5 C 288/2022 - 296

Rubrum

Okresní soud v Pelhřimově rozhodl samosoudcem JUDr. Martinem Nováčkem ve věci žalobkyně: [Jméno zainteresované osoby 0/0], narozený dne [datum] [Adresa zainteresované osoby 0/0], [adresa] zastoupený advokátem [jméno FO] sídlem [adresa] proti žalovanému: [právnická osoba]., IČ [IČO] sídlem [adresa] zastoupený advokátkou [Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0] o vyklizení pozemků takto:

Výrok

I. Žaloba žalobce, aby soud uložil žalovanému povinnost vyklidit pozemky parc. č.[hodnota], parc. č. [hodnota], parc. č. [hodnota], parc. č. [hodnota], parc. č. [hodnota], zapsané v katastru nemovitostí na listu vlastnictví č. [hodnota] pro katastrální území [adresa] a vyklizené je předat žalobci, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náklady řízení ve výši 20 850 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobce [Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0] advokátky se sídlem [jméno FO] [adresa], [adresa].

Odůvodnění

1. Dne 8.12.2022 podal žalobce u zdejšího soudu žalobu a domáhal se vydání rozsudku, kterým by soud uložil žalovanému povinnost vyklidit pozemky uvedené v I. výroku tohoto rozsudku. 2 5 C 288/2022 V žalobě uvedl, že je vlastníkem těchto pozemků, pozemky na základě nájemní smlouvy č. [podezřelý výraz], v níž jsou jako pronajímatelé označeni předchozí spoluvlastníci [jméno FO], [jméno FO] a [jméno FO], užívá fakticky žalovaný jako nájemce. Z obsahu žaloby vyplývá, že žalobce se vyklizení pozemků domáhá z několika důvodů. Prvým důvodem k vyklizení pozemku je neplatnost uvedené nájemní smlouvy z několika v žalobě popsaných důvodů. Jedním z důvodů neplatnosti nájemní smlouvy je skutečnost, že jí [jméno FO], dříve [jméno FO], a [jméno FO] podepisovaly pod nátlakem, který na ně byl vyvíjen ze strany [tituly před jménem] [jméno FO] v souvislosti s restitučním nárokem, který ve výši přibližně 50 000 Kč měly vůči [tituly před jménem] [jméno FO], pokud by smlouvu nepodepsaly, nebyla by jim částka vyplacena. Smlouva je tedy absolutně neplatná dle § 37 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále pouze obč. zák.), smlouva nebyla podepsána uvedenými pronajímatelkami svobodně. Dalším důvodem neplatnosti nájemní smlouvy je skutečnost, že fakticky nebyla podepsána dne 1.1.2011, jak je v nájemní smlouvě uvedeno, ale později, když žalovaný již dříve převedl pozemky ve veřejném registru půdy [podezřelý výraz]. S ohledem na tuto skutečnost je nutno považovat druhou větu čl. III nájemní smlouvy za absolutně neplatnou pro neurčitost, neboť formulace „smluvní vztah dle této smlouvy bude ukončen v roce, kdy má dle této smlouvy dohodnuté trvání nájemního vztahu skončit…“ je neurčitá, když smluvní vztah nemůže skončit „v roce“, ale v konkrétní den. Pokud má dle zákona nájemní vztah skončit uplynutím doby na kterou byl sjednán, musí být zřejmé, v jaký konkrétní den má nájem skončit, to však v tomto případě zřejmé není, i vzhledem k tomu, že nájemní smlouva nebyla podepsána 1.1.2011 a tedy ujednání čl. III věta druhá nájemní smlouvy je pro rozpor se zákonem neplatné. Dalším důvodem neplatnosti nájemní smlouvy je v nájemní smlouvě uvedená 10-ti letá doba nájmu ve spojení s automatickým prodloužením nájemní smlouvy na stejnou dobu, jehož vyloučení je podmíněno tím, že pronajímatel smlouvu vypoví nejpozději dva roky předem, toto ujednání je značně ve prospěch nájemce a je v rozporu s dobrými mravy. Navíc toto ujednání nájemní smlouvy není srozumitelné, když určuje, že podmínkou toho, aby nájem skončil ve sjednané době je výpověď jedné ze smluvních stran. Je tedy zřejmé, že smyslem výpovědi smlouvy je ukončení smlouvy před uplynutím doby nájmu a nikoli přivození skončení smlouvy v ujednané době. Důvodem této neplatnosti je omyl, v který byly pronajímatelky uvedeny. Dále důvod neplatnosti nájemní smlouvy žalobce spatřuje v nedostatečné identifikaci pronajímatelů v nájemní smlouvě, když u nich není uvedeno rodné číslo ani datum narození, což koresponduje tomu, že žalovaný měl smlouvu před schůzkou s pronajímateli připravenou v konečné podobě, i když neznal jejich data narození ani rodná čísla. V průběhu řízení pak žalobce sdělil další důvod neplatnosti předmětné nájemní smlouvy, a to skutečnost, že v nájemní smlouvě upravené podmínky jejího prodlužování jsou odlišné od ustanovení § 672 odst. 2 obč. zák., tedy je v tomto směru obcházen zákon, jiná délka prodloužení než stanovená zákonem je dokonce jednáním v rozporu se zákonem, ujednání o prodloužení nájemní smlouvy na 10 let je tedy jednoznačně absolutně neplatné pro rozpor se zákonem. Kromě důvodů týkajících se neplatnosti nájemní smlouvy, ať již z části či vcelku, uvádí v žalobě žalobce další důvod svého nároku, kterým je daná výpověď z nájemní smlouvy, kterou předchozí vlastníci pozemků dali žalovanému dopisem ze dne 4.9.2018. Kromě shora uvedených důvodů žalobce v žalobě uvedl i další důvod svého nároku, a to jím realizované písemné odstoupení od nájemní smlouvy dle § 667 odst. 2 obč. zák., poté, co se stal vlastníkem předmětných pozemků, z opatrnosti upozornil žalovaného na jeho nevhodné hospodaření na pozemcích, zejména pozemku parc.č. [hodnota] a když žalovaný nesjednal na úplnou nápravu, zaslal mu odstoupení od nájemní smlouvy.

2. V průběhu řízení žalobce nejprve písemně sdělil, že z žaloby vyjímá otázku odstoupení od smlouvy a nadále svůj žalobní nárok opírá pouze o tvrzení a důkazy vztahující se k neplatnosti předmětné smlouvy a k výpovědi, následně při jednání soudu uvedl, že tímto míní změnu skutkových tvrzení uvedených v žalobě v tom směru, že netvrdí, že by došlo k ukončení nájemní 3 5 C 288/2022 smlouvy na základě odstoupení od smlouvy, ponechává písemné odstoupení od smlouvy jako součást důkazů pouze z toho důvodu, že se jedná o určitý úkon žalobce, kterým projevil svou vůli vztah ukončit. Soud v průběhu řízení tato tvrzení žalobce posoudil jako změnu skutkových tvrzení, kdy ze strany žalobce došlo k omezení důvodů uvedených v žalobě v důsledku nichž došlo k ukončení smluvního vztahu, posoudil toto tvrzení žalobce jako změnu žaloby a usnesením ze dne 18.3.2024 tuto změnu žaloby připustil dle § 95 odst. 1,2 o.s.ř..

3. Žalovaný s žalobou nesouhlasil, v rámci vyjádření k žalobě uvedl, že předmětné pozemky na základě nájemní smlouvy z roku 1997 obhospodařoval [tituly před jménem] [jméno FO], po něm na základě nájemní smlouvy z roku 2004 společnost [právnická osoba], která převzala i závazek vypořádat postoupenou pohledávku ve formě vypořádacího podílu za [právnická osoba]. Po úmrtí původního vlastníka vstoupily do postavení pronajímatele jeho dědičky, nájemní vztah bez problémů pokračoval, pronajímatel řádně platil nájemné. K datu 31.12.2010 došlo k ukončení nájemního vztahu dle smlouvy č. [podezřelý výraz] a z důvodu změn v podnikání na straně nájemce byla tehdejším pronajímatelům předložena nová nájemní smlouva, která v podstatě kopírovala dosavadní smluvní ujednání. Pokud žalobce tvrdí, že [tituly před jménem] [jméno FO] dlužil předchozím vlastníkům částku přibližně 50 000 Kč, jedná se o zavádějící tvrzení, neboť se nejednalo o dluh, ale o povinnost splatit převzaté nároky, přičemž jejich splácení bylo zcela logicky vázáno na existenci nájemního vztahu k předmětným pozemkům. Nejednalo se o osobní dluh uvedené osoby, ale o závazek společnosti, která pozemky obhospodařovala a předmětný závazek nikterak nezpochybňovala, ostatně je nepochybné, že restituční nároky byly ze strany nájemce vypořádány. Námitku ohledně nedostatečné identifikace účastníků smlouvy považuje žalovaný z pohledu trvání nájemního vztahu za irelevantní. V průběhu trvání nájemního vztahu došlo nejen k navýšení nájemného, ale v roce 2017 i k zaslání návrhu nové pachtovní smlouvy s účinností od 1.10.2017, na který však pronajímatelky nereagovaly. Žalovaný nesouhlasí s tvrzením žalobce, že předchozí pronajímatelky nájemní smlouvu vypověděly. Zatímco žalobce opírá své tvrzení o výpověď z data 4.9.2018, [tituly před jménem] [jméno FO] byla doručena výpověď s datem 6.9.2018 jiného znění. V té době uzavřel žalobce v pozici nájemce pachtovní smlouvu ohledně pozemků s tehdejšími jejich spoluvlastnicemi a je tedy zřejmé, že se systematicky snažil o ukončení dosavadního nájemního vztahu. Poté, co se v roce 2021 stal vlastníkem předmětných pozemků, opakovaně se o ukončení nájemního vztahu snažil, ať již tvrzením o neplatnosti nájemní smlouvy či formou odstoupení od nájemní smlouvy, tyto jeho postupy nebyly správním orgánem shledány jako opodstatněné a odstoupení nebylo shledáno jako platné. Žalovaný užívá pozemky po právu, platí nájemné, žalobce byl při koupi pozemků s existencí nájemního vztahu seznámen a svým jednáním se snaží o šikanózní výkon práva.

4. Z listin, o jejichž obsahu mezi účastníky nebylo sporu, soud zjistil, že vlastníkem předmětných pozemků je žalobce na základě kupní smlouvy uzavřené dne 27.9.2021 s prodávajícími [jméno FO], [jméno FO] a [jméno FO], z jejíhož čl. IV. vyplývá vědomost žalobce jako kupujícího ohledně nájemní smlouvy uzavřené mezi prodávajícími a žalovaným. Dále zjistil, že ohledně předmětných pozemků byla uzavřena dne 30.6.2004 smlouva o pronájmu pozemků č. [podezřelý výraz] mezi pronajímateli [jméno FO] (vlastník tří ideálních čtvrtin) a [jméno FO] (podíl jedné ideální čtvrtiny) a nájemcem [právnická osoba]., sídlem [adresa], IČ [IČO] (dále pouze [právnická osoba], na dobu určitou v trvání 10 let. Následně se po úmrtí [jméno FO] staly na základě usnesení zdejšího soudu ze dne 19.1.2007, č.j. [spisová značka], spoluvlastnicemi předmětných pozemků shora uvedené prodávající (prodávající [jméno FO] je dřívějším příjmením [jméno FO], prodávající [jméno FO] je dřívějším příjmením [jméno FO]). S datem 1.1.2011 byla mezi pronajímatelkami [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO] a žalovaným jako nájemcem uzavřena ohledně týchž pozemků smlouva o pronájmu pozemků č. [podezřelý výraz], též na dobu určitou v trvání 10 let a s týmž datem 1.1.2011 byla mezi uvedenými pronajímatelkami a [právnická osoba] uzavřena dohoda o ukončení nájemního vztahu dle nájemní smlouvy z 30.6.2004 č. 4 5 C 288/2022 [podezřelý výraz]. Následně od 1.1.2014 došlo ke zvýšení nájemného, tato změna nájemní smlouvy byla realizována dodatkem č. [hodnota] ke smlouvě o pronájmu pozemků.

5. Žalobce tedy opírá svůj nárok na vyklizení pozemků o neplatnost celé nájemní smlouvy z 1.1.2011, případně jejích částí a v případě, že by nebyla neplatnost smlouvy shledána, o výpověď z této nájemní smlouvy ze dne 4.9.2018. Nájemní smlouva č. [podezřelý výraz] je datována dnem 1.1.2011 a i když, jak vyplývá z provedeného dokazování, nebyla uzavřena opravdu tohoto dne, byla nepochybně uzavřena v průběhu měsíců leden či únor 2011, tedy za účinnosti obč. zák. platného do 31.12.2013. Za této situace je nutno vyjít z ust. § 3074 o.z. (platný od 1.1.2014), dle něhož nájem se řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem; vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Otázku platnosti je tedy nutno řešit dle obč. zák..

6. V rámci žalobního nároku je nutno posoudit několik předběžných otázek týkajících se platnosti nájemní smlouvy jako celku či jejích příslušných částí, část z nich se týká obsahu nájemní smlouvy, část způsobu uzavření smlouvy.

7. Pokud se jedná o okolnosti týkající se uzavření nájemní smlouvy, považuje žalobce nájemní smlouvu za neplatnou z důvodu činění nátlaku na tehdejší pronajímatelky ze strany žalovaného, resp. [tituly před jménem] [jméno FO] v souvislosti s nárokem pronajímatelek [jméno FO] a [jméno FO] na zaplacení vypořádacího podílu vůči [tituly před jménem] [jméno FO]. Žalobce je osobou, která nebyla osobně uzavírání smlouvy přítomna, do nájemního vztahu vstoupil jako pronajímatel po koupi pozemků, důvody neplatnosti nájemní smlouvy uplatňuje pouze na základě jakýchsi informací, které čerpal od prodávajících, tedy předchozích pronajímatelek. Pokud se jedná o v žalobě uváděný restituční podíl, zjistil soud z usnesení zdejšího soudu ze dne 19.1.2007, č.j. [spisová značka], kterým bylo rozhodnuto o projednání dědictví po zůstaviteli [jméno FO] (jeden z pronajímatelů dle nájemní smlouvy z 30.6.2004), že mimo jiného pozůstalé dcery [jméno FO] a [jméno FO] (nyní [jméno FO]) nabyly rovným dílem pohledávku za [jméno FO] z titulu postoupení pohledávky za [právnická osoba] (vypořádací podíl) ve výši 50 874 Kč a za nájemné z pozemků za rok 2006 ve výši 2 866 Kč. Je tedy zřejmé, že se jedná o vypořádací podíl. Z výpovědí současné jednatelky žalovaného, svědeckých výpovědí pronajímatelek [jméno FO] a [jméno FO], jejich manželů, [tituly před jménem] [jméno FO] jako v době uzavření nájemní smlouvy jednatele žalovaného, tedy osob, které dle jejich shodné výpovědi byly přítomny uzavírání nájemní smlouvy, vyplývá, že si s odstupem času řadu skutečností nevybavují, řadu skutečností sdělují ve vzájemném rozporu. Z jejich výpovědí vyplývá, že k uzavření jak dohody o ukončení předchozího nájemního vztahu s [jméno FO], tak nové nájemní smlouvy s žalovaným opravdu došlo v roce 2011 v kancelářských prostorách ve [adresa] za jejich přítomnosti, mezi žalovaným a uvedenými předchozími pronajímatelkami není sporu o tom, že nájemní smlouva s datem 1.1.2011 byla uzavřena. Jak vyplývá z údajů obchodního rejstříku, v roce 2011, kdy byla uzavírána dohoda o ukončení nájemního vztahu a dohoda o novém nájemním vztahu, byl jednatelem [jméno FO] u žalovaného [tituly před jménem] [jméno FO], společníkem obou společností byla [tituly před jménem] [jméno FO], společnost [jméno FO] byla z obchodního rejstříku [datum] vymazána. Ohledně uzavírání dohod s datem 1.1.2011 soud zjistil z výpovědi svědka [tituly před jménem] [jméno FO], že si již s odstupem času na uzavírání dohod nepamatuje, [jméno FO] a žalovaný měli uzavřeno několik stovek obdobných smluv, ví, že důvodem rušení staré smlouvy a uzavření nové smlouvy bylo plánované ekologické hospodaření žalovaným, popřel, že by na vlastnice pozemků byl v rámci uzavírání smlouvy činěn nějaký nátlak, potvrdil, že k uzavření nájemní smlouvy nedošlo 1.1.2011, k tomuto datu byla smlouva připravena a následně např. v lednu došlo k jejich podepsání. Tyto skutečnosti uváděné svědkem potvrzuje ve své výpovědi současná jednatelka žalovaného [tituly před jménem] [jméno FO], která byla přítomna uzavírání předmětných dohod, ani ona si již 5 5 C 288/2022 s odstupem času přesně nepamatuje na okolnosti uzavírání dohod, zda a jakým způsobem byly pronajímatelky s obsahem smluv seznámeny apod., smlouva opravdu mohla být uzavřena později než 1.1.2011, pamatuje si na přítomnost pronajímatelek [jméno FO], [jméno FO] a jejich současných manželů, [tituly před jménem] [jméno FO], který dohody podepisoval. Jednatelka žalovaného potvrzuje, že hlavním důvodem uzavření nové nájemní smlouvy s novým subjektem byla skutečnost, že žalovaný chtěl hospodařit ekologicky, což nebylo možné v rámci stejné firmy, která hospodaří i konvenčně, z její výpovědi vyplývá, že pronajímatelky neměly vůči obsahu nájemní smlouvy žádné výhrady, znění bylo obdobné jako v předchozí nájemní smlouvě, žádné restituční nároky se dle ní neřešily, ohledně vypořádacího podílu se jednalo o nárok vůči [jméno FO] a tento nárok byl již v té době pravděpodobně uspokojen, nemá však ohledně této skutečnosti z uvedené společnosti materiály, podařilo se jí dohledat, že 30.12.2008 bylo s nájemným zasláno z účtu [jméno FO] na účet [jméno FO] a [jméno FO] každé dalších 5 437 Kč jako část úhrady tohoto vypořádacího podílu, tyto částky pak byly i součástí daňového přiznání. Tyto skutečnosti soudu i doložila. Pokud se jedná o další osoby, které měly být přítomny uzavírání dohod, jsou jejich výpovědi ohledně uzavírání nájemní smlouvy dle názoru soudu dosti rozporné. Svědkyně [jméno FO] si v podstatě nic nepamatuje, její výpověď byla zmatená a měnící, nebylo z ní možno zjistit věrohodně základní informace, což svědkyně odůvodňovala svým negativním [podezřelý výraz] [podezřelý výraz] stavem. Přesto vyplývá z její výpovědi, že ona sama nikdy vyjadřovala vůči žalovanému nějaký nesouhlas s obsahem nájemní smlouvy. Druhá pronajímatelka [jméno FO] uvádí, v souladu s výpovědí jednatelky žalovaného, že byly se sestrou pozvány ohledně uzavření nové nájemní smlouvy, s odstupem času si již nepamatuje důvod ukončení staré nájemní smlouvy a uzavírání nájemní smlouvy nové, potvrdila, že si se sestrou na místě novou smlouvu přečetly a i když jí osobně přišla částka nájemného nízká, nijak se vůči tomuto neohrazovala, výhrady měla pouze k délce nájemní smlouvy na 10 let, bylo jí však sděleno, že nájemní smlouvu lze vypovědět a proto smlouvu podepsala. Ví, že byly uzavírány dohody o ukončení staré smlouvy, o uzavření nového nájmu, s [jméno FO] dohody podepsaly, protože dle sdělení [tituly před jménem] [jméno FO] by jim nebyl vyplacen vypořádací podíl, který činil kolem 50 000 Kč, ten jim byl [tituly před jménem] [jméno FO] rovnou vyplacen v hotovosti. V tomto cítila určitý nátlak, pokud by měla vypořádací podíl zaplacený již před tím, tak by dohody nepodepsala, tedy ponechala by v běhu původní nájemní smlouvu z 30.6.2004. Výpovědi dalších dvou svědka [jméno FO] a [jméno FO] se však v určitých směrech od výpovědi svědkyně [jméno FO] liší, z jejich výpovědí sice vyplývá, že opravdu smlouva nebyla uzavřena 1.1.2011, ale až následně v průběhu ledna či února uvedeného roku, ovšem [jméno FO] na rozdíl od výpovědi svědkyně [jméno FO] a i jednatelky žalovaného uvádí, že cesta do [adresa] byla vykonána z toho důvodu, že [jméno FO] chtěla nájemní smlouvu ukončit a najít nového nájemce za účelem získání vyššího nájemného, na místě však měl vzniknout problém ohledně vypořádacího podílu, [tituly před jménem] [jméno FO] měla uvádět, že pokud pronajímatelky chtějí vypořádací podíl vyplatit, musí přistoupit na prodloužení nájemní smlouvy. Uvádí nelogicky, že aby pronajímatelky dostaly peníze z podílu, tak musely nájemní smlouvu prodloužit anebo se mohly peněz vzdát a nájemní smlouvu ukončit, blížil se konec nájmu. Obě pronajímatelky se měly rozhodnout k inkasování vypořádacího podílu, k uzavření nové nájemní smlouvy, následně již nebyl přímému uzavírání dohod přítomen, v rozporu s výpovědí manželky uvádí, že vypořádací podíl měl přijít na účet manželky někdy později, neví o tom, že by peníze inkasovala v hotovosti. Stejně tak i výpověď svědka [jméno FO] je ve vztahu k ostatním výpovědím rozdílná, ten zase uvádí, že důvodem cesty do [adresa] byla výplata zbytku vypořádacího podílu, za tímto účelem byly pozvány pronajímatelky [tituly před jménem] [jméno FO], bylo jim [tituly před jménem] [jméno FO] sděleno, že podmínkou k výplatě restitučního nároku je podepsání nové nájemní smlouvy, kdy šlo pouze o změnu v nájemci, ví, že na místě po podpisu smlouvy dostala každá z pronajímatelek kolem 30 000 Kč, ohledně obsahu nájemní smlouvy žádná diskuze neprobíhala. 6 5 C 288/2022 8. Pokud se jedná o tuto žalobcem namítanou neplatnost nájemní smlouvy, konstatuje soud, že pravděpodobně s ohledem na značný časový odstup si původní pronajímatelky, jejich partneři, tehdejší jednatel i současná jednatelka žalovaného na přesný průběh jednání ohledně uzavření dohody o skončení předchozího nájmu a sjednání nájmu nového nepamatují. Svědci [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO] si v rámci svých výpovědí i vzájemně protiřečí ohledně důvodu cesty na jednání s žalovaným, ohledně jakýchsi podmínek spojených s výplatou vypořádacího podílu, když ani ohledně jeho výplaty nejsou ve shodě, jejich výpovědi jsou v rozporu s tvrzením jednatelky žalovaného a s jí doloženou skutečností, že na účet uvedených dvou pronajímatelek již v roce 2008 bylo poukázáno každé 5 437 Kč a tedy minimálně v této výši byly již částečně uspokojeny, žádná z pronajímatel nedokázala doložit jakýkoli doklad o výplatě vypořádacího podílu. Jak již bylo uvedeno, žalobce neplatnost smlouvy o nájmu shledává v tom, že pokud by pronajímatelky nepodepsaly dohody, nebyl by jim vypořádací podíl vyplacen, nejednaly tedy svobodně. Z výpovědí shora uvedených svědků však nelze takové jednání mít za prokázané z důvodů vzájemných rozporů ve výpovědích svědků, žalovaným dokladové skutečnosti již dříve částečné platby vypořádací podílu a podobně. Pokud žalobce soudu předložil písemná prohlášení obou pronajímatelek a jejich manželů, které měli sepsat a podepsat pro účely tohoto řízení, nemůže je soud považovat za hodnověrná prohlášení po rozpor ve výpovědích svědků a též z toho důvodu, že z výpovědí svědků vyplývá určité jednání žalobce a jeho rodiny v rámci jejich sepisu, kdy svědkyně [jméno FO] v rámci své zmatené výpovědi naznačila možnost, že prohlášení sepsali a [jméno FO] zaslali [jméno FO], kdy svědkyně [jméno FO] uvádí, že ona i manžel si prohlášení každý sepsal sám, z jejich obsahu však vyplývá totožnost některých větných částí a její manžel [jméno FO] v tomto směru jasně uvedl, že nic nesepisoval, pouze podepsal co co sepsala manželka, svědek [jméno FO] nakonec uvedl, že prohlášení na základě informací od [jméno FO] a [jméno FO] sepsal syn žalobce. Je tedy zřejmá v tomto směru činnost žalobce. Smlouvy s datem 1.1.2011 byly nepochybně uzavřeny, žádná z podepisujících pronajímatelek v rámci své výpovědi nesdělila, že by považovala dohody s tímto datem za neplatné, pouze svědkyně [jméno FO] uvedla, že považovala jednání [tituly před jménem] [jméno FO] za jakýsi nátlak, pokud by já byl vypořádací podíl vyplacen, novou smlouvu by nepodepsala a nechala by v planosti smlouvu původní. Evidentně dle názoru soudu nikdy později nepovažovala smlouvu za neplatnou, po celou dobu inkasovala nájemné, podepsala později dodatek smlouvy o zvýšení nájemného od roku 2014, stejně jako pronajímatelka [jméno FO], která též dle jejího sdělení nikdy nevyjadřovala nesouhlas s nájemní smlouvou.

9. Soud neshledává v tomto směru žalobcem spatřovaný důvod neplatnosti nájemní smlouvy z 1.1.2011 ve smyslu § 37 odst. 1 obč. zák., dle něhož právní úkon musí být učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak je neplatný. I přes rozpory ve výpovědích svědků je zřejmé, že pronajímatelky si byly vědomé toho co je předmětem jednání mezi nimi a žalovaným, byl jim sdělen důvod změny smlouvy, který se v podstatě ve prospěch pronajímatelek jednal ohledně výše nájemného a ohledně změny pronajímatele, který svou strukturou (jednatel, sídlo, předmět činnosti) byl obdobný pronajímateli stávajícími a ať již předmětem jednání byla otázka výplaty vypořádacího podílu (s ohledem na výpověď jednatelky žalovaného a doložené doklady o výplatě pouze části původní výše) či nikoli, nijak z výpovědí pronajímatelek nevyplývá, že by nejednali svobodně, že by neměli právo či možnost volby v rámci svého jednání. Jejich nárok na vypořádací podíl byl dán shora uvedeným dědickým rozhodnutím soudu, zcela jistě měly kdykoli možnost svůj nárok na něj uplatňovat a nepochybně i při jednání v roce 2011 s žalovaným a společností [jméno FO], se jistě měly možnost rozhodnout, zda původní nájemní smlouvu zachovat či ji ukončit, zda uzavřít novou nájemní smlouvu či nikoli a pokud snad při svém rozhodování zvážily, že je pro ně výhodnější získat finance z vypořádacího podílu a přistoupit na ukončení původního nájmu a uzavření nájmu nového, jednalo se na jejich straně o právo jejich 7 5 C 288/2022 volby a v jejich jednání nelze spatřovat nesvobodné jednání, že určitým způsobem jednat pod nějakou okolností musely a neměly možnost jednání jiného.

10. Dalším důvodem žalobcem tvrzené neplatnosti jsou náležitosti nájemní smlouvy ve vztahu k nedostatečné identifikaci pronajímatelů, k nesprávnému uvedení data 1.1.2011 ohledně uzavření smlouvy, skutečnost, že v důsledku tohoto nelze dovodit, kdy vlastně nájemní smlouva má být ukončena. Podle názoru soudu žádný důvod neplatnosti nájemní smlouvy ve smyslu § 37 obč. zák. z hlediska určitosti a srozumitelnosti v tomto směru dán není. Z nájemní smlouvy vyplývá, že pronajímatelky jsou v nájemní smlouvě identifikovány jménem, příjmením a bydlištěm, není nijak nutné pronajímatelky identifikovat datem narození či rodným číslem, navíc je jejich identifikace jednoznačná i s ohledem na popis předmětu nájmu, tedy označení pozemků parcelními čísly, číslem listu vlastnictví, katastrálním územím. Jiná bližší identifikace pronajímatelů není nijak nutná, navíc mezi pronajímatelkami a nájemcem nebylo sporu o tom, že smlouva byla s nimi uzavřena. Pokud se jedná o datum 1.1.2011, vyplývá z výpovědí shora uvedených osob, že opravdu tohoto dne, který je na dohodě o ukončení předchozího nájemního vztahu i na nové nájemní smlouvě uveden, k uzavření těchto dohod nedošlo. Sám svědek [tituly před jménem] [jméno FO], který za nájemce obě dohody podepisoval, tuto skutečnost potvrzuje, mezi pronajímatelkami a předchozím i současným nájemcem je nesporné, že předchozí nájemní vztah byl ukončen, že nový nájemní vztah byl uzavřen, z obsahu dohody o ukončení nájemního vztahu dle nájemní smlouvy z 30.6.2004 vyplývá, že se strany dohody dohodly, že pronájem pozemků dle nájemní smlouvy z 30.6.2004 končí ke dni 31.12.2010. Že nový nájemní vztah na základě nové nájemní smlouvy datované 1.1.2011 byl mezi účastníky opravdu účinný od 1.1.2011 je dle názoru soudu mezi žalovaným a předchozími pronajímatelkami nespornou skutečností, nová nájemní smlouva navazuje na ukončení předchozí nájemní smlouvy, předchozí pronajímatelky nijak nepopírají skutečnost, že za celý rok 2011 nájemné od žalovaného inkasovaly. Podle názoru soudu je zcela uvedená návaznost na předchozí dohodu o ukončení nájemního vztahu zřejmá. Pokud je nájemní smlouva uzavírána na dobu určitou v trvání 10 let, je pak zcela zřejmé, že nájemní smlouva by měla být ukončena uplynutím této desetileté lhůty, jejíž běh počíná dnem 1.1.2011.

11. Pokud žalobce shledává neplatnost čl. III nájemní smlouvy z hlediska jeho neurčitosti ve vztahu k tomu, kdy má nájemní vztah končit, ve vztahu k tomu, jak dlouhá je sjednaná doba nájmu ve spojení s automatickým prodloužením nájemní smlouvy na stejnou dobu, jehož vyloučení je podmíněno výpovědí nejpozději dva roky předem, nepovažuje soud takováto ujednání za ani za ujednání v rozporu s dobrými mravy dle § 39 obč. zák., jak tvrdí žalobce. Z článku III nájemní smlouvy vyplývá, že smlouva je uzavírána na dobu určitou, na období 10 let a smluvní vztah bude ukončen v roce, kdy má dle této smlouvy dohodnuté trvání nájemního vztahu skončit, pokud některá ze smluvních stran tuto smlouvu vypoví písemnou výpovědí doručenou druhé smluvní straně, a to nejpozději dva roky před 1. říjnem kalendářního roku, v němž má dle této smlouvy dohodnuté trvání nájemního vztahu skončit. Nedojde-li k vypovězení nájemního vztahu dle této smlouvy způsobem a v termínech výše uvedených, obnovuje se platnost této smlouvy na stejnou dobu, na kterou je uzavřena tato smlouva. Pokud se jedná o datum 1.1.2011, od kterého se dle názoru odvíjí běh základní délky trvání nájmu na dobu 10 let, je za použití § 122 odst. 1,2,3 obč. zák. zcela zřejmé, kdy by měla uvedená desetiletá lhůta končit. Vzhledem k tomu, že se jedná o lhůtu určenou podle let, připadá konec lhůty na den, který se pojmenováním nebo číslem shoduje se dnem, na který připadá událost, od níž lhůta počíná. Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Pak za této situace při počátku lhůty 1.1.2011 byl konec desetiletého trvání nájemní smlouvy dne 1.1.2021, vzhledem k tomu, že se však jedná o státní svátek, připadá konec lhůty na nejblíže následující pracovní den, a to je pondělí 4.1.2021, neboť dny 2.1. a 3.1. byly sobotou a nedělí. Pokud je ve smlouvě sjednána možnost písemné výpovědi, kterou je nutno doručit druhé straně nejpozději dva roky 8 5 C 288/2022 před 1. říjnem kalendářního roku, v němž má dohodnuté trvání nájemního vztahu skončit, tak ve vztahu ke shora uvedenému je nutno vyjít z toho, že k ukončení desetileté lhůty mělo dojít v roce 2011 a tedy onen 1. říjen uvedený v čl. III nájemní smlouvy je říjnem nacházejícím se v roce 2021 a tedy lhůta k podání výpovědi je vázána na dva roky před tímto 1. říjnem, tedy na 1. říjen roku 2019. Podle názoru soudu je v tomto směru tedy ujednání čl. III nájemní smlouvy zcela jasné, srozumitelné, určité a soud neshledává v tomto směru žádný důvod neplatnosti ujednání smlouvy v tomto směru. Pokud se jedná o délku trvání nájemní smlouvy, jedná se o dobu, která není dle názoru soudu nijak neobvyklá. Ostatně i předchozí nájemní smlouva uzavřená 30.6.2004 byla uzavřena na dobu 10 let s obdobnou formulací možného ukončení výpovědí a jejího prodloužení, žalovaný soudu doložil řadu smluv o nájmu pozemků, které má uzavřené s různými pronajímateli, z nichž vyplývá, že tato lhůta je obvyklá, žalovaný soudu doložil i smlouvy uzavřené na dobu kratší 5 let, když uvedl, že k uzavření kratších smluv dochází na základě žádostí pronajímatelů, doložil i smlouvu uzavřenou mezi jinými subjekty s přísnějšími podmínkami ve formě pětileté výpovědní lhůty. Podle názoru soudu je nutno přihlížet k účelu uzavření nájemní smlouvy, v tomto případě se jedná o provozování zemědělské výroby, tedy s tímto je spojen určitý charakter nakládání s pronajatými pozemky ve formě určitého plánování hospodaření nejen na tom kterém konkrétním pozemku, ale na pozemcích všech v rámci koordinace hospodaření, střídajícího se osevu, charakteru ekologického hospodaření apod.. Podle názoru soudu je lhůta 10 let v těchto druzích nájmů lhůtou zcela obvyklou, stejně tak sjednaná možnost prodlužování nájmu na stejnou dobu v případě, že nebude podána výpověď jednou či druhou stranou ve sjednaných lhůtách, není nijak v rozporu se zákonem, v rozporu s dobrými mravy právě s ohledem na charakter zemědělské výroby. Obč. zák. v § 676 odst. 2 upravuje automatické obnovení nájemní smlouvy v případě skončení nájmu, kdy není podán návrh na vydání věci nebo na vyklizení nemovitosti v příslušné lhůtě, sice se jedná o obnovení na jeden rok v případě nájmu sjednaného na dobu delší než rok, ale to nijak nebrání tomu, aby si účastníci sjednali v tomto směru jiné podmínky ve smyslu § 678 o.z.. Soud tedy neshledává důvody neplatnosti pro rozpor s dobrými mravy ani v tomto směru.

12. Dalším důvodem vyklizení je žalobcem uváděná výpověď z nájemního vztahu, tedy důvod uplatňovaný pro případ, že by soud shledal nájemní smlouvu za platnou. Opět se v tomto případě nejedná přímo o jednání vykonané přímo žalobcem, který nastoupil po uzavření kupní smlouvy do postavení nájemce v nájemní smlouvě z 1.1.2011, má se jednat o výpověď z nájemního vztahu, která měla být dána předchozími pronajímatelkami [jméno FO] a [jméno FO]. V žalobě žalobce uvedl, že se jedná o výpověď datovanou 4.9.2018, tuto výpověď soudu předložil, stejně jako doklady o jejím odeslání a doručení, jedná se o listiny, které mu byly předány ze strany uvedených pronajímatelek. Z této výpovědi vyplývá, že se jedná o výpověď podepsanou [jméno FO] ve [adresa] a [jméno FO] v [adresa], u každého podpisu je uvedeno datum 4.9.2018, výpověď je dle jejího textu adresována žalovanému zastoupenému [tituly před jménem] [jméno FO], jednatelem, dle textu pronajímatelky (třetí pronajímatelka [jméno FO], dříve [jméno FO], je též na listině uvedena, ovšem u jejího jména se podpis nenachází) vypovídají smlouvu o pronájmu pozemků č. [hodnota] z 1.1.2011, uvádí, o které pozemky se jedná s tím, že nájemní smlouva bude ukončena 31.12.2020. Z tvrzení žalobce vyplývá, že tato výpověď byla doručována způsobem vyplývajícím z předkládaného podacího lístku a dodejky do vlastních rukou, z těchto listin vyplývá, že došlo k podání k poštovní přepravě dne 6.9.2018 odesílatelkou [jméno FO], jako adresát je uveden [tituly před jménem] [jméno FO], [adresa], zásilka o hmotnosti 0,018 kg byla 7.9.2018 uložena, protože adresát nebyl zastižen a následně 19.9.2018 byla vhozena do jeho domovní schránky. Žalovaný popřel, že by takovou výpověď někdy obdržel, pokud byla nějaká listina [tituly před jménem] [jméno FO] doručena, jednalo se o výpověď jiného obsahu a jiného data. Z této listiny, která byla soudu žalovaným předložena vyplývá, že se jedná o výpověď ze smlouvy o pronájmu pozemků, která je podepsána pronajímatelkami [jméno FO] 9 5 C 288/2022 [jméno FO] a [jméno FO] 6.9.2018, je adresována [tituly před jménem] [jméno FO], [adresa], IČ [IČO], kdy uvedené pronajímatelky (i v tomto případě u [jméno FO] podpis není připojen) dávají výpověď ze všech smluv uzavřených mezi pronajímatelkami [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO] a nájemcem [tituly před jménem] [jméno FO], IČ [IČO], s tím, že veškeré smlouvy budou ukončeny ihned podáním této výpovědi.

13. Žalovaný popírá, že by výpověď s datem 4.9.2018 adresovanou žalovanému obdržel, že by mu byla doručena. K dispozici má pouze výpověď ze 6.9.2018, která byla doručena [tituly před jménem] [jméno FO], od něhož se mu někdy později dostala do dispozice. To potvrzuje ve své výpovědi svědek [tituly před jménem] [jméno FO], potvrzuje, že mu byla doručena výpověď, která byla adresována jeho osobě s uvedením jeho identifikačního čísla, výpověď obsahovala skutečnosti, se kterými neměl důvod nesouhlasit, nájmy, které měl uzavřené, již byly dříve ukončeny, listinu založil do svého archivu. Popřel ve své výpovědi, že by obálka obsahovala i nějakou další listinu. Jak vyplývá z výpisu z obchodního rejstříku žalovaného, nebyl v září 2018 [tituly před jménem] [jméno FO] jednatelem ani společníkem žalovaného. Skutečnost, že výpověď z nájmu adresovaná žalovanému s datem 4.9.2018 nebyla doručena žalovanému, vyplývá dle názoru soudu i z dokladů o doručování předložených žalobcem, pokud 6.9.2018 byla nějaká zásilka s výpovědí předána k poštovní přepravě, jednalo se o zásilku adresovanou [tituly před jménem] [jméno FO] a nikoli žalovanému a z výpovědi ani nijak nevyplývalo, že bě měla být určena někomu jinému než jemu. I z výpovědi svědkyně [jméno FO], která realizovala předání listiny k poštovní přepravě a která tvrdí, že obálka obsahovala obě výpovědi, vyplývá, že zásilku neadresovala žalovanému ale [tituly před jménem] [jméno FO]. Tato svědkyně sice zdůvodňovala proč tímto způsobem na radu žalobce pro jakousi jistotu, aby nebylo tvrzeno žalovaným, že dosud nebyl ukončen nájem s [tituly před jménem] [jméno FO], doručovala obě výpovědi, nedokázala však vysvětlit z jakého důvodu jsou na listinách rozdílná data, když je psala najednou společně s žalobcem a najednou je dávala podepsat sestře [jméno FO]. Potvrdila, že po odeslání jí žalovaný nikdy ohledně výpovědi nekontaktoval. [Jméno zainteresované osoby 0/0], syn žalobce, ve své výpovědi potvrdil, že po konzultaci se svou matkou připravil [jméno FO] výpovědi z nájmu, připravil výpověď adresovanou panu [jméno FO] i žalovanému a k jeho pokynu [jméno FO] měla zaslat samostatně každému z adresátů, sdělila mu však následně, že dala obě výpovědi do jedné obálky adresované [tituly před jménem] [jméno FO] Přípravu obou výpovědí synem žalobce potvrzuje ve své výpovědi i manželka žalobce [jméno FO].

14. Z těchto důkazů je dle názoru soudu nepochybné, že pokud se nějaká listina v obálce od žalobcem doloženého podacího lístku nacházela, jednalo se o listinu, která byla doručena v obálce uvedenému adresátovi, kterým byl [tituly před jménem] [jméno FO]. Ten jako svědek ve své výpovědi potvrzuje, že k doručení došlo a že obsahem byla výpověď adresovaná jeho osobě. Pokud soud vezme v úvahu obsah výpovědi, která byla adresována [tituly před jménem] [jméno FO] a tedy i logicky [tituly před jménem] [jméno FO] poštovním přepravcem doručována, jedná se o výpověď, která se žádným způsobem nedotýká nájemního vztahu mezi předchozími vlastnicemi pozemků a žalovaným, z obsahu výpovědi nevyplývá žádný důvod, pro který by snad měl [tituly před jménem] [jméno FO] s výpovědí naložit jiným způsobem než učinil, neměl dle názoru soudu žádný důvod předávat tuto listinu do dispozice žalovaného. Pokud žalobce vychází z toho, že jedna obálky obsahovala obě uvedené výpovědi, tedy i výpověď adresovanou žalovanému, vychází pouze z tvrzení [jméno FO], jinak tuto skutečnost nedokladuje a výpověď svědkyně [jméno FO] je v rozporu s výpovědí svědka [jméno FO], který takovou skutečnost přímo popírá. Žalobce zjistil a soudu i doložil, kolik při odeslání obdobnou obálkou váží jeden list, dva listy, jeden atypický list, zjistil, že váze na obálce z doručování z roku 2018 [tituly před jménem] [jméno FO] vyplývá, že zásilka musela obsahovat dva listy. Podle názoru soudu samotná tato skutečnost není schopna prokázat co konkrétního vůbec bylo v obálce doručováno, dle názoru soudu není ani nutno něco takového prokazovat, protože i kdyby opravdu v obálce byla připojena i další výpověď adresovaná žalovanému s datem 4.9.2018, neměla by tato skutečnost za následek ukončení nájemního vztahu takovou výpovědí, protože by se jednalo o výpověď, která 10 5 C 288/2022 nebyla doručena nájemci, ale osobě od nájemce rozdílné a pouze ze skutečnosti, že osoba [tituly před jménem] [jméno FO] byla v minulosti jednatelem žalovaného a je manželem současné jednatelky žalovaného, není skutečností, z níž by bylo možno dovodit, že se doručením výpovědi [tituly před jménem] [jméno FO] dostala výpověď do dispoziční sféry žalovaného. Jak již však bylo však shora uvedeno, [tituly před jménem] [jméno FO] popírá, že by v zásilce byla jiná listina, než listina adresovaná jeho osobě. Za této situace tedy soud nehledává důvodným ani tento žalobcem tvrzený důvod skončení nájemního vztahu, neboť nedošlo k doručení výpovědi z nájmu žalovanému a na tomto závěru byl nemohlo měnit nic ani žalobcem navrhované doplnění dokazování ohledáním poštovních schránek v sídle žalovaného, dotaz u [právnická osoba]. [adresa] ohledně realizace doručování subjektům na adrese [adresa], které soud odmítl dále provést.

15. Vzhledem k tomu, že soud neshledal, jak vyplývá ze shora uvedeného, nárok žalobce důvodným, v celém rozsahu žalobu zamítnul.

16. Žalovaný jako úspěšný účastník má dle § 142 odst. 1 o.s.ř. právo proti žalobci na náhradu nákladů řízení, sestávajících se z odměny za 11 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, písemné vyjádření k žalobě z 24.1.2023, jednání soudu z 13.4.2023 přesahující dvě hodiny, jednání soudu z 3.8.2023 přesahující čtyři hodiny, jednání soudu z 26.2.2024, jednání soudu z 18.3.2024 přesahující dvě hodiny, písemný závěrečný návrh ze dne 21.3.2024) po 1 500 Kč dle § 9 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů, ve znění předpisů pozdějších, náhrady za promeškaný čas v souvislosti s poskytnutím právní služby ve výši jedné poloviny mimosmluvní odměny za účast při jednání soudu dne 2.3.2023, které bylo odročeno bez projednání věci, tedy ve výši 750 Kč dle § 14 odst. 2 téže vyhlášky, 12 paušálů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 téže vyhlášky. Celkem se tedy jedná o náklady řízení ve výši 20 850 Kč a soud uložil žalobci povinnost tyto náklady řízení žalovanému zaplatit, a to ve smyslu § 149 odst.1 o.s.ř. k rukám právní zástupkyně žalovaného.

Poučení