5 C 258/2021 - 241
Citované zákony (16)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 85 odst. 1 § 142 odst. 2
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 11 odst. 1 § 11 odst. 2 § 6 odst. 1 § 7 § 13 odst. 4
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 2201
- o mezinárodním právu soukromém, 91/2012 Sb. — § 6 odst. 1 § 87 odst. 1
- Zákon, kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, 67/2013 Sb. — § 13 § 13 odst. 1 § 4 § 7 § 7 odst. 1 § 9
Rubrum
Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl soudkyní JUDr. Monikou Spáčilovou ve věci žalobkyně: I [Jméno žalobkyně], narozená [Datum narození žalobkyně] bytem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalované: [Jméno žalované], narozená [Datum narození žalované] bytem [Adresa žalované] zastoupená advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] pro 85 750 Kč s příslušenstvím takto:
Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 68 250 Kč spolu s 10% úrokem z prodlení od 1. 4. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 17 500 Kč s 10% úrokem z prodlení od 1. 4. 2020 do zaplacení, se zamítá.
III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 69 398 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám [Jméno advokáta A], advokáta se sídlem [adresa].
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 13. 9. 2021 domáhala stanovení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku 117 466 Kč s příslušenstvím s tím, že mezi žalobkyní jako pronajímatelem a žalovanou jako nájemcem byla dne 13. 9. 2019 uzavřena [Anonymizováno] smlouva k [Anonymizováno] na adrese [adresa], když žalovaná ke dni podání žaloby neuhradila žádnou částku na [Anonymizováno] ani na zálohách na služby spojené s užíváním [Anonymizováno], a u zvedeného důvodu dala žalobkyně k 6. 1. 2020 žalované okamžitou výpověď z [Anonymizováno].
2. Na základě výzvy soudu žalobkyně odstranila vady žaloby s tím, když uvedla, že [Anonymizováno] byl sjednán ve výši 17 500 Kč měsíčně, zálohy na služby pak ve výši 3 500 Kč měsíčně a zálohy na [Anonymizováno] ve výši 1 000 Kč měsíčně, přičemž v [Anonymizováno] byl odběr [Anonymizováno] převeden na žalovanou. Předmětná částka představuje dlužné [Anonymizováno] za poměrnou část [Anonymizováno] 2020 ve výši 12 466 Kč, dlužné [Anonymizováno] a [Anonymizováno] na služby a zálohy na odběr [Anonymizováno] za [Anonymizováno] 2019 ve výši 22 000 Kč, dále dlužné [Anonymizováno] a zálohy na služby za období [Anonymizováno] 2019 až [Anonymizováno] 2020, tj. za období pěti měsíců po 21 000 Kč, když celkový dluh žalované činí částku 139 466 Kč, avšak žalobkyně na dlužnou částku započítala zaplacenou kauci ve výši 22 000 Kč, a tak dluh žalované činí 117 466 Kč.
3. Při jednání dne 8. 6. 2022 vzala žalobkyně žalobu ohledně částky 21 000 Kč zpět s tím, že tato částka představovala dlužné [Anonymizováno] za [Anonymizováno] 2020. V rozsahu zpětvzetí žaloby soud [Anonymizováno] č. j. [Anonymizováno] ze dne 4. 8. 2020 zastavil. [právnická osoba] průběhu řízení pak žalobkyně podáním došlým soudu dne 1. 5. 2024 upravila předmět řízení tak, že požaduje dlužné [Anonymizováno] za období od 16. 9. 2019 do [Anonymizováno] 2020, včetně, to je za období 6,5 měsíce krát 17 500 Kč, to je 113 750 Kč ponížené o náklady na vymalování hrazené žalovanou ve výši 14 000 Kč a ponížené o složenou kauci ve výši 22 000 Kč, to je předmětem řízení učinila částku 77 750 Kč s příslušenstvím od 1. 4. 2020. Soud změnu žaloby připustil [Anonymizováno] vydaným při jednání dne 29. 5. 2024.
5. Podáním ze dne 6.12.2024 pak žalobkyně opětovně učinila předmětem řízení částku 17 500 Kč, představující nárok za užívání bytu žalovanou v [Anonymizováno] 2020, když od celkové dlužné částky za užívání [Anonymizováno] v období 16.9.2019 – 31.3.2020 (tj. za 6,5 měsíce po 17 500 Kč) ve výši 113 750 Kč odečetla částku 6 000 Kč sjednanou jako slevu z [Anonymizováno] z důvodu nutnosti malování a částku 22 000 Kč jako kauci zaplacenou žalovanou a předmětem řízení učinila částku 85 750 Kč. Soud změnu žaloby při jednání dne 5.3.2025 připustil.
6. Žalovaná podáním ze dne 26. 5. 2024 jednak vznesla námitku promlčení, a to ohledně částky 17 500 Kč, kterou žalobkyně opětovně učinila předmětem řízení jako dlužné [Anonymizováno] za období [Anonymizováno] 2020, když dále uvedla, že žalobkyni nárok na částku 17 500 Kč měsíčně za období [Anonymizováno] až [Anonymizováno] 2020 ani nikdy nevznikl, když žalobkyně dopisem ze dne 6. 1. 2020 dala žalované okamžitou výpověď z [Anonymizováno], avšak osoba, se kterou se měla žalovaná spojit pro předání klíčů, byla nekontaktní. Žalovaná pak dále vznesla námitku započtení pokuty z důvodu nepředložení vyúčtování služeb spojených s užívání bytu za rok 2019 žalobkyní, a to ve výši 50 Kč za den, za období od 1. 5. 2020 do 23. 5. 2024 ve výši 74 150 Kč (1 483 dní x 50 Kč), a dále pak námitku započtení pokuty v důsledku nepředložení vyúčtování služeb spojených s užíváním [Anonymizováno] za rok 2020 ve výši 55 900 Kč (za období od 1. 5. 2021 do 23. 5. 2024, a to je 1 118 dní × 50 Kč) a navrhla zamítnutí žaloby v plném rozsahu.
7. Mezinárodní pravomoc zdejšího soudu je dána ust. § 6 odst. 1 zák. č. 91/2012 Sb. zákon o mezinárodním právu soukromém (dále jen ZMPS), neboť je dána místní příslušnost zdejšího soudu podle ust. § 85 odst. 1 o.s.ř. Rozhodné právo je právo české, a to v souladu s ust. § 87 odst. 1 ZMPS, neboť předmětem řízení ke dni podání žaloby bylo dlužné nájemné a zálohy spojené s užíváním [Anonymizováno] na adrese [adresa].
8. Po dřívějším rozhodnutí zdejšího soudu a následně soudu odvolacího lze uzavřít, že žalobkyně jako pronajímatel uzavřela se žalovanou jako nájemcem dne 13. 9. 2019 smlouvu o [Anonymizováno] [Anonymizováno] na období od 16. 9. 2019 do 16. 9. 2020 ve smyslu § 2201 a násl. OZ, kterou si mimo jiné sjednaly povinnost žalované zaplatit [Anonymizováno] ve výši 17 500 Kč měsíčně, [Anonymizováno] na [Anonymizováno] spojené s užíváním [Anonymizováno] ve výši 3 500 Kč měsíčně a žalobkyně se zavázala provést vyúčtování služeb spojených s užíváním [Anonymizováno] do 30. 4. následujícího roku (prokázáno [Anonymizováno] [Anonymizováno]). Žalovaná [Anonymizováno] převzala a [Anonymizováno] užívala (prokázáno [Anonymizováno] o [Anonymizováno] [Anonymizováno]), když nevyužila svého práva se do [Anonymizováno] nenastěhovat, přestože ve svém vyjádření k žalobě uvedla, že již 10. 9. 2019 zjistila, že [Anonymizováno] je v neobyvatelném stavu a žalobkyně nesplnila svůj slib daný na prohlídce [Anonymizováno] závady odstranit. Žalovaná v jí podepsané a řádně uzavřené smlouvě o [Anonymizováno] ze dne 13. 9. 2019 potvrdila, že si předmět [Anonymizováno] důkladně prohlédla, je jí znám jeho faktický stav, neshledala žádné vady, na které by nebyla upozorněna, a prohlásila, že předmět [Anonymizováno] je způsobilý k nastěhování a obývání (viz bod [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]). Ani předávací [Anonymizováno] neobsahuje poznámky o žalovanou vytýkaných vadách [Anonymizováno], když strany si sjednaly snížení [Anonymizováno] za první měsíc o 6 000 Kč, neboť bylo třeba byt vymalovat (prokázáno [Anonymizováno] o [Anonymizováno] [Anonymizováno]). Námitka žalované, že byt používala pouze k uskladnění svých věcí, není důvodná, protože i uložení věcí [Anonymizováno] do [Anonymizováno] je formou jeho užívání. [Anonymizováno] vztah byl ukončen výpovědí žalobkyně jako pronajímatele bez výpovědní lhůty dle čl. [Anonymizováno], která byla doručena žalované dne 8. 1. 2020.
9. V dalším řízení se proto soud zabýval skutečnostmi: a) žalobkyní požadovaného bezdůvodného obohacení od 9.1.2020 b) zda, případně v jaké výši, žalované vznikl nárok na smluvní pokutu v souvislosti s nesplněním povinnosti žalobkyně jako pronajímatele, předložit žalované vyúčtování záloh na služby spojené s užíváním [Anonymizováno] c) kompenzační námitkou žalované spočívající ve slevě z [Anonymizováno] z důvodu vad [Anonymizováno] d) kompenzační námitkou žalované na započtení částky na malování a úklid. K nároku žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení za užívání [Anonymizováno] v období od 9.1.2020 do 31.3.2020. 10. [Anonymizováno] [Anonymizováno] ze dne 31.1.2020 bylo prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k navržení termínu pro prohlídku [Anonymizováno], na kterou žalovaná dne 31.1.2020 odpověděla „v úterý, ve středu případně ve čtvrtek“. [Anonymizováno] ze dne 16.3.2020 dala žalovaná žalobkyni [Anonymizováno] bez výpovědní doby, z důvodu hrubého porušení povinnosti pronajímatele, a to neodstraněním vad [Anonymizováno], bránící řádnému užívání [Anonymizováno]; současně žalovaná sdělila žalobkyni, že [Anonymizováno] vyklidí do 25.3.2020 (prokázáno [Anonymizováno] ze dne 16.3.2020 s [Anonymizováno]). [Anonymizováno] ze dne 30.3.2020 sdělila žalovaná žalobkyni, že odesílá klíče od bytu spolu s [Anonymizováno] a [Anonymizováno] o [Anonymizováno] [Anonymizováno], když tímto považuje [Anonymizováno] za předaný pronajímateli v souvislosti s ukončením [Anonymizováno] na základě [Anonymizováno] z [Anonymizováno] [Anonymizováno] dané žalovanou [Anonymizováno] ze dne 16.3.2020 (prokázáno [Anonymizováno] ze dne 30.3.2020 s [Anonymizováno]). Na základě těchto skutečností proto soud dospěl k závěru, že ještě v průběhu měsíce [Anonymizováno] 2020 se žalovaná považovala za [Anonymizováno] [Anonymizováno], neboť v případě, že by se tak nedomnívala, pak by nebylo logické, aby sama [Anonymizováno] ze dne 16.3.2020 dávala [Anonymizováno] z [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Lze proto uzavřít, že po skončení [Anonymizováno] [Anonymizováno] dne 8.1.2020, žalovaná nadále [Anonymizováno] užívala a k předání došlo až odesláním [Anonymizováno] spolu s [Anonymizováno] ze dne 30.3.2020. Žalobkyni tak vznikl nárok na vydání bezdůvodného bezdůvodné obohacení, představujícího užívání [Anonymizováno] žalovanou od 9.1.2020 do 31.3.2020, jak bylo žalobkyní požadováno. K nároku žalované na smluvní pokutu v souvislosti s nesplněním povinnosti žalobkyně jako pronajímatele, předložit žalované [Anonymizováno] [Anonymizováno] na [Anonymizováno] spojené s užíváním [Anonymizováno]:
11. Žalovaná měla platit [Anonymizováno] na služby spojené s užíváním [Anonymizováno] ve výši 3 500 Kč (prokázáno [Anonymizováno] [Anonymizováno]), které nebyly žalovanou zaplaceny v žádné výši, což žalovaná nesporovala.
12. Soud provedl dokazování dalšími listinnými důkazy, jako např. [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] žalované s [právnická osoba] a [Anonymizováno] svědků [jméno FO] a [jméno FO], avšak tyto důkazy soud nehodnotí, neboť dospěl k závěru, že s ohledem na níže uvedený právní názor nejsou podstatné pro rozhodnutí v tomto sporu. Dále soud neprovedl navrhovaný důkaz [Anonymizováno] na [Anonymizováno] ohledně případných [Anonymizováno] [Anonymizováno] ve vztahu k [Anonymizováno], neboť ho považoval za nadbytečný.
13. Soud po provedeném dokazování posoudil věc po právní stránce následovně: Podle ust. § 2201 zák. č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.) [Anonymizováno] [Anonymizováno] se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a [Anonymizováno] se zavazuje platit za to pronajímateli [Anonymizováno]. Podle ust. § 2246 odst. 1 o.z. strany ujednají [Anonymizováno] pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc.
14. Podle ust. § 2291 odst. 1 o.z. poruší-li [Anonymizováno] svou povinnost zvlášť závažným způsobem, má pronajímatel právo vypovědět [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] a požadovat, aby mu [Anonymizováno] bez zbytečného odkladu byt odevzdal, nejpozději však do jednoho měsíce od skončení [Anonymizováno]. Podle odst. 2 nájemce porušuje svou povinnost zvlášť závažným způsobem, zejména nezaplatil-li nájemné a náklady na služby za dobu alespoň tří měsíců, poškozuje-li [Anonymizováno] nebo [Anonymizováno] závažným nebo nenapravitelným způsobem, způsobuje-li jinak závažné škody nebo obtíže pronajímateli nebo osobám, které v domě bydlí nebo užívá-li neoprávněně byt jiným způsobem nebo k jinému účelu, než bylo ujednáno.
15. Podle ust. § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
16. Podle ust. § 2999 odst. 1 není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. Bylo-li plněno na základě neplatného nebo zrušeného právního jednání, právo na peněžitou náhradu však nevznikne v rozsahu, v jakém se to příčí účelu pravidla vylučujícího platnost právního jednání. Podle odst. 2 Plnil-li ochuzený za úplatu, poskytne se náhrada ve výši této úplaty; to neplatí, zakládá-li výše úplaty důvod neplatnosti smlouvy nebo důvod pro zrušení závazku, anebo byla-li výše úplaty takovým důvodem podstatně ovlivněna.
17. Podle ust. § 609 o.z. nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil.
18. Podle ust. § 610 odst. 1 o.z. k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno. Vzdá-li se někdo předem práva uplatnit námitku promlčení, nepřihlíží se k tomu.
19. Podle ust. § 629 odst. 1 o.z. Promlčecí lhůta trvá tři roky. Podle ust. § 638 odst. 1 o.z. Právo na vydání bezdůvodného obohacení se promlčí nejpozději za deset let ode dne, kdy k bezdůvodnému obohacení došlo.
20. Podle ust. § 7 odst. 1 zák. č. 67/2013 Sb. není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období.
21. Podle ust. § 13 odst. 1 zák. č. 67/2013 Sb. jestliže poskytovatel služeb nebo příjemce služeb nesplní svoji povinnost stanovenou tímto zákonem, zejména nesplní-li příjemce služeb povinnost oznámit změnu počtu osob, nebo nedoručí-li poskytovatel služeb včas vyúčtování nebo nesplní povinnosti spojené s právem příjemce služeb nahlížet do podkladů k vyúčtování a povinnosti spojené s vypořádáním námitek, je povinen zaplatit druhé straně pokutu, ledaže by splnění povinností ve stanovené lhůtě nebylo spravedlivé požadovat nebo k nesplnění lhůty došlo zaviněním druhé strany. Podle odst. 2 výši pokuty poskytovatel služeb ujedná alespoň s dvoutřetinovou většinou nájemců v domě, nebo o ní rozhodne družstvo, anebo společenství. Ujednaná výše pokuty nesmí přesáhnout 50 Kč za každý započatý den prodlení. Nedojde-li k ujednání s nájemci nebo rozhodnutí družstva anebo společenství, činí výše pokuty 50 Kč za každý započatý den prodlení. K nároku žalobkyně na zaplacení dlužného [Anonymizováno] a vydání bezdůvodného obohacení za užívání [Anonymizováno] v období od 9.1.2020 do 31.3.2020.
22. S ohledem na shora uvedené skutečnosti a citovaná zákonná ustanovení dospěl soud k závěru, že žalobkyni vznikl jednak nárok na zaplacení dlužného [Anonymizováno], a to za období trvání [Anonymizováno] od 16.9.2019 do 8.1.2020, kdy došlo k ukončení [Anonymizováno] na základě výpovědi bez výpovědní lhůty dané žalobkyní jako pronajímatelem, když žalované byla výpověďˇ doručena dne 8.1.2020. Od 9.1.2020 tak žalovaná byt užívala bez právního důvodu, a to až do 3.4.2020, neboť dne 31.3.2020 žalovaná odeslala žalobkyni zásilku obsahující jednak [Anonymizováno] ze dne 30.3.2020 a jednak [Anonymizováno] od předmětného [Anonymizováno], když v souladu s ust. § 573 o.z. se má za to, že došlá [Anonymizováno] odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání; byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. V průběhu řízení totiž žalovaná neprokázala, že by to byla žalobkyně, která zmařila snahu žalované byt předat dříve, a to po skončení [Anonymizováno] dne 8.1.2020. V této souvislosti soud odkazuje na skutečnosti uvedené v odstavci 10 ohledně užívání bytu žalovanou od 9.1.2020 a ohledně právního jednání žalované v souvislosti s ukončením [Anonymizováno].
23. Žalobkyni tak vznikl nárok na dlužné [Anonymizováno] a [Anonymizováno] [Anonymizováno] (ve výši sjednaného [Anonymizováno] v souladu s ust. § 2999 odst. 1 a 2 o.z.) za období od 16.9.2019 do 31.3.2020 (když pouze do 31.3.2020 žalobkyně [Anonymizováno] [Anonymizováno] požadovala), tj. za 6,5 měsíce po 17 500 Kč, tj. ve výši 113 750 Kč. Žalovaná však ohledně nároku žalobkyně na vydání [Anonymizováno] [Anonymizováno] za [Anonymizováno] 2020 vznesla námitku promlčení, která byla shledána za důvodnou, neboť začátek promlčení doby na vydání [Anonymizováno] [Anonymizováno] začíná běžet dnem, kdy věřitel mohl poprvé uplatnit své právo u soudu, tj. v daném případě již dnem 1.4.2020, neboť žalobkyně věděla, kdo se na její úkor užíváním [Anonymizováno] bez právního důvodu obohatil, a stejně tak, jaká byla výše [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Žalobkyně však až žalobou podanou k soudu dne 13.9.2021 uplatnila tento nárok, proto od 1.4.2020 do 12.9.2021 (tj. 9 měsíců roku 2020 a 8 měsíců a 12 dní v roce 2021) běžela promlčecí doba, která se dne 13.9.2021 (uplatněním nároku mj. za [Anonymizováno] 2020) zastavila, a to až do 8.6.2022, neboť dne 9.6.2022 žalobkyně vzala částku 17 500 Kč, představující nárok za [Anonymizováno] 2020, zpět. Od 9.6.2022 až do 30.4.2024 (tj. 6 měsíců a 22 dní v roce 2022, 12 měsíců v roce 2023, 4 měsíce v roce 2024) opětovně běžela promlčecí doba nároku na vydání bezdůvodného obohacení za [Anonymizováno] 2020, neboť žalobkyně tento nárok opětovně učinila předmětem řízení až podáním doručeným soudu dne 1.5.2024. Z uvedeného je jednoznačné, že promlčecí doba za celou dobu běžela v délce 39 měsíců a 34 dní, resp. 40 měsíců a 4 dny, a jelikož v souladu s ust. § 629 odst. 1 o.z. činí promlčecí doba 3 roky, tj. 36 měsíců, je zřejmé, že k opětovnému uplatnění nároku na vydání bezdůvodného obohacení za měsíc [Anonymizováno] 2020 došlo žalobkyní až poté, co byl nárok promlčen, přičemž žalovaná úspěšně vznesla námitku promlčení. Ohledně částky 17 500 Kč s příslušenstvím, představující [Anonymizováno] žalované užíváním [Anonymizováno] za období [Anonymizováno] 2020, tak byla žaloba zamítnuta.
24. Od částky nároku žalobkyně ve výši 113 750 Kč, je tak nutno odečíst částku promlčenou ve výši 17 500 Kč, tj. nárok žalobkyně na zaplacení dlužného [Anonymizováno] a vydání [Anonymizováno] od 16.9.2019 do 29.2.2020 představuje částku 96 250 Kč. Vzhledem ke skutečnosti, že mezi účastníky byla uzavřena dohoda ohledně slevy na [Anonymizováno] za první měsíc [Anonymizováno] ve výši 6 000 Kč, je nezbytné od nároku žalobkyně ve výši 96 250 Kč odečíst částku 6 000 Kč, a stejně tak částku 22 000 Kč, která byla žalovanou zaplacena jako jistota podle [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Nárok žalobkyně tak představuje částku 68 250 Kč, která byla žalobkyni přiznána. K otázce zda a případně v jaké výši, vznikl žalované nárok na smluvní pokutu v souvislosti s nesplněním povinnosti žalobkyně jako pronajímatele, předložit žalované vyúčtování záloh na služby spojené s užíváním [Anonymizováno]
25. Jak již bylo konstatováno odvolacím [Anonymizováno] [Anonymizováno] v [Anonymizováno] v odůvodnění usnesení č.j. [Anonymizováno] ze dne 15.10.2024, [Anonymizováno] v řadě svých rozhodnutí k výkladu § 13 zákona č. 67/2013 Sb. dovodil, že nedoručí-li po skončení zúčtovacího období poskytovatel služeb včas řádné vyúčtování záloh na služby, je povinen zaplatit příjemci služeb smluvní pokutu, aniž by byl příjemce služeb povinen žádat poskytovatele o provedení vyúčtování. Nárok na pokutu vzniká příjemci služeb bez ohledu na to, zda je výsledkem vyúčtování přeplatek či nedoplatek. [adresa] služeb může pokutu na poskytovateli služeb požadovat bez ohledu, zda mu porušením povinnosti vznikla [Anonymizováno] či nikoliv (srov. např. rozhodnutí [Anonymizováno]). Povinnost platit pokutu za prodlení s vyúčtováním nevznikne poskytovateli služeb automaticky při každém prodlení, ale zakotvuje také výjimky z této platební povinnosti. V rozhodnutí sp. zn. [Anonymizováno] konstatoval: „S ohledem na úpravu pokuty v zákoně č. 67/2013 Sb. v návaznosti na povinnost poskytovatele služeb provést vyúčtování záloh na služby, které stanovil jejich příjemci, lze mít za to, že pokuta podle § 13 odst. 1 tohoto zákona má především preventivní (nátlakovou) funkci a s tím spojenou funkci sankční (k funkcím smluvní či zákonné pokuty srovnej body 58 a násl. odůvodnění [Anonymizováno]). Vytváří totiž nepochybně na poskytovatele služeb dostatečný nátlak, aby dostál své povinnosti řádně a včas vyúčtovat zálohy na služby stanovené příjemci služeb, jak mu to ukládá § 7 tohoto zákona, a je pro něj rovněž citelnou sankcí při jejím nesplnění. Naopak funkce paušalizace [Anonymizováno] [Anonymizováno] – i když není vyloučena – nebude zpravidla tak významná. Absencí řádného a včasného vyúčtování záloh na služby ostatně nemusí příjemci služeb škoda vzniknout; proto také její absence automaticky neznamená, že by poskytovatel služeb neměl povinnost zaplatit pokutu podle § 13 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb. Mechanická aplikace těchto obecných závěrů však nemůže vést k zjevné nespravedlnosti.
26. Vzhledem ke skutečnosti, že na základě platně uzavřené [Anonymizováno] [Anonymizováno] byla žalovaná povinna platit kromě nájemného rovněž zálohy na služby spojené s užíváním [Anonymizováno], avšak žalovaná svoji povinnost platit nájemné a stejně tak ani zálohy na služby neplnila, a to dokonce ani za jediný měsíc trvání nájmu, přičemž současně předmětnou žalobou žalobkyně ani neuplatnila jakýkoliv nárok v souvislosti s poskytnutými službami spojenými s užíváním bytu, dospěl soud k závěru, že žalované nárok na smluvní pokutu ve smyslu ust. § 13 zák. č. 67/2013 Sb. nevznikl, a to přesto, že žalobkyně jako pronajímatel nesplnila svoji povinnost stanovenou ust. § 4, § 7 a § 9 zák. č. 67/2013 Sb., tj. zálohy po skončení zúčtovacího období vyúčtovat a doručit nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období žalované jako nájemci. Soud dospěl k tomuto závěru na základě skutečností, že jednak ačkoliv měla žalovaná smluvní povinnost platit zálohy na služby spojené s užíváním bytu, tuto povinnost nesplnila ani v jednom případě, dále pak žalobkyně po žalované žádný nárok v souvislosti s poskytnutými službami při užívání [Anonymizováno] žalovanou neuplatnila, a tak náklady na služby spojené s užíváním bytu žalovanou šly výlučně v neprospěch žalobkyně, žalované žádná škoda v souvislosti s nepředložením vyúčtování tak ani vzniknout nemohla a proto je soud s odkazem na rozhodnutí [Anonymizováno] názoru, že pokud žalobkyně po žalované žádné platby na služby spojené s užíváním bytu neuplatnila, nebylo také co fakticky žalované podle ust. § 7 zák. č. 67/2013 Sb. vyúčtovat a tak ani nemohl vzniknout žalované nárok na pokutu ve smyslu ust. § 13 zák. č. 67/2013 Sb. Ke kompenzační námitce žalované spočívající ve slevě z [Anonymizováno] z důvodu vad [Anonymizováno]
27. Jak již bylo konstatováno ve shora citovaném [Anonymizováno] [Anonymizováno], tak z ust. § 2245 o.z. je zřejmé, že dokud se strany nedohodnou na výši slevy, resp. dokud ji pronajímatel v konkrétní výši neposkytne, není co započíst, neboť pohledávka není vyčíslena (nájemce se pak ohledně výše slevy může obrátit na soud a jeho rozhodnutí, pokud pronajímatel nárok na slevu neuzná). Případné započtení musí [Anonymizováno] vůči pronajímateli prohlásit (viz § 1982 odst. 1 o.z.). Dále odvolací soud vyslovil, že pohledávka ve výši slevy z [Anonymizováno], která je mezi stranami sporná, není pohledávkou, kterou by bylo možné ve smyslu § 1982 o.z. započítat, neboť tato pohledávka je nejistá a neurčitá, kterou v souladu s ust. § 1987 o.z., nelze započíst. Kompenzační námitku žalované spočívající ve slevě z [Anonymizováno] za vady [Anonymizováno], tak oproti nároku žalobkyně nebylo možno úspěšně uplatnit, když na základě provedeného dokazování je jednoznačné, že mezi účastníky byla dohoda ohledně slevy na [Anonymizováno] za první měsíc ve výši 6 000 Kč, která také byla při vyčíslení dluhu žalované zohledněna. Další slevu na [Anonymizováno] pak žalobkyně jednoznačně neposkytla, a tak námitka žalované na slevu na [Anonymizováno] představuje pohledávku nejistou a nezpůsobilou k započtení proti pohledávce žalobkyně. Ke kompenzační námitce žalované na započtení částky na [Anonymizováno] a [Anonymizováno]
28. Jak již bylo odvolacím soudem ve shora citovaném usnesení konstatováno, že „žalovaná nevyužila svého práva se do bytu nenastěhovat, přestože ve svém vyjádření k žalobě uvedla, že již 10. 9. 2019 zjistila, že byt je v neobyvatelném stavu a žalobkyně nesplnila svůj slib daný na prohlídce bytu závady odstranit. Žalovaná v jí podepsané a řádně uzavřené [Anonymizováno] [Anonymizováno] ze dne 13. 9. 2019 potvrdila, že si předmět [Anonymizováno] důkladně prohlédla, je jí znám jeho faktický stav, neshledala žádné vady, na které by nebyla upozorněna, a prohlásila, že předmět [Anonymizováno] je způsobilý k nastěhování a obývání (viz bod [Anonymizováno]). Ani předávací protokol neobsahuje poznámky o žalovanou vytýkaných vadách bytu. Lze z něho pouze dovodit, že byt bylo třeba vymalovat, proto si strany sjednaly snížení [Anonymizováno] za první měsíc o 6 000 Kč“ , lze podle názoru soudu dovodit, že žalovanou uplatněná kompenzační námitka na započtení nákladů ve výši 38 250 Kč, je opět pohledávkou nejistou, tj. v souladu s ust. § 1982 odst. 1 o.z. a 1987 odst. 1 o.z. nezpůsobilou k započtení, neboť žalobkyně pouze v uzavřené nájemní smlouvě souhlasila se slevou na [Anonymizováno] za první měsíc [Anonymizováno] ve výši 6 000 Kč v důsledku potřeby [Anonymizováno] [Anonymizováno] a s dalšími žalovanou uplatněnými náklady na opravy a úpravy nesouhlasila, přičemž soud má dále žalovanou předloženou [Anonymizováno] č. [hodnota] ze dne 6.11.2019, kterou žalovaná prokazovala důvodnost kompenzační námitky, za nevěrohodnou, když ve faktuře je jako datum zdanitelného plnění uvedeno 6.11.2019, ačkoliv podle faktury měla být částka za provedené práce a materiál v hotovosti uhrazena již dne 30.9.2019. Pokud bylo zdanitelné plnění poskytnuto dne 6.11.2019, pak ke dni údajné úhrady dne 30.9.2019 nemohl být znám ještě přesný rozsah prací a spotřeby materiálu, čímž je podle názoru soudu předložený daňový doklad nevěrohodný. Z uvedených důvodů proto ani tuto kompenzační námitku žalované soud ve vztahu k nároku žalobkyně nezapočetl.
29. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku ani do rozhodnutí soudu, ocitla se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení v souladu s ust. § 1968 a § 1970 o.z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to od 1.4.2020, jak bylo žalobkyní požadováno, když ohledně nároku na dlužné [Anonymizováno] byla žalovaná v prodlení za každý měsíc trvání [Anonymizováno] od 11. dne měsíce, za který mělo být [Anonymizováno] placeno, neboť podle článku [Anonymizováno]. [Anonymizováno] [Anonymizováno], mělo být [Anonymizováno] placeno do 10. dne příslušného měsíce, za který se [Anonymizováno] mělo platit. Ohledně prodlení nároku na vydání bezdůvodného obohacení dospěl soud k závěru, že lze úrok z prodlení přiznat rovněž již od 1.4.2020, neboť se jedná o [Anonymizováno] v souvislosti s užíváním [Anonymizováno], když důvod užívání [Anonymizováno] odpadl z důvodu výpovědi dané žalobkyní žalované, avšak žalovaná nadále byt užívala a dokonce se sama domnívala, že [Anonymizováno] [Anonymizováno] trvá, neboť [Anonymizováno] ze dne 16.3.2020 dávala žalobkyni výpověď z [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Lze tak mít za to, že povinnost žalované platit za užívání bytu byla nadále ve smyslu [Anonymizováno] smlouvy.
30. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná pouze částečně, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 69 398 Kč, přičemž tato částka představuje 60% z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 79,6%, tj. zaokrouhleně 80% a úspěchu žalované v rozsahu 20,4 %, tj. zaokrouhleně 20%). Tyto náklady sestávají ze zaplacených soudních poplatků v celkové částce 10 287 Kč (4 699 Kč za žalobu, 1 000 Kč za rozšíření žaloby, 4 588 Kč za odvolání) a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží: a) odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 117 466 Kč sestávající z částky 5 820 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava, sepis žaloby, jednání dne 8.6.2022) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., b) odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 96 466 Kč sestávající z částky 4 980 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (jednání dne 27.2.2023 v rozsahu překračující 2 hodiny, jednání dne 4.3.2023 a dne 17.4.2024) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., c) odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 77 750 Kč sestávající z částky 4 220 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (jednání dne 29.5.2024, podání odvolání) a z částky 2 110 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (účast na vyhlášení rozsudku dne 5.6.2024) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., d) odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 85 750 Kč sestávající z částky 4 540 Kč za 3 úkony právní služby uvedený v § 11 odst. 1 a. t. (rozšíření žaloby, jednání dne 5.3.2025 a 14.5.2025) včetně paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a z částky 2 270 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (účast na vyhlášení rozsudku) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., tj. náklady představující odměnu a paušální náklady ve výši 63 190 Kč, dále daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 63 190 Kč. Náklady řízení za právní zastoupení včetně 21% DPH tak činí 76 459,90 Kč a náklady v souvislosti se zaplacenými soudními poplatky částku 10 287 Kč, tj. celkové náklady tak 86 746,90 Kč, z nichž 80% podle úspěchu žalobkyně v řízení představuje částku 69 397,52 Kč, tj. zaokrouhleně 69 398 Kč.
Poučení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.