5 C 271/2023 - 448

Rubrum

Okresní soud v Pelhřimově rozhodl samosoudcem JUDr. Martinem Nováčkem ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený dne [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], IČ [IČO žalovaného] sídlem [Adresa žalovaného] o určení vlastnického práva k nemovité věci takto:

Výrok

I. Určuje se, že žalobce je vlastníkem pozemku parc.č. [hodnota] zaps. v katastru nemovitostí u [právnická osoba], [adresa], na listu vlastnictví č. [hodnota] pro obec [adresa] a katastrální území [adresa].

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 71 596,20 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobce [Jméno advokátky], advokátky se sídlem [adresa], [adresa].

III. Žalovaný je povinen zaplatit státu na účet Okresního soudu v Pelhřimově náklady řízení ve výši 371,50 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce podal dne 20.11.2023 u zdejšího soudu žalobu a domáhal se vydání rozsudku, kterým by soud určil, že žalobce je vlastníkem pozemku parc.č. [hodnota] v katastrálním území (dále pouze k.ú.) 2 5 C 271/2023 [adresa], který je v katastru nemovitostí na listu vlastnictví (dále pouze LV) č. [hodnota] pro k.ú. [adresa] veden ve vlastnictví žalovaného. V žalobě uvedl, že žalobce je v předmětném k.ú. vlastníkem pozemku parc.č.st. [hodnota], jehož součástí je rodinný dům č.p. [hodnota] na pozemku stojící, zahrad parc.č. [hodnota], parc.č. [hodnota], parc.č. [hodnota], parc.č. [hodnota] a ostatní plochy parc.č. [hodnota], zapsaných na LV č. [hodnota], které získal darem od svých rodičů na základě smlouvy o převodu sepsané formou notářského zápisu u [adresa].4.1988 pod sp.zn. [spisová značka]. Faktickou součástí tohoto souboru nemovitostí je také pozemek parc.č. [hodnota], nemovitosti ve vlastnictví žalobce nejsou od tohoto pozemku rozděleny žádnou přírodní hranicí, přímo spolu sousedí a z toho žalobce nabyl dojem, že jde o jeden souvislý pozemek v jeho vlastnictví, neboť byl již jeho právním předchůdcem takto oplocen, všechny nemovitosti byly užívány přes 40 let jako jeden celek – zahrada, otec žalobce zde před desítkami let vysadil stromy. O tom, že v katastru nemovitostí je jako vlastník pozemku parc.č. [hodnota] zapsán žalovaný se žalobce dozvěděl až nyní, kdy začal jednat s potenciálním kupcem, jemuž v nevědomosti vedle svého souboru nemovitostí k prodeji nabízel i uvedený pozemek a v rámci uzavírání kupní smlouvy o smlouvě budoucí zjistili uvedenou skutečnost, přestože žalobcem je pozemek desítky let v dobré víře užíván jako vlastníkem a stal se tak vlastníkem tohoto pozemku vydržením již jeho právní předchůdce. Žalovaný dle zjištění evidoval tento pozemek ve svém majetku formálně, neměl nejmenší tušení o tom, že se nachází za plotem žalobce, o pozemek se fakticky nezajímal, když jinak by mu tato skutečnost musela být známa a po žalobci by požadoval narovnání stavu. Žalobce předmětný pozemek od roku 1988 nepřetržitě užívá v dobré víře užívá jako vlastník, stará se o něj, žalovaný za celou dobu neprojevil o pozemek zájem, pozemek nenavštívil, své právo nenárokoval a žalobce tedy nemohl vědět, že není formálním vlastníkem. Protože žalobce více jak 20 let předmětný pozemek užíval a spravoval s přesvědčením, že mu patří, stal se nejpozději dnem uplynutí 20 let po jeho nabytí jeho vlastníkem z titulu mimořádného vydržení dle § 1095 a 3066 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil. Dle jeho vyjádření byl předmětný pozemek dříve zapsán jako vlastnictví [jméno FO] v knihovní vložce č. [hodnota] k.ú. [adresa], nynější pozemek parc.č. [hodnota] vznikl z dřívější pozemkové parcely č. [hodnota]. Kupními smlouvami z 15.7.1978, schválenými [adresa].10.1978 pod č.j. [spisová značka], prodali pozemek parc.č. [hodnota] tehdejší spoluvlastníci [jméno FO], [právnická osoba] a [jméno FO] (každý vlastnící jednu ideální třetinu) [právnická osoba]., ten hospodářskou smlouvou z 1.6.1980, č. [spisová značka], převedl správu pozemku parc.č. [hodnota] na [adresa] a ten hospodářskou smlouvou z 2.6.1980 předal k datu 1.7.1980 uvedený pozemek do trvalého užívání tehdejšího [adresa] pro účely výstavby sociálního a správního střediska [podezřelý výraz]. [právnická osoba] vznikla příslušnost hospodaření s tímto majetkem státu ve smyslu § 201/2002 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb., na základě ohlášení o vzniku práva správy byl nejprve 19.5.2023 předmětný pozemek zapsán ve správě [právnická osoba] a následně ze zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu, vznikla příslušnost hospodařit s tímto pozemkem [podezřelý výraz]. Žalovaný předmětný pozemek dlouhodobě pronajímá [právnická osoba] [podezřelý výraz] [právnická osoba] (dále pouze [adresa]), které vzniklo 1.9.1975 a dříve se jmenovalo [adresa] [podezřelý výraz] [adresa] (dále pouze [adresa] užívalo předmětný pozemek nepřetržitě od roku 1980, hradí žalovanému za užívání pozemku nájemné či pachtovné od 1.1.1992 do současné doby, za období od 1.1.1992 do 2.3.2008 na základě dohody o zaplacení úhrady za užívání nemovitosti z 2.3.2008 č. [spisová značka], následně na základě nájemní smlouvy z 3.3.2008, č. [spisová značka], dodatkem č. [hodnota] uvedené smlouvy z 1.10.2014 byl pozemek parc.č. [hodnota] z nájemní smlouvy převeden do pachtovní smlouvy č. [spisová značka], kterou byl sjednán pacht od 1.10.2014 na dobu neurčitou, tento pacht byl ukončen dohodou k datu 30.9.2021 a od 1.10.2021 vznikl nájem pozemku dodatkem č. 3 5 C 271/2023 [hodnota] nájemní smlouvy č. [spisová značka] z 29.9.2021. Dle čl. VI. nájemní smlouvy č. [spisová značka] mohl nájemce přenechat pronajatý pozemek nebo jeho část do podnájmu jen s předchozím písemným souhlasem pronajímatele. Jestliže [adresa] umožnilo užívání pozemku třetí osobě bez vědomí a souhlasu žalovaného, pak tím porušilo smluvní ujednání nájemní smlouvy a pokud se pozemku bez vědomí nájemce zmocnil žalobce, pak takové protiprávní jednání nemůže požívat právní ochrany.

3. Na uvedené vyjádření žalovaného reagoval žalobce vyjádřením, že o žalovaným uvedených smlouvách nevěděl, nebyl jejich účastníkem, je z nich zřejmé, že stát ani [adresa] neznají polohu předmětného pozemku, když [adresa] na pozemku nehospodaří, ale za jeho užívání hradí žalovanému náhradu a žalovaný sám [podezřelý výraz] hospodařit na pozemku neumožňuje, neví, že pozemek je desítky let oplocen a obhospodařován žalobcem. Pozemek parc.č. [hodnota] se nachází mezi pozemky žalobce parc.č. [hodnota] a parc.č. [hodnota] a pozemkem ve vlastnictví [adresa] parc.č. [hodnota], když toto [podezřelý výraz] vlastnické právo k pozemku nabylo v roce 2014 od žalovaného na základě kupní smlouvy z 26.11.2014, žalobci není zřejmé, proč žalovaný na [podezřelý výraz] nepřevedl i předmětný pozemek. Pozemek měl za vlastní již jeho právní předchůdce, který jej nabyl na základě kupní smlouvy ze 7.8.1972, od roku 1988 jej užívá na základě darovací smlouvy žalobce, domníval se, že pozemek nabyl jako součást zahrady, kterou tvoří jednolitá plocha k tomuto sloužící. Držba žalobce tedy počala minimálně od roku 1972 a byla vedena poctivým úmyslem a v dobré víře, žalobce i jeho právní předchůdce se jako jediní o pozemek pravidelně starali, do držby se nijak nevetřeli, svémocně se jí nezmocnili, potajmu nebo lstí se do ní nevloudili. Žalobce po celou dobu setrvával v držbě v souladu s dobrou vírou a poctivým úmyslem, že mu pozemek náleží.

4. Ze soudem si opatřených výpisů z katastru nemovitostí soud zjistil, že žalobce je výlučným vlastníkem nemovitostí uvedených v žalobě, zapsaných na LV č. [hodnota] pro k.ú. [adresa], žalovaný je výlučným vlastníkem pozemku parc.č. [hodnota], zapsaném na LV č. [hodnota] pro téže k.ú.. Pozemek parc.č. [hodnota], jak vyplývá z mapy katastru nemovitostí, je jakýmsi „úzkým“ pruhem mezi pozemkem parc.č. [hodnota] na straně jedné (vlastnictví [adresa]) a pozemky parc.č. [hodnota] a parc.č. [hodnota] na straně druhé (vlastnictví žalobce). Ze snímku pozemku parc.č. [hodnota] a ohledání provedeného soudem na místě samém vyplývá, že mezi pozemky parc.č. [hodnota], parc.č. [hodnota] a parc.č. [hodnota] se nenachází žádný plot, pozemky na sebe plynule bez jakéhokoli rozhraničení navazují, všechny tři pozemky slouží jako zahrada, na pozemku parc.č. [hodnota] se nachází vzrostlé stromy v linii celého jeho průběhu podél hranice s pozemkem parc.č. [hodnota], mezi těmito pozemky parc.č. [hodnota] a parc.č. [hodnota] se nachází plot z drátěného pletiva a betonových sloupků. přímo z pozemku parc.č. [hodnota] ústí do veřejné komunikace vrátka v rámci oplocení, které se nachází „kolmo“ na oplocení mezi pozemky parc.č. [hodnota] a parc.č. [hodnota], tedy oplocení mezi pozemkem žalobce parc.č. [hodnota] a veřejnou komunikací.

5. Soud ze spisů bývalého [právnická osoba] sp.zn. [spisová značka] zjistil, že nemovitosti nyní ve vlastnictví žalobce, vlastnili do roku 1972 jeho prarodiče [jméno FO] a [jméno FO] každý jednou polovinou, [jméno FO] prodala svou ideální polovinu rodičům žalobce [jméno FO] a [jméno FO], bytem v [adresa] kupní smlouvou z 23.6.1972, sepsané formou notářského zápisu pod zn. [spisová značka], druhá polovina [jméno FO] byla předmětem dědického řízení po jeho úmrtí [datum] a na základě dědického rozhodnutí [právnická osoba] z 12.6.1972 se stala její vlastnicí [jméno FO]. [jméno FO] a [jméno FO] nemovitosti převedli na žalobce darovací smlouvou z 18.4.1988 sepsanou formou notářského zápisu pod sp.zn. [spisová značka], v této kupní smlouvě jsou převodci již uváděni bytem [adresa], nabyvatel, tedy žalobce, je uváděn bytem [adresa]. Tato smlouva byla registrována pod zn. [spisová značka] dne 26.5.1988. 4 5 C 271/2023 6. Původní pozemek parc.č. [hodnota] v k.ú. [adresa] byl, jak vyplývá z listin zaslaných soudu katastrálním úřadem a ze spisů bývalého [právnická osoba], veden jako louka společně se stavební parcelou č. [hodnota], na níž stál dům č.p. [hodnota], v pozemkové knize v knihovní vložce č. [hodnota], od roku 1936 nemovitosti vlastnil [jméno FO], po jeho smrti [datum] na základě usnesení [právnická osoba] z 10.10.1973, č.j. [spisová značka], nabyli tyto nemovitosti do svého vlastnictví v rámci projednání dědictví [jméno FO], [jméno FO] a [právnická osoba], každý co do jedné třetiny, následně po úmrtí [jméno FO] nabyla její podíl v roce 1976 na základě dědického rozhodnutí [právnická osoba] z 12.7.1976, sp.zn. [spisová značka], [jméno FO], kupními smlouvami z 12.7.1978 spoluvlastníci [jméno FO], [jméno FO] a [právnická osoba] své spoluvlastnické podíly na těchto nemovitostech prodali [právnická osoba], tyto kupní smlouvy byly schváleny tehdejším [adresa].10.1978. Hospodářskou smlouvou č. [spisová značka] o převodu správy národního majetku byly pozemky převedeny [adresa] národním výborem v [adresa] do správy [právnická osoba], neboť se jednalo o pozemky určené k předání do trvalého užívání [adresa] pro výstavbu sociálního a správního střediska [podezřelý výraz] a hospodářskou smlouvou z 2.6.1980, č.j. [spisová značka] k tomuto odevzdání do trvalého užívání [adresa] k datu 1.7.1980 došlo. Z listin předložených soudu žalobcem pak vyplývá, že 21.11.1978 bylo vydáno [podezřelý výraz] pod č.j. [spisová značka] rozhodnutí o povolení k odstranění stavby domu č.p. [hodnota]. Z listin zaslaných soudu [právnická osoba] vyplývá, že [právnická osoba] dne 22.11.1984 vydal pod č.j. [spisová značka] kolaudační rozhodnutí ohledně sociálně provozní budovy [adresa], ohledně níž bylo vydáno stavební povolení 11.5.1981 a dne 28.12.1987 pod č.j. [spisová značka] kolaudační rozhodnutí ohledně budovy závodní kuchyně a ubytovny [adresa], ohledně níž bylo vydáno stavební povolení 24.5.1983.

7. Pokud se jedná o pozemek parc.č. [hodnota], zjistil soud ze zprávy [právnická osoba], [adresa], že vznikl při novém mapování dle náčrtu z místního šetření z 30.10.1986, byl zaveden do katastru nemovitostí položkou výkazu změn č. [hodnota]. Touto položkou se míní nové mapování, pozemky parc.č. [hodnota] a parc.č. [hodnota] (stejně jako pozemek parc.č. [hodnota]) vznikly oddělením z pozemku původně vedeného jako parc.č. [hodnota], zákres tohoto rozdělení je na uvedeném náčrtu zanesen, hranici mezi nově vzniklými pozemky parc.č. [hodnota] a parc.č. [hodnota] tvořil drátěný plot, na náčrtu červená linie se značenými „obrácenými písmeny v“. Porovnáním zákresu plotu na uvedeném náčrtu z roku 1986 s průběhem oplocení konstatovaného při místním ohledání zejména ve vztahu k jeho průběhu od rohu budovy žalobce stojící na pozemku parc.č.st. [hodnota], zákresu betonového sloupku č. [hodnota], je dle názoru soudu zřejmé, že průběh oplocení v terénu kopíruje shora uvedenou červenou linii zakreslenou v náčrtu z roku 1986, když ostatně lze konstatovat, že o této skutečnosti nebylo mezi účastníky v průběhu řízení sporu. Ohledně pozemku parc.č. [hodnota] a z něho vzniklého pozemku parc.č. [hodnota] doložil soudu žalovaný veškeré nájemní a pachtovní smlouvy, které ve svém vyjádření k žalobě uvedl, tyto hospodářské smlouvy nijak žalobce nerozporoval, lze konstatovat, že tyto hospodářské smlouvy svým způsobem navazují na již shora uvedenou hospodářskou smlouvu o převodu pozemků do trvalého užívání [adresa], následně došlo k přetransformování tohoto užívacího vztahu s ohledem na postupnou právní úpravu, na nájem či pacht, lze tedy konstatovat, že předmětný pozemek je od roku 1978 ve vlastnictví státu, od roku 1980 v trvalém užívání [adresa], která sena základě právní a smluvní úpravy přeměnilo na nájem či pacht od roku 1982, tato situace trvá do současné doby.

8. Z výpovědi žalobce vyplývá, že v domě č.p. [hodnota] v [adresa] nikdy fakticky nebydlel, v domě bydleli jeho prarodiče, jeho matka se odstěhovala do [adresa] v jejích 17 či 18 letech, on se narodil v [adresa], do [adresa] se jeho rodiče nastěhovali za účelem bydlení až kolem roku 1985. On jako 5 5 C 271/2023 dítě jezdil do [adresa] k prarodičům na prázdniny, později v dospělosti nemovitost navštěvoval o víkendech, činí tak do současné doby. Pokud se jedná o plot mezi pozemky parc.č. [hodnota] a parc.č. [hodnota], nepamatuje si z dětství, že by tam plot byl, pouze z doslechu od rodičů ví, že plot postavilo [podezřelý výraz] [podezřelý výraz], neměl však nikdy důvod se rodičů ptát na důvod, k výstavbě plotu došlo kolem roku 1985, ví, že v té době [podezřelý výraz] stavělo vedle administrativní budovu, stavební materiál se nacházel všude kolem, mimo jiné i na jejich zahradě a pak po ukončení výstavby [podezřelý výraz] postavilo plot. Nepamatuje si, jestli v těchto místech byl plot i před tím, každopádně [podezřelý výraz] postavený plot se na místě nachází do současné doby, nebylo potřeba ho žádným způsobem opravovat, nachází se v původním stavu. On vždy plochu od tohoto plotu bral jako plochu svou, asi před 40 lety na této ploše vysázel ovocné stromy, v roce 2023 plánoval tyto stromy porazit a firma, která měla stromy pokácet, ho upozornila, že dle mapy se nejedná o stromy na jeho pozemku, a tak vlastně zjistil sporný stav. Do té doby neměl důvod a potřebu někde nahlížet do nějakých aplikací na internetu, zjišťovat situaci ohledně hranic, něco takového ho nenapadlo. Plot kolmo navazující na plot postavený [podezřelý výraz], tedy plot mezi pozemky parc.č. [hodnota] a parc.č. [hodnota], budoval již on v době, kdy nemovitosti vlastnili ještě jeho rodiče, bylo to po výstavbě plotu [podezřelý výraz], stavěl plot stejným způsobem, tedy jedná se o drátěný plot na betonových sloupcích a vybudoval i vstupní branku z veřejné komunikace, dříve v těchto místech plot nebyl, nebyl k tomu důvod, protože dříve tam žádná komunikace nevedla. V minulosti na místě [podezřelý výraz] postavené administrativní budovy stávaly čtyři chalupy, ty měly své zahrady, on si však již nepamatuje, jakým způsobem měly tyto zahrady zajištěné hranice s pozemky jeho prarodičů a rodičů, není rodákem z [adresa]. Pokud se jedná o plochu vedle plotu z druhé strany směrem k administrativní budově, tuto plochu [podezřelý výraz] nijak nevyužívá, jedná se o zatravněnou plochu, kterou pouze dvakrát ročně poseče. On si prostě vždy myslel, že plocha od plotu vybudovaného [podezřelý výraz] patřila jeho rodině.

9. Soud ve věci vyslechl několik žalobcem navržených svědků. Jedná se o občany [adresa], kteří se vyjádřili k plotu mezi pozemky parc.č. [hodnota] a parc.č. [hodnota], k charakteru využívání ploch z jedné i druhé strany plotu. [jméno FO], nar. [datum], od roku 1977 do roku 2014 zaměstnanci [adresa], není s ohledem na předmět jeho pracovní činnosti nic známo o výstavbě plotu, od roku 2014 však jako důchodce plochu mezi administrativní budovou [podezřelý výraz] a plotem u pozemku parc.č. [hodnota] pro [podezřelý výraz] 2 x ročně seče, nikdy nebyl [podezřelý výraz] žádán, aby trávu sekl i za plotem v zahradě žalobce. Svědkyni [jméno FO] též o výstavbě plotu není nic známo, přistěhovala se do [adresa] v roce 1985 a protože manžel jako údržbář začal pracovat i v administrativní budově [podezřelý výraz], docházela za ním, v roce 1990 si v administrativní budově otevřela podnikatelskou provozovnu, vidí oknem denně na plochu mezi administrativní budovou [podezřelý výraz] a plotem zahrady žalobce a od roku 1985 se v tomto směru nic nezměnilo, celou dobu se zde nachází stejný plot. Ani svědkyni [jméno FO], nar. [datum], není nic známo o výstavbě plotu, v [adresa] bydlela do svých 12 let, v té době v domě žalobce bydleli jeho prarodiče [jméno FO], chodila si do této lokality jako dítě hrát, pohybovala se i po jejich zahradě, ale nepamatuje si, jestli v místech, co nyní stojí plot, byl plot i tehdy, pak se vrátila do [adresa] před 30 lety, lokalita se zcela změnila, chodí okolo a plot, který se zde po celých těchto 30 let nachází je stále stejný, neregistrovala za celou dobu, že by se s ním nějak „hýbalo“, že by se opravoval, registruje, že plochu mezi administrativní budovou [podezřelý výraz] a tímto plotem občas někdo poseče. Svědek [jméno FO], nar. [datum], v současné době pracovník [právnická osoba], dle jho výpovědi v rámci výstavby administrativní budovy [podezřelý výraz] působil jako stavbyvedoucí v rámci jeho zaměstnání u [adresa], které bylo dodavatelskou firmou, domnívá se, že plot mezi pozemkem [podezřelý výraz] a pozemkem žalobce již v té době stál, a to na stejném místě jako nyní, v rámci výstavby administrativní budovy výstavba plotu neprobíhala. Kolaudace budovy byla provedena v roce 1987 a pokud mu bylo umožněno nahlédnout do situačního náčrtu z roku 1986, vyplývá z něho, že plot je zde již 6 5 C 271/2023 zakreslen. Podle tehdejší právní úpravy měla být v rámci výstavby plotu splněna ohlašovací povinnost, ovšem na stavebním úřadu žádné ohlášení v minulosti podáváno nebylo, snažil se tuto skutečnost dohledat, pokud plot stavělo [podezřelý výraz], je možné, že plot postavilo, aniž by svou ohlašovací povinnost splnilo.

10. Ve věci vyslechnutí svědci [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO] podepsali 28.2.2024 čestná prohlášení, která byla soudu předložena zástupkyní žalobce, soud uvedené osoby ve věci vyslechl jako svědky, vychází z jejich výpovědí, když se ukázalo, že v rámci sepisu a vyhotovení těchto čestných prohlášení byl uvedeným osobám nápomocen pracovník advokátní kanceláře, došlo k stylizaci obsahu prohlášení tímto pracovníkem, byť na základě tvrzení osob, které čestná prohlášení podepsaly. Soud proto k těmto čestným prohlášením přímo nepřihlíží, uvedené osoby vyslechl přímo jako svědky.

11. Z výpisu z obchodního rejstříku [adresa] vyplývá, že od 1.9.1975 do 1.6.1984, tedy v době zahájení výstavby, byl předsedou [podezřelý výraz] [tituly před jménem] [jméno FO], následně do 17.2.1989 [jméno FO] a poté do 8.1.1993 [tituly před jménem] [jméno FO]. Z výpovědi [jméno FO] vyplývá, že [tituly před jménem] [jméno FO] zemřel, soud za této situace jako svědky vyslechl [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO], žádnému z nich není o výstavbě plotu nic známo. [jméno FO] si pouze pamatuje, že plochu dnešního pozemku parc.č. [hodnota] [podezřelý výraz] nijak nevyužívalo, nestaralo se o ní, pamatuje si, že tuto plochu si sekl pan [jméno FO], a to od dnes se zde nacházejícího se plotu až do vzdálenosti 6 až 8 metrů od dnes stojící administrativní budovy, za jeho působení [podezřelý výraz] plochu od budovy k plotu a ani za plotem nijak nepoužívalo. [tituly před jménem] [jméno FO] v [podezřelý výraz] v různých funkcích pracoval od roku 1975 do roku 2013, v rámci výstavby administrativní budovy se na ničem nepodílel, tehdy mělo [podezřelý výraz] sídlo v jiné lokalitě v [adresa], nepochází z [adresa], do zaměstnání dojížděl, lokalita výstavby administrativní budovy mu známa nebyla, nevzpomíná si, že by někdy [podezřelý výraz] jednalo s nějakým [jméno FO] ohledně pozemku vedle budovy, pokud se stal předsedou, tak ani on nikdy taková jednání nevedl, žádného [jméno FO] osobně nezná. Travnatou plochu mezi administrativní budovou a plotem mezi pozemky parc.č. [hodnota] a parc.č. [hodnota] [podezřelý výraz] 2x či 3x za rok poseklo až k plotu, za plot nijak při sečení nešlo, [podezřelý výraz] si myslelo, že za plotem se jedná o majetek pana [jméno FO], kdy byl přímo plot postaven neví, ale když začal docházet po kolaudaci do administrativní budovy, tak již plot stál.

12. Soud ve věci vyslechl současného předsedu [adresa] [jméno FO], z jeho výpovědi vyplývá, že ve funkci předsedy působí od roku 2013, v [podezřelý výraz] však pracuje již od roku 1996, pozemek mezi budovou [podezřelý výraz] a plotem žalobce [podezřelý výraz] v rámci údržby seklo, nijak se nestaralo o plochu za plotem k žalobci, koho je plot neví, ale z doslechu ví, že v době, kdy se měla administrativní budova [podezřelý výraz] stavět za předsednictví [jméno FO], mělo dojít k nějaké dohodě mezi [podezřelý výraz] a [jméno FO], neví, zda žalobcem či jeho otcem, že si plot může postavit v těch místech kde se nachází a že se pak vše dá nějak administrativně do pořádku, je to prostě pouze jakási domněnka, o všem ví pouze z doslechu, vychází však ohledně této dohody i z rozhodnutí o umístění stavby z 1.3.1983, stavebního povolení z 24.5.1983 a zápisu z jednání s panem [jméno FO] z 20.5.1983, z nichž nějaká tato dohoda vyplývá. On osobně neví, kdo plot stavěl, otázku užívání pozemku parc.č. [hodnota] za plotem [podezřelý výraz] nijak neřešilo, vědělo, že tento pozemek má od státu v nájmu, že se nachází za tímto plotem, [podezřelý výraz] si vždy myslelo, že tento pozemek jednou od státu získá a pak jej vymění s žalobcem za pozemek sloužící k příjezdu k budově, o tom však s žalobcem [podezřelý výraz] nikdy nejednalo, v roce 2014 koupilo od státu s pozemkem pod administrativní budovou sousední pozemek parc.č. [hodnota], pozemek parc.č. [hodnota] řešen nebyl, bylo jednodušší získat do vlastnictví pozemek sousedící se stavbou a byla to i otázka financí a pozemek parc.č. [hodnota] nebyl nijak řešen ani v době následné.

13. Ve vztahu k výpovědi předsedy [adresa] [jméno FO] soud zjistil listinou získanou od katastrálního úřadu, že mezi [adresa] jako kupující a [právnická osoba] 7 5 C 271/2023 [právnická osoba] jako prodávajícím byla dne 26.11.2014 uzavřena kupní smlouva ohledně pozemku parc.č. [hodnota] a parc.č.st. [hodnota] v k.ú. [adresa]. 14. [adresa] soudu s ohledem na výpověď jeho předsedy [jméno FO] poskytlo rozhodnutí o umístění stavby závodní kuchyně a ubytovny z 1.3.1983, č.j. [spisová značka], na něj navazující stavební povolení z 24.5.1983, č.j. [spisová značka] a zápis z 20.5.1983, stejný zápis soudu následně zaslal [právnická osoba]. Z uvedeného rozhodnutí o umístění stavby závodní kuchyně a ubytovny [adresa] vyplývá, že po skončení stavby, nejpozději do jednoho roku, má [podezřelý výraz] zajistit konečnou úpravu ve vlastnictví pozemků s tím, že za parcelu [hodnota], kterou převezme, dá obč. [jméno FO] náhradou p.p. ve stejné výměře, a to část p.p. [hodnota] a [hodnota], a to v přilehlé části p.p. [hodnota], [hodnota] a [hodnota]. Ze zápisu z 20.5.1983 vyplývá, že tento byl sepsán na stavbě závodní kuchyně a ubytovny v [adresa] za přítomnosti zástupců [adresa] a [jméno FO] jako souseda, zápis obsahuje sepsání připomínek [jméno FO], který uvedl, že k vlastní stavbě nemá připomínek, požaduje, aby terén jeho zahrady v případě, že terén pozemku [podezřelý výraz] bude výše, než jeho zahrada, byl upraven svahem v úhlu 45 stupňů na pozemku [podezřelý výraz], požaduje, aby po skončení stavby byl jeho pozemek po jeho hranici [podezřelý výraz] oplocen. Dále je v tomto zápisu zaneseno, že s tímto [podezřelý výraz] nesouhlasí. V rámci dalších připomínek [jméno FO] je zaneseno, že dodavatel stavby užívá větší pozemek, než je určeno, čímž [jméno FO] vznikla škola na oplocení, které musel demolovat, tuto škodu zavinil dodavatel stavby, náhrada škody je v tomto případě věcí mezi dodavatelem stavby a vlastníkem pozemku, není předmětem tohoto řízení a [jméno FO] souhlasí s tím, aby užívaný pozemek byl dodavatelem užíván podle stavu k dnešnímu dni až do skončení stavby.

15. Na základě takto provedeného dokazování soud dospěl k následujícím závěrům. Soud má za prokázané, že žalobce v souvislosti s nabytím vlastnického práva k domu čp. [hodnota] a pozemkům, zapsaným na LV č. [hodnota] v k.ú. [adresa] od jeho rodičů v roce 1988 začal s převedenými pozemky užívat i plochu přilehlého pozemku parc.č [hodnota], když tato plocha byla již v roce 1988 k pozemkům ostatním připlocena plotem nacházejícím se mezi pozemky parc.č [hodnota] a parc.č [hodnota]. Tato skutečnost vyplývá z jeho výpovědi, která je potvrzována dalšími provedenými důkazy. Náčrtem z místního šetření z 30.10.1986 ohledně nového mapování, který byl zaveden do katastru nemovitostí položkou výkazu změn č. [hodnota], je potvrzováno, že minimálně k datu 30.10.1986 se mezi uvedenými dvěma pozemky plot nacházel, výpověďmi svědků [jméno FO], [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] je tato skutečnost též potvrzována, s tím, že po celou tuto dobu se plot nachází na stejném místě, svědek [jméno FO] se v tomto směru stejně vyjadřuje k období od roku 2014, svědkyně [jméno FO] k období posledních 30 let. Současně má soud za prokázané, že pozemek parc.č [hodnota] vznikl dle shora uvedené položky výkazu změn na základě nového mapování z 30.10.1986 oddělením z pozemku parc.č [hodnota], který byl od roku 1978 na základě kupních smluv ve vlastnictví státu, který v roce 1980 převedl společně s dalšími pozemek do trvalého užívání [adresa], které má pozemník ve smluvně sjednaném užívání, nyní formou nájmu, do současné doby. Že pozemek parc.č [hodnota] uvedené [podezřelý výraz] minimálně od 30.10.1986 fakticky neužívalo, je prokazováno shora uvedeným náčrtem ohledně nového mapování, protože k uvedenému datu se na místě již nacházel plot, oddělující pozemky parc. č. [hodnota] a parc.č [hodnota], vzniklé oddělením z pozemku parc.č [hodnota], když právě průběh plotu byl v rámci nového mapování vzat jako průběh hranice mezi pozemky, výpovědí žalobce a výpověďmi svědků [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], občanů [adresa], kteří se vyjadřují shodně v tom směru, že v jimi uváděných obdobích se s plotem nijak „nehýbalo“, plochu za ním vždy užíval žalobce, což je ostatně potvrzováno i dalšímu svědky [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO], dřívějšímu předsedy nynějšího [adresa], kteří shodně uvádí, že [podezřelý výraz] nikdy neužívalo plochu za plotem, svědek [jméno FO] dokonce uvádí, že v doně jeho funkce v letech 1989 až 1990 plochu mezi novou administrativní budovou a plotem [podezřelý výraz] nijak neužívalo, svědek [tituly před jménem] [jméno FO] hovoří pouze o jejím dvojím či trojím ročním sečení, s tím, že toto probíhalo pouze k plotu, přímo 8 5 C 271/2023 uvádí, že [podezřelý výraz] mělo za to, že za plotem pozemek patří žalobci. Stejný rozsah v době následné do současné doby ohledně takovéhoto užívání plochy mezi budovou a plotem popisuje i současný předseda [podezřelý výraz] [jméno FO]. Je zřejmé, že na umístění plotu měla vliv situace v této lokalitě [adresa], kde došlo k demolici několika stavení, vykoupení pozemků státem ([adresa]), jejich poskytnutí do trvalého užívání tehdejšího [adresa] a výstavba dvou na sebe navazujících rozsáhlejších budov zkolaudovaných v letech 1984 a 1987. Právě z rozhodnutí o umístění stavby závodní kuchyně a ubytovny z 1.3.1983, č.j. [spisová značka], vyplývá, že po skončení stavby, nejpozději do jednoho roku, mělo [podezřelý výraz] zajistit konečnou úpravu ve vlastnictví pozemků s tím, že za parcelu [hodnota], kterou převezme, dá občanu [jméno FO] náhradou p.p. ve stejné výměře, a to část p.p. [hodnota] a [hodnota], a to v přilehlé části p.p. [hodnota], [hodnota] a [hodnota]. Z náčrtu z 30.10.1986 (nové mapování) pak je dle názoru soudu zřejmé, že právě na základě shora uvedeného byl stanoven průběh plotu, když část pozemku parc.č. [hodnota] ve vlastnictví otce žalobce byla oddělena pro účely zřízení příjezdové komunikace, naopak byla z pozemku parc.č [hodnota] oddělena plocha parc.č [hodnota], kdy hranice mezi tímto pozemkem a pozemkem parc.č [hodnota] byla stanovena dle evidentně z tohoto důvodu vybudovaného plotu, když zápis z 20.5.1983 konstatuje požadavek otce žalobce, aby [podezřelý výraz] vybudovalo plot po hranici mezi jeho pozemkem a pozemkem [podezřelý výraz], když tento zápis evidentně navazoval na podmínky uvedené v rozhodnutí o umístění stavby z 1.3.1983. Nepochybně tedy k 30.10.1986 byl plot vybudován, s největší pravděpodobností tehdejším [adresa], případně dodavatelem stavby administrativní budovy či budovy kuchyně a ubytovny, minimálně ve vztahu k tehdejším vlastníkům a uživatelům ploch stanovil dle uvedeného rozhodnutí o umístění stavby oprávnění otce žalobce užívat nynější plochu parc.č [hodnota], oprávnění [adresa] užívat plochu parc.č [hodnota], na němž byla vybudována příjezdová komunikace, nepochybně v době následné takovéto užívání probíhalo a probíhá, žalobce v roce 1988 tento stav převzal již s domněním, že plot vymezuje hranicí plochu pozemků, která do vlastnictví nabyl, do doby kdy začal takto pozemek žalobce užívat nedošlo ve smyslu rozhodnutí o umístění stavby k vzájemnému převodu pozemků. To, že o tomto není nic známo dřívějším předsedům [adresa], soud přisuzuje tomu, že v uvedené době se pravděpodobně v tomto směru angažovaly jiné tehdejší subjekty, tedy [podezřelý výraz] apod. z pozice vlastníka, i současný předseda [adresa] vychází pouze z uvedených listin, když do současné doby nikdo s žalobcem nějaká jednání nezahájil.

16. Dle názoru soudu je tedy zřejmé, že žalobce se ujmul užívání plochy pozemku parc.č. [hodnota] společně s pozemky, které na něho byly převedeny jeho rodiči v roce 1988, na základě smlouvy registrované pod sp. zn. [spisová značka] dnem 26.5.1988, když měl za to, že plocha uvedeno pozemku je součástí pozemků na něho převedených, které co do hranice v terinu byla od pozemku sousedního parc. č. [hodnota] odděleny plotem. Ujal se tedy této držby této plochy pozemku za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále pouze obč. zák.), platného do 31.12.2013, který vydržení vlastnického práva upravoval v § 134, dle něhož (§134 odst. 1) oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li jí nepřetržitě v držbě po dobu deseti let, jde -li o nemovitost a dle něhož (§134 odst. 3) do doby se započte i doba, po kterou měl věc v oprávněné držbě právní předchůdce. Pokud se jedná o pojem opravné držby, je nutno vyjít z ust. § 130 odst. 1, dle něhož je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, je držitelem oprávněným. V pochybnostech se má za to, že držba je oprávněná. S ohledem na provedené dokazování je užívání plochy pozemku parc.č [hodnota] žalobcem nutno nejprve posoudit dle uvedeného obč. zák., tedy posoudit, zda již za jeho platnosti nedošlo k vydržení. Podle názoru soudu charakter užívání plochy pozemku parc.č. [hodnota] žalobcem od roku 1988 je oprávněnou držbou dle § 130 odst. 1 obč. zák., protože žalobce nad touto plochou vykonával nepřetržitě od roku 1988 faktické panství, tedy jediný on tuto plochu užíval, v užívání nebyl po celou dobu nikým rušen, s ohledem na skutečnost, že se jedná relativně ve vztahu k ostatním jeho pozemků o malý „úzký“ pruh, který je začleněn do ostatních pozemků žalobce a 9 5 C 271/2023 je od pozemku parc.č [hodnota], jako pozemku jiného vlastníka, po celou dobu ohraničen plotem, měl žalobce oprávněně od roku 1988, kdy na něho smlouvou bylo vlastnické právo k okolním pozemkům rodiči převedeno, za to, že mu i tato plocha patří, a byl tedy v tomto směru v dobé víře, že mu pozemek patří.Za situace, kdy v doně převodu v roce 1988 na poloze nemovitostí jeho rodiče fakticky bydleli, žalobce fakticky bydlel v [adresa] a nikdy předtím fakticky v [adresa] nebydlel, pouze je rekreačně užíval, neměl žádného důvodu předpokládat, že by se v rámci uceleného komplexu pozemků, ohraničeného ze strany k pozemku parc.č [hodnota] plotem, měla v rámci této plochy pozemků nějaká část nacházet ve vlastnictví jiné osoby. Za této situace dle názoru soudu žalobci ve smyslu § 134 odst. 1 obč. zák. začala nejpozději dnem 26.5.1988, kdy došlo k registraci smlouvy o převodu nemovitostí na žalobce, běžet žalobci desetileté lhůta pro vydržení vlastnického práva. Obč. zák. ve znění účinném do 31.12.1991 neumožňoval dle jeho ustanovení § 135a odst. 3 nabýt vlastnické právo k majetku státu, toto omezení bylo zrušeno novelou provedenou zákonem č. 509/1991 Sb. a od 1.1.1992 již bylo možno nabýt vydržením vlastnické právo i k majetku státu. Uvedené omezení platné do 31.12.1991 však nemá žádný vliv na běh vydržecí doby v tom směru, že i po toto dobu bylo možno oprávněnou držbu vykonávat. Soud má za to, že do běhu vydržecí doby není možno žalobci započítat dobu užívání plochy jeho právním předchůdcem, tedy jeho rodiči, protože otci žalobce nepochybně muselo být známo, že plot nekopíruje vlastnickou hranici s ohledem na shora uvedená jednání mezi ním a [adresa] a dalšími tehdejšímu subjekty ohledně vzájemného užívání plochy rodičů žalobce [podezřelý výraz] a naopak. Za této situace došlo k ukončení běhu desetileté vydržecí doby ze strany žalobce k 26.5.1998 a soud konstatuje, že k tomuto datu došlo na straně žalobce ke vzniku vlastnického práva k pozemku parc.č [hodnota]. Dle názoru soudu je nutno v rámci běhu držby posoudit otázku vzniku vlastnického práva vydržením dle právní úpravy, na základě níž došlo ke vzniku vlastnického práva, touto právní úpravou je tedy obč. zák. a nebylo nutno se tak zaobírat vydržením či mimořádným vydržením dle zákona od 1.1.2014 navazujícího, tedy zákona č. 89/2012 Sb. Soud tedy žalobě vyhověl.

17. Žalobce má jako úspěšný účastník podle § 142 odst.1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení. Jedná se o odměnu za 9 úkonů právní služby učiněných v roce 2024 (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba, písemná vyjádření z 28.3.2024, 27.5.2024, účast na 3 jednáních soudu, z nichž jedno jednání 26.9.2024 přesáhlo dobu dvou hodin a u tohoto jednání se jedná o dva úkony) po 3 100 Kč podle § 9 odst. 4 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále pouze advokátní tarif), ve znění účinném do 31.12.2024, o odměnu za jeden úkon právní služby (písemné sdělení z 15.11.2024 ohledně stavu mimosoudního jednání) ve výši poloviny odměny 1 550 Kč dle uvedeného ustanovení a § 11 odst. 3 advokátního tarifu, o odměnu za jeden úkon právní služby učiněné v roce 2025 (jednání soudu) ve výši 5 620 Kč dle § 9 odst. 4 písm. a) advokátního tarifu ve znění účinném od 1.1.2025, o odměnu za dva úkon právní služby (písemná sdělení ohledně mimosoudního jednání s procesními návrhy ze dne 28.3.2025 a 28.7.2025) ve výši poloviny, tedy 2 x 2 810 Kč dle uvedeného ustanovení a § 11 odst. 3 advokátního tarifu. Dále se jedná o celkem 10 paušálů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve znění účinném do 31.12.2024, 3 paušály po 450 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve znění účinném od 1.1.2025, náhradu za promeškaný čas v souvislosti s jízdami zástupkyně žalobce k jednáním soudu v roce 2024 při sazbě 100 Kč/půlhodina dle § 14 odst. 3 advokátního tarifu, ve znění účinném do 31.12.2024 a v roce 2025 při sazbě 150 Kč/půlhodina dle § 14 odst. 3 advokátního tarifu, ve znění účinném od 1.1.2025, tedy při 7 půlhodinách k jednání 16.5.2024, 7 půlhodinách k jednání 26.9.2024, 8 půlhodinách k jednání v [adresa] 16.10.2024 a 7 půlhodinách k jednání 6.10.2025 se jedná celkem o 3 250 Kč. Do nákladů náleží i náhrada jízdného k jednáním soudu z [adresa], resp. [adresa] a zpět automobilem o průměrné spotřebě 5,4 motorové nafty/100 km, při ujetí celkem 218 km k jednání 16.5.2024 se dle vyhlášky č. 398/2023 Sb. jedná o náhradu 10 5 C 271/2023 1 676,40 Kč (paušální náhrada 1 220,80 Kč při sazbě 5,60 Kč/km, náhrada spotřebovaných pohonných hmot 455,60 Kč při ceně motorové nafty 38,70 Kč/l), při ujetí 218 km k jednání 26.9.2024 se jedná o stejnou částku 1 676,40 Kč, při ujetí 224 km k jednání 16.10.2024 v [adresa] se dle téže vyhlášky jedná o náhradu 1 722,50 (1 254,20 Kč + 468,10 Kč), při ujetí celkem 218 km k jednání 6.10.2025 se dle vyhlášky č. 475/2024 Sb. jedná o náhradu 1 672,90 Kč (paušální náhrada 1 264,40 Kč při sazbě 5,80 Kč/km, náhrada spotřebovaných pohonných hmot 408,50 Kč při ceně motorové nafty 34,70 Kč/l). Dále do nákladů řízení náleží ze součtu shora uvedených položek ve výši 55 038,20 Kč i 21% DPH, která činí 11 558 Kč a soudní poplatek z žaloby 5 000 Kč. Celkem se jedná o náklady řízení 71 596,20 Kč a soud uložil žalovanému povinnost tyto náklady řízení žalobci zaplatit, a to ve smyslu § 149 odst.1 o.s.ř. k rukám jejího právního zástupce. Pokud žalobce požadoval určit odměnu z ceny pozemku, soud takto nepostupoval, protože znalecký posudek, který si v rámci mimosoudního jednání nechalo vypracovat [adresa], byl ohledně stanovení ceny mezi účastníky sporný.

18. S ohledem na výsledek řízení soud podle § 148 odst. 1 o.s.ř. uložil žalovanému povinnost zaplatit státu na účet Okresního soudu v Pelhřimově náklady řízení ve výši 371,50 Kč, které státu vznikly vyplacení svědečného.

Poučení