5 C 274/2020 - 578

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl soudkyní JUDr. Monikou Spáčilovou ve věci žalobkyní: a) [Jméno žalobkyně A], narozená [Datum narození žalobkyně A] bytem [Adresa žalobkyně A] b) [Jméno žalobkyně B], narozená [Datum narození žalobkyně B] bytem [Adresa žalobkyně B] obě zastoupeny advokátem [Anonymizováno]. [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalovaným: 1. [Jméno žalované]., IČO [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované] zastoupená advokátem [Anonymizováno] sídlem [Anonymizováno] [Anonymizováno] 2. [Jméno advokáta B]., IČO [IČO advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] 3. [Jméno advokáta C]., IČO [IČO advokáta C] sídlem [Adresa advokáta C] zastoupená advokátem [Jméno advokáta D] sídlem [Adresa advokáta D] o určení neplatnosti veřejné nedobrovolné dražby takto:

Výrok

I. Žaloba na určení neplatnosti veřejné nedobrovolné dražby provedené dražebníkem [právnická osoba]., IČ [IČO žalované], se sídlem [Adresa žalované], jež proběhla dne [datum] a jejímž předmětem byl prodej [Anonymizováno] p.č. [hodnota] o výměře [Anonymizováno] m zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] p.č. [hodnota] o výměře [Anonymizováno] m, ostatní plocha, [Anonymizováno] p.č. [hodnota] o výměře [Anonymizováno] m, [Anonymizováno], zemědělský [Anonymizováno] p.č. [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m, [Anonymizováno], [Anonymizováno], vše zapsáno na LV č. [hodnota], katastrální území [Anonymizováno], [adresa], u [právnická osoba] pro [Anonymizováno], katastrální pracoviště [adresa], se zamítá.

II. Žalobkyně jsou povinny nahradit prvé žalované náklady řízení ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám [tituly před jménem] [jméno FO], advokáta se sídlem [adresa].

III. Žalobkyně jsou povinny nahradit druhé žalované náklady řízení ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalobkyně jsou povinny nahradit třetí žalované náklady řízení ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám [Jméno advokáta D], advokáta se sídlem [adresa].

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhaly [Anonymizováno] provedené prvou žalovanou jako dražebníkem dne [datum] s tím, že žalobkyně jsou podílovými spoluvlastníky každá jednou ideální polovinou spoluvlastnického podílu [Anonymizováno], a to pozemku p. č. [hodnota], jehož součástí je [Anonymizováno], pozemku p. č. [hodnota], pozemku p. č. [hodnota] a pozemku p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] vše zapsáno na LV číslo [hodnota], [Anonymizováno]. Třetí žalovaná poskytla prvé a druhé žalobkyni na základě smlouvy o [Anonymizováno] ze dne [datum] [Anonymizováno] ve výši [částka] a žalované se zavázaly uhradit celkovou částku [částka]. Z tohoto úvěru byla použita částka [částka] (to je 74 % poskytnutého [Anonymizováno]) použita na úhradu dluhu prvé žalobkyně vůči společnosti [právnická osoba]., částka [částka] byla použita na úhradu exekuce vedené vůči prvé žalobkyni exekutorem [tituly před jménem] [jméno FO], částka [částka] byla použita na úhradu exekucí vedených vůči druhé žalobkyni, částka [částka] měla být použita na úhradu případných dalších exekucí vedených vůči žalobkyním, částka [částka] byla použita jednostranným zápočtem provedeným třetí žalovanou úhradu poplatků souvisejících s poskytováním úvěru a pouze částka [částka] byla skutečně vyplacena žalobkyním. Jelikož částka přesahující 80 % poskytnutého [Anonymizováno] sloužila k úhradě závazků obou žalobkyň vyplývajících ze [Anonymizováno] smluv, je třeba na [Anonymizováno] ze dne [datum] nahlížet jako na smlouvu uzavřenou se spotřebitelem. Součástí [Anonymizováno] o [Anonymizováno] uzavřené s třetí žalovanou byla i dohoda o přímé vykonatelnosti. Třetí žalovaná dále poskytla žalobkyním na základě [Anonymizováno] o [Anonymizováno] ze dne [datum] [Anonymizováno] ve výši [částka], kterou se žalobkyně zavázaly uhradit ve splátkách v celkové výši [částka], při čemž z poskytnutého [Anonymizováno] byla částka [částka] (to je 85 % poskytnutého [Anonymizováno]) použita na úhradu dluhu prvé žalobkyně vůči společnosti [právnická osoba]., částka [částka] byla použita jednostranným zápočtem provedeným třetí žalovanou na úhradu poplatků souvisejících s poskytnutím úvěru a pouze částka [Anonymizováno], [částka] byla skutečně žalobkyním vyplacena. Vzhledem ke skutečnosti, že více, jak 85 % poskytnutého [Anonymizováno] sloužilo k úhradě závazků žalobkyň vyplývající ze [Anonymizováno] smluv, je třeba na [Anonymizováno] ze dne [datum] nahlížet jako na smlouvu uzavřenou se spotřebitelem, když v úvěrové smlouvě byla současně uzavřena dohoda o přímé vykonatelnosti. Dále třetí žalovaná poskytla prvé a druhé žalobkyni na základě [Anonymizováno] ze dne [datum] úvěr ve výši [částka], kterou se žalobkyně zavázaly uhradit ve splátkách v celkové výši [částka]. Z úvěru ve výši [částka] byla částka [částka] (to je 90 % poskytnutého úvěru) použita na úhradu exekuce vedené vůči prvé žalobkyni soudním exekutorem [tituly před jménem] [jméno FO] a částka [částka] byla použita jednostranným zápočtem provedeným třetí žalovanou na úhradu poplatků souvisejících s poskytnutím úvěru. Jelikož z poskytnutého úvěru byla částka představující 90 % poskytnutého [Anonymizováno] použita k úhradě závazků žalobkyň vyplývajících ze [Anonymizováno], je [Anonymizováno] ze dne [datum] na smlouvou uzavřenou se spotřebitelem, když součástí dohody byla sjednána i přímá vykonatelnost. Všechny uvedené pohledávky vůči třetí žalované jsou na základě zástavní smlouvy ze dne [datum] a ze dne [datum] zajištěny zástavním právem na nemovitostech, které byly předmětem dražby dne [datum]. Dne [datum] vydala prvá žalovaná jako dražebník [Anonymizováno] vyhlášku, a to na základě návrhu třetí žalované, kdy předmětem dražby bylo vydražení předmětných nemovitostí formou nedobrovolné dražby pro uspokojení pohledávky třetí žalované ve výši [částka]. Dne [datum] se konala elektronická nedobrovolná dražba, která byla provedena prvou žalovanou jako dražebníkem na základě, které byl učiněn příklep ve prospěch druhé žalované jako vydražitele. Žalobkyně jsou názoru, že dražba nebyla provedena platně, neboť jednak žalobkyním nebylo o nařízení dražby ničeho známo, když ze strany dražebníka nebylo žalobkyním zasláno oznámení o zahájení dražebního jednání. Prvá žalobkyně se o nařízené dražbě dozvěděla zcela náhodou; o nařízené dražbě měl být rovněž informován pan [jméno FO], který společně se žalobkyněmi uzavřel úvěrovou smlouvu ze dne [datum], ten ovšem oznámení o dražbě rovněž neobdržel. Žalobkyně dne [datum] podaly u [Anonymizováno] soudu v [adresa] žalobu na [Anonymizováno], řízení bylo vedeno pod sp. zn. [Anonymizováno], avšak prvá žalovaná jako dražebník od nařízené dražby neupustila. Dalším důvodem neplatnosti je pak skutečnost, že dražební vyhláška ze dne [datum] neobsahovala žádné bližší údaje či specifikaci důvodu, pro který bylo navrhováno provedení dražby, jak ukládá ustanovení § 40 odst. 1 zákona č. 26/2000 Sb.. Předpokladem pro provedení nedobrovolné dražby je skutečnost, že existuje vykonatelná pohledávka navrhovatele dražby vůči dlužníkovi, zajištěná zástavním právem k předmětu dražby, a to ve výši, která je uvedena v [Anonymizováno] [Anonymizováno]. V dražební vyhlášce však není žádná zmínka o skutečnosti, že by navrhovatel dražby měl jakoukoliv vykonatelnou pohledávku zajištěnou zástavním právem předmětu dražby. Dalším důvodem neplatnosti dražby je pak skutečnost, že nebyla provedena prohlídka nemovitostí v souladu s ustanovení § 15 odst. 1 zákona č. 26/2000 Sb., přestože prvá žalovaná stanovila v rámci dražební vyhlášky termíny prohlídky nemovitostí, v tyto dny se však k prohlídce nikdo nedostavil, přičemž žalobkyně nebyly o prohlídkách nemovitosti informovány, když ani nevěděli, že je na jejich majetek nařízena [Anonymizováno]. Dalším důvodem neplatnosti dražby je skutečnost, že nedošlo ke zveřejnění dražební vyhlášky způsobem v místě obvyklým v souladu se ustanovení § 43 zákona č. 26/2000 Sb., neboť vyhláška nebyla doručena také místně příslušnému obecnímu úřadu a současně dražební vyhláška nebyla před zahájením dražby vyvěšena ani na nemovitostech, které měly být předmětem dražby. Ale došlo k porušení ustanovení § 43 odst. 1 písm. d) zákona č. 26/2000 Sb., neboť v dražební vyhlášce nebyly uvedeny práva a závazky na předmětu dražby váznoucí a s ním spojených, které podstatným způsobem ovlivňují hodnotu předmětu [Anonymizováno], neboť v dražební vyhláška zcela postrádala informace o zákazech zcizení a zatížení nemovitostí, které vázly na nemovitostech. [Anonymizováno], které byly předmětem nedobrovolné dražby, byly ke dni vydání dražební vyhlášky zatíženy celou řadu exekučních příkazů, včetně exekučního příkazu k prodeji nemovitosti, a tudíž provedení veřejné dražby bylo zakázáno v souladu se ustanovení § 5 odst. 1 a § 46 odst. 1 písm. g) zákona č. 26/2000 Sb.. Vzhledem ke skutečnosti, že úvěry poskytnuté třetí žalovanou žalobkyním nebyly poskytovány za účelem podnikání, ale jednalo se o úvěry spotřebitelské, když více, jak 80 % z poskytnuté částky jednotlivých úvěrů bylo použito za jiným účelem, než za účelem podnikání, a to za účelem splacení závazku, které měly žalobkyně vůči svým věřitelům, jednalo se na základě smluv uzavřených dne [datum], dne [datum] a dne [datum] o [Anonymizováno] a jelikož v daném případě nebyla dodržena zvýšená ochrana žalobkyň jako slabší strany, jsou tyto smlouvy absolutně neplatné, neboť toto právních jednání se zjevně příčí dobrým mravům a současně odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek, neboť tímto právním jednáním se evidentně obcházen zákon číslo 257/2016 Sb.

2. Prvá žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s tím, že ke zpeněžení zástavy v rámci nedobrovolné dražby došlo důvodně, neboť ke dni konání dražby nebyly zcela uspokojeny pohledávky 3. žalované, která byla navrhovatelem dražby. Dražba se konala na základě vykonatelných exekučních titulů svědčících navrhovateli dražby, tj. 3. žalované, a to notářských zápisů sepsaných mezi žalobkyněmi jako osobami povinnými a 3. žalovanou jako oprávněnou. Přestože žalobkyně byly soudem vyzvány k doplnění tvrzení, že v příčinné souvislosti s dražbou došlo k podstatnému zásahu do práv žalobkyň, tak této výzvě nevyhověly a újmu, která měla vzniknout provedením napadené dražby neprokázaly.. Žádný reálně existující důvod neplatnosti dražby ve smyslu ust. § 48 ZoVD prokázán nebyl.

3. Druhá žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s tím, že v řízení nebylo prokázáno, že by předmětné dražby bránily zákonné překážky, když dražba proběhla v souladu se zákonem a nebyl naplněn žádný z důvodů pro vyslovení neplatnosti dražby a tak druhá žalovaná řádně nabyla vlastnické právo k draženým nemovitostem.

4. Třetí žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s tím, že a) mezi žalobkyněmi coby podnikatelkami na straně jedné a 3. žalovanou jako podnikatelem na straně druhé, byly v souvislosti s jejich podnikáním sjednány celkem [hodnota] [Anonymizováno], b) žalobkyně na základě těchto smluv načerpaly 3 podnikatelské úvěry, c) prostřednictvím těchto úvěrů byly hrazeny závazky žalobkyň z jejich podnikání, zejména závazky vůči obchodní společnosti [právnická osoba]. ([Anonymizováno]) a zbývající závazky vůči [jméno FO] vymáhané v exekuci ([Anonymizováno]); d) závazky žalobkyň z těchto smluv vyplývající žalobkyně uznaly a svolily k jejich přímé vykonatelnosti připojením podpisu na příslušné [Anonymizováno] zápisy, e) závazky žalobkyň z těchto [Anonymizováno] vyplývající byly zajištěny zástavními právy k nemovitostem ve vlastnictví Žalobkyň, f) žalobkyně se ocitly v prodlení s úhradou splátek, v důsledku čehož došlo v souladu se smlouvami a notářskými zápisy k zesplatnění těchto úvěrů a ke vzniku nároků 3 žalované (vedle nároku na vrácení jistiny a zaplacení smluvního úroku) na úhradu smluvních pokut a úroků z prodlení, g) žalobkyně dluh ani na výzvu dobrovolně neuhradily, h) 3. žalované z uvedených důvodů nezbylo než započít s výkonem zástavního práva, a to transparentním způsobem formou veřejné dražby dle zákona o veřejných dražbách, i) 3. žalovaná zahájila výkon zástavního práva pro existující pohledávku, j) provedením dražby nebylo podstatným způsobem zasaženo do práv žalobkyň .

5. Vzhledem ke skutečnosti, že v řízení již bylo zdejším soudem dříve rozhodováno a následně rozhodováno také odvolacím soudem, bude pro přehlednost zachována systematika odůvodnění uvedená v rozhodnutí [Anonymizováno] soudu č.j. [Anonymizováno] ze dne [datum]. určovací žaloba 6. Jak již bylo shora citovaným usnesením odvolacího soudu konstatováno, v daném případě se nejedná o žalobu na určení, zda právní vztah nebo právo je či není, ve smyslu § 80 písm. c) o. s. ř., neboť podání předmětné žaloby se opírá o ust. § 48 odst. 3, 4, 5 ZoVD. Žaloba je tak projednatelná, aniž by žalobkyně musely tvrdit a prokazovat naléhavý právní zájem na požadovaném určení. Uvedené vyplývá z toho, že v případě vyslovení neplatnosti dražby, nenabývá vydražitel vlastnické právo k předmětu dražby, neboť § 1109 o. z. sanuje pouze vady předchozího nabytí, nikoliv vady dražby jako takové. K uvedenému lze odkázat například na usnesení [datum], v němž se stanoví, že „Zaplatil-li vydražitel cenu dosaženou vydražením ve stanovené lhůtě, nepřechází na něj vlastnictví nebo jiné právo k předmětu nedobrovolné dražby, jde-li o neplatnou dražbu. Veřejná nedobrovolná dražba je neplatná, jen jestliže její neplatnost vyslovil soud; neplatnost této dražby přitom soud nemůže posuzovat v jiném řízení než v řízení podle ustanovení § 48 zákona o veřejných dražbách, a to ani jako otázku předběžnou.“ Vzhledem ke skutečnosti, že odvolacím soudem nebylo zdejšímu soudu uloženo ničeho k doplnění skutkových zjištění a právnímu hodnocení otázky určovací žaloby, soud toto ponechává bez dalšího. včasnost uplatnění žaloby 7. Dále bylo shora citovaným usnesením odvolacího soudu konstatováno, že tříměsíční lhůta pro podání žaloby na určení neplatnosti dražby byla ve smyslu § 48 odst. 3 věta třetí, 4 věta třetí ZoVD zachována, neboť dražba se konala dne [datum] a žalobní návrh byl doručen soudu I. stupně dne [datum]. věcná legitimace 8. Odvolací soud zabýval otázkou aktivní a pasivní věcné legitimace. Věcná legitimace je upravena v § 48 odst. 3, 4 a 5 ZoVD s tím, že řízení se musí vždy účastnit navrhovatel dražby, vlastník nebo nositel jiného práva k předmětu dražby, dražebník a vydražitel. U navrhovatele však musí přistoupit další zákonem stanovená podmínka, a to že se musí jednat o osobu, do jejíchž práv bylo provedením dražby podstatným způsobem zasaženo. I v případě, že žalobkyně jsou v daném případě dlužnice, tedy osoby, na něž odkazuje uvedené ustanovení, musí tvrdit a prokázat, že do jejich práv bylo podstatným způsobem zasaženo. K tomu lze odkázat na rozhodnutí [Anonymizováno] soudu ze dne [datum], sp. zn. [Anonymizováno], které je aplikovatelné i na souzenou věc, byť je něm vysvětlen „opravdový zájem na určení neplatnosti dražby“ ve vztahu k vydražiteli.

9. K otázce aktivní legitimace žalobkyň bylo zdejšímu soudu uloženo doplnění skutkových tvrzení a označení důkazů žalobkyněmi, a to ke skutečnosti, že v příčinné souvislosti s dražbou došlo k zasažení do jejich práv, a to způsobem podstatným.

10. Na základě [Anonymizováno] soudu učiněné v [Anonymizováno] č.j. [Anonymizováno] ze dne [datum] doplnily žalobkyně tvrzení mj. tak, že došlo k zásahu do práv žalobkyň provedenou dražbou, neboť úvěrové smlouvy jsou absolutně neplatné, a jak potvrdila 3. žalovaná, tak žalobkyně před provedením dražby uhradily částku [částka], tj. částku vyšší než byla na základě neplatných smluv 3. žalovanou žalobkyním poskytnuta. Dražba byla provedena neplatně, a to jak z důvodu neplatnosti úvěrových smluv, a tím i hmotněprávních úkonů v notářských zápisech, tak z důvodu neexistence dluhu zajištěného zástavním právem. Dále bezprostředně před konáním dražby, bylo proti vůli žalobkyň 3. žalovanou provedeno uhrazení exekučně vymáhaných pohledávek, čímž byla vědomě, úmyslně a proti vůli žalobkyň odstraněna zákonná překážka, která bránila provedené nedobrovolné veřejné dražby. Soud je tak názoru, že žalobkyně svým podáním na čl. 364 nedostály výzvě soudu, když netvrdily konkrétní skutečnosti odůvodňující, že v příčinné souvislosti s provedenou dražbou došlo k zásahu do práv žalobkyň, a ještě k tomu podstatným způsobem. Žalobkyně pouze zopakovaly důvody neplatnosti úvěrových smluv, skutečnosti předcházející provedení dražby, avšak nikoliv skutečnosti, k jejichž doplnění byly vyzvány. důvody neplatnosti dražby 11. Vzhledem ke skutečnosti, že neplatnost veřejné nedobrovolné dražby může být posouzena pouze z taxativně vymezených důvodů uvedených v § 48 odst. 3, 4 a 5 ZoVD , základě dokazování provedeného před zdejším soudem a následně také odvolacím soudem, odvolací soud ve shora citovaném usnesení dovodil k jednotlivostem, že a) dražební vyhláška Dražební vyhláška z hlediska ust. § 43 odst. 1 ZoVD obsahovala veškeré zákonem stanovené náležitosti, včetně údaje o pohledávce společnosti [právnická osoba] ve výši [částka]. S odkazem na ust. § 40 odst. 1 ZoVD, týkající se oznámení o dražbě, jež musí vedle označení dražebníka, navrhovatele dražby a předmětu dražby obsahovat i důvod, pro který je navrhováno provedení dražby bylo konstatováno, že tato podmínka byla splněna v oznámení o dražbě č. j. 67728, bod. 3, když současně dražební vyhláška v bodě 4 obsahovala údaje o právech a závazcích váznoucích na nemovitostech. Dražební vyhláška byla i ve smyslu § 43 odst. 2 ZoVD vyvěšena na úřední desce. Podání „[Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] dražby nedobrovolné na úřední desce“ adresovaná [adresa] (obvod, v němž se nachází nemovitosti) a [Anonymizováno] části [adresa] (místo konání [Anonymizováno] – sídlo dražebníka) byla oběma adresátům doručena dne [datum], tedy více než 60 dnů před zahájením dražby, právě za účelem jejich vyvěšení. b) doručení oznámení o dražbě podle § 40 odst. 1, 2 ZoVD - Podle ust. § 10 odst. 1 ZoVD se písemnosti zasílají poštou formou listovní zásilky dodávané do vlastních rukou s doručenkou; lze je předat i jiným prokazatelným způsobem do vlastních rukou osoby, které jsou určeny. Dle § 48 odst. 3 věta druhá, 4 věta druhá ZoVD důvodem vyslovení neplatnosti nedobrovolné dražby nemůže být skutečnost, že nebyla doručena dražební vyhláška dlužníkovi, zástavci, nebo zástavnímu dlužníkovi, pokud jim dražebník dražební vyhlášku ve stanovené lhůtě zaslal. [adresa] dlužníkům bylo doručováno dne [datum] do vlastních rukou oznámení o dražbě č. [hodnota], dražební vyhláška a oznámení o započetí výkonu práva zástavního věřitele, žalobkyním na adresu [adresa] [jméno FO] na adresu [adresa], bylo jim zanecháno oznámení o uložení zásilky, pro jejich nevyzvednutí byly zásilky vráceny odesilateli – dražebníkovi. Ani tuto námitku tak neshledal odvolací soud důvodnou. Dle § 573 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. V daném případě tak došlo k doručení dne [datum] ([datum] – [Anonymizováno]). c) oznámení o dražbě [Anonymizováno] o [Anonymizováno] č. j. [Anonymizováno] obsahuje zákonem stanovené náležitosti dle ust. § 40 odst. 2 ZoVD, označení dražebníka (bod 1 - [právnická osoba].), navrhovatele dražby ([právnická osoba]), předmětu [Anonymizováno] (bod 2 - [Anonymizováno]: parc. č. [hodnota], jehož součástí je [Anonymizováno] č. [hodnota], parc. č. [hodnota], parc. č. [hodnota], parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], vše katastrální území [Anonymizováno], obec [adresa]) a dále i důvod, pro který je navrhováno provedení dražby (bod 3 – označení [Anonymizováno] ze dne [datum], [datum], [datum], označení vkladů zástavních práv)[Anonymizováno] d) zahájení řízení u [Anonymizováno] soudu v [adresa] o určení nepřípustnosti prodeje zástavy vedené pod sp. zn. [Anonymizováno] Ačkoliv odvolací soud v citovaném usnesení konstatoval, že lze přisvědčit k námitkám žalobkyň, uvedeným v odvolání proti [Anonymizováno] zdejšího soudu [Anonymizováno], že podle § 46b odst. 1 ZoVD, pokud byla proti zástavnímu věřiteli a dražebníkovi podána u soudu žaloba na [Anonymizováno] nebo pokud bylo soudem vydáno předběžné opatření o nepřípustnosti prodeje zástavy, veřejná dražba se ve stanoveném termínu nekoná a je třeba vyčkat na opadnutí této překážky, avšak zdejší soud vycházel z toho, že datum konání elektronické dražby bylo stanoveno na den [datum], když ještě před jejím konáním byla podána žalobkyněmi žaloba u [Anonymizováno] soudu v [adresa] na určení nepřípustnosti prodeje předmětu zástavy, a to dne [datum], vedená pod sp. zn. [Anonymizováno]. Správně tak bylo zdejším soudem aplikováno ust. § 46b odst. 3 ZoVD, dle něhož žalobu na určení nepřípustnosti prodeje zástavy lze podat do 1 měsíce ode dne doručení oznámení o veřejné dražbě zákonem určeným osobám, nejpozději však 7 dnů přede dnem zahájení veřejné dražby. S ohledem na doručení oznámení o veřejné [Anonymizováno] dne [datum], prekluzivní lhůta pro podání včasného návrhu na určení nepřípustnost dražby uběhla dnem [datum]. K tomu odvolací soud odkázal na rozhodnutí [Anonymizováno] soudu ze dne [datum], sp. zn. [Anonymizováno], v němž se stanoví, že „Provedl-li dražebník dražbu zástavy přesto, že byla podána žaloba na nepřípustnost jejího prodeje, lze dovodit neplatnost dražby jen tehdy, byla-li žaloba podána v prekluzivní lhůtě uvedené v § 46b odst. 3 zák. č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, proti všem v zákoně uvedeným subjektům, tedy jak proti zástavnímu věřiteli, tak proti dražebníku.“ Provedení dražby tak nebránila překážka v podobě žaloby na určení nepřípustnosti dražby. e) neprovedení prohlídky předmětu dražby dle § 15 odst. 1 ZoVD Odvolací soud konstatoval správnost posouzení zdejším soudem i zákonem stanovenou podmínku, a to prohlídku nemovitostí, dle § 15 odst. 1, 2 ZoVD, když [Anonymizováno] [Anonymizováno] obsahuje údaje o konání dvou [Anonymizováno], a to dne [Anonymizováno] a [datum] vždy ve [Anonymizováno] hod. O tomto byla žalobkyně a) [Anonymizováno] a emaily ze dne [datum] a [datum] informována. Prohlídku podle odpovědi ze dne [datum] neumožnila. Podle § 15 odst. 4 ZoVD, pokud vlastník nebo osoba, která má předmět dražby v držení nebo nájmu, neumožní řádnou prohlídku předmětu dražby, bude prohlídka provedena v rámci možností. Odvolací soud dále konstatoval, že i v případě nesplnění této podmínky nelze z tohoto důvodu vyslovit [Anonymizováno] [Anonymizováno].

12. Předpokladem pro provedení veřejné dražby nedobrovolné je existence vykonatelné pohledávky zajištěné zástavním právem k předmětu dražby, pro niž je veřejná dražba nedobrovolná navržena. Bez její existence nelze dražbu provést. notářský zápis 13. Vzhledem ke skutečnosti, že podle ust. § 36 odst. 1 ZoVD dražba nedobrovolná je dražba prováděná na návrh dražebního věřitele, jehož pohledávka je přiznána vykonatelným soudním rozhodnutím nebo vykonatelným rozhodčím nálezem nebo doložena vykonatelným notářským zápisem, který obsahuje náležitosti stanovené zvláštním právním předpisem, anebo doložena jiným vykonatelným rozhodnutím, jehož soudní výkon připouští zákon, včetně platebních výměrů a výkazů nedoplatků a jedním z důvodů vyslovení neplatnosti dražby je dle § 48 odst. 3 ZoVD také nesplnění podmínek uvedených v § 36 odst. 1 ZoVD a soud se náležitostmi notářských zápisů v předchozím rozhodnutí nezabýval, činí tak nyní.

14. Podle ust. § 71 b) zák. č. 358/1992 Sb. notářského řádu (dále jen NŘ) notář sepíše na žádost [Anonymizováno] o dohodě, kterou se účastník zaváže splnit pohledávku nebo jiný nárok druhého účastníka vyplývající ze závazkového právního vztahu, v níž svolí, aby podle tohoto zápisu byl [Anonymizováno] (vedena [Anonymizováno]) a aby byl takový [Anonymizováno] [Anonymizováno] titulem, jestliže svou povinnost řádně a včas nesplní. Podle odst. 2 dohoda účastníků musí obsahovat a) označení osoby, která se zavázala ke splnění pohledávky nebo jiného nároku (osoby povinné), b) označení osoby, jejíž pohledávka nebo jiný nárok mají být splněny (osoby oprávněné), c) skutečnosti, na nichž se pohledávka nebo jiný nárok zakládá, d) předmět plnění, e) dobu plnění, f) prohlášení povinné osoby o svolení k vykonatelnosti zápisu.

15. Ohledně formálních náležitostí [Anonymizováno] ze dne [datum], sp. zn. [datum] a) byly řádně označeny osoby povinné ( [Jméno žalobkyně A], [Jméno žalobkyně B] a v [Anonymizováno] zápisu [Anonymizováno]/[adresa] [jméno FO]), b) byla označena osoba oprávněná ([Jméno advokáta C].) c) byl uveden právní důvod pohledávky ([Anonymizováno] o [Anonymizováno] ze dne [datum], ze dne [datum] a ze dne [datum]) d) byl označen předmět plnění ( pohledávka ve výši [částka] s příslušenstvím, pohledávka ve výši [částka] s příslušenstvím, pohledávka ve výši [částka] s příslušenstvím), e) byla uvedena doba plnění (ve splátkách počínaje dnem [datum], počínaje dnem [datum] a počínaje dnem [datum]) d) obsahují prohlášení povinných osob se svolením k vykonatelnosti zápisu (v části druhé všech zápisů obsažena dohoda účastníků se svolením k vykonatelnosti).

16. S ohledem na skutečnosti uvedené v odstavci 15. tak soud dospěl k závěru, že zákonné náležitosti [Anonymizováno] [Anonymizováno] byly splněny, když v této souvislosti odkazuje na již odvolacím soudem zmiňované rozhodnutí [Anonymizováno] soudu ze dne [datum], sp. zn. [Anonymizováno] je stanoveno, že notářský zápis je titulem pro soudní výkon rozhodnutí (lze aplikovat i na dražbu veřejnou nedobrovolnou) tehdy, „jestliže obsahuje dohodu osoby oprávněné ze závazkového právního vztahu s osobou ze závazkového právního vztahu povinnou, v níž jsou přesně individualizovány oprávněná a povinná osoba a vyznačeny právní důvod plnění, předmět plnění (přesný obsah a rozsah plnění) a doba plnění (přesně a určitě určena doba, do které se povinná osoba zavazuje předmět plnění poskytnout oprávněné osobě), a jestliže osoba povinná v něm svolila k vykonatelnosti. V [Anonymizováno] se svolením k vykonatelnosti se neuvádí (protože nepatří k jeho obsahovým náležitostem) hmotněprávní úkon, ať jednostranný, dvoustranný nebo vícestranný, bez ohledu na to, zda se týká vzniku právního vztahu nebo jeho změny, popřípadě [Anonymizováno] o jehož splnění jde. Uvedené neznamená, že by [Anonymizováno] o takovém hmotněprávním úkonu nemohl být obsažen ve stejné listině s notářským zápisem se svolením k vykonatelnosti; oba tyto zápisy je ovšem třeba důsledně rozlišovat a navzájem nezaměňovat. Kategorii „[Anonymizováno]“ k [Anonymizováno] (pojmově) vztáhnout nelze, je ale možno se zabývat otázkou platnosti hmotněprávních úkonů pojatých do [Anonymizováno].“ 17. Jelikož všechny předmětné [Anonymizováno] obsahují rovněž dohodu o splnění a uznání závazku, zabýval se soud rovněž otázkou platnosti těchto dohod, neboť žalobkyně namítly neplatnost uzavřených úvěrových smluv s tím, že smlouvy o úvěru jsou smlouvami [Anonymizováno], které byly uzavřeny v rozporu s dobrými mravy a zákonem. Současně žalobkyně tvrdily, že pohledávky představující jistiny, na základě neplatných smluv o úvěrech, již před dražbou uhradily. charakter úvěrových smluv – [Anonymizováno] [Anonymizováno]

18. Jak již bylo zdejším soudem vyhodnoceno a také odvolacím soudem potvrzeno, tak v daném případě se nejednalo o smlouvy o [Anonymizováno], a to v souladu s rozhodovací praxí [Anonymizováno] soudu, jež vymezuje spotřebitele jako osobu, která při uzavírání a plnění smlouvy nejedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti, tedy která jedná za účelem osobní potřeby ve smyslu spotřeby neboli nečiní tak opakovaně a za úplatu. Pro odpověď na otázku, zda fyzická osoba uzavírající smlouvu s podnikatelem je v postavení spotřebitele, je rozhodující především účel jednání takové osoby v konkrétním smluvním vztahu. Přihlížet je třeba ke všem okolnostem panujícím při vzniku závazkového vztahu, například k označení stran ve smlouvě identifikujícími údaji, jakož i k tomu, jakým právním režimem se jejich vztah řídí (k tomu srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. 28 Cdo 2869/2015, ze dne [datum], sp. zn. 33 Cdo 1566/2020, ze dne [datum], sp. zn. 32 Cdo 709/2018). V souladu s tím, pak bylo zdejším soudem stanoveno a následně odvolacím soudem potvrzeno, že [Anonymizováno] o [Anonymizováno] ze dne [datum], [datum] a [datum] jsou smlouvami o podnikatelském úvěru, a to s ohledem na označení smluv ([Anonymizováno]), označení žalobkyň (IČO), označení účelu poskytnutí [Anonymizováno] (rozvoj podnikatelských aktivit, odblokování majetku, ukončení exekucí), označení shodných údajů v notářských zápisech, v nichž žalobkyně a [jméno FO] uznali závazky z podnikatelských úvěrů, a na podnikatelské aktivity žalobkyň.

19. K námitce žalobkyň, že soud nevzal v potaz novelu ZoSÚ provedenou zákonem č. 186/2020 Sb., která nabyla účinnosti dne [datum], když podle citované novely se § 122 ZoSÚ doplnil o odstavec 5 s tím, že odstavce 1, 2 a 4 se použijí obdobně, mimo jiné, na úvěr, kde dlužník, který je fyzickou osobou, avšak není spotřebitelem, je v prodlení delším než 90 dnů s plněním peněžitého dluhu; souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut v takovém případě nesmí přesáhnout součin čísla [hodnota] a celkové výše úvěru; podle Čl. II. odst. 1 přechodného ustanovení citované novely, dostal-li se dlužník do prodlení s plněním povinností vyplývajících ze smlouvy o úvěru po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, použije se namísto příslušných ustanovení smlouvy, pokud jsou v rozporu s § 122 odst. 4 nebo 5 zákona č. 257/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, § 122 odst. 4 nebo 5 zákona č. 257/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, i když byla smlouva uzavřena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; odvolací soud uzavřel, že podmínkou pro aplikaci novelizovaného znění ust. § 122 ZoSÚ je, aby prodlení nastalo až po účinnosti citované novely. V případě řádného plnění smluvních podmínek mělo dojít k úhradě úvěru dle úvěrové smlouvy ze dne [datum] poslední splátkou ke dni [datum], dle úvěrové smlouvy ze dne [datum] poslední splátkou ke dni [datum] a dle úvěrové smlouvy ze dne [datum] poslední splátkou ke dni [datum]. Za uvedeného stavu by se musely žalobkyně, i v případě nezesplatnění dlužné části úvěru pro prodlení s některou dřívější splátkou (jeden z následků porušení smluvních ujednání), dostat do prodlení nejpozději následujícím dnem po splatnosti poslední splátky, a 90denní lhůta by i tak uběhla před dnem [datum]. Odvolací soud dále uzavřel, že názor zdejšího soudu ohledně skutečnosti, že 3. žalovaná jako věřitel by nemohla vědět, ani s ohledem na zachování běžné péče, s ohledem na okolnosti uzavíraní smluv a listin, které jí byly předloženy, že žalobkyně jsou spotřebitelkami, je správný rovněž závěr zdejšího soudu, že současně nemůže obstát ani námitka žalobkyň, že 3. žalovaná porušila své povinnosti věřitele, pokud s odbornou péčí neposoudila schopnost žalobkyň poskytnuté úvěry splácet nebo že obsah smluv je v rozporu se ZoSÚ. adhezní smlouvy 20. S ohledem na pokyn odvolacího soudu se soud dále zabýval tím, zda žalobkyně nebyly slabší smluvní stranou při uzavírání úvěrových smluv, a zda nejsou naplněny podmínky pro aplikaci ustanovení o adhezních smlouvách, když pro takový závěr je třeba naplnění dvou kumulativních podmínek, a to za prvé podmínka adhezní kontraktace ve smyslu § 1798 odst. 1 o. z. a za druhé podmínka postavení druhé smluvní strany jakožto slabší strany ve smyslu § 433 o. z. K posouzení těchto skutečností byly provedeny důkazy, a to výslechem obou žalobkyň, dále výslechem svědků [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO], [jméno FO], jimiž bylo prokázáno, že žalobkyně byly v době, kdy se vedla jednání ohledně obsahu a znění úvěrových smluv, zastoupeny advokátem [tituly před jménem] [jméno FO], když jednání o podmínkách [Anonymizováno] trvalo více jak 3 měsíce, došlo k více setkání žalobkyň s úvěrujícím, a to mj. jak v sídle 3. žalované, tak i v místě podnikání žalobkyň. Při podpisu smluv byl vždy přítomen zástupce 3. žalované a [Anonymizováno] [Anonymizováno] [tituly před jménem] [jméno FO], který měl k dispozici také tiskárnu (výpovědí žalobkyně [Jméno žalobkyně B] při jednání dne [datum], při kterém mj. uvedla: uzavírání [Anonymizováno] byly jsme u matky v kuchyni, přijel notář i s pomocníkem, vyndali počítač a vytiskli smlouvu; ohledně Smlouvy 3 – opět přijel notář s pomocníkem k matce domů, tam smlouvy vytiskli a my je podepsaly).

21. Návrhy Smluv vypracovala 3. žalovaná, a to na základě podkladů předložených žalobkyněmi (nabídka na projektovou a inženýrskou činnost z [datum], geometrický plán k pozemku k.ú. [Anonymizováno] nebo získaných z veřejně dostupných zdrojů. Výpovědí žalobkyň pak má soud za prokázané, že žalobkyně před podpisem smlouvy četly, [Anonymizováno] zběžně (prokázáno výslechem žalobkyně [Anonymizováno]. [jméno FO] dne [datum], i výslechem [Anonymizováno]. [jméno FO] dne [datum], která dále uvedla, že ze smluv si přečetla částky a věřila matce), žádné změny smluv však nenavrhovaly. Z grafické podoby úvěrových smluv je jednoznačné, že se nejedná formálně o [Anonymizováno] [Anonymizováno] a s ohledem na výpovědi obou žalobkyň k průběhu jednání při podpisu smluv má proto soud za prokázané, že žalobkyně měly možnost uplatnit připomínky ke znění smluv, které mohly být (byť hypoteticky) i případně zapracovány, neboť byl k dispozici počítač a notářský kandidát [tituly před jménem] [jméno FO] byl vybaven i tiskárnou a znění smluv bylo tištěno bezprostředně před podpisem. Skutečnost, že 3. žalovaná uzavírala úvěrové smlouvy se svými klienty nikoliv jako smlouvy adhezní, pak 3. žalovaná prokázala [Anonymizováno] [Anonymizováno] soudu v [Anonymizováno] ze dne [datum], č.j. [incidenční spisová značka], který posuzoval způsob uzavírání smluv a ze zvukové nahrávky 3. žalované s klientem ze dne [datum] a [datum] dovodil, že klient požadoval zaslání smluv předem, dotazoval se na způsob převodu peněz, požadoval vyplacení do konkrétního termínu, dále že znění smlouvy bude v určitém bodě předěláno podle požadavku klienta, dojde k vypuštění části ujednání o smluvní pokutě ve výši 0,4.

22. S ohledem na ust. § 1798 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.) kdy ustanovení o smlouvách uzavíraných adhezním způsobem platí pro každou smlouvu, jejíž základní podmínky byly určeny jednou ze smluvních stran nebo podle jejich pokynů, aniž slabší strana měla skutečnou příležitost obsah těchto základních podmínek ovlivnit a s ohledem na shora uvedené, má proto soud za to, že v daném případě se o adhezní smlouvy nejedná, neboť žalobkyně měly možnost vznést případné námitky, což však ani v případě kterékoliv z uzavíraných smluv neučinily, a to přesto, že žalobkyně a) byla v dlouhodobém kontaktu s advokátem [tituly před jménem] [jméno FO]. 23. [Anonymizováno] [Anonymizováno] v [Anonymizováno] sp. zn. [Anonymizováno] ze dne [datum] vyslovil názor, že pro aplikaci ustanovení občanského zákoníku o adhezních smlouvách musí souběžně nastat dva předpoklady: a) adhezní kontraktace ve smyslu § 1798 odst. 1 o. z. a b) postavení adherujícího smluvního partnera jakožto slabší strany ve smyslu § 433 o. z. Za splnění těchto podmínek se pravidla o adhezní kontraktaci použijí i na vztahy mezi podnikateli, nevyloučí-li si ji strany za splnění zákonných předpokladů podle § 1801 o. z. Právní úprava smluv uzavíraných adhezním způsobem je aplikovatelná i na smluvní vztahy mezi podnikateli, a to za předpokladu, že jsou kumulativně naplněny dvě podmínky: jednak podmínka adhezní kontraktace ve smyslu § 1798 odst. 1 o. z., jednak podmínka postavení druhé smluvní strany jakožto slabší strany ve smyslu § 433 o. z.

24. Rovněž tak pro posouzení žalobkyň jako slabší strany ve smyslu ust. § 433 o.z. má soud za prokázané, že žalobkyně a) [Anonymizováno] od roku [Anonymizováno] a žalobkyně b) od roku [Anonymizováno] (výpisem z [Anonymizováno] rejstříku). Žalobkyni a) bylo v souvislosti s podnikáním poskytnuto 47 dotací v celkové výši přesahující [částka]; žalobkyně po dobu několika let dělala správce [Anonymizováno] po [Anonymizováno] jako zůstaviteli [Anonymizováno] v roce [Anonymizováno], kdy předmětem [Anonymizováno] byl mj. [Anonymizováno] [adresa] s rozsáhlým [Anonymizováno], které bylo žalobkyní a) provozováno s několika desítkami zaměstnanců, a to i poté, co bylo rozhodnuto o dědictví (výpovědí žalobkyň, výpisem dotací). Žalobkyně b) kromě provozování [Anonymizováno] zařízení v obci [adresa], provozovala po dobu několika let [Anonymizováno] s [Anonymizováno] v [Anonymizováno], v rámci podnikatelské činnosti uzavírala např. pracovní a dodavatelské smlouvy a zakoupila [Anonymizováno] s [Anonymizováno] [Anonymizováno] [právnická osoba] [Anonymizováno] (prokázáno výpisem z živnostenského rejstříku, uvedeným projektem, výpovědí žalobkyně). Na základě těchto skutečností dospěl soud k závěru, že žalobkyně nebyly ve smyslu ust. § 433 o.z. slabší stranou, byly samy podnikatelkami, žalobkyně a) po dobu několika let dokonce s několika desítkami zaměstnanců; žalobkyni bylo poskytnuto několik desítek dotací dosahující částku [částka]; s ohledem na rozsah podnikání je zřejmé, že se nejednalo o osoby neznalé podnikatelského prostředí, které by před uzavíráním předmětných smluv nepřišly do styku s procesem tvorby smluv. Rovněž tak žalobkyně b) provozující [Anonymizováno] zařízení a následně kupující rozsáhlé pozemky činila kroky směřující k realizaci [Anonymizováno] [Anonymizováno] na těchto pozemcích, což bezpochyby představovala i uzavírání smluv. Soud proto neuvěřil tvrzením žalobkyň, že byly neznalé kontraktačního procesu a žalobkyně jako slabší stranu ve smyslu ust. § 433 o.z. neshledal.

25. S ohledem na shora uvedené, tj. že nebyly splněny podmínky [Anonymizováno] kontraktace dané ust. § 1798 odst. 1 o.z. a nebylo shledáno ani postavení žalobkyň jako slabší strany ve smyslu ust. § 433 o.z., když platí, že obě podmínky musejí být splněny současně, aby bylo možno dovodit uzavření adhezních smluv, dospěl soud k závěru, že žádná z předmětných úvěrových smluv nebyla uzavřena jako [Anonymizováno].

26. Dále [Anonymizováno] soud stanovil, že v případě, že předmětné úvěrové smlouvy nebudou shledány smlouvami adhezními, pak je nezbytné se vypořádat se závěry [Anonymizováno] [Anonymizováno] soudu v [Anonymizováno] ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno], (bod [Anonymizováno]), jímž bylo určeno, že prodej nemovitých věcí formou veřejné nedobrovolné dražby, byť ohledně jiných pozemků, avšak pro pohledávky ze smluv o úvěrech ze dne [datum], [datum] a [datum] jsou smlouvami adhezními. V této souvislosti soud konstatuje, že dospěl k názoru, že [Anonymizováno] soud v [Anonymizováno] vycházel ve svém rozhodnutí z odlišného skutkového stavu, neboť v průběhu dokazování před zdejším soudem byly prokázány další skutečnosti, které podle názoru zdejšího soudu odůvodňují odlišný právní názor na posouzení úvěrových smluv jako neadhezních. Ačkoliv se soud ztotožňuje se skutkovým zjištěním uvedeným ve shora označeném v odstavci [Anonymizováno] rozhodnutí [Anonymizováno] soudu v [Anonymizováno], že všechny 3 [Anonymizováno] smlouvy jsou jednotlivými články, uspořádáním i obsahově stejné, avšak již se neztotožňuje se závěrem, že žalobkyně nemohly cokoliv ve smlouvách měnit. Z provedeného dokazování je zřejmé, že 3. žalovaná se svými klienty vedla jednání i ohledně obsahu smluv, přičemž i akceptovala některá smluvní ujednání navržená klientem (k tomu srovnej [Anonymizováno] [Anonymizováno] soudu v [Anonymizováno] ze dne [datum], č.j. [incidenční spisová značka]). Pokud v daném případě žalobkyně ani žádné změny ani nenavrhovaly, nelze podle názoru soudu dospět k závěru, že žalobkyně nemohly cokoliv ve smlouvách měnit. Naopak soud má za prokázané (např. výpovědí svědka [tituly před jménem] [jméno FO], ale i obou žalobkyň), že s ohledem na skutečnost, že minimálně k jednání pro uzavření [Anonymizováno] [Anonymizováno] se dostavil [Anonymizováno] kandidát [tituly před jménem] [jméno FO] i s počítačem a tiskárnou, bylo možno o případných návrzích žalobkyň na změnu obsahu smlouvy jednat ještě bezprostředně před podpisem a v případě odlišného ujednání o znění smlouvy, tak bylo možné i smlouvy vytisknout. Skutečnost, že mezi žalobkyněmi a 3. žalovanou probíhala předsmluvní jednání byla prokázána jednak i svědeckou výpovědí svědka [jméno FO], obchodního ředitele 3. žalované, který se účastnil kontraktačního procesu od nabídky až do okamžiku tvorby smluv a dále pak i [Anonymizováno], když svědek [jméno FO] např. mj. uvedl, že jednání před uzavřením [Anonymizováno] probíhala měsíce, výši splátky si žalobkyně navrhovaly samy. Již z těchto skutečností proto soud dovodil, že úvěrové smlouvy nebyl uzavírány za situace, kdyby žalobkyním bylo předloženo znění smluv s tím, že „ber smlouvu v předloženém znění nebo nebude nic“. Z některých dalších indicií (např. z výslechu žalobkyně b), která uvedla, že v letech [Anonymizováno] dostala od matky [částka], a to poté, co matka-žalobkyně) prodala [Anonymizováno] [Anonymizováno] za [částka] na části [Anonymizováno], když nadále v době uzavírání předmětných smluv žalobkyně a) vlastnila kromě domu, v němž žalobkyně bydlí, také další pozemky, dále objekt [adresa] s [Anonymizováno] a [Anonymizováno], podíl na zámku [adresa] a žalobkyně b) vlastnila mj. i pozemky s rozpracovaným [Anonymizováno] [Anonymizováno] ve [Anonymizováno]) má zdejší soud naopak za to, že žalobkyně byly v jednání poměrně laxní a ačkoliv měly dostatek finančních prostředků a další hodnotný majetek, z něhož mohly být hrazeny pohledávky jejich dřívějších věřitelů, tyto pohledávky z dostupných financí nehradily, s majetkem nenaložily a raději uzavíraly další předmětné [Anonymizováno] smlouvy. uzavření smluv v rozporu s dobrými mravy 27. S ohledem na námitku žalobkyň, že předmětné smlouvy jsou neplatné i z důvodu jejich rozporu s dobrými mravy, a to s ohledem na ujednání o smluvních pokutách a úrocích, uvedl odvolací soud, že platnost právního jednání (smlouvy) je třeba posuzovat k okamžiku a podle okolností existujících v době, kdy byl právní úkon učiněn a odkázal na rozhodnutí [Anonymizováno] soudu ze dne [datum], sp. zn. [Anonymizováno]. Všechny úvěrové smlouvy byly sjednány s 18% ročním úrokem s tím, že úrok z prodlení se řídí právními předpisy, dále byla sjednána smluvní pokuta ve výši 10% z počáteční jistiny úvěru pro případ porušení závazku žalobkyň, že v případě prodeje nemovitostí budou finanční prostředky z prodeje čerpány od kupujícího přímo na účet 3. žalované a dále smluvní pokuta ve výši 0,35% z počáteční jistiny za každý kalendářní den v případě porušení závazku žalobkyň plnit finanční závazky.

28. Jelikož úrok z prodlení byl sjednán v zákonné výši stanovené právním předpisem, nelze dovozovat nepřiměřenost úroku z prodlení. Ohledně smluvního úroku z poskytnutého úvěru ve výši 18% ročně je pak soud názoru, že ani toto ujednání není v rozporu s dobrými mravy, když odkazuje např. na rozhodnutí [Anonymizováno] soudu v [Anonymizováno], jež v rozsudku ze dne [datum], č.j. [Anonymizováno][Anonymizováno], uvedl, že již opakovaně ve své předešlé rozhodovací činnosti zaujal názor, že považuje za přiměřenou sazbu ročního úvěru ve výši 40 % ročně, přičemž vychází z výše poskytnutých prostředků, z výše jednotlivých měsíčních splátek, z celkové doby splácení a z osobních a ekonomických poměrů dlužníka, kdy v předmětném řízení bylo prokázáno, že poskytnuté úvěry měly být zaplaceny v 24 splátkách, žalobkyně uzavíraly smlouvy nikoliv jako spotřebitelky, ale jako podnikatelky s dostatečným mj. nemovitým majetkem i v době uzavírání smluv, který mohl být případně zpeněžen k úhradě smluvních závazků.

29. K otázce výše smluvní pokuty se již vyjadřoval i [Anonymizováno] soud, a to např. v usnesení sp. zn. [Anonymizováno] ze dne [datum] (kdy byla posuzována [Anonymizováno] [Anonymizováno] poskytovaná 3. žalovanou jinému dlužníkovi) s tím, že rozhodovací praxe dovolacího soudu je ustálená v závěrech, že přiměřenost výše smluvní pokuty je vždy třeba hodnotit vzhledem ke všem okolnostem konkrétního případu, přičemž smluvní pokuta sjednaná ve výši 0,5 % denně z dlužné částky je v zásadě [Anonymizováno] ještě jako odpovídající dobrým mravům. Při zkoumání platnosti ujednání o smluvní pokutě z hlediska dobrých mravů je nutno uvážit funkce smluvní pokuty (preventivní, uhrazovací a sankční). Přiměřenost sjednané výše smluvní pokuty je třeba posoudit s přihlédnutím k celkovým okolnostem úkonu, jeho pohnutkám a účelu, který sledoval. V úvahu je třeba rovněž vzít výši zajištěné částky, z níž lze také usoudit na nepřiměřenost smluvní pokuty s ohledem na vzájemný poměr původní a sankční povinnosti. Z pohledu přiměřenosti výše smluvní pokuty je na místě hodnotit jinak smluvní pokutu sjednanou ve formě pevně stanovené částky a smluvní pokutu sjednanou formou určité sazby za stanovenou časovou jednotku. Nepřiměřenost smluvní pokuty však nelze usuzovat z její celkové výše, je-li důsledkem dlouhodobého prodlení a s tím spojeným navyšováním o jinak přiměřenou „[Anonymizováno]“ smluvní pokuty. Jelikož v předmětných smlouvách byla smluvní pokuta sjednána ve výši 0,35% denně z počáteční jistiny a to případ neplnění závazků dlužníků nezaplacení závazků řádně a včas, je zřejmé, že se jednalo o ustanovení smluv, které mělo žalobkyně vést k řádnému plnění povinností vyplývajících ze smlouvy. K otázce smluvní pokuty se vyjadřoval např. [Anonymizováno] soud v [Anonymizováno] sp. zn. [Anonymizováno] ze dne [datum], kdy mj. uvedl, že institut smluvní pokuty nemá zajišťovací charakter, ale jde o utvrzovací institut, který primárně slouží k utvrzení závazku a sekundárně k odškodnění pro případ jeho nesplnění. Soud tak ani ujednání o [Anonymizováno] neshledal v rozporu s dobrými mravy, a tak ani nedovodil absolutní neplatnost právního jednání ve smyslu ust. § 588 ve spojení s § 580 o.z. uzavření smluv v tísni 30. Ačkoliv žalobkyně namítali uzavření vše [Anonymizováno] v [Anonymizováno] z peněžením mohly být závazky vyplývající ze [Anonymizováno] alespoň částečně naplněny, přičemž současně i žalobkyně b) disponovala [Anonymizováno], minimálně představovanými pozemky, na nichž měl být realizován [Anonymizováno] [Anonymizováno], které mohly být použity na úhrady závazků, přičemž tento majetek obě žalobkyně vlastnily již v době, kdy byly uzavírány prvé úvěrové smlouvy. Lze tak souhlasit s názorem 3. žalované, že žalobkyně nemohly vnímat finanční situace v rozhodném období jako bezvýchodnou nebo jako tíseň. Pokud pak [Anonymizováno] soud v [Anonymizováno] v citovaném rozhodnutí dospěl k závěru, že žalobkyním hrozila ztráta [Anonymizováno], ve kterém bydlely, tak zdejší soud tento názor nesdílí, když v předmětném řízení bylo výpisy z katastru nemovitostí jednoznačně prokázáno, že kromě domu, v němž žalobkyně bydlely, vlastnily ještě další rozsáhlý nemovitý majetek, včetně podílu na [Anonymizováno] [adresa] a další [Anonymizováno], které ještě nebyly žalobkyní a) prodány. úhrada jistiny 31. Jak již bylo odvolacím soudem konstatováno, jedním z důvodů určení neplatnosti veřejné [Anonymizováno] nedobrovolné je ve smyslu § 48 odst. 3 ZoVD, že mj. dražebník neupustil od dražby, ač tak byl povinen učinit nebo že nebyla splněna podmínka ve smyslu § 46 odst. 1 písm. a) ZoVD, dle níž dražebník upustí od dražby nejpozději do jejího zahájení na základě písemné žádosti zástavce, dlužníka nebo vlastníka, bude-li dražebníkovi současně doloženo, že byl splněn závazek zajištěný zástavním právem nebo zástavní právo zaniklo jiným způsobem. S ohledem na skutečnost, že soud dospěl k závěru, že uzavřené [Anonymizováno] byly uzavřeny platně, současně nebyl shledány ani nedostatky [Anonymizováno]

32. V průběhu řízení bylo výpisy z účtů prokázáno, že žalobkyně zaplatily 3. žalované celkovou částku [částka], která byla 3. žalovanou (v souladu s ust. odst. 11 úvěrových smluv) započítána takto: a) částka [částka] jako smluvní pokuta ve výši 0,35 % denně z dlužné částky za období od [datum] do [datum] v důsledku prodlení žalobkyň s placením měsíčních splátek vyplývajících ze [Anonymizováno] o [Anonymizováno] a zesplatnění tohoto úvěru, b) částka [částka] jako smluvní pokuta ve výši 0,15 % z výše jistiny úvěru denně za období od [datum] do [datum] v důsledku prodlení žalobkyň se splněním povinnosti pojistit předmět zástavy, kterým byl úvěr poskytnutý podle [Anonymizováno] zajištěn, pojistné plnění ze zřízeného pojištění vinkulovat ve prospěch 3. žalované a následně doručit 3. žalované do 30 dnů od podpisu smlouvy potvrzení o vinkulaci pojistného plnění a rovněž doručit 3. žalované příslušnou pojistnou smlouvu, c) částka [částka] na smluvní úrok [Anonymizováno] sjednaný za období do [datum], na zákonný úrok z prodlení s úhradou jistiny úvěru k [datum] v částce [částka], na zákonný úrok z prodlení s úhradou smluvní pokut uvedených v částce [částka] a [částka], d) částka [částka] jako smluvní pokutu ve výši 0,35 % denně z dlužné částky za období od [datum] do [datum] důsledku prodlení žalobkyň s placením měsíčních splátek vyplývajících ze [Anonymizováno] a zesplatnění tohoto úvěru e) částka [částka] na úhrady smluvního úroku ze [Anonymizováno] sjednaný za období do [datum], v částka [částka] na zákonný úrok z prodlení s úhradou jistiny úvěru k [datum] a částka [částka] na zákonný úrok z prodlení s úhradou smluvní pokut[Anonymizováno] f) částka [částka] jako smluvní pokutu ve výši 0,35 % denně z dlužné částky za období [datum] do [datum] v důsledku prodlení žalobkyň s placením měsíčních splátek vyplývajících ze [Anonymizováno] a zesplatnění tohoto úvěru, g) částka 1 440 000 jako smluvní úrok ze [Anonymizováno] sjednaný za období do [datum].

33. Ačkoliv bylo v řízení prokázáno, že žalobkyně sice uhradily částku [částka], která byla 3. žalovanou zaúčtována v pořadí podle článku 11. Smluv na závazky žalobkyň představující smluvní úroky z úvěrů, smluvní pokuty za nesplnění povinností vyplývajících ze smluv a úroky z prodlení, nedošlo již na úhradu jistiny žádné úvěrové smlouvy, když lze souhlasit s tvrzením 3. žalované že celková částka, jež měla být žalobkyněmi 3. žalované zaplacena jen na jistině a smluvních úrocích (v případě řádného a včasného splácení) měla činit [částka] (což bylo prokázáno součtem splátkových kalendářů, jež jsou přílohou všech [Anonymizováno]). [adresa] 352 323,55 Kč by tak ani nepokryla částku na úhradu jistiny všech [Anonymizováno] a smluvních úroků všech úvěrů. Soud tak nemá pochyb o tom, že ke dni konání [Anonymizováno], měla 3. žalovaná vůči žalobkyním vykonatelnou pohledávku. účelová úhrada exekučně vymáhaných pohledávek 3. žalovanou 34. Odvolací soud se vyjadřoval k námitce žalobkyň ohledně účelového provedení úhrady exekučně vymáhaných pohledávek 3. žalovanou, a to za účelem odstranění zákonné překážky, která bránila provedení veřejné nedobrovolné dražby dle § 46 odst. 1 písm. g) ZoVD a že tak celé jednání směřovalo k tomu účelu, aby nemovitosti byly vydraženy za vyvolávací cenu, a to společností [právnická osoba]., jejímž statutárním ředitelem je [jméno FO], který byl dle tvrzení žalobkyň ještě měsíc před dražbou zástupcem žalobkyně a), a to tak, že dražebník nemusí od dražby upustit, pokud byl [Anonymizováno] [Anonymizováno] pro výkon rozhodnutí nebo exekuci [Anonymizováno] [Anonymizováno] se svolením k vykonatelnosti dle § 71a, § 71b a § 71c NŘ, sepsaný v posledních třech měsících před konáním dražby (o uvedený případ se zde nejedná). Je třeba přisvědčit žalovaným, že [Anonymizováno] ve své judikatuře dospěl k závěru, že dražebník není povinen upustit od veřejné nedobrovolné dražby proto, že byl [Anonymizováno] vydán [Anonymizováno] prodejem předmětu dražby, jestliže jiná osoba než dlužník (povinný) uhradila pohledávku s příslušenstvím, pro jejíž vymožení byla nařízena exekuce, náklady exekuce a náklady oprávněného soudnímu exekutorovi před konáním dražby (viz [Anonymizováno] ze dne [datum], sp. zn. [Anonymizováno]). S ohledem na tato konstatování lze uzavřít, že námitka žalobkyň je nedůvodná.

35. Na základě provedeného rozsáhlého dokazování, kdy soud již nyní neuváděl důkazy, z nichž i odvolací soud učinil skutková zjištění, dovodil právní závěry a nestanovil zdejšímu soudu pokyn se dílčími jednotlivostmi pro posouzení žaloby zabývat, a současně nyní soud konstatoval důkazy, které považoval za podstatné pro rozhodnutí ve věci, když některé důkazy považoval za [Anonymizováno] či [Anonymizováno] prokazující, dospěl soud k závěru (ve shodě s již dříve vysloveným názorem), že v řízení byly prokázány skutečnosti svědčící o řádném provedení nedobrovolné dražby předmětných nemovitostí, na základě které bylo zapsáno vlastnické právo druhé žalované k nemovitostem, jejichž původním vlastníkem byly žalobkyně, když [Anonymizováno] uskutečněná dne [datum] byla provedena na návrh třetí žalované jako dražebního věřitele, která prvé žalované jako dražebníkovi předložila vykonatelné [Anonymizováno] [Anonymizováno] obsahující uznání závazku prvé a druhé žalobkyně vůči třetí žalované co do důvodu a výše a dohodu se svolením k přímé vykonatelnosti zápisů. [Anonymizováno] o provedení dražby nedobrovolné byla, jak prvou žalovanou jako dražebníkem a třetí žalovanou jako navrhovatelem uzavřena dne [datum], když podpisy obou účastníků byly úředně ověřeny. Konání veřejné nedobrovolné [Anonymizováno] bylo vyhlášeno dražebníkem [Anonymizováno] [Anonymizováno] ze dne [datum], podepsanou dražebníkem a navrhovatelem dražby. [Anonymizováno] [Anonymizováno] byla doručována osobám uvedeným v ustanovení § 43 citovaného zákona a stejně tak oznámení o dražbě osobám uvedeným v ustanovení § 40 citovaného zákona, to je i žalobkyním a [jméno FO]. Druhá žalovaná jako vydražitel uhradila cenu dosaženou vydražením (prokázáno dokladem o způsobu úhrady ceny), dne [datum] bylo vydáno dražebníkem potvrzení o nabytí vlastnictví druhé žalované k předmětným nemovitostem 36. Soud má za prokázané, že byla při uzavírání [Anonymizováno] o provedení dražby zachována běžná opatrnost, kterou lze s ohledem na okolnosti a povahu případu požadovat při uzavírání smlouvy, je tak třeba pokládat oprávnění navrhovatele dražby požadovat uhrazení jeho pohledávky z výtěžku dražby za doložené, i kdyby se později ukázalo, že mu vymáhaná pohledávka nesvědčila (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 959/2016). Na základě shora uvedeného totiž soud dospěl k závěru, že druhá žalovaná jako vydražitel nabyla vlastnické právo k předmětným nemovitostem k předmětu dražby, když navrhovateli dražby, tj. 3. žalované, svědčily pohledávky, jejichž úhrady se třetí žalovaná jako navrhovatel dražby domáhala na základě smlouvy o provedení dražby nedobrovolné.

37. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že [Anonymizováno] uzavřené mezi žalobkyněmi jako dlužníkem a 3. žalovanou jako věřitelem byly uzavřeny platně, rovněž nebyly shledány žádné důvody pro neplatnost úkonů obsažených v [Anonymizováno], byla platně uzavřena [Anonymizováno], nebylo shledáno pochybení v postupu dražitele před provedením dražby a ke dni konání dražby existovala vykonatelná pohledávka 3. žalované, byly tak naplněny podmínky veřejné nedobrovolné dražby dané ust. § 36 ZoVD a žaloba byla zamítnuta.

38. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal 1. žalované, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající: a) z částky [částka] za každý ze 29 úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava, dne [datum] účast u jednání přesahující 2 hodiny, dne [datum] podání ve věci samé, dne [datum], [datum] a [datum] účast u jednání přesahující 2 hodiny, dne [datum] účast u jednání, dne [datum] závěrečný návrh, dne [datum] podání ve věci samé, dne [datum] účast u jednání přesahující 2 hodiny, dne [datum] vyjádření ve věci samé, dne [datum], [datum] a [datum] účast u jednání přesahující 2 hodiny,, dne [datum] účast u jednání, dne [datum] podání ve věci samé, dne [datum] a [datum] účast u jednání přesahující 2 hodiny, dne [datum] závěrečný návrh), b) z částky [částka] za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (odvolání do výroku rozsudku pouze ohledně nákladů řízení) c) včetně 24 paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. ve znění do [datum] d) včetně 5 paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. ve znění od [datum], e) z částky [částka] podle ust. § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s ust. § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. za 1 úkon (vyjádření k žalobě podané v době před právním zastoupením).

39. Výše úkonu byla stanovena podle ust. § 7 bod 5. z předmětu řízení ve výši [částka], neboť cena nemovitosti, která byla předmětem dražby, byla v uvedené výši stanovena znaleckým posudkem. Ohledně sazby mimosmluvní odměny pak soud odkazuje na [Anonymizováno] [Anonymizováno] soudu sp. zn. [Anonymizováno] ze dne [datum] z něhož je mj. jednoznačné, že pokud předmětem právního úkonu byla věc nemovitá, která je penězi ocenitelná, nelze vycházet z tarifní hodnoty stanovené v § 9 odst. 3 a.t.. Vzhledem ke skutečnosti, že v projednávaném řízení bylo předmětem neplatnost dražby týkající se nemovitosti, dospěl soud k závěru, že sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon musí být stanovena podle § 7 a.t.

40. Druhé žalované pak byla přiznána náhrada nákladů řízení v souladu s ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. ve výši 300 podle ust. § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s ust. § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. za 1 úkon (písemný závěrečný návrh), neboť druhá žalovaná nebyla v řízení právně zastoupena.

41. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal 3. žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající: a) z částky [částka] za každý z 29 úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava, písemné podání ve věci samé dne [datum], [datum], účast u jednání dne [datum], dne [datum] přesahující 2 hodiny, dne [datum] přesahující 2 hodiny, dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] písemné podání ve věci samé, dne [datum] účast u jednání přesahující 2 hodiny, dne [datum] podání ve věci samé, dne [datum], [datum], [datum] účast u jednání přesahující 2 hodiny, dne [datum] účast u jednání, dne [datum] písemné podání ve věci samé, dne [datum], [datum] účast u jednání přesahující 2 hodiny, [datum] písemné podání ve věci samé), b) z částky [částka] za každý ze 3 úkonů uvedených v § 11 odst. 2 a. t. (dne [datum] účast u vyhlášení rozhodnutí, dne [datum] odvolání do výroku rozsudku pouze ohledně nákladů řízení, dne [datum] účast u vyhlášení rozhodnutí) c) včetně 26 paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. ve znění do [datum] d) včetně 6 paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. ve znění od [datum] e) daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. Třetí žalované nebyla přiznána náhrada úkonů za podání učiněné dne [datum] a [datum], neboť se jednalo pouze o návrhy důkazů bez právního rozboru ve věci samé