5 C 83/2020-169

Rubrum

Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní JUDr. Bohumírou Netrvalovou, Ph.D., ve věci žalobců: a) [celé jméno žalobkyně], [datum narození] bytem [adresa žalobkyně] b) [celé jméno žalobce], [datum narození] bytem [ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo] – [část obce] oba zastoupeni advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o vydání bezdůvodného obohacení takto:

Výrok

I. Žaloba o uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni a) [částka] a [částka], se zamítá.

II. Žaloba o uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci b) [částka] a [částka], se zamítá.

III. Žalobkyně a) je povinna zaplatit žalované náklady řízení ve výši [částka] do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám advokáta [anonymizováno] [jméno] [příjmení].

IV. Žalobce b) je povinen zaplatit žalované náklady řízení ve výši [částka] do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám advokáta [anonymizováno] [jméno] [příjmení].

Odůvodnění

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Kolíně dne [datum], se domáhali žalobci na žalované zaplacení částky [částka] představující nájemné za období od [datum] do [datum]. Konstatovali, že od roku [rok] rodina žalobců vlastnila jednu ideální polovinu nemovitostí v [ulice a číslo] v [obec]. V roce 2008 došlo ke změně majitele druhé poloviny nemovitosti, novou majitelkou se stala žalovaná, která v roce 2014 podala žalobu na vypořádání podílového spoluvlastnictví. Dle rozsudku Krajského soudu v Praze č. j. 24 Co 69/2016-253, právní moc [datum rozhodnutí], se výlučným vlastníkem uvedené nemovitosti stala žalobkyně a) a posléze od roku 2017 obdarovaný žalobce b). Jelikož žalovaná část nemovitosti nevyklidila, nepředala, dopustila se nezákonného jednání, jako osoba bez právního důvodu užívala nemovitost, či ji zadržovala. Tím omezila vlastnictví žalobců. K vyklizení okupované části nemovitosti došlo [datum]. Konstatovali, že žalovaná nadále zasahuje do jejich vlastnického práva svým trvalým pobytem v nemovitosti, ruší její klidné a bezproblémové užívání oprávněnými. Celkem se suma pohybuje v částce [částka].

2. Okresní soud v Kolíně usnesením ze dne [datum rozhodnutí] č. j. 11 C 142/2019-4 vyzval žalobce, aby své podání doplnili, na což reagovali podáním ze dne [datum]. Uvedli, že za nezákonné okupování zmíněné části nemovitosti od [datum] do [datum] požadují [částka] z obvyklé výše nájemného v daném místě z průměrných [částka] měsíčně. Dalších [částka] požadují za výdaje související s celou kauzou (cestovné, advokáti, exekutor, poštovné, úklid, telefonáty, prodražené a nepředpokládané opravy – sanace omítky, obnova proteklého odpadového stropu).

3. Žalovaná ve svém vyjádření namítla nedostatek aktivní legitimace žalobců, zejména žalobkyně a). Uvedla, že nemovitost neužívala, nemohlo tak vzniknout žádné bezdůvodné obohacení. Žalovaná bydlela a užívala nemovitost zcela jinde, a to ve [obec a číslo], [obec]. [příjmení] jednáním žalobkyně a) bylo zapříčiněno, že žalovaná nemovitost nemohla vyklidit. Opakovaně žalobkyni a) vyzývala, aby jí zpřístupnila nemovitost za účelem odvozu svých věcí. Domáhala se zamítnutí žaloby.

4. Okresní soud v Kolíně usnesením ze dne [datum rozhodnutí] č. j. 11 C 142/2019-38 (právní moc [datum rozhodnutí]) vyslovil svoji místní nepříslušnost, když po právní moci daného usnesení věc postoupil Okresnímu soudu v Klatovech.

5. Na jednání před Okresním soudem v Klatovech dne [datum] žalobci zformulovali žalobní petit, když se domáhali, aby žalované byla uložena povinnost každému z žalobců uhradit částku [částka] představující ušlé nájemné za dobu od [datum] do [datum] za dům [adresa] v [ulice] ulici v [obec], a dále aby žalované bylo uloženo zaplatit každému z žalobců [částka] jako náklady, které vynaložili na kanalizaci, kdy bylo uhrazeno za napojení kanalizace předmětného objektu celkem [částka]. Tedy [částka] již nepožadovali z titulu výdajů na cestovné, advokáty, atd., jak vymezili v podání ze dne [datum]. Soud usnesením ze dne [datum rozhodnutí] č. j. 5 C 83/2020-108 změnu žaloby navrženou žalobci při jednání dne [datum] připustil. Usnesení nabylo právní moci [datum].

6. Soud provedl důkazní řízení, veden návrhy účastníků, z něhož dovodil následující skutková zjištění a právní závěry, když důkazy hodnotil v intencích § 132 o. s. ř..

7. Z připojeného spisu Okresního soudu v Kolíně sp. zn. 7 C 23/2014, zejména z jeho rozsudku č. j. 7 C 23/2014-201 ze dne [datum rozhodnutí], ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze č. j. 24 Co 69/2016-253 ze dne [datum rozhodnutí] bylo prokázáno, že podílové spoluvlastnictví žalobkyně a) a žalované k pozemku parc. [číslo] jehož nedílnou součástí byl rodinný dům [adresa] (dále jen předmětný dům) a dále k pozemku parc. [číslo] zapsaných na [list vlastnictví] pro k. ú. a [územní celek] [anonymizováno], část [územní celek] [anonymizováno], u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Kolín bylo zrušeno, když uvedené nemovitosti (tj. i předmětný dům) byly přikázány do výlučného vlastnictví žalobkyně a) s uložením jí povinnosti zaplatit žalované náhradu za spoluvlastnický podíl ve výši [částka]. Rozsudky nabyly právní moci [datum]. Z dovolání žalované v předmětné věci ze dne [datum] bylo zjištěno, že ta v předmětném domě uspokojovala své bytové potřeby, konstatovala, že nemá kam jít, když z odůvodnění usnesení Krajského soudu v Praze č. j. 24 Co 22/2017-327 ze dne [datum rozhodnutí] bylo zjištěno, že žalovaná již od března 2014 v předmětném domu bydlela.

8. Soud tedy uzavřel, že žalobkyně a) se stala výlučnou vlastnicí mimo jiné i předmětného domu [adresa], a to dnem [datum], když následně darovací smlouvou ze dne [datum] i tento dům převedla na žalobce b), jak bylo prokázáno vyrozuměním o provedeném vkladu do katastru nemovitostí s právními účinky zápisu ke dni [datum]. Tedy žalobce b) se s účinností od [datum] stal výlučným vlastníkem mimo jiné i předmětného domu a je jím do současné doby, jak potvrzeno informací o pozemku (listinný důkaz na č. l. 96 spisu).

9. Z připojeného spisu Okresního soudu v Kolíně sp. zn. 6 C 153/2016, konkrétně z žaloby podané [datum], rozsudku ze dne [datum rozhodnutí] č. j. 6 C 153/2016-36 bylo prokázáno, že žalobkyně a) v době podání žaloby jako výlučná vlastnice předmětných nemovitostí, tj. i předmětného domu (viz výpis z katastru nemovitostí na č. l. 31 uvedeného spisu), se domáhala na žalované vyklizení těchto nemovitostí s tvrzením, že žalovaná odmítá tyto vyklidit, nemovitost je značně zchátralá, dlouhá léta nebyla udržována, žalobkyně měla v úmyslu ji zásadně opravit. Uvedeným rozsudkem Okresní soud v Kolíně uložil povinnost žalované vyklidit předmětné nemovitosti, tj. i předmětný rodinný dům do [datum]. Rozsudek nabyl právní moci [datum] a vykonatelnosti [datum]. Vycházel tehdy ze zjištění, že žalovaná do října 2016 v domě bydlela, v době rozhodnutí soudu měla v domě uzavřenou místnost, kde měla své věci, do domu denně docházela, ale nepřespávala v něm. Uzavřel tak, že žalovaná užívala nemovitosti bez právního důvodu, není spoluvlastnicí, nemá ani nájemní smlouvu.

10. Ze spisu Okresního soudu v Kolíně sp. zn. 16 E 2/2017, zejména z návrhu, exekučního titulu, usnesení, protokolu o vyklizení bylo prokázáno, že žalobkyně a) [datum] podala návrh na soudní výkon rozhodnutí vyklizením předmětných nemovitostí, když exekučním titulem byl právě shora specifikovaný rozsudek Okresního soudu v Kolíně č. j. 6 C 153/2016-36 ze dne [datum rozhodnutí]. Tvrdila, že žalovaná nemovitosti do [datum] nevyklidila, odcestovala mimo republiku a žalobkyně a) tak nemůže nemovitosti užívat a pokračovat v rekonstrukci. Výkon rozhodnutí vyklizením soud nařídil usnesením ze dne [datum]. V průběhu daného řízení však došlo ke změně vlastníka předmětné nemovitosti, když výlučným vlastníkem se stal žalobce b), na což reagoval soud usnesením ze dne [datum], kdy namísto žalobkyně a) do řízení vstoupil žalobce b) (odůvodněno ustanovením § 107a odst. 1 o. s. ř.). Z protokolu o vyklizení ze dne [datum] a z obsahu CD nosiče bylo prokázáno, že soudní vykonavatel dne [datum] vyklidil veškeré movité věci, jež byly předmětem vyklizení, tyto si převzal manžel povinné [příjmení] [jméno]. Stěhovací firma dále věci vyklidila před dům na obecný pozemek s tím, že tyto si manžel žalované nejpozději do [datum] odveze. Z účastnické výpovědi žalobkyně provedené v tomto nalézacím řízení, bylo prokázáno, jakým způsobem byl užíván předmětný dům v období, kdy byly účastnice řízení podílové spoluvlastnice, když na způsobu užívání se nic nezměnilo až do vyklizení soudním vykonavatelem. Žalovaná měla přístup do levé poloviny domu, kde byla jedna místnost o velikosti 16 m2, užívala chodbu v domě (též polovinu dřevníku), když uvedená místnost, jakož i její stav, jako místnost vyklizovaná v rámci výkonu rozhodnutí byla zachycena na CD nosiči (viz spis 16 E 2/2017).

11. Soud po zhodnocení shora popsaných důkazů uzavřel, že žalovaná, které po datu [datum] nesvědčil žádný titul k užívání části předmětného domu, a to jedné místnosti vlevo od vstupu do domu i k užívání společné chodby v domě, přesto tyto prostory od [datum] až do jejich vyklizení v rámci výkonu rozhodnutí, tj. do [datum], užívala, tím, že je nevyklidila, prostory sloužily její potřebě. Zde není rozhodné, zda v nich žalovaná bydlela po celou uvedenou dobu, zda v nich uspokojovala své bytové potřeby či do nich toliko docházela, podstatné bylo to, že tyto nevyklidila, ač jí to bylo soudním rozhodnutím uloženo. Právě tímto svým chováním znemožnila vlastníkovi plnou realizaci jeho vlastnického práva. Zde je třeba vycházet z dikce ustanovení § 1012 o. z., které vymezuje základní práva vlastníka (viz první věta), rovněž i zákaz zneužití vlastnického práva (viz druhá věta). Ustanovení § 1012 o. z. sice neskýtá výčet práv vlastníka, přesto má vlastník určitá typická práva, která jsou pro vlastnické právo charakteristická. Jde nepochybně o právo věc držet, užívat a požívat její plody a užitky a právo věc zcizit či s ní jinak disponovat (dokonce i zničit), právo působit na podstatu věci, měnit ji. Žalovaná však svým jednáním neumožnila vlastníku předmětného domu, aby dům plně užíval, změnil jej, zrekonstruoval. Žalovaná tak neumožnila plný výkon vlastnického práva žalobkyni a) v období od [datum] a žalobci b) od [datum] do [datum]. Vzhledem k tomu, že v tomto směru soud vycházel z pravomocného rozsudku ukládajícího povinnost žalované předmětné nemovitosti vyklidit a též z protokolu o vyklizení, kdy soudní vykonavatel fyzicky provedl vystěhování věcí žalované z předmětných prostor, měl spolehlivý závěr o tom, že žalovaná tyto prostory v předmětném domu užívala bez právního důvodu od [datum] do [datum]. Bylo proto nerozhodné, zda žalobkyně v uvedeném období případně žalované bránila ve vyklizení, neboť tuto svoji obranu mohla žalovaná uplatnit v rámci zmíněných řízení – nalézacího i exekučního vedených před Okresním soudem v Kolíně. Soud proto zamítl důkazní návrhy svědeckou výpovědí [jméno] [příjmení], e-mailovými podáními žalobkyně ze dne [datum], [datum], [datum], dopisy ze dne [datum], [datum], [datum], záznamy PČR, spisy PČR i [stát. instituce] [anonymizováno], vyrozuměním PČR ze dne [datum] a SMS zprávou (č. l. 128 p.v. spisu) pro nadbytečnost. Rovněž pro nadbytečnost zamítl důkazní návrh žalobců vyrozuměním Okresního soudu v Kolíně ze dne [datum rozhodnutí] ve věci sp. zn. 16 E 2/2017 (řízení o výkonu rozhodnutí vyklizením), jakož i oznámením o ukončení exekuce datované [datum]. Z obsahu protokolu o vyklizení a při něm pořízené fotodokumentace bylo prokázáno, kdo vyklizení provedl a za čí přítomnosti. Soud nemá důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti těchto listin, z nich vycházel, proto zamítl výslech svědka [jméno] [jméno], který se měl k samotnému vyklizení vyjadřovat. S ohledem na závěr soudu o užívání předmětného domu žalovanou v období shora specifikovaném, bylo nadbytečné a rovněž bezvýznamné zjišťovat, zda žalobkyně podala žádost u příslušného městského úřadu o zrušení trvalého pobytu žalované na adrese předmětného domu, jak dlouho bylo řízení vedeno a s jakým výsledkem, proto zamítl důkazní návrh žádostí o zrušení místa trvalého pobytu, svědeckou výpovědí [jméno] [příjmení] (jež se měla vyjádřit k odhlašování žalované z uvedeného místa), rozhodnutím [stát. instituce] [anonymizováno] ze dne [datum] pro nadbytečnost.

12. Každý z žalobců se domáhal po žalované zaplacení částky [částka] za užívání předmětného domu [adresa] v [ulice] ulici v [obec], resp. části tohoto domu v období od [datum] do [datum], když tato částka měla představovat ušlé nájemné. Soud v tomto směru uzavřel, že žalovaná po uvedenou dobu užívala cizí majetek, a to od [datum] do [datum] majetek žalobkyně a) a od [datum] do [datum] majetek žalobce b). Užíváním cizího majetku bez spravedlivého důvodu, neboť žalované po uvedenou dobu nesvědčilo žádné právo k předmětnému domu, neuzavřela smlouvu o nájmu, nesvědčil jí žádný titul opravňující jí věc užívat, bylo založeno bezdůvodné obohacení žalované na úkor obou žalobců. Žalovaná se proto ve smyslu § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně obohatila, neboť užívala cizí majetek, aniž by cokoli za užívání uhradila. Ve smyslu § 2991 odst. 1 o. z. je proto povinna vydat žalobcům jako ochuzeným oč se obohatila. Neoprávněný majetkový prospěch nebylo však možné vydat in natura, neboť mělo povahu výkonu práva, proto se vydává formou peněžité náhrady podle § 2999 o. z. Žalovaná jako obohacená tedy přirozeně nebyla schopna spotřebované plnění v podobě výkonu práva užívání cizí věci, tj. části domu [adresa], vrátit, a byla by proto povinna nahradit bezdůvodné obohacení peněžitou formou. Výše peněžité náhrady musí vycházet z finančního ocenění prospěchu, který žalované užíváním věci vznikl. Majetkovým vyjádřením tohoto prospěchu je peněžitá částka, která odpovídá částkám vynakládaným obvykle v daném místě a čase na užívání věci, zpravidla právě formou nájmu, a kterou by nájemce byl povinen plnit podle platné nájemní smlouvy; důvodně se tedy tato náhrada poměřuje s obvyklou hladinou nájemného (což ostatně tak bylo žalováno). V této souvislosti lze zmínit rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 311/2019 ze dne [datum rozhodnutí] či sp. zn. 28 Cdo 4184/2018 ze dne [datum rozhodnutí]. [příjmení] mohlo jít o částku skutečně„ obvyklou“ vzhledem ke srovnatelnému stavu, je nepochybné, že při srovnání musí být respektováno, jak posuzované místo a období, tak charakter, stav i způsob užívání konkrétní věci. V této souvislosti lze zmínit rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 399/2001 či 25 Cdo 2578/98. Soud se proto zabýval tím, zda daná část předmětného domu, tj. pokoj v jeho levé části o rozloze 16 m2, byl způsobilý, vhodný k pronajmutí, tedy zda splňoval stavebně technické parametry, hygienické předpoklady, zda mohl sloužit k řádnému užívání či nikoli. V tomto směru dospěl k negativnímu závěru s ohledem na níže provedené důkazy.

13. Již v rámci řízení vedeného u Okresního soudu v Kolíně pod sp. zn. 7 C 23/2014 o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví žalované a žalobkyně a) byl k dispozici znalecký posudek [číslo] 2014, z něhož vycházel soud při určení obvyklé ceny předmětných nemovitostí, tj. i domu [adresa]. Znaleckým posudkem bylo prokázáno, že celý dům [adresa], a to již v době místního šetření, tj. [datum], realizovaného soudním znalcem [příjmení] [příjmení], byl dům [adresa] ve špatném stavebně technickém stavu s nutností provedení celkové jeho rekonstrukce, popřípadě odstranění stavby s využitím pozemku k výstavbě nového rodinného domu. Za největší vadu domu znalec, [anonymizováno] [příjmení], tehdy považoval značnou vlhkost obvodových stěn i příček spojenou s výskytem masivních plísní uvnitř celého objektu. Soud se proto zabýval tím, zda i po datu [datum] došlo ke změně ve stavu předmětného domu, resp. té části užívané žalovanou, za níž se žalobci domáhali bezdůvodného obohacení v podobě nájemného, a to tím směrem, že by se stav zlepšil do té míry, že by bylo možné uvažovat o jeho pronajatelnosti. Dokazováním však dospěl k negativnímu závěru. [jméno] žalobkyně v účastnické výpovědi konstatovala, že do té části užívané žalovanou nebylo ničeho investováno, nebylo možné ani provést odvlhčení, to bylo realizováno až po vyklizení soudním vykonavatelem, a to vrty a vstřikem izolační látky. Již ve svých tvrzeních učiněných po výzvě soudu v intencích § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. na jednání konaném [datum] žalobci prostřednictvím svého právního zástupce uvedli, že ta část nemovitosti užívaná žalovanou byla k užívání nezpůsobilá, na rozdíl od jejich části, k níž předložili fotodokumentaci. Žalobkyně v účastnické výpovědi rovněž popsala, že do té části užívané žalovanou neměla přístup, stav této části zjistila až při soudním vyklizení [datum]. Z předložené fotografie žalobkyní zachycující stav stropu k [datum] i z fotografií pořízených v rámci výkonu rozhodnutí vyklizením právě dne [datum] lze učinit spolehlivý závěr o zuboženém stavu té části předmětného domu užívané žalovanou. Fotografie zachytily nejen prosáklý, odlupující se strop místnosti, ale též plíseň na stěnách jdoucí prakticky až do výše stropu. Tyto důkazy vedly soud k závěru, že ta část domu užívaná žalovanou v rozhodném období nebyla v takovém stavu, který by umožňoval její řádné užívání, v rozhodné době byla nepronajatelná, tím nevzniklo žalované užíváním této části předmětného domu bezdůvodné obohacení na úkor žalobců, které by byla žalobcům povinna vydat. Stav nemovitosti od [datum] s postupem času, tedy až do [datum] se naopak neudržováním zhoršoval. Soud proto žalobu co do částky [částka] zamítl, tedy co do částky [částka] požadované žalobkyní a) a [částka] žalobcem b). Soud sice k důkazu provedl kalkulaci nájemného z [datum], odborné vyjádření z [datum], ale s ohledem na nepronajatelnost části domu z nich nedovodil pro věc žádných zjištění. Zamítl důkazní návrh žalobců doplňujícím odborným vyjádřením k obvyklému nájemnému za rok 2016 až 2018 pro nadbytečnost s ohledem na závěr vyslovený shora.

14. Předmětem řízení byla rovněž částka [částka] požadovaná oběma žalobci polovinou s tvrzením, že tato byla vynaložena za připojení domu [adresa] na kanalizaci, kdy za napojení bylo hrazeno celkem [částka]. Vzhledem k tomu, že se jednalo o změnu žalobních tvrzení následně soudem připuštěnou, bylo nadbytečné provádět důkazy k původním tvrzením, proto je soud zamítl. Jednalo se o důkaz spisem Okresního soudu v Kolíně sp. zn. 20 EXE 3786/2018 a návrhy na nařízení exekuce pro pohledávku ve výši [částka] ze dne [datum] a pro pohledávku ve výši [částka] ze dne [datum].

15. Jde-li o požadovaných [částka], soud dospěl k následujícímu závěru. Z předložené dohody o umístění stavby ze dne [datum] bylo prokázáno, že ta byla uzavřena mezi [územní celek] [anonymizováno] a žalobkyní a), v níž se žalobkyně a), co by žadatel, zavázala mimo jiné podílet se na nezbytných změnách stávající veřejné infrastruktury, její obnově nebo vybudovaní nové, kdy se jednalo mimo jiné i o připojení domu [adresa] na kanalizaci, a to částkou [částka] stanovenou usnesením zastupitelstva ze dne [datum]. Z příjmového pokladního dokladu č. [anonymizováno] ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalobkyně a) tuto částku, tj. [částka], městu uhradila. Žalobci pak polovinu této částky požadovali, a to každý v rozsahu [částka], po žalované. V této souvislosti je třeba uvést, že v době, kdy dohoda byla uzavřena, již žalovaná nebyla podílovou spoluvlastnicí domu [adresa], aby tak byla povinna participovat na nákladech souvisejících s udržením, hospodařením společné věci, tedy aby byla povinna dle § 1121 o. z. dle velikosti svého podílu se podílet na povinnostech souvisejících se spoluvlastnictvím. Dohoda dále zavazovala její smluvní strany, tj. žalobkyni a) a město, žalovaná smluvní stranou nebyly. Žalobkyni a) a rovněž tak i žalobci b) proto nesvědčil žádný právní titul, na základě kterého by se mohli domáhat po žalované participace na nákladech souvisejících s připojením domu [adresa] na kanalizaci. Navíc k úhradě tohoto příspěvku na kanalizaci se zavázala výhradně žalobkyně a). Soud proto žalobu i co do částky [částka] zamítl. Pro úplnost dodává, že žalobci ve svém závěrečném návrhu se domáhali úhrady též úroku z prodlení z žalovaných částek, avšak úrok z prodlení nebyl předmětem řízení. Žalobci ani v jednom ze svých podání – žaloba a její doplnění úrok z prodlení nepožadovali.

16. Výrok o nákladech řízení mezi účastníky je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., tedy plným procesním úspěchem žalované ve sporu. Náklady řízení žalované jsou tvořeny 6 úkony právní služby po [částka] podle § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů, a to za přípravu převzetí zastoupení, sepis vyjádření k žalobě s námitkou místní nepříslušnosti ze dne [datum], vyjádření žalované k návrhu na delegaci jinému soudu datované [datum], za účast na soudním jednání dne [datum] a za účast na soudním jednání konaném [datum], jehož délka přesáhla 2 hodiny, dále 1 úkonem právní služby ve výši [částka] dle § 11 odst. 2 písm. f) uvedené vyhlášky za účast na jednání, při kterém došlo pouze k vyhlášení rozhodnutí. K výše uvedeným úkonům je nutné připočítat 7 režijních paušálů po [částka] dle § 13 odst. 3 uvedené vyhlášky. Žalované rovněž přísluší náhrada cestovních výdajů vynaložených na cestě ze sídla advokátní kanceláře právního zástupce žalované ke 3 soudním jednáním a zpět, při ujetí celkem [anonymizováno] km, průměrné spotřebě pohonné hmoty dle předloženého technického průkazu, ceně pohonné hmoty a základní sazbě dle vyhlášky č. 358/2019 Sb., a to v celkové výši [částka], za užití § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a § 157, § 158 zákona č. 262/2006 Sb. Za shora uvedené cesty přísluší rovněž náhrada za promeškaný čas ve výši [částka] v souladu s § 14 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. K výše uvedeným položkám je nutné připočítat 21 % DPH ve výši [částka], neboť právní zástupce žalované osvědčil, že je plátcem této daně dle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. Součet výše uvedených položek činí [částka], když každému ze žalobců byla uložena povinnost tyto náklady uhradit polovinou žalované. Při úvaze o lhůtě splatnosti této částky soud vycházel z ustanovení § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. a určil lhůtu 3 dnů od právní moci rozsudku. Soud nepřiznal žalované odměnu, tomu odpovídající režijní paušál a 21 % DPH za první poradu s klientem datovanou [datum], další poradu s klientem datovanou [datum] a další poradu s klientem datovanou [datum], byť existence těchto porad byla doložena potvrzením o poradách, a to z toho důvodu, že má za to, že se nejedná o účelně vynaložené náklady. První porada s klientem datovaná [datum] následovala den poté, co právní zástupce žalované převzal daný případ, převzal její zastoupení (dohoda o plné moci podepsána [datum]) kdy v tomto úkonu, který byl žalované přiznán, je zahrnuta i příprava zastoupení, jak zřejmé i ze samotné dikce § 11 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. Je tak neúčelné, neefektivní a nadbytečné provádět druhý den další poradu s klientem. Navíc při této poradě žalovaná požadovala sepis vyjádření k žalobě, nárok neuznala, žádala o námitku místní nepříslušnosti. To byly veškeré úkony, které mohly být realizovány již [datum]. Jde-li o další poradu datovanou [datum], pak tato proběhla před nařízeným prvním jednáním, kdy ve spise nebyla nová tvrzení žalobců, s nimiž by bylo třeba se seznamovat a na tyto následně v rámci nařízeného jednání reagovat. Pokud jde o poradu datovanou [datum], která měla spočívat v přípravě důkazních návrhů, pak za situace, že řízení bylo již [datum] zkoncentrováno, bylo neúčelné připravovat a shromažďovat další důkazy a o tomto se radit.

Poučení