5 C 259/2018-424

Rubrum

Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní JUDr. Bohumírou Netrvalovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátkou [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení částky [částka] s přísl. a částky [částka] s přísl. takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni [částka] úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni [částka] úrok z prodlení ve výši 9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žaloba se zamítá v rozsahu částky [částka], úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, v rozsahu částky [částka], úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky [částka] za den [datum].

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokátky [anonymizováno] [jméno] [příjmení].

V. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Klatovech náklady řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.

VI. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Klatovech náklady řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] se domáhala žalobkyně na žalovaném zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od [datum] do zaplacení a částky [částka], úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky [částka] ode dne následujícího po doručení žaloby žalovanému do zaplacení. Konstatovala, že uzavřela s žalovaným jako objednatelem smlouvu o dílo (dále jen SoD) dne [datum], kterou se zavázala vyrobit, dodat a namontovat plastová okna a dveře dle cenových kalkulací číslo [anonymizováno] ze dne [datum] a číslo [anonymizováno] ze dne [datum] za cenu ujednanou [částka] včetně 15% DPH. Žalovaný složil zálohu [částka] Cena díla neobsahovala osazení vnitřních kamenných parapetů, podle dohody účastníků se cena za dílo navýšila o [částka] bez DPH (tj. o [částka] s DPH). Sjednaná cena se dále navýšila na základě dohody v návaznosti na rozšíření rozsahu díla na [částka]. Žalobkyně zahájila provádění díla [datum], dokončila a předala žalovanému dílo [datum]. Žalovaný uvedl do předávacího protokolu vady a nedodělky, dílo však bylo způsobilé sloužit svému účelu, funkčnost díla byla žalovanému při předání předvedena, žalovaný převzal dílo s výhradami. Po předání díla vystavila žalobkyně fakturu [datum] [číslo] na doplatek ceny znějící na částku [částka] se splatností [datum]. Žalovaný však neuhradil z doplatku ničeho, i přes výzvu žalobkyně ze dne [datum]. Žalobkyni vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty sjednané v článku 10 SoD ve výši 0,05 % denně z dlužné částky, když žalovaný byl v prodlení s úhradou ceny díla ve výši [částka] od [datum] do [datum], tj. po dobu 107 dnů, smluvní pokuta proto činí [částka] a dále od [datum] do podání žaloby, kdy smluvní pokuta představuje [částka].

2. Žalovaný se domáhal zamítnutí žaloby. Tvrdil, že dílo nebylo řádně předáno, trpělo vadami a nedodělky, proto nárok na zaplacení ceny za dílo zatím žalobkyni nevznikl. Pokud by soud dospěl k opačnému závěru, tedy že dílo bylo řádně dokončeno a předáno, pak vůči žalované částce (tj. i smluvní pokutě) jako procesní obranu uplatnil 1) smluvní pokutu v rozsahu [částka] za prodlení s dokončením a předáním díla, a to včetně zákonného úroku z prodlení od [datum] do zaplacení, když žalobkyně byla minimálně od [datum] do [datum] v prodlení s dokončením a předáním, smluvní pokuta činila 0,05 % denně z ceny díla tj. z částky [částka], o zaplacení byla žalovaná vyzvána dopisem ze dne [datum], v němž lhůta k zaplacení byla stanovena do [datum], 2) slevu z ceny díla v důsledku vad ve výši [částka] pro případ, že by žalobkyně vady neodstranila se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení, když sleva byla uplatněna dopisem ze dne [datum], 3) náhradu škody ve výši [částka] společně se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení. K náhradě škody uvedl, že mu vznikla v důsledku nemožnosti užívání prostor k zamýšlenému účelu – pronajímání, když za období [datum] do [datum] požadoval škodu ve formě ušlého zisku [částka], vycházeje z aktuálních nabídek realitních kanceláří za pronájem prostor [částka] měsíčně. Žalovaný je však omezen v užívání prostor dosud, když za období od [datum] do [datum] činí škoda [částka], neboť prostory jsou za stávajícího stavu neuživatelné. Uvedl, že mezi účastníky řízení je základní spor o předání díla, neboť žalovaný nikdy dílo nepřevzal a to ani předávacím protokolem z [datum]. Vady a nedodělky byly zachyceny ve znaleckém posudku [anonymizováno] [celé jméno znalce] ze dne [datum]. Žalovaný dopisem z [datum] upozorňoval žalobkyni na vadnost díla, na prodlení, vytkl vady díla, domáhal se dokončení. Opětovně dopisem ze dne [datum] byla žalobkyně vyzvána k dokončení a předání díla, upozorněna na prodlení, vyčíslena smluvní pokuta ve výši [částka], upozorněna na vznikající škody – ušlý zisk ve výši [částka], poškozené podlahy [částka], náklady na uvedení do původního stavu ve výši [částka]. Rovněž započetl uvedené položky proti pohledávce žalobkyně, tj. vůči nedoplatku ceny za dílo. Následovala další výzva ze dne [datum] na dokončení a předání díla.

3. Soud provedl důkazní řízení, veden návrhy účastníků, z něhož dovodil následující skutková zjištění a právní závěry.

4. Z předložené smlouvy o dílo [číslo] cenových kalkulací (v textu smlouvy označovaných též jako cenové přílohy) číslo [anonymizováno] ze dne [datum] a číslo [anonymizováno] ze dne [datum], jež byly nedílnou součástí smlouvy, bylo prokázáno, že mezi účastníky řízení byla dne [datum] uzavřena SoD, v níž žalovaný vystupoval jako objednatel, žalobkyně jako zhotovitel. Předmětem smlouvy byla dodávka, montáž plastových oken a dveří dle uvedených kalkulací při sjednané ceně včetně dopravy a 15% DPH [částka]. Montáž měla být zahájena [datum], termín dokončení byl sjednán do [datum] Smluvní strany se dohodly na zálohové platbě [částka], když změny smlouvy mohly být prováděny pouze písemnými dodatky. Z obsahu cenové kalkulace [anonymizováno] byla zjištěna cena za výrobu zadaných prvků – oken (19 kusů oken + 1 kus okna s dveřmi) po odečtení slev a poskytnutého rabatu [částka], cena za omítací APU lišty [částka], cena za montáž včetně montážního materiálu plus dopravy [částka], když montáží se rozumí – demontáž, vybourání zdiva, osazení – ukotvení nových rámů, zaizolování [příjmení] pěnou, osazení vnitřních plastových parapetů, zalištování, vnitřní zednické zapravení, zakřídlení, seřízení, bez likvidace starých oken a suti, přizdívka zdiva u výlohy včetně materiálu, tj. celková cena [částka] bez 15% DPH. Z obsahu cenové kalkulace [anonymizováno] byla zjištěna celková cena bez DPH [částka] za dodávku a montáž jednoho kusu plastových dveří, když cena výrobku činila [částka] (po odečtení slev a poskytnutého rabatu), [částka] byla cena spojovacích a rozšiřovacích profilů, [částka] příplatek za bezpečnostní sklo, [částka] omítací APU lišty, cena montáže včetně montážního materiálu plus doprava [částka] (montáží se rozumí - osazení – ukotvení nových rámů, zaizolování [příjmení] pěnou, zalištování, zednické zapravení, zakřídlení, seřízení).

5. Z předávacího protokolu ze dne [datum], jež byl podepsán oběma smluvními stranami, bylo prokázáno, že žalobkyně předala a žalovaný přijal dodané a namontované okenní (dveřní) výplně, když dodávka a montáž odpovídají specifikaci objednávky. V protokole bylo ručně vepsáno, že zcela amatérsky byly odvedeny zednické i začišťovací i instalační práce, chybí perlinky, penetrace, neprovedené silikonování, [příjmení] pěna pod parapety, odstraněné ochranné fólie, neprovedené práce domluvené předem, nerovnoměrné štuky i omítky – celkový rozsah a zpráva o vadách bude zaslána do 14 dnů od [datum], když provedení prací bylo se zpožděním dvou až třech týdnů, plno prací neprovedeno zcela. Na druhé straně tohoto protokolu bylo uvedeno stanovisko žalobkyně, že nesouhlasí s uvedenými reklamacemi provedených prací, žalovaný požaduje práce, které nebyly součástí nabídky a smlouvy o dílo, odmítá dílo převzít. Dále bylo uvedeno, že žalovanému byly předány – 1 x návod k údržbě a 2 x prohlášení o vlastnostech výrobku (oken a dveří), když při schůzce [datum] byly žalovanému předány – vráceny klíče od domu.

6. Z faktury [číslo] bylo prokázáno, že žalovanému byla vystavena zálohová faktura dne [datum] na [částka], která byla žalovaným uhrazena, jak prokázáno fakturou [číslo] znějící na [částka], vystavena [datum], se splatností [datum], v níž byla záloha odečtena z celkových [částka], a účastníci platbu zálohy učinili nespornou.

7. Soud uzavřel, že mezi účastníky řízení byla platně ve smyslu § 2586 a následující o. z., uzavřena smlouva o dílo v písemné formě, v níž žalobkyně vystupuje jako zhotovitel a žalovaný jako objednatel. Smlouva byla určitá, bylo z ní zřejmé, kdo, pro koho, za kolik a co má zhotovit, a to vše bylo seznatelné z textu tohoto písemného právního jednání (§ 555 odst. 1 o. z.). Jistou neurčitost by snad mohlo vzbuzovat znění cenové přílohy [anonymizováno] u položky za [částka] představující cenu za montáž včetně montážního materiálu a dopravy, kde v závorce bylo uvedeno, že montáží se rozumí (mimo jiné) i osazení vnitřních plastových parapetů. Ze znění smlouvy však je zřejmé, že součástí díla ani nebyla dodávka plastových parapetů, osazení vnitřních kamenných parapetů dle skutečného množství a materiálu nebylo vyčísleno, bylo označeno otazníkem. Rovněž soudní znalec [příjmení] [celé jméno znalce] ve svém posudku uzavřel, že v rozpisu dodávaných výplní otvorů a jejich příslušenství žádné vnitřní plastové parapety uvedeny nebyly. Navíc z účastnické výpovědi jednatele žalobkyně vyplynulo, že ani nebylo v té době zřejmé, kolik plastových parapetů bude následně dodáváno a montováno, neboť na některé pozice oken měly přijít parapety kamenné, jejichž dodávku zajišťoval žalovaný, případně tam mohla přijít dlažba. Jednatel žalobkyně vypověděl, že bylo ujednáno, že v prvním patře žalovaný dodá kamenné parapety, které žalobkyně osadí, mohlo se jednat o 12 – 13 kusů kamenných parapetů. Nebyla žádná zmínka o tom, že by žalobkyně měla dodávat nějaké plastové parapety. Žalovaný naopak v účastnické výpovědi tvrdil, že se sešli s žalobkyní na místě, docházelo k proměřování a bylo dohodnuto, že žalovaný dodá vnitřní kamenné parapety do maximální šíře parapetu 30 centimetrů, do zbylých částí pak měly přijít plastové parapety, které měla dodat žalobkyně. Soud zhodnocením těchto důkazních prostředků dospěl k závěru, že pokud by došlo k tvrzenému proměřování, pak by bylo zcela zřejmé, na jaké pozice oken připadne vnitřní kamenný parapet dodaný žalovaným a kam plastové parapety dodané žalobkyní, a tudíž by nic nebránilo tomu, aby v celkové kalkulaci byly tyto položky určeny přesným počtem a s tím související i částkou za dodávku a montáž plastových parapetů a za montáž parapetů kamenných. To však učiněno nebylo. Osazení vnitřních kamenných parapetů dle skutečného množství materiálu bylo v cenové příloze označeno otazníkem. V cenové kalkulaci ani nebyla zmínka o dodávce vnitřních plastových parapetů žalobkyní. Soud proto uzavřel, že předmětem smlouvy o dílo nebyla dodávka ani montáž vnitřních plastových parapetů, ani montáž parapetů kamenných a pokud plastový parapet chyběl na pozici okna [číslo] (pozice oken nadále v rozsudku označovány shodně s číselným označením obsaženým ve znaleckém posudku [anonymizováno] [celé jméno znalce] [číslo] 2018), pak se nejednalo o nedodělek ve smyslu nedokončení díla dle smlouvy o dílo ze dne [datum]. Stejně tak tomu bylo i u osazení okna na pozici [číslo] (dle znaleckého posudku), kde nebyl osazen vnitřní žulový parapet, kdy opět nejde o nedodělek ve smyslu nedokončení díla dle smlouvy o dílo ze dne [datum].

8. Soud uzavřel, že jde-li o částku [částka], jež byla uvedena v cenové nabídce [anonymizováno], pak v ní nebyla zahrnuta montáž plastových parapetů, když ani nebylo zřejmé, o montáž kolika kusů plastových parapetů by se mělo jednat. Soud proto uvěřil výpovědi žalobkyně, že do smlouvy o dílo, respektive do cenové přílohy bylo osazení vnitřních plastových parapetů zahrnuto omylem.

9. Předmětem smlouvy o dílo bylo i zednické zapravení v cenové příloze [anonymizováno] v ceně [částka] a v druhé cenové nabídce ve výši [částka], které jak soudní znalec vysvětlil ve své výpovědi, představovalo osazení sestavy dveří s okny do vybouraného otvoru, dozdění bouráním poškozeného zdiva do náležitého stavu, omítka ostění plus všech poškozených ploch. Do zednického zapravení nelze zahrnout provedení schodu, jak se žalovaný domáhal a vnější začištění výplní otvorů u pozice oken 7, 14, 15 a 20 (dle znaleckého posudku) neboť v tomto rozsahu to nebylo součástí smlouvy o dílo. Vzhledem k tomu, že smlouva o dílo byla uzavřena v písemné formě a bylo možné ji měnit pouze písemně, jak si smluvní strany sjednaly, a žádné písemné dodatky smluvní strany neuzavřely, jak shodně vypověděly, soud je toho názoru, že neprovedené začištění zjištěné soudním znalcem na místním šetření a namítané žalovaným, není nedodělkem dle smlouvy o dílo, jež by vedl k závěru, že by dílo nebylo provedeno v rozsahu vymezeném ve smlouvě o dílo.

10. Dle § 2604 o. z., dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno. Dle § [číslo] dílo je dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu. Objednatel převezme dílo s výhradami, nebo bez výhrad. Podle § 2610 odst. 1 o. z., právo na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla.

11. Ze shora citovaných zákonných ustanovení je zřejmé, že podmínkou nároku na zaplacení ceny díla je provedení díla. Dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno. Dílo je dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu. V takovém případě přebírá objednatel – žalovaný dílo s výhradami nebo bez výhrad. Tzn., že i když má objednatel výhrady k dílu, jak tomu bylo v daném případě – viz obsah předávacího protokolu, pro jeho určité vady (o nich bude pojednáno níže), může takovéto dílo sloužit svému účelu a po jeho předvedení je lze považovat za dokončené. Je-li současně předáno (§ 2608 o. z.), vzniká zhotoviteli – žalobkyni právo na zaplacení ceny díla.

12. Soud uzavřel, že dílo bylo dokončeno, neboť byla předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu a to i přes to, že trpělo vadami, o nichž bude pojednáno níže. Z protokolu o předání bylo zjištěno, že účastníci se sešli na stavbě na adrese [adresa žalovaného], když předtím [datum] žalobkyně předala žalovanému klíče od domu. Žalobkyně v účastnické výpovědi tvrdila, že prošli jednotlivé pozice oken s žalovaným, žalovaný uváděl, že pouze pozice oken v jednom patře, k druhému se nedostali, neboť jednatel žalobkyně sdělil, že na to nemá čas. Nikdo třetí přítomen předání nebyl, jak obě strany shodně vypověděly. Z obsahu předávací protokolu je však zřejmé, že žalovaný vyjádřil svoji nespokojenost s odvedenou prací, případně konstatoval, že plno prací, aniž by tyto přesně specifikoval, nebylo provedeno zcela. Pokud tedy by žalovaný k takovémuto závěru dospěl, musel logicky dílo projít a to za přítomnosti jednatele žalobkyně pana [příjmení], který protokol o předání díla měl rovněž k dispozici a oba jej i podepsali. Pokud tedy žalovaný dílo prošel, mohl svými smysly jednotlivé vady či nedodělky zaznamenat, a proto vyjádřit jednotlivé nedostatky do protokolu, což učinil. Z předávacího protokolu je rovněž zřejmé, že žalovaný převzal dva kusy prohlášení o vlastnostech výrobků, jeden kus návodu k údržbě a předtím [datum] klíče od stavby. Žalovaný rovněž protokol podepsal. Soud dospěl k závěru, že účastníci prošli všechny pozice oken a dveří, tedy celé dílo, žalobkyně žalovanému předala listiny potřebné k řádné údržbě předmětu díla i prohlášení o vlastnostech výrobku, dříve dne [datum] předala žalovanému klíče od stavby. Z dodatku [číslo] znaleckého posudku soudního znalce [příjmení] [celé jméno znalce] vzal soud za prokázané, že ve skutečném provedení dodávky a montáže plastových oken a dveří jím zjištěné a ve znaleckém posudku [číslo] [rok] popsané vady negativně neovlivňovaly ani funkci ani provozní spolehlivost těchto samostatných výplní otvorů. Z hlediska míry závažnosti šlo o vady většinou běžné, výjimečně drobné a nepodstatné či naopak závažné, avšak ani ty neměly na výše uvedené charakteristiky osazených oken a dveří negativní vliv. Tedy dílo bylo schopné sloužit svému účelu, jak uzavřel soudní znalec a soud z jeho závěrů vycházel. Soud proto považoval dílo v rozsahu vymezeném ve smlouvě o dílo za tzv. dokončené, neboť dle § 2605 odst. 1 o. z., byla předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu a to i přesto, že trpělo určitými vadami. Žalovaný proto nemohl odmítnout převzetí díla, soud uzavřel, že dílo převzal, avšak s výhradami (§ 2605 odst. 1 druhá věta o. z.). Vady popsané ve znaleckém posudku Ing. [celé jméno znalce] samy o sobě ani ve spojení s jinými totiž nebránily užívání díla ani jeho užívání podstatným způsobem neomezovaly. Soud proto uzavřel, že dílo bylo dokončeno, neboť byla předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu (§ 2605 o. z.), dílo bylo předáno a tudíž ve světle § 2604 o. z., bylo provedeno. Dle § 2610 odst. 1 o. z., pak žalobkyni vzniklo právo na zaplacení ceny díla.

13. Žalovaný k důkazu předložil znalecký posudek [anonymizováno] [příjmení], [anonymizováno] s tvrzením, že se neztotožňuje s hodnocením vad znalcem [příjmení] [celé jméno znalce]. Ze znaleckého posudku [anonymizováno] [příjmení], [anonymizováno], [číslo] který provedl místní šetření [datum], tedy po více jak čtyřech letech po předání díla (dílo předáno [datum]) a konání místního šetření znalcem [příjmení] [celé jméno znalce] (místní šetření konáno [datum]), bylo zjištěno, že dílo vykazuje vady v podobě absence vnitřního a vnějšího uzávěru připojovací spáry, když jedním ze základních požadavků na připojovací spáru je její vodotěsnost. Tuto vadu hodnotil znalec jako zásadní a to především s ohledem na tu skutečnost, že je přímo příčinou výskytu poruchy v podobě zátoku srážkové vody skrz připojovací spáru. Nebyly tak dodrženy základní požadavky na stavby uvedené ve vyhlášce [číslo] Sb., když jedním ze základních požadavků na připojovací spáru je její vodotěsnost. Ve výpovědi soudní znalec uvedl, že k závěru o absenci vnějšího uzávěru dospěl na základě sdělení žalovaného o zátoku srážkové vody, neprocházel však všechny pozice oken, nezkoumal, zda na jednotlivých pozicích oken je vlhkost či nikoli. Konstatoval, že u všech jednotlivých pozic oken se nedalo ověřit, zda u nich je absence vnějšího uzávěru, neboť to by musel dělat jednotlivé sondy. Soud po výslechu soudního znalce [příjmení] [příjmení], [anonymizováno], uzavřel, že tento dospěl k závěru o absenci vnějšího a vnitřního uzávěru připojovací spáry na základě sdělení žalovaného o zátoku vody, když navíc ani znalec neuzavřel, zda absence je u všech pozic oken či jen některých, navíc ke zjištění absence vnějšího uzávěru by musel dělat sondy, což nečinil. Tímto důkazem proto nemohl soud spolehlivě dospět k závěru, že dílo, tedy každá z jednotlivých pozic oken a dveří, vykazovalo vady v podobě absence vnitřního a vnějšího uzávěru připojovací spáry. Navíc sám soudní znalec uvedl, že absenci uzávěru nelze seznat pouhým okem, ale je třeba provádět sondy. O absenci uzávěru se proto logicky nemohl zmínit ani znalec [příjmení] [celé jméno znalce] ve svém posudku, který rovněž sondy nerealizoval, a navíc ani na místním šetření dne [datum] u žádného okna ani dveří nezjistil zatékání vody. Jednalo se proto v době předání díla o vadu, nikoli o nedodělek, která byla skrytá, a jejíž existence, pokud by byla tato řádně prokázána a vytknuta u žalobkyně, dala žalovanému právo postupovat dle § 2106 o. z. Soud proto uzavřel, že pokud by i tato vada byla spolehlivě prokázána, jednalo se o vadu, nikoli o nedodělek, když v případě řádného vytknutí této vady, a prokázání její existence, by příslušelo žalovanému případně právo vymezené v § 2106 o. z., jež by uplatňoval vůči žalobkyni. Z důkazu předložených žalovaným však nebylo možné učinit spolehlivý závěr o tom, že uvedená vada byla včas a řádně vytknuta, ani to, zda za uvedenou vadu požadoval žalovaný slevu. K prokázání uvedeného by bylo třeba doplnit dokazování, což by opět přesáhlo rámec dokazování o pohledávce žalobkyně. [jméno] tato vada pak neznemožňovala užívání předmětu díla.

14. Žalobkyně vyúčtovala žalovanému fakturou [číslo] vystavenou [datum] částku [částka] s datem splatnosti [datum]. Z uvedeného listinného důkazu bylo prokázáno, že odečetla z celkové částky [částka] žalovaným složenou zálohu [částka]. Součástí vyúčtování byla specifikace jednotlivých položek ze dne [datum] (viz listinný důkaz na č. l. 12 p. v. spisu), když ve faktuře bylo uvedeno, že [částka] představuje dodávku a montáž plastových výplní dle SoD včetně objednaných víceprací. Vzhledem k tomu, že cena za dílo byla mezi smluvními stranami sjednána v SoD, jež měla písemnou formu, a k její změně mohlo dojít pouze písemně, jak si smluvní strany dohodly, žádné písemné dodatky strany neuzavřely, jak shodně vypověděly, pak žalobkyně dle SoD měla právo na zaplacení ceny sjednané, tj. částky [částka] ponížené o [částka] složené zálohy, tedy na zaplacení [částka]. Žalobkyně však tuto částku ponížila o [částka], když dle smlouvy o dílo cena montáže včetně montážního materiálu plus dopravy činila [částka] a žalobkyně účtovala částku [částka]. Po poučení soudu v intencích § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. uvedla, že rozdíl, tedy [částka] (bez DPH) představuje nedodanou omítací APU lištu pro vnitřní dveře – [částka] a neprovedení montážních prací – [částka], což s 15% DPH činí [částka] O tuto částku proto bylo třeba sjednanou cenu za dílo ponížit, což žalobkyně učinila, a soud tímto dospěl k částce dle smlouvy o dílo správně žalovanému účtované [částka]. Tato částka představuje cenu za dílo, kterou má žalovaný povinnost zaplatit žalobkyni. Vzhledem k tomu, že splatnost peněžitého plnění nastala dle faktury do [datum], dnem [datum] se ocitl žalovaný v prodlení s úhradou peněžité plnění a stíhá jej povinnost též k úhradě úroků z prodlení dle § 1968, § 1970 o. z. Úrok z prodlení požadovaný žalobkyní odpovídá § 2 vládního nařízení číslo 351/2013 Sb.

15. Žalobkyně se však domáhala zaplacení částky vyšší, z titulu jí tvrzených víceprací, když za čtyři kusy vnějších parapetů se domáhala úhrady [částka], za jeden kus vnějšího parapetu [částka], za vnitřní plastové parapety [částka], za montáž parapetů [částka], za maltovou směs, flexi lepidlo pod vnitřní kamenné parapety [částka], za osazení vnitřních kamenných parapetů [částka], za montáž dveřních samozavíračů a dveřního madla [částka], jak zahrnuto v rozpisu vyúčtování z [datum], tedy celkem částky [částka], s 15% DPH částky [částka]. Po poučení soudu dle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., žalobkyně uvedla, že navýšení ceny díla bylo sjednáno ústně, a to v průběhu provádění díla v období [datum] do [datum]. Takto byly dodány a namontovány čtyři kusy vnějších parapetů, jeden kus vnějšího parapetu, tři kusy plastových vnitřních parapetů, dva kusy samozavíračů, jeden kus madla a namontováno šestnáct kusů kamenných vnitřních parapetů.

16. Žalovaný tvrdil, že montáž šestnácti kusů kamenných parapetů byla zahrnuta v ceně [částka], stejně tak i dodávka a montáž čtyřech kusů plastových parapetů a montáž dvou kusů samozavíračů a jednoho kusu madla. Soud, jak již uvedl shora, z obsahu SoD však nevyplývá, že tyto položky byly součástí SoD a tedy zahrnuty do částky [částka] vymezené v cenové příloze [anonymizováno] Smluvní strany v písemné formě ani neuzavřely dodatek, kterým by rozsah díla vymezeného v SoD rozšířily právě o uvedené položky. Soud proto uzavřel, že žalobkyně nemá právo na úhradu za dodávku, montáž parapetů, madel a samozavírače dle písemné SoD a to ani z titulu tzv. víceprací. Nejde o vícepráce, neboť nedošlo ke změně ceny prací a nákladů do rozpočtu nezahrnutých, ale jde o nové ujednání o dodání a montáži prvků, které nebyly do SoD zahrnuty, když šlo o další, nový požadavek žalovaného nad rámec SoD. Soud by proto takovéto ujednání o dodání a montáži jednotlivých prvků mohl posoudit jako ujednání o SoD, avšak účastníci by museli dosáhnout konsenzu nejen co do rozsahu díla, ale též ceny (§ 2586 odst. 2 o. z.). Co do ceny však jejich postoje byly zcela odlišné, žalobkyně i přes poučení soudu dle § 118a odst. 3 o. s. ř. na jednání neprokázala, že k dohodě o ceně došlo. Současná občanskoprávní úprava je založena na zásadě, že sjednání podstatných složek smlouvy je nezbytné pro existenci smlouvy. Pokud smlouva podstatné složky neobsahuje a nedojde k jejich dodatečnému určení, jde o právní jednání jen zdánlivé – po právu neexistující. Uvedené vyplývá z úpravy obsažené v § [číslo] ve spojení s § 1732 odst. 1 o. z.. V projednávané věci tak účastníci nedosáhli konsenzu ohledně ceny díla, k uzavření smlouvy o dílo nedošlo, proto plnění, které žalobkyně poskytla žalovanému, soud posuzoval jako plnění z titulu bezdůvodného obohacení, když o tomto právním názoru účastníky řízení na jednání spravil. Pokud žalobkyně realizovala jí tvrzené úkony, dodala příslušné prvky, plnila bez právního důvodu ve smyslu § 2991 odst. 2 o. z., kdy žalovaný, v jehož prospěch bylo plněno, je ten, kdo získal majetkový prospěch a dle § 2991 odst. 1 o. z., je povinen žalobkyni jako ochuzené vydat, oč se obohatil. Výše bezdůvodného obohacení by pak měla představovat obvyklou cenu v daném místě a čase žalobkyní dodaných prvků a jí provedené práce, a to v období od [datum] do [datum]. Soud proto za tímto účelem ustanovil znalce, opět [anonymizováno] [celé jméno znalce], neboť tento byl s danou věcí obeznámen již od počátku vzniku neshod mezi účastníky, a na jeho osobě se již tehdy účastníci shodli (viz obsah znaleckého posudku [číslo] 2018). Ze znaleckého posudku [anonymizováno] [celé jméno znalce] [číslo] [rok] však bylo prokázáno a žalobkyně následně toto připustila, že bylo namontováno toliko patnáct kusů vnitřních kamenných parapetů a to na pozice oken 1 – 6, 8 – 13, 16, 18, 19, obvyklá cena za osazení těchto patnácti kusů vnitřních kamenných parapetů včetně užitého materiálu dle znaleckého posudku [číslo] činila [částka]. Žalobkyně ve vyúčtování požadovala za osazení a materiál [částka], tedy částku nižší, soud vázán žalobním požadavkem uzavřel, že z titulu bezdůvodného obohacení náleží žalobkyni za montáž a materiál [částka].

17. Jde-li o dodávku a montáž třech kusů vnitřních plastových parapetů na pozice oken 7, 14, 20, pak obvyklá cena dle znaleckého posudku činila [částka], žalobkyně vyúčtovala [částka], soud proto uzavřel, že z titulu bezdůvodného obohacení náleží žalobkyni částka jí požadovaná [částka]. Jde-li o dodávku a montáž dvou kusů samozavíračů a jednoho kusu madla, pak obvyklá cena soudním znalcem určená činila [částka] včetně DPH, žalobkyně se domáhala částky vyšší [částka] bez DPH (s DPH [částka] – viz vyúčtování), soud proto žalobkyni přiznal částku dle znaleckého posudku [částka] včetně DPH. Splatnost částek z titulu bezdůvodného obohacení, tj. částky [částka], [částka] a [částka] nastala dle vyúčtování [datum], dnem [datum] se ocitl žalovaný v prodlení a stíhá jej povinnost k úhradě úroku z prodlení s odkazem na § 1968, § 1970 o. z., a § 2 vládního nařízení číslo 351/2013 Sb. ve výši 8,05 % ročně.

18. Žalobkyně ve vyúčtování požadovala na žalovaném rovněž úhradu [částka] za čtyři kusy vnějších parapetů šíře 210 x 1 000 milimetrů a [částka] za jeden kus vnějšího parapetu šíře 225 x 1 100 milimetrů, vše bez DPH (s DPH [částka]), s tím, že se tak ústně dohodli [datum], kdy cena byla stanovena dle ceníku dodavatele [právnická osoba] V účastnické výpovědi jednatel žalobkyně uvedl, že dohoda byla [částka] za běžný metr. Po poučení soudu dle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., žalobkyně doplnila, že instalovala žalovanému na pozice oken 8, 9, 10, 11, 18 vnější plechové parapety, když takto se účastníci dohodli [datum] a [datum]. Bylo tak na žalobkyni, aby svá tvrzení ohledně existence dohody prokázala, když v tomto směru byla soudem poučena dle § 118a odst. 3 o. s. ř. Z účastnické výpovědi žalobkyně bylo zjištěno, že k dohodě ohledně výměny vnějších parapetů došlo již při zahájení výměny oken v prvním patře, kdy bylo zřejmé, že žalovaný není schopen dodat kamenné parapety o určité hloubce a okna bylo třeba posunout dovnitř do prostoru. Proto s posunem oken bylo třeba vyměnit čtyři parapety. Žalovaný však dohodu ohledně výměny parapetů negoval, uvedl, že souhlas k výměně nedal, žalobkyně k ní přistoupila svévolně, bez objednávky, neboť parapety poškodila. Ze stavebního deníku však nebylo možné seznat, že žalovaný dal souhlas k výměně, že byl s výměnou srozuměn. Soud proto uzavřel, že žalobkyně i přes poučení dle § 118a odst. 3 o. s. ř. neprokázala dohodu účastníků ohledně výměny vnějších parapetů a její ceny, tedy nebyla uzavřena v tomto směru smlouva o dílo, nebyl dosažen koncensus o podstatných náležitostech smlouvy o dílo, účastníci se nedohodli na celém obsahu smlouvy, k uzavření smlouvy o dílo nedošlo. Pokud žalobkyně výměnu provedla, tedy dodala a namontovala vnější parapety, o čemž nebylo sporu, pak tak učinila bez existence dohody účastníků, tedy plnila bez právního důvodu, a žalovaný je ten, kdo se na úkor žalobkyně obohatil dle § 2991 odst. 1, 2 o. z., a je povinen vydat, oč se obohatil. Výše bezdůvodného obohacení byla stanovena znaleckým posudkem [anonymizováno] [celé jméno znalce] částkou [částka] s DPH, žalobkyně ve vyúčtování za dodávku a montáž vnějších parapetů požadovala [částka] bez DPH, s DPH [částka]. Soud proto uzavřel, že má právo na [částka], jak požadovala, a to za dodání a montáž vnějších parapetů.

19. Žalovaný tvrdil, že žalobkyně původní parapety na pozici oken 8, 9, 10, 11, 18 poškodila při výměně oken, a tedy povinnost k úhradě částky [částka] jej nestíhá. Soud proto na jednání [datum] vyzval žalovaného dle § 118a odst. 3 o. s. ř., aby své tvrzení prokázal, za tímto účelem, k jeho žádosti, mu poskytl lhůtu jednoho měsíce od jednání. Žalovaný na výzvu reagoval podáním datovaným [datum], které soudu předložil až na jednání [datum] s tím, že bylo dříve soudu zasíláno. Právní zástupce žalovaného přislíbil, že soudu doloží, že vyjádření bylo doručeno včas, avšak ničeho nedoložil. Soud proto zjišťoval, zda předmětné podání právního zástupce žalovaného soudu došlo včas tedy do jednoho měsíce od [datum] a dospěl k negativnímu zjištění. Z úředního záznamu ze dne [datum] bylo zjištěno, že po provedené lustraci veškerých podání právního zástupce žalovaného od roku 2012 do [datum], že dne [datum] [anonymizováno] [příjmení] učinila jediné podání doručené Okresnímu soudu v Klatovech [datum] a to ve věci sp. zn. [spisová značka]. Vzhledem k tomu, že podání žalovaného datované [datum] bylo soudu předloženo po uplynutí lhůty (tj. s odstupem jednoho roku) soud k takovémuto podání nepřihlédl. Žalovanému se proto nepodařilo prokázat, i přes poučení soudu v intencích § 118a odst. 3 o. s. ř., že žalobkyně při výměně oken poškodila vnější parapety, které následně musela vyměnit, a tedy povinnost žalovaného k úhradě nákladů na výměnu parapetů nestíhá.

20. Lze shrnout, že žalobkyně má právo vůči žalovanému na úhradu ceny za dílo ve výši [částka], a z titulu bezdůvodného obohacení na částku [částka] (součet částek [částka], [částka], [částka], [částka]), tedy celkem na [částka], její splatnost nastala v souladu s fakturou dne [datum], a na zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně od [datum] do zaplacení. Žalobkyně požadovala [částka], soud proto uzavřel, že v rozsahu částky [částka] a jejího příslušenství, tedy požadovaného úroku z prodlení, nárok žalobkyně není důvodný, proto jej zamítl, tak jak z výroku rozsudku pod bodem II. je patrno.

21. Žalobkyně se domáhala zaplacení smluvní pokuty ve výši [částka], neboť žalovaný nedodržel termín plateb, dostal se do prodlení s úhradou částky [částka] a to v období od [datum] do [datum], kdy smluvní pokuta činí [částka], k její úhradě byl vyzván dopisem ze dne [datum], kdy měl zaplatit do [datum], a od [datum] do podání žaloby tj. do [datum] ve výši [částka], když úrok z prodlení z částky [částka] žalobkyně požadovala ode dne následujícího po doručení žaloby žalovanému (tj. od [datum], kdy žaloba byla doručena [datum]).

22. Po právní stránce lze uzavřít, že účastníci přímo ve smlouvě o dílo sjednali pro případ prodlení žalovaného s úhradou, ať již zálohy či konečné ceny za dílo smluvní pokutu ve výši 0,05 % denně z dlužné částky. Smluvní pokuta tak byla sjednána ve smyslu § 2048 a následující o. z. Žalovaný se ocitl v prodlení s úhradou částky [částka], neboť to je platba, kterou má na mysli smlouva o dílo, neboť jde o zbylou část ceny za dílo, neboť v částce [částka] byly zahrnuty položky, jejichž dodání a montáž nebyly součástí smlouvy o dílo (viz shora uvedeno), aby se na ně vztahovala smluvní pokuta mezi účastníky řízení sjednaná. Žalobkyně proto má právo na smluvní pokutu ve výši 0,05 % denně za požadované období [datum] do [datum] z částky [částka], která činní za období od [datum] do [datum] částku [částka] a za období [anonymizována dvě slova] [rok] do [datum] [částka], tedy celkem [částka], nikoli žalobkyní požadovaných [částka]. V rozsahu částky [částka] a tomu odpovídajícímu příslušenství, tedy úroku z prodlení, nebyla žaloba shledána důvodnou, proto byla v tomto rozsahu zamítnuta, jak z výroku rozsudku pod bodem III. je patrno. Žalobkyně dopisem ze dne [datum] (viz důkaz na č. l. 30 spisu) vyzvala žalovaného k úhradě smluvní pokuty ve výši [částka] do [datum], v žalobě pak k zaplacení částky [částka], která byla doručena žalovanému [datum]. Pokud žalovaný neplnil do [datum], ocitl se od [datum] v prodlení s úhradou částky [částka] (tedy smluvní pokuty za období [datum] do [datum]), a v případě částky [částka] (smluvní pokuty za období [datum] – [datum]) se ocitl v prodlení dnem [datum] za užití § 605 odst. 1 o. z. Úrok z prodlení má oporu v § 1968, § 1970 o. z., a jeho výše požadovaná žalobkyní v § 2 vládního nařízení číslo 351/2013 Sb. Soud co do smluvní pokuty shledal žalobu důvodnou v rozsahu částky [částka] a úroku z prodlení v rozsahu popsaném shora, proto žalobě v tomto rozsahu vyhověl, tak jak z výroku rozsudku pod bodem II. je patrno, když co do zbytku žalobu zamítl, jak z výroku rozsudku III. je patrno.

23. Lze shrnout, že žaloba byla podána důvodně co do částky [částka], úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně od [datum] do zaplacení, co do částky [částka] (smluvní pokuta), a úroku z prodlení vymezeného ve výroku II. tohoto rozsudku.

24. Žalovaný však vůči žalobou uplatněné částce, tedy výlučně jako obranu, uplatnil v rozsahu [částka] smluvní pokutu za prodlení s předáním díla, společně se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení, v rozsahu [částka] slevu z ceny díla, společně se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení a ve zbylém rozsahu, tzn. v daném případě [částka] náhradu škody se zákonným úrokem z prodlení od [anonymizována dvě slova] [rok] do zaplacení.

25. Jde-li o smluvní pokutu za prodlení díla, pak z obsahu smlouvy o dílu článku 10 bylo prokázáno, že smluvní strany pro případ, že je zhotovitel v prodlení s dokončením díla dle smluvního termínu, je povinen uhradit objednateli smluvní pokutu ve výši 0,05 % denně z ceny opožděné části dodávky. Strany tak sjednaly smluvní pokutu v intencích § 2048 o. z., pro případ porušení povinnosti žalobkyně dodat předmět díla včas. Jak bylo již výše uvedeno, ve smlouvě o dílo byl sjednán termín dokončení [datum], k předání díla došlo [datum], jak zřejmé z předávacího protokolu a jak popsáno shora, když cena sjednané opožděné dodávky činila [částka]. Žalobkyně byla v prodlení s předáním v období od [datum] do [datum] a stíhá ji proto povinnost k úhradě smluvní pokuty ve výši [částka]. Žalovaný tak má právo vůči žalobkyni na úhradu smluvní pokuty v uvedené výši, k jejíž úhradě byla žalobkyně vyzvána dopisem ze dne [datum], jak prokázáno obsahem uvedeného dopisu, dle něhož žalobkyně měla plnit do [datum], pokud tak neučinila, dnem [datum] se ocitla v prodlení s úhradou peněžitého plnění a stíhá ji povinnost též k úhradě úroků z prodlení (§ 1968, § 1970 o. z.). Žalovaný dopisem ze dne [datum] (č. l. 69 p. v. spisu), započetl smluvní pokutu vůči ceně za dílo, započtení se dostalo do dispoziční sféry žalobkyně, neboť i ta tuto listinu k důkazu předložila.

26. Započtení je jedním ze způsobů zániku závazku dle § 1982 o. z., kdy započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí (§ 1982 odst. 2 o. z.), což v daném případě znamená, že pohledávka žalobkyně zanikla v rozsahu částky [částka] a nadále zůstala, trvala v rozsahu [částka] (nepočítaje v to smluvní pokutu ve výši [částka], tedy jde o rozdíl částek [částka] a [částka]). Obě pohledávky byly způsobilé k započtení, neboť je bylo možné uplatnit u soudu, jak vyžaduje § 1987 odst. 1 o. z., obě byly splatné. Pohledávka žalobkyně ve výši [částka] byla splatná [datum] a pohledávka žalovaného ve výši [částka] dne [datum]. Obě tak mohly být den následující po splatnosti uplatněny u soudu.

27. Žalovaný dále v rozsahu [částka] tvrdil, že pohledávka žalobkyně zanikla započtením, když [částka] představovalo slevu z ceny díla. Soud se proto nejprve zabýval tím, zda žalovaný disponuje touto pohledávkou v dané výši či nikoli. Žalovaný dopisem ze dne [datum] vytkl žalobkyni vady: – všechny špalety – vnitřní i vnější štukové omítky jsou naneseny přímo na neoškrábané omítky se starou barvou, chybí očištění od starých venkovních i vnitřních nátěrů, nebyla provedena aplikace penetračního nátěru, následná aplikace mezi malbou (vnitřní i vnější) a již po méně než jednom měsíci se objevily praskliny a opadávání štukové omítky – parapety – vnější staré i nové dodané parapety nejsou v místě styku s rámem oken izolovány proti zatékání srážkové vody např. pomocí silikonového tmelu, nové dodané vnější parapety ani v jednom případě nejsou finálně zapracované, chybí zde omítky, naopak na mnoha místech je zřejmé přetékání montážní pěny, navíc dva parapety jsou pokroucené a vyspárované směrem do budovy – nově upravené montážní otvory jsou rozměrově jiná okna – jeden kamenný vnitřní parapet je zcela neosazen, jeden vnitřní platový komůrkový parapet zcela chybí vnější i vnitřní zapracování u nových vstupních dveří s výlohou po vybourání nového stavebního otvoru rámy oken a dveří zcela chybí, je zajištěno jen montážními šrouby a pěnou, není dodržen pravý úhel – mezi vnějším pláštěm budovy a rámem všech oken chybí dilatační spára vyplněná mezi vnějším pláštěm budovy a rámem všech oken – dále chybí komprimační páska pod rámy oken, pásy parotěsné fólie, zatéká do obvodového zdiva přes neprovedenou dodatečnou izolaci mezi rámem oken, kdy se domáhal jejich odstranění. Vady odstraněny nebyly, jak zřejmé z následné komunikace mezi účastníky, respektive jejich právními zástupci. Žalovaný v dopise ze dne [datum] žalobkyni vyzval k dokončení díla, když celou dobu tvrdil, že dílo nebylo řádně dokončeno, trval na jeho dokončení a čistě hypoteticky vyzval žalobkyni k zaplacení slevy z ceny díla ve výši [částka] a to neprodleně. Ze znaleckého posudku [anonymizováno] [celé jméno znalce], z něhož vzal soud za prokázané, že dílo vykazovalo vady, a to: – u všech oken i dveří nedostatečný počet kotevních bodů – u některých oken a dveří nepřípustně velké vzdálenosti od koutů rámů, anebo mezi jednotlivými šrouby – nestabilita v mezilehlých polohách křídel při částečném otevření – chybějící krytky u hlav šroubů – chybějící podtmelení spár ve styku rámu oken se zadním svislým ohybem původních plechových parapetů – nová omítka všech vnitřních ostění a nadpraží kolem vnitřního obvodu oken provedena přes pěnové výplně spár po vybourání původních rámů, začištění všech vnitřních a vnějších ostění i nadpraží provedeno bez odstranění malby a bez penetrace původních omítek těchto ploch - u žádného okna není podtmelen styk omítky s horní boční hranou parapetu – u oken a dveří pozice 1, 8, 9, 14 nepřípustně velké odchylky – volná spára u rámů všech osazených výplní otvorů – u pozice [číslo] není osazen vnitřní žulový parapet (v tomto směru soud uvádí, že osazení vnitřního žulového parapetu nebylo součástí SoD) – u jednoho kusu okna (pozice 15), nebyl osazen plastový vnitřní parapet s okolním začištěním (zde soud uvádí, že toto nebylo předmětem smlouvy o dílo) – neprovedení začištění výplní otvorů v pozici 7, 4, 15 a 20 (opět nebylo předmětem SoD), u okna pozice 8 byl zjištěn nadměrný podélný sklon nového vnějšího parapetu (dodání vnějšího parapetu nebylo předmětem SoD) – u okna pozice 14 byl zjištěn nedostatečný příčný sklon nového vnějšího parapetu (opět dodávka parapetu nebyla předmětem SoD). V uvedeném znaleckém posudku zároveň znalec přesně vymezil celkovou cenu možných a vhodných oprav a určených přiměřených finančních kompenzací v celkové výši [částka] včetně 15% DPH (zde lze odkázat na stranu 32 – 33 znaleckého posudku).

28. Komparací vytčených vad žalovaným v dopise ze dne [datum] a zjištěných soudním znalcem při místním šetření lze shrnout, že dílo vytčené vady vykazovalo. Soudní znalec rovněž určil ve znaleckém posudku, respektive jeho dodatku [číslo] jde-li o špalety – pak nová omítka byla provedena bez odstranění malby a bez penetrace původních omítek těchto ploch, kdy jde o vadu, která však nemá vliv na funkci osazení oken ani na jejich provozní spolehlivost, finanční kompenzaci určil částkou [částka]. Pokud se jednalo o parapety – vnější, jež v místě styku s rámem oken nebyly izolovány proti zatékání srážkovou vodou, např. silikonovým tmelem, pak se jednalo o vadu závažnou, dle závěru znalce, ale tato neměla negativní vliv na funkci oken ani jejich provozní spolehlivost. Znalec opravu této vady vyčíslil částkou [částka]. Pokud se jednalo o to, že rám oken byl jinak pohledově silný, pak znalec uzavřel, že se jednalo o vadu, avšak o vadu běžnou, které neměla negativní vliv na funkci osazených oken ani na provozní spolehlivost, cenu opravy stanovil částkou [částka]. Vnitřní i vnější chybějící zapracování u vstupních dveří znalec ohodnotil ve svém posudku, dodatku [číslo] jako nedodělek, když objednatel – žalovaný již z části toto svépomocí dokončil. Sám znalec cenu prací ocenil na [částka]. Ohledně chybějící dilatační spáry mezi vnějším pláštěm budovy a rámem znalec uvedl, že se jedná o spáru, která je volná a není nějak upravená, jedná se tak o vadu, která však na funkci osazených oken a dveří neměla vliv, ani na jejich provozní způsobilost. Uvedl, že dilatační spáru lze vyplnit pružným tmelem, vadu ocenil na [částka]. K vytčené chybějící komprimační pásce pod rámy oken, znalec uvedl, že u žádného okna není podtmelen styk omítky s horní boční hranou parapetů, jedná se o vadu, která však nemá vliv na funkci ani spolehlivost provozních oken a dveří, ve své výpovědi znalec uvedl, že to, že tato komprimační páska chybí, není sice v souladu s normou [číslo], ale jde o soulad s přijatou cenovou nabídkou. U cenové nabídky nejsou uvedeny komprimační pásky, a pokud je žalovaný požadoval, měl vrátit nabídku k dopracování. Soud uzavřel, že skutečně z předložené cenové nabídky, jež byla součástí smlouvy o dílo, nevyplynula povinnost žalobkyně dodat předmětné komprimační pásky. Rovněž žalovaný vytkl neosazený kamenný vnitřní parapet, což toto znalec ve svém posudku potvrdil, avšak jak bylo již shora uvedeno, osazení vnitřních kamenných parapetů nebylo součástí písemné smlouvy o dílo, aby se tak žalovaný mohl z titulu uzavřené smlouvy o dílo domáhat slevy z ceny díla. Soudní znalec tak ve svém posudku a jeho dodatku [číslo] vyčíslil přiměřené finanční kompenzace za vytčené vady, které soud akceptoval v rozsahu částky [částka] (součet [částka], [částka], [částka], [částka], [částka]) jako slevu z ceny díla. Soud si je vědom toho, že výše slevy ze sjednané ceny za dílo závisí na povaze a rozsahu vady vzhledem ke sjednané ceně za dílo, na snížení funkčních vlastností věci, její estetické hodnoty, na dalším možném způsobu a rozsahu užívání předmětu díla a jiných obdobných hlediscích. Soud však měl k dispozici toliko znalecký posudek a v něm vyčíslené částky představující náhrady na odstranění vad vytčených žalovaným. Rozdíl částky [částka] požadované žalovaným z titulu slevy z ceny díla a určené znalcem na [částka] činí [částka]. K tomu, aby bylo možné spolehlivě uzavřít, že za vytčené vady přísluší sleva právě ve výši požadovaných [částka], by však bylo třeba doplnit tvrzení i dokazování. Není totiž zřejmé, jakým postupem k částce [částka] žalovaný dospěl, neboť i znalcem vyčíslené kompenzace za všechny jím zjištěné vady ani nedosahovaly plných [částka], ale [částka] s DPH. Z důkazů předložených žalovaným se nepodává, že žalovaný by vytkl dříve i jiné vady než v dopise ze dne [datum] a shodně v e-mailovém podání ze dne [datum]. V dopise ze dne [datum] (shodně i v e-mailu ze dne [datum]) žalovaný uplatnil smluvní pokutu, náhradu škody a slevu ve výši [částka], vytčení vad díla dopis neobsahoval. Žalovaný dopisem ze dne [datum] vyzval žalobkyni k zaplacení slevy z ceny díla ve výši [částka] neprodleně, shodně v dopise ze dne [datum], a až ve vyjádření ze dne [datum] k žalobě, které bylo žalobkyni doručeno [datum], učinil kompenzační projev směřující k započtení slevy ve výši [částka] vůči pohledávce žalobkyně uplatněné žalobou. Požadavek žalovaného na slevu z ceny díla ve výši [částka] obsažený v dopise ze dne [datum] se dostal do dispoziční sféry adresáta – žalobkyně dnem [datum] dle § 573 o. z., neboť dne [datum] byl dán k poštovní přepravě, jak prokázáno poštovním podacím archem. Pokud měla žalobkyně plnit neprodleně, tzn. den následující po obdržení výzvy, pak tak měla učinit [datum], neboť [datum] byla sobota, prvním pracovním dnem pak bylo pondělí [datum] (v souladu s § 605 odst. 1 a § 607 o. z.). Pokud žalobkyně neplnila, dnem [datum] se ocitla v prodlení s úhradou peněžitého plnění, nastala splatnost pohledávky žalovaného z titulu slevy z ceny díla a tato byla plně způsobilá k uplatnění u soudu.

29. Jak bylo již výše vysvětleno, započtení je jedním ze způsobů zániku závazku dle § 1982 o. z., kdy započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí (§ 1982 odst. 2 o. z.), což v daném případě znamená, že pohledávka žalobkyně se ponížila o dalších [částka], představujících slevu z ceny díla, prokázaných v tomto řízení. Pohledávka žalobkyně se však neponížila i o dalších [částka], neboť žalobkyně uplatnila námitku relativní neplatnosti započtení dle § 586 o. z.

30. Soud dospěl k závěru, že pohledávka žalovaného v rozsahu [částka] je nejistá, neurčitá, a proto není způsobilá k započtení dle § 1987 odst. 2 o. z. Žalobkyně námitku relativní neplatnosti jednostranného započtení uplatnila již ve svém podání ze dne [datum] a opětovně ze dne [datum]. Již v prvním podání tvrdila, že nárok žalovaného vůbec nevznikl. Takovýto projev, posuzováno dle obsahu, je námitkou relativní neplatnosti jednostranného započtení, avšak toliko v rozsahu zmíněných [částka]. Žalobkyně tím, že zřetelně označila pohledávku žalovaného za neexistující, dala implicitně najevo nesouhlas se započtením. Bylo by příliš formalistické požadovat, aby ještě uvedla, že tím, že pohledávka neexistuje, není způsobilá k započtení, jak vyjádřila až v podání ze dne [datum]. K prokázání odůvodněnosti pohledávky žalovaného v rozsahu [částka] by bylo třeba doplnit tvrzení a navrhnout důkazy, což by znamenalo prodloužení délky řízení o pohledávce žalobkyně. Bylo by třeba zjišťovat, zda pohledávka žalovaného je v tomto rozsahu likvidní, tzn. co do základu i výše snadno zjistitelná, prokazatelná, tedy mělo by se jednat o pohledávku, o níž není rozumných pochyb (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu 28 Cdo 5711/2018). Likvidní je tak pohledávka, kterou dlužník uznal, započetl na svoji pohledávku či mu byla pravomocně soudním rozhodnutím přiznána. Likvidní pohledávka žalovaného z titulu slevy ceny díla tak byla toliko v rozsahu částky [částka] avšak nikoli v rozsahu dalších [částka]. Soud proto obranu žalovaného v rozsahu [částka] shledal důvodnou, nikoli však již v rozsahu [částka], když v tomto rozsahu aktivní započítávaná pohledávka nebyla určitá a jistá ve smyslu § 1987 odst. 1 o. z., a tedy způsobilá k započtení, aby mohla přivodit zánik žalobou uplatněné částky (rozhodnutí Nejvyššího soudu 31 Cdo 684/2020). Žalovaný tvrdil, a to až v doplnění svého závěrečného návrhu, že námitka relativní neplatnosti byla uplatněna pozdě, po uplynutí promlčecí lhůty. Promlčecí lhůta je dle § 629 odst. 1 o. z., tříletá, k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno (§ 610 odst. 1 o. z.). Žalovaný uplatnil svoji pohledávku z titulu slevy z ceny díla ve výši [částka] jako obranu vůči žalobou uplatněné částce podáním ze dne [datum], které bylo doručeno žalobkyni [datum] a žalobkyně ve svém vyjádření z [datum] zcela odmítla tuto pohledávku jako neexistující. Z časového sledu je zřejmé, že k promlčení práva na uplatnění námitky relativní neplatnosti nedošlo.

31. Žalovaný dále v rozsahu zbylé částky žalobou uplatněné, tj. [částka] se bránil svojí pohledávkou vzniklou z titulu náhrady škody, kterou započetl vůči pohledávce žalobkyně. Náhrada škody mu měla být způsobena tím, že prostory nemohl užívat k zamýšlenému účelu, v období od [datum] do [datum] proto, že dílo nebylo včas a řádně předáno a poté tj. od [datum] dosud, že není způsobilé k pronajmutí, když dle realitních kanceláří za pronájem prostot by příslušela částka minimálně [částka] měsíčně. Žalovaný za období od [datum] do [datum] požadoval ušlý zisk [částka].

32. Dle § 2050 o. z., platí, že je-li ujednána smluvní pokuta, nemá věřitel, (zde žalovaný) právo na náhradu škody vzniklé z porušení povinnosti, ke kterému se smluvní pokuta vztahuje.

33. Jak bylo výše uvedeno, žalovanému vzniklo práva na smluvní pokutu za období [datum] do [datum], ve výši [částka] neboť dílo nebylo včas předáno, tzn., za uvedené období žalovaný nemá právo na náhradu škody v jím uplatňované výši [částka], vzniklé z porušení povinnosti žalobkyně včas a řádně dílo předat, tedy té povinnosti, která byla zajištěna smluvní pokutou dle § 2050 o. z.. V rozsahu zbylé částky z titulu náhrady škody ve výši [částka], představující škodu, která měla vniknout v majetkové sféře žalovaného tím, že nemohl v období od [datum] dosud pro vady díla prostory pronajmout za obvyklých [částka] měsíčně, žalobkyně včas vznesla námitku relativní neplatnosti započtení, tedy tvrdila, že pohledávka neexistuje a to shodně jako popsáno shora u pohledávky žalovaného z titulu slevy z ceny díla. V tomto směru lze co do uplatněné námitky žalobkyně odkázat na shora uvedené (odstavec 29 rozsudku), kde soud shledal, že námitka relativní neplatnosti nebyla uplatněna po uplynutí promlčecí lhůty, tedy byla uplatněna včas. K prokázání odůvodněnosti pohledávky žalovaného uplatňované z titulu náhrady škody by totiž soud musel přistoupit k dokazování, které by přesáhlo míru dokazování o pohledávce žalobkyně. Bylo by třeba prokazovat, že vady, jež dílo vykazovalo, skutečně znemožnily pronajmutí předmětných prostor k zamýšlenému účelu (když se nabízí i úvaha o tom, že by vady jen užívání znesnadňovaly, avšak ne zcela vylučovaly), bylo by třeba provádět dokazování i k výši náhrady škody. Ostatně žalovaný k této otázce navrhoval znalecký posudek, soud proto tento důkazní návrh zamítl, neboť žalobkyně se účinně dovolala relativní neplatnosti započtení. Soud proto uzavřel, že pohledávka žalovaného z titulu náhrady škody není jistá a určitá a ve světle § 1987 odst. 2 o. z., není způsobilá k započtení. Soud s ohledem na shora uvedené shledal, že obrana žalovaného, v rozsahu započtení jeho pohledávky z titulu náhrady škody vůči pohledávce žalobou uplatněné, není důvodná. Soud pro úplnost dodává, že k otázce náhrady škody by bylo třeba provádět dokazování i v tom směru, zda dílo vykazovalo skutečně takové vady, jež bránily řádnému užívání prostor, když z dodatku [číslo] znaleckého posudku [anonymizováno] [celé jméno znalce] tato skutečnost nevyplývá. Naopak soudní znalec uzavřel, že i přes existenci vad a nedodělků bylo dílo způsobilé sloužit svému účelu. Jeho znalecký posudek byl přesvědčivý, logicky zdůvodněný, závěry znaleckého posudku si znalec v rámci svého výslechu obhájil, soud proto nepřistoupil k zadání revizního posudku, jak se domáhal žalovaný, proto tento důkazní návrh zamítl. Z uvedeného je tak zřejmé, že pohledávka žalovaného za žalobkyní je nejistá, neurčitá, není likvidní, aby byla způsobilá k započtení, a to s ohledem na námitku relativní neplatnosti započtení uplatněnou žalobkyní.

34. Soud rovněž má za to, že všechny znalecké posudky vypracované Ing. [celé jméno znalce] nevykazovaly žádné vady, které by svědčily o nedostatcích formálních či věcných a pověřený znalec při výslechu reagoval na vznesené dotazy a ani zde se neobjevily nesrovnalosti, které by odůvodňovaly přezkum posudku jiným znalcem či ústavem, proto byl návrh důkazem revizního posudku na kvalitu, stav díla, na ocenění vad díla i na opětovný výslech znalce zamítnut. Navíc znalec se měl vyjádřit k [anonymizováno] [číslo], když ve znaleckém posudku má tuto normu označenou jako výchozí podklad. Pokud žalovaný měl dotazy na znalce, mohl je uplatnit v rámci konaného výslechu znalce [datum]. Další výslech znalce soud považoval za nadbytečný, proto jej zamítl. Soud rovněž zamítl důkazní návrh normou [anonymizováno] [číslo], neboť jde o normu, z níž vycházel soudní znalec, jde o podklad k vypracování posudku, jde o technické údaje, nejde o důkaz způsobilý prokázat skutková tvrzení žalovaného. Pro bezpředmětnost byl zamítnut důkazní návrh seznamem držitelů osvědčení [anonymizováno] [číslo], neboť pokud by i soudní znalec [příjmení] [celé jméno znalce] nebyl držitelem tohoto osvědčení, neznamená to, že by posudek odvedl neodborně či nekvalitně a danou normu nemohl použít při vypracování posudku. Soud rovněž zamítl důkazní prostředek články obsaženými na č. l. 315 – 319, vztahující se k montáži oken podle [anonymizováno] [číslo], neboť k otázce kvality odvedené práce žalobkyní se vyjádřil soudní znalec ve svém posudku, tedy jde o mnohem silnější důkazní prostředek, než jakýsi článek na odborné téma, bez znalosti konkrétního případu. Soud rovněž nepovažoval za nutné zadávat revizní znalecký posudek k tomu, že dílo nebylo provedeno v souladu s tehdy platnou normou [číslo] když na díle chyběly komprimační pásky, neboť sám soudní znalec [příjmení] [celé jméno znalce] toto ve svém znaleckém posudku připustil, a zároveň uvedl, že toto bylo v souladu s případnou cenovou nabídkou. Pro nadbytečnost rovněž zamítl důkazní návrh místím šetřením, neboť soudní znalec ve svém prvotním posudku zcela zřetelně popsal, co na místním šetření zjistil. Soud zamítl důkazní návrhy žalobkyně pro nadbytečnost, a to vyjádřením výrobce oken k obvyklé ceně montáže kamenných parapetů, daňovým dokladem [anonymizována dvě slova] (č. l. 98 – 101 spisu), ceníkem [právnická osoba] (č. l. 95, 96 spisu), jež se vztahovaly k montáži kamenných parapetů, objednávkou materiálu (č. l. 169, 170 – ke 3 ks plastových a 5 ks vnějších parapetů) neboť nebylo prokázáno, že účastníci se shodli na ceně dle těchto listin (mezi nimi byl spor o rozsahu i ceně provedené práce) tedy soud montáž posuzoval jako plnění z titulu bezdůvodného obohacení, stejně tak i dodávku a montáž zmíněných parapetů, k čemuž provedl důkaz znaleckým posudkem. Rovněž byly zamítnuty pro nadbytečnost důkazní návrhy žalobkyně svědeckou výpovědí [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], dotazem na dodavatele elektřiny žalovanému, na [anonymizováno], které měly podpořit tvrzení žalobkyně, že dílo bylo způsobilé užívání. Jednak ani jeden z navržených svědků nebyl přítomen předání díla a jednak otázka způsobilosti užívání díla byla dostatečně prokázána důkazy vymezenými již shora. Rovněž byl zamítnut důkaz žalobkyně spisem [stát. instituce], v němž měl být protokol o výslechu, který měl podpořit tvrzení žalobkyně, že se účastníci dohodli na prodloužení termínu dodání díla. Jak sama žalobkyně na jednání uvedla, nic ohledně prodloužení termínu dodání však nebylo sepisováno. Soud proto zamítl tento důkazní návrh pro nadbytečnost, neboť jak bylo již výše uvedeno, ve smlouvě o dílo se účastníci dohodli, že jakékoli změny v obsahu smlouvy lze učinit pouze písemně, když výpověď účastníků před úřadem danou formu nenaplňuje.

35. Náklady řízení mezi účastníky, tedy výrok pod bodem IV. daného rozsudku, je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř., za užití § 142a odst. 1 o. s. ř., kdy žalobkyně dopisem svého právního zástupce ze dne [datum] vyzvala žalovaného k úhradě žalobou uplatněné částky, jak doloženo předžalobní upomínkou i podacím archem (listinné důkazy na č. l. 25 – 26 spisu). Žalobkyně měla úspěch ve věci co do 84 % předmětu sporu, neúspěch co do 16 % předmětu sporu, má proto právo na 68 % svých účelně vynaložených nákladů. Její náklady jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši [částka], odměnou za zastupování advokátem ve výši [částka] za jeden úkon právní služby dle § 7 bod 5 vyhlášky číslo 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů, a to za následující úkony – příprava převzetí zastoupení, podání žaloby, porada s klientem datovaná [datum] (jež byla soudu doložena), dále účast na soudním jednání [datum], doplnění žalobních tvrzení k výzvě soudu datované [datum], účast na soudním jednání [datum], které přesahovalo dvě hodiny (§ 11 odst. 1 písm. g) uvedené vyhlášky), účast na jednání [datum], [datum], doplnění tvrzení k výzvě soudu datované [datum], účast na jednání [datum], dále na jednání [datum], kdy délka jednání přesáhla dvě hodiny, porada s klientem ze dne [datum], účast na jednání [datum], písemný závěrečný návrh (tj. [částka] x [anonymizováno]). Za předžalobní výzvu přísluší odměna ve výši [částka], neboť předžalobní výzva je svým obsahem výzvou jednoduchou, postrádající právní rozbor věci (§ 11 odst. 2 písm. h) uvedené vyhlášky), a dále za účast na jednání, v jehož rámci byl vyhlášen rozsudek dne [datum], přísluší rovněž odměna ve výši [částka] dle § 11 odst. 2 písm. f) téže vyhlášky. K výše uvedeným úkonům v celkovém počtu 18 je třeba připočítat vždy režijní paušál ve výši [částka] dle § 13 odst. 3 uvedené vyhlášky ([anonymizováno] x [částka] = [částka]). Za shora uvedené odměny v souhrnné výši [částka] a režijní paušály ve výši [částka] přísluší též 21% DPH ve výši [částka] dle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř., neboť právní zástupkyně žalobkyně osvědčila, že je plátcem této daně. Náklady řízení žalobkyně jsou dále tvořeny výdaji spojenými s náklady na důkaz, a to znaleckým posudkem ve výši [částka] a v pořadí druhým vypracovaným znaleckým posudkem ve výši [částka] Ing. [celé jméno znalce], když tyto výdaje, respektive náklady žalobkyně doložila. K těmto nákladům je nutné připočítat žalobkyní složenou zálohu na znalecký posudek, který byl zadán soudem ve výši [částka]. Součet výše uvedených položek představuje částku [částka], když 68 % z této částky činí [částka]. Tuto částku soud uložil žalovanému zaplatit žalobkyni jako náklady řízení, jak z výroku rozsudku pod bodem IV. je patrno.

36. Soud nepřiznal žalobkyni odměnu, tomu odpovídající režijní paušál a 21% DPH za následující úkony – zastoupení na místním šetření [datum] (15:00 – 18:15 – dva úkony), za poradu s klientem delší než jednu hodinu dne [datum], za poradu s klientem delší než jednu hodinu dne [datum], stejně tak ze dne [datum], za vyjádření k důkazu ze dne [datum] a za vyjádření datované [datum]. Jde-li o účast právní zástupkyně žalobkyně na místním šetření dne [datum] a s tím účtovaná odměna 2 x [částka] (režijní paušály a 21% DPH) pak soud má za to, že místní šetření bylo konáno před podáním žaloby ve věci samé, kdy účastníci se na něm dohodli, bylo konáno za přítomnosti jimi zvoleného soudního znalce. Nejde o náklad řízení, jež má na mysli § 137 odst. 1 o. s. ř., tedy náklad tohoto nalézacího řízení, byť odměna advokáta za zastupování patří k nákladům řízení, je-li zastoupen advokátem (§ 137 odst. 2 o. s. ř.). Jedná se o zastupování žalobkyně před podáním žaloby, tedy jde o zastupování nikoli v rámci daného soudního řízení. Nejedná se ani o náklad důkazu, o němž hovoří ustanovení § 137 odst. 1 o. s. ř. Jde-li o odměnu požadovanou za poradu s klientem delší než jednu hodinu datovanou [datum], pak soud má za to, že nejde o účelně vynaložený náklad. Předně žalobkyně požadovala přiznat za převzetí a přípravu zastoupení datovanou [datum] odměnu, která jí soudem byla přiznána, a pak další poradu datovanou [datum], aby na to [datum] mohla být podána žaloba. Žaloba prakticky mohla být podána již v okamžiku, kdy právní zástupkyně žalobkyně převzala zastoupení žalobkyně, již v tomto úkonu je zahrnuta příprava zastoupení. Již v tomto zastoupení je zahrnuto seznámení se s obsahem celé kauzy žalobkyně, která již tehdy mohla vést k podání žaloby. Pokud žaloba byla podána až [datum], pak další porada s klientem přesahující jednu hodinu před podáním žaloby se soudu jevil jako neúčelná, toliko navyšující náklady žalobkyně. Odměna za poradu delší než jednu hodinu uskutečněná [datum] se soudu jevila jako náklad, který nebyl účelně vynaložen za situace, kdy byla podána žaloba, vyjádření k žalobě, které bylo žalobkyni doručeno a které mohlo být rozebráno na poradě konané [datum]. Nebylo proto třeba činit za tři týdny další poradu, když ve věci ani jedno soudní jednání do té doby neproběhlo, to bylo realizováno až [datum]. Soud proto přiznal odměnu za doloženou poradu dne [datum] a nepřiznal za poradu [datum]. Rovněž se soudu jevil jako neúčelně vynaložený náklad za poradu delší než jednu hodinu datovanou [datum] za situace, kdy [datum] žalobkyně k výzvě soudu doplnila tvrzení (za tento úkon odměna přiznána), nebylo proto třeba se radit s klientem [datum], neboť pokud by měla být porada efektivní, pak by měla předcházet datu před doplněním žalobních tvrzení k výzvě soudu, navíc za situace, kdy řízení bylo zkoncetrováno. Rovněž nebyla přiznána odměna za vyjádření datované [datum], neboť se nejedná o úkon právního zástupce, ale samotné žalobkyně, která se vyjadřovala k výpovědi žalovaného. Tímto podáním právní zástupkyně toliko poukazuje na to, že se vyjadřuje žalobkyně k provedenému důkazu, jde o jakýsi„ průvodní“ dopis k vyjádření žalobkyně. Nejde o úkon právní služby ve smyslu § 11 vyhlášky číslo 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů, jež by vyžadoval odborných znalostí právního zástupce žalobkyně, za který by příslušela odměna. Podání žalobkyně ze dne [datum] nebylo soudem požadováno, vyjádření v něm obsažené mohlo být učiněno na jednání, které v té době bylo již nařízeno na den [datum]. Soud proto odměnu spojenou s tímto úkonem neshledal jako náklad účelně vynaložený.

37. Výrok pod bodem V. a VI. daného rozsudku je odůvodněn ustanovením § 148 odst. 1 o. s. ř. Usnesením ze dne 23. 6. 2021 č. j. [číslo jednací] (právní moc [datum rozhodnutí]) byla přiznána znalci [celé jméno znalce], odměna a náhrada hotových výdajů za účast na soudním jednání [datum] v celkové výši [částka], když tato byla z rozpočtu Okresního soudu v Klatovech znalci vyplacena. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] (právní moc [datum rozhodnutí]) byla přiznána znalci, [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], za účast na soudním jednání dne [datum] odměna a náhrada hotových výdajů v celkové výši [částka], když tato částka byla z rozpočtu Okresního soudu v Klatovech znalci vyplacena. [příjmení] [částka] proto představuje náklady státu, tedy České republiky, které stát platil. Stát má proto právo podle výsledku řízní proti účastníkům na náhradu těchto nákladů. Žalobkyně měla neúspěch v 16 % předmětu sporu, proto ji soud uložil povinnost k úhradě 16 % částky [částka], a žalovanému 84 % z částky [částka], neboť v tomto rozsahu žalovaný nebyl ve věci úspěšný.

38. Při úvaze o lhůtě splatnosti žalobou uplatněné částky, jakož i nákladů řízení mezi účastníky, nákladů řízení státu soud vycházel z § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. a určil lhůtu třech dnů od právní moci rozsudku.

Poučení