5 C 266/2023 - 178

Rubrum

Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní JUDr. Bohumírou Netrvalovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně], narozená [Datum narození žalobkyně] bytem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalované: [Jméno žalované], narozená [Datum narození žalované] [Anonymizováno] sídlem [Adresa advokáta B] o zaplacení 95 000 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba o zaplacení částky 95 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 95 000 Kč od [datum] do zaplacení, oproti vrácení koně [Anonymizováno], narozeného [datum] s identifikačním číslem [Anonymizováno], se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náklady řízení ve výši 49 973,75 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta [Jméno advokáta B].

III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice, na účet Okresního soudu v Klatovech náklady řízení ve výši 6 212,90 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Klatovech dne [datum] se domáhala žalobkyně na žalované zaplacení částky 95 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení (jak upřesnila na prvním soudním jednání konaném dne [datum]) od [datum] do zaplacení, a to oproti vrácení koně [Anonymizováno] narozeného [datum] s identifikačním číslem [Anonymizováno] Konstatovala, že uzavřela jako kupující s žalovanou jako prodávající smlouvu kupní dne [datum], na základě které koupila od žalované koně jménem [Anonymizováno], narozen [datum], když kupní cena byla sjednána ve výši 95 000 Kč. Kupní cena byla ze strany žalobkyně uhrazena v plné výši při podpisu kupní smlouvy. Zároveň tento den žalobkyně od žalované koně převzala. Z obsahu článku IV. bod 1 kupní smlouvy lze dovodit, že žalovaná ujistila žalobkyni, že jí nejsou známy žádné skryté vady nebo skutečnosti, které by bránily účelu koupě a výslovně dále ujistila žalobkyni, že kůň je [podezřelý výraz] způsobilý k naplnění sjednaného účelu, přičemž tímto účelem bylo komerční ustájení, rekreační drezura a rekreační jezdectví. Před podpisem kupní smlouvy bylo zpracováno veterinární vyšetření vyhotovené [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum]. Vyhotovení tohoto vyšetření požadovala kupující – žalobkyně, která vyhotovení zprávy uhradila, kdy prodávající – žalovaná pouze doporučila tuto veterinární lékařku. Obsah této lékařské zprávy koresponduje s tvrzením obsaženým v kupní smlouvě, že kůň je v dobrém [podezřelý výraz] stavu a lze jej využívat k účelu ve smlouvě vymezenému. V průběhu využívání koně k účelu, ke kterému byl zakoupen, byl žalobkyní zpozorován abnormální pohyb zadních končetin, kdy docházelo k častému zakopávání, opakovaně došlo k nenadálému podlomení zadních nohou. Z tohoto důvodu žalobkyně požádala o vyšetření pohybu koně, obrátila se na [tituly před jménem] [jméno FO]. Jmenovaná veterinářka provedla u koně odborné vyšetření, učinila z něj písemnou zprávu datovanou [datum]. Z obsahu této lékařské zprávy lze jednoznačně dovodit, že kůň trpí [podezřelý výraz], tzv. spinální ataxií 2–3/5 (potácivost koní), kdy vzhledem k anamnéze, věku a plné pohyblivosti krku se s vysokou pravděpodobností jedná o spinální ataxii CVM typ jedna. V úplném závěru zprávy je konstatováno, že kůň byl s tímto [podezřelý výraz] již zakoupen. O těchto skutečnostech informovala žalobkyně žalovanou [datum] telefonicky, kdy se jednalo de facto o ústně provedenou reklamaci skryté vady. Žalovaná požadovala zaslat lékařskou zprávu [tituly před jménem] [jméno FO], což žalobkyně obratem učinila. Na takto provedenou reklamaci skryté vady reagovala žalovaná e-mailem ze dne [datum], v němž zpochybňuje závěry lékařské zprávy [tituly před jménem] [jméno FO] a rovněž nabízí možnost odevzdání koně na jatka. Žalobkyně proto zaslala žalované [datum] další e-mail, v němž setrvala na původní reklamaci a naznačila i svoji vůli odstoupit od kupní smlouvy. Samotné odstoupení žalobkyně provedla písemně, a to doporučeným dopisem datovaným [datum]. Následně obdržela žalobkyně od žalované e-mailovou zprávu datovanou [datum], v níž vyjádřila žalovaná vůli odstoupení od kupní smlouvy přijmout za podmínky, že jí budou zaslány další doplňující informace. Žalobkyně však odmítla zpracování další zprávy soudní znalkyní [tituly před jménem] [jméno FO], což žalované e-mailem ze dne [datum] sdělila. Žalobkyně žalované dne [datum] zaslala předžalobní výzvu, v níž požadovala úhradu částky 95 000 Kč do [datum], a to oproti vrácení předmětu kupní smlouvy, tedy koně. Na tuto výzvu žalovaná reagovala dopisem ze dne [datum], ve kterém zpochybnila důvodnost odstoupení od kupní smlouvy. Žalobkyně uzavřela, že veterinární zprávou [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum] vyšla dodatečně najevo skrytá vada, která existovala již při uzavření kupní smlouvy a z tohoto důvodu byla reklamace žalobkyně oprávněná. V návaznosti na tuto skutečnost považuje žalobkyně své odstoupení od kupní smlouvy důvodné.

2. Žalovaná se domáhala zamítnutí žaloby. Předně poukázala na zprávu [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum], která zcela vyvrací tvrzení žalobkyně, že kůň v době prodeje trpěl vrozenou vadou. Navíc tvrzená vada nebyla žádným způsobem prokázána. Zpráva [tituly před jménem] [jméno FO] pro závěr o [podezřelý výraz] koně je nedostatečná, nelze z ní ani dovodit závěr, že kůň v době prodeje trpěl spinální ataxií. Poukázala rovněž na znění článku IV. odst. 4 kupní smlouvy, v němž si účastnice sjednaly záruky za jakost zvířete v délce trvání 42 dnů. Žalovaná namítla opožděné vytknutí tvrzené vady, pro které by soud neměl žalobkyni přiznat jakákoliv práva z údajného vadného plnění.

3. Soud ve věci nařídil účastnicím podle § 100 odst. 2 o. s. ř. první setkání se zapsaným mediátorem - [tituly před jménem] [jméno FO], a to usnesením ze dne [datum] č. j. 5 C 266/2023–44 (právní moc [datum]). Řízení bylo z tohoto důvodu přerušeno na dobu třech měsíců, tedy od [datum] do [datum]. První setkání s mediátorem však nebylo úspěšné, soud proto v řízení pokračoval, provedl důkazní řízení, veden návrhy účastnic, z něhož dovodil následující skutková zjištění a právní závěry.

4. Z předložené kupní smlouvy, podpořené výpověďmi obou účastnic vzal za prokázané, že mezi účastnicemi řízení byla uzavřena dne [datum] kupní smlouva, v níž žalovaná vystupovala jako prodávající, žalobkyně coby kupující. Předmětem kupní smlouvy byl kůň jménem [Anonymizováno], narozen [datum], evidenční číslo [Anonymizováno] (dále jen kůň). Smluvní strany sjednaly kupní cenu ve výši 95 000 Kč, jež měla být uhrazena při podpisu smlouvy. V kupní smlouvě žalovaná prohlásila, že jí nejsou známy žádné skryté vady nebo skutečnosti, jež by bránily účelu koupě koně, který je v dobrém [podezřelý výraz] stavu, po [podezřelý výraz] stránce způsobilý k sjednanému účelu – komerční ustájení, rekreační drezura a rekreační jezdectví. Stav koně v okamžiku prodeje popsalo vyšetření při prodeji vyhotovené [tituly před jménem] [jméno FO] datované [datum]. Žalovaná žalobkyni výslovně upozornila na měkčí spěnky u koně, jeho náladovost, potažmo tvrdohlavost poté, co si koně žalobkyně vyzkoušela jak při práci ze země, tak při jízdě v terénu. Žalobkyně (dle znění smlouvy článek IV.3.) prohlásila, že toto nevyhodnocuje jako vadu koně. Žalobkyně před uzavřením kupní smlouvy, a to v září [Anonymizováno], měla možnost si koně prohlédnout, zhruba jednu hodinu na koni jela, žádné závady u něj neshledala, jak sama uvedla ve své účastnické výpovědi, která v tomto směru koresponduje s účastnickou výpovědí žalované. Sama žalobkyně ve své účastnické výpovědi uvedla, že se obrátila před uzavřením kupní smlouvy na veterinářku [tituly před jménem] [jméno FO], po doporučení této odbornice žalovanou, aby koně před uzavřením kupní smlouvy vyšetřila, což bylo zrealizováno [datum], jak podpořeno zprávou [tituly před jménem] [jméno FO]. Z obsahu zprávy, podpoření svědeckou výpovědí [tituly před jménem] [jméno FO] bylo prokázáno, že nebyly u koně shledány žádné vady, jež by bránily užívání koně k účelu sjednanému v kupní smlouvě. Následně [datum] došlo k podpisu kupní smlouvy a téhož dne si žalobkyně koně odvezla a žalované zaplatila kupní cenu, jak účastnice řízení učinily nesporným.

5. Po právní stránce lze uzavřít, že mezi účastnicemi řízení byla platně dne [datum] uzavřena kupní smlouva ve smyslu § 2079 odst. 1 o. z., kdy žalovaná jako prodávající se zavázala, že kupující – žalobkyni odevzdá koně a umožní žalobkyni nabýt vlastnické právo k němu a žalobkyně se zavázala, že koně převezme a zaplatí žalované kupní cenu. Obě smluvní strany svého závazku plynoucího z kupní smlouvy dostály, žalovaná koně předala žalobkyni, žalobkyně jej převzala a zaplatila žalované sjednanou kupní cenu. Tím žalobkyně nabyla vlastnické právo ke koni. V této souvislosti je vhodné uvést, že ustanovení § 2079 odst. 1 o. z., sice hovoří o věci, byť kůň jako živé zvíře ve smyslu § 494 o. z. není věcí, avšak dle tohoto zákonného ustanovení se ustanovení o věcech na živé zvíře použije obdobně jen v rozsahu, ve kterém to neodporuje jeho povaze. V daném případě ustanovení § 2079 odst. 1 o. z. o kupní smlouvě neodporuje zamýšlené povaze, když zvíře je speciální kategorií předmětu majetkových práv, není věcí, ale lze na něj použít ustanovení o věcech movitých, neodporuje-li to jeho povaze jako živého tvora. Zvíře tak může být předmětem vlastnického práva, které lze nabýt smlouvou, což byl daný případ.

6. Žalobkyně tvrdila, že v průběhu užívání koně k účelu, ke kterému byl zakoupen, zpozorovala u něj abnormální pohyb zadních končetin, časté zakopávání, podlamování zadních končetin, což jí vedlo k odbornému vyšetření koně [tituly před jménem] [jméno FO]. Ve zprávě ze dne [datum] [tituly před jménem] [jméno FO] diagnostikovala u koně spinální ataxii 2–3/5 (potácivost koní), což žalobkyni vedlo k odstoupení od kupní smlouvy, které realizovala dopisem ze dne [datum].

7. Žalobkyně své tvrzení o [podezřelý výraz] koně podpořila zmíněnou zprávou [tituly před jménem] [jméno FO]. Z ní vzal soud za prokázané, že doktorka [jméno FO] koně vyšetřila [datum], ve své svědecké výpovědi pak [tituly před jménem] [jméno FO] podrobně popsala jednotlivá vyšetření, která u koně provedla, a to konkrétně ortopedické a neurologické vyšetření, a uzavřela, že kůň dle klinických vyšetření má spinální ataxii 2–3/5, tedy spinální ataxii druhého až třetího stupně z pěti možných stupňů, s místem poškození míchy lokalizovaném na krku, kdy se s vysokou pravděpodobností jedná o CVM typ 1, tedy cervikální vertebrální malformaci, jež se týká hlavně mladších koní. Stoprocentní potvrzení tohoto závěru lze dosáhnout pouze rentgenologickým vyšetřením s kontrastní látkou, což se dělá v narkóze, a to na klinice. Sama svědkyně toto vyšetření u koně nedoporučila, neboť vyšetření může přivodit komplikace. Při vyšetření svědkyně [tituly před jménem] [jméno FO] viděla u koně problémy, kdy dělal asymetrické kroky při obratu, při vodění v kruhu šel vnější nohou výrazně do strany, proto se snažila koně dostat do extrémních situací a zjišťovala, jak na ně reaguje. Reakce koně jí vedly k závěru o [podezřelý výraz] spinální ataxie. Na podkladě této zprávy žalobkyně e-mailem ze dne [Anonymizováno]., [Anonymizováno] a [datum] komunikovala s žalovanou, žalovaná na e-maily reagovala [Anonymizováno]., [Anonymizováno] a [datum] (jak prokázáno jednotlivými e-maily). V těchto emailech žalobkyně informovala žalovanou o [podezřelý výraz] u koně, poskytla zprávu [tituly před jménem] [jméno FO]. Z obsahu e-mailu žalované z [datum] je zřejmé, že účastnice byly v telefonickém kontaktu, kdy žalobkyně měla vytknout žalované, že kůň zakopával, vrávoral, padal, což žalovaná v e-mailu ze dne [datum] popřela. Uvedené bylo prokázáno obsahem zmíněné e-mailové korespondence. Žalobkyně dopisem ze dne [datum], jak prokázáno obsahem tohoto listinného důkazu, odstoupila od kupní smlouvy, důvodem odstoupení byly [podezřelý výraz] potíže koně, pro které ho nemohla užívat k účelu sjednanému v kupní smlouvě. V odstoupení uvedla, že kůň trpí spinální ataxií 2-3/5, místo poškození míchy bylo lokalizováno na krku, jde o potácivost koní v důsledku cervikální vertebrální malformace, CVM I., když jde o závadu neléčitelnou, dědičnou, kterou kůň trpěl již v okamžiku prodeje. Odstoupení bylo dáno k poštovní přepravě [datum], jak prokázáno podacím lístkem a dne [datum] se dostalo do dispoziční sféry adresáta – žalované, jak prokázáno sledováním zásilky. Ostatně na odstoupení reagovala žalovaná dopisem datovaným [datum], (viz listinný důkaz na č. l. 16 spisu), v němž evidentně chybně bylo uvedeno datum [datum], neboť reakce na odstoupení nemohla logicky předcházet samotnému odstoupení. Lze však spolehlivě uzavřít, že odstoupení od kupní smlouvy datované [datum] se bezpečně dostalo do dispoziční sféry adresáta – žalované, aby mohlo přivodit zamýšlený právní následek, to je následek vymezený v § 2004 odst. 1 o. z., a to zrušení závazku.

8. Lze shrnout, že žalobkyně odstoupila od kupní smlouvy pro vadu koně, který v důsledku [podezřelý výraz] spinální ataxie, nebyl schopen sloužit účelu, pro který byl zakoupen. Při uplatnění vad předmětu koupě je nutné zabývat se tím, zda vada byla vytknuta včas a zda kupující sdělil prodávajícímu, jaké právo si zvolil, což může učinit při vytknutí vady nebo bez zbytečného odkladu po oznámení vady dle § 2106 odst. 2, první věta o. z. V daném případě soud nejprve zjišťoval, a to dříve, než se zaměřil na prokázání, zda kůň skutečně vykazoval vytknutou vadu v době uzavření kupní smlouvy, případně i následně, zda žalobkyně oznámila vadu koně žalované včas, neboť pokud by tak neučinila, pozbyla práva odstoupit od kupní smlouvy dle § 2111 o. z.

9. Podle § 2111 o. z., neoznámil-li kupující vadu věci včas, pozbývá právo odstoupit od smlouvy.

10. Zmíněné zákonné ustanovení užívá pojem „včas“, když včasným oznámením vady věci je třeba rozumět oznámení ve lhůtě, která vyplývá z § 2112 o. z., což znamená bez zbytečného odkladu poté, co vadu mohl kupující při včasné prohlídce a dostatečné péči zjistit. V této souvislosti je nutné zmínit, že oznámení vady (reklamace vady) je jednostranné právní jednání, které musí být adresované prodávajícímu a kterým mu kupující sděluje existenci konkrétní vady věci a podává mu o této vadě zprávu. Kupující tak v reklamaci vady nemusí přesně specifikovat všechny příčiny vady, nemusí mít ani potřebnou odbornost k tomu, aby byl schopen dané skutečnosti přesně rozpoznat a popsat. Musí však dostatečně jasně popsat, jak se daná vada projevuje, respektive dostatečně specifikovat povahu vady. Ve světle dané kauzy tedy postačovalo, aby žalobkyně vytkla u žalované abnormální pohyb končetin u koně, jež se projevoval zakopáváním, klouzáním, podlamováním zadních končetin, upadnutím, aniž by měla žalobkyně najisto postaveno jeho [podezřelý výraz], tedy postačovalo, aby vytkla příznaky, symptomy tohoto [podezřelý výraz], jež následně bylo [tituly před jménem] [jméno FO] diagnostikováno jako spinální ataxie. Soud proto žalobkyni vyzval na jednání dne [datum] ve světle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., aby uvedla a prokázala, kdy poprvé u koně abnormální pohyb zadních končetin zaznamenala. Na výzvu bylo reagováno obratem na jednání tak, že poprvé žalobkyně zjistila šmatlání, zakopávání, jednou dokonce podlomení zadních končetin, určité známky slabosti zadních končetin po třech měsících od převzetí koně. Vzhledem k tomuto časovému údaji, kdy kůň byl žalobkyni prokazatelně předán [datum], problémy pohybové se zadními končetinami byly zaznamenány žalobkyní koncem prosince [Anonymizováno], případně nejpozději počátkem ledna [Anonymizováno]. Vzhledem k tomu, že vada byla vytknuta telefonicky [datum], jak tvrdila žalobkyně a jak bylo podpořeno jejím e-mailem ze dne [datum], na který reagovala žalovaná e-mailem z téhož dne, v němž negovala, že by kůň zakopával, vrávoral, klouzal a padal, nelze považovat vytknutí vady koně spočívající v chybném pohybu zadních končetin za včasné, tedy učiněné bez zbytečného odkladu poté, co žalobkyně tuto vadu mohla u koně při dostatečné péči zjistit. Mezi prvotním záznamem, zaregistrováním pohybové vady žalobkyní u koně a jejím vytknutím je časový prostor sedmi měsíců, který dle názoru soudu nesvědčí pro závěr o včasnosti oznámení vady prodávajícímu. Lhůta bez zbytečného odkladu, o níž pojednává § 2112 odst. 1 o. z., na který de facto odkazuje § 2111 o. z., je lhůta v řádu dnů, maximálně týdnů, tedy v co nejkratším časovém úseku, jak plyne například z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 163/2022. Pokud vada koně byla oznámena po sedmi měsících poté, co byla poprvé u koně žalobkyní zaznamenána, nebyla oznámena včas a žalobkyně coby kupující pozbyla právo odstoupit od smlouvy dle § 2111 o. z. Znění tohoto zákonného ustanovení užívá pojem „pozbývá“ práva odstoupit od smlouvy, kdy jde o prekluzi tohoto práva, což znamená, že žalobkyně tím, že vadu koně vytkla po sedmi měsících poté, co ji poprvé zaznamenala a tedy mohla u žalované vytknout, neučinila tak včas a zaniklo jí právo od smlouvy odstoupit. Žalobkyně, pokud zaznamenala poprvé vadu pohybu zadních končetin u koně, tři měsíce po převzetí (posléze tvrdila, že v polovině jara roku [Anonymizováno] – o tomto bude pojednáno níže), pak pokud by postupovala s náležitou péčí, měla dát koně odborně vyšetřit mnohem dříve a ne až [datum], jak učinila prostřednictvím [tituly před jménem] [jméno FO]. Jak bylo ostatně již výše uvedeno, k vytknutí vad koně nebylo třeba znát [podezřelý výraz], kterou kůň trpí, ale postačovalo pouze popsání pohybových problémů koně, což žalobkyně ostatně učinila, ale až v srpnu roku [Anonymizováno]. Ostatně, jak vyplynulo ze svědecké výpovědi [tituly před jménem] [jméno FO] a shodně [tituly před jménem] [jméno FO], pohybové problémy se zadními končetinami jsou symptomy [podezřelý výraz] spinální ataxie, což žalobkyně v dopise ze dne [datum] také shodně uvedla.

11. Soud s ohledem na shora uvedené uzavřel, že žalobkyně neoznámila (nevytkla) vadu koně, tedy vadu pohybového aparátu projevující se klouzáním, šmatláním, zakopáváním, upadnutím včas, to je bez zbytečného odkladu poté, co ji s náležitou péčí mohla zjistit, a proto pozbyla práva od kupní smlouvy odstoupit ve smyslu § 2111 o. z. Na tomto závěru nic nezměnila ani účastnická výpověď žalobkyně zrealizovaná při druhém jednání ve věci, v níž popřela své skutkové tvrzení přednesené při prvním jednání o tom, že poprvé vadu koně zaznamenala tři měsíce po jeho převzetí, ale že poprvé vadu zaznamenala až v polovině jara roku 2023. Účastnická výpověď žalobkyně se soudu jevila v daném směru jako ryze účelová, učiněná v reakci na vyjádření žalované při prvním jednání, že vada byla vytknuta pozdě. V této souvislosti soud považuje za nutné uvést, že i kdyby připustil, že vadu žalobkyně poprvé u koně zaznamenala v polovině jara roku [Anonymizováno], pak prokazatelně vadu vytkla až v srpnu [Anonymizováno], tedy po více než třech měsících. Ani tento časový úsek nelze podřadit pod pojem bez zbytečného odkladu, tudíž včas, jak má na mysli § 2111 o. z. Soud o svém názoru na věc, že vada koně nebyla oznámena včas, účastnice řízení informoval na jednání, aby jeho rozhodnutí bylo předvídatelné, tedy, aby nebylo překvapivé.

12. Žalovaná argumentovala tím, že dle kupní smlouvy byla sjednána záruka 42 dní, a tudíž i z tohoto pohledu nebyla vada koně vytknuta včas, když byla vytknuta až v srpnu [Anonymizováno]. Ze znění kupní smlouvy, konkrétně z článku IV.4 je zřejmé, že smluvní strany sjednaly dle zákona záruku na živé 42 dní. Z pohledu platné právní úpravy, to je z pohledu zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník, ve znění platném a účinném ke dni uzavření kupní smlouvy, je však evidentní, že tento neobsahoval a neobsahuje záruční dobu u živých zvířat, jak tomu bylo v předchozí právní úpravě obsažené v zákoně č. 40/1964 Sb., který upravoval šestitýdenní lhůtu (42 dní, jak pojato do kupní smlouvy). Ujednání v kupní smlouvě ohledně záruky u koně tak bylo v logickém rozporu, když platná právní úprava záruční dobu 42 dnů (šest týdnů) neobsahovala. Dle platné právní úpravy soud může přiznat nároky z vad, které byly vytknuty nejpozději do dvou let od odevzdání věci dle § 2112 odst. 1 o. z., jež se vztahuje i na živá zvířata za užití § 494 o. z. Sama žalobkyně v účastnické výpovědi uvedla, že znění smlouvy v oblasti záruky zpracovala, předložila žalované k podpisu, a uvedla, že si je vědoma toho, že dnes záruční doba 42 dní neplatí. Žalovaná v účastnické výpovědi konstatovala, že neobchoduje s dobytkem, tudíž ani nevěděla, zda se zákonná záruční doba měnila či nikoliv. Soud proto uzavřel, že nebylo vůlí obou smluvních stran sjednat v kupní smlouvě kratší záruční dobu v délce 42 dnů, tedy jinou záruční dobu než zákonnou, vycházeje v tomto směru z obsahu účastnických výpovědí jak žalobkyně, tak žalované a z dikce kupní smlouvy. V tomto směru soud měl na zřeteli výkladová pravidla obsažená v § 555 odst. 1 a § 556 odst. 1 o. z. a uzavřel, že ujednání o 42denní záruce, která není zárukou zákonnou, bylo v logickém i gramatickém rozporu, a vůle obou smluvních stran nevedla ke spolehlivému závěru o tom, že by tyto měly v úmyslu zkrátit záruční dobu na pouhých 42 dnů. Soud proto vycházel z lhůty zákonné, v níž mohla žalobkyně vady koně vytknout.

13. Soud považuje za vhodné uvést, že před prodejem koně, to je před uzavřením kupní smlouvy dne [datum], umožnila žalovaná žalobkyni si koně projet, jak shodně podpořeno oběma účastnickými výpověďmi. Žalobkyně zhruba jednu hodinu na koni jela, a to i v kopcovitém terénu, žádné vady v pohybu koně nezaznamenala. Sama žalobkyně oslovila [tituly před jménem] [jméno FO], aby provedla před uzavřením kupní smlouvy tzv. předkupní vyšetření u koně, které jak potvrzeno lékařskou zprávou ze dne [datum] a svědeckou výpovědí zpracovatele dané zprávy [tituly před jménem] [jméno FO], nezaznamenalo přítomnost jakéhokoliv [podezřelý výraz] omezení u koně. Ani žalobkyně v říjnu [Anonymizováno],[Anonymizováno]kdy již koně vlastnila, a na něm jezdila, nezaznamenala u něj pohybové problémy zadních končetin, spokojenost s koněm vyjádřila ve zprávě doprovázené fotografiemi, kde na koni sedí, z [datum], jež byla doprovázena slovy „jsem z něj nadšená“. Uvedené bylo prokázáno MMS na č. l. 73–78 spisu. Pokud by se u koně i poprvé projevily pohybové problémy zadních končetin popsané žalobkyní, ať již na přelomu roku [Anonymizováno], či až na jaře roku [Anonymizováno], pak od uzavření kupní smlouvy je tu značný časový prostor, ve kterém kůň žádné vady nevykazoval, a tudíž nelze ani uvažovat o tom, že žalovaná o eventuálně vytknutém pohybovém problému koně v době uzavření kupní smlouvy věděla či vědět musela. Žalovaná sama u koně nepozorovala vady v pohybu zadních končetin, nepozorovala je ostatně ani žalobkyně při projížďce v září [Anonymizováno] koně v terénu, ani následně v říjnu [Anonymizováno]. Rovněž odborník, [tituly před jménem] [jméno FO], v rámci předkupního vyšetření žádné pohybové problémy u koně nezaznamenala, provedla vyšetření koně v klidu, v pohybu, zacouvala s koněm na místě, udělala ohybové zkoušky, rentgenologické vyšetření i vyšetření krve, když rentgenologické vyšetření odhalilo toliko změny na člunkové kosti koně. Žádné problémy svědkyně [tituly před jménem] [jméno FO] u koně nezaznamenala, vše bylo v pořádku, v normě. Uvedené bylo prokázáno svědeckou výpovědí jmenované. Žalovaná měla veškeré indicie pro závěr o dobrém [podezřelý výraz] stavu koně, s tímto vědomím také uzavírala kupní smlouvu, a [podezřelý výraz] stav koně byl vtělen i do znění kupní smlouvy. Nelze klást k tíži žalované, že při prodeji koně musela vědět, že kůň trpí pohybovými problémy zadních končetin, jež jsou symptomy spinální ataxie, jak potvrdily obě svědkyně, [tituly před jménem] [jméno FO] i [tituly před jménem] [jméno FO].

14. Soud uzavřel, že žalobkyni tím, že neuplatnila vadu koně včas, zaniklo ve smyslu § 2111 o. z. právo od smlouvy odstoupit jako jedno z možných práv při vadném plnění ve smyslu § 2106 a následující o. z. Tedy pokud žalobkyni toto právo zaniklo, nemohlo dojít ke zrušení závazku z kupní smlouvy vyplývajícího dle § 2004 odst. 1 o. z. Dle § 2004 odst. 1 o. z. odstoupením od smlouvy se závazek zrušuje od počátku. Pokud by se odstoupením od smlouvy závazek zrušil od počátku, pak by si smluvní strany kupní smlouvy měly vrátit z titulu bezdůvodného obohacení to, co plnily (§ 2993 o. z.). Obecně se totiž vrací vše, co bylo na zrušený závazek plněno. Každá ze stran se tak může samostatně domáhat vrácení toho, co plnila po druhé straně, aniž bude povinná ve svém žalobním návrhu vzájemnou vázanost plnění vyjádřit. Druhá strana však má právo uplatnit námitku vzájemného plnění. Soud považoval toto za vhodné zmínit z důvodu, že žalobní petit mohl znít toliko na zaplacení částky 95 000 Kč bez dovětku „oproti vrácení koně [Anonymizováno]“. Občanský zákoník, to je zákon č. 89/2012 Sb. totiž opustil koncepci tzv. synalagmatického vztahu založeného na vzájemné vázanosti plnění, jak byla upravena v § 457 o. z. platného a účinného do [datum], jenž byl v rozhodovací praxi soudů vyjádřen tak, že žalovaný je povinen plnit proti povinnosti zaplatit.

15. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná od kupní smlouvy, kterou uzavřela s předchozí vlastnicí [jméno FO] odstoupila pro zakopávání koně. Soud se tímto tvrzením zabýval a zjistil z průkazu koně, že vlastnicí koně před žalovanou byla [jméno FO]. Z odstoupení datovaného [datum] adresovaného [jméno FO] bylo zjištěno, že žalovaná od kupní smlouvy ze dne [datum] odstoupila, neboť nová majitelka – žalobkyně oznámila žalované, že odstupuje od kupní smlouvy z důvodu uvedených ve zprávě [tituly před jménem] [jméno FO], proto ze stejných důvodů od kupní smlouvy odstoupila i žalovaná. Žalovaná tak odstoupení učinila až poté, co žalobkyně u ní uplatnila vady, od kupní smlouvy odstoupila. Nelze proto uzavřít, že o těchto vadách žalovaná v době uzavření kupní smlouvy věděla. Toto odstoupení žalované je právním jednáním, které logicky je vyústěním počínání žalobkyně – odstoupením od kupní smlouvy, které učinila žalovaná ve lhůtě dvou let od uzavření kupní smlouvy s [jméno FO], aby tak nedošlo k vytknutí vady po lhůtě zákonné. Nejde o důkaz, z něhož by bylo možné učinit závěr o vědomosti žalované o pohybových vadách koně v době uzavření kupní smlouvy s žalobkyní. Soud pro nadbytečnost zamítl důkazní návrh svědeckou výpovědí [jméno FO].

16. Vzhledem k výše uvedenému závěru soud žalobu zamítl, tak jak z výroku rozsudku pod bodem I. je patrno. S ohledem na shora prezentovaný právní názor na věc bylo nadbytečné prokazovat, zda kůň skutečně trpěl spinální ataxií, zda jí trpěl již v době uzavření kupní smlouvy, a zda na její vývoj měla a případně jaký vliv péče žalobkyně o koně, jakým způsobem byl kůň osvalen, s jakou četností bylo na koni ježděno, proto zamítl pro nadbytečnost důkazní návrhy znaleckým posudkem, tréninkovým plánem koně, svědeckými výpověďmi osob o koně pečujících v období, kdy vlastnické právo ke koni svědčilo žalobkyni.

17. Soud sice k důkazu provedl zprávu [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum], jež se vyjadřovala k příznakům a diagnostice [podezřelý výraz] spinální ataxie u koně, ale nedovodil z ní pro věc žádných zjištění, stejně tak z předžalobní výzvy z [datum] a reakce žalované na tuto výzvu ze dne [datum]. Z pohledu včasnosti vytknuté vady u koně a s ní souvisejícím zániku práva na odstoupení od kupní smlouvy, na níž soud své odůvodnění rozhodnutí postavil, bylo bezpředmětné zabývat se výší kupní ceny, jaká byla uvedená v inzerci koně a jaké kupní ceny bylo výsledně smluvními stranami dosaženo, proto zamítl důkazní návrhy svědeckou výpovědí manžela žalované [jméno FO], inzercí koně, jeho fotografiemi pro nadbytečnost. Vzhledem k tomu, že v kupní smlouvě bylo výslovně uvedeno, že kůň má měkčí spěnky, bylo bezpředmětné k této existenci u koně provádět důkaz, proto soud zamítl odborné vyjádření.

18. Výrok o nákladech řízení mezi účastnicemi je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. tedy plným procesním úspěchem žalované ve sporu. Náklady řízení žalované jsou tvořeny osmi úkony právní služby po 4 900 Kč dle § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů, a to za přípravu převzetí zastoupení, vyjádření k žalobě datované [datum], účast na jednání dne [datum], dne [datum] přesahující dvě hodiny (dva úkony), účast na jednání dne [datum], dne [datum] přesahující dvě hodiny (dva úkony). Náklady řízení žalované jsou tvořeny odměnou za účast na jednání, při kterém došlo pouze k vyhlášení rozhodnutí ve výši 2 450 Kč dle § 11 odst. 2 písm. f) zmíněné vyhlášky. Ke každému shora uvedenému úkonu je nutné připočítat vždy režijní paušál ve výši 300 Kč (9 x 300 Kč) dle § 13 odst. 3 uvedené vyhlášky, když takto režijní paušály činí 2 700 Kč. Žalované rovněž přísluší náhrada cestovních výdajů vynaložených na cestě ze sídla advokátní kanceláře jejího právního zástupce k soudnímu jednání a zpět při ujetí vždy 88 km (44 x 2), a to k jednání soudu konaného [Anonymizováno], [Anonymizováno]., [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [datum] a zpět v celkové výši 3 623,75 Kč (5 x 724,75 Kč), při průměrné spotřebě pohonné hmoty dle předloženého technického průkazu, ceně pohonné hmoty 38,20 Kč na 1 l, základní sazbě 5,60 Kč na 1 km za užití § 13 odst. 4 zmíněné vyhlášky, § 157, § 158 zákona č. 262/2006 Sb. vyhlášky č. 398/2023 Sb. Za čas strávený na shora uvedených cestách přísluší náhrada ve výši 2 000 Kč (5 x 400 Kč) v souladu s §14 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. Součet výše uvedených položek činí 49 973,75 Kč.

19. Soud nepřiznal žalované odměnu, tomu odpovídající režijní paušál za vyjádření datované [datum], neboť toto nebylo po žalované požadováno, navíc tomuto vyjádření předcházelo vyjádření datované [datum], za které byla odměna, jak popsáno shora, soudem přiznána. Nebylo tak účelné po takto krátkém časovém úseku činit další vyjádření ve věci, navíc za situace, kdy ve věci bylo nařízeno jednání na [datum]. Soud rovněž nepřiznal odměnu ve výši 2 450 Kč, tomu odpovídající režijní paušál ve výši 300 Kč a náhradu cestovních výdajů, včetně náhrady za zmeškaný čas na uvedené cestě k jednání soudu, jež se mělo konat [datum] a které bylo odročeno. Žalovaná, včetně jejího právního zástupce se sice tento datum k soudu dostavili, avšak toto jednání bylo odročeno, o čemž byl právní zástupce žalované zpraven dne [datum], tedy čtyři dny předtím, než se jednání mělo konat. Odročení jednání bylo dodáno do datové schránky právního zástupce žalované dne [datum], tedy tímto dnem měl možnost se s obsahem písemnosti právní zástupce žalované seznámit. To, že datovou schránku neotevřel, nemůže jít k tíži protistrany. Odvolání jednání se tak dostalo do dispozice adresáta. Soud dále nepřiznal odměnu, tomu odpovídající režijní paušál za vyjádření datované [datum], neboť nebylo soudem požadováno, navíc žalovaná se k tvrzení žalobkyně, jež byla přednesena na jednání dne [datum], mohla vyjádřit v rámci tohoto jednání, případně na dalším jednání, jež se konalo [datum]. Náklady spojené s tímto vyjádřením soud neshledal jako účelně vynaložené. Soud rovněž nepřiznal polovinu odměny, režijní paušál a náklady spojené s cestou z [Anonymizováno] do [Anonymizováno] k mediátorovi, včetně náhrady za promeškaný čas strávený na uvedené cestě, neboť má za to, že nejde o náklady účelně vynaložené. Nejinak je tomu i u částky 726 Kč, která byla uhrazena právním zástupcem žalované mediátorce [tituly před jménem] [jméno FO], jak doloženo účtenkou číslo [hodnota]. Předně soud nařídil žalované, jako účastníci řízení se zúčastnit prvního setkání s mediátorem, což žalovaná nesplnila. Účast jejího právního zástupce na prvním setkání s mediátorem dne [datum] však nenaplňuje význam daného institutu vymezeného ustanovení § 100 odst. 2 o. s. ř. Povinnost účasti na prvním setkání s mediátorem je osobní povinností strany, kterou nemůže v jejím zastoupení splnit právní zástupce (obdobně, jako ji nemůže zastoupit například při výslechu účastnice). Jde totiž o to, aby strany přímo mohly slyšet o potencionálních výhodách mediace pro vyřešení sporu a mohly se samy (nezprostředkovaně) rozhodnout, zda chtějí tuto metodu řešení sporu zkusit. Navíc i následná mediace by měla probíhat za přímé účasti stran. V každém případě tedy není možné, aby se místo strany dostavil pouze její advokát a požadoval vydání potvrzení o účasti na prvním setkání se zapsaným mediátorem. Jiná situace by byla, kdy se strany sporu na setkání dostaví osobně, nicméně je doprovází jejich právní zástupce. Tomuto postupu nelze nic vytknout, a nelze ani v daném případě bránit tomu, aby byl setkání právní zástupce strany přítomen. Tato situace však v případě žalované nenastala. S ohledem na shora uvedené soud přiznal žalované náklady řízení ve výši 49 973,75 Kč, nikoliv ve výši požadované 72 385,37 Kč.

20. Pro úplnost je třeba uvést, že žalovaná neodmítla bez vážného důvodu se zúčastnit prvního setkání s mediátorem, což by mohlo v opačném případě vést k užití § 150 o. s. ř., o čemž byla v usnesení ze dne [datum] č. j. 5 C 266/2023–44 poučena. Žalovaná prostřednictvím svého právního zástupce sdělila mediátorce [datum], že se nemůže zúčastnit termínu [datum], neboť je mimo domov od [Anonymizováno] do [datum], dožadovala se proto posunutí termínu (viz. e-mailová korespondence ze dne [datum]). Na první setkání s mediátorkou se až dne [datum] dostavil právní zástupce žalované, čímž, jak bylo popsáno shora, nedošlo k naplnění smyslu prvního setkání s mediátorem, jenž měl zákonodárce na mysli, avšak nelze uzavřít, že žalovaná setkání odmítla bez vážného důvodu. Z její strany je viditelná snaha se s mediátorem setkat. Navíc není podmínkou, aby současně obě strany sporu, tedy obě účastnice řízení byly přítomné u mediátora, podstatné je, aby osobně se účastnice s mediátorem setkaly. Což znamená, že prvního setkání s mediátorem dne [datum], kterého se zúčastnila žalobkyně, se téhož dne nemusela zúčastnit žalovaná. S mediátorem mohl být sjednán jiný termín prvního setkání. S ohledem na shora uvedené by tak bylo přílišnou tvrdostí aplikovat § 150 o. s. ř. v důsledku něhož by z části, případně zcela nebyly úspěšné žalované přiznány náklady řízení.

21. V souvislosti s výslechem svědkyně [tituly před jménem] [jméno FO] při jednání [datum] vznikly náklady v podobě svědečného ve výši 6 212,90 Kč, které byly svědkyni usnesením ze dne [datum] č. j. 5 C 266/2023–150 (právní moc [datum]) přiznány a následně z rozpočtu Okresního soudu v Klatovech svědkyni vyplaceny. Soud proto tyto náklady uložil žalobkyni zaplatit státu – České republice, na účet Okresního soudu v Klatovech, jako straně ve sporu neúspěšné za užití § 148 odst. 1 o. s. ř.

22. Při úvaze o lhůtě splatnosti nákladů řízení soud vycházel z § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. a určil lhůtu třech dnů od právní moci rozsudku.

Poučení