5 C 89/2020

Rubrum

Okresní soud v Rakovníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Bc. Radkou Lukáškovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] bytem [adresa] zastoupená advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] bytem [adresa žalovaného] zastoupený advokátem Mgr. Ing. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zdržení se protiprávního zasahování do vlastnického práva k nemovitosti, o vyklizení nemovitosti takto:

Výrok

I. Žaloba, aby žalovanému byla uložena povinnost z pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí], [územní celek], evidovaném v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, [stát. instituce], a to na listu vlastnictví [číslo] vyklidit veškeré elektrické ohrazení, ojeté pneumatiky, odstavená motorová vozidla, přívěsní vozíky, ohradu pro prasata včetně prasat samotných, stavební materiál a stavební suť včetně eternitových desek, dřevěný materiál a dřevěný odpad, elektro odpad a mobilní WC, a to vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku, se zamítá.

II. Žalovaný je povinen počínaje právní mocí tohoto rozsudku zdržet se veškerého vstupování na pozemek parc. [číslo] v [katastrální uzemí], [územní celek], evidovaný v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, [stát. instituce], a to na listu vlastnictví [číslo] veškerého pohybování se po uvedeném pozemku, ať už vlastní silou nebo motorovým vozidlem, veškerého umisťování věcí na uvedený pozemek, ať už věcí ve vlastnictví žalovaného nebo třetí osoby.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení

IV. Mgr. [jméno] [příjmení], advokát, se sídlem [adresa], je povinen uhradit žalovanému separaci nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalovaného za zmařené jednání dne [datum].

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou ze dne [datum] domáhala, aby soud žalovanému uložil povinnost z pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí], [územní celek], evidovaném v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, [stát. instituce], a to na listu vlastnictví [číslo] (dále jen„ předmětný pozemek“), vyklidit veškeré elektrické ohrazení, ojeté pneumatiky, odstavená motorová vozidla, přívěsní vozíky, ohradu pro prasata včetně prasat samotných, stavební materiál a stavební suť včetně eternitových desek, dřevěný materiál a dřevěný odpad, elektro odpad a mobilní WC, a to vše do tří (3) dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku, dále povinnost počínaje právní moci tohoto rozsudku zdržet se veškerého vstupování na předmětný pozemek, veškerého pohybování se po předmětném pozemku, ať už vlastní silou nebo motorovým vozidlem, veškerého umisťování věcí na předmětný pozemek, ať už tyto věci ve vlastnictví žalovaného nebo třetí osoby, jakožto i jakéhokoliv jiného zasahování do vlastnického práva k předmětnému pozemku. Žalobu odůvodnila tak, že je spoluvlastníkem se spoluvlastnickým podílem o velikosti 2/3 na předmětném pozemku. Žalovaný bez jakéhokoliv právního titulu část předmětného pozemku užívá, neomezeně se po něm pohybuje a umísťuje na něm své věci, popř. ukládá odpad. Žalovaný byl v minulosti spoluvlastníkem předmětného pozemku, a to se spoluvlastnickým podílem o velikosti 1/6. Po řadě převodů vlastnického práva je tento spoluvlastnický podíl nyní ve vlastnictví [právnická osoba] s.r.o. Přestože žalovaný pozbyl vlastnické právo, nepřestal předmětný pozemek užívat. I nadále část předmětného pozemku svévolně a protiprávně užívá jako vlastník (resp. spoluvlastník) a pravděpodobně v tomto domnělém postavení vystupuje i vůči třetím osobám, vybudoval ohrazení části předmětného pozemku, žalovaný přesouvá po části předmětného pozemku hrazení pro koně za účelem pastvy, odkládá a odstavuje zde své nepotřebné věci včetně motorových vozidel, přívěsných vozíků, ojetých pneumatik, suti a jiného stavebního odpadu. Chová zde prasata. Pohybuje se po předmětném pozemku motorovými vozidly. Užívá neoprávněně vybudované stavby, kůlny a přístřeší. Provádí zde sadbu blíže nespecifikovaných rostlin, stromů a keřů. Žalovaný dokonce aktivně brání spoluvlastníkům předmětného pozemku, aby se na žalovaným okupované části pohybovali. Žalobkyně se v minulosti opakovaně snažila s žalovaným dohodnout smírnou cestou, což se však nikdy nepodařilo, neboť žalovaný se chová velice hrubě a nezdráhá se žalobkyni zastrašovat různým nátlakovým jednáním, rovněž měl incident s pachtýřkou.

2. Žalobkyně dále doplnila, že předmětný pozemek byl na základě rozhodnutí spoluvlastníků o záležitosti týkající se společné nemovité věci ze dne [datum] propachtován pachtovní smlouvou ze dne [datum] paní [jméno] [příjmení] [jméno] záměru propachtovat předmětný pozemek byl zbývající spoluvlastník SC- [právnická osoba] předem písemně informován a vyzván, aby se na rozhodování týkající se společné nemovité věci podílel, přičemž nevyzvednutí zásilky ze strany [právnická osoba] s.r.o. jde k tíži uvedené společnosti nikoliv žalobkyně. O propachtování předmětného pozemku bylo rozhodnuto 5/6 většinou všech spoluvlastníků. O uzavření pachtovní smlouvy byla [právnická osoba] s.r.o. následně informována, přičemž byla i opakovaně vyzvána, aby sdělila číslo svého bankovního účtu pro účely budoucích úhrad pachtovného. Žalobkyně dále popsala konkrétní incident [datum], kdy se po předmětném pozemku pohyboval v traktoru pan [jméno], který přivolané Policii ČR sdělil, že se po předmětném pozemku pohybuje na základě objednávky žalovaného, na kterého měla být následně vystavena i faktura za provedenou činnost.

3. Žalovaný nároky uplatněné žalobou neuznal, a to ani z části. Žalovaný popřel, že by na předmětném pozemku měl umístěné elektrické ohrazení, ojeté pneumatiky, odstavená motorová vozidla, přívěsné vozíky, ohradu pro prasata včetně prasat samotných, stavební materiál a stavební suť včetně eternitových desek, dřevěný materiál a dřevěný odpad, elektroodpad a mobilní WC, resp. že by tyto věci, jejichž vyklizení, resp. odklizení, se žalobkyně domáhá, byly jeho vlastnictvím. Žalovaný na předžalobní výzvu právního zástupce žalobkyně reagoval, byť ji považoval za nedůvodnou, a pokusil se právnímu zástupci žalobkyně vysvětlit, že nemůže být nucen k vyklizení věcí, k nimž mu nesvědčí jakékoliv právo, dále uvedl, že jeho občasné výskyty na předmětném pozemku jsou vždy po předchozím souhlasu, resp. pokynu [právnická osoba] s.r.o. na základě jejich vzájemných dohod a ujednání, kterážto společnost je podílovým spoluvlastníkem předmětného pozemku, tudíž má ze zákona právo na jeho užívání v rozsahu jejího spoluvlastnického podílu. Na to reagovala žalobkyně tak, že předmětný pozemek byl pronajat, žalovaný se dotázal [právnická osoba] s.r.o., která žalovanému sdělila, že o této záležitosti nic neví. Žalovaný vznesl námitku nedostatku věcné pasivní legitimace a rovněž za spornou považoval aktivní věcnou legitimaci samotné žalobkyně, když předmětný pozemek propachtovala. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout, neboť žalovaný na předmětném pozemku nemá jakékoliv věci, které by byly jeho vlastnictvím a jeho výskyty na předmětném pozemku jsou za účelem správy vymezené části předmětného pozemku a na něm umístěných věcí, a to na základě vzájemných dohod a ujednání se [právnická osoba] s.r.o., které není známo nic o tom, že by s předmětným pozemkem mělo být v minulosti jakkoliv naloženo způsobem, který omezuje jeho spoluvlastnické právo.

4. Svědek [jméno] [příjmení] při svém výslechu vypověděl, že je bratrancem žalobkyně a domníval se, že se v řízení řeší to, že žalovaný má na předmětném pozemku různé věci. Svědek věděl, že žalovaný na předmětném pozemku zasázel nějaké stromky, je tam suť a nějaká auta. Na předmětném pozemku chová prasata, které viděl ze silnice. Prasata jsou přímo u zahrady žalovaného a svědek pochyboval, že by si je tam dal někdo jiný, nebo že by tam dal někdo jiný suť, ale nevěděl, kdo na předmětný pozemek dal prasata či suť. Žalovaný měl ohrazeno více, než byla jeho 1/6. Svědek vlastní 1/6 předmětného pozemku. Svědek na předmětném pozemku žalovaného viděl před přibližně rokem až dvěma. Na předmětný pozemek svědek kdysi uzavíral pachtovní smlouvu s paní [příjmení], je pronajatý přibližně 6 let. Svědek se nikdy s žalovaným nebavil, čí jsou věci na předmětném pozemku, ani mu o nich nikdo jiný nic neříkal.

5. Svědkyně [jméno] [příjmení] při svém výslechu uvedla, že ví, o čem je řízení, neboť si předmětný pozemek pronajímá několik let a žalovaný jí ho neumožňuje užívat, v podstatě jí brání ve vstupu na předmětný pozemek. Má tam vlastní hrazení a vymáhá si hranice předmětného pozemku, které chce užívat. Žalovaný měl pocit, že svědkyně posunula hrazení a žádal hrazení přesunout, kdy uváděl, že je majitel předmětného pozemku. Na předmětném pozemku má svědkyně umístěny ohrady na koně. Na předmětném pozemku je také nějaké stavení, které slouží žalovanému jako dřevník, je tam nějaká suť, nějaké auto, dřevěné zařízení, ohrada s prasaty, ohrady s krůtami a parkují tam vozidla. Svědkyně žalovaného na předmětném pozemku vídá téměř denně, obhospodařuje tam zvířata, seká trávu, sázel stromy, řezal dřevo, proto se svědkyně domnívá, že jde o jeho dřevo. Svědkyně užívala předmětný pozemek na základě nájemní smlouvy přibližně z roku 2014, kterou uzavřela s žalobkyní a svědkem [příjmení] a poté byla uzavřena nová smlouva o užívání pozemku s ostatními spoluvlastníky.

6. Svědek [jméno] [příjmení] při svém výslechu uvedl, že žalovaný je jeho zaměstnancem, žalobkyni nikdy neviděl, zná ji podle jména. Svědek obecně věděl, co se řeší v řízení. Svědek před přibližně 5 lety koupil soubor pozemků, tím myslel [právnická osoba] – [právnická osoba], jejímž je jediným jednatelem a i společníkem přes [právnická osoba] Ops. Svědek pozemky nikdy neviděl, nikdy nebyl na místě a pověřil ústně kompletní správou žalovaného, aby se mu o pozemky staral a to bez odměny. Na předmětném pozemku je složené dříví a ploty okolo chovu prasat. Žalovaný na předmětném pozemku chová nějaká prasata, svědek mu řekl, že koupí prasata a žalovaný se o ně bude starat, přenechal žalovanému veškerou správu, aby s předmětným pozemkem hospodařil ve prospěch společnosti. Svědek se domníval, že prasata jsou ve vlastnictví společnosti, žalovanému poskytl nějaké finanční prostředky na jejich nákup. V účetnictví prasata ani ohradníky neevidují, ohrady na předmětném pozemku zřejmě byly již, když je kupoval, mohly tam být i pneumatiky a být součástí převzetí, ale [právnická osoba] – [právnická osoba] nevlastní vozidla ani pneumatiky, ani mobilní WC. Svědek o pronájmu předmětného pozemku nevěděl, vyloučil, že by podepisoval nájemní smlouvu, nebo dostával nějakou část nájmu. Nikdy nebyl v kontaktu s ostatními spoluvlastníky. Právo užívat předmětný pozemek svědek vyvozuje z toho, že [právnická osoba] [právnická osoba] je spoluvlastníkem předmětného pozemku. Formální sídlo má na adrese [ulice a číslo]. Obálky adresované [právnická osoba] s.r.o. nebyly doručeny, svědek si vyzvedává dokumenty z datové schránky.

7. Z fotografií a mapy soud zjistil, kde je pozemek a že je na pozemku strom, elektrické ohrazení, ojeté pneumatiky, odstavená motorová vozidla, přívěsní vozíky, ohrada stavební materiál a stavební suť včetně eternitových desek, dřevěný materiál a dřevěný odpad, elektro odpad a mobilní WC.

8. Z pachtovní smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že smlouva byla uzavřena mezi žalobkyní, svědkem [příjmení] jako propachtovateli a [jméno] [příjmení] jako pachtýřkou a předmětný pozemek byl propachtován pachtýřce. Smlouva navazovala na pachtovní smlouvu ze dne [datum].

9. Z rozhodnutí spoluvlastníků o záležitosti týkající se společné nemovité věci ze dne [datum] soud dále zjistil, že žalobkyně a svědek [příjmení] rozhodli 5/6 většinou hlasů o propachtování předmětného pozemku [jméno] [příjmení]. Zbývající spoluvlastník byl vyzván, aby se na rozhodnutí podílel. Výzva zůstala bez odpovědi a o rozhodnutí bude písemně vyrozuměn.

10. Z dopisu zástupce [právnická osoba] s.r.o. ze dne [datum] včetně návrhu pachtovní smlouvy, plné moci zástupce a dokladu o poštovní zásilce ze dne [datum] bylo dále zjištěno, že žalobkyně se obrátila na [právnická osoba] s.r.o., aby společnost jako menšinový spoluvlastník předmětného pozemku sdělila, zda souhlasí s propachtováním předmětných pozemků dle navržené smlouvy, resp. sdělí své stanovisko a zároveň sdělí číslo bankovního účtu, kam má být hrazena část pachtovného, jelikož většina hlasů postačuje k tomu, aby předmětný pozemek byl propachtován. Zásilka nebyla vyzvednuta a vrátila se zpět.

11. Z opakované výzvy ke sdělení č. bankovního účtu s dokladem o doručování poštovní zásilky ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala [právnická osoba] [právnická osoba] o sdělení čísla bankovního účtu, na který má být hrazena poměrná část pachtovného za propachtování předmětného pozemku. Zásilka nebyla vyzvednuta a vrátila se zpět.

12. Z úředního záznamu o podání vysvětlení ze dne [datum] soud zjistil, že [jméno] [příjmení] nahlásila na Policii ČR incident na předmětném pozemku s žalovaným a jeho rodinou.

13. Z výzvy k vyklizení pozemku a zdržení se zasahování do vlastnického práva k pozemku ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván žalobkyní, aby vyklidil předmětný pozemek, odstranil odložené a odstavené věci a byl vyzván, aby se zdržel jakéhokoliv jednání, kterým zasahuje do vlastnického práva vlastníků předmětného pozemku.

14. Z dopisu adresovaného Mgr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný na výzvu odpověděl, že na předmětném pozemku nemá umístěné žádné věci, které by byly v jeho vlastnictví. Žalovaného občasné výskyty na předmětném pozemku jsou vždy po předchozím souhlasu [právnická osoba] s.r.o. jako podílového spoluvlastníka.

15. Ze sdělení [územní celek] soud zjistil, že sečení předmětného pozemku si objednal ústně žalovaný u traktoristy pana [jméno]. Faktura byla vystavena dne [datum] žalovanému. Starosta obce byl přítomen incidentu, kdy se majitelce za obec omluvil.

16. Ze sdělení Registru silničních vozidel bylo zjištěno, že vlastníkem a provozovatelem vozidla [registrační značka] je [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [rok] je [jméno] [celé jméno žalovaného], [anonymizováno] [číslo] je [celé jméno žalovaného], [číslo] je [právnická osoba]. Vozidlo zaniklo dne [datum]. [příjmení] a provozovatelem vozidla [registrační značka] je [jméno] [příjmení].

17. Soud zamítl návrhy na doplnění dokazování protokoly pořízenými stavebním odborem Městyse [obec] ze dne [datum] a [datum], rozhodnutím komise k projednávání přestupků vedeném Městysem [obec] pod sp. zn. [číslo], sdělení stavebního odboru Městyse [obec] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], neboť se jedná o starší dokumenty z doby, kdy předmětný pozemek byl vlastněn jinými spoluvlastníky, dále místním ohledáním pozemku, když byla provedena fotodokumentace z daného místa, výslechem [jméno] [jméno], když byl proveden důkaz sdělením Obce Zbečno a bylo tedy zjištěno, co se stalo. Dále soud zamítl návrhy na doplnění dokazování výslechem [jméno] [příjmení], kopií inzerce [jméno] [příjmení] na sociální síti Facebook, neboť vystupování žalovaného bylo zjištěno již výslechem svědkyně [příjmení] a dále zamítl návrhy na doplnění dokazování účastnickým výslechem žalobkyně a přípisem právního zástupce žalobkyně ze dne [datum], když tyto důkazy by nepřinesly ničeho dalšího, než postoje žalobkyně a žalovaného, které již v řízení vyšly najevo. Dokazování všemi těmito navrhovanými důkazy by tak bylo v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení.

18. Na základě zjištění učiněných z předložených listin vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci: Spoluvlastníky předmětného pozemku byly v době podání žaloby s podílem 2/3 žalobkyně, 1/6 svědek [příjmení] a 1/6 [právnická osoba] – [právnická osoba] Rozhodnutím spoluvlastníků 5/6 většinou hlasů bylo rozhodnuto dne [datum] o propachtování předmětného pozemku [jméno] [příjmení], se kterou žalobkyně a svědek pošta dne [datum] uzavřeli pachtovní smlouvu na předmětný pozemek. Smlouva navazovala na pachtovní smlouvu ze dne [datum]. Společnost SC- [právnická osoba] byla písemně vyzvána ke sdělení svého stanoviska k propachtování předmětného pozemku, přičemž jí byl rovněž zaslán návrh smlouvy a dále byla vyzvána ke sdělení čísla bankovního účtu, na který má být hrazena poměrná část pachtovného za propachtování předmětného pozemku. Zásilky byly zaslány na adresu sídla společnosti, nebyly u poštovního doručovatele vyzvednuty a vrátily se zpět. Na pozemku se nachází zasazený strom, elektrické ohrazení, ojeté pneumatiky, odstavená motorová vozidla, přívěsní vozíky, ohrada stavební materiál a stavební suť včetně eternitových desek, dřevěný materiál a dřevěný odpad, elektro odpad a mobilní WC, prasata. Vozidla jsou ve vlastnictví [jméno] [příjmení], [jméno] [celé jméno žalovaného], [celé jméno žalovaného], [jméno] [příjmení] a [právnická osoba] Prasata, ohrady a pneumatiky by měly být ve vlastnictví [právnická osoba] s.r.o. [obec] prasat domluvil jednatel společnosti s žalovaným. Ohrady a pneumatiky na místě byly při koupi předmětného pozemku. Žalovaný na předmětný pozemek téměř denně dochází, neumožňuje předmětný pozemek užívat pachtýřce a uvádí, že je jeho vlastníkem, řeže dříví na pozemku, objednal si sečení předmětného pozemku a byla na něj vystavena dne [datum].

19. Podle § 1040 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „.o.z.“) kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal. Podle odst. 2 žalovat o vydání věci nemůže ten, kdo věc svým jménem nabyvateli zcizil, aniž byl jejím vlastníkem, a teprve poté k ní vlastnické právo nabyl; nabytím vlastnického práva zcizitelem se nabyvatel stává vlastníkem věci.

20. Podle § 1042 o.z. se může vlastník domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje.

21. Podle § 1128 odst. 2 o.z. má rozhodnutí právní účinky pro všechny spoluvlastníky pouze v případě, že všichni byli vyrozuměni o potřebě rozhodnout, ledaže se jednalo o záležitost, která vyžadovala jednat okamžitě. Spoluvlastník opominutý při rozhodování o neodkladné záležitosti může navrhnout soudu, aby určil, že rozhodnutí o neodkladné záležitosti nemá vůči němu právní účinky, nelze-li po něm spravedlivě požadovat, aby je snášel.

22. Podle § 1129 odst. 1 o.z. k rozhodnutí o významné záležitosti týkající se společné věci, zejména o jejím podstatném zlepšení nebo zhoršení, změně jejího účelu či o jejím zpracování, je třeba alespoň dvoutřetinové většiny hlasů spoluvlastníků. Nedosáhne-li se této většiny, rozhodne na návrh spoluvlastníka soud.

23. Podle § 1129 odst. 2 o.z. spoluvlastník přehlasovaný při rozhodování podle odstavce 1 může navrhnout, aby o záležitosti rozhodl soud; v rámci toho může též navrhnout, aby soud dočasně zakázal jednat podle napadeného rozhodnutí. Ustanovení § [číslo] odst. 3 platí obdobně.

24. Podle § 2341 o.z. není-li v ustanoveních tohoto oddílu stanoveno něco jiného, použijí se pro pacht přiměřeně ustanovení o nájmu.

25. Soud se předně zabýval aktivní a pasivní legitimací žalobkyně a žalovaného. Aktivně věcně legitimován je jen takový žalobce, který je podle výsledků dokazování a na základě právního posouzení věci nositelem práva, o něž ve sporu jde. V daném případě soud vycházel z nálezu Ústavního soudu České republiky ze dne [datum] sp. zn. [ústavní nález], dle kterého má vlastník aktivní věcnou legitimaci k podání žaloby na vyklizení bytu vůči neoprávněnému uživateli, byť k tomuto bytu svědčí právo nájmu jiné osobě a tato osoba by se též mohla domáhat jeho vyklizení. Soud tak dospěl k závěru, že je v daném případě dána aktivní věcná legitimace žalobkyně, neboť pro pacht se přiměřeně používají ustanovení o nájmu a v daném případě by se tak mohla domáhat vyklizení jak pachtýřka, tak vlastník předmětného pozemku, resp. spoluvlastník, tedy žalobkyně.

26. Pasivní legitimace je přiřazena osobě, která je označena žalobcem za nositele určité subjektivní hmotněprávní povinnosti, jež je předmětem řízení a jíž odpovídá hmotněprávní oprávnění žalobce, kterého se vůči osobě pasivně legitimované domáhá. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný je vlastníkem věcí, které požadovala z pozemku vyklidit a rovněž se dopouští zásahů do vlastnického práva žalobkyně. Žaloba na vyklizení pozemku může směřovat vůči osobě, jejíž věci se bez právního důvodu na pozemku jiného subjektu nacházejí (tj. vůči vlastníkovi věcí). Rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. [spisová značka] ve vztahu k pasivní legitimaci odlišuje tzv. přímého a nepřímého rušitele. Vysvětluje, že negatorní žalobu je možné směřovat vůči každému rušiteli vlastnického práva, ať již jedná vlastním jménem, nebo v zastoupení jiného, či v zájmu jiného. Žalovaný namítal, že není pasivně legitimován, neboť není vlastníkem věcí, zda je či není vlastníkem a dopouští se zásahů do vlastnického práva žalobkyně, však bylo předmětem následného dokazování.

27. Po provedeném dokazování však dospěl soud v části, co se týče vyklizení movitých věcí k závěru, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno, že konkrétní vyjmenované movité věci jsou ve vlastnictví žalovaného a on je tak povinen je z předmětného pozemku vyklidit. Žalobkyně tvrdila, že věci, konkrétně elektrické ohrazení, ojeté pneumatiky, odstavená motorová vozidla, přívěsní vozíky, ohradu pro prasata včetně prasat samotných, stavební materiál a stavební suť včetně eternitových desek, dřevěný materiál a dřevěný odpad, elektro odpad a mobilní WC jsou ve vlastnictví žalovaného. K vlastnictví prasat se však přihlásila [právnická osoba] s.r.o. Rovněž o ohradách a pneumatikách se jednatel společnosti vyjádřil, že zřejmě historicky patří společnosti, která předmětný pozemek, resp. jeho část zakoupila s těmito věcmi. Svědek [příjmení] a svědkyně [příjmení] uvedli, že se pouze domnívají, že věci jsou ve vlastnictví žalovaného. Co se týče vozidel na předmětném pozemku, dle registru vozidel je žalovaný vlastníkem pouze jediného vozidla a sám žalovaný ani nepopíral, že na pozemek svým vozidlem jezdí, vlastnictví odstavených vozidel tedy prokázáno nebylo. Žalobkyně žádné další návrhy k prokázání svého tvrzení, že je žalovaný vlastníkem předmětných věcí nenavrhla. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyně neunesla své důkazní břemeno k prokázání rozhodných skutečností, s nimiž by bylo možné spojovat závěr o vlastnictví movitých věcí žalovaným či o zásahu do vlastnického práva žalobkyně zanesením a umístěním věcí na předmětný pozemek, když nebylo prokázáno, že to byl právě žalovaný, kdo věci na předmětný pozemek umístil, soud žalobu v této části zamítl.

28. Na základě zjištěných skutečností však soud uzavřel, že žalovaný se na předmětném pozemku vyskytuje téměř denně, brání pachtýřce v užívání předmětného pozemku a vystupuje jako vlastník onoho pozemku, resp. to o sobě tvrdí, řeže dříví na předmětném pozemku umístěné, tedy užívá věci. Svědkyně [příjmení] incidenty s žalovaným popsala, rovněž bylo prokázáno, že žalovaný si objednává sečení předmětného pozemku. Žalovaný nadto ani nepopřel, že na pozemek dochází, měl však za to, že takto činí oprávněně, na základě souhlasu [právnická osoba] – [právnická osoba], což mu potvrdil jednatel této společnosti. Na to žalobkyně předložila soudu dokumenty, kterými měla být zpochybněna věrohodnost provedených důkazních prostředků, tedy dokumenty dokládající informování menšinového spoluvlastníka.

29. Žalobkyně se tedy jako spoluvlastnice pozemku domáhala ochrany proti zásahům do jejího práva, které trvají, nejednalo se o ojedinělý incident a soud uzavřel, že se jedná o neoprávněné zásahy. Ochrana vlastníku náleží jen tehdy, pokud je zásah do jeho vlastnického práva protiprávní. V daném případě bylo prokázáno, že předmětný pozemek byl propachtován jako celek a to rozhodnutím spoluvlastníků, kteří disponují 5/6 většinou hlasů, rovněž [právnická osoba] s.r.o. byla před hlasováním o tomto informována, zásilka jí byla řádně zaslána na adresu jejího sídla. Společnost SC- [právnická osoba] měla možnost se seznámit s obsahem zásilky, neboť tato byla uložena u poštovního doručovatele. Skutečnost, že tak společnost neučinila a z jakých důvodů je bez významu. Přehlasovaný spoluvlastník, příp. spoluvlastník, který se domnívá, že byl při rozhodování opomenut, se mohl případně obrátit na soud. Na základě většinového rozhodnutí však byl předmětný pozemek propachtován a žalovaný pachtýřce brání v užívání předmětného pozemku, jeho zásahy jsou tedy neoprávněné a soud rozhodl, že je žalovaný povinen počínaje právní mocí tohoto rozsudku zdržet se veškerého vstupování na pozemek parc. [číslo] v [katastrální uzemí], [územní celek], evidovaný v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, [stát. instituce], a to na listu vlastnictví [číslo] veškerého pohybování se po uvedeném pozemku, ať už vlastní silou nebo motorovým vozidlem, veškerého umisťování věcí na uvedený pozemek, ať už věcí ve vlastnictví žalovaného nebo třetí osoby.

30. O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“) za použití ustanovení § 151 odst. 1 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť úspěch žalobkyně a žalovaného byl totožný. Žalobkyně byla úspěšná v části týkající se zdržení se zásahů do vlastnického práva, naopak žalovaný měl úspěch v části týkající se vyklizení nemovitosti.

31. Podle ustanovení § 147 odst. 1 o.s.ř. účastníku nebo jeho zástupci může soud uložit, aby hradili náklady řízení, které by jinak nebyly vznikly, jestliže je způsobili svým zaviněním nebo jestliže tyto náklady vznikly náhodou, která se jim přihodila.

32. V dané věci se konalo dne [datum] jednání, na kterém byl vyslechnut svědek [příjmení]. S ohledem na jeho výpověď žalobkyně navrhla na jednání dne [datum] návrh na přistoupení [právnická osoba] s.r.o. do řízení v postavení žalovaného. Písemné vyhotovení návrhu bylo založeno do spisu při jednání, soud tak neměl možnost se seznámit s návrhem, resp. jeho odůvodněním před jednáním. V důsledku tohoto návrhu bylo jednání dne [datum] odročeno. Je třeba uvést, že žalobkyně si proti rozhodnutí soudu následně podala odvolání, do doby pravomocného rozhodnutí o návrhu tak nebylo možné v jednání pokračovat. Právní zástupce žalobkyně však mohl svůj návrh zaslat datovou schránkou před jednáním a dát tak soudu možnost jednání odvolat a zabránit tak vzniku nákladů žalovanému. Žalovanému však vznikly náklady, které by mu jinak v průběhu civilního soudního řízení nevznikly. Vinou právního zástupce žalobkyně nemohlo být při nařízeném ústním jednání jednáno, neboť bylo nutné pravomocně rozhodnout o návrhu žalobkyně, které však nebylo soudu právním zástupcem žalobkyně navrženo včas před jednáním. Byla tak naplněna podmínka pro separaci nákladů řízení, neboť právní zástupce žalobkyně svým jednáním způsobil vznik zbytečných nákladů, tedy že se právní zástupce žalovaného dostavil k nařízenému ústnímu jednání na den [datum] zbytečně.

33. Podle ustanovení § 151 odst. 2 věty za středníkem o.s.ř., jde-li o přiznání náhrady nákladů řízení podle § 147, § 149 odst. 2 nebo odůvodňují-li to okolnosti případu, postupuje se (při rozhodování o náhradě nákladů řízení) podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně, tj. podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ AT“).

34. Náklady žalovaného jsou tvořeny náklady za promeškaný čas právního zástupce žalovaného, který se dostavil k ústnímu jednání, které bylo odročeno. Výše separovaných nákladů tak vychází z ustanovení § 14 odst. 2 AT ve výši jedné poloviny mimosmluvní odměny, která v projednávané věci činí [částka], polovina tedy [částka] podle ustanovení § 7 bodu 5 AT (vypočteno z tarifní hodnoty [částka], [částka] + [částka], podle § 9 odst. 4 písm. b) AT a § 12 odst. 3 AT) a dále náhrady hotových výdajů ve výši [částka] dle ustanovení § 13 odst. 4 AT. Pokud jde o cestu k jednání soudu, žalovanému náleží náhrada za promeškaný čas 4x [částka] dle § 14 odst. 3 AT a za cestovní výdaje z [obec] k Okresnímu soudu v Rakovníku a zpět ve výši [částka]. Ke shora uvedeným částkám je třeba připočíst 21 % DPH. Celková částka separace nákladů řízení žalovaného ve výši jedné poloviny mimosmluvní odměny tak činí [částka] Lhůta k plnění byla podle ustanovení § 160 odst. l o.s.ř. určena třídenní s povinností plnit k rukám advokáta podle ustanovení § 149 odst. l o.s.ř.

Poučení