5 C 217/2014

Rubrum

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Danou Fiedlerovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalovaným: 1) [celé jméno žalované], narozená dne [datum] bytem [adresa žalované] 2) [celé jméno žalovaného], narozený dne [datum] bytem [adresa] oba zastoupeni advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o určení vlastnického práva, takto:

Výrok

I. Určuje se, že žalobce je vlastníkem pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] vše v k. ú. [část obce], [územní celek], okres [okres], určených v k. ú. [část obce] geometrickým plánem [číslo] vypracovaným dne [datum] Ing. [jméno] [příjmení], s nímž vyslovil souhlas [stát. instituce], katastrální pracoviště Praha – východ, dne [datum rozhodnutí] pod [číslo jednací]. Geometrický plán [číslo] tvoří nedílnou přílohu rozsudku.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit České republice na účet Okresního soudu Praha-východ na nákladech státu částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalobce je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu Praha-východ na nákladech státu částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou podanou dne [datum] u zdejšího soudu domáhal určení, že hranice mezi pozemkem parc. [číslo] pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] vše v k.ú. [část obce], vede po spojnici bodů [číslo] tak, jak jsou vyznačeny v geometrickém plánu [číslo] [rok] vyhotoveném Ing. [jméno] [příjmení] dne [datum], s nímž vyslovil souhlas [stát. instituce] dne [datum], a dále určení, že je vlastníkem pozemků parc. [číslo] vše v k.ú. [část obce], které jsou vyznačeny ve výše uvedeném geometrickém plánu. Tvrdil, že je vlastníkem pozemku parc. [číslo] který má část společné hranice s pozemky parc. [číslo] parc. [anonymizováno] a parc. [číslo] (PK), vše v k.ú. [část obce], které vlastní právní předchůdkyně žalovaných. Žalobce pozemky nabyl na základě kupní smlouvy ze dne [datum]. Mezi účastníky je průběh vlastnické hranice sporný. [příjmení] o průběh vlastnické hranice vyvolal geometrický plán geodeta [jméno] [příjmení] [číslo] ze dne [datum]. V tomto geometrickém plánu byl chybně umístěn bod [číslo] který měl být posunut od [anonymizováno] metru do pozemku parc. [číslo]. Chybné vyznačení průběhu sporné hranice [jméno] [příjmení] potvrzují odborné vyjádření Ing. [jméno] [příjmení] a posudek Ing. [jméno] [příjmení]. Faktická hranice mezi pozemky je tvořena plotem, který neodpovídá hranici, která by měla být v katastru nemovitostí vymezena, ani hranici vyplývající z geometrického plánu geodeta [jméno] [příjmení], ale kopíruje stav terénu – mezi pozemky je terénní sráz. Žalobce konečně tvrdil, že má na požadovaných určeních naléhavý právní zájem, neboť rozhodnutí soudu se odrazí ve stavu zápisu v katastru nemovitostí, a dále i proto, že právní předchůdkyně žalovaných užívá část pozemku žalobce, která je chybně zapsána v katastru nemovitostí.

2. Právní předchůdkyně žalovaných s žalobou ve vyjádření ze dne [datum] nesouhlasila. Tvrdila, že průběh společné hranice mezi předmětnými pozemky je jiný než, jak tvrdí žalobce. Předmětné nemovité věci nabyla naposledy děděním po bratrovi [jméno] [příjmení], který zemřel [datum], a dále děděním po [jméno] [příjmení], [datum narození], který zemřel [datum]. Právní předchůdkyně žalovaných v osadě [část obce] od narození žila a poté, co se vdala a odstěhovala do [obec], do rodného domu pravidelně jezdila. Předci právní předchůdkyně žalovaných zde žili již před 300 lety. Majetek přecházel z generace na generaci. Po roce 1948 byli rodiče právní předchůdkyně žalovaných postupně donuceni sdružit veškeré své pozemky do užívání JZD [část obce]. Jejich majetek obhospodařovaný družstvem pak byl převeden jako dar do užívání státu. Do doby, než se žalobce přistěhoval, nebyla hranice mezi pozemky rozporována. Žalobce zde po nastěhování našel plechový plot, který stál na místě původního dřevěného plotu a na místě hranice, jež do té doby nikdo nerozporoval. Dne [datum] obdržela právní předchůdkyně žalovaných povolení ke stavbě plotu. Jeho dokončení ale bylo žalobcem znemožněno, protože zde žalobce umístil různý materiál. Geometrický plán Ing. [příjmení] byl vypracovaný bez vědomí právní předchůdkyně žalovaných. Právní předchůdkyně žalovaných novým vytyčením přišla o [výměra] pozemku. Právní předchůdkyně žalovaných konečně namítala, že žalobce nemá naléhavý právní zájem na požadovaných určeních. V doplňujícím vyjádření z [datum] právní předchůdkyně žalovaných namítala, že i vyjádření Ing. [anonymizováno] potvrzuje, že pan [příjmení] postupoval při vyměření zcela v souladu s platným zněním katastrální vyhlášky. Je jen těžko pochopitelné, jak postupovala ve svých vyměřeních Ing. [příjmení]. Vybudovaný kus drátěného plotu je černou stavbou.

3. Žalobce ve vyjádření ze dne [datum] namítal, že Ing. [celé jméno znalce], jehož ustanovil soud, ve svém posudku neuvedl, že mu žádný právní předpis neumožňuje určit vlastnickou hranici pozemku. Znalec nikde neuvedl, s jakou geometrickou (ne) přesností byly určeny poloha, tvar a rozměry hranic pozemků v podkladech, ze kterých vycházel. Posudek znalce vykazuje znaky úmyslného podvodu. Neexistuje žádný důkaz o tom, že by právní předchůdci účastníků zpochybňovali držebnostní hranice zhmotněné dodnes existující stavbou drátěného oplocení na kovových sloupcích vedoucího od nároží budovy právní předchůdkyně žalovaných. Ve vyjádření z [datum] žalobce zrekapituloval průběh řízení o jeho námitce proti obnovenému katastrálnímu operátu v katastrálním území Lojovice. Dne [datum] uvedl, že na žalobě trvá a předložil rozhodnutí Zeměměřičského a katastrálního inspektorátu v [obec] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [anonymizováno] [číslo], a žalobu na zrušení tohoto rozhodnutí. Ve vyjádření z [datum] pak žalobce navrhl, aby řízení probíhalo bez ohledu na průběh sporu v režimu soudního řádu správního, neboť katastrální mapa nemůže být sama o sobě nástrojem pro určení sporné hranice na zemském povrchu. Ve vyjádření ze [datum] žalobce namítal, že Ing. [celé jméno znalce] vycházel z polohopisu mapy o ploše pouhých 8 mm x 4 mm a tloušťce čar hranic parcel reprezentujících v terénu pruhy území šíře [anonymizováno] metru. Ve vyjádření z [datum] žalobce uvedl, že účelem skládky stavebního materiálu je zabránit právní předchůdkyni žalovaných ve svévolné okupaci jeho pozemku stavbou nového oplocení. Oplocení bylo a zůstává na místě, kde bylo v době, kdy v roce [rok] koupil pozemky od manželů [příjmení]. Ve vyjádření z [datum] žalobce namítal, že Ing. [celé jméno znalce] nepředložil žádný důkaz prokazující jeho tvrzení o přestavbě budovy, resp. změně délky. Z posudku Ing. [celé jméno znalce] je naopak nade vší pochybnost zřejmé, že budova na pozemku parc. č. st. [anonymizováno] byla již v první polovině 19. století zděná a měla stejný tvar a rozměry jako jsou zobrazeny v mapách 1: [číslo] následných pozemkových evidencí. Posudek Ing. [celé jméno znalce] je zjevně a prokazatelně nepravdivý.

4. Rozsudkem Okresního soudu Praha-východ ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], byla zamítnuta žaloba, jíž se žalobce domáhá určení, že hranice mezi pozemkem parc. [číslo] pozemkem parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] vše v k.ú. [část obce], vede po spojnici bodů [číslo] tak, jak jsou vyznačeny v geometrickém plánu [číslo] [rok], vyhotoveném Ing. [jméno] [příjmení] dne [datum], s nímž vyslovil souhlas [stát. instituce] dne [datum] (výrok I.), dále byla zamítnuta žaloba, jíž se žalobce domáhal určení, že je vlastníkem pozemků parc. [číslo] vše v k.ú. [část obce], které jsou vyznačeny na geometrickém plánu [číslo] [rok] vyhotoveném Ing. [jméno] [příjmení] dne [datum], s nímž vyslovil souhlas [stát. instituce], Katastrální pracoviště Praha-východ, dne [datum] (výrok II.), a žalobci byla uložena povinnost zaplatit právní předchůdkyni žalovaných náklady řízení (výrok III.). Doplňujícím usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], Okresní soud Praha-východ rozhodl, že je žalobce povinen zaplatit České republice - Okresnímu soudu Praha-východ náklady na znalečné. K odvolání žalobce byl předmětný rozsudek, ve spojení s doplňujícím usnesením, potvrzen ve výroku I. Ve výrocích II., III. a ve výroku I. doplňujícího usnesení byl předmětný rozsudek zrušen a vrácen k dalšímu řízení, a to rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], [číslo jednací], jež nabyl právní moci dne [datum] Odvolací soud uvedl, že žalobce nezpochybňuje skutečnost, že v podkladech katastru nemovitostí je„ zakreslena“ hranice mezi předmětnými pozemky,„ pouze“ průběh této hranice nepovažuje za správný. Žalobce se považuje za vlastníka pozemků vyznačených na geometrickém plánu Ing. [příjmení] proto, že je podle svého názoru nabyl na základě kupní smlouvy ze dne [datum]. V důsledku chybného zakreslení hranice tyto pozemky užívá právní předchůdkyně žalovaných. V daném případě nejsou dány podmínky pro určení hranice mezi pozemky soudním rozhodnutím podle § 1028 o. z. [obec] mezi pozemky je mezi účastníky sporná pouze subjektivně, nikoliv objektivně. V žádném případě se nejedná o situaci předpokládanou uvedeným ustanovením, kdy by hranice musela být neznatelná nebo pochybná. [obec] je v katastrální mapě jednoznačně vyznačena, pouze žalobce s takto zaznamenaným průběhem nesouhlasí. Žalobce se sice výslovně domáhá určení hranic mezi pozemky, avšak zároveň tvrdí, že je vlastníkem pozemků, které jsou vyznačeny geometrickým plánem, a požaduje určit, že je jejich vlastníkem. Žalobce se tak de facto oběma návrhy domáhá téhož (což není přípustné), a to určení vlastnictví. Žalobce od počátku tvrdí, že pozemky nabyl na základě kupní smlouvy ze dne [datum]. Naopak právní předchůdkyně žalovaných neuvedla žádné tvrzení, z něhož by bylo seznatelné, z jaké skutečnosti ona dovozuje, že je vlastníkem předmětných pozemků. Pro posouzení otázky určení vlastnictví k pozemkům vyznačeným geometrickým plánem je stěžejní zjistit správný průběh hranice mezi pozemky žalobce a pozemky právní předchůdkyně žalovaných. [příjmení] třeba vyslechnout Ing. [celé jméno znalce] jako znalce při jednání k jeho znaleckému posudku a zejména k rozporům se závěry znalce [příjmení] [celé jméno znalce]. Neodstraní-li výslech tohoto znalce rozpory mezi znaleckými posudky obou znalců, bude zřejmě třeba vzhledem k množství již existujících odporujících si geometrických plánů, odborných vyjádření a znaleckých posudků zjistit průběh hranice mezi pozemky účastníků prostřednictvím posudku zpracovaného znaleckým ústavem. V dalším řízení je třeba, aby soud prvního stupně zjistil, jaké pozemky či jejich části (z předmětných pozemků, ohledně nichž se žalobce domáhá určení vlastnictví) a v jaké konkrétní výměře ten který z účastníků fakticky a od kdy užívá a podle jakého právního titulu. Bude-li třeba zadat vypracování revizního znaleckého posudku znaleckým ústavem pro stanovení správného průběhu hranice mezi pozemky účastníků a posouzení otázky, zda žalované pozemky koupil žalobce od svých právních předchůdců, bude nutno hodnotit mimo jiné i námitky žalobce spočívající v tom, že Ing. [celé jméno znalce] zmiňovaná přestavba domu, od kterého byla měřena vzdálenost k hranici mezi pozemky, nebyla technicky možná. Bude-li prokázáno, že předmětné pozemky žalobce nekoupil od právních předchůdců kupní smlouvou ze dne [datum], bude namístě žalobu zamítnout. V opačném případě bude namístě žalobě vyhovět, nebude-li žalovaná tvrdit a neprokáže jí svědčící právní důvod nabytí vlastnictví.

5. Právní předchůdkyně žalovaných dne [datum] zemřela. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], jež nabylo právní moci dne [datum], bylo řízení přerušeno do pravomocného skončení pozůstalostního řízení. Usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], jež nabylo právní moci dne [datum], byla schválena dohoda dědiců o rozdělení pozůstalosti, dle níž žalovaná 1) z pozůstalosti převezme mimo jiné [anonymizováno] pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] parc. č. st. [anonymizováno], vše v k.ú. [část obce] a žalovaný 2) z pozůstalosti převezme mimo jiné pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] parc. č. st. [anonymizováno], vše v k.ú. [část obce]. Usnesením Okresního soudu Praha-východ ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne [datum], pak bylo rozhodnuto, že v řízení bude na straně žalované pokračováno s žalovanými 1) a 2).

6. V podání z [datum] žalobce uvedl, že námitka vydržení sporných pozemků nebyla dosud uplatněna, resp. že hlavním argumentem žaloby je nesprávné vytyčení hranic pozemků v rozporu s údaji evidence nemovitostí v průběhu času.

7. V podání z [datum] žalobce poukázal na to, že dle doplňujícího znaleckému posudku, který zpracoval a hodnotil letecké snímky sporem dotčených pozemků, byl minimálně od roku [rok] průběh reálné hranice sporných pozemků neměnný. Znalecký ústav popisuje průběh této hranice odvozený od patrného průběhu oplocení mezi spornými pozemky sérií bodů, které na přiložených výkresech fakticky kopírují hranice dotčených pozemků tak, jak byly znázorněny v geometrickém plánu Ing. [příjmení]. Ze znaleckého zkoumání leteckých snímků vyplynulo, že průběh plotu oddělujícího sporné pozemky byl minimálně od roku [rok] takový, že počínal právě na západním rohu budovy žalovaných. Takovému průběhu pak odpovídá i geometrický plán Ing. [příjmení]. Ze znaleckého zkoumání leteckých snímků jednoznačně plyne, že závěry Ing. [celé jméno znalce] byly chybné nejen z důvodů vysvětlených v posudku znaleckého ústavu, ale též proto, že neodpovídaly historicky danému průběhu vlastnické hranice odvozené od průběhu oplocení. Z uvedených důvodů by proto obstála i námitka vydržení sporných částí pozemků, neboť je zřejmé, že historicky byly užívány právními předchůdci žalobce v tom rozsahu, který odpovídá geometrickému plánu Ing. [příjmení]. Tento způsob užívání však odpovídal i průběhu vlastnické hranice mezi pozemky tak, jak byla znázorněna v katastru nemovitostí předtím, než došlo ke změně tohoto zakreslení na základě geometrického plánu vypracovaného Ing. [celé jméno znalce]. Proto není nutné dovolávat se vydržení sporných částí pozemků, jelikož ve skutečnosti žalobce, resp. jeho právní předchůdci vždy užívali ty části pozemků, které jim náležely. Teprve v důsledky změny zakreslení průběhu vlastnické hranice a v důsledku snahy žalovaných o neoprávněné oplocení části žalobcova pozemku došlo ke změně tohoto stavu.

8. Žalovaný v podání z [datum] namítal, že na to aby na fotografii viděli, nebo neviděli plot, není dle jeho názoru třeba vypracovávat znalecký posudek, buďto na fotografii plot viditelný je nebo není. S doplněním posudku nesouhlasí. I na nekvalitně oskenovaných výřezech je jasně vidět, kde plot stál. Na snímcích z let [rok], [rok], [rok], [rok], [rok] je plot viditelný zcela zřetelně.

9. V podáních z [datum] a [datum] žalobce v návaznosti na průběh jednání, které se konalo dne [datum], navrhl, aby byl vypracován geometrický plán vymezující vlastnickou hranici mezi pozemky účastníků v souladu s rekonstruovanou vlastnickou hranicí tak, jak byla popsána ve znaleckém posudku znaleckého ústavu. V podání z [datum] pak žalobce uvedl, že v původním žalobním petitu byl odkaz na dnes již neaktuální geometrický plán Ing. [jméno] [příjmení] ze dne [datum], který sporné pozemky vymezoval tehdy nově přidělenými parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo]. Aktuálně vypracovaný geometrický plán [číslo] ze dne [datum] zachovává původní číslování sporných pozemků (tj. parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo]), přičemž dochází k jejich jinému polohopisnému určení. Věcně však mezi původním a novým geometrickým plánem rozdíl prakticky není. S ohledem na nově vypracovaný geometrický plán upravil žalobce žalobní petit tak, že má být určeno, že je žalobce vlastníkem pozemku parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] vše v k. ú. [část obce], obec Velké Popovice, okres [okres], určených v k. ú. [část obce] geometrickým plánem [číslo] vypracovaným dne [datum] Ing. [jméno] [příjmení], s nímž vyslovil souhlas Katastrální úřad pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Praha – východ, dne [datum rozhodnutí] pod [číslo jednací].

10. Usnesením Okresního soudu Praha-východ ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], jež nabylo právní moci dne [datum], pak byla připuštěna změna žaloby, navržená žalobcem v podání ze dne [datum]. Soud předmětnou změnu návrhu připustil, a to s ohledem na okolnost, že výsledky dosavadního řízení mohly být podkladem pro řízení o změněném návrhu (viz § 95 odst. 1 a 2 o. s. ř.).

11. Z provedených důkazů byl zjištěn následující skutkový stav.

12. Z vytyčovacího náčrtu z [datum] vyhotoveného panem [příjmení] bylo zjištěno, že zde bylo uvedeno, že jihovýchodní délka hranice pozemku parc. [číslo] činí 2,90 metru.

13. Z předávacího protokolu [číslo] z [datum] vyhotoveného panem [příjmení] bylo zjištěno, že zde bylo uvedeno, že dne [datum] bylo provedeno zaměření vytyčení pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce]. [příjmení] hranice byly označeny obetonovanými železnými trubkami, přičemž jihovýchodní délka hranice pozemku parc. [číslo] činí [anonymizováno] metru.

14. Z geometrického plánu [číslo] vyhotoveného dne [datum] panem [příjmení] bylo zjištěno, že byl vypracován pro oddělení pozemků parc. č. st. [číslo] a parc. [číslo] v k.ú. [část obce]. Z pozemku parc. č. st. [číslo] o původní výměře [výměra] byl oddělen pozemek parc. [číslo] o výměře [výměra]. Pozemek parc. [číslo] o původní výměře [výměra] byl rozdělen na pozemky parc. č [číslo] o výměře [výměra] a parc. [osobní údaje žalobce] [číslo] o výměře [výměra]. [příjmení] hranice v terénu byly označeny obetonovanými trubkami.

15. Ze záznamu podrobného měření změn [číslo] z [datum] bylo zjištěno, že mezi nově vytvářenými pozemky parc. [číslo] parc. [osobní údaje žalobce] [číslo] v k.ú. [část obce] je hranice vedena po spojnici bodů [číslo] [číslo]. Z bodu [číslo] vychází současně i hranice mezi pozemky parc. [číslo] parc. [číslo].

16. Z kupní smlouvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi [jméno] [příjmení], [datum narození], a [jméno] [příjmení], [datum narození], jako prodávajícími, a žalobcem jako kupujícím. Předmětem prodeje byly pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. č. st. [číslo] (o celkové výměře [výměra]) a budova [adresa] stojící na pozemku parc. č. st. [číslo], vše v k.ú. [část obce].

17. Z předávacího protokolu [číslo] [rok] z [datum] bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] provedl dne [datum] pro právní předchůdkyni žalovaných kontrolní zaměření vlastnických hranic mezi pozemky parc. [číslo] to dle geometrického plánu [číslo] polního náčrtu [číslo] z [datum] a katastrálních map. Bylo zde uvedeno, že jihovýchodní délka hranice pozemku parc. [číslo] činí 2,01 metru.

18. Z dopisu právní předchůdkyně žalovaných z [datum] bylo zjištěno, že žalobce vyzvala k vyklizení části pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] o výměře nejméně [výměra], zejména odstranění položených panelů a stavebního materiálu. Uvedla, že v roce [rok] zjistila, že oplocení pozemku je posunuto o cca 1 m do její zahrady. Původní plot byl zbourán a zhotoven jiný. [obec] a lomové body byly v terénu označeny obetonovanými trubkami a plastovým mezníkem. Označení hranic pozemku bylo opakovaně odstraněno v říjnu [rok]. Právní předchůdkyně žalovaných je proto nucena vybudovat na hranici pevný plot.

19. Z odborného vyjádření Ing. [jméno] [příjmení] z [datum] bylo zjištěno, že tento znalec v oboru geodezie a kartografie uvedl, že základním podkladem pro vytyčení hranice pozemku je jeho geometrické a polohové určení evidované v souboru geodetických informací. Je-li geometrické a polohové určení dáno jen zobrazením hranic pozemků v katastrální mapě podle původního výsledku zeměměřické činnosti, využije se pro vytyčení také tento původní výsledek zeměměřické činnosti. Pro vytyčení se mohou využít i údaje jiného výsledku zeměměřických činností, není-li zjištěn jejich rozpor s platným geometrickým a polohovým určením. Katastrální mapa v k.ú. [část obce] je vedena analogově (kresbou na plastové fólii). Podkladem pro vytyčení jihovýchodního bodu hranice mezi pozemky parc. [číslo] je záznam podrobného měření změn (ZPMZ) [číslo]. Podkladem pro vytyčení severozápadního bodu hranice mezi předmětnými pozemky je pouze její zobrazení v katastrální mapě. Jiným výsledkem zeměměřičských činností může být ohlašovací list [číslo] z roku [rok]. Vytyčovací náčrt z [datum] a předávací protokol z [datum] nejsou součástí ZPMZ [číslo] nejsou tedy podkladem pro vytyčení vlastnické hranice. V těchto podkladech je odlišná vzdálenost mezi bodem [číslo] rohem budovy na pozemku parc. č. st. [číslo], která činí cca [anonymizováno] m. Bod [číslo] byl v ZPMZ [číslo] určen zřejmě na základě ohlašovacího listu [číslo] z roku 1902. Tento ohlašovací list vyznačoval novou hranici budovy na pozemku parc. č. st. [číslo]. Vzdálenost 2 m byla měřena pouze kontrolně. Tato vzdálenost neměla být použita, neboť vytváří na původně rovné hranici pozemku parc. [číslo] lomový bod. Původní hranici lépe interpretoval vytyčovací náčrt z [datum].

20. Z dopisu zástupkyně právní předchůdkyně žalovaných z [datum] bylo zjištěno, že žalobce opakovaně vyzývala k vyklizení části pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] ([anonymizována dvě slova]).

21. Z dopisu žalobce z [datum] bylo zjištěno, že sdělil právní předchůdkyni žalovaných, že plot z ocelového pletiva jasně a nezpochybnitelně vymezuje hranici pozemků v terénu. Za tímto plotem nejsou na pozemcích právní předchůdkyně žalovaných umístěny žádné jeho věci. Právní předchůdkyně žalovaných nechala dne [datum] zabetonovat na jeho pozemek sloupek plotu. Proti umístění tohoto sloupku vznesl stížnost k místně příslušnému stavebnímu úřadu.

22. Z technické zprávy [číslo] [rok] [právnická osoba], resp. Ing. [jméno] [příjmení], úředně oprávněné zeměměřické inženýrky, ze dne [datum], bylo zjištěno, že dne [datum] proběhlo kontrolní měření hranice mezi předmětnými pozemky účastníků. Ing. [příjmení] souhlasí s odborným vyjádřením Ing. [anonymizováno]. Ve vytyčovacím náčrtu z [datum] je vzdálenost mezi rohem domu na pozemku parc. č. st. [číslo] a hranicí pozemku parc. [číslo] okótována mírou [anonymizováno] m. V předávacím protokolu z [datum] je míra mezi rohem domu na pozemku parc. č. st. [číslo] a bodem [číslo] na hranici pozemku parc. [číslo] m. [obec] pozemku parc. [číslo] by měla vycházet z rohu domu na pozemku parc. č. st. [anonymizováno] a dále vést k bodu styku parcel [číslo] (PK) [anonymizováno] v přímé spojnici bez vložených lomových bodů. [obec] dle interpretace pana [příjmení] neodpovídá plotu v terénu ani průběhu hranice dle mapového podkladu, ale je rovnoběžná s hranicí mapového podkladu.

23. Z výpisu z katastru nemovitostí pro [list vlastnictví] v k.ú. [část obce] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce je evidován jako vlastník pozemků parc. č. st. [číslo], parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [osobní údaje žalobce] [číslo].

24. Z výpisu z katastru nemovitostí pro [list vlastnictví] v k.ú. [část obce] ze dne [datum] bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalovaných byla evidována jako vlastnice pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] resp. PK [anonymizováno]. Vlastnické právo k těmto pozemkům nabyla na základě usnesení Okresního soudu Praha-východ ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], o potvrzení nabytí dědictví, usnesení Okresního soudu Praha-východ ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], o potvrzení nabytí dědictví, a usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [spisová značka], o schválení dědické dohody.

25. Při místním šetření, které se uskutečnilo dne [datum], bylo zjištěno, že u vrátek do předzahrádky právní předchůdkyně žalovaných byl umístěn Ing. [celé jméno znalce] při jeho šetření červený plastový mezník. Další červený plastový mezník byl umístěn na konci rodinného domku právní předchůdkyně žalovaných. Asi dva metry od tohoto mezníku byla v zemi zaražená ocelová trubka, o průměru asi [anonymizováno] cm, vzdálená od stávajícího plotu asi jeden metr směrem k domu žalobce. Stejná kovová trubka byla umístěna na konci rodinného domu právní předchůdkyně žalovaných. Právní předchůdkyně žalovaných tvrdila, že předmětné trubky byly součástí původního oplocení. Žalobce tvrdil, že je postavila právní předchůdkyně žalovaných dne [datum], resp. pan [příjmení], kterého si právní předchůdkyně žalovaných pozvala. Právní předchůdkyně žalovaných k dotazu soudu uvedla, že předmětné trubky umístil skutečně pan [příjmení] někdy v květnu [rok] z důvodu, aby bylo zřejmé, kde byl původní plot, neboť ho chtěla postavit v původních mezích. Žalobce uvedl, že umístění druhé ocelové trubky mu brání v tom, aby mohl projíždět do zadní části svých pozemků za rodinným domem. Při místním šetření dne [datum] žalobce uvedl, že nemůže přistoupit na původní návrh smírného řešení a předložil nový návrh.

26. Svědkyně [jméno] [příjmení] při svém výslechu dne [datum] uvedla, že s manželem žili v domě, který je nyní ve vlastnictví žalobce, od roku [rok]. V roce [rok] se s manželem stali výlučnými vlastníky domu, který v roce [rok] prodali žalobci. Ve vedlejší nemovitosti žil po celou dobu bratr právní předchůdkyně žalovaných, [příjmení] [příjmení]. V době, kdy nemovitost kupovali, si nechali vypracovat geometrický plán. Z geometrického plánu zjistili, že plaňkový plot, který byl postaven směrem od hlavní komunikace cca [anonymizováno] metru podél domu, nestojí na správném místě, ale stojí 2 metry směrem do jejich pozemku. Asi v roce [rok] plot posunuli cca o 2 metry doprava směrem od silnice, tj. k pozemku právní předchůdkyně žalovaných, a to poté, co se tak ústně domluvili s žalovanou 1). Nový plot tvořený ocelovými sloupky potaženými pletivem byl umístěn tak, aby mezi ním a domem projel osobní automobil nebo multikáry. S manželem nevěnovali pozornost rozdílným výměrám, vycházeli z předávacího protokolu ze dne [datum]. Požadovali, aby mohli do zadního prostoru okolo domu vjet osobním automobilem. Původní plaňkový plot byl od východního rohu budovy žalobce vzdálen asi tak 1 metr, resp. 1,2 metru. Nemohlo to být 2 metry. V době, kdy si posunuli od domu plot, vylepšili nově vzniklou příjezdovou cestu položenými panely, a to ve dvou pruzích vedle sebe.

27. Svědek [jméno] [příjmení] při svém výslechu dne [datum] uvedl, že když s manželkou koupili část nemovitostí, nemohli se na dvůr za domem dostat, neboť původně se tam z veřejné cesty jezdilo druhou stranou. Plaňkový plot byl na východní stranu směrem k domu právní předchůdkyně žalovaných. Neví, v jaké vzdálenosti, protože tam bylo všechno zarostlé. Z předávacího protokolu a vytyčovacího náčrtu z roku [rok] zjistil, že na vjezd na dvůr za domem jsou dva metry. Věc konzultoval s panem [příjmení] a vyjasnili si, že podle těchto dokladů je plaňkový plot posunutý směrem do jejich pozemku 1 až 1,5 metru. Pan [anonymizováno] souhlasil s tím, aby si spodní část upravili tak, aby mohli vjíždět na dvůr. Následně na zadní dvůr jezdili pouze osobním automobilem.

28. Z technické zprávy Ing. [jméno] [příjmení] z [datum] bylo zjištěno, že je v něm uvedeno, že znalec [příjmení] [celé jméno znalce] ve svém posudku ignoroval a zjevně nedůvodně přenesl chybnou délku hranice v mapě PK mezi body [číslo] [číslo]. Následkem toho je v mapě KMD čára hranice posunuta o 1,5 m jihozápadním směrem.

29. Právní předchůdkyně žalovaných při svém účastnickém výslechu dne [datum] uvedla, že v domě se narodila a bydlela tam do svých 15 let. Poté pracovala v [obec] a jezdila tam na víkendy a dovolené. Plaňkovým plotem byla oplocena část mezi pozemky. [příjmení] tohoto původního plaňkového plotu stále ještě je. Plaňkový plot byl dřevěný a zavěšený na ocelových kůlech, resp. na přivařených kovových patkách. Její dcera, žalovaná 1), s [anonymizováno] nic ohledně plotu neprojednávala a ani k tomu nebyla zmocněna. Předmětný plaňkový plot zbourali manželé [příjmení] a do prostoru mezi domy položili panely, po kterých jezdili multikárou. Když manželé [příjmení] odstraňovali plaňkový plot, uřezali kovové kolíky, na kterých původní plaňkový plot stál. Pan [anonymizováno] v době, kdy byl její bratr nemocný, postavil drátěný plot.

30. Ze znaleckého posudku [číslo] [rok] vypracovaného dne [datum] [celé jméno znalce], znalcem v oboru geodezie a kartografie, bylo zjištěno, že tento znalec dospěl k závěru, že všechny dosavadní snahy o vytyčení předmětné hranice vycházely z mylného předpokladu, že hranice mezi pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] končí na rohu budovy na pozemku parc. č. st. [anonymizováno]. Tento předpoklad nebyl správný. Katastrální mapa stabilního katastru (císařský otisk) vykazující stav k roku [číslo] je méně vhodná jako podklad pro vytyčení předmětné hranice z důvodu tiskařské techniky (litografie), resp. z důvodu, že tisk bylo nutné provádět na mokrý papír, čímž docházelo k deformacím kresby vytištěné mapy oproti originálům těchto map. Nejvhodnějším podkladem pro vytyčení předmětné hranice je archivní stejnotisk mapy z roku [číslo], která vznikla překreslením předchozí mapy zobrazující stav vlastnických hranic k roku [číslo] a původních předloh. Po roce [číslo] byl již tisk na papír prováděn suchou cestou a nedocházelo k deformacím kresby vytištěné mapy oproti originálům těchto map. Předmětný tisk byl uložen jako archivní a proto nebyl nikterak poškozen běžným používáním.

31. Znalec [příjmení] [celé jméno znalce] při svém výslechu dne [datum] uvedl, že digitalizace v ČR probíhala tak, že se katastrální mapy z papírové formy převáděly do souřadnic do počítačové formy. Domnívá se, že pozemek parc. [číslo] (PK) je v tuto chvíli zapsán v katastru nemovitostí a určitě má jiné číslo. Pravděpodobně došlo k tomu, že katastrální úřad vzal jeho znalecký posudek jako podklad pro digitalizaci předmětné hranice, neboť při provádění digitalizace bere katastrální úřad v potaz všechny podklady, které by se mohly týkat vytýčení hranic.

32. Při doplňujícím výslechu dne [datum] Ing. [celé jméno znalce] uvedl, že hranice mezi pozemky č. st. 53, 508 a pozemky [číslo] vznikla zaměřením v rámci původního mapování stavebního katastru před rokem [číslo]. Tato hranice se od doby původního zaměření nezměnila. Podle císařského otisku z roku [číslo] byla budova spalná, čili dřevěná. Na situaci mapy z roku [číslo] je tato budova vyznačená jako zděná. To znamená, že muselo dojít k přestavbě uvedené budovy. Při této přestavbě evidentně došlo ke zmenšení půdorysu uvedené budovy, resp. k zúžení a zkrácení budovy. Tato změna rozměrů ovšem nebyla do katastrální mapy zanesena. Z tohoto důvodu se v okamžiku, kdy se zaměřil přístavek uvedeného domu a zakreslil do mapy, došlo k pochybení. Jinými slovy řečeno, celý problém nastal tím, že z dřevěného domu byl přestaven dům, který je užší a kratší. To, že původní spalná budova předchůdců žalobce byla při přebudování na budovu zděnou zkrácena, usoudil z indicií, kterými jsou například zákres z roku [rok], který je přílohou [číslo] posudku. Bod [číslo], jak jej označila Ing. [příjmení], je na samé hranice dopustných odchylek pro testování na identické body. Souhlasil s tím, že původní síla čáry v mapě podle původního katastru nemovitostí je zhruba cca 0,5 metru šíře.

33. Při doplňujícím výslechu dne [datum] Ing. [celé jméno znalce] uvedl, že původním výsledkem zeměměřické činnosti je to, co bylo zaměřeno metodou tzv. měřičského stolu, zaměřeno v terénu a uloženo v archivech. V dané věci je pracováno s císařským otiskem z roku [číslo] a mapou stabilního katastru z roku [číslo]. Obě mapy vznikly z původního obrazu, který vznikl přímo v terénu a tento byl potom pomocí tzv. pantografů litografickou kresbou přenesen na papír. Mapa z roku [číslo] je podstatně méně přesná, neboť k výslednému tisku byla použita metoda mokré litografie, zatímco u mapy z roku [číslo], již byla použita metoda suché litografie. Jak mapa z roku [číslo], tak mapa z roku [číslo] vycházely ze stejného podkladu. Vytyčením hranice se nemění geodetické a polohové určení, resp. nevzniká nová hranice. Kvalita bodu je 8, tj. pracuje se s odchylkou +/ - jeden metr, resp. přípustná odchylka je až 2,8 metru. To vede k tomu, že skutečná hranice může být odchýlená od zobrazené hranice. Budova na pozemku parc. č. st. [anonymizováno] není totožná s jejím obrazem v mapě. O tom, že v mezidobí mezi roky [číslo] a [číslo] došlo ke změně půdorysu předmětné stavby, svědčí dva důkazy, které již uváděl v přílohách [číslo] a [číslo] posudku.

34. Ze znaleckého posudku [číslo] [rok] vypracovaného dne [datum] Ing. [celé jméno znalce], CSc., znalcem v oboru geodezie a kartografie, bylo zjištěno, že nesouhlasil se závěry Ing. [celé jméno znalce], že nejvhodnějším podkladem pro vytyčení předmětné hranice je archivní stejnotisk mapy z roku [číslo]. Namítal, že se nejedná o původní výsledek zeměměřičské činnosti, když tímto výsledkem je originální mapa stabilního katastru, která vznikla v roce [číslo] jako výsledek přímého měření v terénu a byla předána k dalšímu zpracování do Reprografického ústavu do [obec]. Vlastní výsledky vytyčení byly hrubě zkresleny tím, že nebyla akceptována skutečnost, že budova na pozemku parc. č. st. 53 a především jeho jihozápadní štítová stěna sousedící s pozemkem žalobce parc. [číslo] na něj navazující hranice nikdy nikým nezměněné s pozemkem parc. [číslo] jsou dodnes nejspolehlivějšími původními objekty s hranicemi zobrazenými ve všech katastrálních mapách.

35. Při výslechu dne [datum] Ing. [celé jméno znalce] uvedl, že původní výsledek zeměměřické činnosti pochází z roku [číslo]. Jedná se o mapu v měřítku 1: [číslo]. Od roku [číslo], kdy byla zaměřena původní spalná budova obdélníkového půdorysu, došlo k přestavbě této budovy do podoby nespalné budovy, nicméně půdorys původní budovy byl zachován, což byla v dané lokalitě běžná praxe. Při obnově katastrálního operátu došlo ke změnám nově vzniklých parcel. Existuje tak zásadní spor, co se týče současného stavu evidovaného v KN a v poměrech dosavadní držby. Ing. [celé jméno znalce] předložil grafické znázornění - soutisk barevné mapy původního výsledku zeměměřické činnosti s mapou bývalého pozemkového katastru. Poukazoval na to, že z tohoto grafického znázornění je zcela zřejmé, že původní hranice jsou naprosto shodné a že od roku [číslo] prakticky až do obnovy katastrálního operátu se s průběhem hranic, resp. nemovitostí, nic nedělo. Změna nastala až při obnově katastrálního operátu. Zakreslení budovy a pozemků v mapě z roku [číslo] a z roku [číslo] jsou shodná. Jednoznačnými identickými body jsou v daném případě rohy stavby na pozemku parc. č. st. 53, což je ověřeno oměrnými mírami i vlastní geometrií stavebního objektu.

36. Vzhledem k tomu, že ani výslech znalců [příjmení] [celé jméno znalce] a Ing. [celé jméno znalce] při jednání dne [datum] neodstranil rozpory mezi znaleckými posudky těchto znalců, přistoupil soud, v souladu se závazným právním názorem odvolacího soudu, ke zjištění průběh hranice mezi pozemky účastníků prostřednictvím posudku zpracovaného znaleckým ústavem.

37. Z revizního znaleckého posudku [číslo] [rok] vypracovaného dne [datum] [příjmení] učením technickým v [obec], Fakultou stavební, bylo zjištěno, že dnešní stav operátu katastru nemovitostí je dán katastrální mapou v digitální podobě (tzv.„ KMD“), jež nabyla účinnosti ke dni [datum]. Tento stav však představuje pouze přepracování, resp. digitalizaci grafické mapy. Z protokolu na str. [číslo] posudku se podává, že u kódu kvality bodu (tzv.„ KK“) bylo vždy uvedeno [číslo] tj. že souřadnice lomových bodů byly určeny z grafické mapy v měřítku 1: [číslo]. Důsledkem jsou rozdíly mezi fyzickým stavem v terénu a deklarovanými souřadnicemi s kódem kvality bodu 8. Rozdíl ve fyzické poloze a tím, co bylo určeno s kódem kvality bodu 8, může být až [anonymizováno] metru, aniž by se jednalo o chybu operátu katastru nemovitostí.„ Lokalizace v terénu“ je geometrickým (tvar a rozměr pozemku), případně geometrickým a polohovým (vztah – vzdálenost k sousedním nemovitostem) určením nemovitosti. Pokud je možno zrekonstruovat staré geometrické plány, je geometrickým určením přímé měření (byť i pásmem). Pokud není k dispozici přímé měření, je geometrickým určením stav v rovině příslušné katastrální mapy. První mapy pro potřeby katastru nemovitostí vznikly v roce [číslo]. Jednalo se o tzv. Stabilní katastr (tzv.„ mapa SK“). Tyto mapy vznikly měřením v terénu, nicméně metodou tzv. měřického stolu (grafické protínání). Výsledkem tak byla grafická mapa bez jediné zaznamenané číselné hodnoty. Originál sloužil současně jako tzv. pracovní mapa, byly do ní (červeně) zakreslovány změny charakteru dělení parcel a výstavba nových domů. Pro rekonstrukci předmětné hranice nelze použít další„ mutace“ mapy SK jako např.„ skizza“ či Císařské otisky, neboť se jedná o kopie originálu. Kopie nikdy nemůže být v celém rozsahu stejná jako originál, a to s ohledem na lidský faktor. Přednost pro rekonstrukci původního geometrického určení by proto měla mít originální mapa SK. Práce s mapou SK spočívá v hledání identity na této mapě a v terénu, tzv.„ identické body“. Může se jednat např. o rohy staveb, staré kamenné mezníky, oplocení a omezeně i komunikace. Přednost by měly mít stavby nespalné, neboť u spalných staveb je pochybnost o stejném půdorysu. Povinným počtem jsou tři identické body, které se nenachází na přímce. Druhou podmínkou je, aby hodnota [anonymizováno] byla blízká zvolené hodnotě. Při hledání identity jde o individuální přístup. Volba identických bodů je hodně subjektivní. V závislosti na názoru toho či onoho geodeta či znalce je možná variabilita. Z mapy SK je patrné, že stavba na pozemku parc. č. st. [anonymizováno] byla původně dřevěná (spalná), což značí žlutá kolorace, a následně došlo ke změně stavu do nespalné (kámen, pálené cihly apod.), což značí červené šrafování. I u stavby na pozemku parc. č. st. [číslo] došlo ke změně ze stavby dřevěné na stavbu nesplanou. Jako původní (ve vztahu k mapě SK) se jeví pouze stavba na pozemku parc. [číslo]. S ohledem na tuto okolnost je třeba identitu hledat přednostně na rozích této stavby. Znalecký ústav se dále vyjádřil k posudku Ing. [celé jméno znalce] v tom směru, že názor, že se při mapování v roce [číslo] zaměřovaly přesahy střešních plášťů, je spekulací. Občanský zákoník z roku [číslo] stanovoval stavby stejně jako ten z roku [rok], tedy průnikem zdiva s terénem. Toto však představuje právní hodnocení, které znaleckému ústavu nepřísluší. Názor, že velká část původních zákresů staveb zůstala nezměněna, je rozhodně nesprávný. Z výsledků zeměměřičské činnosti je patrné, že prakticky až na stavbu na pozemku parc. č. st. [anonymizováno] a část stavby na pozemku parc. č. st. [číslo], jsou ostatní stavby v předmětném prostoru zcela přestavěny a tedy nepoužitelné pro hledání identity. Nesprávný je i názor Ing. [celé jméno znalce] o preferování mapy z rou [číslo] (viz výše); sám Ing. [celé jméno znalce] správně hodnotí postupnou degradaci původní mapy SK u pozdějších„ mutací“. I pokud je originál opotřebován (poškozena původní kresba), nemůže být„ překreslenina“ lepší. Znalecký ústav v základních rysech souhlasil s nálezem doc. [celé jméno znalce]. Vytkl mu pouze, že se z textu jeho posudku nepodává, že by provedl samostatnou měřickou činnost. Znalecký ústav uzavřel, že předmětná hranice vznikla v roce [číslo] a od té doby není k dispozici žádný výsledek zeměměřické činnosti, jenž by tuto hranici měnil. Pokud by existoval, musel by být příslušný zápis do [příjmení] knihy. Za tohoto stavu je úkolem každého výsledku zeměměřické činnosti tuto hranici rekonstruovat. Pro rekonstrukci geometrického určení je jednoznačně zapotřebí využít grafickou mapu. Vhodným identickým bodem jsou rohy stavby na pozemku parc. č. st. [anonymizováno]. Posudky Ing. [celé jméno znalce] i doc. [celé jméno znalce] jsou obhajitelné, nicméně znalecký ústav se kloní k „ verzi“ doc. [celé jméno znalce], tj. že část předmětné hranice se nacházela jako průnik zdiva přibližně jižní strany stavby na pozemku parc. č. st. [anonymizováno].

38. Při výslechu dne [datum] zástupce znaleckého ústavu uvedl, že mapa pro potřeby katastru nemovitostí vznikla na základě měření z roku [číslo]. Jednalo se o metodu tzv. grafického protínání. Výsledkem byla grafická mapa. Výhodou použití originálu této grafické mapy je, že pokud se tato mapa umístí proti světlu, jsou na ní patrné vpichy - místa vzniklá při měření. Pokud by došlo k nějaké změně, muselo by se to projevit zápisem v pozemkové knize. V pozemkové knize není vůbec žádný zápis, že by se měnily parcely. Geometrické měření je dáno zákresem z roku [číslo]. Neexistuje žádná číselná hodnota, která by měnila tuto hranici. Pokud by mělo dojít k rekonstrukci původního geometrického určení, tj. tvar a rozměr, nezbývalo by, než v terénu fyzicky provést rekonstrukci tvaru a velikosti. Pokud jde o polohové určení, pokud by například byly dva rohy a vzdálenost mezi nimi činila 100 metrů, i v roce [rok] by taková vzdálenost měla činit 100 metrů, respektive v přesnosti 0,16 mm by se jednalo o odchylku 0,5 metru. Originál mapy stabilního katastru složil jako pracovní mapa. Zakreslovaly se do něj všechny změny, které proběhly, a to červenými liniemi, či byly červeným šrafováním vyznačeny změny, kdy došlo ke změně stavby na pozemku [číslo] z podoby spalné na nespalnou. Podstatné je, že pokud by došlo ke změně obvodu, muselo by toto být zapsáno záznamem v pozemkové knize. Žádný takový záznam však není a současně by zápis do pozemkové knihy musel být povolen rozhodnutím soudu. I kdyby zápis v pozemkové knize nebyl, muselo by se to projevit v mapě, což nestalo. Když došlo k obnově katastrální operátu v roce [číslo], došlo za použití mechanických pomůcek k překreslení obsahu mapy, tj. přemístily se linie, které nebyly přeškrtnuté. Při tomto procesu je nicméně podstatný lidský faktor, který vnáší značnou chybovost, tj. mezi mapami z roku [číslo] a [číslo] vždy bude chyba, kterou není možné jakkoli kvantifikovat. Proto je na místě využít originál mapy stabilního katastru, a to i přesto, že obecně platí, že je nutné pracovat pouze s těmi podklady, které jsou uloženy na místě příslušném katastrálním pracovišti, přičemž archiválie tam uloženy nejsou, ale pro účely soudu lze využití originálu mapy stabilního katastru doporučit. Digitalizovaná mapa katastru nemovitostí je tak v lepším případě již čtvrtým překreslením originálu. Nelze se tak ztotožnit s tím, že Ing. [celé jméno znalce] preferuje mapu z roku [číslo]. Pokud jde o výsledek zaměření z roku 1902 ve spise Ing. [celé jméno znalce] je tento pouze černobílý. Zde je problém, že pokud se pořizuje kopie z barevného provedení do provedení černobílého, je veliká šance, že určité linie nebudou vidět, např. modré linie. Podstatné je, zda a do jaké míry se měnila parcela [číslo]. Na měření z roku 1902 je hodnota 5,7 metru. Znalecký ústav změřil při měření 5,65 metru. Je zde tak velká pravděpodobnost, že se předmětná stavba od roku 1902 nezměnila, když je málo pravděpodobné, že by se tato stavba posunula a zůstal by stejný rozměr. Je zde vysoká pravděpodobnost, že stavba na pozemku parc. [číslo] v jižní linii nezměnila svou podobu. Pokud se soud ztotožní s tím, že stavba je dána průnikem zdiva s terénem, je možné uzavřít, že podoba budovy se nezměnila. Je třeba mít minimálně tři identické body, které nebudou v rovině a budou dohledány jak v mapě, tak i fyzicky v terénu. Znalecký ústav se zabýval všemi výsledky zeměměřické činnosti, přičemž všechny měly dostatek identických bodů. Výsledky se liší podle toho, jaký byl zvolen výběr identických bodů. Volba identických bodů je značně subjektivní. Je poměrně nešťastným, že Ing. [celé jméno znalce] vycházel z předchozích výsledků zeměměřické činnosti, aniž by překontroloval, zda nedošlo k nějakému pochybení. Doc. [celé jméno znalce] nemá fyzická měření, resp. v terénu přebírá měření, aniž by je ověřil. V posudku sice má nějaké číselné hodnoty, ale ty nejsou z jeho měření. Z leteckých snímků by bylo možné s přesností cca 0,5 metru zjistit, kde se v minulosti nacházelo původní oplocení. Z předmětných zjištění, by se dalo uvažovat o případném vydržení, resp. byla by zjištěna tzv. klidná držba. Pokud by zástupce znaleckého ústavu prováděl zaměření vytyčení předmětné hranice, dospěl by k jiným závěrům než Ing. [příjmení], resp. hranice by byla rekonstruována jiným způsobem.

39. Z dodatku [číslo] revizního znaleckého posudku [číslo] [rok] vypracovaného dne [datum] [příjmení] učením technickým v [obec], Fakultou stavební, bylo zjištěno, že pro jeho vypracování byly použity Letecké měřičské snímky (dále jen„ LMS“) z let 1949, 1962, 1972, 1982, 1989, 1992, 1994, 2004, 2007 a 2010. Znalecký ústav dospěl k závěru, že oplocení dané podrobnými body [číslo] (jihozápadní roh stavby na pozemku parc. č. st. [anonymizováno]) a dále stojky oplocení podrobné body [číslo] se nacházelo minimálně od roku 1972 v poloze ověřené LMS z let 1949, 1962 a 1972, což bylo postupně potvrzeno i LMS z let 1982, 1989, 1992, 1994, 2004, 2007 a 2010.

40. Při výslechu dne [datum] zástupce znaleckého ústavu uvedl, že LMS byly poskytnuty od dvou institucí. Historické snímky byly poskytnuty Českou armádou, resp. Vojenským geografickým a hydrometeorologickým úřadem a novodobé letecké snímky byly poskytnuty Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním. Ke každému leteckému snímku je v dodatku [číslo] protokol, ve kterém je uvedeno, kolik existovalo identických bodů a kolik činila základní souřadnicová chyba. Ztotožnění v terénu je více než obhajitelné. Oplocení je fyzicky vidět. Každá hmotná překážka, vč. stavby, vrhá stín. Byly zaměřeny kovové stojky oplocení, resp. dřevěné oplocení. Bylo možné zjistit hranici, v jaké byla v tom konkrétním datu. Stávající oplocení s největší pravděpodobností odpovídá tomu, jak to bylo v minulosti užíváno, resp. celá desetiletí od roku 1949. To potom eventuálně směřuje k případné otázce vydržení, která je nicméně otázkou právní a tuto otázku nepřísluší znalci posuzovat. [ulice] linie, která vede mezi body, znázorňuje hranici, která je minimálně hranicí užívání. V mezidobí od vypracování geometrického plánu [číslo] [rok] Ing. [příjmení] došlo ke změně v katastrální mapě a je velice pravděpodobné, že katastr nemovitostí odmítne zapsat změnu dle rozsudku, jehož nedílnou součástí bude geometrický plán Ing. [příjmení] [číslo] [rok], na který odkazuje žalobce. S ohledem na to, že je předmětný geometrický plán v rozporu s dnes platnou katastrální mapou, je vysoce pravděpodobné, že nebude možné, aby katastr nemovitostí zapsal změnu bez souhlasu všech účastníků.

41. Z dodatku [číslo] revizního znaleckého posudku [číslo] [rok] vypracovaného dne [datum] [příjmení] učením technickým v [obec], Fakultou stavební, bylo zjištěno, že znalecký ústav vypracoval kompletní výsledek zeměměřičské činnosti a současně byl vyhotoven geometrický plán [číslo] pro průběh hranic určené soudem.

42. Při výslechu dne [datum] zástupce znaleckého ústavu uvedl, že pokud jde o dodatek [číslo] pracovali s LMS – není tam rozpor mezi fyzickým stavem oplocení. Pokud jde o dodatek [číslo] ten na základě požadavků žalobce představuje výsledek kmenového posudku. Bylo primárně pracováno s mapami stabilní katastru i výsledky zeměměřické činnosti. Rozdíl je daný zpracováním odlišných důkazních materiálů. Na 60 % území České republiky jsou katastrální mapy, které jsou v digitalizované verzi a nejsou výsledkem přímého měření k roku 2002. Mapy v daném případě vznikly někdy v roce [číslo]. Od té doby došlo k archivaci výsledků zeměměřické činnosti na místně příslušném katastrálním pracovišti. Jsou to mapy na papírové podložce, či folii. Z mapy bývalého pozemkového katastru vznikla digitalizovaná mapa, a to mechanickým překreslením. Když se původní mapa stala archiválií, obnovená již nevznikla novým měřením. Překreslil se původní stav. Digitalizovaná mapa nabyla účinnosti [datum]. Při překreslování docházelo k chybám. Pokud jde o LMS, je to nezpochybnitelný důkazní materiál. Lze s tím pracovat, ale úkolem bylo pracovat s originální mapou stavebního katastru. Výsledek zeměměřičské činnosti spadá pod povolenou odchylku. Katastrální úřad kontroluje tzv. výměnný formát, který je třeba připojit. Pokud by tam byly rozpory, katastrální úřad by výsledek činnosti vrátil. V katastru nemovitostí jsou čtyři závazné údaje, je to zejména parcelní číslo a geometrické určení. Výměra je odvozený, resp. informativní údaj, který vznikl v roce [číslo] s technickými pomůckami, které byly v té době k dispozici. Výměra je informativní údaj katastru nemovitostí, resp. údaj pro vyměření daně, který není závazný. Například v případě pozemku obdélníkového tvaru s délkou 300 m a šířkou 10 m, u něhož by výměra měla činit [číslo] m, je v mezích přípustné odchylky, že se bude jednat o výměru [číslo] m až [číslo] m. Zakreslení hranice vychází z výsledků měření a výpočtů, tak jak je uvedeno v posudku.

43. Na základě shora provedených důkazů dospěl soud k závěru o skutkovém stavu, a to že žalobce je vlastníkem pozemků parc. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba, budova [adresa] (rodinný dům), parc. [číslo], parc. [číslo] parc. [číslo] vše v k.ú. [část obce]. Žalobce pozemky nabyl na základě kupní smlouvy uzavřené dne [datum] s manželi [příjmení], kteří v domě [adresa] žili od roku 1987 a v roce 1996 se stali výlučnými vlastníky předmětných nemovitých věcí. Žalovaní jsou podílovými spoluvlastníky (každý v rozsahu id. ) nemovitých věcí zapsaných na LV č. [rok], a to mimo jiné pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] vše v k.ú. [část obce]. Žalovaná 1) je výlučnou vlastnicí pozemku parc. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba, budova [adresa] (objekt k bydlení) v k.ú. [část obce]. Žalovaný 2) je výlučným vlastníkem pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce]. Žalovaní nabyli vlastnické právo k předmětným nemovitým věcem na základě usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], jež nabylo právní moci dne [datum], kterým byla schválena dohoda dědiců o rozdělení pozůstalosti po matce žalovaných, [celé jméno původní účastnice], [datum narození], zemřelé dne [datum]. Právní předchůdkyně žalovaných, [celé jméno původní účastnice], nabyla vlastnické právo k předmětným nemovitým věcem na základě usnesení Okresního soudu Praha-východ ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], o potvrzení nabytí dědictví po zůstaviteli [jméno] [příjmení], zemř. [datum], usnesení Okresního soudu Praha-východ ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], o potvrzení nabytí dědictví po zůstaviteli [jméno] [příjmení], zemř. [datum], a usnesení Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [spisová značka], o schválení dědické dohody. Právní předchůdkyně žalovaných se v místě narodila a později se odstěhovala do [obec]. Nemovité věci užívali její rodiče spolu s bratrem [jméno] [příjmení], který zemřel v roce [rok]. Právní předchůdkyně žalovaných se poté stala výlučnou vlastnicí předmětných nemovitých věcí. Oplocení mezi sousedícími pozemky historicky tvořil plaňkový plot, toto oplocení bylo od roku 1949 neměnné. Pochybnosti o průběhu hranice mezi předmětnými pozemky vyvolal geometrický plán [číslo] vyhotovený dne [datum] [jméno] [příjmení] pro oddělení pozemků parc. č. st. [číslo] (oddělen pozemek parc. [číslo]) a parc. [číslo] (rozdělen na pozemky parc. [číslo]). Manželé [příjmení] upravili kolem roku [rok] spodní část plotu tak, aby mohli vjíždět na svůj dvůr automobilem (jednalo se o plot tvořený ocelovými sloupky potaženými pletivem); za tímto účelem zde položili panely. [jméno] [příjmení] provedl dne [datum] pro právní předchůdkyni žalovaných kontrolní zaměření hranic mezi pozemky a právní předchůdkyně žalovaných pak dopisem ze dne [datum] vyzvala žalobce k vyklizení části jejích pozemků parc. [číslo] parc. [číslo]; opakovaně jej k vyklizení pozemků vyzývala dopisy z [datum]. Žalobce v dopise z [datum] trval na tom, že plot z pletiva nezpochybnitelně vymezuje hranici pozemků. Právní předchůdkyně žalovaných začala v roce 2013 stavět nový plot, k jeho dokončení však s ohledem na spory o průběh hranice nedošlo. V letech [rok] a [rok] došlo k vypracování odborného vyjádření Ing. [jméno] [příjmení] a technické zprávy Ing. [jméno] [příjmení]. V průběhu řízení, v letech [rok] a [rok] pak byly vypracovány znalecké posudky [celé jméno znalce] a Ing. [celé jméno znalce] CSc. Postupně vyhotovené geometrické plány, odborná vyjádření a znalecké posudky Ing. [celé jméno znalce] a Ing. [celé jméno znalce] si odporovaly.

44. S ohledem na vše shora uvedené měl soud za to, že byl dostatečně zjištěn skutkový stav pro rozhodnutí ve věci a proto návrhy na provedení dalších důkazů zamítl.

45. Soud neprováděl žalobcem navržené důkazy rozhodnutím Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha-východ ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], rozhodnutím Zeměměřičského a katastrálního inspektorátu v [obec] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] IPR – O [číslo] [rok] z [datum], rozhodnutím Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha-východ ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] - [anonymizováno] [rok] [číslo], a žalobou na zrušení rozhodnutí Zeměměřičského a katastrálního inspektorátu v [obec] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] PR – O [číslo], když žalobce v podání ze dne [datum] uvedl, že na provedení těchto důkazů netrvá. Současně nebyl prováděn ani žalovanými navrhovaný důkaz rozhodnutím Zeměměřičského a katastrálního inspektorátu v [obec] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] PR-O [číslo], když předmětem tohoto správního řízení byla obnova katastrálního operátu přepracováním analogové katastrální mapy vyhotovené v měřítku 1: [číslo] do digitální podoby, přičemž vymezení parcely je jen evidenční záležitostí a změna katastrálního operátu nemůže ničeho změnit na vlastnickém právu (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Soud dále neprováděl navržený účastnický výslech žalobce, který byl navrhován za účelem objasnění rozsahu užívání pozemků, když bylo přihlédnuto k tomu, že důkaz výslechem účastníka může podle § 131 o. s. ř. soud nařídit tehdy, nelze-li prokazovanou skutečnost dokázat jinak (důkaz má tedy subsidiární charakter). Žalobce v daném případě netvrdil, proč nemohou být tvrzené skutečnosti prokázány jinak (o čemž byl poučen při jednání dne [datum]). Současně bylo zohledněno, že historický průběh oplocení mezi předmětnými pozemky byl popsán v dodatku [číslo] revizního znaleckého posudku [číslo] 2019. Soud pro nadbytečnost (zjištění průběhu hranice, vč. historického oplocení, mezi pozemky ze znaleckého posudku znaleckého ústavu a jeho dodatků) neprováděl ani žalovanou stranou navržený důkaz protokolem o vytyčení pozemků [číslo] z [datum], výslechem geodeta [jméno] [příjmení], který vyhotovil tuto a další výše uvedené listiny, výslechem E. [příjmení], majitele stavební firmy, která pro právní předchůdce žalovaných prováděla opravy, fotografiemi, výpisem z Pozemkového katastru, identifikace parcel, obec Velké Popovice z [datum], dopisem z [datum], katastrální mapou, výpisem z knihovní vložky [číslo] pro obec Lojovice, rozhodnutím Stavebního úřadu OÚ [obec] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [číslo] [spisová značka], [číslo jednací], o umístění stavby oplocení pozemků parc. [číslo] (PK [anonymizováno]) v k.ú. [část obce].

46. Podle ustanovení § 1460 zákona č. 946/1811 Sb.z.s., Obecný zákoník občanský, ve znění účinném do 31. 12. 1950 (dále jen o. z. o.) k vydržení je potřebí kromě způsobilosti osoby a předmětu: aby někdo byl ve skutečném držení věci nebo práva, jichž tímto způsobem má nabýti; aby jeho držení bylo pořádné, poctivé a pravé a aby v něm bylo pokračováno po všechen čas, vyměřený zákonem (§§ 309, 316, 326 a 345).

47. Podle ustanovení § 1468 o. z. o. kde nejsou ještě zavedeny řádné veřejné knihy a nabytí nemovitých věcí jest prokazovati soudními spisy a jinými listinami, nebo není-li věc zapsána na jméno toho, kdo držení práva nad ní vykonává; skoncuje se vydržení teprve po třiceti letech.

48. Podle ustanovení § 116 odst. 1 zákona č. 141/1950 Sb., Občanský zákoník, ve znění účinném od 1. 1. 1951 do [datum] (dále jen„ obč. zák. 1950“) práva vlastnického k věci movité nabude, kdo ji drží oprávněně (§ 145) a nepřetržitě po tři léta; jde-li o věc nemovitou, je třeba vydržecí doby desetileté. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení kdo nabude oprávněné držby od držitele oprávněného, může si započíst vydržecí dobu předchůdcovu.

49. Podle ustanovení § 143 obč. zák. 1950 je držitelem, kdo s věcí nakládá jako se svou anebo kdo vykonává právo pro sebe.

50. Podle ustanovení § 145 odst. 1 obč. zák. 1950 je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že mu věc nebo právo náleží, je držitelem oprávněným. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení v pochybnostech se má za to, že držba je oprávněná.

51. Podle ustanovení § 562 obč. zák. 1950 ustanoveními tohoto zákona se řídí, pokud není dále ustanoveno jinak, i právní poměry vzniklé před 1. lednem 1951; do tohoto dne se tyto právní poměry řídí právem dřívějším.

52. Podle ustanovení § 129 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., Občanský zákoník, ve znění účinném od 1. 1. 1992 do [datum] (dále jen„ obč. zák.“) je držitelem ten, kdo s věcí nakládá jako s vlastní nebo kdo vykonává právo pro sebe.

53. Podle ustanovení § 130 odst. 1 obč. zák. je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, je držitelem oprávněným. V pochybnostech se má za to, že držba je oprávněná.

54. Podle ustanovení § 985 zákona č. 89/2012 Sb. Občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) není-li stav zapsaný ve veřejném seznamu v souladu se skutečným právním stavem, může se osoba, jejíž věcné právo je dotčeno, domáhat odstranění nesouladu; prokáže-li, že své právo uplatnila, zapíše se to na její žádost do veřejného seznamu. Rozhodnutí vydané o jejím věcném právu působí vůči každému, jehož právo bylo zapsáno do veřejného seznamu poté, co dotčená osoba o zápis požádala.

55. Podle ustanovení § 989 odst. 1 o. z. vlastnické právo drží ten, kdo se věci ujal, aby ji měl jako vlastník.

56. Podle ustanovení § 1028 o. z. jsou-li hranice mezi pozemky neznatelné nebo pochybné, má každý soused právo požadovat, aby je soud určil podle poslední pokojné držby. Nelze-li ji zjistit, určí soud hranici podle slušného uvážení.

57. Podle ustanovení § 1095 o. z. uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl.

58. Podle ustanovení § 3028 odst. 1 o. z. se tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle odstavce 3 citovaného ustanovení není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

59. Podle ustanovení § 3066 o. z. se do doby stanovené v § [číslo] započte i doba, po kterou měl držitel, popřípadě jeho právní předchůdce, věc nepřetržitě v držbě přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; tato doba však neskončí dříve než uplynutím dvou let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jde-li o věc movitou, a pěti let, jde-li o věc nemovitou.

60. Podle ustanovení § 2 písm. i) zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ katastrální zákon“) se pro účely tohoto zákona rozumí katastrální mapou polohopisná mapa velkého měřítka s popisem, která zobrazuje všechny pozemky, které jsou předmětem katastru, katastrální území a další prvky polohopisu; pozemky se v katastrální mapě zobrazují průmětem svých hranic do zobrazovací roviny, označují se parcelními čísly a značkami druhů pozemků.

61. Podle ustanovení § 8 katastrálního zákona musí být v listinách pro zápis práv do katastru nemovitosti označeny údaji katastru, a to a) pozemek parcelním číslem s uvedením názvu katastrálního území, ve kterém leží, a v případě, že jsou v katastrálním území pozemky vedeny ve dvou číselných řadách a jde o stavební parcelu, též údajem o této skutečnosti, jinak se má za to, že jde o pozemkovou parcelu, b) pozemek, který je evidován zjednodušeným způsobem, parcelním číslem podle dřívější pozemkové evidence s uvedením, zda se jedná o parcelní číslo podle pozemkového katastru, přídělového operátu, scelovacího operátu nebo evidence nemovitostí, s uvedením názvu katastrálního území, ve kterém leží, a s uvedením názvu původního katastrálního území, pokud byl pozemek dotčen změnou hranice katastrálního území, c) budova, která není součástí pozemku ani práva stavby, označením pozemku, na němž je postavena, číslem popisným nebo evidenčním a příslušností budovy k části obce, pokud je název části obce odlišný od názvu katastrálního území, v němž se nachází pozemek, na kterém je budova postavena, d) budova, která není součástí pozemku ani práva stavby a číslo popisné ani evidenční se jí nepřiděluje, je hlavní stavbou na pozemku a nejedná se o drobnou stavbu, označením pozemku, na němž je postavena, a způsobem využití, e) jednotka označením budovy, v níž je vymezena, pokud není součástí pozemku ani práva stavby, nebo označením pozemku nebo práva stavby, jehož součástí je budova, v níž je vymezena, číslem jednotky a jejím pojmenováním, f) rozestavěná jednotka označením budovy, v níž je vymezena, pokud není součástí pozemku ani práva stavby, nebo označením pozemku nebo práva stavby, jehož součástí je budova, v níž je vymezena, číslem jednotky a označením, že se jedná o rozestavěnou jednotku, g) právo stavby označením pozemku, ke kterému je zřízeno, h) nemovitost evidovaná v katastru podle jiného zákona označením pozemku, na kterém je postavena, a způsobem využití.

62. Podle ustanovení § 51 katastrálního zákona údaje katastru, a to parcelní číslo, geometrické určení nemovitosti, název a geometrické určení katastrálního území, jsou závazné pro právní jednání týkající se nemovitostí vedených v katastru.

63. Podle ustanovení § 2 odst. 1 písm. c) vyhlášky č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální vyhláška), se pro účely této vyhlášky obvodem budovy rozumí průnik vnějšího obvodu budovy s terénem nebo u netypických budov svislý průmět vnějšího obvodu budovy na terén.

64. Podle ustanovení § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. Naléhavý právní zájem 65. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda je v daném případě dán naléhavý právní zájem na požadovaném určení ve smyslu ustanovení § 80 o. s. ř. Z ustálených judikaturních závěrů vyplývá, že naléhavý právní zájem na určení vlastnictví k nemovité věci je dán, není-li žalobce, který o sobě tvrdí, že je vlastníkem nemovité věci evidované v katastru nemovitostí, v katastru zapsán jako její vlastník (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Žalobce tak má naléhavý právní zájem na požadovaném určení. Zjištění průběhu hranice mezi pozemky 66. Žaloba na„ určení sporné hranice“ mezi pozemky, o které žalobce tvrdí, že ji lze objektivně zjistit, avšak existuje spor o její průběh mezi účastníky řízení, je zvláštním případem žaloby na určení vlastnického práva žalobce; soud za použití pravidel pro dokazování ve sporném řízení zkoumá, kudy vede sporná hranice, a pokud zjistí, že žalobcova tvrzení jsou správná, žalobě vyhoví, jinak ji zamítne. V případě, že žalobce svá tvrzení ohledně průběhu hranice neprokáže, soud nemůže bez změny žaloby hranici určit podle poslední držby či podle svého uvážení, ale musí žalobu zamítnout. Žaloba podle § 1028 o. z. se opírá o tvrzení, že skutečný průběh hranice nelze zjistit a žádá se o její nové vymezení či stanovení. Každá z uvedených žalob se opírá o jiný skutkový stav a o jiné zákonné ustanovení. (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

67. V řízeních je vydáván deklaratorní rozsudek, žalobce proto musí petit přesně vymezit, včetně přesného popisu průběhu domnělé hranice mezi pozemky. Soud je ve smyslu § 153 odst. 2 o. s. ř. petitem vázán a nesmí jej svým rozhodnutím překročit. Nelze-li návrhu vyhovět, je třeba ho zamítnout. Zároveň není možné postupovat dle § 1028 o. z., soud má hranici např. znaleckým dokazováním či právním posouzením zjistit, není možné, aby sám hranici určil podle poslední pokojné držby či podle slušného uvážení (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 6. 6. 2017, sp. zn. 22 Cdo 690/2017). V některých řízeních je nejprve nutné jako předběžnou otázku vyřešit skutečný průběh hranice (např. na základě rozdílného zobrazení ve dvou různých geometrických plánech) a až následně se zabývat určením vlastnického práva k uvedeným pozemkům. I v případech, ve kterých je hranice mezi pozemky objektivně zjistitelná a soud určuje vlastnické právo ke sporné části pozemku, nemá obnova katastrálního operátu vliv na hmotněprávní vztahy k nemovitostem a rozhodnutí soudu deklaruje vlastnické právo účastníků řízení vyplývající z hmotněprávních vztahů (viz PETROV, Jan. Občanský zákoník: komentář. 2. vydání. V Praze: C.H. Beck, 2019. Beckova edice komentované zákony. ISBN 978-80-7400 -747-7, str. 1100 a 1101).

68. Jak již bylo přehledně vyloženo v rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 23. 11. 2017, č.j. 28 Co 382/2017-357, 28 Co 383/2017-357, v daném případě nebyly dány podmínky pro určení hranice mezi pozemky soudním rozhodnutím podle § 1028 o. z., neboť hranice mezi pozemky je mezi účastníky sporná pouze subjektivně, nikoliv objektivně. Stěžejní proto bylo (jako předběžnou otázku) zjistit správný průběh hranice mezi pozemky žalobce a pozemky právní předchůdkyně žalovaných. Žalobce v průběhu řízení s přihlédnutím k výsledkům znaleckého dokazování změnil svůj žalobní návrh tak, jak mu posléze bylo soudem vyhověno, a to s ohledem na výše citované závěry judikatury a odborné literatury, dle nichž nemůže soud bez změny žaloby hranici určit podle poslední držby či podle svého uvážení.

69. Při určení správného průběhu hranice vyšel soud ze závěrů revizního znaleckého posudku a znaleckým ústavem vyhotoveného geometrického plánu (viz výše). Pokud jde o závěry revizního znaleckého posudku, má soud za to, že znalecký ústav svůj posudek obhájil. Vysvětlil, jakým způsobem postupoval a vypořádal se s námitkami žalovaných. Z předmětného posudku a jeho dodatků je zřejmé, ze kterých zjištění znalecký ústav vychází, jakou cestou k těmto zjištěním dospěl a na základě jakých úvah došel ke svému závěru. Závěry posudku byly náležitě odůvodněny a toto odůvodnění odpovídá pravidlům logického myšlení. Je třeba zohlednit, že soud není oprávněn přezkoumávat odborné závěry znalce, ty nepodléhají přezkumu. Soud je oprávněn přezkoumat způsob, jakým znalec ke svým závěrům dospěl, přesvědčivost a také úplnost znaleckého posudku ve vazbě na zadání soudu (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 6. 2008, sp. zn. 22 Cdo 1290/2007, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 3. 2012, sp. zn. 22 Cdo 4452/2010). Znalecký posudek soud sice hodnotí jako každý jiný důkaz podle § 132 o. s. ř., odborné závěry v něm obsažené však hodnocení soudem podle § 132 o. s. ř. nepodléhají. Hodnocení důkazu znaleckým posudkem tedy spočívá v posouzení, zda závěry posudku jsou náležitě odůvodněny, zda jsou podloženy obsahem nálezu, zda bylo přihlédnuto ke všem skutečnostem, s nimiž se bylo třeba vypořádat, zda závěry posudku nejsou v rozporu s výsledky ostatních důkazů a zda odůvodnění znaleckého posudku odpovídá pravidlům logického myšlení (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 3. 2016, sp. zn. 29 Cdo 4153/2015).

70. Pokud žalovaní poukazovali na údaj o výměře pozemků v kupní smlouvě, na jejímž základě nabyl žalobce vlastnické právo, je třeba zohlednit, že dle ustanovení § 20 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění účinném do 31. 12. 2013, jsou pro právní úkony týkající se nemovitostí vedených v katastru závazné údaje katastru, a to parcelní číslo, geometrické určení nemovitosti, název a geometrické určení katastrálního území. Dle ustanovení § 51 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů jsou pro právní jednání týkající se nemovitostí vedených v katastru závazné údaje katastru, a to parcelní číslo, geometrické určení nemovitosti, název a geometrické určení katastrálního území. Z uvedeného je zřejmé, že výměra parcely není závazným údajem ve smyslu § 51 katastrálního zákona (resp. § 20 dříve platného katastrálního zákona; srovnej též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 6. 2020, sp. zn. 22 Cdo 1172/2020).

71. Je třeba vnímat nejen rozdíl při (deklaratorním) určení vlastnického práva (již dle hmotného práva vzniklého na základě některého zákonem předpokládaného právního titulu) k určité sporné části pozemku, kdy se vychází z toho, že hranice mezi dvěma pozemky je objektivně zjistitelná, ale mezi účastníky (jen) subjektivně sporná, na straně jedné a při (konstitutivním) určení hranice soudem na straně druhé, kteroužto možnost žalobního žádání zavedl s účinností od 1. 1. 2014 až o. z. ve svém § 1028, podle něhož může soud (konstitutivně) určit hranici mezi pozemky, v těch případech, kdy je tato objektivně pochybná a neznatelná. Současně je nutno vnímat také rozdíl mezi pozemkem a parcelou. Zatímco pozemek je věcí v právním slova smyslu, parcela je zobrazením pozemku do katastrální mapy. Vymezení parcely je sice jen evidenční záležitostí a nemůže nic měnit na vlastnickém právu k pozemku (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 2271/2006), má však významnou roli při převodu či přechodu vlastnického práva. Pro nabytí vlastnického práva je totiž rozhodný stav katastrálního operátu účinný ke dni vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí. Pro právní jednání týkající se pozemku je závazné jeho parcelní číslo, geometrické určení nemovitosti a název a geometrické určení katastrálního území (viz § 51 katastrálního zákona, případně § 20 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky, ve znění účinném do 31. 12. 2013). Pokud někdo učinil předmětem převodu vlastnictví pozemek označený parcelním číslem podle zápisu v katastru nemovitostí, nabyl jej v hranicích a geometrickém určení dle katastru nemovitostí ke dni účinnosti vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí. Není-li pozemek v převodní smlouvě příslušným číslem parcelním označen, nemůže ho nabyvatel smluvně nabýt, nebo pokud by převodce vlastnil ve skutečnosti více, než odpovídá ve smlouvě vymezenému pozemku v podobě parcely, nestává se nabyvatel vlastníkem tohoto většího (avšak smluvně nereflektovaného) rozsahu. Chtějí-li se účastníci smlouvy od geometrického určení v katastru nemovitostí odchýlit, musejí nejprve dosáhnout potřebné změny v určení parcely v katastru nemovitostí. Uvedený závěr platí i pro přechod vlastnického práva děděním (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1996/2013 aj.). Námitka vydržení 72. Žalovaní vznesli v průběhu řízení obecnou (přes výzvu soudu dle § 118a o. s. ř.) blíže nevymezenou námitku vydržení. Dle soudu mělo být ze strany žalovaných za účelem unesení břemene tvrzení) alespoň rámcově tvrzeno, kdy a kým mělo dojít k vydržení. Nad rámec shora uvedeného lze uvést (s přihlédnutím k rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 5. 2. 2008, sp. zn. 22 Cdo 443/2007), že z posudku znaleckého ústavu je zřejmé, že historický průběh hranice (oplocení) se neshoduje s rekonstruovanou hranicí dle geometrického plánu [číslo].

73. Vydržení dovršené před 1. 1. 2014 se posoudí výhradně podle obč. zák. i když soud rozhoduje za účinnosti o. z. (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 3. 2016, sp. zn. 22 Cdo 823/2016).

74. Obč. zák. v původním znění vydržení neznal. Bylo zavedeno s účinností k 1. 4. 1983 novelou č. 131/ 1982 Sb., ale jen v omezeném rozsahu. Připadalo v úvahu jen u movitých věcí v osobním užívání nebo u pozemků či jejich části (do určité výměry), k nimž by mohlo být zřízeno právo osobního užívání, a naopak bylo vyloučeno u věcí v socialistickém a státním vlastnictví (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 4. 2015, sp. zn. 22 Cdo 771/2015). Do vydržecí doby se započítávala i držba před [datum]; k vydržení však mohlo dojít nejdříve za rok po uvedeném datu (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 10. 2016, sp. zn. 28 Cdo 5074/2015 a PETROV, Jan. Občanský zákoník: komentář. 2. vydání. V Praze: C.H. Beck, 2019. Beckova edice komentované zákony. ISBN 978-807400 -747-7, k § 3066).

75. Do doby, po kterou měl oprávněný držitel věc v držbě, je třeba pro účely vydržení započíst i dobu, po kterou věc držel před [datum], a to i v případě, že šlo o věc ve státním vlastnictví (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8. 12. 1998, sp. zn. 22 Cdo 2273/98, uveřejněný pod číslem 50/ 2000 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní).

76. Mimořádné vydržení nebylo v poměrech obč. zák. možné (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2015, sp. zn. 22 Cdo 826/2013). Pokud nedošlo k mimořádnému vydržení před [datum], poté k němu mohlo dojít nejdříve za účinnosti o. z.

77. Při posuzování dobré víry držitele v době po roce 1948 i později je třeba přihlédnout k tomu, že se ujal držby nemovitosti v době, kdy byla závažným způsobem narušena stabilita vlastnických vztahů, kdy nebyly uznávány některé tradiční principy soukromého práva, právní úprava vlastnických vztahů byla nepřehledná (týkaly se jí často i odvozené normy) a konečně kdy správní orgány (národní výbory) měly široká faktická i právní oprávnění zasahovat do vlastnických vztahů (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2012, sp. zn. 22 Cdo 1479/2012).

78. Dle ustálené judikatury si oprávněný držitel může započítat do držby nezbytné k vydržení věci či práva dobu oprávněné držby svého právního předchůdce jen, pokud ten sám věc či právo nevydržel. Jestliže věc vydržel již právní předchůdce držitele uplatňující své vlastnictví k věci z titulu vydržení, může držitel nabýt vlastnictví k věci vydržením jen její oprávněnou držbou po celou vydržecí dobu; zápočet doby právního předchůdce je v takovém případě logicky vyloučen (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 22 Cdo 2128/2005, 22 Cdo 4282/2009, 22 Cdo 53/2012, 22 Cdo 3767/2014, 22 Cdo 1066/2015 aj.).

79. Žalovaní nabyli vlastnické právo k předmětným pozemkům na základě usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], jež nabylo právní moci dne [datum]. Vzhledem k tomu, že již probíhalo předmětné řízení o určení vlastnického práva, nemohlo v případě žalovaných dojít k řádnému či mimořádnému vydržení vlastnického práva dle o. z.

80. Právní předchůdkyně žalovaných nabyla vlastnické právo k předmětným pozemkům na základě usnesení Okresního soudu Praha-východ ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], usnesení Okresního soudu Praha-východ ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], a usnesení Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [spisová značka]. Vzhledem k tomu, že si v roce 2010 nechávala provést kontrolní zaměření vlastnických hranic a vyzývala žalobce k vyklizení části pozemku, nebylo možné, aby byla v dobré víře ve smyslu § 130 odst. 1 obč. zák., když již probíhal spor o průběh hranice mezi pozemky.

81. I kdyby nějakou část pozemků parc. [číslo] či [číslo] vydrželi předchůdci právní předchůdkyně žalovaných (s ohledem na nerušenou držbu v rozsahu a mezích daných oplocením od roku 1949), z výše citované judikatury se podává, že i v případě přechodu vlastnického práva děděním platí, že předmětem převodu vlastnictví je pozemek označený parcelním číslem podle zápisu v katastru nemovitostí. Nabyvatel nabývá pozemek v hranicích a geometrickém určení dle katastru nemovitostí ke dni účinnosti vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí.

82. S ohledem na vše shora uvedené soud proto žalobě na určení vlastnického práva k předmětným pozemkům v celém rozsahu vyhověl (výrok I.). Náklady řízení 83. V daném případě se žalobce podanou žalobou domáhal 1) určení hranice mezi předmětnými pozemky účastníků postupem podle § 1028 o. z. a současně 2) určení jeho vlastnického práva k pozemkům označeným v žalobě. Jednalo se tak o kumulaci dvou žalobních nároků. Tarifní hodnota je u obou nároků stejná ([částka] v souladu s ustanovením § 9 odst. 4 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Pokud jde o nárok na určení hranice mezi předmětnými pozemky, byla úspěšná žalovaná strana, neboť žaloba byla ohledně tohoto nároku zamítnuta. Žalobce byl naopak úspěšný ve vztahu k nároku na určení vlastnického práva. Poměr úspěchu a neúspěchu obou stran tak byl stejný a soud proto o nákladech řízení rozhodl podle ustanovení § 151 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 2 o. s. ř., tj. vyslovil, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo (výrok II.).

84. Soud současně rozhodl i o náhradě nákladů řízení vzniklých státu. Postupoval přitom podle § 148 odst. 1 o. s. ř. a povinnost nahradit státu vzniklé náklady řízení uložil účastníkům podle úspěchu ve věci. Žalobce byl v řízení úspěšný v rozsahu 50 % a žalovaní v rozsahu 50 %, a v těchto rozsazích je proto stíhá povinnost nahradit státu vzniklé náklady řízení. Státu v řízení vznikly náklady s vyplaceným znalečným znalci [příjmení] [celé jméno znalce] za znalecký posudek [číslo] 2014 ve výši [částka], které mu bylo přiznáno usnesením Okresního soudu Praha-východ ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] ([částka] z celkové částky [částka] bylo uhrazeno z žalobcem složené zálohy). Náklady s vyplacenou odměnou znalci [příjmení] [celé jméno znalce] za účast při jednání před soudem dne [datum] v částce [částka], která mu byla přiznána usnesením Okresního soudu Praha-východ ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] Náklady s vyplacenou odměnou znalci [příjmení] [celé jméno znalce] za účast při jednání před soudem dne [datum] v částce [částka], která mu byla přiznána usnesením Okresního soudu Praha-východ ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] Náklady s vyplacenou odměnou znalci [příjmení] [celé jméno znalce] za účast při jednání před soudem dne [datum] v částce [částka], která mu byla přiznána usnesením Okresního soudu Praha-východ ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] Náklady s vyplacenou odměnou znalci [příjmení] [celé jméno znalce] za účast při jednání před soudem dne [datum] v částce [částka], která mu byla přiznána usnesením Okresního soudu Praha-východ ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] Náklady s vyplaceným znalečným znaleckému ústavu za znalecký posudek [číslo] [rok] ve výši [částka], které mu bylo přiznáno usnesením Okresního soudu Praha-východ ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] ([částka] z celkové částky [částka] bylo uhrazeno z žalobcem složené zálohy). Náklady s vyplacenou odměnou znaleckému ústavu za účast při jednání před soudem dne [datum] v částce [částka], která mu byla přiznána usnesením Okresního soudu Praha-východ ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] Náklady s vyplaceným znalečným znaleckému ústavu za dodatek [číslo] ve výši [částka], které mu bylo přiznáno usnesením Okresního soudu Praha-východ ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] ([částka] z celkové částky [částka] bylo uhrazeno z žalovanými složené zálohy). Náklady s vyplaceným znalečným znaleckému ústavu za dodatek [číslo] ve výši [částka], které mu bylo přiznáno usnesením Okresního soudu Praha-východ ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] ([částka] z celkové částky [částka] bylo uhrazeno z žalobcem složené zálohy). Náklady s vyplacenou odměnou znaleckému ústavu za účast při jednání před soudem dne [datum] v částce [částka], která mu byla přiznána usnesením Okresního soudu Praha-východ ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]. Celková výše nákladů vzniklých státu tak činí [částka]. Žalovaní jsou proto povinni uhradit státu částku [částka] - 50 %, a to společně a nerozdílně, neboť se v daném případě jedná o případ nerozlučného společenství na straně žalovaných (§ 91 odst. 2 ve spojení s § 140 odst. 1, věta třetí o. s. ř.) - a žalobce taktéž částku [částka] - 50 % (viz výroky III. a IV.).

85. Lhůta ke splnění povinnosti byla určena podle ustanovení § 160 odst. 1, část věty před středníkem o. s. ř., neboť ke stanovení jiné lhůty neshledal soud důvody.