5 C 45/2024 - 331
Citované zákony (8)
- Občanský zákoník, 40/1964 Sb. — § 115 § 474 odst. 1
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 7 § 9 odst. 3 § 13 odst. 4 § 14 odst. 3
- trestní zákoník, 40/2009 Sb. — § 143 odst. 1
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 1637 odst. 1
Rubrum
Okresní soud v Pelhřimově rozhodl samosoudcem JUDr. Martinem Nováčkem ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně], narozená dne [Datum narození žalobkyně] bytem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalované: [Jméno žalované], narozená dne [Datum narození žalované] bytem [Adresa žalované] zastoupená advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o určení dědice takto:
Výrok
I. Žaloba žalobkyně, aby soud určil, že žalobkyně je zákonnou dědičkou zůstavitele [jméno FO], narozeného dne [datum], zemřelého dne [datum], posledně bytem [adresa], se zamítá.
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náklady řízení ve výši 58 438,40 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované [Jméno advokáta B], advokáta se sídlem [adresa].
Odůvodnění
1. Žalobkyně podala dne 27.4.2024 u zdejšího soudu žalobu a domáhala se vydání rozsudku, kterým by soud určil, že je zákonnou dědičkou zůstavitele [jméno FO], jak je uvedeno v I. výroku tohoto rozsudku. V žalobě uvedla, že k podání této žaloby byla odkázána usnesením Okresního 2 5 C 45/2024 soudu v Pelhřimově ze dne 4.3.2024, č.j. [spisová značka], v rámci dědického řízení po zůstaviteli [jméno FO], zemř. [datum], v níž vystupuje jako dědička žalovaná, sestra zůstavitele a v níž dle jejího názoru svědčí dědické právo i jí jako spolužijící osobě se zůstavitelem v rámci tzv. třetí dědické skupiny podle § 1637 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále pouze o.z.). Žalovaná žila se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a z tohoto důvodu pečovala o společnou domácnost. Vztah žalobkyně a zůstavitele byl vztahem dlouhodobým od roku 2009, již v prosinci roku 2009 začala žalobkyně se zůstavitelem společně bydlet jako druh a družka za účelem založit a vést trvalou domácnost a společně se podílet na hospodaření a chodu domácnosti, žila se zůstavitelem v [adresa] v trvalém bydlišti žalobkyně a poté v [jméno FO] v trvalém bydlišti zůstavitele, po roce 2017, kdy zemřel otec zůstavitele, došlo v rámci společného soužití k tomu, že žalobkyně jezdila do [jméno FO] za zůstavitelem z počátku jednou týdně, později i 4 x týdně, zůstaviteli trvalo půl roku, než se vzpamatoval ze smrti svého otce a postupně pak se začal s žalobkyní intimně sbližovat a přespávat střídavě u žalobkyně v [adresa] nebo přes víkendy v [jméno FO], tak jak to bylo před tím, společně navštěvovali kulturní památky, trávili společně dovolené, navštěvovali bazén a saunu. Žalobkyně od srpna 2023 byla v důsledku úrazu v neustálém léčebném procesu, [podezřelý výraz], i tak zůstaviteli zásadním způsobem vypomáhala, respektive prostřednictvím synů, kteří jí k němu vozili, ho pravidelně navštěvovala a v [jméno FO] přespávala a pokud jí to [podezřelý výraz] stav dovolil, pečovala o společnou domácnost, minimálně se snažila aspoň uvařit, v říjnu 2023 byla žalobkyně [podezřelý výraz] v důsledku [podezřelý výraz], opětovně byla [podezřelý výraz] od 29.11.2023 do 11.12.2023, i tak byla po celou dobu se zůstavitelem v telefonickém kontaktu, plánovali po jejím návratu z [podezřelý výraz] nějaké společné akce. Po celou dobu společného bydlení od roku 2009 žalobkyně se zůstavitelem společně hospodařili, zajišťovali společné náklady na bydlení, stravování, kulturní vyžití. Neměli veden společný účet, nicméně přibližně rovným dílem přispívali na všechny společné náklady, a to i ohledně vybavení domácnosti a bytového zařízení.
2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila, namítla ve svém vyjádření, že tvrzení žalobkyně o vedení společné domácnosti nejsou pravdivá, žalobkyně zcela zjevně se zůstavitelem nežila ve společné domácnosti po dobu jednoho roku před jeho smrtí a nesplňuje podmínky pro vznik dědického práva dle § 1637 odst. 1 o.z.. Prvotně se k charakteru vztahu se zůstavitelem žalobkyně vyjádřila v rámci její výpovědi před [právnická osoba] v řízení vedeném pod č.j. [spisová značka]. V závěru řízení poukázala na to, že z dokazování vyplývá, že žalobkyně ve společné domácnosti se zůstavitelem nikdy nežila, fotografie předkládané žalobkyní pochází zjevně z doby, která předchází době jednoho roku před úmrtím zůstavitele a ani z nich nevyplývá vedení společné domácnosti, jedná se většinou o fotografie z prostoru okolí domu, zahrady, nikoli interiéru domu. Výpovědi synů žalobkyně jsou dle názoru žalované nevěrohodné, synové žalobkyně si navzájem protiřečí, jsou rozdíly mezi jejich výpověďmi i výpovědí žalobkyně, například ohledně roku 2023 v rámci společné dovolené v srpnu na [adresa].
3. Ze spisu zdejšího soudu sp.zn. [spisová značka] soud zjistil, že zůstavitel [jméno FO], nar. [datum], bytem [adresa] (dále pouze zůstavitel), zemřel dne [datum], usnesením zdejšího soudu ze dne 4.3.2024, č.j. [spisová značka], které nabylo právní moci dne 4.4.2024, byla uložena žalobkyni povinnost do dvou měsíců od právní moci usnesení podat u zdejšího soudu proti žalované jako sestře zůstavitele žalobu na určení, že žalobkyně je zákonnou dědičkou zůstavitele [jméno FO], když z odůvodnění uvedeného usnesení vyplývá, že v rámci výsledků dědického řízení, a to konkrétně z usnesení [právnická osoba] vydaného dne 4.1.2024 ve shora uvedené věci, sdělení žalované, výslechu svědka [jméno FO], nebylo prokázáno, že žalobkyně by byla spolužijící osobou zůstavitele dle § 1637 odst. 1 o.z., mezi žalobkyní a žalovanou je spor o dědické právo. 3 5 C 45/2024 4. Z obsahu dědického spisu vyplývá, že žalovaná je sestrou zůstavitele, žalobkyně se považuje za osobu, která se zůstavitelem žila ve společné domácnosti, jiný dědic nepřichází v úvahu. V rámci tzv. třetí třídy dědiců dle § 1637 odst. 1 o.z. platí, že nedědí-li manžel ani žádný z rodičů, dědí ve třetí třídě stejným dílem zůstavitelovi sourozenci a ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázáni výživnou na zůstavitele. Z tohoto ustanovení je tedy zřejmé, že v rámci třetí třídy dědiců se musí jednat v případě spolužijící osoby o situaci, kdy taková osoba musí se zůstavitelem žít nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti, v tomto případě se tedy jedná o období od 28.11.2022 do 28.11.2023, musí s ním žít ve společné domácnosti po celou tuto dobu až k datu úmrtí zůstavitele a současně po celou tuto dobu v rámci společné domácnosti musí společně se zůstavitelem o společnou domácnost pečovat, případně být odkázána výživou na zůstavitele, v tomto konkrétním případě však tato poslední podmínka není žalobkyní uplatňována, je uplatňováno pouze pečování o společnou domácnost v rámci jejího vedení.
5. U zdejšího soudu probíhalo řízení pod sp. zn. [spisová značka] ohledně určení data úmrtí zůstavitele, rozsudkem zdejšího soudu ze dne 7.8.2024, č. j. [spisová značka], byl určen den úmrtí [jméno FO] na den [datum].
6. Uvedenému řízení předcházelo řízení vedené u [právnická osoba], [adresa] pod č.j. [spisová značka] ohledně podezření ze spáchání [podezřelý výraz] podle § 143 odst. 1 trestního zákoníku, kterého se měl dopustit neznámý pachatel v souvislosti s úmrtím [jméno FO], který zemřel v přesně nezjištěné době od [datum] v místě posledního bydliště v uzavřeném neuzamčeném přízemí rodinného domu, kde jej nalezla [Jméno žalobkyně] (tedy žalobkyně), usnesením policejního orgánu ze dne 4.1.2024 byla tato věc odložena. V průběhu uvedeného trestního řízení byly ve věci provedeny důkazy výpověďmi řady osob, mimo jiné žalobkyně, žalované, jejího manžela, synů žalobkyně a dalších, ve vztahu k předmětu tohoto řízení o určení dědice a obsahu výpovědí je nutno na určité části výpovědí těchto osob poukázat. Žalobkyně podala vysvětlení hned 11.12.2023 a uváděla ohledně charakteru jejího vztahu se zůstavitelem, že s ním jako se svým přítelem společně bydlela v [adresa] v jejím bydlišti, někdy v [jméno FO] u zůstavitele, ovšem vše se změnilo kolem roku 2018 v důsledku úmrtí otce zůstavitele, od té doby spolu nebydleli, jen se navštěvovali 1 x až 4 x týdně na různě dlouhou dobu od jedné hodiny do půl dne, kvůli velkému nepořádku trvajícímu asi 5 let u něho moc nepřespávala, naposledy u něho přespala někdy v roce 2022. Ona sama viděla zůstavitele naposledy [datum], kdy jela se svými syny do Prahy a u zůstavitele se na půl hodiny zastavili. Syn žalobkyně [jméno FO] tehdy před policejním orgánem téhož dne ohledně charakteru známosti žalobkyně se zůstavitelem podal vysvětlení, v rámci něhož potvrdil, že zůstavitel byl přítelem jeho matky, se kterou žil v [adresa], odkud se však před 5 lety po úmrtí svého otce vrátil do [adresa] za ním jezdil sám nebo s bratrem či matkou občas na návštěvu, on za ním však moc nejezdil z důvodu velkého nepořádku v bydlišti zůstavitele, potvrdil, že [datum] se s bratrem [jméno FO] a matkou u zůstavitele zastavili při cestě do Prahy. Syn žalobkyně [jméno FO] podal vysvětlení též uvedeného dne a tehdy před policejním orgánem potvrdil skutečnosti uváděné shora v tom směru, že zůstavitel žil s jeho matkou v [adresa] a před 5 lety se vrátil do [jméno FO] na chalupu po otci a on s bratrem [jméno FO] a žalobkyní za ním občas jezdili na návštěvu, když i on tam jezdil nerad z důvodu nepořádku, jeho matka za ním jezdila častěji. Potvrdil, že se s matkou a bratrem [jméno FO] za zůstavitelem zastavili [datum] asi na 30 minut při cestě do Prahy. V rámci uvedeného policejního řízení podala vysvětlení i žalovaná, uváděla, že zůstavitel byl samotářský a uzavřený člověk, který po otcově smrti žil v [jméno FO] sám a nikoho moc nepouštěl dovnitř z důvodu velkého nepořádku, odhadem 15 let udržoval dálkový vztah s žalobkyní jako přítelkyní, s níž však nikdy trvale nebydlel, vždy se jen navštěvovali. To potvrzoval v rámci vysvětlení i 4 5 C 45/2024 manžel žalované [jméno FO], i on popisoval zůstavitele jako samotáře, který bez dozoru jiné osoby po smrti svého otce zcela zpustl, nestaral se o dům ani o zahradu a ani o sebe.
7. Ve svých výpovědích učiněných v rámci tohoto řízení však žalobkyně i její synové jako svědci popisují charakter vztahu žalobkyně se zůstavitelem ve vztahu k období posledních 5 let zcela jinak, jak bude uvedeno níže. Jak již bylo uvedeno shora v 5. odstavci odůvodnění, je pro účely rozhodování soudu důležité posouzení období posledního jednoho roku života zůstavitele ve vztahu k charakteru jeho vztahu s žalobkyní, jejich soužití, vedení společné domácnosti. Soud ve věci provedl dokazování výslechem účastnic a řady svědků a na základě provedeného dokazování má za prokázané, že v minulosti žalobkyně s žalovaným opravdu určitý vztah navázala. Pokud žalobkyně ve své výpovědi uvádí, že se zůstavitelem navázala známost v roce 2009 a do roku 2017se s ním stýkala tak, že ve všední dny bydlel u ní v [adresa], odkud jezdil do zaměstnání, na víkendy spolu jezdili pomáhat do [jméno FO], vyplývá vztah mezi žalobkyní a zůstavitelem v tomto období z řady provedených důkazů, jedná se o výpovědi synů žalobkyně [jméno FO] a [jméno FO], z nichž vyplývá, že zůstavitel do roku 2017 žalobkyni v [adresa] navštěvoval, přespával tam, podílel se na jejich výchově účastí na různých společných akcích (maturitní ples, návštěva poutě, pohřbu apod.) a takový vztah mezi žalobkyní, zůstavitelem a jejími syny je dokladován i žalobkyní předloženými fotografiemi, na nichž je zůstavitel společně s žalobkyní a jejími syny v dřívějším období jejich věku zaznamenán. Dále se jedná o výpověď samotné žalované, jejího manžela [jméno FO], jejích dětí [jméno FO] a [jméno FO], kteří ve svých výpovědích potvrdili, že o žalobkyni jako přítelkyni zůstavitele věděli, byla v rodině zůstavitelem za života jeho otce představena, dle nich však se zůstavitelem nikdy v tomto období nebydlela. Známost žalobkyně se zůstavitelem v uvedeném období vyplývá i z výpovědí dalších svědků. Svědkyně [jméno FO] potvrzuje, že do roku 2018, kdy přerušila s žalobkyní pracovní kontakt, znala zůstavitele jako partnera žalobkyně, měla za to, že žalobkyně s ním tehdy v roce 2017 či 2018 bydlela v [adresa], svědkyně [jméno FO] potvrzuje, že jako známá žalobkyně poznala zůstavitele „před covidem“, kdy jej viděla v bydlišti žalobkyně při organizovaném cvičení a bylo jí žalobkyní sděleno, že se jedná o jejího přítele, který u ní přespává, sám zůstavitele tehdy říkal, že jde spát, v následné době po uvolnění po covidu je oba občas potkala při nákupu v [adresa], svědkyně [jméno FO] jako sousedka žalobkyně v [adresa] potvrdila, že v minulosti zůstavitele v paneláku vídávala, jezdil za žalobkyní, potkávala ho takto i několik dní po sobě, zůstavitele považovala za někoho s kým žalobkyně chodí, bylo vidět, že spolu nějaký vztah mají, svědci [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], vše občané [jméno FO], žalobkyni též ve vztahu k zůstaviteli, jak vyplývá z jejich výpovědí, registrovali, nikoli však jako spolužijící osobu, ale jako někoho, kde s ním byl na plese, srazu rodáků a zájezdu, kdo jej navštěvoval. Pokud se jedná o tyto shora uvedené výpovědi, vztahují se k období do roku 2017, není nutno posuzovat jaký konkrétní charakter měl v této době vztah mezi žalobkyní a zůstavitelem, jaký charakter mělo jejich soužití, zda mělo charakter přímo společné domácnosti, nebo jen několikadenních návštěv a podobně, protože se jedná o období značně předcházející období jednoho roku před smrtí zůstavitele. Těmito důkazy je dokladováno, že do roku 2017 se jednalo mezi zástavitelem a žalobkyní o vážný vztah, nepochybně se navzájem navštěvovali, přespávali u sebe. Soud vychází z výpovědi žalobkyně a jejích synů [jméno FO] a [jméno FO], z nichž vyplývá, že v rámci vztahu mezi zůstavitelem a žalobkyní přinesla změnu událost ve formě nemoci a následného úmrtí otce zůstavitele. Sama žalobkyně uvádí ve své výpovědi, že v době nemoci otce zůstavitele zůstala ona bydlet v [adresa], pouze se vzájemně se zůstavitelem navštěvovali, nijak společně nehospodařili, samostatně si financovali chody svých domácností, ona v [adresa], zůstavitel v [jméno FO] s jeho otcem, ze smrti otce se zůstavitel měl těžkou vzpamatovávat a po obnovení jejich vztahu začala bydlet u zůstavitele v [jméno FO] až po smrti jeho otce v roce 2017. Synové žalobkyně tuto skutečnost potvrzují, byť syn [jméno FO] uvádí přestěhování žalobkyně do [jméno FO] až v roce 2021 5 5 C 45/2024 a nedokáží ve svých výpovědích uvést jak konkrétně stěhování materiálně probíhalo. Nepochybně tedy po určité období v letech 2017 až 2018 spolu účastníci nežili, nevedli společnou domácnost a pokud měla být zavedena, mělo se tak stát dle výpovědí žalobkyně a jejích synů až po smrti otce zůstavitele v roce 2017 či 2018.
8. V rámci období popisovaného žalobkyní a jejími syny ohledně vztahu se zůstavitelem po roce 2017 či 2018 však soud musí konstatovat absolutní rozpor mezi jejich výpověďmi v rámci tohoto řízení a jejich vysvětleními podanými v rámci shora uvedeného trestního řízení, kde stejného dne podali vysvětlení nezávisle na sobě všichni tři a zcela shodným způsobem popsali, že od roku 2018, co zemřel otec zůstavitele, spolu v [jméno FO] žalobkyně a zůstavitel společně nebydleli, jen se občas v jimi popisovaném rozsahu navštěvovali, sama žalobkyně uváděla, že u zůstavitele moc nepřespávala, naposledy někdy v roce 2022, všichni odkazovali na nepořádek v domácnosti zůstavitele. Jednalo se o zcela shodná tvrzení a byť byla zaznamenána pouze formou podaného vysvětlení úředním záznamem policejním orgánem, nemá soud s ohledem na obsah policejního spisu a vysvětlení řady dalších osob, které soud nyní vyslechl přímo jako svědky i v rámci tohoto řízení pochyby o tom, že tyto skutečnosti opravdu žalobkyně a její synové tehdy uvedli.
9. Pokud se jedná o výpovědi osob ohledně společné domácnosti žalobkyně a zůstavitele po roce 2017 či 2018 do data úmrtí zůstavitele, lze konstatovat s ohledem na obsah výpovědí, že na jedné straně jako výpovědi společnou domácnost popisující jsou výpovědi žalobkyně a jejích synů [jméno FO] a [jméno FO], na druhé straně jsou vlastně veškeré další výpovědi, tedy výpovědi žalované, jejího manžela, dětí [jméno FO] a [jméno FO], různých občanů [adresa] a tyto výpovědi tvrzení žalobkyně a jejích synů nepotvrzují, ale dokonce vyvrací.
10. Žalobkyně ve své výpovědi uvádí, že se zůstavitelem v [jméno FO] bydla po smrti otce zůstavitele až do srpna 2023, kdy [podezřelý výraz]. Popisuje společné soužití v [jméno FO] přímo jako společné bydlení, kdy do [jméno FO] si přestěhovala z [adresa] pouze nádobí, protože potřebné věci již v [jméno FO] měla z předchozího bydlení, její synové zůstali bydlet v [adresa] a ona z [jméno FO] začala denně automobilem do [adresa] dojíždět ohledně jejího zaměstnání, podnikala a měla kancelář v přízemí panelového domu, v němž měla i byt, proto někdy v [adresa] i přespávala a do [jméno FO] se nevracela, vše ohledně elektřiny, topiva, pojistek apod. finančně hradil v [jméno FO] zůstavitel, ona nakupovala spotřební věci na čištění, praní, potraviny, oblečení, zůstavitel na ní nechtěl žádné finanční příspěvky, měla na starosti úklid, ohledně vaření se střídali se zůstavitelem, společně se starali o zahradu, kde ohradili maliny, vysadili borůvku, pěstovali jahody, sekli trávu. Faktem je, že v domě v [jméno FO] byl značný nepořádek od koček, tento nepořádek však respektovala, zůstavitel chtěl kočky mít, nepořádek po nich nechtěl uklízet, byla to jakási jeho obrana proti snaze žalované z minulosti mu uklízet, sice se přes nepořádek chodilo do ložnice, ale dveře byly zavřené, sice byl cítit zápach, ale respektovala rozhodnutí zůstavitele. Sama uvádí, že stejná situace byla i v kuchyni a koupelně, ale jí stačilo pouze čisté záchodové prkénko, v kuchyni se nevařilo, spíše jen ohřívalo. Společně jezdili do sauny a bazénu, na chatu zaměstnavatele zůstavitele na [adresa], zde byli i v létě 2023, následně však po [podezřelý výraz] pro ní bylo lepší začít bydlet v jejím bytě v [adresa], kde je výtah, starali se o ní synové, zůstavitel se k ní nepřestěhoval, sám říkal, že starat se o ní je povinností jejích synů, zůstal bydlet v [jméno FO] a ona ho podle možností navštěvovala. Byla na [podezřelý výraz], proto pro ní bylo lepší bydlet v [adresa], po vyléčení se chtěla vrátit. Se zůstavitelem si telefonovali, zastavovala se u něho v [jméno FO] si popovídat, ale pouze u vrat, jednou či dvakrát týdně.
11. Syn žalobkyně [jméno FO] ve své výpovědi popisuje žalobkyni a zůstavitele jako pár, žalobkyně měla bydlet u zůstavitele v [jméno FO] od roku 2021, v bytě v [adresa] bydlel s bratrem, do [jméno FO] k zůstaviteli nešli, protože jim vadil značný nepořádek, na rozdíl od nich s tím nepořádkem žalobkyně souhlasila. V období posledního roku života zůstavitele ví, 6 5 C 45/2024 že výdaje na domácnost v [adresa], kde bydlel s bratrem, hradila žalobkyně, na chodu bytu v [adresa] se zůstavitel nijak finančně nepodílel a pokud se jedná o dům v [jméno FO], tak ví, že žalobkyně při cestě do [jméno FO] vezla nákup potravin, zda platila i nějaké jiné věci, neví. V srpnu 2023 žalobkyně [podezřelý výraz], byl s bratrem požádán od zůstavitele, aby se o žalobkyni starali, neví proč to tak bylo, možná kvůli tomu nepořádku, žalobkyně se po [podezřelý výraz], měla od srpna 2023 kvůli [podezřelý výraz] a bydlela v [adresa], kde se o ní s bratrem staral, vozil jí na [podezřelý výraz]. Finančně byla domácnost v [adresa] stále na žalobkyni, zůstavitel za ní do [adresa] nejezdil, on se za zůstavitelem stavoval výjimečně, když o to byl požádán, např. kvůli opravě ovladače, většinou se mu telefonovalo. Žalobkyně užívala místnosti, kde byl nepořádek snesitelný, kde konkrétně měla věci však neví a pokud se jedná o společnou dovolenou v srpnu 2023 na chatě na [adresa], tak na ní byl společně on, bratr a žalobkyně, zůstavitel za nimi dojížděl pouze na dva, možná tři dny, ale vracel se zpět do [jméno FO], důvod mu nebyl znám.
12. Syn žalobkyně [jméno FO] ve své výpovědi uvádí, že žalobkyně se k zůstaviteli měla nastěhovat po smrti jeho otce, on s bratrem zůstal bydlet v [adresa] v bytě, kde před tím s žalobkyní bydleli, dříve tam za nimi i zůstavitel dojížděl. Neví co si žalobkyně do [jméno FO] stěhovala, neví jakým způsobem finančně hospodařili, ví pouze to, že oba nakupovali jídlo, na jejich žádost s bratrem v rozmezí listopadu 2022 až srpna 2023 asi dvakrát sekli zahradu. I když byla žalobkyně v [jméno FO], tak finančně hradila domácnost v [adresa] jemu a bratrovi ona. V srpnu 2023 žalobkyně [podezřelý výraz], bylo nutno se o ni starat, musela jezdit na [adresa] a proto začala bydlet v [adresa] za zůstavitelem se zastavovala pouze, když jí vezl na [podezřelý výraz], mohlo to být dvakrát či třikrát týdně, kdy rozmlouvala se zůstavitelem venku před vraty. Ještě před tím byli na dovolené, on bratr a žalobkyně, zůstavitel s nimi na této dovolené nebyl a nebyl je ani navštívit, ví, že tehdy si s ním žalobkyně telefonovala, neví co probírali, nesvěřovala se mu, zda je jejich vztah v krizi. On od listopadu 2022 do srpna 2023 navštěvoval žalobkyni v [jméno FO] dle potřeby, studoval tehdy vysokou školu v Praze, kde bydlel a když jel z [adresa], tak se v [jméno FO] zastavil, mluvil s nimi buď před domem nebo vevnitř, ví, že byl vevnitř nepořádek a pokud viděl tento nepořádek v [podezřelý výraz], kdy s žalobkyní v [jméno FO] zůstavitele našli mrtvého, jednalo se o stejný nepořádek, který tam byl v době kolem srpna 2023. Jemu tento nepořádek vadil, v létě z toho byl i zápach, měl k tomu výhrady, ale žalobkyně ho respektovala, i když podle něho nepořádek přerostl určitou únosnou mez. Od srpna do prosince 2023 se zastavovali s žalobkyní u zůstavitele, když jeli od lékaře, ví, že do [podezřelý výraz] v rámci jejích [podezřelý výraz] však za ní zůstavitel nechodil, nenavštěvoval jí.
13. Po obsahové stránce lze tedy konstatovat ve shora uvedených výpovědích žalobkyně a jejích synů již shora konstatovaný rozpor s jejich tvrzením poskytnutým okamžitě po nálezu těla zůstavitele dne [datum], lze konstatovat určité rozpory ve výpovědích žalobkyně a jejích synů v tom směru, že dle žalobkyně měl zůstavitel v srpnu 2023 s nimi trávit dovolenou, syn [jméno FO] však uvádí, že zůstavitel za nimi přijel pouze přes den dvakrát či třikrát, syn [adresa] přímo účast zůstavitele na této dovolené vyvrací. Mezi těmito výpověďmi jsou tedy určité rozpory, které výpovědi znevěrohodňují. S ohledem na další provedené důkazy, má soud přímo za prokázané, že se ze strany žalobkyně a jejích synů nejedná o věrohodný popis vztahu zůstavitele a žalobkyně, že se v tomto směru nejedná o tvrzení pravdivá, má za prokázané, že žádná společná domácnost v období posledního roku života zůstavitele nebyla u něho a žalobkyně vedena. Tato skutečnost vyplývá z výpovědí řady svědků, ve věci nijak ve vztahu k účastnicím nezainteresovaných, kteří potvrzují tvrzení žalované, že žalobkyně se zůstavitelem v [jméno FO] nežila ve společné domácnosti. Pokud žalobkyně tvrdí, že se po smrti otce zůstavitele k zůstaviteli do [jméno FO] nastěhovala, po celou dobu do srpna 2023 s ním bydlila a žila, dojížděla až na výjimky denně do 7 5 C 45/2024 [adresa] autem k výkonu své podnikatelské činnosti a zpět do [adresa] odešla pouze z důvodu [podezřelý výraz], žádný z vyslechnutých svědků takovéto tvrzení nepotvrzuje, ale někteří svědci taková tvrzení přímo vyvrací. Pokud by žalobkyně po smrti otce zůstavitele se k zůstaviteli přestěhovala, musela by taková skutečnost být patrná osobám, které k zůstaviteli po roce 2017 docházely. Žalovaná tvrdí, že v určitých intervalech po roce 2017 až do roku 2020 s členy své rodiny jezdila k zůstaviteli za účelem úklidu a toto její tvrzení potvrzují ve svých výpovědích její manžel [jméno FO] i její děti [jméno FO] a [jméno FO], nikdo z nich však přítomnost žalobkyně neregistroval a pokud by žalobkyně u zůstavitele od roku 2017 žila, jistě by v rámci péče o společnou domácnost nebylo nutno jakékoli pomoci ze strany rodiny žalované, v době minimálně tří let by muselo dojít v domácnosti zůstavitele ke kontaktu žalobkyně s žalovanou, ovšem ani jedna z nich o žádném nehovoří. Žalovaná dle své výpovědi po roce 2020 za zůstavitelem jezdila pouze jednou či dvakrát měsíčně k vratům, dovnitř již nechodila kvůli neúnosnému nepořádku. Tvrzení žalované je podporováno tvrzením její dcery [jméno FO], která uvedla, že jezdila po úmrtí svého dědy, otce zůstavitele, s žalovanou k zůstaviteli asi 2x do roka pomáhat s mytím oken, i ona k němu přestala chodit dovnitř v roce 2019 kvůli nepořádku a docházela s dětmi k němu pouze k vratům, za tuto dobu ani ona nikdy za tuto dobu žalobkyni u zůstavitele neregistrovala, stejně jako nějaké její dámské věci. Stejnou skutečnost uvedl ve své výpovědi syn žalované [jméno FO], ten navštívil zůstavitele uvnitř domu i v pozdějších letech 2021 a 2022, ani on žalobkyni či nějaké její dámské věci neregistroval, i on přestal zůstavitele navštěvovat kvůli značnému nepořádku ve formě odpadků, zašlapaných kočičích výkalů, mezi čímž měl zůstavitel vyšlapanou pěšinku. Zahradu popisuje svědek jako zarostlou, v roce 2023 jí na žádost zůstavitele posekl. Ve shodě se shora uvedenými tvrzeními vypovídá i manžel žalované [jméno FO], který potvrdil, že po úmrtí otce zůstavitele ještě asi dva roky jezdili zůstaviteli uklízet, nikdy u něho v domě žalobkyně nebyla a protože nepořádek byl neustále horší, všude bylo naděláno od koček, tak asi po dvou letech přestali k zůstaviteli ohledně úklidu dojíždět, navštěvoval však zůstavitele i v následném období až do listopadu 2023 v topných obdobích vždy jednou za 14 dnů kvůli čištění kotle, který si zůstavitel pořídil, nejprve chodil dovnitř i do koupelny, kvůli nepořádku tam však přestal chodit a chodil jen do kotelny, nikdy se nestalo, že by registroval v domě žalobkyni, že by tam registroval aspoň nějaké dámské věci, navíc při návštěvách ohledně údržby kotle býval zůstavitel často opilý, neustále si na něco stěžoval, vše ho bolelo, na jeho výzvy odmítal jít k doktorovi, vypadal jako vagabund.
14. Dalšími osobami, které po roce 2017 zůstavitele navštěvovali přímo v jeho domě jsou [jméno FO] a [jméno FO], občané [jméno FO]. Svědek [jméno FO] potvrdil, že navštěvoval domácnost zůstavitele v souvislosti s výběrem obecních poplatků za života jeho otce a následně i po jeho úmrtí v letech 2018 až 2020, ve shodě s výpověďmi shora uvedených svědků popisuje domácnost zůstavitele jako „bordel“, v kterém měl zůstavitel vyšlapanou cestičku ze dvora do kuchyně a z kuchyně do kotelny, ještě ten první rok po smrti otce se v kuchyni dalo i přes nepořádek sedět, ale už tam bylo nemyté nádobí, nánosy bláta a následně se vše zhoršovalo. Tento svědek zcela vyloučil, že by v této době se zůstavitelem někdo žil. Obdobně popisuje domácnost zůstavitele svědek [jméno FO], soused zůstavitele v [jméno FO] přes silnici, který potvrdil, že až do jara 2022 zůstavitele navštěvoval, jeho domácnost popisuje jako naprosto šílenou, všude byly zvířecí výkaly, vše lepilo, i v zimě kolem televize lítaly mouchy, na jaře 2022 zůstaviteli sám řekl, že dokud si tam neuklidí, tak už k němu chodit nebude, on však vždy říkal, že na uklízení nemá čas. Nikdy při návštěvách neregistroval přítomnost žalobkyně uvnitř domu ani žádné dámské věci, které by svědčily o tom, že by se zůstavitelem někdo bydlel.
15. Soud konstatuje, že mezi výpověďmi žalované a shora uvedených svědků, ať již rodinných příslušníků žalované či [jméno FO] a [jméno FO] nejsou žádné rozpory a z těchto vzájemně se doplňujících a na sebe časově navazujících výpovědí vyplývá, že zůstavitel žil sám, s nikým nevedl společnou domácnost. Tyto výpovědi ohledně nepořádku podporuje i fotodokumentace pořízená 8 5 C 45/2024 v domácnosti zůstavitele policejním orgánem po nálezu těla zůstavitele [datum] a i žalobkyně uvádí, že takový nepořádek se v domácnosti zůstavitele nacházel i před srpnem 2023. Z fotodokumentace vyplývá, že se jedná o nepořádek nacházející se vlastně ve všech místnostech domu, kdy nejhorší situace je v kuchyni, pokoji, koupelně, toaletě, kdy prostory připomínají jednu velkou skládku a lze si jen těžko představit, že někdo mohl v takovém prostředí bydlet. Nepořádek se však nachází i v obývacím pokoji, jedinou místností bez něj je ložnice. Stejné skutečnosti vyplývají i z videozáznamu nepořádku pořízeného žalovanou.
16. Soud má za prokázané, že se zůstavitelem žalobkyně nebydlela, nevedla s nám společnou domácnost. Z výpovědí svědků ve shodě s tvrzením žalované vyplývá pouze to, že žalovaná, jak již ostatně shora bylo uvedeno, měla se zůstavitelem určitý vztah, který však nelze po roce 2017 považovat za vztah přímo spolužijících osob, osob, které by vedli společnou domácnost. Soudem vyslechnutí svědci potvrzují, že určitý vztah žalobkyně se zůstavitelem měla, nepřekročil však po roce 2017 charakter návštěv, zejména žalobkyně u zůstavitele, ať již z důvodu osobního či snahy alespoň částečně využít zahradu, kdy žalobkyně uvádí výsadbu borůvky, péče o záhon jahod. To vyplývá z řady svědeckých výpovědí, které si v tomto směru nijak nerozporují a vzájemně situaci dokreslují. V tomto směru svědek [jméno FO] uvádí, že od spolupracovníka slyšel, že žalobkyně měla na zahradě zůstavitele pít kávu, že i on registroval sice záhon jahod a borůvku, ovšem zbytek zahrady tvořila džungle, že mu zůstavitel hovořil o synech žalobkyně, kteří mu přijeli dvakrát v roce 2023 přiložit, svědkyně [jméno FO] uvádí, že při téměř každodenních cestách okolo domu zůstavitele ke své tchýni v [jméno FO] pouze jednou za čas, snad 2x až 3x měsíčně vídávala, že u domu zůstavitele stojí auto žalobkyně, svědek [jméno FO] uvádí, že žalobkyni viděl se zůstavitelem pouze na setkání rodáků, nikdy neregistroval, že by u zůstavitele bydlela, že by se někdo staral o zahradu, pouze vídával někdy u domu stát automobil, svědek [jméno FO] uvádí, že o žalobkyni zůstavitel při návštěvách hovořil, z jeho řeči dovodil, že se jedná o přátele, kteří se sem tam stýkají a její návštěvy u zůstavitele registroval 5 či 6 let zpět před úmrtím zůstavitele z okna svého domu, mohla za ním přijíždět autem tak jednou za 14 dní či jednou za měsíc, někdy spolu vyřizovali něco před domem, někdy šla i dovnitř, jednalo se o krátké návštěvy, odhadem hodinu či dvě, žalobkyni registroval se zůstavitelem i na hasičském cvičení, výletu do pivovaru a naposledy před třemi lety na srazu rodáků, registroval, že její synové jednou za rok „džungli“ na zahradě posekli, v druhé polovině roku 2023 návštěvy probíhali asi jednou za 14 dní, žádné [podezřelý výraz] u žalobkyně neviděl. Svědek [jméno FO] uvádí, že pouze vídával asi 2x do měsíce před domem zůstavitele auto a když šel okolo, tak viděl, že zůstavitel sedí s nějakou paní uvnitř auta, párkrát jí i viděl na zahradě, ví, že plela jahody, ale jinak ta zahrada byla zarostlá, žalobkyně byla před pár lety na plese v [jméno FO], kde o ní zůstavitel hovořil jako o přítelkyni. Obdobě svědek [jméno FO], starosta [jméno FO], uvádí, že zůstavitele znal, zcela určitě s ním v [jméno FO] nikdo nebydlel, žalobkyni registroval na srazu rodáků v roce 2021, jednou ji viděl v roce 2022 či 2023 i před domem zůstavitele, kdy přijela autem a zůstavitel stál mezi vrátky a bavil se s ní, při rozhovorech se zůstavitelem se ho i ptal, proč spolu nejsou a on mu sám říkal, že s ní bydlet nechce a ani bydlet nebude, protože chce být sám. Navíc pokud by u zůstavitele někdo bydlel, musel by ho nahlásit evidenčně na úřadu, což se normálně děje, ale zůstavitel nic takového nehlásil. Svědkyně [jméno FO] uvádí, že z rozhovorů s žalobkyní v době po uvolnění po covidu do jara 21023, kdy jí se zůstavitelem potkala v zahradnictví v [adresa], pochopila, že do [jméno FO] žalobkyně jezdila spíše kvůli zahradě, ne že by se do [jméno FO] přímo odstěhovala. I svědkyně [jméno FO] uvádí, že v obci [adresa] bydlí tři roky a když chodila kolem domu zůstavitele, vždy si myslela, že tam nikdo nebydlí, nikoho neviděla, zahrada byla zanedbaná, párkrát před domem viděla parkovaný automobil. Z výpovědí dalších sousedů zůstavitele, a to [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO], vyplývá, že jezdí do [jméno FO] do domu sousedícího s domem zůstavitele ze svého pražského bydliště na rekreaci v létě téměř každý víkend a někdy i přes prázdniny, svědkyně [jméno FO] potvrdila zanedbanost 9 5 C 45/2024 zahrady s tím, že poslední tři roky se jednalo přímo o „katastrofu“, žalobkyni vídávala pouze se starat o záhon s jahodami, považovala ji za někoho, kdo jezdí občas za zůstavitelem na návštěvu, přijížděla autem, které parkovala před či za domem, nikdy jí neviděla u zůstavitele uvnitř domu. V poslední dvou či třech letech života zůstavitele vídávala žalobkyni pouze zřídka, vlastně zůstavitele neviděla vycházet na zahradu, pokud viděla žalobkyni, tak pouze u těch jahod a registrovala, že její synové asi před 5 lety jednou zahrádku sekli, jednou trhali rybíz, nic jiného tam . Ani svědek [tituly před jménem] [jméno FO] neregistroval, že by zůstavitel s někým žil, i on občas vídával žalobkyni na zahradě, kdy něco plela nebo trhala jahody, neregistroval jí uvnitř domu, je od nich oknem dovnitř vidět, registroval zaparkované její auto, v posledním roce to dle jeho názoru bylo stejné jako v letech předchozích a pokud viděl žalobkyni, neregistroval její odkázanost na [podezřelý výraz].
17. Shora uvedení svědci tedy ve vzájemné shodě popisují, že pokud žalobkyni v bydlišti zůstavitele registrovali, bylo to pouze ve formě návštěv, kdy přijížděla autem, opět odjížděla. Pokud žalobkyně uvádí ve své výpovědi, že v důsledku [podezřelý výraz] nemohla být v [jméno FO], byla odkázána na [podezřelý výraz] a pomoc jiných, vyplývá z jí předložených [podezřelý výraz] zpráv, z nich a soudem si vyžádané zprávy od [právnická osoba], že žalobkyně v průběhu roku 2023 byla [podezřelý výraz] v [právnická osoba] nejprve od 5.8.2023 do 12.8.2023 z důvodu [podezřelý výraz], při němž došlo k [podezřelý výraz], 6.8.2023 byla provedena [podezřelý výraz] a v následném období byla nutná [podezřelý výraz] a pokud používala [podezřelý výraz], tak pouze z důvodu, že nezvládala [podezřelý výraz]. Následná [podezřelý výraz] proběhla od 29.11.2023 do 11.12.2023 z důvodu [podezřelý výraz], tedy jednalo se o období po úmrtí zůstavitele.
18. Pokud se jedná o společnou domácnost uvedenou v § 1637 odst. 1 o.z., není tato co do tohoto pojmu v o.z. přímo definována, dle názoru soudu je však možno vyjít z judikatury týkající se společné domácnosti ve smyslu § 115 a § 474 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., která je s ohledem na předmět řízení zcela použitelná, zejména rozhodnutí Nejvyššího soudu v Brně ze dne 23.1.2002, sp. zn. 21 Cdo 627/2001, dle něhož (právní věta) je společnou domácností pro účely dědického řízení soužití dvou nebo více fyzických osob, které spolu žijí trvale a které společně uhrazují náklady na své potřeby. Společná domácnost z pravidla předpokládá společné bydlení v jednom nebo více bytech (k naplnění jejich znaků proto nepostačují např. občasné návštěvy); výjimka z tohoto pravidla je možná jen tehdy, jde-li o dočasný a přechodný pobyt jinde z důvodu léčení, návštěvy příbuzných, výkonu práce apod.. Jde o spotřební společenství trvalé povahy, a proto společnou domácnost představuje jen skutečné a trvalé soužití, v němž její členové přispívají k úhradě a obstarávání společných potřeb (nepostačuje např. jen příležitostná výpomoc v domácnosti, společné trávení dovolených apod.) a v němž společně a bez rozlišování hospodaří se svými příjmy. Spolužijící fyzická osoba musí žít ve společné domácnosti tak, jako by byla členem rodiny; vyžaduje se, aby pečovala o společnou domácnost (obstaráváním domácích prací, udržováním pořádku v bytě, obstaráváním prádla a údržby šatů, přípravou jídla apod.), nebo poskytovala prostředky na úhradu potřeb společné domácnosti anebo aby byla odkázána výživou na zůstavitele. Takové shora uvedené definici dle názoru soudu vztah žalobkyně a zůstavitele neodpovídá. Již shora soud uvedl, že na základě konkrétního dokazování dospívá k závěru, že žalobkyně a zůstavitele spolu poslední rok života zůstavitele nebydleli společně v [jméno FO]. Pokud soud odhlédne od skutečnosti, že v srpnu 2023 žalobkyně [podezřelý výraz] a teoreticky mohla z důvodu snazší [podezřelý výraz] dočasně bydlet v [adresa], má soud za prokázané, že v době předchozí nedošlo ke společnému bydlení žalobkyně a zůstavitele, žalobkyně pouze za zůstavitelem v určitých intervalech dojížděla a zase od něho zpět do [adresa] odjížděla, nikdy mezi nimi nedošlo k trvalému soužití, společnému hrazení nákladů potřeb, když soud již shora v předchozích odstavcích uvedl, na základě čeho má takovou skutečnost za prokázanou. Je ostatně až nemyslitelné, že by v nepořádku, který je zachycen na fotodokumentaci policejního spisu a videonahrávce žalované, který co do jeho rozsahu žalobkyně za jím tvrzeného společného bydlení se zůstavitelem nepopírá, mohlo probíhat několikaleté společné bydlení žalobkyně se zůstavitelem, že by v takovém několik let trvajícím prostředí mohla probíhat alespoň 10 5 C 45/2024 základní osobní hygiena, vaření, praní a podobně. Není dle názoru soudu ani nutno nějak blíže toto hodnotit, posuzovat co je či není za takové situace vůbec možné, proč a čí vinou takový takové prostředí vzniklo, zda a jak se na to podílel zůstavitel a žalobkyně, protože soud vychází na základě provedeného dokazování z toto, že ke vzniku společného bydlení zůstavitele a žalobkyně v [jméno FO] po smrti otce zůstavitele nedošlo, nedošlo ke vzniku společné domácnosti ani v základních rysech, jako ke společné bydlení, společná úhrada potřeb, péče o domácnost apod. Pak žalobkyni není možno posuzovat jako osobu s dědickým právem dle § 1637 odst. 1 o.z. a soud tedy žalobu zamítl, když nepovažoval za nutné provádět další žalovanou navržené důkazy ve formě výslechu policistů, kteří vytěžovali žalobkyni a její syny dne [datum], ohledáním bydliště zůstavitele za účelem konstatování, zda se zde nachází věci žalobkyně, neboť provedení takových důkazů by nemělo na závěry soudu vliv, navíc s ohledem na značný časový odstup a přístupnost prostoru žalované, by nebylo zaručeno, že se bydliště nachází opravdu ve stejném stavu jako v době úmrtí zůstavitele.
19. Žalovaná má jako úspěšná účastníce podle § 142 odst.1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení. Jedná se o odměnu za 15 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě, písemná podání ve věci samé z 1.7.2024, 4.11.2024 a 29.1.2025, účast na 5 jednáních soudu, z nichž tři jednání s ohledem na délku představují vždy dva úkony a jedno jednání tři úkony) podle § 7 a § 9 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále pouze advokátní tarif), ve znění účinném k datu provedení úkonů, za úkony provedené do 31.12.2024 se jedná o odměnu 2 500 Kč za úkon (13 x 2 500 Kč), za úkony provedené po 1.1.2025 se jedná o odměnu 3 700 Kč za úkon (2 x 3 700 Kč). Dále se jedná o celkem 13 paušálů po 300 Kč a 2 paušály po 450 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve znění účinném k datu provedení úkonů, náhradu za promeškaný čas v souvislosti s jízdami zástupce žalobce k jednáním soudu v roce 2024 při sazbě 100 Kč/půlhodina a v roce 2025 při sazbě 150 Kč/půlhodina dle § 14 odst. 3 advokátního tarifu, ve znění účinném k datu provedení jízd, tedy při 4 jízdách v roce 2024 a ztrátě času dvou půlhodin ke každé jízdě se jedná o 800 Kč (ke každé ze čtyř jízd z [adresa] 4x200 Kč), při jedné jízdě v roce 2025 se jedná o 300 Kč při dvou půlhodinách, celkem 1 100 Kč. Dále jde o náhrada jízdného k jednáním soudu z [adresa] a zpět vždy při ujetí celkem 64 km automobilem o průměrné spotřebě 5,7 l motorové nafty/100 km, která činí dle vyhlášky č. 398/2023 Sb. u jízd ke 4 jednáním v roce 2024 částku 499,60 Kč za jízdu (paušální náhrada 358,40 Kč při sazbě 5,60 Kč/km, náhrada nafty 141,20 Kč při její ceně 38,70 Kč/l) a dle vyhlášky č. 475/2024 Sb. činí u jízdy k 1 jednání v roce 2025 částku 497,80 Kč (paušální náhrada 371,20 Kč při sazbě 5,80 Kč/km, náhrada nafty 126,60 Kč při její ceně 34,70 Kč/l), celkem 2 496,20 Kč. Ze součtu náhrad 48 296,20 Kč náleží i 21% DPH 10 142,20 Kč. Celkem jde o náklady řízení 58 438,40 Kč a soud uložil žalobkyni povinnost je žalované zaplatit, a to ve smyslu § 149 odst.1 o.s.ř. k rukám jejího právního zástupce.
Poučení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.