5 C 51/2018-521

Rubrum

Okresní soud v Domažlicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Bohumilou Kyvířovou dne [datum] ve věci žalobců: a) [celé jméno žalobkyně], [datum narození] bytem [adresa žalobkyně], SRN b) [celé jméno žalobce], [datum narození] bytem [adresa žalobce] oba zastoupeni advokátem [titul] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] pro vydání náhradního pozemku s návrhem na vydání předběžného opatření takto:

Výrok

A) Nahrazuje se projev vůle žalovaného s uzavřením smlouvy se žalobci o bezúplatném převodu pozemku v tomto znění: Převodce: [země] - [úřad] se sídlem [adresa žalované] a Nabyvatelka [číslo]: [celé jméno žalobkyně], [datum narození], bytem [příjmení] [příjmení] [číslo] [PSČ] [obec] [země] Nabyvatel [číslo]: [celé jméno žalobce], [datum narození], RČ: [číslo], bytem [adresa žalobce] (Nabyvatelka [číslo] Nabyvatel [číslo] dále společně jako„ Nabyvatelé“) (Nabyvatelé a převodce dále také jako„ Smluvní strana“ nebo společně jako„ Smluvní strany“) uzavírají tuto Smlouvu o převodu pozemků

I. Státní pozemkový úřad, jednající jménem České republiky jako převodce, spravuje ve smyslu zák. č. 229/91 Sb. o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku ve znění pozdějších předpisů mimo jiné tyto pozemky ve vlastnictví [země] a) parcelní [číslo] [číslo] nacházející se v [katastrální uzemí] , okres [okres]. b) parcelní [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] nacházející se v [katastrální uzemí]. [jméno] okres [okres]. Hodnota pozemků uvedených v tomto článku smlouvy činí dle zákona o půdě celkem 834 438 Kč, slovy osm set třicet čtyři tisíc, čtyři sta třicet osm korun českých.

II. Nabyvatelům vznikly nároky na bezúplatný převod pozemků z vlastnictví státu podle § 11a zák. o půdě, které se mimo jiné odvozují -) od pravomocného rozhodnutí Státního pozemkového úřadu – Krajského pozemkového úřadu pro [kraj] [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] týkající se pozemku dle PK parcelní [číslo] – vodní plocha o výměře 86 m2, pozemku dle p. k. parcelní [číslo] louka o výměře 148 m2, pozemku dle PK parcelní [číslo] pastvina o výměře 221 m2, pozemku dle PK parcelní [číslo] – zahrada o výměře 8 452 m2, pozemku dle PK parcelní [číslo] – zahrada o výměře 1 383 m 2, pozemku dle PK parcelní [číslo] zahrada o výměře 583 m2, pozemku dle PK parcelní [číslo] – zastavěná plocha o výměře 647 m2 s budovou [adresa], pozemku dle PK parcelní [číslo] – zahrada o výměře 2 127 m2 a pozemku dle PK parcelní [číslo] – zahrada o výměře 6 352 m2 vše v katastrálním území Hostivař, a to v podílu pro [příjmení] [jméno] [celé jméno žalobkyně] a pro [jméno] [příjmení]. Nároky nabyvatelů vůči převodci na převod jiného pozemku dle zákona o půdě specifikované v této smlouvě měly celkově činit v případě nabyvatelky [číslo] částku 1 249 937,50 Kč v případě nabyvatele [číslo] částku 3 749 812,50 Kč, když za část těchto nároků jsou touto smlouvou vydávané pozemky specifikované v článku I. této smlouvy.

III. Převodce převádí na nabyvatele pozemky specifikované v článku I. této smlouvy včetně součástí a příslušenství se všemi právy a povinnostmi a nabyvatelé je do svého vlastnictví přijímají a to tak, že nabyvatelka [číslo] přijímá a nabývá do svého vlastnictví podíl o velikosti ideální 1/4, nabyvatel [číslo] přijímá a nabývá do svého vlastnictví podíl o velikosti ideálních 3/4 na těchto specifikovaných nemovitostech. Vlastnické právo k pozemkům přechází na nabyvatele vkladem do katastru nemovitostí na základě této smlouvy.

IV. Smluvní strany prohlašují, že nabyvatelé označené pozemky do svého vlastnictví přijímají tak, jak je shora uvedeno. V [obec] dne ……………… [žalovaný] [anonymizována čtyři slova] V ………………………………………………………. dne………………. [celé jméno žalobkyně] v…………………………..dne……………… [jméno] [celé jméno žalobkyně] v…………………………………………….dne…………..... B) Žalovaná je povinna nahradit na nákladech řízení žalobců částku, která bude specifikovaná v písemném vyhotovení rozsudku a to k rukám [titul] [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa]. C) Řízení o nahrazení projevu vůle ve vztahu k náhradě pozemku [číslo] v [katastrální uzemí], [územní celek] a pozemku [číslo] v [katastrální uzemí], [územní celek] se zastavu je.

Odůvodnění

1. Žalobci, a to původně oprávněné osoby [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození] a [celé jméno žalobce], [datum narození], uplatnili u Okresního soudu v Domažlicích restituční nárok na nahrazení projevu vůle vydáním náhradních pozemků za pozemky nevydané, a to na základě rozhodnutí Pozemkového úřadu Praha PÚ [číslo] ze dne [datum] a na základě rozhodnutí Státního pozemkového úřadu [značka] [číslo] ze dne [datum]. Za pozemky v těchto rozhodnutích nevydané žádají žalobci pozemky náhradní, a to v různých katastrálních územích, když ohledně takto uplatněného nároku rozhodl soud usnesením sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] tak, že restituční nároky, pokud jde o náhradní pozemky v jiných katastrech mimo okres [okres], vyloučil k samostatnému řízení a vyslovil svou nepříslušnost s postoupením věci příslušným soudům.

2. Dále v průběhu řízení omezili žalobci nárok na nahrazení projevu vůle ohledně náhradních pozemků pouze na rozhodnutí [značka] [číslo] ze dne [datum]. Soud omezení žaloby připustil rozhodnutím ze dne [datum] a předmětem nároku tak zůstává nárok na nahrazení projevu vůle o vydání náhradních pozemků, které se týkají pozemků ležících v obvodu Okresního soudu v Domažlicích, přičemž, pokud jde o pozemek náhradní, a to [číslo] v [katastrální uzemí], [územní celek], pozemek [číslo] v [katastrální uzemí], [územní celek], byla žaloba vzata zpět a řízení zastaveno usnesením ze dne [datum] a ze dne [datum]. Ohledně pozemku [číslo] v [katastrální uzemí] [anonymizováno] [jméno], okres [okres], bylo řízení zastaveno usnesením ze dne [datum]. Toto omezení žaloby o nahrazení projevu vůle, pokud jde o náhradní pozemky, vycházelo z námitek žalované, podle nichž se na označené pozemky vztahovaly výlukové důvody ve smyslu § 6 zákona č. 503/2012 Sbírky. Žalobci proto nárok na nahrazení projevu vůle žalované k vydání náhradních pozemků vzali zpět, a to se souhlasem žalované.

3. Předmětem žalobního nároku pak je nárok z rozhodnutí Státního pozemkového úřadu PÚ [číslo] ze dne [datum], podle něhož se [příjmení] [příjmení], narozené [datum], dále [jméno] [celé jméno žalobce], narozené [datum] a dále [celé jméno žalobce], narozenému [datum], nevydávají pozemky v [katastrální uzemí], [územní celek], a to [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] v současné době vedené v katastru nemovitostí jiným číselným označením a charakterem vodní plocha s podílem osob oprávněných u [příjmení] [příjmení] [číslo], u [jméno] [celé jméno žalobce] byl podíl [číslo], u [celé jméno žalobce] byl podíl [číslo]. Podle tohoto rozhodnutí původní spoluvlastnice všech označených pozemků byla [jméno] [příjmení], provdaná [příjmení], která zemřela [datum] bez zanechání závěti a po ní nastupovali dědici, z nichž [obec] [celé jméno žalobce] dědictví neodmítl a stal se jediným dědicem nemovitého majetku [jméno] [příjmení], a to na základě rozhodnutí Státního notářství pro [část Prahy] značky [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], které nabylo právní moci [datum]. Protože [obec] [celé jméno žalobce] zemřel [datum], vystupovali po jeho smrti v dědickém řízení manželka [jméno] [příjmení] a syn [titul] [obec] [celé jméno žalobce] syn [jméno] [celé jméno žalobce], když všichni dědictví odmítli, a to bylo pak usnesením Státního notářství ze dne [datum] potvrzeno [nabyvatel]. Nárok na vydání nemovitostí uplatnil z dědiců zemřelého [jméno] [celé jméno žalobce] syn [jméno] [celé jméno žalobce], neboť druhý syn [titul] [obec] [celé jméno žalobce] i matka [jméno] [příjmení] zemřeli. [jméno] [celé jméno žalobce] byl zároveň dědicem po svém bratrovi [titul] [jméno] [celé jméno žalobce], když odmítnutí dědictví, jak [jméno] [celé jméno žalobce], tak i jeho bratrem a [jméno] [příjmení] bylo učiněno pod politickým a ekonomickým tlakem a restituční nárok [jméno] [celé jméno žalobce] byl posouzen jako oprávněný podle § 6 odst. 1, písm. l) zákona č. 229/ 1991 Sbírky. [jméno] [celé jméno žalobce] zemřel [datum]. Po něm se stali dědici [příjmení] [příjmení], [datum narození] a děti [celé jméno žalobce], [datum narození] a [jméno] [celé jméno žalobce] [datum narození]. V rozhodnutí Státního pozemkového úřadu [značka] [číslo] se konstatuje, že [příjmení] [příjmení] je dědičkou k dědictví zemřelého [jméno] [celé jméno žalobce] a děti syn [jméno] a dcera [jméno] každý k , dále je konstatováno v tomto rozhodnutí, že nemovitosti po přechodu na stát byly zatopeny a u [adresa] mlýn na stavební parcele [číslo] byl zdemolován a bylo zde vybudováno vodohospodářské dílo [ulice] přehrada. Rozhodnutí o povolení k zahájení napouštění údolní přehrady bylo vydáno [datum], stavba vodního díla schválena rozhodnutím Hlavního města Prahy, odborem vodního hospodářství [datum]. Pozemky proto nelze vydat ve smyslu § 11 odst. 1, písm. c) zákona [číslo] 1991 Sbírky. Postavení oprávněných osob je pak dokládáno i usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2 v dědické věci zemřelého [jméno] [celé jméno žalobce], narozeného [datum], a to pod sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí]. Z tohoto rozhodnutí jsou zřejmé i dědické podíly [příjmení] [příjmení] v rozsahu a [jméno] [celé jméno žalobce] v rozsahu a [celé jméno žalobce] v rozsahu . [příjmení] [příjmení] pak smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum] a ze dne [datum] (ta se týká pohedávek z [značka] [číslo]) postoupila své nároky [celé jméno žalobce], druhému žalobci, ten je tedy osobou oprávněnou k poskytnutí náhrady za nevydané pozemky ze . Pokud jde o [jméno] [celé jméno žalobce], té vznikl nárok na , ovšem [jméno] [celé jméno žalobce] [datum] zemřela a jedinou dědičkou je [jméno] [jméno] [jméno] [celé jméno žalobkyně], [datum narození], s níž soud pokračuje v řízení [spisová značka] na základě usnesení ze dne [datum] ve spojení s opravným usnesením ze dne [datum]. Právní nástupnictví po [jméno] [celé jméno žalobce], prvé žalobkyni, je doloženo a osvědčeno Evropským dědickým osvědčením vydaným [název soudu] [datum]. Osvědčuje datum úmrtí [jméno] [celé jméno žalobce] [datum] a označení jediné dědičky [jméno] [jméno] [jméno] [celé jméno žalobkyně], rozené [příjmení], s datem narození [datum].

4. Po této změně v postavení žalobců zůstává předmětem řízení nárok na nahrazení projevu vůle ohledně náhradních pozemků ležících v obvodu Okresního soudu v Domažlicích, a to z důvodu neuspokojených nároků, vyplývajících z rozhodnutí Státního pozemkového úřadu čj. [značka] [číslo], podle něhož není možné vydat odňaté pozemky v [katastrální uzemí] tj. těch, jak jsou již shora vyjmenované. Žalobci nedovozují liknavost a svévoli při uspokojování restitučních nároků dlouhou dobou řízení, po kterou žalovaný nebyl schopen o jejich nárocích rozhodnout, nicméně odkazuji na judikaturu Nejvyššího soudu, a to 28 Cdo 2288/2018, v němž je na liknavost žalované poukazováno v souvislosti s tím, že Státní pozemkový úřad rozhodoval o nárocích restituentů postupně, i když byly uplatněny již v roce 1991, ale o některých bylo rozhodnuto až v roce 2016 (v označeném judikátu), proto také Nejvyšší soud dovodil, že jde o ztěžování uspokojení nároku restituenta zákonem předpokládaným postupem a nelze po restituentovi spravedlivě požadovat účast ve veřejných nabídkách. Stejně tak odkazuje žalobkyně na další judikát 28 Cdo 3976/2017, kdy se žalovaná ocitla v mnohaletém prodlení pro nečinnost a rozhodnutí vydané po dlouhé době. Především však v daném případě jde o to, že žalovaná brání v uspokojení restitučního nároku žalobců nesprávným oceněním odňatých pozemků, takže v kontextu s dlouhou dobou, která uplynula od uplatnění nároku do rozhodnutí o nevydání za pozemky odňaté v [katastrální uzemí] a s nesprávným oceněním těchto odňatých pozemků bránících restituentům v účasti ve veřejných nabídkách, lze nepochybně spatřovat svévoli a liknavost.

5. Žalovaná se po procesních peripetiích týkajících se předběžného opatření, včetně odvolacího řízení, rozhodnutí o vyloučení části žaloby na náhradní pozemky jiným soudům a rozhodnutí o právním nástupnictví zemřelé žalobkyně, brání uplatněnému nároku především poukazem na ocenění pozemků, s odkazem na znalecký posudek vypracovaný [jméno] [příjmení], podle něhož některé pozemky byly oceněny částkou 250 Kč za m2 s použitím srážek podle tabulky [číslo] oceňovací vyhlášky, některé pozemky pak byly oceněny jako pozemky zemědělské podle BPEJ. Žalovaná tento znalecký posudek konfrontuje se znaleckým oceněním [jméno] [příjmení] v posudku [číslo] předloženého žalující stranou. V této souvislosti zdůrazňuje zejména nesrostlost území [část obce] s [územní celek] a vůbec nesrostlost katastrálního území, v němž byly pozemky odňaté, s obcí [část obce]. Z těchto důvodů také popírá důvodnost žádosti o přecenění restitučních nároků. Poukazuje na to, že pozemky na základě [značka] [číslo] nabyl stát jako odúmrť po rozhodnutí Obvodního soudu v [obec a číslo] o zrušení exekuční likvidace, které nabylo právní moci [datum]. V té době však již pozemky byly podle § 2 vyhlášky č. 144/ 1959 Úředního listu vymezeny územním rozhodnutím k zastavění. Kromě toho žalovaná namítá, že žalobci neprokázali svůj aktivní přístup k uspokojení restitučního nároku a rovněž odkazuje na judikaturu, a to rozhodnutí NS 28 Cdo 4082/2019. Nepopírá však, že žalobci se účastnili jednoho kola veřejné nabídky, a to při podání žádosti [datum].

6. Žalovaná tedy nikterak nesporuje postavení oprávněných osob, včetně právního nástupnictví, ani samotný nárok žalobců na náhradu za nevydané pozemky ve smyslu § 11a zákona č. 229/ 1991 Sbírky a domáhá se zamítnutí žaloby proto, že nároky žalobců vychází z nesprávného ocenění pozemků odňatých, dále žalobci neprokazují aktivní přístup při uplatňování svého nároku a dokládá k tomu nejen žádosti žalobců o přecenění, ale i znalecké posudky, které žalovaná nechala zpracovat, a na základě kterých žalovaná zastává stanovisko, že nesporuje charakter nevydaných pozemků jako pozemků stavebních, ale při jejich ocenění je třeba uplatnit srážky. Kromě toho namítá, že se žalovaná nechová vůči žalobcům či jejich předchůdcům diskriminačně ani liknavě, dovolává se judikatury pod 28 Cdo 4190/2015, tedy takového posouzení, kdy oprávněná osoba má prokázat, že se nemůže navzdory svému aktivnímu přístupu dlouhodobě domoci svých práv. Podle stanoviska zastávané žalovanou tyto skutečnosti nebyly žalobci prokázány a navíc má žalovaná za to, že část nároků žalobce [číslo] byla uspokojena získáním náhradních pozemků při účasti ve veřejné nabídce [datum] a [datum]. Žalobci se tedy měli a mohli domáhat uspokojení zbytku svého restitučního nároku zákonnou cestou, a pokud k tomu nedošlo, tak podle přesvědčení žalované jen pro jejich neochotu účastnit se veřejných nabídek a v nich nabídnout vyšší cenu náhradních pozemků než ostatní účastníci veřejných nabídek. To pak vede žalovanou k tomu, aby se domáhala zamítnutí žaloby.

7. Žalobci pak poukazují na to, že žalovaný odmítá přecenit nároky žalobců, nerespektuje judikaturu Nejvyššího a Ústavního soudu, když právě ta vychází z toho, že nesprávné ocenění nároku žalobců za nevydané pozemky znemožňuje restituentům účastnit se veřejných nabídek ve smyslu § 11a zákona o půdě. Žalobci tak poukazují na rozsudky Nejvyššího soudu ve věci 28 Cdo 5389/2014, 28 Cdo 155/2016 a další a zároveň vychází z toho, že o uplatněných nárocích žalobci (předchůdcem) již v roce 1991 nebylo rozhodnuto až do roku 2017. I v této souvislosti dlouhá doba, která uplynula do přiznání nároku žalobců jako osob oprávněných k poskytnutí náhrady, nesprávné ocenění odňatých pozemků, lze ve světle citované judikatury chápat jako liknavost a svévoli žalované. Skutečnost, že žalobci žádali o přecenění, žalovaná nepopírá, když sama odkazuje na negativní stanovisko zaujaté k žádosti o přecenění nevydaných pozemků ze dne [datum].

8. Právě tato žádost argumentuje judikaturu Nejvyššího soudu, podle níž je třeba odňaté pozemky v katastrálním území Hostivař v žádosti vyjmenované a označené ocenit jako pozemky stavební, pokud existuje územně plánovací dokumentace nebo pozemky byly odňaty za účelem výstavby, která byla bezprostředně realizována a v žádosti je řada těchto judikátů zmiňována. Ostatně v průběhu řízení žalovaná sama připustila, že lze pozemky v katastrálním území Hostivař, které nemohou být vydány žalobcům, jelikož jsou zastavěny vodním dílem přehrady, považovat za pozemky stavební a tento jejich charakter je nesporný i s ohledem na to, že odbor výstavby města a vodního hospodářství rady [zkratka] [územní celek] vydal rozhodnutí o umístění stavby, a to údolní přehrady na [název] v [obec] [část obce] dne [datum]. V tomto rozhodnutí jsou vyjmenované všechny pozemky, jichž se umístění údolní přehrady týká, tedy včetně všech pozemků, které jsou obsažené v rozhodnutí [značka] [číslo].

9. Žalobci pak poukazují na to, že mezi stranami zůstává sporným pouze to, zda u ocenění těchto odňatých pozemků mají být použité srážky ve smyslu oceňovacího předpisu, který žalovaná namítá proto, že [katastrální uzemí] bylo v době odnětí územím s [územní celek] nesrostlým a [název] mlýn, který byl zbourán či zatopen, stál zcela samostatně mimo [územní celek]. K tomu žalobci namítají, že je zcela lhostejné, na jakém z pozemků, které byly zatopené či zahrnuté do [název] přehrady, ležel mlýn, neboť všechny pozemky jsou svým charakterem stavební, jsou součástí [část obce] a ta je součástí Hlavního města Prahy Tyto argumenty dokládá žalující strana znaleckým posudkem společnosti [právnická osoba], který byl pořízen v rámci nároků uplatňovaných žalobci u Okresního soudu v Rychnově a na jeho pokyn znalecký posudek zpracován. Soud má za to, že lze s tímto dokumentem pracovat jako se znaleckým posudkem, neboť je lhostejno, zda byl vyhotoven na žádost procesního soudu nebo na žádost jiného soudu, jedná-li se o stejné nároky stejných účastníků. Proto soud, jelikož tento posudek byl v podstatě revizním posudkem k posudku [jméno] [příjmení], který původně odňaté pozemky v [katastrální uzemí] oceňoval, vychází z toho, že [část obce] je územím, které patří do obvodu [obec a číslo] a správního obvodu [obec a číslo], a to v důsledku připojení k [obec] [datum], když do té doby byla [část obce] samostatnou obcí. Posudek pak zmiňuje i osady [část obce], která byla kdysi nazývána [příjmení] [jméno] a [obec], které vytvořily samostatnou [územní celek], a ta byla připojena v roce [rok] k [obec] a v [rok] k [obec]. Soud považuje toto zjištění [obec] znalecké za podstatné s ohledem na to, že ocenění nevydaných pozemků se provádí k datu účinnosti zákona o půdě, tedy [datum] a podle stavu v době odnětí.

10. Vzhledem k tomu, že k odnětí došlo v roce [rok], byť potvrzeno bylo až rozhodnutím Státního notářství pro [část Prahy] dne [datum], tedy poté, co dědici nároky z dědictví odmítli, bylo již evidentní, že v té době bylo započato s budováním údolní přehrady, když rozhodnutí o zahájení napouštění bylo vydáno [datum]. Stavba vodního díla, přehrady [část obce], byla schválena rozhodnutím Odboru vodního hospodářství a energetiky Národního výboru [územní celek] ze dne [datum], jak bylo žalobci a ostatně i žalovanou dokládáno. Proto z výtky žalobců, že žalovaná nerespektuje judikaturu (a odkazují například na rozhodnutí 28 Cdo 4375/2015), je zřejmé, že za pozemek, který byl určen pro stavbu, byť byl v době odnětí veden jako zemědělský, je třeba poskytnout náhradu jako za pozemek stavební. Proto pak soud vychází z revizního posudku [právnická osoba], který hodnotí posudek znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], předkládaný žalovanou jako posudek provedený nekorektně, oceňující pozemky pouze jako zemědělské v rozporu se skutečným stavem v roce [rok].

11. K námitkám žalované ohledně použití srážek pro nesrostlost pozemku v [katastrální uzemí] s [územní celek] v řízení u Okresního soudu v Trutnově podával vysvětlení znalec [příjmení] [jméno] [jméno], který poukázal na to, že v době zastavění pozemků vodní nádrží neexistovala právní úprava, která by stanovila území, jež jsou nebo nejsou s [územní celek] srostlá. Podle tohoto znalce však nešlo o žádné samostatné území, ale o stavební pozemky v kat. území [část obce], kdy přehrada je občanskou vybaveností a náhon, z něhož je přehrada napájena, je její součástí. Podle znalce však náhon není součástí stavby, takže pozemek s tímto náhonem a navazující zelení pak nebyl pozemkem určeným k zastavění, a proto není jako stavební oceňován. Znalec pak poukazuje také na to, že tzv. [název] mlýn byl fakticky stavební součástí [část obce] a není možné zaměňovat pojmy„ samota“ a„ samostatné svébytné sídlo“. V době, kdy byl mlýn odebrán, tedy v roce [rok], (ve skutečnosti dříve, bez bližšího časového údaje) byl součástí katastru [část obce] a tím [obec] ([část obce] jako součást [obec] již od roku [rok]). K těmto námitkám žalované pak žalobci doložili Opatření Útvaru hlavního architekta [územní celek] pro účely aplikace § 14 vyhlášky č. 182/1988 Sb., které sice při ocenění pozemku umožňuje použití srážek s ohledem na tzv. nesrostlost, kdy žalovaná sama se v jiné věci opírá o toto opatření Útvaru hlavního architekta [územní celek] a považuje jeho rozlišení za podstatné pro posouzení obcí srostlých s [územní celek] a obcí nesrostlých. V tomto opatření jsou vyjmenované obce, které nejsou srostlé s [územní celek], přičemž [část obce] mezi těmito obcemi není. Je tedy nutné dovodit, že [část obce] byla a je součástí [územní celek], a proto je třeba oceňovat pozemky v katastrálním území v městě [obec] přináležející částkou 250 Kč za m2, když srážky pro tzv. nesrostlost nejsou na místě. Soud proto při ocenění výše nároku žalobců, tedy za pozemky odňaté v [katastrální uzemí], vychází z ocenění znalce [jméno] [příjmení], kterého se žalobci dovolávají, a které podle revizního posudku [právnická osoba], je posouzením korektním, jestliže oceňuje pozemky zatopené vodním dílem přehrady, jako pozemky stavební (viz 28 Cdo 2956/2014, 28 Cdo 444/2014, 28 Cdo 4678/2014, 28 Cdo 72/2020 atd.).

12. Charakter odňatých pozemků, jako pozemků stavebních, pak žalobci dokládali Zprávou o výsledku PBP vodního díla [část obce] ze dne [datum] a [datum], rozhodnutím Odboru zemědělství Národního výboru [územní celek] ze dne [datum], podle nichž se jmenované pozemky v tomto rozhodnutí vyčleňují ze zemědělského užívání. Stejně tak žalobci předložili opatření Útvaru hlavního architekta [územní celek] o aplikaci § 14 odst. 1 vyhlášky 182/1988 Sb., z něhož je zřejmé, že nesrostlé obce jsou pro obvod [obec a číslo], [obvod], [obvod], [obvod], [obvod] a [obvod] vyjmenované, ale [část obce] v těchto vyjmenovaných obvodech se nenachází a toto opatření deklaruje, že při pochybnostech o tom, zda se určitý pozemek nachází v ploše stavebně srostlých částí [územní celek] nebo mimo ně, platí stanovisko Útvaru hlavního architekta. Je tedy zřejmé, že podle tohoto Opatření z roku [rok] předcházejícího časově zákonu o půdě, byla [část obce] chápána jako část [územní celek] a nikoli obec s [územní celek] nesrostlá. Zákon o půdě je pak účinný od 24. 6. 1991 a k datu jeho účinnosti se cena odňatých pozemků posuzuje.

13. Vzhledem k tomu, že žalovaná strana posléze učinila nesporným to, že pozemky v [katastrální uzemí] jsou pozemky stavebními, jeví se její postoj při žádosti žalobců o přecenění pozemků jako pozemků stavebních až do doby tohoto řízení jako svévolný, odpírající žalobcům možnost účastnit se veřejných nabídek, byť v určitém rozsahu byl nárok žalobců uspokojen. Vzhledem k nesprávné výši restitučního nároku, který žalovaná ocenila částkou 1 340 600,40 Kč a poskytla finanční náhradu ve výši 837 875,25 Kč, se otázkou ocenění pozemků v [katastrální uzemí] zabývá i rozsudek Okresního soudu v Krumlově sp. zn. [spisová značka], který se rovněž dovolává znaleckého posudku [právnická osoba], vypracovaného jako revizní posudek pro Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou. Rozsudek Okresního soudu v Krumlově vychází z tohoto revizního znaleckého posudku s tím, že všechny pozemky nacházející se v [katastrální uzemí], musí být oceněny jako pozemky stavební bez srážek, když znalec [příjmení] [jméno] [příjmení] oceňuje tyto pozemky částkou 1 244 562,50 Kč, respektive znalec [jméno] [příjmení] oceňuje vyjmenované pozemky v rozhodnutí [značka] [číslo] v jejich označené výměře, celkem na 3 331 900,40 Kč, přičemž pozemek [číslo] oceňuje částkou 3 Kč za m2, pozemek [číslo] částkou 6,87 Kč za m2, stejně tak pozemek [číslo] pozemek [číslo] při koeficientu 0,75, ostatní zbylé pozemky pak částkou 250 Kč za m2 proto, že v katastru nemovitostí jsou evidované buď jako pozemek-zahrada či pozemek stavební. Žalobci jsou však s tímto oceněním srozuměni v době podání žaloby, a pokud jde o podíl na těchto odňatých pozemcích, představuje jejich nárok [číslo], takže při uvedeném ocenění 3 331 900,40 Kč je hodnota [číslo] ve výši 2 082 437,50 Kč, a pokud bylo ve prospěch nároku restituentů uhrazeno 837 875,25 Kč, zbývá neuhrazený nárok do výše 1 244 562,25 Kč.

14. Soud však souhlasí se stanoviskem žalobců, že všechny pozemky v [katastrální uzemí], na které vznikl restituentům nárok, to znamená v podílu [číslo], by měly být oceněny částkou 250 Kč za m2, neboť na všechny pozemky se vztahovalo stavební rozhodnutí o vodním díle z roku [rok], všechny pozemky tak jsou součástí [název] přehrady, lhostejno, zda jsou zatopeny vodou nebo tvoří občanskou vybavenost, ale jsou areálem [název] přehrady pohlceny jako funkční celek a od toho by se měla odvíjet cena označených pozemků ve výši 4 975 000 Kč, z čehož 10/16 připadajících na žalobce činí 3 109 375 Kč. Žalobci pak vyvozují, že jejich nárok je mnohem vyšší, než původně odvozovaný od znaleckého ocenění [jméno] [příjmení] i při zohlednění částečného plnění ze strany žalované, (které v závěrečném podání žalobci přiznávají pouze ve výši 628 406,44 Kč ve prospěch druhého žalobce, ačkoliv při vyčíslení nároku v žalobě museli vycházet z plnění ze strany žalované ve výši 837 875,25 Kč) a proto lze s nárokem za nevydané pozemky odvozovaného z částky neuhrazené ve výši 1 244 562,25 Kč uvažovat důvodně. Náhradní pozemky mají hodnotu ve výši 834 438 Kč, jak bylo dokládáno znaleckými posudky a jejich vydání nebrání žádný výlukový důvod.

15. V průběhu řízení žalovaná nevyloučila možnost vydat pozemky v [obec] u [obec] [číslo] [číslo] které byly oceněny znaleckým posudkem ze dne [datum], zajištěném žalovanou, a to [právnická osoba], pod [číslo]. Dále pokud jde o náhradní pozemky v kat. úz. [anonymizována dvě slova] [jméno], jedná se o ocenění zajištěné žalovanou, a to znaleckým posudkem téže společnosti [číslo] ze dne [datum], když podle žalované je toto ocenění akceptované a je akceptované rovněž žalobci v tom rozsahu pozemků, které mohou sloužit jako pozemky náhradní, neboť jim ve vydání nebrání žádná překážka ani judikaturní ani ve smyslu zákona č. 503/2012 Sbírky. Na ceně i bezvýlukovosti náhradních pozemků se strany shodly, a proto soud žalobě vyhověl při nároku prvé žalobkyně v rozsahu , při nároku druhého žalobce v rozsahu , poté, co mu byly pohledávky původní restituentky [příjmení] [příjmení] postoupeny.

16. Pokud jde o výrok ohledně zastavení řízení týkající se pozemků nevydatelných pro výlukové okolnosti vyplývající ze zákona č. 503/2012 Sbírky, vzali žalobci žalobu ohledně těchto pozemků zpět, a to se souhlasem žalované, a soud řízení zastavil dle § 96 o. s. ř.

17. Pokud jde o náklady řízení, vychází soud z předpokladů § 142 odst. 3 o. s. ř., kdy soud přiznává náhradu nákladů v tom rozsahu, v jakém žalobci byli úspěšní, tedy při plnění ve formě náhradních pozemků v hodnotě 834 438 Kč. Žalobci mají právo na náklady právního zastoupení advokátem, a to odměnu právního zástupce, kterou soud přiznává za devět a půl úkonu při hodnotě odměny za úkon ve výši 11 660 Kč dle § 7 a 11 vyhlášky č. 177/1996 Sbírky. Jedná se o tyto úkony – převzetí a přípravu zastoupení, sepsání žaloby, účast při jednání [datum], dále [datum], dále [datum], vyjádření k procesní situaci ze dne [datum], vyjádření k podání žalované ze dne [datum], písemné podání s částečným zpětvzetím ze dne [datum], shrnující stanovisko žalobců ze dne [datum] a za návrh na vydání opravného usnesení přiznává soud půlku úkonu s ohledem na předpoklady § 11 odst. 2, písm. b) a odstavec 3 advokátního tarifu, kdy lze mít za to, že návrh na opravu usnesení lze podřadit pod nárok na odměnu ve výši jako návrh na opravu odůvodnění. Za devět a půl úkonu náleží odměna žalobcům ve výši 110 770 Kč, dále pak mají právo na náhradu za deset režijních paušálů po 300 Kč, náležejících právnímu zástupci podle § 13 advokátního tarifu, tedy 3 000 Kč. Dále pak mají právo na náhradu cestovného právního zástupce k jednáním u procesního soudu, tedy při třech účastech advokáta a cestě osobním automobilem [značka] s průměrnou spotřebou [spotřeba] l /100 km a cenou paliva dokládanou paragony k jednání [datum] částkou 2 027 Kč, dne [datum] 1 998 Kč a dne [datum] částkou 1 978 Kč. K tomu pak je třeba připočítat ztrátu času advokáta na cestě k procesnímu soudu a zpět za 24 půl hodin po 100 Kč, to je 2 400 Kč ke všem třem jednáním, takže náklady právního zastoupení činí 122 173 Kč a k tomu náleží DPH ve výši 21 % na základě osvědčení advokáta o plátci daně a § 137 odst. 3 o. s. ř. S DPH představuje náhrada nákladů řízení 147 829 Kč, které je povinna žalovaná nahradit žalobcům k rukám advokáta dle § 149 odst. 1 o. s. ř.

18. Náhradu nákladů řízení za úkony související s vyjádřením k námitce místní nepříslušnosti a návrhu na delegaci z důvodu vhodnosti nelze vyhovět, neboť nelze mít za to, že by v těchto procesních úkonech žalobci uspěli. Proto není důvod, aby žalovaná zastávající opačné stanovisko ve věci nepříslušnosti Okresního soudu v Domažlicích a případné delegaci zdejšímu soudu z důvodu vhodnosti je byla povinna hradit, neboť věci týkající se náhradních pozemků v katastrech nalézajících se v obvodech různých soudů mimo okres [okres] byly těmto soudům postoupeny a úkony žalobců s náklady právního zastoupení lze uplatňovat v těchto vyloučených věcech vedených jinými soudy.

Poučení