5 C 43/2024 - 256

Rubrum

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Šídovou ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený opatrovnicí [Jméno opatrovnice], nar. [Datum narození opatrovnice], bytem [Adresa opatrovnice] zastoupený advokátem [Jméno advokáta], sídlem [Adresa advokáta] proti žalovanému: [Jméno žalovaného A], narozený [Datum narození žalovaného A], st. příslušník Bulharska bytem [Adresa žalovaného A] adresa pro doručování [Jméno žalovaného B], advokát, [Anonymizováno] o stanovení výživného takto:

Výrok

I. Řízení v části, v níž se žalobce domáhal stanovení povinnosti žalovanému platit na výživu žalobce částku 54 000 Kč měsíčně, a to vždy od 15. dne příslušného měsíce, zpětně od 1. 1. 2021 do 17. 1. 2021, se zastavuje.

II. Žalovaný je povinen platit na výživné žalobce částku ve výši 30 000 Kč měsíčně do 15. dne příslušného měsíce předem, počínaje dnem 18. 1. 2021 k rukám matky jakožto opatrovnice žalobce.

III. Nedoplatek za období od 18. 1. 2021 do 25. 2. 2025 v částce 1 480 334 Kč je žalovaný povinen zaplatit žalobci ve splátkách po 125 000 Kč měsíčně splatných spolu s běžným výživným pod ztrátou výhody splátek.

IV. Žaloba, v rozsahu požadavku žalobce na výživné v částce 24 000 Kč měsíčně od 18. 1. 2021 nadále, se zamítá.

V. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v rozsahu 10 % v částce 34 437 Kč k rukám zástupce žalobce, advokáta, do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne 18. 1. 2024 se žalobce domáhal stanovení výživného na zletilé dítě ve výši 54 000 Kč měsíčně, a to zpětně od 1. 1. 2021. Svůj návrh odůvodnil tím, že žalobce je zletilým synem žalovaného, je omezen ve svéprávnosti a je odkázán na nepřetržitou péči svého okolí, kterou zajišťuje jeho matka [Jméno opatrovnice]. Žalovaný se na péči nijak nepodílí, o syna nejeví téměř žádný zájem. Náklady na péči o žalobce se skládají měsíčně z dopravy do školy ve výši 12 000 Kč, obědů ve škole ve výši 800 Kč, kroužku vaření 500 Kč, jednou ročně stomatologické ošetření ve výši 20 000 Kč (měsíčně 1 800 Kč), oblečení a obuvi ve výši 2 500 Kč měsíčně, stravy mimo školu ve výši 6 000 Kč měsíčně, dovolených ve výši 5 000 Kč měsíčně, drogerie ve výši 500 Kč měsíčně, léků ve výši 300 Kč měsíčně, stavebního spoření ve výši 2 000 Kč měsíčně, počítače jednou ročně ve výši 20 000 Kč (měsíčně cca 1 700 Kč), sluchátek ve výši 500 Kč měsíčně, školních pomůcek 3 000 Kč ročně (250 Kč měsíčně) a nákladů na automobil ve výši 12 000 Kč ročně (1 000 Kč měsíčně). Jediným příjmem syna je invalidní důchod III. stupně ve výši 16 135 Kč měsíčně, což nedostačuje k pokrytí jeho měsíčních výdajů. V červnu 2024 ukončí žalobce školní docházku, posléze bude trávit čas v denním stacionáři. Náklady na tento stacionář budou zhruba 12 000 Kč měsíčně plus náklady na dopravu do stacionáře. Žalovaný je majitelem nemovitého majetku v hodnotě desítek milionů korun a dále spolumajitelem tří fotovoltaických elektráren v Bulharsku, jeho příjem za rok 2021 měl činit cca 3 600 000 Kč čistého. Dle doporučující tabulky ministerstva spravedlnosti by měl přispívat žalobci výživné ve výši 54 000 Kč měsíčně, když v minulosti souhlasil s tím, že na výživné své tehdy nezletilé dcery bude hradit výživné ve výši 30 000 Kč měsíčně.

2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil při jednání dne 6. 9. 2024, kdy uvedl, že není na místě stanovit výživné na žalobce. Žalobce má invalidní důchod ve výši jeho platu v Bulharsku. Bývalá manželka mu neumožňuje styk se synem, kdyby se s ním vídal, výdaje by za něj hradil. Na výživu žalobce přispívá tím, že dal bývalé manželce k dispozici příjmy z nájmu nemovitostí, jež mají v České republice ve společném jmění manželů. V roce 2020 prodal podíl na obchodním domu [adresa] za 26 000 000 Kč, ze kterých dal matce žalobce částku 12 500 000 Kč, za což provedla rekonstrukci domu v [adresa], což je nadstandardně vybavený dům, zároveň jí nechal k užívání komerční areál v [adresa], z něhož je měsíční příjem ve výši 50 - 70 000 Kč. Je zde snaha ukázat, že příjmy žalobce nepokrývají jeho životní náklady, ale ani polovina jeho měsíčních příjmů není spotřebována přímo žalobcem. Až do května 2023 se s žalobcem běžně vídal, bral si ho na 2 – 3 měsíce v roce, veškeré náklady, které měl žalobce, když byli spolu, hradil žalovaný. Ke své majetkové situaci uvedl, že v ČR vlastní s bývalou manželkou majetek v hodnotě asi 50 000 000 Kč, má příjmy z podnikatelské činnosti, když byl jediným společníkem společnosti [Anonymizováno], která vlastnila podíly ve fotovoltaických elektrárnách. Jeho roční příjem za rok 2021 činil 400 000 Kč, v roce 2022 činil 600 000 Kč a v roce 2023 činil 80 000 Kč. Podíl na této společnosti prodal v roce 2024, od té doby je zaměstnancem s měsíční mzdou ve výši 37 000 Kč čistého, jeho osobní náklady činí 20 000 Kč měsíčně a zhruba 12 – 14 000 Kč vynaloží měsíčně na údržbu nemovitostí. Žádné jiné příjmy nemá, žije z úspor. Jeho koníčkem je golf, hraje ho zhruba 2 x měsíčně, je vlastníkem automobilu [název] a nákladního automobilu. Dříve používal i jiné automobily, ale ty byly vždy ve vlastnictví společnosti [Anonymizováno], měl je jako firemní benefit. Když souhlasil s výživným na dceru [jméno FO] ve výši 30 000 Kč měsíčně, činily jeho měsíční příjmy 700 000 Kč, v současné době takové příjmy nemá.

3. Jen pro úplnost se patří poznamenat, že jde o tzv. věc s cizím prvkem, neboť žalovaný je státním příslušníkem Bulharské republiky. Soud se proto nejprve zabýval tím, zda je dána jeho pravomoc ve věci rozhodovat a podle jakého právního řádu má soud ve věci postupovat. Otázku pravomoci pak soud zkoumal z hlediska Nařízení Rady (EU) č. 4/2009, o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a o spolupráci ve věcech vyživovacích povinností. Podle čl. 3 odst. 1 písm. b) tohoto nařízení je k rozhodování ve věcech vyživovacích povinností v členských státech příslušný soud místa, v němž má oprávněný místo obvyklého pobytu. Vzhledem k tomu, že žalobce, který je ve smyslu uvedeného nařízení oprávněným, má místo obvyklého pobytu v České republice, je dána mezinárodní příslušnost českých soudů ve věci rozhodnout. Podle čl. 15 uvedeného nařízení právo rozhodné pro otázky vyživovacích povinností se v členských státech, které jsou vázány Haagským protokolem ze dne 23. listopadu 2007 o právu rozhodném pro vyživovací povinnosti určuje v souladu s uvedeným protokolem. Jelikož Česká republika je vázána Haagským protokolem ze dne 23. listopadu 2007, postupoval soud podle jeho čl. 3 odst. 1, dle kterého se vyživovací povinnosti se řídí právem státu, v němž má oprávněný místo obvyklého pobytu, nestanoví-li tento protokol jinak, a dospěl k závěru, že v dané věci bude aplikováno české právo.

4. Žalobce vzal při jednání dne 18. 2. 2025 žalobu zpět v části, týkající se stanovení povinnosti žalovanému platit na výživu žalobce částku 54 000 Kč měsíčně, a to vždy od 15. dne příslušného měsíce, zpětně od 1. 1. 2021 do 17. 1. 2021. Žalovaný s částečným zpětvzetím žaloby souhlasil. Soud proto řízení v této části podle § 96 odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále také jen „o. s. ř.“) zastavil (výrok I. tohoto rozsudku).

5. Po provedeném dokazování, vycházeje z listinných důkazů, jakož i ze svědeckých výpovědí, dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním: Zletilý [Jméno žalobce] se narodil dne [datum narození] z manželství [Anonymizováno] a žalovaného, kteří spolu ve společné domácnosti nežijí od roku 2016 /rodný list na č. l. 11 spisu, oddací list na č. l. 17 spisu, výslech [Jméno opatrovnice], mezi účastníky nesporné/. Z manželství [Jméno opatrovnice] a žalovaného se narodila také dnes již zletilá dcera [jméno FO], která se není schopna sama živit, a žalovaný se zavázal přispívat na její výživu částkou 30 000 Kč měsíčně od 1. 2. 2020 do současnosti. V srpnu 2024 bylo ze strany žalovaného u zdejšího soudu zahájeno řízení o snížení výživného na zletilou dceru /viz rozsudek zdejšího soudu č. j. [spisová značka] na č. l. 15 - 16 spisu, návrh ve věci [spisová značka] na č. l. 134 – 135 spisu, výslech [jméno FO], mezi účastníky nesporné/. [jméno FO] je autista, má středně těžké mentální postižení, je na úrovni 4 – 5 letého dítěte. Je omezen ve svéprávnosti tak, že není způsobilý samostatně právně jednat v žádných záležitostech s výjimkou běžných záležitostí každodenního života, jeho hmotněprávním opatrovníkem je jeho matka [Jméno opatrovnice]. [jméno FO] vyžaduje celodenní péči další osoby, která mu je poskytována z větší části ze strany matky, z menší části ze strany babičky a zletilé sestry, zároveň tráví 4 dny v týdnu 4 hodiny denně ve stacionáři, kam ho pečující osoby vozí. Stacionář stojí měsíčně 10 500 Kč, dále se platí 500 Kč měsíčně na výlety a kapesné 200 Kč měsíčně. Doprava do stacionáře i jinam stojí měsíčně 8 000 Kč, roční náklady na automobil činí cca 11 000 Kč, měsíčně tedy cca 900 Kč (pojistné ve výši 6 442 Kč ročně a náklady na výměnu kol a technickou prohlídku ve výši 4 583 Kč). Výdaje na stravu mimo stacionář představují 6 000 Kč měsíčně, drogerie 1 000 Kč měsíčně, léky 300 Kč měsíčně. Celoroční oblečení stojí 35 000 Kč. Na stavební spoření je [jméno FO] ukládáno 2 000 Kč měsíčně. Za televizi a internet je hrazeno 935 Kč měsíčně, za sluchátka, která často ničí, 500 Kč měsíčně, za počítač, který [jméno FO] vydrží zhruba 2 roky, částka 12 000 Kč. Za zubní ošetření je vynakládáno 24 000 Kč ročně, když je třeba nechat ho ošetřit ve specializované ordinaci. [jméno FO] rád cestuje, dovolená u moře pro [jméno FO] a pečující osobu vyjde ročně na 40 000 Kč, naposledy byl na takové dovolené v roce 2023. Týdenní dovolená s pečující osobou po České republice vyjde na 25 000 Kč, prodloužený víkend na 8 000 Kč. Do června 2022 měl [jméno FO] asistenta, jehož mzda činila 10 000 Kč měsíčně. Po dobu šesti let do března 2024 navštěvoval [jméno FO] tzv. [název], kde se ročně platilo za kroužek vaření 3 000 Kč, obědy 680 Kč měsíčně a školní pomůcky 2 000 Kč ročně. Měsíční provoz domu, ve kterém bydlí [jméno FO] s matkou a sestrou, stojí 15 000 Kč/viz rozsudky zdejšího soudu č. j. [spisová značka] na č. l. 12 – 13 spisu, č. j. [spisová značka] na č. l. 14 spisu, č. j. [spisová značka] na č. l. 90 – 91 spisu, daňové doklady na č. l. 76 – 77 spisu, vyúčtování O2 na č. l. 78 spisu, informace o výši pojistného na č. l. 79 - 80 spisu, daňový doklad o zubním ošetření v roce 2022 na č. l. 81 spisu a v roce 2024 na č. l. 166 – 167 spisu, daňové doklady k platbám za stacionář na č. l. 168 – 169 spisu, vybrané pohyby na účtu na č. l. 225 – 226 spisu, daňové doklady na č. l. 228 – 231 spisu, potvrzení o zaplacení na č. l. 234 spisu, faktury a účtenky v systému ISAS ve složkách „Náklady [jméno FO] další podklady souhrnné a [jméno FO]“, výslechy [Jméno opatrovnice], [jméno FO], [jméno FO]/. Žalobce pobírá od ledna 2024 invalidní důchod třetího stupně ve výši 16 495 Kč měsíčně, příspěvek na péči ve výši 27 000 Kč měsíčně a příspěvek na mobilitu ve výši 900 Kč měsíčně /viz oznámení na č. l. 89 spisu, oznámení v systému ISAS ve složce „[jméno FO] další podklady souhrnné“, mezi účastníky nesporné/. Matka žalobce obdržela od žalovaného v roce 2022 částku ve výši 500 000 Kč a v 2023 třikrát 30 000 Kč /výpis z bankovního účtu na č. l. 88 spisu/. Matka žalobce a žalovaný prodali v únoru 2020 spoluvlastnický podíl na obchodním domě [název] za 25 600 000 Kč, přičemž matka žalobce obdržela z této kupní ceny částku 12 500 000 Kč, zbylou část obdržel žalovaný /viz kupní smlouvu v systému ISAS, mezi účastníky nesporné/. Žalovaný byl jediným společníkem a manažerem společnosti [Anonymizováno], která je zaregistrována v Bulharsku a která zde provozovala fotovoltaickou elektrárnu. Žalovaný byl k 23. 7. 2019 manažerem a partnerem společnosti [Anonymizováno]., která byla ke dni 6. 7. 2023 jedinou společnicí společností [Anonymizováno] a [právnická osoba], jejichž manažerem byl současně žalovaný. Tyto společnosti také provozovaly fotovoltaické elektrárny v Bulharsku. Žalovaný převedl svůj obchodní podíl ve společnosti [Anonymizováno]. na společnost [Anonymizováno] Dne 1. 7. 2024 uzavřeli žalovaný a společnost [Anonymizováno]., jednající žalovaným, smlouvu o vedení, na základě které se žalovaný zavázal vykonávat funkci manažera společnosti [Anonymizováno]. s hrubou měsíční mzdou ve výši 3 900 LEVA (cca 50 000 Kč). V červenci 2024 bylo na základě této smlouvy žalovanému vyplaceno 3 044,92 LEVA (cca 39 000 Kč). [Anonymizováno] vykázala v roce 2020 tržby ve výši 192 424,76 LEVA (cca 2 500 000 Kč) a po odečtení nákladů účetní zisk ve výši 24 571,33 LEVA (cca 315 000 Kč), v roce 2021 tržby ve výši 401 841,06 LEVA (cca 120 200 000 Kč) a po odečtení nákladů účetní zisk ve výši 58 882,85 LEVA (cca 750 000 Kč), v roce 2022 tržby ve výši 199 107,49 LEVA (cca 2 500 000 Kč) a po odečtení nákladů účetní zisk ve výši 34 568,95 LEVA (cca 450 000 Kč) a v roce 2023 tržby ve výši 187 075,70 LEVA (cca 2 400 000 Kč) a po odečtení nákladů účetní zisk ve výši 8 793,44 LEVA (cca 115 000 Kč). Žalovaný vykázal v roce 2017 v daňovém přiznání roční příjem po odečtení srážek ve výši 135 783,30 LEVA (cca 1 740 000 Kč), v roce 2018 roční příjem po odečtení srážek ve výši 20 651,51 LEVA (cca 265 000 Kč), v roce 2019 roční příjem po odečtení srážek ve výši 41 180 LEVA (cca 530 000 Kč), v roce 2020 roční příjem po odečtení srážek ve výši 9 474,30 LEVA (cca 121 000 Kč). Žalovaný převedl svůj obchodní podíl ve společnosti [Anonymizováno] na jiného majitele smlouvou o převodu obchodního podílu ze dne 16. 7. 2024 za kupní cenu 300 000 LEVA (cca 3 850 000 Kč), přičemž tato by mu měla být uhrazena tak, že částka 2 000 LEVA byla vyplacena při podpisu smlouvy a zbylá část ve výši 298 000 LEVA mu bude vyplacena do 10. 7. 2025/viz potvrzení o registraci na č. l. 18 – 19 spisu, osvědčení o zápisu do OR na č. l. 20 – 30 spisu, souhrnné zprávy na č. l. 31 – 36 spisu, znalecké posudky na č. l. 37 – 75 spisu, smlouva o převodu obchodního podílu na č. l. 136 spisu s českým překladem v systému ISAS ve složce „[jméno FO] další podklady souhrnné“, smlouva o vedení na č. l. 120 spisu, výplatní pásky na č. l. 121 – 122, daňové přiznání společnosti [Anonymizováno] za rok 2020 v systému ISAS, daňové přiznání společnosti [Anonymizováno] za rok 2021 v systému ISAS, daňové přiznání společnosti [Anonymizováno] za rok 2022 v systému ISAS, daňové přiznání společnosti [Anonymizováno] za rok 2023 na č. l. 123 – 129 spisu, daňová přiznání žalovaného za roky 2017 – 2020 na č. l. 130 – 133 spisu, výpis z OR společnosti [Anonymizováno] a [Anonymizováno] v systému ISAS/. Žalovaný převedl svůj obchodní podíl ve společnosti [právnická osoba] na základě smlouvy ze dne 20. 7. 2021 za kupní cenu ve výši 750 000 Kč na společnost [Anonymizováno], ta jej následně na základě smlouvy o převodu obchodního podílu ze dne 7. 2. 2022 převedla na třetí osobu za kupní cenu ve výši 11 250 000 Kč /viz smlouvy o převodu obchodního podílu v systému ISAS ID 52667/. Žalovaný vlastní v Bulharsku nemovitost ve městě [Anonymizováno], do roku 2024 také využíval apartmán v golfovém areálu v bulharském [Anonymizováno], který byl ve vlastnictví společnosti [Anonymizováno] /viz fotografie domu v [Anonymizováno] v systému ISAS, mezi účastníky nesporné/. Žalovaný a matka žalobce mají v České republice ve společném jmění manželů nemovitosti v katastrálním území [adresa], který využívá výhradně žalovaný, v katastrálním území [adresa], které využívá matka žalobce. Ta má potom ve výlučném vlastnictví nemovitosti v k. ú. [adresa] /viz výpisy k KN v systému ISAS, výslech [Jméno opatrovnice], [jméno FO], [jméno FO], mezi účastníky nesporné/. Babička žalobce finančně pomáhá matce žalobce s náklady na péči o žalobce /viz vybrané pohyby na účtu matky žalobce na č. l. 163 – 165, výslechy [Jméno opatrovnice] a [jméno FO]/. Matka žalobce je od roku 2009 jedinou společnicí a jednatelkou společnosti [název]., IČO [IČO]. Žalovaný je od roku 2021 jednatelem společnosti [právnická osoba], IČO [IČO], jejím jediným společníkem je od roku 2021 společnost [Anonymizováno] /mezi účastníky nesporné, ověřeno nahlédnutím do obchodního rejstříku na webových stránkách justice.cz/. Žalovaný je vlastníkem a provozovatelem automobilu [Anonymizováno] reg. zn. [SPZ], [jméno FO] reg. zn. [SPZ] vlastníkem malého plavidla [Anonymizováno], společnost [právnická osoba] je vlastníkem a provozovatelem automobilu [Anonymizováno] reg. zn. [SPZ] /viz sdělení [právnická osoba] [adresa] na č. l. 175 – 176 spisu, sdělení [právnická osoba] na č. l. 179 spisu/. Žalovaný je vlastníkem sněžného skútru a golfového vozíku /viz výpověď [Jméno opatrovnice], [jméno FO], [jméno FO], mezi účastníky nesporné/. Žalovaný má v užívání motorku [název], která je ve vlastnictví společnosti [právnická osoba] /viz fotografie motorky v systému ISAS, mezi účastníky nesporné/. Žalovaný byl do 12. 4. 2021 vlastníkem malého plavidla značky [Anonymizováno] v hodnotě 40 000 EUR /viz sdělení [právnická osoba] na č. l. 179 spisu, pojistka na č. l. 227 spisu, fotografie lodi v systému ISAS/. Žalovaný měl veden bankovní účet u [právnická osoba]. od 14. 2. 2022 do 1. 12. 2024 s počátečním zůstatkem ve výši 2 000 000 Kč a konečným zůstatkem 14 193,81 Kč, z tohoto bankovního účtu byly běžně převáděny finanční prostředky v řádech desetitisíců i stotisíců korun mezi společností [právnická osoba] a žalovaným, a to obousměrně /viz sdělení [právnická osoba]. na č. l. 187 a č. l. 244 spisu, kompletní výpis z účtu na č. l. 188 spisu/. Žalovaný měl veden bankovní účet u [právnická osoba]. č. [č. účtu] od 2. 8. 1999 do 16. 8. 2023 s počátečním zůstatkem ke dni 18. 1. 2021 ve výši 5 811 989,22 Kč a konečným zůstatkem ke dni 16. 8. 2023 ve výši 0 Kč, přičemž příjmy na tomto účtu v roce 2021 činily 438 027,35 Kč a výdaje 2 632 944,82 Kč, v roce 2022 činily příjmy 22 629,77 Kč a výdaje 1 753 869,78 Kč a v roce 2023 činily příjmy 200 276,18 Kč a výdaje 2 086 108,58 Kč. Dále měl u stejné banky veden bankovní účet č. [č. účtu] od 4. 11. 2019 do 16. 8. 2023 s počátečním zůstatkem ke dni 18. 1. 2021 ve výši 11 527,17 EUR a konečným zůstatkem ke dni 16. 8. 2023 ve výši 0 Kč, přičemž příjmy na tomto účtu v roce 2021 činily 0 EUR a výdaje 5 539,61 EUR, v roce 2022 činily příjmy 0 EUR a výdaje 2 219,77 EUR a v roce 2023 činily příjmy 0 EUR a výdaje 3 767,68 EUR /viz sdělení [Anonymizováno]. na č. l. 190, výpisy z účtů na č. l. 191 – 224 spisy/. Žalovaný má veden bankovní účet u [Anonymizováno] v bulharských LEVA s počátečním zůstatkem ke dni 1. 5. 2021 ve výši 78 967,09 LEVA (cca 1 000 000 Kč a konečným zůstatkem ke dni 30. 11. 2024 ve výši 5 LEVA. U stejné banky má žalovaný veden také bankovní účet v eurech s počátečním zůstatkem ke dni 15. 6. 2023 ve výši 50 000 EUR a konečným zůstatkem ke dni 30. 11. 2024 ve výši 0,95 EUR /viz výpisy z bankovního účtu v systému ISAS/. Koníčkem žalovaného je golf, hraje ho několikrát měsíčně, a to v České republice i v zahraničí /výpisy z bankovních účtů na č. l. 191 – 224 spisu, výpisy z bankovních účtů vedených pro žalovaného v Bulharsku v systému ISAS, mezi účastníky nesporné/. Žalovaný na výživném na žalobce ničeho nehradí, dne 24. 9. 2024 uhradil jednorázově část dluhu na výživném na dceru [jméno FO] ve výši 360 000 Kč /mezi účastníky nesporné/. Žalovaný se s žalobcem stýkal do června 2023, kdy si ho bral několikrát ročně na prodloužený víkend, od té doby se s žalobcem nestýká ani mu nedává žádné dárky /viz výslech [Jméno opatrovnice], [jméno FO], [jméno FO]/.

6. Na základě shora popsaných skutkových zjištění dospěl soud k následujícím závěrům o skutkovém stavu: Zletilý [Jméno žalobce] se narodil dne [Datum narození žalobce] domácnosti nežijí od roku 2016. Z manželství [Jméno opatrovnice] a žalovaného se narodila také dnes již zletilá dcera [jméno FO], která se není schopna sama živit, a žalovaný se zavázal přispívat na její výživu částkou 30 000 Kč měsíčně od 1. 2. 2020 do současnosti. V srpnu 2024 bylo ze strany žalovaného u zdejšího soudu zahájeno řízení o snížení výživného na zletilou dceru. [jméno FO] je autista, má středně těžké mentální postižení, je na úrovni 4 – 5 letého dítěte. Je omezen ve svéprávnosti tak, že není způsobilý samostatně právně jednat v žádných záležitostech s výjimkou běžných záležitostí každodenního života, jeho hmotněprávním opatrovníkem je jeho matka [Jméno opatrovnice]. [jméno FO] vyžaduje celodenní péči další osoby, která mu je poskytována z větší části ze strany matky, z menší části ze strany babičky a zletilé sestry, zároveň tráví 4 dny v týdnu 4 hodiny denně ve stacionáři, kam ho pečující osoby vozí. Stacionář stojí měsíčně 10 500 Kč, dále se platí 500 Kč měsíčně na výlety a kapesné 200 Kč měsíčně. Doprava do stacionáře i jinam stojí měsíčně 8 000 Kč, roční náklady na automobil činí cca 11 000 Kč, měsíčně tedy cca 900 Kč (pojistné ve výši 6 442 Kč ročně a náklady na výměnu kol a technickou prohlídku ve výši 4 583 Kč). Výdaje na stravu mimo stacionář stojí 6 000 Kč měsíčně, drogerie 1 000 Kč měsíčně, léky 300 Kč měsíčně. Celoroční oblečení stojí 35 000 Kč. Na stavební spoření je [jméno FO] ukládáno 2 000 Kč měsíčně. Za televizi a internet je hrazeno 935 Kč měsíčně, za sluchátka, která často ničí, 500 Kč měsíčně, za počítač, který [jméno FO] vydrží zhruba 2 roky, částka 12 000 Kč. Za zubní ošetření je vynakládáno 24 000 Kč ročně, když je třeba nechat ho ošetřit ve specializované ordinaci. [jméno FO] rád cestuje, dovolená u moře pro [jméno FO] a pečující osobu vyjde ročně na 40 000 Kč, naposledy byl na takové dovolené v roce 2023. Týdenní dovolená s pečující osobou po České republice vyjde na 25 000 Kč, prodloužený víkend na 8 000 Kč. Do června 2022 měl [jméno FO] asistenta, jehož mzda činila 10 000 Kč měsíčně. Po dobu šesti let do března 2024 navštěvoval [název], kde se ročně platilo za kroužek vaření 3 000 Kč, obědy 680 Kč měsíčně a školní pomůcky 2 000 Kč ročně. Měsíční provoz domu, ve kterém bydlí [jméno FO] s matkou a sestrou, stojí 15 000 Kč. Měsíční náklady na životní potřeby žalobce do června 2022 (v době, kdy měl asistenta a chodil do tzv. [název]), činily cca 44 500 Kč, od července 2022 do března 2024 (kdy neměl asistenta a chodil do tzv. [název]) činily cca 34 500 Kč a od dubna 2024 do současnosti (kdy nemá asistenta a navštěvuje stacionář) činí cca 44 800 Kč. Žalobce pobírá od ledna 2024 invalidní důchod třetího stupně ve výši 16 495 Kč měsíčně, příspěvek na péči ve výši 27 000 Kč měsíčně a příspěvek na mobilitu ve výši 900 Kč měsíčně. Matka žalobce obdržela od žalovaného v roce 2022 částku ve výši 500 000 Kč a v 2023 třikrát 30 000 Kč. Matka žalobce a žalovaný prodali v únoru 2020 spoluvlastnický podíl na obchodním domě [název] za 25 600 000 Kč, přičemž matka žalobce obdržela z této kupní ceny částku 12 500 000 Kč, zbylou část obdržel žalovaný. Žalovaný byl jediným společníkem a manažerem společnosti [Anonymizováno], která je zaregistrována v Bulharsku a která zde provozuje fotovoltaickou elektrárnu, a to do 16. 7. 2024. Žalovaný byl zároveň manažerem společností [Anonymizováno] a [Anonymizováno], které také provozovaly fotovoltaické elektrárny v Bulharsku, žalovaný měl také čtvrtinový obchodní podíl ve společnosti [Anonymizováno]., a to prostřednictvím společnosti [Anonymizováno]. Uvedené společnosti generovaly za sledované období od ledna 2021 do doby rozhodnutí soudu zisk. Žalovaný měl obchodní podíl také ve společnosti [právnická osoba], a to opět prostřednictvím společnosti [Anonymizováno], která získala prodejem svého obchodního podílu v této společnosti v únoru 2022 částku 11 250 000 Kč, a dále ve společnosti [právnická osoba] Žalovaný běžně nakládal s finančními prostředky a majetkem společností, ve kterých měl obchodní podíl, jako se svými vlastními, ať už se to týkalo luxusního apartmánu v golfovém středisku v Bulharsku, automobilů, motorek či telefonů. Žalovaný je sám vlastníkem rodinného domu v Bulharsku, několika automobilů, lodi, sněžného skútru, golfového vozíku, ve společném jmění s matkou žalobce vlastní rodinný dům ve [adresa], komerční areál v [adresa], které využívá matka žalobce, a veliký areál s rodinným domem v [Anonymizováno], který užívá výlučně sám. Má vysoký životní standard, hraje několikrát měsíčně golf jak v České republice, tak v zahraničí. Žalovaný na výživném na žalobce ničeho nehradí, s žalobcem se stýkal do června 2023, kdy si ho bral několikrát ročně na prodloužený víkend, od té doby se s žalobcem nestýká ani mu nedává žádné dárky. Matka žalobce nepracuje, finančně jí vypomáhá babička žalobce.

7. Soud zamítl návrh na provedení důkazu fotografiemi z areálu v [Anonymizováno], fotografiemi areálu v [adresa], doklady ke stavebním úpravám v rodinném domě ve [adresa], doklady o mimořádné splátce úvěru, dokladem o studijním pobytu [jméno FO], fotografiemi z domu v [adresa], potvrzením o studiu [jméno FO], dokladem o zaplacení dlužného výživného na dceru [jméno FO], částečnými výpisy z bankovního účtu žalovaného, výpisem z KN LV [Anonymizováno] v k.ú. [adresa], výslechem [jméno FO], sousedů žalobce – konkrétně [Anonymizováno] a [jméno FO], výslechem osob podílejících se na rekonstrukci domu ve [adresa] – konkrétně [tituly před jménem] [jméno FO], výslechem vlastníků staveb sousedících s nemovitostí žalovaného v Bulharsku, výslechem majitelů a uživatelů okolním pozemků okolo nemovitostí v [Anonymizováno] - konkrétně [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], výslechem vlastníků sousedních staveb a zaměstnanců golfového areálu v Bulharsku, výslechem současných i minulých nájemců areálu v [adresa], výpisem z účtu vedeného na jméno [jméno FO], znaleckými posudky oceňujícími hodnoty vozidel, technickými průkazy vozidel a plavidel ve vlastnictví žalovaného, rejstříkovým spisem ke společnosti [Anonymizováno], účetními záznamy matky žalobce a společnosti [právnická osoba], výpisem z účtu společností, v nichž má či měl žalovaný majetkovou účast, účetními závěrkami společností, v nichž má či měl žalovaný majetkovou účast, účetními závěrkami společností [Anonymizováno] a [právnická osoba], oceněním společností, v nichž má či měl žalovaný majetkovou účast, ceníkem automobilů [název], výpisem z plavebního rejstříku z 20. 7. 2007, znaleckým posudkem zpracovaným [tituly před jménem] [jméno FO], fotografiemi a otiskem internetových stránek golfového klubu, potvrzením o vlastnictví žalovaného nemovitosti v areálu golfového klubu a policejním spisem ve věcí nehrazení výživného na dceru [jméno FO]. Část důkazů, konkrétně fotografie z areálu v [Anonymizováno], fotografie areálu v [adresa], doklady ke stavebním úpravám, doklady o mimořádné splátce úvěru, doklad o studijním pobytu dcery, fotografie z domu v [adresa], potvrzení o studiu [jméno FO], doklad o zaplacení dlužného výživného na dceru [jméno FO], výpisy z bankovního účtu žalovaného, výpis z KN LV [Anonymizováno] v k.ú. [adresa], výslech [jméno FO], výslech sousedů žalobce – konkrétně [Anonymizováno] a [jméno FO], výslech osob podílejících se na rekonstrukci domu ve [adresa] – konkrétně [tituly před jménem] [jméno FO], výslech majitelů a uživatelů okolním pozemků okolo nemovitostí v [Anonymizováno] - konkrétně [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], znalecké posudky oceňujícími hodnoty vozidel, technické průkazy vozidel a plavidel ve vlastnictví žalovaného, rejstříkový spis společnosti [Anonymizováno]., účetní záznamy matky žalobce a společnosti [právnická osoba], účetní závěrky společností [Anonymizováno] a [právnická osoba], ceník automobilů [název], výpis z plavebního rejstříku z 20. 7. 2007, fotografie a otisk internetových stránek golfového klubu a policejní spis ve věci nehrazení výživného na dceru [jméno FO] považoval soud za nadbytečné, když měly prokazovat skutečnosti, ke kterým soud prováděl celou řadu jiných důkazů, které pro učinění konkrétního skutkového závěru postačovaly. Část důkazů zůstala i přes poučení soudem nedostatečně označená, takže je nebylo možné provést, konkrétně se to týká důkazu výslechem vlastníků staveb sousedících s nemovitostí žalovaného v Bulharsku, výslechem vlastníků sousedních staveb a zaměstnanců golfového areálu v Bulharsku, výslechem současných i minulých nájemců areálu v [adresa], výpisem z účtu společností, v nichž má či měl žalovaný majetkovou účast, účetními závěrkami společností, v nichž má či měl žalovaný majetkovou účast, oceněním společností, v nichž má či měl žalovaný majetkovou účast. Část důkazů potom nebyla provedena proto, že je žalobce do dne rozhodnutí soudu do spisu nezaložil, což se týká znaleckého posudku zpracovaného [tituly před jménem] [jméno FO] a potvrzení o vlastnictví žalovaného nemovitosti v areálu golfového klubu.

8. Soud neučinil žádná skutková zjištění z faktur a účtenek týkajících se vozidla [název], stejně jako z technického průkazu tohoto vozidla, když v řízení bylo prokázáno, že tento automobil slouží primárně matce žalobce, žalobce má pro své potřeby svůj automobil [název]. Stejně tak soud neučinil žádná skutková zjištění ze smlouvy o správě prostor, která se týkala komerčního areálu v [adresa], když způsob využití tohoto areálu není předmětem daného řízení. Dále nebyla učiněna žádná skutková zjištění z cenové nabídky na prodej jachty a inzerátu na prodej automobilu [název], když tyto inzeráty se netýkaly věcí ve vlastnictví žalovaného, jednalo se o náhodně vyhledané inzeráty na internetu, ze kterých nebylo možné, ve vztahu k movitým věcem, jež byly v minulosti ve vlastnictví žalovaného, učinit žádné konkrétní závěry.

9. Jen pro úplnost k důkazům založeným ve spise v bulharském jazyce soud uvádí, že tyto prováděl a činil z nich skutkové závěry bez nutnosti jejich překladu do českého jazyka s ohledem na to, že se jednalo o listiny formulářového typu (daňová přiznání, výpisy z obchodního rejstříku, výpisy z bankovních účtů apod.), kdy jednotlivým pojmům lze porozumět i bez překladu a překládání takových listin soud považoval za postup v rozporu s hospodárností daného řízení, jakož i zbytečně prodlužující (srov. rozsudek NS ČR ze dne 16. 3. 2016, sp. zn. 23 Cdo 1656/2015). Účastníci řízení s takovým postupem soudu při prvním jednání souhlasili.

10. Podle ust. § 911 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z. “), lze výživné přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.

11. Podle ust. § 913 odst. 1 a 2 o. z. jsou pro určení rozsahu výživného rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost.

12. Podle ust. § 915 o. z. má být životní úroveň dítěte zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte.

13. Podle ust. § 922 o. z. lze výživné přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného pro děti i za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne.

14. V daném případě je bez pochybnosti, že vyživovací povinnost žalovaného k žalobci trvá, a to zcela bez ohledu na to, že mu byl přiznán invalidní důchod, příspěvek na péči a mobilitu, když žalobce není, objektivně nazíráno, schopen se pro svůj závažný zdravotní handicap sám živit a tato situace se ani v budoucnosti nezmění. Zde se sluší odkázat na nález Ústavního soudu ze dne 13. 3. 2013 sp. zn. I. ÚS 2306/12, v němž tento vyslovil, že objektivní nemožnost dítěte živit se samostatně, z důvodu těžkého zdravotního postižení vedoucího až ke zbavení způsobilosti k právním úkonům, nemůže být přičítána k tíži tohoto dítěte - jež má podle čl. 32 odst. 4 Listiny základní právo na rodičovskou výchovu a péči - v tom smyslu, že by po přiznání sociálních dávek již nemělo mít právo podílet se na životní úrovni svých rodičů (a že by nemělo mít právo na výživné ze strany rodiče). Takto znevýhodněné dítě si své postižení nezpůsobilo a naopak potřebuje pomoc po všech stránkách, aby jeho život byl co nejvíce snesitelný v rámci již tak značně omezených možností. Důsledky (i majetkové, tj. vyživovací povinnost) takového postižení dítěte proto musí jít hlavně k tíži toho, kdo (jako racionální bytost) dítě na svět - dobrovolně a při vědomí všech možných důsledků - přivedl, tedy rodiče, pokud to samozřejmě jeho majetkové možnosti objektivně umožňují.

15. S ohledem na shora prezentované považuje proto soud žalobcem uplatněný nárok co do základu za opodstatněný zcela, z hlediska jeho výše jej nicméně důvodným shledává jen částečně. V daném případě bylo prokázáno, že žalovaný až do července 2024 podnikal v Bulharsku i v České republice, a to velmi úspěšně, když jeho měsíční příjmy dle jeho sdělení při jednání dne 6. 9. 2024 v roce 2021 dosahovaly 700 000 Kč měsíčně. Žalovaný sice tvrdil, že mu příjmy postupně od roku 2021 klesaly, což dokládal příslušnými daňovými přiznáními společnosti [Anonymizováno], které skutečně mají klesající tendenci, soud má ovšem za to, že vzhledem k tomu, že žalovaný běžně nakládal s finančními prostředky jednotlivých společností, na nichž se podílel prostřednictvím společnosti [Anonymizováno], jako s prostředky vlastními, což se nijak v předložených daňových přiznáních neodráží, nelze při stanovení jeho měsíčních příjmů vyjít pouze z těchto daňových přiznání. Nadto je třeba přihlédnout i k množství majetku, který žalovaný vlastnil a následně jej prodal za velmi vysoké částky (a to ať už se jednalo o majetek v jeho výlučném vlastnictví nebo ve společném jmění manželů s matkou žalobce), neboť je zjevné, že žalovaný hradí své životní náklady také z úspor, které má, což žalovaný sám potvrdil. Žalovaný v roce 2020 získal 13 000 000 Kč z prodeje podílu na obchodním domě [Anonymizováno], v roce 2021 prodal loď v hodnotě 40 000 EUR, v roce 2022 prodal obchodní podíl ve společnosti [právnická osoba] za 11 250 000 Kč (byť se jednalo o prodej obchodního podílu společnosti [Anonymizováno], má soud s ohledem na to, že žalovaný byl v té době jejím jediným společníkem a jednatelem a že běžně užíval majetek této společnosti jako svůj vlastní, za to, že je možné na daný příjem nahlížet jako na příjem žalovaného). V neposlední řadě pak žalovaný prodal svůj obchodní podíl ve společnosti [Anonymizováno] v červenci 2024 za částku cca 3 850 000 Kč, která mu má být vyplacena do července roku 2025. Jedná se o příjmy, které je třeba při posouzení majetkové situace žalovaného zohlednit a nevycházet tedy pouze z jeho doložených příjmů z podnikání (za dobu do července 2024) a z příjmů ze zaměstnání na základě smlouvy o vedení ze dne 1. 7. 2024, dle které jeho čistý měsíční příjem od července 2024 činí cca 39 000 Kč.

16. Skutečné množství finančních prostředků, se kterými žalovaný běžně disponuje, se nejlépe promítá do jeho životní úrovně a způsobu jeho života, které se dle názoru soudu od roku 2021 nijak podstatně nezměnily, což vyplývá z výpisů z jednotlivých bankovních účtů žalovaného, jakož i z výpovědí slyšených svědkyň. Je z nich patrné, že žalovaný od roku 2021 do současnosti ve velké míře cestuje, hraje golf na různých hřištích po České republice (namátkou v [adresa], [adresa] a jinde), jakož i v zahraničí (ve Španělsku či Bulharsku), jezdí drahými auty (když si v roce 2021 pořídil automobil [název]), má loď, sněžný skútr, golfový vozík, využívá rozsáhlý luxusní areál v [Anonymizováno], jakož i apartmán v golfovém areálu v [Anonymizováno] v Bulharsku, což všechno žalovaný potvrdil. Má-li žalovaný dostatek finančních prostředků na to, aby vedl takto nákladný život, má žalobce, jakožto syn žalovaného, který se není schopen sám živit, právo na stejnou životní úroveň jako jeho otec a toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb žalobce (srov. § 915 o. z.).

17. Životní úroveň žalovaného a její nákladnost v nejmenším nenasvědčují tomu, že by snad žalovaný nebyl schopen a neměl možnost hradit výživné vůbec, právě naopak. Výživné v částce 30 000 Kč měsíčně, kterou soud stanovil, odpovídá majetkovým poměrům otce, které soud posuzoval zpětně od roku 2021 do současnosti. Jedná se o stejnou částku, kterou se žalovaný zavázal hradit v roce 2021 své tehdy nezletilé dceři [jméno FO], když není dán žádný důvod, aby výživné pro žalobce bylo nižší. Žalobce sice pobírá invalidní důchod, příspěvek na péči a mobilitu, zatímco jeho sestra neměla v dané době žádné další příjmy, výdaje na péči o žalobce a na jeho životní potřeby jsou však vzhledem k jeho zdravotnímu stavu vyšší a dávky je nepokrývají. Dle názoru soudu totiž nelze příspěvek na péči bez dalšího považovat za příjem žalobce, neboť tento příspěvek slouží k tomu, aby si za něj žalobce hradil každodenní péči o sebe. Tuto mu matka poskytuje bezplatně, ale v důsledku toho nemůže vykonávat jinou výdělečnou činnost, tyto finanční prostředky tak náleží jí. Takto stanovené výživné odpovídá současně i potřebám žalobce, když měsíční výdaje žalovaného do června 2022 (v době, kdy měl asistenta a chodil do tzv. [název]), činily cca 44 500 Kč, od července 2022 do března 2024 (kdy neměl asistenta a chodil do tzv. [název]) činily cca 34 500 Kč a od dubna 2024 do současnosti (kdy nemá asistenta a navštěvuje stacionář) činí cca 44 800 Kč. Zároveň tato výše výživného umožnuje také spoření určité části peněz pro další využití v budoucnu, kdy již nebude matka fyzicky schopná poskytovat péči o žalobce v takovém rozsahu jako dosud. Takto stanovené výživné zároveň napomůže ke zmírnění znevýhodnění žalobce, neboť i tato částka bez pochyby přispěje k tomu, aby byl život žalobce po kvalitativní stránce přijatelnější. Žalovaný pak v důsledku prodeje svého obchodního podílu ve společnosti [Anonymizováno] disponuje finančními prostředky, které jsou schopny pokrýt vyživovací povinnost v této výši po dobu několika nadcházejících let.

18. Je třeba akcentovat, že žalobce se v důsledku svého závažného [podezřelý výraz] postižení bez své viny nachází v nelehkém postavení a jeho obtížná životní situace, lhostejno, zda si jí je vědom, či nikoli, má pochopitelně přesah daleko za hranice jeho osobnosti. To se odráží především v náročnosti a rozsahu péče, kterou je třeba mu věnovat a která, byť s dílčí subvencí dalších osob, leží výhradně na bedrech jeho matky, s níž žalobce žije a na niž je ve všech směrech odkázán. Pokud žalovaný tvrdil, že mu matka žalobce kontakt se synem neumožňuje, toto tvrzení zůstalo v řízení zcela neprokázáno. Naopak z výslechu svědkyň [Jméno opatrovnice], [jméno FO] a [jméno FO] vyplývá, že žalovaný byl v kontaktu s žalobcem pouze do června 2023, kdy si ho bral několikrát ročně na prodloužený víkend, od června 2023 potom na péči o žalobce nijak neparticipuje na základě vlastního rozhodnutí, nevídá se s ním a ani není jinak nápomocen při zajištění každodenní péče o žalobce. Žalovaný se potom na péči o žalobce nepodílí ani finančně, když jeho tvrzení, že se dohodl s matkou žalobce, že částka ve výši 12 500 000 Kč, která jí byla vyplacena za prodej spoluvlastnického podílu v obchodním domě Perla v roce 2020, bude sloužit na péči o žalobce, ani tvrzení, že výživné je hrazeno formou zisků z komerčního areálu v [adresa], které spotřebovává matka žalobce, ač se jedná o majetek ve společném jmění bývalých manželů, nebyla prokázána. V řízení sice bylo prokázáno, že žalovaný v roce 2022 zaplatil matce žalobce částku ve výši 500 000 Kč a v roce 2023 třikrát 30 000 Kč, z ničeho ale nelze dovodit, že by se jednalo o platby na výživné na žalobce, když naopak žalovaný při prvním jednání ve věci sám uvedl, že na žalobce žádné výživné nehradí. Žalovaný potom nedává žalobci ani žádné dárky.

19. Z hlediska nedoplatku na výživném soud podotýká následující. V daném případě žalobce požadoval stanovit výživné zpětně od 18. 1. 2021, tedy za dobu tří let od data podání žaloby s odůvodněním, že žalovaný v tomto období na jeho výživu ničeho nepřispěl. Pokud naopak žalovaný trval na tom, že za žalobce hradil veškeré výdaje, když ho měl u sebe, je třeba konstatovat, že v řízení nebylo prokázáno, že by intenzita styku žalobce s žalovaným byla natolik vysoká, že by takto poskytnuté prostředky bylo možné považovat za řádné plnění vyživovací povinnosti, nadto v řízení vůbec nebylo ani tvrzeno, natož prokázáno, o jakou částku by se mělo jednat, a navíc je mezi stranami nesporné, že od června 2023 se žalovaný s žalobcem nestýká vůbec. Soud proto vyměřil nedoplatek výživného za období od 18. 1. 2021 do 25. února 2025 v částce 1 480 334 Kč (za 14 dní v lednu 2021 činí nedoplatek 13 548, tj. 30 000 Kč děleno 31 dny krát 14 dnů, dále nedoplatek za období od února 2021 do ledna 2025 činí 1 440 000 Kč, tj. 48 měsíců po 30 000 Kč a za 25 dnů v únoru 2025 činí nedoplatek 26 786 Kč, tj. 30 000 Kč děleno 28 dny krát 25 dnů). Nedoplatek soud stanovil žalovanému splácet ve splátkách po částkách ve výši 125 000 Kč měsíčně splatných spolu s běžným výživným, a to pod ztrátou výhody splátek (výrok III. rozsudku). Jedná-li se o splátky, soud poukazuje na skutečnost, že bude-li žalovaný splácet nedoplatek ve stanovených splátkách, lze předpokládat, že nedoplatek bude splacen za dobu jednoho roku Soud má za to, že délka této doby, nemůže nijak zasáhnout do oprávněných zájmů žalobce a pokud se jedná o výši splátek, která je vysoká, je třeba připomenout, že žalovanému bylo známo, že je zahájeno řízení o stanovení výživného, soud jej v průběhu řízení několikrát upozorňoval na svůj předběžný právní názor a musel tedy předpokládat, že soud může stanovit vyživovací povinnost, což povede zákonitě ke vzniku nedoplatku, přesto žalovaný ničeho na výživné na žalobce neuhradil. Soud má také za to, že je v možnostech žalovaného takto vysoké splátky hradit, když mu do konce července 2025 má být vyplacena kupní cena za převod jeho obchodního podílu ve společnosti [Anonymizováno] ve výši téměř 4 000 000 Kč.

20. Pokud jde o zamítavou část rozhodnutí (výrok IV. rozsudku), soud takto rozhodl s ohledem na skutečnost, že požadavek výživného nad rámec svého rozhodnutí shledal s přihlédnutím k majetkovým poměrům žalovaného, jeho možnostem a schopnostem, tak jak byly shora prezentovány, nepřiměřeným.

21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení úspěšnější, nárok na náhradu nákladů řízení v rozsahu 10 % z celkové částky 344 369,38 Kč (to odpovídá rozdílu mezi úspěchem ve věci žalobce v rozsahu 55 % a úspěchu ve věci žalovaného v rozsahu 45 %) v částce 34 437 Kč (po zaokrouhlení na celé koruny). Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 8 odst. 2 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 21 260 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 21 260 Kč za podání žaloby dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 2 x 21 260 Kč za účast na jednání soudu dne 6. 9. 2024, které trvalo déle než dvě hodiny dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t., z částky 21 260 Kč za doplnění žaloby podáním ze dne 27. 9. 2024 dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 21 260 Kč za vyjádření se ve věci ze dne 18. 10. 2024 dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 3 x 21 260 Kč za účast na jednání soudu dne 25. 10. 2024, které trvalo déle než čtyři hodiny dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t., z částky 21 260 Kč za vyjádření se ve věci ze dne 19. 11. 2024 dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 2 x 21 260 Kč za účast na jednání soudu dne 6. 12. 2024, které trvalo déle než dvě hodiny dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t., z částky 21 260 Kč za účast na jednání soudu dne 18. 2. 2025, které nepřesáhlo dvě hodiny dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t., včetně dvanácti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. ve znění účinném do 31. 12. 2024 a jedné náhrady paušálních výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. ve znění účinném od 1. 1. 2025, v souvislosti s cestami realizovanými dne 6. 9. 2024, 25. 10. 2024, 6. 12. 2024 (účast na soudním jednání) tři náhrady za 78 ujetých km v částce 3 x 591,73 Kč (38,2 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při kombinované spotřebě 5,2 l/100 km a 5,6 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 18. 2. 2025 (účast na soudním jednání) náhrada za 78 ujetých km v částce 597,6 Kč (35,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při kombinované spotřebě 5,2 l/100 km a 5,8 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t., náhrada za ztrátu času v trvání 3 x (4 × 30 minut) v částce 1 200 Kč podle § 14 a. t. ve znění účinném do 31. 12. 2024, náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 a. t. ve znění účinném od 1. 1. 2025 a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 59 766,60 Kč. Jejich zaplacení soud žalovanému uložil ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobce jako advokáta podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok V. tohoto rozsudku).

Poučení