleckého posudku [číslo] 2019 – dodatku [číslo] znaleckého posudku [číslo] 2018 plyne, že tento byl vypracován dne 24. 4. 2019 [právnická osoba], s.r.o. znalecký ústav pro žalobkyni b), oceňování bylo provedeno v cenové úrovni dle vyhlášky č. 182/1988 Sb., ke dni nabytí účinnosti zákona č. 229/1991 Sb., podle stavu oceňovaného pozemku k datu jeho odnětí státem, tj. k 3. 12. 1969, 11. 6. 1973, 13. 9. 1976 a 19. 9. 1976. Pro pozemek původní č. dle PK část 846 z rozhodnutí PÚ [číslo], který o výměře 13 704 m2 přešel na stát kupní smlouvou ze dne 3. 12. 1969 a pro pozemek původní číslo dle [anonymizováno] část [anonymizováno] z rozhodnutí PÚ [číslo], který o výměře 5 068 m2 přešel na stát na základě kupní smlouvy ze dne 3. 12. 1969 znalecký ústav uvedl, že k datu odnětí byl pozemek pravděpodobně využíván jako orná půda přístupná po komunikaci z jižní strany vedoucí k usedlosti [anonymizováno], ze severní strany vedoucí k obytné zástavbě rodinných domů, jak je zřejmé z leteckého snímku z roku 1953, z leteckého snímku z roku 1975 je zřejmá zastavěnost pozemku sídlištními stavbami. V těsné blízkosti oceňovaného pozemku již byla zástavba rodinných domů, navazujících na tzv. zástavbu starých [část obce], přístupná po zpevněné komunikaci. Z textu územně plánovací dokumentace z roku 1967 plyne, že daná oblast je napojena na vedení elektrické energie, vodovodní síť je napájena ze zemního vodojemu pod [příjmení] hájem a má nevyhovující kanalizaci. K datu zpracování posudku jsou dle leteckých snímků využívány jako součást sídliště [část obce]. Pro pozemek původní číslo dle PK část [anonymizováno] z rozhodnutí PÚ [číslo] o výměře 10 147 m2, který přešel na stát o výměře 6 672 m2 na základě kupní smlouvy ze dne 11. 6. 1973 a o výměře 82 m2 na základě kupní smlouvy ze dne 13. 9. 1976 a o výměře 3 393 m2 na základě kupní smlouvy ze dne 19. 9. 1976, znalecký ústav uvedl, že k datu odnětí byl pozemek pravděpodobně využíván jako orná půda přístupná z komunikace (současná ulice [ulice]) mezi severní stranou oceňovaného pozemku a jižním okrajem pozemků zastavěných rodinnými domy, jak je zřejmé z leteckého snímku z roku 1953. V roce 1975 byla již část pozemku, která byla převedena na stát v roce 1973, zastavěna stavbami bytových domů s tím, že vzhledem k blízkosti bytových domů a skutečnosti, že v roce 1972 byla Léčebna [část obce] napojena na městský vodovod a dále s ohledem na to, že sídliště [část obce] navazuje na sídliště [část obce], které bylo v té době již vystavěné, lze předpokládat možnost připojení na elektřinu, vodu a kanalizaci i v místě [část obce]. K datu zpracování znaleckého posudku je předmětná část pozemku využívána jako součást sídliště [část obce]. Pozemek původní části číslo dle PK část [anonymizováno] ocenil znalecký ústav jako stavební, když kupní smlouva byla uzavřena dne 3. 12. 1969, záměr vystavět sídliště [část obce] vznikl před uzavřením této smlouvy; původní urbanistický plán v roce 1966 nebyl přijat, v roce 1967 byl schválen přepracovaný, výstavba měla být zahájena v roce 1969, proběhla se zpožděním v letech 1972 1980 na základě územního rozhodnutí OÚPA NVP [číslo] ze dne 21. 12. 1970, které zohlednilo podrobný územní plán schválený usnesením rady MPV ze dne 17. 10. 1967. Pozemek byl využit k zastavění sídlištěm, přičemž v době výkupu nebylo jasně určeno, který pozemek bude zastavěn, z toho důvodu se jednalo o zastavitelné území. Pozemek leží v [katastrální uzemí], původní obec se stala v roce 1922 součástí [obec]; vzhledem k tomu, že se [katastrální uzemí] stalo součástí Hlavní města Prahy před datem účinnosti zákona o půdě, tedy před datem 24. 6. 1991, je nutno považovat tento pozemek za součást hlavní města Prahy. Pozemek původní číslo dle PK část [anonymizováno], který postupně přecházel na stát na základě kupních smluv ze dne 11. 6. 1973, ze dne 13. 9. 1976 a ze dne 19. 9. 1976, byl oceněn jako stavební, neboť výstavba sídliště [část obce] zahájena v roce 1976 na základě rozhodnutí o umístění stavby [číslo jednací] ze dne 27. 8. 1972. Pozemek byl využit k zastavění sídlištěm, s ohledem na to, že v době uzavření kupních smluv nebylo jasně určeno, který pozemek bude zastavěn, jednalo se v celku o zastavitelné území. Pozemek leží v [katastrální uzemí]; původní obec se v roce 1960 stala součástí [obec] a vzhledem k tomu, že [katastrální uzemí] se stalo součástí hlavního města Prahy před datem účinnosti zákona o půdě, je nutno pozemek považovat za součást hlavního města Prahy. Znalecký ústav vycházel, mimo jiné, z kopie textové a schematické části„ Podrobného územního plánu Bohnické obytné čtvrti“ z roku 1967, kde je, mimo jiné, uvedeno, že z rozvodny [okres] umístěné u [příjmení] háje, vychází vedení elektrického napětí do [část obce] a do [část obce], vodovodní síť je napájena ze zemního vodovodu pod [příjmení] hájem, území dotčené výstavbou nemá městský vodovod ani plynovod a má nevyhovující kanalizaci, dále z kopie územního rozhodnutí o umístění stavby č. OÚPA NVP [číslo] ze dne 21. 12. 1970, kopie územního rozhodnutí o umístění stavby č. OÚPA NVP [číslo] ze dne 27. 8. 1972, kopie územního plánu z roku 1964 a 1971 a parcelní kresby PK s vyznačením pozemku PK [anonymizováno], kopie leteckého snímku z roku 1953, 1975, 1989 a 2018 s vyznačením pozemku PK [anonymizováno], kopie leteckých snímků z roku 1953, 1975, 1989 a 2018, kopie územního plánu z roku 1964, 1971 a 1976 a parcelní kresby PK s vyznačením pozemku PK [anonymizováno]. Pozemky určené schválenou územně plánovací dokumentací k zastavění ocenil jako stavební, a to v souladu s § 14 odst. 1 oceňovací vyhlášky ve výši 250 Kč za 1 m2, takto: pozemek původní číslo dle PK část [anonymizováno] o výměře 13 704 m2 částkou 3 426 000 Kč, pozemek původní číslo dle PK část [anonymizováno] o výměře 5 068 m2 částkou 1 267 000 Kč, pozemek původní č. dle PK část [anonymizováno] o výměře 10 147 m2 částkou 2 536 750 Kč (6 672 m2 – 1 668 000 Kčs , 82 m2 – 20 500 Kčs , 3 393 m2 – 848 250 Kč); celkem tedy částkou 7 229 750 Kč. Za znalecký ústav byl u Okresního soudu v Chebu vyslechnut, jak plyne z protokolu ze dne 9. 10. 2019 sp. zn. 12 C 42/2019, Ing. [jméno] [příjmení], jež uvedl, že předmětné pozemky byly oceněny jako stavební, neboť byly odkupovány pro účely výstavby sídliště, které zde bylo poté vybudováno, ve vztahu k jednomu z pozemků existovalo k datu odkupu již územní rozhodnutí, ve vztahu k druhému územní plán. Znalci neshledali důvod k aplikaci srážek dle Přílohy [číslo] oceňovací vyhlášky; srážku dle položky 1 této Přílohy za stavební nesrostlost neuplatnili, když postupovali analogicky s rozhodnutím Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 4048/2016, ve spojení s Opatřením architekta hlavního města Prahy; srážku dle položky [číslo] neaplikovali, neboť u části pozemku PK 620 je z leteckého snímku z roku 1953, z něhož znalec při vypracování znaleckého posudku vycházel, zřejmé, že jak po severní, tak po jižní hranici pozemku PK 620 vedla zpevněná komunikace, přičemž ani postupné odnětí části tohoto pozemku nemůže v případě později odnímané části vést k absurdnímu závěru, že v důsledku postupu státu, který odňal část pozemku, by došlo ke snížení restitučního nároku ohledně zbývající části pozemku. I bez toho byl však k pozemku přístup z druhé jižní strany. Srážky dle položky [číslo] neuplatnili, protože pojem„ v místě“ dle oceňovací vyhlášky vykládají nikoliv ve smyslu konkrétního pozemku, ale v dané lokalitě, kterou míní celou městskou část, což dovozují mj. ze skutečnosti, že v případě možnosti napojení na rozvod elektřiny je uvedena vzdálenost 200 m, v případě položek 3-4 vzdálenosti uvedeny nejsou. V Podrobném územním plánu, který předcházel datu odnětí pozemků, je pak pojednáváno jak o elektřině, tak o vodovodu a kanalizaci, byť nedostatečné, možnost napojení na všechny sítě v dané lokalitě byla. Srážku dle položky [číslo] neaplikovali z důvodu, že dle Přílohy oceňovací vyhlášky se má jednat o„ nepříznivé docházkové vzdálenosti od pozemků náležejících k rodinnému domku nebo určeného k výstavbě rodinného domku“, což oceňované pozemky nejsou.

19. Ze znaleckého posudku [číslo] 2019 plyne, že tento byl vypracován dne 14. 8. 2019 Ing. [jméno] [příjmení] k žádosti právního zástupce žalované. Znalec ocenil nevydané pozemky pro účely uplatňování restitučního nároku z rozhodnutí PÚ [číslo], PÚ [číslo], PÚ [číslo] podle vyhlášky č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky [číslo] dle stavu nemovitostí ke dni jejich přechodu na stát a v cenách ke dni 24. 6. 1991. Pro účely posouzení srážek dle přílohy [číslo] oceňovací vyhlášky vyšel z přípisu městské části [obec a číslo] na žádost o poskytnutí informací ze dne 21. 6. 2019, odpovědi Dopravního podniku hl. m. [obec] ze dne 8. 7. 2019 a ze dne 17. 7. 2019, odpovědi [právnická osoba] ze dne 15. 7. 2019, žádosti na PVK o zákres sítí vodovodů a kanalizací, kolaudačního rozhodnutí uvedení NN rozvodu do užívání v oblasti [část obce]. K celkovému popisu nemovitostí uvedl, že v [část obce] v roce 1918 vznikly dvě důležité silnice spojující je s centrem města a dalšími částmi [obec a číslo]. Dnem 1. 1. 1922 se [část obce] přičlenily k [příjmení] [jméno], i po připojení však dle názoru znalce, zůstaly malou osamocenou vsí uprostřed polí. [část obce] byly připojeny k [příjmení] [jméno] spolu s [anonymizováno] v roce 1960, nikdy neměly samostatný místní úřad. Dle zadání ocenil předmětné pozemky ve dvou variantách - ve variantě zemědělských pozemků dle § 14 odst. 3 oceňovací vyhlášky a ve variantě stavebních pozemků dle § 14 odst. 1 oceňovací vyhlášky při zohlednění srážek dle přílohy [číslo]. Při ocenění předmětných pozemků jako pozemků zemědělských, byla stanovena cena částkou 237 244 Kč. Ve variantě ocenění jako stavebních pozemků uplatnil u všech pozemků srážku dle přílohy [číslo] položky 1, tj. srážku za stavební nesrostlost s obcí Hlavní město Praha s odůvodněním, že přestože [územní celek] byla administrativně přičleněna k [obec] v roce 1922 a [část obce] v roce 1960, jednalo se historicky o samostatné obce s vlastním samostatným vývojem, z leteckých snímků z roku 1953, 1975 a 2018 je patrný odstup [část obce] a [část obce] od zbytku Městské části [obec a číslo] (odděleno sadem [příjmení], [příjmení] skálou, [příjmení] [příjmení] a širokým pruhem luk a orné půdy); nejsou spojeny s Hlavním městem Prahou souvislou zástavbou. U části pozemku PK 620 v katastrálním území Čimice o výměře 6 672 m2 uplatnil znalec srážku dle položky 4 s tím, že veřejná kanalizace byla zbudována až v letech 1977 [číslo], tzn. až po odkoupení předmětného pozemku v roce 1973 (veřejný vodovod byl uveden do provozu v roce 1972), dále srážku dle položky [číslo] – rozvod elektřiny, kdy dle sdělení [právnická osoba] energetika k rozvodům elektřiny v tomto místě dohledala projekt Kabelových rozvodů 1kV vypracován pro akci [obec] – [část obce] – 1. stavba – 1. etapa v prosinci 1974, rozhodnutí o uvedení do trvalého provozu je ze dne 28. 4. 1976. Elektřina musela být následně vybudována a to i proto, že se napojení mělo provést pro panelové domy, dále znalec uplatnil srážku dle položky 6. 2., neboť národní výbor v rozhodném období byl ve vzdálenosti cca 7 km, dále uplatnil srážku dle položky [číslo] 3., když škola prvního stupně v dané oblasti byla postavena až v roce 1981, do té doby byla škola vzdálena cca 2 km. Ohledně zbývající části pozemku dle PK [anonymizováno] o výměře 3 393 m2 a 82 m2 znalec vzhledem k jejich tvaru uplatnil srážku dle položky [číslo] neboť nebyly přístupné po zpevněné komunikaci, dále shodně aplikoval srážku dle položky [číslo] vzhledem k nemožnosti napojení na kanalizaci, která byla zbudována až v roce 1977 [číslo], srážky dle položky [číslo] neuplatnil, uplatněna naopak byla shodně s výše uvedeným srážka dle položky [číslo] 2. a položky [číslo]

3. Ve vztahu k pozemku PK [anonymizováno] [katastrální uzemí] byly spolu se srážkou dle položky [číslo] za stavební nesrostlost aplikovány srážky dle položky [číslo] [číslo] s tím, že vodovod byl v daném místě uveden do provozu až v roce 1974, výstavba kanalizace začala probíhat od roku 1973, dále byla aplikována srážka dle položky [číslo] protože v době odkoupení v roce 1969 s největší pravděpodobností nebyla možnost napojení na rozvod elektřiny nebo vzdálenost ke zdroji byla více než 200 m, dále byla aplikována srážka dle položky [číslo] 2. s tím, že docházková vzdálenost k národnímu výboru byla více než 1,5 km. Po uplatnění všech srážek tedy znalec určil cenu částkou 2 258 879 Kč. Znalec [příjmení] [jméno] [příjmení] byl ke znaleckému posudku vyslechnut u [název soudu], jak plyne z protokolu ze dne 9. 10. 2019 sp. zn. [spisová značka], kde uvedl, že neaplikoval Opatření Útvaru architekta hl. města Prahy, když bylo účinné až od roku 1989 a v článku publikovaném v Soudním inženýrství je uvedeno, že není závazné. Dostal zadání, pro případ, že by se jednalo o stavební pozemky a pro případ, že by se nejednalo o stavební pozemky. Uplatnil srážku dle položky 1; z podkladů získaných u Geoportálu bylo zřejmé, že se jednalo o samostatnou část, která byla se zbývající částí města spojena velkou silnicí, srážku dle položky 2 aplikoval k části pozemku PK [anonymizováno], zde však souhlasí se znalcem [příjmení] – je třeba vzít v úvahu, že celý pozemek byl z jedné strany přístupný, srážku 3, 4 a 5 aplikoval u příslušných částí pozemku s tím, že nerozlišoval, zda by se jednalo o vodovod či kanalizaci, které by dostačovaly potřebám sídlišť, srážku 6 aplikoval dle konkrétní vzdálenosti od národního výboru. Pokud se jednalo o rozdílné aplikace srážek dle Přílohy [číslo] oceňovací vyhlášky, pak znalec vnímal odlišně místní určení dané oblasti, zatímco [právnická osoba] s.r.o. vycházela z celé oblasti městské části.

20. Ze stavebně technické dokumentace k rozhodnutím [číslo jednací] a PÚ [číslo], lokalita: sídliště [část obce], URBIA, vypracované v květnu 2019, se podává, že na základě návrhu směrného územního plánu z roku 1964 se dotčená část pozemku PK parc. [údaje o zástupci] [číslo] v katastrálním území Bohnice nacházela v ploše obytné souvislé zástavby a v ploše komunikace, podle revise směrného územního plánu z roku 1969 se nacházela v ploše souvislé a isolované obytné zástavby a v ploše parkové zeleně, dne 21. 12. 1970 bylo vydáno územní rozhodnutí o umístění 2. stavby sídliště [část obce] na prověřované části pozemku, návrh na územní rozhodnutí 2. stavby sídliště [část obce] byl zveřejněn od 20. 10. 1969 do 5. 11. 1969, podrobný územní plán byl schválen dne 17. 10. 1967 podle směrného územního plánu z roku 1971 se předmětná část pozemku nacházela v ploše kompaktní a isolované zástavby bydlení, podle směrného územního plánu z roku 1975 se nacházela v ploše bydlení a v ploše komunikace, podle ortofotomapy z roku 1975 již probíhala v lokalitě výstavba sídliště [část obce], podle ortofotomapy z roku 1988 byla již v dané lokalitě ukončena výstavba sídliště [část obce], aktuální stav je zachycen na ortomapě z roku 2018. Dále je současný stav zřejmý i ze snímku z [webová adresa].

21. Ze stavebně technické dokumentace k rozhodnutí č. PÚ [číslo], lokalita: sídliště [část obce], URBIA, vypracované v květnu 2019, se podává, že na základě návrhu směrného územního plánu z roku 1964 se dotčená část pozemku PK parc. [číslo] v katastrálním území Čimice nacházela v ploše obytné souvislé zástavby, podle revise směrného územního plánu z roku 1969 se nacházela v ploše isolované obytné zástavby a v ploše skladů, služeb a technických zařízení, podle směrného územního plánu z roku 1971 se prověřovaná část pozemku nacházela v ploše isolované zástavby bydlení a v ploše technické vybavenosti, podle předběžného návrhu výkupního plánu ze dne 9. 8. 1972 byla předmětná část pozemku navržena k výkupu pro sídliště [část obce], Odbor územního plánování a architektury NVP vydal dne 27. 8. 1972 územní rozhodnutí o umístění 0. a 1. stavby sídliště [část obce], mimo jiné, na pozemku parc. [číslo] návrh na vydání územního rozhodnutí byl vyvěšen na úřední desce od 5. 5. 1972 do 21. 5. 1972, podle směrného územního plánu z roku 1975 se předmětná část pozemku nacházela v ploše bydlení a ploše komunikace, podle ortofotomapy z roku 1975 již probíhala v lokalitě výstavba sídliště [část obce], podle ortofotomapy z roku 1988 byla již výstavba sídliště v předmětné lokalitě ukončena, aktuální stav je zachycen v ortomapě z roku 2018. Dále je současný stav zřejmý i ze snímku z [webová adresa].

22. Opatřením Útvaru hlavního architekta hl. m. [obec] k aplikaci ustanovení § 14 odst. 1 vyhlášky č. 182/1988 Sb. na území hl. m. [obec] ze dne 20. 7. 1989, jež nabylo účinnosti dne 1. 8. 1989, k provedení ustanovení § 14 odst. 1 vyhlášky č. 182/1988 Sb. a její přílohy [číslo] I. tabulka, byla stanovena samostatná sídla nebo části, které nejsou stavebně srostlé se souvisle zastavěným územím hl. m. [obec], ačkoli se nacházejí na správním území hl. m. [obec]. V [obec a číslo] katastrálním území Bohnice se jednalo o [část obce] a Zámky. V pochybnostech, zda se určitý pozemek nachází v ploše stavebně srostlých částí hl. m. [obec] nebo mimo ně, se použije toto stanovisko. Změny hranic stavebně srostlých částí hl. m. [obec] provádí Útvar hlavního architekta hl. m. [obec], který je také vyhlašuje ve Věstníku Národního výboru hlavního města Prahy. [příjmení] části„ Zámky“ je patrná z předložené katastrální mapy [webová adresa]). Ze snímků geoportalpraha je patrná zástavba [obec] k roku 1966 a k roku 1975.

23. V časopisu Soudní inženýrství ročník 29- 2018 je uveřejněn článek Oceňování nemovitostí pro účely restitucí, v němž jeho autoři, soudní znalci, [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] prezentují názor, že cena nevydaných nemovitostí i vydávaných náhradních nemovitostí se zjistí podle ustanovení § 28a zákona o půdě podle cenových předpisů platných ke dni účinnosti tohoto zákona to je ke dni 24. června 1991 Cena nevydaných nemovitostí se určí podle jejich stavu ke dni převzetí státem, který vyjadřuje hodnotu toho, co oprávněná osoba skutečně pozbyla. Pro ocenění nemovitostí je rozhodující právně doložitelný stav ke dni převzetí státem. Do ceny nevydávaných pozemků se započítává cena trvalých porostů a dalších součástí a příslušenstvím pozemku. Upozorňují na problém při použití srážek podle přílohy [číslo] vyhlášky s tím, že preferují výklad, dle kterého se srážka podle položky 1 tabulky I přílohy [číslo] použije, jde-li o samotné sídlo nebo část obce, která není s obcí stavebně srostlá - část obce, které není spojena s kmenovou obcí souvislou zástavbou, tj. není jeden souvislý intravilán. Srážka má být použita, pokud se jedná o katastrální území, které není spojeno s kmenovou obcí souvislou zástavbou a současně není součástí souvislého intravilánu. Intravilánem se většinou rozumí zastavěné území obce v některých případech, včetně ploch určených k zástavbě. Za kmenovou obec se považuje bývalé Královské hlavní město Praha, kdy k tomuto území byly k 1. 1. 1922 sloučily okolní obce a došlo ke vzniku„ [příjmení] [jméno]“. [ulice] srostlost je třeba posuzovat k datu přechodu pozemku na stát. K Opatření Útvaru hlavního architekta hlavního města Prahy a jeho použití znalci poznamenávají, že tento orgán územního plánování nebyl zmocněn k jakýmkoliv výkladům oceňovací vyhlášky.

24. Obě účastnice na podporu svých tvrzení nechali vypracovat znalecké posudky s rozdílnými závěry. Všichni znalci byli vyslechnuti u Okresního soudu v Chebu, jak výše uvedeno. Za relevantní považuje soud znalecký posudek [právnická osoba], s. r. o. Znalcem bylo vysvětleno, z jakých zjištění vycházel, jakou cestou k těmto zjištěním došel a na základě jakých úvah dospěl ke svému závěru. Znalec vyložil, že v době odkupu se všechny oceňované pozemky nacházely v zastavitelném území, nebylo přesně řečeno, v jaké konkrétní části pozemku sídliště bude a v jaké nikoli. Z toho důvodu bylo nutné je všechny ocenit jako stavební. Srážku dle položky 1 za stavební nesrostlost neuplatnil, když postupoval analogicky s rozhodnutím Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 4048/2016, ve spojení s Opatřením architekta hlavního města Prahy, srážku dle položky [číslo] neaplikoval z důvodu, že dle Přílohy oceňovací vyhlášky se má jednat o„ nepříznivé docházkové vzdálenosti od pozemků náležejících k rodinnému domku nebo určeného k výstavbě rodinného domku“, což oceňované pozemky nejsou. Zástupce znaleckého ústavu též osvědčil, že k pozemkům byl přístup po zpevněné komunikaci. Argumentace koresponduje i s ostatními provedenými důkazy – zejména stavebně technická dokumentace k rozhodnutím [číslo jednací] a PÚ [číslo], lokalita: sídliště [část obce], [anonymizováno], stavebně technická dokumentace k rozhodnutí č. PÚ [číslo], lokalita: sídliště [část obce], [anonymizováno], Opatření Útvaru hlavního architekta hl. m. [obec] k aplikaci ustanovení § 14 odst. 1 vyhlášky č. 182/1988 Sb. na území hl. m. [obec] ze dne 20. 7. 1989, snímky z geoportalu. Z tohoto posudku soud vychází, když zároveň dovozuje, že není důvod pro uplatnění srážek dle Přílohy 7, bod I tabulky vyhlášky č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb., oceňovací vyhlášky, neboť pozemky [jméno] [příjmení] byly jako celek odňaty a určeny ke specifickému účelu, a to k výstavbě sídlišť [část obce] a [část obce], která byla v rámci výstavby napojena na veškeré inženýrské sítě (v dostatečné kapacitě), a v souladu se schválenou územně plánovací dokumentací byla vybavena objekty občanské vybavenosti – srovnej rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] per analogiam (i kdyby pozemky nebylo možné připojit k vodovodnímu a kanalizačnímu řadu a k rozvodu elektřiny, byly na stát převedeny za účelem vybudování sídlišť, jejichž parametry předpokládaly vybudování nových sítí i objektů občanské vybavenosti). Soud nemá pochybnosti o věcné správnosti posudku, posudek odpovídá ustanovení § 13 vyhlášky ministra spravedlnosti č. 37/1967 Sb., k provedení zákona o znalcích a tlumočnících) a při ocenění nároků tak soud vychází z ceny pozemků v souhrnné výši 7 229 750 Kč. Posouzení, zda odňaté pozemky je třeba hodnotit jako pozemky určené pro výstavbu, či nikoliv, je otázkou skutkovou, nikoliv právní (viz usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 5. 2019 ve věci sp. zn. 28 Cdo 346/2019), tedy otázkou, kterou je znalec oprávněn si sám posoudit při vypracování znaleckého posudku. Soud poznamenává, že posudek neodporuje ani předloženému článku z časopisu Soudní inženýrství; názory zde uvedené však nejsou pro znalce nijak závazné, prezentují pouze stanovisko znalců [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení].

25. Žalobkyně a) požádala Státní pozemkový fond o převod pozemků v [katastrální uzemí], [obec], [příjmení] [jméno], [obec], [obec], [obec], [obec], [anonymizována dvě slova], kdy svůj nárok odvozovala z rozhodnutí pozemkového úřadu KPÚ pro Středočeský kraj a HMP [číslo jednací] – uplatněno v částce 534 456 Kč, z rozhodnutí pozemkového úřadu KPÚ pro Středočeský kraj a HMP [číslo jednací] – uplatněno v částce 397 331,50 Kč, z rozhodnutí pozemkového úřadu KPÚ pro Středočeský kraj a HMP č. j. PÚ 8043/93/6 – uplatněno v částce 114 102,40 Kč (žádost ze dne 21. 9. 2019). Ze sdělení Státního pozemkového úřadu pro Středočeský kraj a hl. m. Praha kraj ze dne 15. 10. 2019 plyne, že žádost byla vyřazena, když nároky žalobkyně a) jsou nedostatečné, hodnota požadovaných pozemků je vyšší než hodnota restitučního nároku. Dále žalobkyně a) požádala o převod zemědělských pozemků v [katastrální uzemí], [anonymizováno], [obec] u [anonymizováno], [obec], [anonymizována dvě slova], [anonymizováno], [příjmení], v níž uvedla, že správná hodnota restitučního nároku je 1 713 0000 Kč, dle posudku [číslo] 2018, zároveň odkázala i na posudek [číslo] 2008. K žádosti bylo Státním pozemkovým úřadem sděleno, že uplatněné nároky ve výši 509 763,40 Kč nebyly potvrzeny správcem nároků a nejsou prokázány (sdělení ze dne 24. 4. 2019).

26. Žalobkyně b) požádala Státní pozemkový fond o převod zemědělského pozemku parc. č. 1959 v [katastrální uzemí], z rozhodnutí pozemkového úřadu KPÚ pro Středočeský kraj a HMP [číslo jednací] uplatnila na převod pozemku částku ve výši 232 075 Kč, žádost byla odeslána dne 28. 11. 2018 (žádost ze dne 22. 11. 2018). Žádost doplnila o sdělení, že svůj nárok ve vztahu k budově [adresa] a parc. [údaje o zástupci] [číslo] nepostoupila na Ing. [jméno] [příjmení] (přípis ze dne 4. 12. 2018). Ze sdělení Státního pozemkového úřadu pro Moravskoslezský kraj ze dne 7. 1. 2019 plyne, že žádost byla shledána neplatnou, když žalobkyně b) nemá dostatečné krytí restitučních nároků, a to ve výši 232 075 Kč a nebude k ní přihlíženo. Nároky dle ustanovení § 18a zákona o půdě ve výši 260 016,50 nelze k převodu uplatnit. Žalobkyně b) požádala o převod zemědělských pozemků v [katastrální uzemí], [obec], [obec] u [obec], [část obce] a [obec] (žádost doručená Státnímu pozemkovému úřadu dne 5. 4. 2019), uvedla, že správná hodnota restitučního nároku je 1 713 000 Kč, dle posudku [číslo] 2018, zároveň odkázala i na posudek [číslo] 2008). Ze sdělení Státního pozemkového úřadu ze dne 10. 4. 2019 je patrné, že žádost o převod pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] v [katastrální uzemí], byla shledána neplatnou, neboť nárok žalobkyně b) je nižší, než hodnota požadovaných pozemků. Státní pozemkový úřad nepřihlížel pro nedostatečné nároky k žádosti [číslo] žalobkyně b) o převod zemědělských pozemků v [katastrální uzemí], [obec], [obec] u [obec] a [část obce] (sdělení ze dne 15. 4. 2018 – správně 2019). Žalobkyně b) požádala Státní pozemkový fond o převod pozemků v [katastrální uzemí], kdy svůj nárok odvozovala z rozhodnutí pozemkového úřadu KPÚ pro Středočeský kraj a HMP [číslo jednací] – uplatněno v částce 534 456 Kč, z rozhodnutí pozemkového úřadu KPÚ pro Středočeský kraj a HMP [číslo jednací] – uplatněno v částce 397 331,50 Kč, z rozhodnutí pozemkového úřadu KPÚ pro Středočeský kraj a HMP [číslo jednací] – uplatněno v částce 178 009,20 Kč (žádost ze dne 21. 9. 2019). Ze sdělení Státního pozemkového úřadu pro Jihomoravský kraj ze dne 22. 10. 2019 plyne, že žádost byla zamítnuta, když žalobkyně b) nedisponuje restitučnímu nároky, které jsou předmětem žádosti.

27. Z listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí], z listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí], z listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí] je patrné, že v tomto katastrálním území jsou pozemky ve vlastnictví ČR, s nimiž je příslušný hospodařit Státní pozemkový úřad.

28. V srpnu 2008 se Pozemkový fond České republiky snažil oslovit restituenty, aby požádali fond o naturální či peněžité plnění k uspokojení restitučních nároků (vzorový dopis z 28. 8. 2008). Obdobně je oslovil v roce 2012 (vzorový dopis ze dne 22. 2. 2012).

29. Z nabídky pozemků pro listopad 2018 plyne, že v nabídce nebyl žádný pozemek v oblasti [obec]. Z katastrálních snímků jsou zřejmé tvary a rozlohy některých pozemků nabízených dle zákona [číslo] Státním pozemkovým úřadem. Žalovaná doložila přehledy veřejných nabídek (CD), z kterých je zřejmé, jaké konkrétní pozemky byly nabízeny.

30. Na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí] jsou zapsány pozemky, které vlastní [územní celek] (list vlastnictví). Dne 21. 8. 2018 uzavřelo město Jihlava s žalovanou směnnou smlouvu, na jejímž základě se město Jihlava stalo vlastníkem pozemků v hodnotě 38 867 420 Kč v [katastrální uzemí], jež směnilo za pozemky v hodnotě 623 720 Kč v katastrálních území [obec] u [obec], [část obce] u [obec] a [obec] u [obec], cenový rozdíl byl doplacen před podpisem smlouvy. Další směnné smlouvy uzavřela žalovaná s : [jméno] [příjmení], směnila pozemek v [anonymizováno] za pozemek v [anonymizováno] s doplatkem 535 400 Kč zaplaceným před podpisem smlouvy, se [právnická osoba], směnila pozemek v [část obce] za pozemek v [obec] u [údaje o zástupci] [číslo] s doplatkem 2 388 200 Kč zaplaceným před podpisem smlouvy, se [právnická osoba] s. r. o., směnila pozemky v [obec] za pozemky v [anonymizováno] s doplatkem 4 303 100 Kč zaplaceným před podpisem smlouvy, se [právnická osoba] s. r. o., pozemek ve [anonymizována tři slova] za pozemky v [anonymizována dvě slova] a [obec] s doplatkem 885 300 Kč zaplaceným před podpisem smlouvy (směnné smlouvy).

31. Žalobkyní a) požadovaný pozemek parc. [číslo] je zapsán na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí] jako druh pozemku orná půda, kdy vlastníkem je Česká republika, příslušnost hospodařit s tímto pozemkem má Státní pozemkový úřad (informace o pozemku). [příjmení] pozemku je zřejmá ze snímku katastru nemovitostí. Pozemek byl dle zákona [číslo] v cenové úrovni dle vyhlášky č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky [číslo] to ke dni 24. 6. 1991, dle stavu pozemků k datu vypracování znaleckého posudku oceněn spolu s trvalým porosty částkou ve výši 225 516 Kč – znalecký posudek [číslo] 2021 zhotovitele [právnická osoba], [IČO] ze dne 8. 3. 2021. Žalovaná s tímto oceněním souhlasila.

32. Žalobkyní b) požadovaný pozemek parc. [číslo] je zapsán na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí] jako druh pozemku vodní plocha, způsob využití vodní nádrž umělá, kdy vlastníkem je Česká republika, příslušnost hospodařit s tímto pozemkem má Státní pozemkový úřad (informace o pozemku). V roce 1968 byl na tomto pozemku vlastním nákladem zbudován [anonymizováno] rybářským svazem - [ulice] organizací [příjmení] [jméno] rybník (stanovisko ze dne 14. 9. 1994), pozemky pro výstavbu rybníka daroval čsl. státu pan [jméno] [příjmení] (otec oprávněné osoby) s tím, že od zástupců svazu ČSR MO [obec] převzal částku ve výši 2 500 Kč (sdělení ze dne 25. 3. 1997). Dne 30. 4. 1997 bylo Okresním pozemkovým úřadem ve [obec] rozhodnuto, že [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] (oprávněné osoby) nejsou vlastníky pozemků dle KN [číslo] rybník, když bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] daroval předmětné pozemky čsl. státu s tím, že budou předány do trvalého užívání pro výstavbu rybníka MO [obec]; od zástupců ČSR MO [obec] převzal částku ve výši 2 500 Kč. V roce 1969 byl na pozemcích vybudován místní organizací [anonymizováno] rybářského svazu [obec] rybník, a proto nelze pozemky vydat, za nevydané pozemky přísluší oprávněným osobám náhrada (rozhodnutí). Ze znaleckého posudku [číslo] znalkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] ze dne 31. 8. 2018 bylo zjištěno, že na předmětném pozemku se nachází [příjmení] střední rybník a vodní plocha [příjmení] dolního rybníka, který má hráz mimo oceňovaný pozemek. [obec] je využíván jako rybochovný, napájený vodou z [anonymizováno] potoka. Jedná se o průtočný rybník, má zemní hráz s dvojitým otevřeným betonovým požerákovým výpustným zařízením a bezpečnostním přelivem. Návodní stěna hráze je zpevněna betonovými panely, vzdušná stěna je nezpevněná (vyjma zpevněné části bezpečnostního přepadu), zarostlá trávou a plevelem. Cca uprostřed hráze dlouhé 84 m a šířce v koruně 1,5 m je umístěn dvojitý betonový otevřený požerák o výšce 2 m, za pomocí kterého se rybník vypouští betonovým potrubím o průměru 50 cm a délce 5,5 m, které ústí do vývařiště, které v době ocenění není zpevněno. Betonové potrubí je obetonováno v tloušťce 15 cm. Před vtokem do požeráku je umístěno loviště o rozměrech 5× 4 m, jehož dno je zpevněno betonovými panely. K lovišti vede z koruny hráze betonové schodiště. V jihozápadní části hráze je umístěn bezpečnostní přeliv o délce přepadové hrany 4 m, celková délka přelivu 7,3 m (čelný lichoběžníkového tvaru, zpevněn betonem). Na březích vodních ploch rostou trvalé porosty (vrby, břízy, smrky, borovice). Stáří rybníka je 49 roků, ke schválení dokončené stavby došlo v září 1969 [ulice] vede nezpevněná cesta ve vlastnictví soukromého majitele. Ve východním koutu oceňovaného pozemku se nachází movitá stavba (kovová kolna), která je ve vlastnictví [anonymizováno] rybářského svazu, z. s., pobočného spolku [obec], proto nebyla oceněna. [údaje o zástupci] [číslo] [příjmení] rybník byl navržen jako průtočný se zemní hrází s dvojitým betonovým uzavřeným požerákem umístěným v hrázi, včetně výpustního zařízení a přelivného objektu, hráz v koruně dlouhá 36 m, široká 3 m, požerák vysoký 4,1 m, odpadní potrubí průměru 50 cm betonových trub a obetonováno, před vtokem do požeráku umístěno loviště o rozměrech 6 × 4 m. Dno bude vydlážděno lomovým kamenem do cementové malty, stěny vybedněny fošnami tloušťky 5 cm. Loviště přístupné z hráze po schodech z lomového kamene, přeliv navržen na pravém břehu jako boční (tvar lichoběžníku, délka přepadové hrany 8 m). Znalkyně ocenila pozemek dle vyhlášky č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb., v souladu se zákonem č. 229/1991 Sb., částkou ve výši 75 573 Kč; hráz částkou ve výši 8 694 Kčs, požerákové výpustné zařízení částkou 312 Kč, výpustné potrubí částkou 247,50 Kčs, zpevnění návodního svahu hráze, bezpečnostního přelivu a loviště částkou 53 092,17 Kčs a schodiště částkou 240 Kčs; trvalé porosty částkou 4 720,50 Kčs; celkem 142 861,17 Kčs. Znalecký posudek obsahuje doložku dle ustanovení § 127a o. s. ř. Dále byl pozemek oceněn dle zákona [číslo] v cenové úrovni dle vyhlášky č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky [číslo] to ke dni 24. 6. 1991, dle stavu pozemků k datu vypracování znaleckého posudku spolu s trvalým porosty částkou ve výši 78 553 Kč (pozemek v částce 75 573 Kč, trvalé porosty v částce 2 980 Kčs) – znalecký posudek [číslo] 2021 zhotovitele [právnická osoba], [IČO] ze dne 8. 3. 2021. Žalobkyně souhlasily s oceněním předloženým žalovanou. Oba rybníky užívá [anonymizováno] rybářský svaz, z. s., pobočný spolek [obec], [IČO], na základě nájemní smlouvy č. 183 N 06/51, za účelem provozování rybochovu – výroby násad za roční nájemné ve výši 4 000 Kč; nájemce je povinen při péči o vodní nádrže zajišťovat Metodický pokyn odboru ochrany MŽP k zabezpečení technicko – bezpečnostního dohledu na hrázích malých vodních nádrží, zejména pak zabezpečit činnost pochůzkáře a vedení příslušného provozního deníku. Pozemky obklopující pozemek parc. [číslo] tj. pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] jsou ve vlastnictví [anonymizováno] rybářského svazu, z. s., pobočného spolku [obec] (informace o pozemku, seznam nemovitostí na listu vlastnictví č. 2056 pro [katastrální uzemí] a snímek katastrální mapy).

33. Druhý žalobkyní b) požadovaný pozemek parc. [číslo] je zapsán na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí] jako druh pozemku trvalý travní porost, způsob ochrany chráněná krajinná oblast, kdy vlastníkem je Česká republika, příslušnost hospodařit s tímto pozemkem má Státní pozemkový úřad (informace o pozemku). Ze sdělení Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky ze dne 21. 6. 2021, ve spojení s přípisem Ministerstva životního prostředí ze dne 17. 5. 2021 plyne, že se jedná o pozemek, který leží ve IV. zóně odstupňované ochrany chráněné krajinné oblasti [anonymizováno], zároveň se nachází v Evropsky významné lokalitě [anonymizováno] a není vyloučen z převodu dle ustanovení § 6 odst. 1 písm. f) zákona č. 503/2012 Sb. Pozemek navazuje na další pozemky v příslušnosti hospodařit Státního pozemkového úřadu, o jejichž převod usiluje Správa Národního parku [anonymizováno]. Vláda České republiky opětovně uložila svým usnesením ze dne 1. 4. 2020 [číslo] Státnímu pozemkovému úřadu dokončit převody do příslušnosti AOPK ČR a správ NP, a to do roku 2023. Správa Národního parku [anonymizováno] požaduje tento pozemek převést do své příslušnosti hospodaření, proto Ministerstvo životního prostředí nesouhlasí s převodem tohoto pozemku ze státního vlastnictví. Ze sdělení Ministerstva životního prostředí ze dne 24. 3. 2021 se podává, že pokud dochází k převodu pozemků, které leží v některé z kategorií zvláště chráněného území, podléhá tato smlouva schválení Ministerstvem životního prostředí, který se uděluje k již uzavřené smlouvě na základě zdůvodněné a doložené žádosti Státního pozemkového úřadu. [příjmení] pozemku je zřejmá ze snímku katastru nemovitostí. Dne 30. 6. 2016 byla Státnímu pozemkovému úřadu doručena Žádost obce o bezúplatný převod zemědělského pozemku podle § 7 odst. 1 písm. e) zákona č. 503/2012 Sb., podaná městem Železná Ruda, [IČO], jejímž předmětem je i pozemek parc. [číslo] který je využit pro realizaci zeleně/veřejně prospěšných opatření.

34. Dokazování, jak popsáno shora, vyhodnotil soud jako dostačující k tomu, aby bylo možno věc po skutkové stránce uzavřít a následně posoudit z hledisek právních. Provedené důkazy hodnotil soud jednotlivě a všechny v jejich vzájemné souvislosti postupem dle ustanovení § 132 o. s. ř. Bylo vyhověno všem důkazním návrhům obou stran sporu, vyjma důkazu výpisem z evidence MZE, když bylo shledáno, že pozemek parc. [číslo] není vydatelný a žalobkyně tento důkaz navrhla, až po výzvě k výběru jiného pozemku (poučena při jednání dne 20. 10. 2021).

35. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k tomuto skutkovému stavu věci: Žalobkyně jsou oprávněnými osobami dle zákona o půdě, a to jako dědičky po paní [jméno] [příjmení] (jejich matce) na základě rozhodnutí [číslo jednací] a [číslo jednací], a taktéž oprávněnými osobami dle zákona o půdě přímo z rozhodnutí [číslo jednací]. Restituční nárok uplatnila v roce 1992 jejich matka. Rozsáhlé nemovitosti, které měla původně ve vlastnictví (zdědila po manželovi), a které v tísni za nápadně nevýhodných podmínek převedla Československému socialistickému státu za účelem výstavby sídlišť [část obce] a [část obce], nebylo možné vydat pro zastavěnost (pozemky jsou zastavěny nebo bezprostředně souvisí s výstavbou; jsou součástí sídlišť, pro jejichž stavbu byly vykoupeny). Celkový restituční nárok žalobkyň činí 7 229 750 Kč, tedy 3 614 875 Kč pro každou z žalobkyň; dosud byl uspokojen jen zčásti - v případě žalobkyně a) co do výše 1 935 019 Kč (pravomocně), co do výše 215 914,55 Kč (nepravomocně), celkem do výše 2 150 933,55 Kč; v případě žalobkyně b) co do výše 2 787 226,27 Kč (pravomocně), co do výše 423 453,89 Kč (nepravomocně), celkem do výše 3 210 680,16 Kč. Žalobkyně se bezúspěšně účastnily nabídkových řízení, jejich žádostem o bezúplatný převod jiných pozemků žalovaná nevyhověla s tím, že jejich restituční nároky jsou nedostatečné. Žalovaná evidovala restituční nárok žalobkyně a) ve výši 368 556,30 Kč a žalobkyně b) ve výši 368 556,30 Kč. Žalobkyně a) požaduje bezúplatný převod pozemku parc. [číslo] zapsaného na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí] jako druh pozemku orná půda. Žalovaná neuvedla žádné překážky, které by bránily převodu tohoto pozemku. Pozemek byl oceněn spolu s trvalým porosty částkou ve výši 225 516 Kč. Žalovaná s tímto oceněním souhlasila. Žalobkyně b) požaduje bezúplatný převod pozemku parc. [číslo] který je zapsán na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí] jako druh pozemku vodní plocha, způsob využití vodní nádrž umělá. Jedná se o pozemek, který pro výstavbu rybníka„ daroval“ Československému státu pan [jméno] [příjmení]. Dne 30. 4. 1997 bylo Okresním pozemkovým úřadem ve [obec] rozhodnuto, že [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] (oprávněné osoby) nejsou vlastníky pozemků dle KN [číslo] rybník, neboť v roce 1969 byl na pozemcích vybudován místní organizací [anonymizováno] rybářského svazu [obec] rybník, a proto nelze pozemek vydat. Na předmětném pozemku se nachází [příjmení] střední rybník a vodní plocha [příjmení] dolního rybníka, jehož hráz se nachází mimo předmětný pozemek. [příjmení] střední rybník je využíván jako rybochovný, napájený vodou z [anonymizováno] potoka. Jedná se o průtočný rybník, má zemní hráz s dvojitým otevřeným betonovým požerákovým výpustným zařízením a bezpečnostním přelivem. [údaje o zástupci] [číslo] [příjmení] rybník byl navržen jako průtočný se zemní hrází s dvojitým betonovým uzavřeným požerákem umístěným v hrázi, včetně výpustního zařízení a přelivného objektu. Znalkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] ocenila pozemek částkou 75 573 Kč; hráz a ostatní stavební prvky [příjmení] středního rybníka částkou ve výši 62 585,67 Kčs; trvalé porosty částkou 4 720,50 Kčs; celkem 142 861,17 Kčs. Hráz a ostatní stavební prvky [příjmení] [příjmení] rybníka neocenila, když se nenacházejí na předmětném pozemku. Oba rybníky užívá na základě nájemní smlouvy [anonymizováno] rybářský svaz, z. s., pobočný spolek [obec], [IČO], za účelem provozování rybochovu – výroby násad, za roční nájemné ve výši 4 000 Kč. Pozemky obklopující pozemek parc. [číslo] – pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] jsou ve vlastnictví [anonymizováno] rybářského svazu, z. s., pobočného spolku [obec]. Žalobkyně b) dále požaduje bezúplatný převod pozemku parc. [číslo] zapsaného na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí] jako druh pozemku trvalý travní porost, způsob ochrany chráněná krajinná oblast. Jedná o pozemek, který leží ve IV. zóně odstupňované ochrany chráněné krajinné oblasti [anonymizováno], zároveň se nachází v Evropsky významné lokalitě [anonymizováno]. Pozemek navazuje na další pozemky v příslušnosti hospodařit Státního pozemkového úřadu, o jejichž převod usiluje Správa Národního parku [anonymizováno]. Ministerstvo životního prostředí nesouhlasí s převodem tohoto pozemku ze státního vlastnictví. Dne 30. 6. 2016 byla Státnímu pozemkovému úřadu doručena Žádost obce o bezúplatný převod tohoto pozemku podle ustanovení § 7 odst. 1 písm. e) zákona [číslo] 2012 podaná Městem Železná Ruda, [IČO], když pozemek je využit pro realizaci zeleně/veřejně prospěšného opatření.

36. Dle § 11a zákona o půdě oprávněným osobám uvedeným v § 4, kterým podle tohoto zákona nelze vydat pozemek odňatý způsobem uvedeným v § 6 odst. 1 a 2, převádí pozemkový úřad jiné pozemky na základě veřejných nabídek, není-li dále stanoveno jinak. [příjmení], na které právo oprávněné osoby na bezúplatný převod jiného pozemku přešlo děděním, se pro účely tohoto zákona považují za oprávněné osoby (odstavec 1). S oprávněnou osobou, která o nabídnutý pozemek požádá, uzavře neprodleně pozemkový úřad smlouvu o bezúplatném převodu. Smlouvu lze uzavřít pouze k uspokojení nároku uplatněného v žádosti (odstavec 8). Požádá-li o nabídnutý pozemek více oprávněných osob, vyzve je pozemkový úřad, aby nabídly za pozemek nárok vyšší, než je cena pozemku stanovená podle odstavce 14. Podle výše nabídek stanoví pozemkový úřad pořadí, podle kterého bude postupně navrhovat oprávněným osobám uzavření smlouvy (odstavec 9).

37. Rozhodovací praxe Nejvyššího soudu (která reflektuje judikaturu Ústavního soudu – srovnej zejména rozhodnutí sp. zn. [ústavní nález], [ústavní nález], [ústavní nález]) je ustálena v závěru, že v případě liknavého, svévolného či diskriminujícího postupu žalované (jež je nástupkyní Pozemkového fondu ČR a jejíž práva a povinnosti vykonává Státní pozemkový úřad) může oprávněná osoba nárok uplatnit u soudu žalobou na vydání konkrétního vhodného pozemku, aniž důvodnost takové žaloby lze vázat na podmínku jeho zahrnutí do veřejné nabídky, a že takový postup nelze vůči ostatním oprávněným osobám pokládat za diskriminující (srovnej rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]).

38. V nálezu Ústavního soudu ze dne sp. zn. [ústavní nález] se podává, že za odňaté pozemky je třeba oprávněné osobě poskytnout náhradu jako za pozemky určené pro stavbu dle § 14 odst. 1 oceňovací vyhlášky, byť pozemky byly v době převodu na stát v evidenci nemovitostí vedeny jako zemědělské, za situace, kdy v době prodeje existovala územně plánovací dokumentace (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka], [spisová značka] a [spisová značka]). Z judikatury vážící se k restitučnímu zákonodárství je současně zřejmé i to, že za zastavěné nutno v daných souvislostech považovat i ty pozemky, jež sice bezprostředně zastavěny nejsou, ovšem se stavbou bezprostředně souvisí a jsou potřebné k jejímu provozu a obsluze, případně vykazují se stavbou funkční souvislost – viz přilehlé pozemky tvořící se zastavěnými pozemky souvislý celek bez přerušení (vzájemně funkčně provázaný soubor staveb a pozemků – areál); srovnej k tomu např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 24. 10. 2007, sp. zn. [spisová značka], ze dne 14. 7. 2010, sp. zn. [spisová značka], a ze dne 31. 8. 2010, sp. zn. [spisová značka], nebo jeho usnesení ze dne 18. 12. 2012, sp. zn. [spisová značka], ze dne 7. 5. 2013, sp. zn. [spisová značka], a ze dne 24. 9. 2014, sp. zn. [spisová značka] – usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]. Soud má za prokázané, že pozemek dle PK část parc. [údaje o zástupci] [číslo] v katastrálním území Bohnice byl odkoupen kupní smlouvou ze dne 3. 12. 1969, a to za účelem výstavby sídliště [část obce]. V době uzavření kupní smlouvy byl schválen podrobný územní plán [anonymizováno] obytné čtvrti z roku 1967, na jehož základě bylo dne 21. 12. 1970 vydáno územní rozhodnutí, v jehož příloze byl jako dotčený pozemek zahrnut též pozemek PK [anonymizováno] (bez bližší specifikace výstavbou dotčených částí pozemku). V následujících letech zde bylo sídliště realizováno. Pozemek dle PK část parc. [číslo] v katastrálním území. [část obce] byl odkoupen na základě kupních smluv uzavřených dne 11. 6. 1973, dne 13. 9. 1976, dne 19. 9. 1976, vždy za účelem výstavby sídliště [část obce], s tím, že dne 27. 8. 1972 bylo vydáno rozhodnutí o umístění stavby pro 0. a 1. stavbu [část obce], ve kterém byl jako stavbou dotčený pozemek uveden pozemek PK [anonymizováno] (bez bližší specifikace výstavbou dotčených částí pozemku). V následujících letech zde byla výstavba sídliště [část obce] realizována. Byly tak splněny veškeré podmínky specifikované výše uvedenou judikaturou pro to, aby předmětné pozemky byly oceněny jako stavební ve smyslu ustanovení § 14 odst. 1 oceňovací vyhlášky. K ocenění pozemků vykupovaných za účelem výstavby sídliště [část obce] srovnej usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka].

39. Judikatura dovolacího soudu je ustálena v závěru, že jako přinejmenším liknavý (ba až svévolný) lze kvalifikovat i takový postup žalované (a jejího právního předchůdce – Pozemkového fondu ČR), kdy bez ospravedlnitelného důvodu ztěžovala uspokojení nároku oprávněné osoby zásadně předpokládaným postupem (tj. prostřednictvím veřejné nabídky pozemků) nesprávným ohodnocením nároku, tj. nesprávným určení ceny oprávněné osobě odňatých a nevydaných pozemků (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]) a kdy proto nebylo možno na oprávněné osobě spravedlivě požadovat další účast ve veřejných nabídkách (usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] či sp. zn. [spisová značka]). Žalovaná evidovala restituční nároky žalobkyň v částce nepřiměřeně nízké (původně ve výši 139 039,50 Kč, po částečném přecenění ve výši 368 556,30 Kč), i když ví a věděla, že pozemky byly vykoupeny pro účely výstavby sídlišť, a zároveň měla již od roku 2008 k dispozici znalecké posudky Ing. [jméno] [příjmení], v nichž znalec ocenil pozemky jako určené pro stavbu na částku celkem 4 650 945 Kč (při uplatnění jím uvedených srážek). Na svém názoru žalovaná setrvala přes shora uvedenou ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu.

40. Soud shrnuje, že žalovaná lpěla a stále lpí na ocenění restitučních nároků v nesprávné výši. Jsou tedy nepochybně splněny podmínky pro výjimečný postup žalobkyň k uspokojení jejich restitučních nároků cestou podané žaloby na nahrazení projevu vůle.

41. S ohledem na výše uvedená zjištění se soud zabýval další podmínkou pro vyhovění žalobě, tedy, aby náhradní pozemky byly vhodné k převodu. Při posuzování vhodnosti pozemku k převodu oprávněné osobě, postupoval soud v souladu zejména s usnesením Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] a usnesením Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] a hodnotil, zda převodu nebrání zákonné výluky uvedené v § 11 odst. 1 zákona o půdě a § 6 zákona č. 503/2012 Sb., či zda nejde o pozemek zatížený právy třetích osob (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 7. 2011, sp. zn. [spisová značka]), zda jeho převod není z jiného důvodu zapovězen zákonem (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 1. 2011, sp. zn. [spisová značka], ve vztahu k pozemkům v zastavěném území obce), zda jej lze zemědělsky obhospodařovat (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 12. 2013, sp. zn. [spisová značka]), zda nevzniknou jiné problémy při hospodaření s takovým pozemkem (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 9. 2014, sp. zn. [spisová značka]), případně zda nejde o pozemek zastavěný či tvořící součást areálu (srovnej rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 14. 11. 2017, sp. zn. [spisová značka], a ze dne 6. 12. 2017, sp. zn. [spisová značka]).

42. Co se týče pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí], netvrdila žalovaná žádnou z výluk převodu, pozemek byl shledán vhodný k převodu, a proto soud žalobě ohledně převodu tohoto pozemku vyhověl.

43. Na pozemku parc. [číslo] jsou [příjmení] střední rybník a vodní plocha [příjmení] dolního rybníka. Ze znaleckého posudku plyne, že [příjmení] dolní rybník má hráz a technická zařízení mimo požadovaný pozemek (technická zařízení jsou popsána v povolení k výstavbě, jež je součástí znaleckého posudku [číslo] znaleckým posudkem nebyla oceněna). Dle ustanovení § 2 písm. c) zákona č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (dále jen:„ zákon o rybníkářství“): se rybníkem se rozumí vodní dílo, které je vodní nádrží určenou především chovu ryb, ve kterém lze regulovat vodní hladinu, včetně možnosti jeho vypouštění a slovení, rybník je tvořen hrází, nádrží a dalšími technickými zařízeními. Dle ustanovení § 2 písm. b) zákona o rybníkářství se rybníkářstvím rozumí chov a lov ryb, popřípadě vodních organizmů v rybníce nebo ve zvláštním rybochovném zařízení, uskutečňovaný k zajištění produkce ryb a rybího masa, popřípadě produkce vodních organizmů nebo produkce rybí násady pro rybníky anebo pro zarybňování rybářských revírů. K rybníkářství je oprávněn vlastník rybníka nebo vlastník zvláštního rybochovného zařízení, popřípadě jejich nájemce na základě písemně uzavřené nájemní smlouvy s vlastníkem za účelem rybníkářství (dále jen„ rybníkář“) – ustanovení § 3 odst. 1 zákona o rybníkářství. Pokud soud vychází ze shora citovaných ustanovení zákona o rybníkářství (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu české republiky sp. zn. [spisová značka]), dochází k závěru, že část pozemku, na kterém se nachází vodní plocha [příjmení] dolního rybníka tvoří funkční celek s pozemkem (pozemky), na kterém (kterých) je vybudována hráz (přilehlé pozemky jsou ve vlastnictví [anonymizováno] rybářského svazu, z. s., pobočného spolku [obec], který má pronajaty i oba rybníky za účelem provozování rybochovu – výroby násad). Zároveň soud má za to, že při hospodaření s tímto pozemkem vzniknou jiné problémy (usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]), když chybí technické zařízení pro regulaci vodní hladiny; žalobkyně b) se nestane vlastnicí hráze rybníka a dalších technických zařízení, a proto nebude moci tuto část rybníka využít pro zemědělské obhospodařování, když se tomto pozemku nenacházejí technická zařízení pro vypouštění a slovení, tzn., že převodem na žalobkyni b) nebude naplněn účel zemědělské restituce. K argumentaci žalované soud podotýká, že ji neshledává případnou - vodní dílo stavbu rybníka ve smyslu předpisů veřejného práva nelze oddělit od pozemku, který tvoří jeho dno a břehy; rybník v pojetí občanskoprávním nemůže být věcí z hlediska práva soukromého, s níž by mohlo být samostatně – oddělením od pozemků tvořících rybniční těleso nakládáno, rybník není objektem občanskoprávních vztahů a tudíž stavbou – nepředstavuje samostatnou věc v občanskoprávním smyslu, tedy překážku vydání pozemku dle ustanovení § 11 odst. 1 písm. c) zákona o půdě (srovnej Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. [spisová značka]).

44. Pozemek parc. [číslo] v katastrálním území Špičák leží v chráněné krajinné oblasti Šumava. [ulice] krajinná oblast je zvláště chráněné území – ustanovení § 14 odst. 2 písm. b) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (dále jen:„ zákon o ochraně přírody“). Převod toho pozemku vyžaduje schválení Ministerstvem životního prostředí – ustanovení § 22 odst. 6 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích; souhlas udělen nebyl. Ve spojení s nálezem Ústavního soudu sp. zn. [ústavní nález] per analogiam (ač si je soud vědom překonáním stanoviskem pléna ÚS sp. zn. Pl [anonymizováno] [číslo]), má podepsaný soud má za to, že v tomto řízení nelze obejít souhlas příslušného správního úřadu. Zároveň bylo zjištěno, že o bezúplatný převod pozemku podle ustanovení § 7 odst. 1 písm. e) zákona č. 503/2012 Sb., požádalo město Železná Ruda, [IČO], s tím, že pozemek je využit pro realizaci zeleně/veřejně prospěšných opatření. V ustanovení § 7 odst. 1 a 2 zákona č. 503/2012 Sb. je upraven bezúplatný převod zemědělských pozemků, s nimiž je Státní pozemkový úřad příslušný hospodařit, na základě písemné žádosti obce, v jejímž katastrálním území se nacházejí, do jejího vlastnictví za předpokladu, že tomu nebrání práva třetích osob, a to jde-li o pozemky vyjmenované v odstavci 1 pod písmeny a) až f) a o pozemky vyjmenované v odstavci 2) pod písmeny a) a b). Podle ustanovení § 11a odst. 13 zákona o půdě smlouvu o bezúplatném převodu pozemku nelze uzavřít, jestliže bylo uplatněno právo na jeho převod podle zvláštních právních předpisů. V poznámce 26 pod čarou k tomuto ustanovení je uveden odkaz například § 7 nebo 10 zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, § 20 zákona č. 44/1988 Sb., horní zákon, ve znění pozdějších předpisů. Ze systematického umístění tohoto ustanovení (ustanovení § 11a bezprostředně navazuje na předchozí § 11, který stanoví výčet výlukových důvodů pro vydání náhradních pozemků), je zřejmé, že ustanovení § 11a odst. 13 zákona o půdě rozšiřuje výčet výlukových důvodů uvedených v předchozím ustanovení. Jestliže o určitém pozemku nelze uzavřít dohodu o bezúplatném převodu, pak bezesporu není vhodným pozemkem zařaditelným do veřejné nabídky, a tato skutečnost způsobuje nevhodnost tohoto pozemku jako náhradního pozemku k uspokojení restitučních nároků. Bylo-li tedy v daném případě zjištěno, že [územní celek] uplatnilo podle § 7 odst. 1 zákona č. 503/2012 Sb. právo na převod, pak tento pozemek nelze podle ustanovení § 11a odst. 13 zákona o půdě bezúplatně převést na žalobkyni b), neboť jeho převod je zapovězen zákonem (a nelze jej zahrnout do veřejné nabídky), a nejde tudíž o pozemek vhodný k převodu na oprávněné osoby (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. [spisová značka]).

45. Z výše uvedeného plyne, že pozemky, jejichž bezúplatného převodu se domáhá žalobkyně b), nejsou převoditelné, proto soud žalobu v této části zamítl.

46. O náhradě nákladů řízení žalobkyně a) žalovanou rozhodl soud podle § ustanovení 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni a), jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 116 529 Kč (po zaokrouhlení). Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží: -) odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 225 516 Kč sestávající z částky 9 220 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 9 220 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (žaloba) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 18 440 Kč (2 x 9 220 Kč) za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. dne 8. 11. 2019 přesahující dvě hodiny, z částky 9 220 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. dne 14. 2. 2020, z částky 9 220 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. dne 11. 9. 2020, z částky 9 220 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. dne 4. 2. 2021, z částky 9 220 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. dne 20. 10. 2021, z částky 9 220 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. dne 3. 12. 2021, z částky 9 220 Kč za písemné podání ve věci samé ze dne 17. 3. 2021 dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 9 220 Kč za písemné podání ve věci samé ze dne 20. 5. 2021 dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 9 220 Kč za písemné podání ve věci samé ze dne 16. 11. 2021 dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. po snížení o 20 % (ustanovení § 12 odst. 4 a. t.), tj. celkem 88 512 Kč včetně dvanácti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., -) cestovní náhrada v celkové výši 4 192,90 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne 20. 10. 2021 náhrada 2 096,45 Kč za 270 ujetých km v částce 1 496,45 Kč (27,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 375/2021 Sb. při průměrné spotřebě 4,2 l [číslo] km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 375/2021 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne 3. 12. 2021 náhrada 2 096,45 Kč za 270 ujetých km v částce 1 496,45 Kč (27,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 ve znění vyhlášky č. 375/2021 Sb. při průměrné spotřebě 4,2 l [číslo] km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 ve znění vyhlášky č. 375/2021 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 a. t. a -) daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 96 304,90 Kč ve výši 20 224,03 Kč. Pokud právní zástupce žalobců účtuje odměnu bez snížení o 20%, jak plyne z ustanovení § 12 odst. 4 a. t., pak toto ustanovení platí v případě většího počtu klientů bez ohledu na samostatnost nároků (srovnej: [anonymizováno], [jméno]; [příjmení], [jméno]; [příjmení], [jméno]; [příjmení], [jméno]; [příjmení], [jméno]; [příjmení], [jméno]; [ulice], [jméno]; [příjmení], [jméno]; [příjmení], [jméno]; [příjmení], [jméno] [příjmení] o advokátním tarifu: [anonymizována tři slova]). [anonymizována dvě slova] (cit. 2021 [číslo]). [anonymizováno] KO177_1996CZ. Dostupné v Systému ASPI. ISSN: [číslo], komentář k § 12 odst. 4:„ V teorii mimosmluvní odměny se někdy vedou debaty o tom, zda způsob výpočtu odměny podle § 12 odst. 4 připadá v úvahu nejen při zastupování či obhajobě dvou a více klientů s různými nároky, ale zda je možno takto odměnu navyšovat (ve skutečnosti snižovat, ale účtovat dvakrát) i u klientů se společným nárokem (např. manželé při přivolení k výpovědi z bytu ze strany vlastníka domu, prarodiče v řízení o úpravě styku s vnoučetem atd.). Vzhledem k formulaci komentovaného ustanovení (společné úkony dvou nebo více osob) je jednoznačné, že advokát může každé z těchto osob účtovat odměnu za úkony, byť ve snížené výši.“). Žalovaná je povinna zaplatit tuto odměnu ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku (ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř.). Při určení výše tarifní hodnoty soud vycházel z částky, o kterou se vydáním náhradního pozemku snížil restituční nárok žalobkyně a). Nejvyšší soud České republiky v rozhodnutí sp. zn. [spisová značka] dovodil, že tento typ řízení je řízením o určitém způsobu vypořádání vztahů mezi účastníky podle § 153 odst. 2 o. s. ř., soud v tomto typu řízení není žalobním návrhem vázán a ukáže-li se v průběhu řízení, že oprávněnou osobou vybraný pozemek není k převodu způsobilý, lze žalobě vyhovět i převodem jiného pozemku. Není udržitelnou úvaha, že úspěch žalobce je dán porovnáním mezi množinou jím požadovaných náhradních pozemků, které mu byly přiznány, s množinou jím požadovaných náhradních pozemků, u kterých byl neúspěšný či u kterých vzal žalobu částečně zpět. Takový přístup by byl ryze formalistický a mechanický bez zohlednění zvláštní povahy tohoto řízení, kdy oprávněná osoba musí pro svůj úspěch ve věci reagovat na měnící se„ nabídku“ vhodných pozemků, kdy si často konkurují nároky jednotlivých oprávněných osob, nemůže předem odhadnout vydatelnost požadovaných pozemků, nezná jejich hodnotu a současně se průběžně mění i hodnota přiznaného – vykrytého restitučního nároku – rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích sp. zn. [spisová značka]).

47. O náhradě nákladů řízení žalované žalobkyní b) rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení v částce 4 500 Kč, při vědomí ustálené rozhodovací praxe Ústavního soudu (nálezy sp. zn. [ústavní nález], sp. zn. [ústavní nález], sp. zn. [ústavní nález]). Účelně vynaloženými náklady žalované v tomto řízení nejsou náklady na její právní zastoupení advokátem. Žalovaná Česká republika – Státní pozemkový úřad je specializovaným státním orgánem pověřeným především vykrýváním restitučních nároků oprávněných osob podle zákona o půdě, za jeho standardní agendu lze považovat jak spory týkající se hodnoty restitučního nároku, tak uplatňování restitučního nároku žalobou na nahrazení projevu vůle uzavřít s oprávněnými osobami podle zákona o půdě smlouvu o převodu konkrétních náhradních pozemků. K této činnosti má žalovaná tým specializovaných úředníků, kteří jsou s danou problematikou podrobně seznámeni. Vykrývání restitučních nároků oprávněných osob je založeno na zákonných mechanismech, které jsou podrobně judikovány Nejvyšším i Ústavním soudem. V posuzované věci nejde o nestandardně složitou, velmi specializovanou, obtížnou a dosud neřešenou kauzu, která by vyžadovala výjimečných právních či jazykových znalostí; z hlediska složitosti problematiky šlo o posouzení rozsahu restitučního nároku žalobkyň, když existoval spor ohledně výše hodnoty restitučního nároku, současně bylo nutné posoudit, zda je vůbec převod pozemků možný. Pokud žalovaná zvolila právní zastoupení advokátem v tomto řízení, nelze toto považovat za adekvátní, nejde o účelně vynaložený náklad ve smyslu ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., Státní pozemkový úřad byl schopen zvládnout svou účast v předmětných soudních řízeních v rámci své běžné agendy. Účelně vynaloženým nákladem jsou tak pouze náklady podle vyhlášky č. 254/2015 Sb. v částce 300 Kč za úkon. Žalovaná učinila v řízení celkem 15 účelných úkonů spočívajících v písemných podáních (ze dne 12. 3. 2019, 30. 9. 2019, 21. 11. 2019, 31. 1. 2020, 6. 3. 2020, 7. 12. 2020, 29. 1. 2021, 1. 4. 2021 - doplněného 30. 4. 2021) a účasti u jednání před soudem (8. 11. 2019, 14. 2. 2019, 11. 9. 2020, 4. 2. 2021, 20. 10. 2021 a 3. 12. 2021, přičemž jednání dne 8. 11. 2019 bylo delší než 2 hodiny). K problematice účelně vynaložených nákladů v dalších sporech vedených mezi žalobkyněmi a žalovanou srovnej nález Ústavního soudu sp. zn. [ústavní nález]. Žalobkyně b) je povinna zaplatit tuto odměnu ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku (ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř.).