5 Co 1/2025 - 64

Rubrum

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ing. Michala Hocka, Ph.D. a soudců JUDr. Víta Jaška a JUDr. Ondřeje Hrudy, Ph.D. ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně], narozená [Datum narození žalobkyně] bytem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] za účasti: [Jméno advokáta B], narozený [Datum narození advokáta B] bytem [Adresa advokáta B] o žalobě dle části páté o. s. ř. o odvolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 7. 11. 2024, č. j. 83 C 25/2024-27 takto:

Výrok

I. Rozsudek Krajského soudu v Ostravě se potvrzuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Odůvodnění

1. Krajský soud shora označeným rozsudkem zamítl žalobu žalobkyně na nahrazení rozhodnutí Katastrálního úřadu pro [Anonymizováno] kraj, Katastrálního pracoviště [adresa] ze dne [datum], č. j. V-[Anonymizováno]/[Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno] tak, že se povoluje vklad zániku věcného břemene ve prospěch dalšího účastníka řízení [Jméno advokáta B] (dále také jen účastník), k pozemkům parc. č. [Anonymizováno]. [Anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], zahrada a parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], ostatní plocha, vše v k. ú. [adresa] (dále také jen pozemky), a to na základě Dohody o zrušení věcného břemene ze dne 21. 5. 2024 (odstavec I. výroku). O nákladech řízení krajský soud rozhodl tak, že žádný z účastníků řízení nemá právo na jejich náhradu (odstavec II. výroku).

2. Dle skutkového závěru krajského soudu se účastník dne 15. 6. 2022 zúčastnil jednání před notářem [tituly před jménem] [jméno FO] se synovcem žalobkyně [jméno FO] a matkou účastníků řízení [Anonymizováno] [jméno FO]. Předmětem jednání byla Dohoda o narovnání vzájemných rodinných vztahů, jejíž nedílnou součástí byla Dohoda o zrušení věcného břemene. Dle Dohody o narovnání vzájemných rodinných vztahů [jméno FO] již v minulosti darovala účastníkovi částku 80.000 Kč, přičemž se zavázala mu darovat další částku 392.500 Kč (odpovídající rozdílu mezi částkou 472.500 Kč, tj. polovinou ceny obvyklé pozemků a již vyplacenou částkou 80.000 Kč). Částka 392.500 Kč byla složena u notáře [tituly před jménem] [jméno FO], kterým měla být vyplacena účastníkovi do 5 pracovních dní po předložení LV č. [hodnota] v k. ú. [adresa], v němž nebude uveden zápis věcného břemene na pozemcích ve prospěch účastníka, a podepsané Dohody o zrušení věcného břemene. Nedošlo-li by ke splnění uvedených podmínek do 60 dnů, měla být částka složená v úschovně notáře vyplacena zpět složiteli ([Anonymizováno] [jméno FO]). Dohodou o narovnání vzájemných rodinných vztahů měly být narovnány veškeré vzájemné majetkové vztahy mezi [Anonymizováno] [jméno FO], žalobkyní a účastníkem týkající se pozemků. Podle závěrečných ustanovení měla platnost smlouvy nastat podpisem obou smluvních stran a účinnost provedením vkladu výmazu věcného břemene ve prospěch účastníka.

3. Žalobkyně podala dne 3. 6. 2024 návrh na vklad výmazu věcného břemene k pozemkům a jako vkladovou listinu označila Dohodu o zrušení věcného břemene, jejímiž účastníky byli žalobkyně jako povinná z věcného břemene a účastník jako oprávněný z věcného břemene. Dohoda o zrušení věcného břemene obsahuje ujednání o tom, že věcné břemeno ve prospěch účastníka váznoucí na pozemcích bude v plném rozsahu bezúplatně zrušeno, přičemž návrh na výmaz věcného břemene měl být učiněn společným podáním do 30 dnů po podpisu smlouvy. Uvedená dohoda byla podepsána účastníkem dne 15. 6. 2022 a žalobkyní dne 31. 5. 2024 (ve stejných dnech byly oba podpisy taktéž úředně ověřeny). Katastrální úřad zamítl návrh na vklad s poukazem na ustanovení §§ 1735, 1740, 1743 odst. 1 a 1745 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen občanský zákoník), neboť žalobkyně podepsala Dohodu o zrušení věcného břemene dne 31. 5. 2024 a návrh na vklad podala u katastrálního úřadu dne 3. 6. 2024, přičemž z podání účastníka vyplynulo, že přijetí návrhu na uzavření Dohody o zrušení věcného břemene od povinné z věcného břemene neobdržel, a proto Dohoda o zrušení věcného břemene nenabyla účinnosti, když oprávněnému z věcného břemene nebyl návrh dohody doručen. Žalobkyně ve vkladovém řízení nedoložila, že vyrozuměla účastníka o přijetí návrhu na uzavření smlouvy a že obdržela souhlas účastníka s opožděným přijetím návrhu.

4. Krajský soud po právní stránce dovodil, že účastník návrhem Dohody o zrušení věcného břemene ze dne 15. 6. 2022 vyjádřil úmysl ukončit trvání věcného břemene váznoucího na pozemcích. K sepisu Dohody o zrušení věcného břemene došlo před notářem [tituly před jménem] [jméno FO] bez přítomnosti žalobkyně, vůči které nabídka na uzavření dohody směřovala, přičemž v nabídce na uzavření Dohody o zrušení věcného břemene nebyla lhůta pro přijetí nabídky uvedena. Podle ustanovení občanského zákoníku musí být nabídka na uzavření dohody přijata ve lhůtě přiměřené povaze navrhované smlouvy a rychlosti prostředků, které účastník použil pro zaslání nabídky. Účastník nabídku na uzavření Dohody o zrušení věcného břemene učinil v návaznosti na Dohodu o narovnání vzájemných rodinných vztahů uzavřenou mezi ním a [Anonymizováno] [jméno FO] (matkou účastníka a žalobkyně), podle které měl účastník od [jméno FO] obdržet finanční dar v částce 392.500 Kč, přičemž výplata částky 392.500 Kč, jež byla dárkyní složena do notářské úschovy, byla vázána na zánik věcného břemene a lhůtu 60 dnů, po jejímž uplynutí měla být částka vrácena zpět dárkyni. Ve lhůtě 60 dnů od data uzavření Dohody o narovnání vzájemných rodinných vztahů ze dne 15. 6. 2022 ke splnění podmínek v ní stanovených pro výplatu podílu účastníku nedošlo a rovněž nedošlo k přijetí návrhu na uzavření Dohody o zrušení věcného břemene žalobkyní. Nabídka Dohody o zrušení věcného břemene tak nebyla v době přiměřené povaze navržené smlouvy žalobkyní přijata, přičemž za přiměřenou lhůtu lze považovat lhůtu 60 dnů od data sepisu návrhu Dohody o zrušení věcného břemene. Opožděné přijetí nabídky žalobkyní k datu 31. 5. 2024 nemohlo tento nedostatek zhojit. Z obsahu nabídky Dohody o zrušení věcného břemene neplyne, že by šlo o nabídku neodvolatelnou. Mlčení, resp. nečinnost žalobkyně ve dvou následujících letech po sepisu nabídky dohody nelze za přijetí nabídky samo o sobě považovat. Pozdní přijetí nabídky (dne 31. 5. 2024) by mohlo mít účinky včasného přijetí, pokud by účastník bez zbytečného odkladu či ústně žalobkyni vyrozuměl o tom, že přijetí nabídky žalobkyní považuje za včasné, avšak účastník se o přijetí nabídky žalobkyní dozvěděl teprve z oznámení katastrálního úřadu o zahájení vkladového řízení, na něž reagoval podáním ze dne 5. 6. 2024, v němž sděloval, že nesouhlasí se zahájením vkladového řízení a přeje si zachování věcného břemene. Svým obsahem je vyjádření účastníka odvoláním nabídky a nikoli souhlasem s opožděným přijetím nabídky na uzavření Dohody o zrušení věcného břemene žalobkyní, a proto nedošlo k uzavření Dohody o zrušení věcného břemene. Odstavec II. výroku o náhradě nákladů řízení krajský soud odůvodnil tím, že účastníci řízení nemají postavení účastníků ve sporu, a proto aplikace ustanovení § 142 o. s. ř. nepřichází v úvahu.

5. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně včasné odvolání, kterým se domáhala jeho změny a vyhovění žalobě. Žalobkyně namítala, že účastník v Dohodě o zrušení věcného břemene projevil vůli směřující ke zrušení věcného břemene váznoucího na pozemcích a jelikož je jediným příjemcem prospěchu z jeho existence, je jeho vůle rozhodující. V Dohodě o zrušení věcného břemene bylo sjednáno, že nabývá platnosti a účinnosti okamžikem jejího podpisu, k němuž došlo 31. 5. 2024, s čímž se soud prvního stupně nevypořádal. Žalobkyně do okamžiku podání návrhu na vklad výmazu věcného břemene neměla žádnou informaci, že by nabídka vůči ní již nebyla relevantní. Žalobkyně ani nebyla přítomna u žádného jednání s účastníkem, a proto neměla žádné povědomí o jakýchkoliv konotacích. Pokud jde o časový odstup podpisu Dohody o zrušení věcného břemene žalobkyní, potom i účastník mohl právně relevantním způsobem projevit vůli k zachování věcného břemene. Dohoda o zrušení věcného břemene neobsahuje žádnou souvztažnost s dalšími listinami, žádné podmínky či odloženou účinnost a ani neobsahuje závazek žalobkyně cokoliv plnit účastníkovi. Dohoda o zrušení věcného břemene opatřená ověřenými podpisy oběma jejími účastníky může sloužit jako podklad pro výmaz věcného břemene. Soud prvního stupně rovněž opomenul zásadu vyplývající z ustanovení § 574 občanského zákoníku, dle níž má být právní jednání vykládáno spíše jako platné než jako neplatné.

6. Účastník se k podanému odvolání vyjádřil tak, že odvolání je nedůvodné. Účastník uvedl, že časový odstup mezi podpisem dohody účastníkem a podpisem dohody žalobkyní je nepřiměřený. Dohoda o zrušení věcného břemene nebyla izolovaným právním jednáním, ale součástí širší Dohody o narovnání vzájemných rodinných vztahů, přičemž obě dohody byly vzájemně provázány. Účelem uvedených dohod bylo, že účastník bude souhlasit se zrušením věcného břemene bezplatně a za to obdrží finanční náhradu. Jelikož uvedené podmínky splněny nebyly, dohoda zanikla a účastník žádnou částku neobdržel, a proto neexistuje právní důvod k výmazu věcného břemene.

7. Vyjádření katastrálního úřadu k odvolání žalobkyně je repeticí jeho vyjádření k žalobě.

8. Odvolací soud poté, co dovodil, že odvolání je přípustné, podané včas, oprávněnou osobou, obsahuje náležitosti stanovené v ustanovení § 205 odst. 1 o. s. ř. a odvolací důvod dle ustanovení § 205 odst. 2 o. s. ř., přezkoumal rozhodnutí soudu prvního stupně včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212, § 212a o. s. ř.), a to při odvolacím jednání (ustanovení § 214 odst. 1 o. s. ř.), a poté dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně není důvodné.

9. Odvolací soud předně uvádí, že vady řízení, k nimž odvolací soud musí přihlédnout z úřední činnosti (§ 212a odst. 5 o. s. ř.), nejsou odvolatelkou namítány a vady uvedené v ustanovení § 229 odst. 1, § 229 odst. 2 písm. a) a b) a § 229 odst. 3 o. s. ř. z obsahu spisu nevyplývají. Jiné vady řízení, k nimž odvolací soud, pokud by je zjistil, musí přihlédnout, jen když by mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (§ 212a odst. 5 věta druhá o. s. ř.), rovněž z obsahu spisu nevyplývají.

10. Z obsahu spisu ve vztahu k podanému odvolání a napadenému rozsudku soudu prvního stupně vyplývá, že se žalobkyně žalobou podanou u krajského soudu dne 28. 8. 2024 domáhala nahrazení rozhodnutí Katastrálního úřadu pro [Anonymizováno] [Anonymizováno], katastrálního pracoviště [adresa] ze dne [datum], č. j. V-[Anonymizováno]/[Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno] tak, že se povoluje vklad zániku věcného břemene ve prospěch dalšího účastníka řízení [Jméno advokáta B] k pozemkům, a to na základě Dohody o zrušení věcného břemene ze dne 21. 5. 2024. Dotčený katastrální úřad se k podané žalobě vyjádřil tak, že odkázal na své rozhodnutí s tím, že právní úprava neobsahuje jako důvod zániku služebnosti jednostranné právní jednání oprávněné osoby směřující ke zrušení věcného břemene. Právním důvodem pro zánik věcného břemene byla v projednávané věci dohoda, a proto katastrální úřad byl podle ustanovení § 17 odst. 1 zákona č. 256/2013 Sb., katastrální zákon (dále jen katastrální zákon), povinen zkoumat, zda došlo k jejímu uzavření, přičemž dospěl k závěru, že k jejímu zavření nedošlo. Oprávněný z věcného břemene Dohodu o zrušení věcného břemene podepsal dne 15. 6. 2022, povinný z věcného břemene pak 31. 5. 2024, účastník dopisem ze dne 5. 6. 2024 sdělil katastrálnímu úřadu, že neobdržel podepsané originály Dohody o zrušení věcného břemene a se zahájením vkladového řízení nesouhlasí, žalobkyně nedoložila, že by vyrozuměla účastníka o přijetí nabídky na uzavření Dohody o zrušení věcného břemene, ani souhlas účastníka s opožděným přijetím nabídky na uzavření Dohody o zrušení věcného břemene. Účastník se k podané žalobě vyjádřil tak, že žalobkyně zneužila listinu, kterou účastník podepsal pro jiné právní jednání před dvěma lety. Motivací k podání návrhu na vklad zániku věcného břemene byly několikaleté spory o možnost využívání pozemků, na nichž vázne věcné břemeno ve prospěch účastníka a zneužití dokumentu z jednání u notáře. V projednávané věci se jedná o spor účastníka a žalobkyně (jeho sestry), přičemž rodinné spory se snažila řešit jejich matka, jež požádala o pomoc syna žalobkyně [jméno FO], který připravil dokumenty k projednání v notářské kanceláři. Dne 15. 6. 2022 proběhlo u notáře [tituly před jménem] [jméno FO] jednání, jehož předmětem bylo projednání a uzavření Dohody o narovnání vzájemných rodinných vztahů, jejímž účastníkem žalobkyně nebyla. Platnost dohody měla nastat podpisem obou smluvních stran, účinnost smlouvy byla vázána na výmaz věcného břemene ve prospěch účastníka z katastru nemovitostí. Podmínkou vkladu výmazu věcného břemene z katastru bylo uzavření Dohody o zrušení věcného břemene mezi účastníkem a žalobkyní, k čemuž však nedošlo. Žalobkyně následně po dvou letech podepsala pouze jedno vyhotovení Dohody o zrušení věcného břemene za účelem podání návrhu na vklad výmazu zástavního práva do katastru nemovitostí. Dohoda o zrušení věcného břemene byla součástí jiného právního úkonu a měla přímou souvislost s Dohodou o narovnání vzájemných rodinných vztahů. Dohodu o zrušení věcného břemene stejně jako Dohodu o narovnání vzájemných rodinných vztahů účastník podepsal k jinému účelu. Z důvodu právní jistoty není možné, aby jím podepsaná Dohoda o zrušení věcného břemene mohla být v budoucnu uplatněna pro jiný účel, než byla v dobré víře provedena a předána [jméno FO] v notářské kanceláři dne 15. 6. 2022. Krajský soud u jednání konaného dne 7. 11. 2024 provedl k důkazu listiny, a to návrh na vklad práva ze dne 29. 5. 2024, dohodu o zrušení věcného břemene, oznámení o zahájení řízení a seznámení se s podklady, výpis z katastru nemovitostí, vyjádření účastníka ze dne 3. 6. 2024, seznámení s podklady pro rozhodnutí, vyjádření účastníka z dne 7. 6. 2024, dopis účastníka adresovaný notáři ze dne 20. 7. 2022, dopis účastníka adresovaný žalobkyni ze dne 20. 7. 2022, vyjádření advokáta žalobkyně ze dne 25. 6. 2024, seznámení s podklady pro rozhodnutí ze dne 4. 7. 2024, žalobou napadeným rozhodnutím katastrálního úřadu ze dne 26. 7. 2024, výzvu advokáta účastníka ze dne 14. 5. 2024 s kopiemi dodejky a zprávy o nevyzvednutí zásilky z pošty, darovací smlouvu a smlouvu o věcném břemenu ze dne 27. 6. 2011 a dohodu o narovnání vzájemných rodinných vztahů ze dne 15. 6. 2022, přičemž další důkazní návrhy účastníků pro nadbytečnost zamítl. Následně soud prvního stupně rozhodl odvoláním napadeným rozsudkem.

11. Odvolací soud částečně zopakoval u nařízeného jednání dokazování, přičemž zjistil následující skutečnosti: - Z Dohody o zrušení věcného břemena, že účastníky Dohody o zrušení věcného břemena ve prospěch účastníka k pozemkům byli žalobkyně a účastník, přičemž věcné břemeno mělo být zrušeno bezúplatně, účastník dohodu podepsal dne 15. 6. 2022, žalobkyně dne 31. 5. 2024, přičemž podpisy byly úředně ověřeny (a učiněny přímo před ověřující osobou). - Z Dohody o narovnání vzájemných rodinných vztahů, že účastníky Dohody byli [jméno FO] a účastník, přičemž [jméno FO] v minulosti darovala účastníkovi 80.000 Kč s tím, že mu daruje dalších 392.500 Kč. Částka 392.500 Kč byla složena u notáře [tituly před jménem] [jméno FO] a bude vyplacena do 5 pracovních dní poté, co bude notáři předložen LV č. [hodnota] v k.ú. [adresa], v němž nebude uveden zápis věcného břemene na pozemcích ve prospěch účastníka a současně notáři bude předložena podepsaná Dohoda o zrušení věcného břemene. Nedojde-li ke splnění této podmínky do 60 dnů, bude částka složená v úschovně notáře vyplacena zpět. Účastník finanční dar přijal. Tímto ujednáním měly být narovnány veškeré vzájemné majetkové vztahy mezi [Anonymizováno] [jméno FO], [Anonymizováno] [jméno FO] a [Jméno advokáta B] týkající se pozemků. Účastník se z důvodu právní jistoty výslovně vzdává veškerých svých nároků plynoucích z právních vztahů k označeným nemovitostem vůči žalobkyni. Platnost smlouvy byla vázána na podpisy obou smluvních stran, účinnosti měla smlouva nabýt provedením vkladu výmazu věcného břemene ve prospěch účastníka. K podpisu smlouvy došlo dne 15. 6. 2022 a podpisy byly úředně ověřeny rovněž dne 15. 6. 2022.

12. Podle ustanovení § 13 katastrálního zákona účastníkem řízení o povolení vkladu je ten, jehož právo vzniká, mění se nebo se rozšiřuje, a ten, jehož právo zaniká, mění se nebo se omezuje.

13. Podle ustanovení § 17 odst. 1 písm. b) katastrálního zákona ve vkladovém řízení katastrální úřad u vkladové listiny, která je soukromou listinou, také (vedle dalšího) zkoumá, zda její obsah odůvodňuje navrhovaný vklad.

14. Podle ustanovení § 1299 odst. 1, 2 občanského zákoníku služebnost zaniká trvalou změnou, pro kterou služebná věc již nemůže sloužit panujícímu pozemku nebo oprávněné osobě (1). Při trvalé změně vyvolávající hrubý nepoměr mezi zatížením služebné věci a výhodou panujícího pozemku nebo oprávněné osoby se vlastník služebné věci může domáhat omezení nebo zrušení služebnosti za přiměřenou náhradu (2).

15. Podle ustanovení § 1727 občanského zákoníku každá z několika smluv uzavřených při témže jednání nebo zahrnutých do téže listiny se posuzuje samostatně. Plyne-li z povahy několika smluv nebo z jejich účelu známého stranám při uzavření smlouvy, že jsou na sobě závislé, je vznik každé z nich podmínkou vzniku ostatních smluv. Zánik závazku z některé z nich bez uspokojení věřitele zrušuje ostatní závislé smlouvy, a to s obdobnými právními účinky.

16. Podle ustanovení § 1735 občanského zákoníku nabídka učiněná v písemné formě vůči nepřítomné osobě musí být přijata ve lhůtě uvedené v nabídce. Není-li lhůta uvedena, lze nabídku přijmout v době přiměřené povaze navrhované smlouvy a rychlosti prostředků, jež navrhovatel použil pro zaslání nabídky.

17. Na základě skutkového stavu zjištěného krajským soudem je nezbytné uzavřít, že žalobkyně podala u Katastrálního úřadu pro [Anonymizováno] [Anonymizováno], katastrální pracoviště [adresa], dne [datum] návrh na vklad výmazu věcného břemene užívání k pozemkům parc. č. [Anonymizováno]. [Anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], zahrada a parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], ostatní plocha, vše v k. ú. [adresa] ve prospěch účastníka, a to na základě Dohody o zrušení věcného břemene ze dne 21. 5. 2024.

18. Odvolací soud primárně uvádí, že věcné břemeno užívání je jednou z osobních služebností. Vzhledem k tomu, že se jedná o osobní služebnosti, je oprávněná osoba určena přímo a nikoli prostřednictvím vlastnictví pozemku. Naopak osobou povinnou je vždy vlastník služebné věci. Obsahem osobní služebnosti mohou být různé způsoby užívání cizí věci, a to i takové, které obyčejně bývají obsahem služebností pozemkových. Uživatel (oprávněná osoba) - osoba fyzická i právnická – má na základě této služebnosti právo užívat cizí věc (ius uti). Užívací právo podle současné úpravy v sobě též zahrnuje možnost brát z věci plody a užitky v rozsahu potřeb oprávněného a jeho domácnosti. Obsah služebnosti užívání odpovídá jednomu z oprávnění vlastníka, kdy i v tomto případě se jedná o právo přímé, a pokud zde nebude zřízeno právo spoluužívání pro více osob, také o právo výlučné. V případě zatížené věci se musí jednat o věc v právním smyslu, movitou či nemovitou, hmotnou či nehmotnou. Zřizuje-li se právním jednáním služebnost k věci zapsané ve veřejném seznamu, vzniká zápisem do takového seznamu.

19. Zánikem služebnosti (věcného břemena) se rozumí zánik věcného práva k věci cizí. Pokud by tedy služebná věc byla zatížena pouze tou konkrétní služebností, dojde při jejím zániku k obnovení všech vlastnických oprávnění – uplatní se princip elasticity vlastnického práva. Pro zánik služebnosti obecně platí ustanovení o zániku závazků. Vedle toho občanský zákoník k obecnému předpisu ještě doplňuje některá ustanovení zvláštní, avšak jejich specialita však není úplná a mnohdy si nebude možné v praxi vystačit bez vzájemného propojení s úpravou zániku závazků. V případě služebností, které zatěžují věc evidovanou ve veřejném seznamu, dochází k jejich zániku až výmazem z veřejného seznamu. Služebnost může zaniknout především dohodou. Dohodou lze v zásadě přivodit zánik jakékoli služebnosti nejen co do druhu, ale i služebnosti, která byla vydržena nebo vznikla rozhodnutím soudu. Služebnost může také zaniknout uplynutím doby, na kterou byla zřízena. Služebnost může zaniknout též soudním rozhodnutím, přičemž takové rozhodnutí má konstitutivní povahu. Služebnost může zaniknout také v rámci výkonu rozhodnutí podle ustanovení § 336a odst. 2 o. s. ř. Poměrně častým bude též zánik služebnosti rozhodnutím správního orgánu na základě konkrétní veřejnoprávní normy. Služebnost rovněž zaniká smrtí oprávněné osoby a trvalou změnou, pro kterou služebná věc již nemůže sloužit oprávněné osobě. Taktéž při trvalé změně vyvolávající hrubý nepoměr mezi zatížením služebné věci a výhodou panujícího pozemku nebo oprávněné osoby se vlastník služebné věci může domáhat soudního omezení nebo zrušení služebnosti. Pokud odvolatelka namítala, že účastník neprojevil vůli k zachování věcného břemene, potom přehlíží skutečnost, že služebnost užívání k věcem zapsaným ve veřejném seznamu (katastru nemovitostí) vzniká zápisem do veřejného seznamu a zaniká výmazem, přičemž dočasné nevyužívání prospěchu z věcného břemene jeho zánik nezpůsobuje, a proto uvedená argumentace je irelevantní.

20. Judikatorní praxe dovodila, že při úvaze o dosahu aplikace ustanovení § 11 občanského zákoníku na oblast věcných práv – v daném případě služebností – nelze v prvé řadě odhlédnout od jejich povahy a podstaty. Právní vztahy založené věcnými břemeny, nyní služebnostmi, byly vždy charakteristické dlouhodobostí jejich trvání, což je odlišuje od obligací; takto jsou pojímány také v odborné literatuře (k tomu srovnej např.: Spáčil, J. Věcná břemena v občanském zákoníku, 1. vydání, C. H. Beck, 2006, s. 50, Havlík, D. § 1299. In: Petrov, J.,Výtisk, M., Beran, V. a kol. Občanský zákoník. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2023, marg. č. 1, Spáčil, J. a kol. Věcná práva, katastr nemovitostí a správa cizího majetku, 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, s. 197). V právní praxi byly chápány a pojímány jako vztahy založené na „právní jistotě“ spojené s tím, že u pozemkových služebností přecházela práva a povinnosti na právní nástupce panujících a služebných věcí. Jinak řečeno, právní praxe volila tyto instituty pro uspořádání právních poměrů tam, kde upřednostnila právní jistotu a trvalost, typickou pro práva věcná, před možností rychlého a flexibilního ukončení těchto právních poměrů. Proto také speciální právní úprava zániku služebností v ustanoveních §§ 1299–1302 občanského zákoníku těmto východiskům odpovídá. To je v souladu i s tím, že těmito právními poměry byly často zajišťovány velmi důležité a zásadní právní situace účastníků smluvních stran, ve kterých dlouhodobost a právní jistota dominovaly (zajištění přístupu k nemovitostem, užívání nemovitostí, zajištění obslužnosti nemovitostí dodávkou vody apod.). Těmto východiskům pak také odpovídá velmi rezervovaný a obezřetný přístup soudní praxe k ukončování těchto právních vztahů (či jejich zásadním změnám) jednostrannými právními jednáními, kdy se zdůrazňuje mimo jiné právě zájem některé ze smluvních stran na existenci věcného práva. Tímto způsobem formuloval své závěry Nejvyšší soud – již v poměrech zákona č. 89/2012 Sb. (např. v rozsudku ze dne 27. 3. 2018, sp. zn. 22 Cdo 155/2018, uveřejněném pod č. 62/2019 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část civilní), kdy v poměrech služebností zaujal názor, že nelze uvažovat vždy o jednostranném vzdání se práva, neboť i vlastník služebné věci může mít legitimní zájem na tom, aby zřízená služebnost nadále trvala (např. má úplatnou povahu apod.). Právní praxe musí být schopna reagovat na situace, kdy dochází ke změnám v nastavení práv a povinností založených smluvně či v jejich výkonu, resp. dochází k porušování práv a povinností, tak, aby dokázala rozumným způsobem uspořádat právní poměry účastníků těchto vztahů. Naproti tomu by však měla také respektovat východiska, za kterých právní vztahy ze služebností vznikly, a to tím spíše, má-li druhá smluvní strana zájem na existenci věcného práva, resp. nedochází k porušování smluvních práv a povinností ani jejich změně oproti době vzniku právního vztahu. Zásahy do takových právních poměrů by primárně měly vycházet z principu rovnosti, jehož vyjádřením jsou dvoustranná právní jednání (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 10. 2023, sp. zn. 22 Cdo 3596/2022).

21. Odvolací soud je toho názoru, že není vyloučeno vzdát se práva z věcného břemene jednostranným právním jednáním, byť k takové možnosti je nezbytné přistupovat spíše restriktivně (s ohledem na judikatorní závěry výše), avšak v projednávané věci byla předkládanou listinou, na jejímž základě měl být výmaz věcného břemene z katastru nemovitostí proveden, dohoda (smlouva), tedy dvoustranné právní jednání. Již z obsahu je zřejmé, že o jednostranné právní jednání nejde a ani výkladem by nebylo možné k takovému závěru dospět.

22. Občanský zákoník definuje smlouvu jako projev vůle stran zřídit (založit) mezi sebou závazek. Střetem vůlí stran smlouvy dochází k jejímu uzavření a vzniku obligačních účinků, zřízení závazku. Závazkem je právo věřitele vůči dlužníku na určité plnění a povinnost dlužníka toto právo uspokojit. Smlouva je jedním z důvodů způsobilých závazek založit, přičemž podstatná pro vznik závazku je vůle být smlouvou vázán, resp. způsobit jednáním právní následky, což odlišuje obligační právní jednání od pouhé společenské úsluhy. Vůle řídit se obsahem smlouvy je další nezbytná složka volní stránky, tj. dbát sjednaných práv a povinností, které jsou obsahem. Strany by se však měly řídit nejen obsahem smlouvy v užším slova smyslu, ale svým jednáním směřovat k naplnění hospodářské kauzy závazku, jeho důvodu, který spolu s pohnutkami a úmyslem stran je integrální součástí smlouvy jako typicky kauzálního ujednání. Tento důvod nemusí být ve smlouvě vyjádřen, ale v případech vymáhání práva musí věřitel důvod závazku prokázat, pokud nejde o závazek z cenných papírů (srov. BŘÍZA, Petr, PAVELKA, Tomáš. § 1724. In: PETROV, Jan, VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a kol. Občanský zákoník. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2024, marg. č. 3.).

23. Výchozím postupem, jak k uzavírání smluv dochází, je střetnutí dvou vzájemně provázaných právních jednání – nabídky (oferty) a přijetí (akceptace). Jde-li o projev vůle, kterým se někdo obrací na jinou osobu či osoby s tím, že má zájem s nimi uzavřít konkrétní smlouvu, jde o nabídku. Jakýkoliv projev, kterým taková osoba projeví s nabídkou souhlas, je potom přijetím. Obsah nabídky může být vytvořen navrhovatelem, ale může ale být i výsledkem předchozího vzájemného vyjednávání a následně jednou ze stran jen oficiálně zkompletován a předložen (zaslán) druhé straně k podpisu. Smluvní text může být též vytvořen určenou třetí osobou, např. najatým advokátem, a obě strany jej podepíší. Návrh na uzavření smlouvy, „nabídka“, je jednostranný projev vůle, v němž navrhovatel (oferent), musí svou vůli projevit tak, aby bylo adresátovi tohoto projevu (oblátovi) zřejmé, že má úmysl s ním uzavřít smlouvu s určitým obsahem. Právní účinky nabídky zanikají odmítnutím, včetně odmítnutí ve formě protinávrhu, splněním rozvazovací podmínky, odvoláním, za podmínek ustanovení § 1739 odst. 2 též smrtí navrhovatele či obláta a zanikají rovněž uplynutím lhůty k přijetí nebo doby, na kterou je omezena.

24. Dohoda o zrušení věcného břemene nebyla uzavřena mezi přítomnými (jak shodně tvrdili oba účastníci řízení); pojem „nepřítomnosti“ je třeba chápat podle toho, zda spolu strany mohou komunikovat v reálném čase, anebo jde o komunikaci „korespondenční“. Dobou účinnosti nabídky je časový úsek, po který je nabídka účinná. Do jejího skončení musí akceptace nabýt účinnosti, má-li dojít k uzavření smlouvy, přičemž účinnost přijetí nastává zásadně dojitím navrhovateli. Pokud nabídka žádnou lhůtu k přijetí neobsahuje, a nevyplývá ani z ničeho jiného, je nabídku třeba přijmout „v přiměřené době“. Do délky doby k přijetí se promítají zásadně tři faktory, a to doba dopravy oferty, doba zvažování nabídky oblátem (deliberační lhůta) a doba dopravy akceptace. To zákon ostatně odráží v kritériích, která výslovně vyjmenovává, tj. „povaha navrhované smlouvy“ a „rychlost prostředků, jež navrhovatel použil pro zaslání nabídky“. Povahou navrhované smlouvy se myslí především její obsahová složitost, rozsáhlost, náročnost na prostudování a promyšlení, významnost rozhodnutí, zkrátka všechny parametry nabídky, které jsou relevantní pro to, jak rychle ji lze posoudit a rozhodnout se o zájmu či nezájmu o její přijetí. To se vztahuje vždy ke konkrétní osobě obláta a jeho charakteristice. Stejně tak je třeba přihlédnout k zavedené praxi, jakož i k průběhu předchozího vyjednávání. Může záležet i na aktuální situaci, ve které je nabídka činěna. Jde-li o rychlost komunikačních prostředků, reaguje se na různá očekávání rychlosti reakce spojená s jednotlivými nástroji. Obecně je rozhodující doba, po kterou je běžné čekat na odpověď, aniž to již vyvolává oprávněné pochybnosti o tom, zda adresát vůbec zprávu obdržel či zda ho nestihly nějaké potíže.

25. Aplikováno na projednávanou věc je nezbytné dospět k závěru o správnosti závěru krajského soudu, že v případě Dohody o zrušení věcného břemene nebyla nabídka účastníka přijata v přiměřené lhůtě, jejíž počátek je nezbytné dovodit okamžikem podpisu účastníkem, neboť obsah byl vyjednáván mezi ním a matkou účastníků řízení [Anonymizováno] [jméno FO] (příp. synem žalobkyně), která musela jednat ve shodě se žalobkyní, neboť jinak by jako podmínku účinnosti Dohody o narovnání vzájemných rodinných vztahů (a vyplacení peněžních prostředků) nesjednala uzavření Dohody o zrušení věcného břemene, jíž není účastnicí. Odvolací soud dovozuje s ohledem na obsah Dohody o zrušení věcného břemene (nejedná se o obsáhlou ani složitou smlouvu jednostranně výhodnou pro žalobkyni), že přiměřenou dobou k přijetí nabídky (i s přihlédnutím k případné nutnosti vkladu výmazu věcného břemena) je lhůta 30 dnů. Pokud akceptaci žalobkyně učinila s odstupem cca 2 let, pak se tak stalo opožděně, přičemž z jednání účastníka nelze dovodit, že by (opožděné) přijetí považoval za včasné, jak správně uzavřel krajský soud. Opožděné přijetí nabídky zásadně nevede k uzavření smlouvy, a proto závěr krajského soudu o nemožnosti provést vklad výmazu věcného břemene na základě neexistentní smlouvy je taktéž správný a odvolací námitky odvolatelky důvodné nejsou. V podrobnostech odvolací soud odkazuje na správné a přiléhavé odůvodnění napadeného rozsudku.

26. Odvolatelka v odvolání dále poukazovala na ustanovení §§ 555 a 574 občanského zákoníku stran posuzování obsahu právního jednání a preference platnosti právního jednání, odvolatelka však přehlíží, že katastrální úřad ani soud prvního stupně nedovodily neplatnost právních jednání, nýbrž s ohledem na absenci ujednání lhůty pro akceptaci nabídky vycházely ze zákonné úpravy kontraktace a uzavřely, že právní jednání účastníka a žalobkyně směřující k uzavření smlouvy (Dohody o zrušení věcného břemene) z důvodu opožděné akceptace nabídky účastníka žalobkyní k uzavření smlouvy nevedlo. Rovněž je nepřípadná argumentace odvolatelky, že si nebyla vědoma skutečnosti, že již uplynula (zákonná) lhůta pro akceptaci nabídky na uzavření smlouvy, neboť ignoratia iuris neminem excusat (neznalost zákona neomlouvá).

27. Obiter dictum odvolací soud dodává, že při hodnocení důkazů podle ustanovení § 132 o. s. ř. jednotlivě a v souvislostech je zřejmé, že Dohoda o zrušení věcného břemene i Dohoda o narovnání vzájemných rodinných vztahů byly uzavřeny ve stejný den a z obsahu Dohody o narovnání vzájemných rodinných vztahů, jejíž účinnost je závislá na uzavření Dohody o zrušení věcného břemene, a povahy obou uvedených smluv lze dovodit jejich závislost.

28. Výchozí zásadou občanského zákoníku je vzájemná nezávislost smluv. Výjimky z této zásady jsou upraveny v ustanovení § 1727 občanského zákoníku a závislost může být dána povahou smlouvy (objektivní hledisko), jestliže plnění závazku z jedné smlouvy je možné nebo přináší hospodářský užitek jen při splnění závazku z druhé smlouvy, nebo závislost jedné smlouvy na druhé vyplývá z účelu uzavíraných smluv známého stranám v době uzavření smlouvy (subjektivní hledisko). Není rozhodné, v které fázi kontraktačního procesu se tento účel stane známým, podstatné je, že si jej jsou strany vědomy v okamžiku uzavření smlouvy. Účel může vyplynout přímo z obsahu smlouvy, nicméně zcela postačuje, když byl sdělen druhé straně během jednání o uzavření smlouvy stranou, která zamýšlí uvedeného účelu dosáhnout. V projednávané věci dle Dohody o narovnání vzájemných rodinných vztahů mají být účastníkovi vyplaceny peněžní prostředky pouze a jen v případě uzavření Dohody o zrušení věcného břemene (a provedení výmazu věcného břemene z katastru nemovitostí), která naopak účastníkovi žádný benefit nepřináší, přičemž aplikací ustanovení § 4 odst. 1 občanského zákoníku je nezbytné dovodit, že se jedná o závislé smlouvy, u kterých v případě neuzavření jedné závislé smlouvy, nedojde k uzavření žádné z dalších závislých smluv (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 30. 6. 2003, sp. zn. 29 Odo 43/2001, nebo ze dne 30. 11. 2023, sp. zn. 23 Cdo 2067/2023).

29. Na závěr odvolací soud uvádí, že je těžko uvěřitelné, že by žalobkyni nebyly známy důvody uzavření Dohody o zrušení věcného břemene, když tuto iniciovala matka účastníků řízení (za účelem narovnání rodinných vztahů), která (nebo syn žalobkyně, jak tvrdil účastník) zřejmě od účastníka převzala jím podepsané vyhotovení Dohody o zrušení věcného břemene pro žalobkyni, neboť z tvrzení obou účastníků plyne, že stran obsahu Dohody o zrušení věcného břemene spolu žalobkyně a účastník přímo nejednali a účastník žalobkyni nabídku na uzavření smlouvy nepředal a ani nezaslal. Z podání obou účastníků řízení je patrná vzájemná animozita a žalobkyni (při aplikaci zásady rozumu průměrného člověka podle ustanovení § 4 odst. 1 občanského zákoníku) muselo být zřejmé, že účastník by izolovaně neměl racionální důvod souhlasit s bezplatným zrušením věcného břemene. Cílená akceptace nabídky k uzavření smlouvy s výrazným časovým odstupem toliko jedné ze závislých smluv (bez vyrozumění účastníka o její akceptaci) nese známky zneužití práva (§ 8 občanského zákoníku), jež nepožívá právní ochrany.

30. Rozsudek krajského soudu je z uvedených důvodů věcně správný, a odvolací soud jej proto dle ustanovení § 219 o. s. ř. potvrdil, a to včetně správného výroku o nákladech řízení.

31. Stran nákladového výroku odvolací soud uvádí, že řízení o žalobě o povolení vkladu práva odpovídající věcnému břemeni do katastru nemovitostí navazuje na vkladové řízení vedené katastrálním úřadem, které je řízením solučním, v němž účastníci nemají protichůdná postavení, a proto je striktní aplikace ustanovení § 142 o. s. ř. odpovídající poměřování procesního (ne)úspěchu stran vyloučena (srov. nález Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2012, sp. zn. I ÚS 2505/11), a proto náhrada nákladů odvolacího řízení nebyla přiznána žádnému z účastníků řízení. Ostatně ani účastník náhradu nákladů řízení nepožadoval.

Poučení