5 To 217/2024 - 1524

Rubrum

Krajský soud v Ostravě projednal ve veřejném zasedání konaném dne 2. října 2024 v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Igora Krajdla a soudců Mgr. Lucie Böhmové a Mgr. Lumíra Čáblíka odvolání obžalované [Jméno zainteresované osoby 0/0], narozené [datum] proti rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 30. 5. 2024, č.j. 5 T 51/2022 – 1489, a rozhodl takto:

Výrok

Podle § 258 odstavec 1, písmeno d), písmeno e) trestního řádu se z podnětu odvolání obžalované [Jméno zainteresované osoby 0/0] napadený rozsudek ruší v celém rozsahu a za podmínek § 259 odstavec 3 trestního řádu se nově rozhoduje takto: Obžalovaná [jméno FO][Datum narození zainteresované osoby 0/0], trvale bytem [adresa], je vinna, že 1. v rozporu s § 69 odstavec 2, odstavec 4 a § 83 odstavec 1 zákona 128/2000 Sb., o obcích, a v rozporu s § 6 odstavec 1, odstavec 2 a § 31 zákona 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, jako členka zastupitelstva Městského obvodu [část obce], se sídlem [adresa] za hnutí [právnická osoba], dne 17. 5. 2021 a dne 20. 5. 2021 v telefonních hovorech s [jméno FO], tel. číslo [tel. číslo] tehdejším starostou Městského obvodu [část obce] po něm požadovala, aby svým vlivem a vlivem [jméno FO], tehdejšího místostarosty Odboru výstavby Úřadu městského obvodu [část obce], zajistil pro jejího partnera [jméno FO], který podniká v oboru přípravné a dokončovací stavební práce, specializované stavební činnosti, a zednictví, přidělení dvou stavebních zakázek na opravy a rekonstrukce bytů v majetku městského obvodu [část obce], a to od zadavatele městského obvodu [část obce] v celkovém limitu do 400 000 Kč, přičemž u každé přidělené zakázky požadovala její ziskovost ve výši 25% ze sjednané ceny zakázky, prostřednictvím upravené zadávací dokumentace ze strany zadavatele, a dále pak přidělení jedné zakázky v hodnotě okolo 140 000 Kč každý další měsíc, tedy požadovala úplatek v celkové výši nejméně 730 000 Kč, aby si i tímto způsobem mohli s přítelem našetřit cca 1 500 000 Kč na koupi stavebního pozemku a uvedla, že pokud její požadavek nebude splněn, tak tzv. "shodí" dosavadní koalici na zastupitelstvu městského obvodu, kterého je členkou, a to tak, že jejím hlasováním s opozicí by došlo k přeskupení koaliční většiny v zastupitelstvu ve prospěch opozice, protože koalice disponuje nejtěsnější většinou jednoho hlasu, a to osm ku sedmi hlasům, což by mělo pro [jméno FO] přímý následek ztráty jeho zaměstnání jakožto starosty, následně svůj záměr odejít k opozici, pokud nebudou splněny její požadavky, k čemuž mu dala ultimátum do 7. 6. 2021, uskutečnila na 16. zasedání zastupitelstva městského obvodu [část obce], konaného dne 22. 6. 2021, 2. v rozporu s § 69 odstavec 2, odstavec 4 a § 83 odstavec 1 zákona 128/2000 Sb. o obcích, a v rozporu s § 6 odstavec 1, odstavec 2 a § 31 zákona 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, jako členka zastupitelstva Městského obvodu [část obce], se sídlem [adresa] za hnutí [právnická osoba], požadovala prostřednictvím whatsappové komunikace a telefonních hovorů uskutečněných v období března a dubna 2021 po [jméno FO], tehdejšímu místostarostovi Odboru výstavby Úřadu městského obvodu [část obce] aby svým vlivem zajistil pro jejího partnera [jméno FO], který podniká v oboru přípravné a dokončovací stavební práce, specializované stavební činnosti, a zednictví, přidělení stavebních zakázek na opravy a rekonstrukce bytů v majetku městského obvodu [část obce], a to prostřednictvím upravené zadávací dokumentace ze strany zadavatele městského obvodu [část obce] s tím, že pokud její požadavek nebude splněn, tak tzv. "shodí" dosavadní koalici na zastupitelstvu městského obvodu, kterého je členkou tak, že jejím hlasováním s opozicí dojde k přeskupení koaliční většiny v zastupitelstvu ve prospěch opozice, protože koalice disponuje nejtěsnější většinou jednoho hlasu, a to osm ku sedmi, což bude mít pro [jméno FO] přímý následek ztráty jeho zaměstnání jakožto neuvolněného místostarosty, následně svůj záměr odejít k opozici, pokud nebudou splněny její požadavky, uskutečnila na 16. zasedání zastupitelstva městského obvodu [část obce], konaného dne 22. 6. 2021, 3. v rozporu s § 69 odstavec 2, odstavec 4 a § 83 odstavec 1 zákona 128/2000 Sb., o obcích, a v rozporu s § 6 odstavec 1, odstavec 2 a § 31 zákona 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, jako členka zastupitelstva Městského obvodu [část obce], se sídlem [adresa], za hnutí [právnická osoba], požadovala na celkem třech osobních schůzkách uskutečněných v období dubna a května 2021 v [adresa] po [jméno FO], koordinátorovi hnutí [právnická osoba], aby svým vlivem na [jméno FO], tehdejšího místostarostu Odboru výstavby Úřadu městského obvodu [část obce], zajistil jeho prostřednictvím pro jejího partnera [jméno FO], který podniká v oboru přípravné a dokončovací stavební práce, specializované stavební činnosti, a zednictví, přidělování stavebních zakázek na opravy a rekonstrukce bytů v majetku městského obvodu [část obce], a to prostřednictvím upravené zadávací dokumentace ze strany zadavatele městského obvodu [část obce], přičemž na poslední schůzce dne 25. května 2021 před prodejnou Puma v [adresa] konkretizovala svůj požadavek tak, že chce v následujících dvou měsících přidělení dvou stavebních zakázek na opravy a rekonstrukce bytů v majetku městského obvodu [část obce], každou v hodnotě 200 000 Kč, a to prostřednictvím upravené zadávací dokumentace ze strany zadavatele městského obvodu [část obce], s tím, že pokud její požadavek nebude splněn, tak tzv. "shodí" dosavadní koalici na zastupitelstvu městského obvodu, kterého je členkou tak, že jejím hlasováním s opozicí dojde k přeskupení koaliční většiny v zastupitelstvu ve prospěch opozice, protože koalice disponuje nejtěsnější většinou jednoho hlasu, a to osm ku sedmi, následně svůj záměr odejít k opozici, pokud nebudou splněny její požadavky, uskutečnila na 16. zasedání zastupitelstva městského obvodu [část obce], konaného dne 22.6.2021, 4. dne 1. 12. 2023 v době kolem 17:30 hodin z přesně nezjištěného místa, z IP adresy [Anonymizováno], se záměrem poškodit svého bývalého přítele [jméno FO], využila jí známých přihlašovacích údajů do e-mailových schránek [jméno FO], a to [e-mail] a [e-mail], které aktivně využíval mimo jiné k pracovním účelům a bez jeho souhlasu a vědomí změnila přístupová hesla k uvedeným e-mailovým účtům, když ke změně hesel využila své telefonní číslo [tel. číslo]a při změně hesel u uvedených e-mailových účtů zároveň změnila záchranný e-mail na [e-mail], přičemž k uvedenému e-mailovému účtu se dne 1. 12. 2023 v době kolem 17:30 přihlašovala z totožné IP adresy, tedy pod body 1. - 3. jednak jako úřední osoba v úmyslu opatřit sobě či jinému neoprávněný prospěch vykonávala svou pravomoc způsobem odporujícím jinému právnímu předpisu, jednak sama a prostřednictvím jiného v souvislosti s obstaráváním věcí obecného zájmu pro sebe a jiného žádala úplatek a spáchala takový čin jako úřední osoba, pod body 1. - 2. jednak jiného pohrůžkou jiné těžké újmy nutila, aby něco konal, pod bodem 4. zasáhla do počítačového systému tím, že data uložená v počítačovém systému neoprávněně změnila a uvedený čin spáchala v úmyslu způsobit jinému škodu a jinou újmu, čímž spáchala pod body 1. - 3. jednak přečin zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odstavec 1, písmeno a) trestního zákoníku, jednak zvlášť závažný zločin přijetí úplatku podle § 331 odstavec 1 alinea první, odstavec 2, odstavec 3 písmeno b) trestního zákoníku, pod body 1. - 2. jednak přečin vydírání podle § 175 odstavec 1 trestního zákoníku, pod bodem 4. přečin neoprávněného přístupu k počítačovému systému a nosiči informací podle § 230 odstavec 2 písmeno b), odstavec 3, písmeno a) trestního zákoníku, a odsuzuje se podle § 331 odstavec 3 trestního zákoníku za použití § 43 odstavec 1 trestního zákoníku, k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 3 (tří) let. Podle § 81 odstavec 1 trestního zákoníku a § 82 odstavec 1 trestního zákoníku se obžalované výkon trestu odnětí svobody podmíněně odkládá na zkušební dobu v trvání 4 (čtyř) let. Podle § 73 odstavec 1, odstavec 4 trestního zákoníku se obžalované dále ukládá trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce zastupitele, člena rady, starosty a místostarosty obce v trvání 4 (čtyř) let. Podle § 229 odstavec 1 trestního řádu se poškození: -[jméno FO], narozený [datum], bytem [adresa], -[tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], narozený [datum], bytem [adresa], -[tituly před jménem] [jméno FO], narozený [datum], bytem [adresa], -[jméno FO], narozený [datum], bytem [adresa], odkazují se svými nároky na náhradu majetkové škody na řízení ve věcech občanskoprávních.

Odůvodnění

1. Napadeným rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 30. 5. 2024, č.j. 5 T 51/2022 – 1489, byla obžalovaná [jméno FO] uznána vinnou v bodech 1. – 2. napadeného rozsudku jednak přečinem vydírání podle § 175 odstavec 1 trestního zákoníku, pod body 1. – 3. napadeného rozsudku jednak zvlášť závažným zločinem zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odstavec 1 písmeno a), odstavec 2 písmeno e) trestního zákoníku, jednak zvlášť závažným zločinem přijetí úplatku podle § 331 odstavec 1 alinea první, odstavec 2, odstavec 3 písmeno b) trestního zákoníku, pod bodem 4. napadeného rozsudku přečinem neoprávněného přístupu k počítačovému systému a nosiči informací podle § 230 odstavec 2 písmeno b), odstavec 3 písmeno a) trestního zákoníku. Za tyto trestné činy jí byl podle § 329 odstavec 2 trestního zákoníku za použití § 43 odstavec 1 trestního zákoníku uložen úhrnný trest odnětí svobody v trvání tří let, jehož výkon byl podle § 81 odstavec 1 trestního zákoníku, § 82 odstavec 1 trestního zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání pěti let. Podle § 73 odstavec 1, odstavec 4 trestního zákoníku byl obžalované dále uložen zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce zastupitele, člena rady, starosty a místostarosty obce v trvání pěti let. V rámci adhezního řízení byli podle § 229 odstavec 1 trestního řádu poškození [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO] a [jméno FO] odkázáni s jejich nárokem na náhradu majetkové škody a nemajetkové újmy na řízení ve věcech občanskoprávních.

2. Proti rozsudku soudu I. stupně podala obžalovaná [jméno FO] v zákonné lhůtě blanketní odvolání (č.l. 1502 spisového materiálu) prostřednictvím obhájce [tituly před jménem] [jméno FO], který jí byl v řízení z důvodu nutné obhajoby ustanoven (č.l. 1412 spisového materiálu). Následně odůvodněné odvolání bylo zaměřeno do výroků o vině i výroku o trestu (č.l. 1505 – 1506 spisového materiálu).

3. V písemném odůvodnění opravného prostředku odvolatelka namítala, že napadený rozsudek trpí takovými vadami, že by měl být odvolacím soudem zrušen podle § 258 odstavec 1, písmeno c), písmeno d) trestního řádu.

4. Ve vztahu ke skutkům pod body 1. – 3. napadeného rozsudku uvedla, že nesouhlasí s tím, že by se svým jednáním dopustila trestného činu. Své jednání vůči poškozeným [jméno FO], [jméno FO] a [jméno FO] nemyslela vážně a takto jej nemohli vnímat ani tito poškození. Šlo o zastírací manévr, aby nebyly odhaleny skutečné úmysly obžalované, a to opuštění koalice, které plánovala na zasedání dne 22. 6. 2021 a podpora opozičního seskupení. Oznámení jejího jednání poškozenými na policii a iniciace trestního řízení vnímá obžalovaná jako reakci poškozených v rámci politického boje, kdy jí nemohli odpustit „změnu stran“ v zastupitelstvu.

5. Nadto zakázka, pro jejíž zajištění měla obžalovaná poškozené vydírat, vůbec nemusela být vybírána v rámci výběrového řízení s ohledem na její nízkou hodnotu.

6. Telefonní hovor ze dne 20. 5. 2021 je podle obhajoby důkazem procesně nepřípustným. Z průběhu prověřování celé trestní věci jednoznačně vyplývá, že došlo k zásadu do osobnostních práv obžalované. Z ustálené judikatury Ústavního soudu České republiky, např. z usnesení pod sp. zn. II. ÚS 143/06, ze dne 20. 10. 2011, vyplývá, že každý soukromý záznam, použitý v trestním řízení, musí být podroben testu proporcionality mezi veřejným zájmem a ochranou osobnosti garantovanou Ústavou a Listinou základních práv a svobod. Testem přípustnosti založeném na modifikovaném testu proporcionality nemohou projít záznamy, které byly zneužity k záměrnému způsobení újmy dotčené osobě, tj. záznamy, které byly pořízeny s cílem veřejně znevážit dotčenou osobu, případně záznamy zachycující vyprovokovaný trestný čin, případně též záznamy, které by zachycovaly skutečnost, jež by překračovala rámec trestního řízení. Absolutně neúčinným důkazem je i záznam pořízený na základě součinnosti s orgány činnými v trestním řízení, které se snaží obejít přípustnou procesní úpravu při pořizování zvukových či obrazových záznamů v trestním řádu. Právě takovýto postup součinnosti s Policií České republiky zvolil poškozený [jméno FO], když se dne 17. 5. 2022 setkal ze své iniciativy s obžalovanou a nabídl jí veškerou pomoc, včetně zajištění zakázek pro jejího tehdejšího přítele [jméno FO] a následně pak podal trestní oznámení na policii, kde byl instruován, že má uskutečnit vyprovokovaný telefonní hovor s obviněnou a tento si nahrát a poté předat policii jako důkaz. Tento hovor poškozený [jméno FO][Anonymizováno]skutečně realizoval, přičemž z obsahu vyplývá, že se jedná o soukromý, důvěrný, přátelský rozhovor, kdy poškozený [jméno FO] oslovuje obžalovanou slovy „Čau frajerko“, dále navádí téma na připravované zastupitelstvo s dotazem, co má změnit, a když obžalovaná nechce o těchto záležitostech v telefonu hovořit, tak ji přemlouvá „tak řekni aspoň tři věty“. Z obsahu dalšího hovoru pak vyplývá, že poškozený [jméno FO] nabízí obžalované zajištění zakázek, sám uvádí, kolik by si mohla vydělat atd. Je tedy otázkou, kdo v celé záležitosti nabízí protislužbu za případné politické jednání a kdo vystupuje aktivně nad rámec své veřejné funkce. Dle názoru obhajoby tak jde o tzv. „neúčinný důkaz“ ve smyslu judikatury Ústavního soudu. S tímto argumentem obhajoby vzneseným minimálně dne 7. 10. 2022 v rámci vyjádření k navrhovaným důkazům s vyjádřením k uplatňované náhradě škody se soud prvního stupně žádným způsobem nevypořádal.

7. Obhajoba má navíc pochybnosti o naplnění právní kvalifikace ve smyslu ustanovení § 329 odstavec 2, písmeno e) trestního zákoníku, tedy naplnění základní skutkové podstaty trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby zneužívaje bezbrannosti, závislosti, tísně, rozumové slabosti nebo nezkušenosti jiného. Okresní soud svou právní argumentaci rozvedl v bodě 30. odůvodnění, přičemž opomíjí, že hlas obžalované v rámci koalice již rozhodující nebyl, když stejně jako obžalovaná koalici opustil jiný zastupitel, [jméno FO], a to na stejném zasedání zastupitelstva jako obžalovaná dne 22. 6. 2021. Navíc rámci politického vyjednávání nebyl nikdo z poškozených bezbranný ani závislý na obžalované, jelikož si mohli bez dalšího vyjednat podporu některého z jiných zastupitelů (opozičních, stejně jak to bylo učiněno ze strany opozičního koaličního uskupení pod vedením [jméno FO]). V tomto jim nic nebránilo a nebyli v tomto nijak závislí na osobě obžalované. O úmyslu koalici opustit věděli dopředu. K tomu nutno připomenout, že „změna stran“ v rámci koaličních uskupení je běžnou politickou praxí, když ve volebním období, předcházejícím projednávanému, taktéž došlo k přeskupení sil v rámci koalic.

8. Dále nalézací soud kvalifikuje jednání obžalované jako trestný čin přijetí úplatku, a to zároveň podle § 331 odstavec 1 trestního zákoníku a zároveň podle § 331 odstavec 2 trestního zákoníku. Dle NS 3/78 však trestné činy přijetí úplatku podle § 331 odstavec 1 a podle § 331 odstavec 2 trestního zákoníku jsou samostatné trestné činy a jednočinný souběh těchto trestných činů není možný. Je ovšem nutno přihlédnout při výměře testu k tomu, zda pachatel, který úplatek žádal, jej přijal.

9. Ke skutku pod bodem 4. napadeného rozsudku namítal, že v řízení nebylo prokázáno, že by se obžalovaná vytýkaného jednání skutečně dopustila, když soudem uváděné skutečnosti jsou pouze důkazy nepřímého charakteru, které netvoří ucelený řetězec, ze kterého by bylo bez jakýchkoli pochybností nezpochybnitelné, že se obžalovaná do účtů aplikací poškozeného [jméno FO] skutečně nabourala.

10. Závěrem navrhnul, aby odvolací soud napadený rozsudek v celém rozsahu zrušil podle § 258 odstavec 1, písmeno c), písmeno d), písmeno f) trestního řádu a věc vrátil soudu I. stupně, aby v ní učinil rozhodnutí nové.

11. Odvolání bylo podáno včas, tj. před skončením osmidenní lhůty od doručení rozsudku (§ 248 odstavec 1 trestního řádu), osobou oprávněnou [§ 246 odstavec 1, písmeno b) trestního řádu] a Krajský soud v Ostravě, jako soud odvolací (§ 252 trestního řádu), neshledal ani jiných důvodů k jeho zamítnutí podle § 253 odstavec 1 trestního řádu nebo odmítnutí podle § 253 odstavec 3 trestního řádu.

12. Z podnětu podaného opravného prostředku obžalované [jméno FO] krajský soud přezkoumal podle § 254 odstavec 1, odstavec 3 trestního řádu zákonnost a odůvodněnost výroků rozsudku, proti nimž bylo podáno odvolání, a to z hlediska vytýkaných vad, jakož i správnost postupu řízení jeho vydání předcházející, a po projednání věci ve veřejném zasedání dospěl k závěru, že odvolání obžalované je částečně důvodné.

13. Obžalovaná [jméno FO] byla k veřejnému zasedání nařízenému na 2. 10. 2024 řádně a včas předvolána, když předvolání vz. 17N tř, tedy s poučením, že pokud se k veřejnému zasedání nedostaví, zbavuje se tím možnosti vyjádřit se k případně provedenému dokazování, jí bylo do vlastních rukou doručeno dne 6. 9. 2024. Obžalovaná se k veřejnému zasedání přesto bez omluvy nedostavila.

14. V řízení, jež rozsudku předcházelo, krajský soud neshledal žádné podstatné procesní vady, které by měly za následek nedostatečné objasnění věci či porušení práva obžalované na obhajobu ve smyslu § 258 odstavec 1, písmeno a) trestního řádu.

15. Co se týče odvoláním napadeného výroku o vině, vyjma právní kvalifikace stíhaného jednání, jak bude rozvedeno níže, odvolací soud konstatuje, že se soud I. stupně správně, logicky a přesvědčivě vypořádal se všemi okolnostmi významnými pro rozhodnutí. Rozvedl, které důkazy provedl, jak je hodnotil a k jakým skutkovým a právním závěrům dospěl. Rozsudek netrpí podstatnými vadami a jeho odůvodnění svým obsahem odpovídá kritériím uvedeným v § 125 trestního řádu. Nalézací soud provedl veškeré dostupné důkazy v rozsahu pro rozhodnutí nezbytném v souladu s ustanovením § 2 odstavcem 5 trestního řádu, čímž zjistil skutkový stav, o němž nejsou důvodné pochybnosti. Provedené důkazy poté hodnotil v souladu s ustanovením § 2 odstavec 6 trestního řádu, při řádném uvážení všech okolností případu jak jednotlivě, tak i v jejich souhrnu. Z uvedených důvodů je možno na odůvodnění rozhodnutí okresního soudu ve stručnosti odkázat.

16. Obžalovaná předně namítala, že své jednání vůči poškozeným [jméno FO], [jméno FO] a [jméno FO] nemyslela vážně, šlo o zastírací manévr k neodhalení skutečných úmyslů obžalované, trestní oznámení vnímá jako reakci poškozených v rámci politického boje. Uvedeným odvolacím námitkám však krajský soud nepřisvědčil. Předně je nutno poukázat na časové souvislosti předmětné trestní věci.

17. Svědek [jméno FO] podal trestní oznámení v této trestní věci dne 19. 5. 2021 (č.l. 3 spisového materiálu). Svědek [jméno FO] vypověděl (č.l. 84 a následující spisového materiálu), že s obžalovanou ohledně přechodu jednal už na jaře roku 2021, respektive během května roku 2021, jednali ještě se svědkem [jméno FO]. Kladl všem na srdce, aby informace o hlasování ve prospěch vzniku nové koalice drželi v tajnosti, aby zabránili zesílenému tlaku. Svědek [jméno FO] (č.l. 91 spisového materiálu) uvedl, že když nebyly splněny podmínky pro přidělování bytu svědku [jméno FO], začala obžalovaná vyhrožovat, že se setká s [jméno FO], že přejde k opozici, že on s jejími požadavky problém nemá a je schopen je splnit, jednali o tom na výboru [právnická osoba], bylo to už někdy v dubnu. Svědek [jméno FO] (č.l. 101 spisového materiálu) vypověděl, že vrcholem bylo, když se obžalovaná někdy koncem dubna rozhořčovala ohledně vymalování nějakého vchodu, následovaly další zprávy, že v koalici končí, že si ji takhle nepředstavovala, že má nabídku z druhé strany. Sešel se s ní v rámci snahy o udržení koalice v návaznosti na vyjádření a tlak, že opustí koalici a přejde na druhou stranu, sešli se asi třikrát. Svědek [jméno FO] vypověděl, že na základě průběžné komunikace v březnu až červnu 2021 hovořili s [jméno FO] o změně a vytvoření nové dohody, jeho finální rozhodnutí padlo dne 27. 5. 2021, tehdy po podezření na mozkovou příhodu napsal [jméno FO], že koaliční smlouvu vypovídá. V dubnu 2021 se od obžalované dozvěděl, že rovněž jedná s [jméno FO]. V květnu 2021 probrali s obžalovanou výčet nefungujících služeb na úřadě, osobní vztahy, ona se mu zmínila o zvýšeném zájmu o její osobu stran koalice a její loajality. V květnu 2021 byla obžalovaná rozhodnuta odejít, ale že to bude zatím tajit. Z výpovědi svědka [jméno FO] (č.l. 132v spisového materiálu) vyplývá, že obžalovaná vyvíjela nátlak, že pokud nebude, co chce ona, půjde dělat politiku s [jméno FO] nebo že už ji na zastupitelstvu či úřadě neuvidí, požadavky obžalované s ním opakovaně konzultovali [jméno FO] i [jméno FO]. Přibližně od dubna 2021 se změnilo i chování [jméno FO], který si zřejmě všimnul nátlaku obžalované, začal ostře prosazovat své názory. Dne 19. 5. 2021 podal svědek [jméno FO] trestní oznámení po poradě radních s tajemníkem a právníkem úřadu, s jistotou však ani po hlasování dne 21. 5. 2021 nevěděli, zda je obžalovaná již domluvena s opozicí. Svědek [jméno FO] (č.l. 139 spisového materiálu) vypověděl, že ho obžalovaná nejdříve telefonicky ohledně svého záměru ukončit působení v koalici kontaktovala dne 17. 5. 2021, přičemž si stanovila podmínky pro udržení koalice. Následně to zopakovala v telefonickém hovoru dne 20. 5. 2021, kdy si dala ultimátum tři týdny ke splnění požadavků. Svědek[Anonymizováno][tituly před jménem] [jméno FO] u hlavního líčení (č.l. 1440v, 1441v spisového materiálu) uvedl, že z whatsappové komunikace začal tušit, že se k něčemu schyluje, ptal se kolegů, obžalovaná měla nějaké narážky, že není spokojená s vedením, že to dělají špatně a uteče k [jméno FO] a jeho kolegům. Dozvěděl se od kolegů, že už je těsně před převratem, že dochází k vydírání. Měl schůzku se [jméno FO], ten ho začal přemlouvat, ať přejde zpět k [jméno FO], bylo to asi týden před zmíněným převratem.

18. Jak vyplývá z chatové komunikace Sněhurka a 7 trpaslíků, získané z předloženého mobilního telefonu svědka [jméno FO] (č.l. 147 spisového materiálu), obžalovaná dne 25. 4. 2021, tedy již před podáním trestního oznámení v této věci do skupiny své koalice mimo jiné napsala, že už její podporu nemají čekat, je to podjeb, nemá se cenu ani scházet, sere na jejich sliby, je zbytečné jí volat, jediný, kdo se stará je [jméno FO], hledejte si jinou ovci pro osmý hlas, protože mě už na zastupitelstvu ani na úřadě neuvidíte. Jediní, kdo umí dělat politiku, jsou [jméno FO] a [jméno FO]. Dne 29. 4. 2021 napsala, že to vypadá, že pes vycítil kost v pravou chvíli, díky [jméno FO] (pozn. soudu [jméno FO]) o tom bude bohužel uvažovat, napsal jí [jméno FO] (pozn. soudu [jméno FO]), jestli nedají kafe (č.l. 183 spisového materiálu). Jak vyplývá rovněž u komunikace zajištěné z iPhonu obžalované (č.l. 447 a následující spisového materiálu) dne 24. 3. 2021 v návaznosti na skutečnost, že svědku [jméno FO] nikdo nevolal ani neposlal email, sděluje, že nemá důvod zítra chodit, vysvětlování ji nezajímá, času měl dost, končí. Nemá na to nervy, ani to nemá zapotřebí, poděkovat se má [jméno FO] (pozn. soudu [jméno FO]). Po opětovné žádosti dne 11. 4. 2021, ať se někdo do zítra ozve svědku [jméno FO], je to dlouho a nemohou přijít o zaměstnance, uvádí dne 25. 4. 2021, že ví, že se svědek [jméno FO] snažil, divadlo již pro ni vyhořelo. Stejného dne pak uvádí, že již nepřijde na poradu, na což jí svědek [jméno FO] navrhuje dne 1. 5. 2021 setkání. Dne 29. 4. 2021, pak obdržela obžalovaná zprávu od [jméno FO], zda se nesejdou na kávu, bylo by to fajn, přestali komunikovat a je to škoda. Dne 11. 6. 2021 (č.l. 528 spisového materiálu) obžalovaná uvádí, že se jí [jméno FO] (pozn. soud [jméno FO]) už vůbec neozývá, a to dělala clonu, kdy si dají schůzku atd, přičemž jí svědek [jméno FO] odepisuje, že na radnici již kolují jejich jména, že jsou s ním, docela se odkopali, ale na druhou stranu, jak moc jim to vadí? Citované části komunikace obžalované pak vyplývají i z komunikace založené na č.l. 1192 – 1196 spisového materiálu. Z komunikace obžalované (č.l. 1195 spisového materiálu) je pak na místě vyzdvihnout ještě zprávu obžalované v rámci skupiny Sněhurka a 7 trpaslíků, adresovanou svědku [tituly před jménem] [jméno FO], že jí taky napsal [jméno FO], jestli nedají kafe, vůbec se tomu nebrání popravdě, na což jí uvádí svědek [tituly před jménem] [jméno FO], že nemůže přebíhat tam a zpět, určitě s [jméno FO] a spol. nic plánovat nemůže, na což mu obžalovaná odpovídá, že má pravdu, svědek je v blbé situaci. Na č.l. 1196 spisového materiálu je založena zpráva obžalované, že se již nechce sejít a vyříkat si to, ne v aktuálním složení, adresovaná svědku [jméno FO]. Ze zasedání zastupitelstva dne 22. 6. 2021 vyplývá, že obžalovaná a svědek [jméno FO] již hlasovali s opozicí.

19. Z konstatovaného je zcela zřejmé, že obžalovaná neudržela svůj záměr přejít k opozici v tajnosti, jak to měl na mysli svědek [jméno FO], naopak veřejně, de facto již od měsíce dubna 2021, tedy mnohem dříve, než svědek [jméno FO] dne 19. 5. 2021 podal trestní oznámení na obžalovanou, neustále poukazovala na svou nespokojenost a odchod z dosavadní koalice, kdy oslovení ze strany [jméno FO] ze dne 29. 4. 2021, zdali by se s ním obžalovaná nesešla na kávu, zcela koresponduje s její zprávou ze dne 29. 4. 2021 v rámci chatové skupiny Sněhurka a 7 trpaslíků, kdy veřejně sděluje, že pes vycítil kost v pravou chvíli, kvůli [jméno FO] o tom bude bohužel uvažovat, napsal jí [jméno FO], jestli nedají kafe. Obžalovaná tak naopak veřejně prezentovala svůj případný odchod z koalice pro nespokojenost stran přidělování zakázek na opravy či rekonstrukce bytu svému tehdejšímu příteli svědku [jméno FO], o čemž mimo zajištěnou komunikaci svědčí i výpovědi jednotlivých shora citovaných svědků. Skutečnost, že se obžalovaná jinými slovy neudržela a své názory na odchod takto veřejně prezentovala, pak koresponduje se závěry znalkyně [tituly před jménem] [jméno FO] (č.l. 1376v a následující spisového materiálu) podle které obžalovaná trpí projevy poruchy osobnosti, rysy emočně nestabilní, impulsivní a explozivní vznětlivosti, přičemž u hlavního líčení (č.l. 1427v spisového materiálu) znalkyně doplnila, že obžalovaná je schopna konfliktní situace zvládat, pokud nevnímá, že se situace týká její osoby, pak své jednání nekoriguje. Lze uzavřít, že situaci ohledně přidělování zakázek na opravy bytů svědku [jméno FO], tehdejšímu partnerovi obžalované, tato vnímala nepochybně jako osobní záležitost a rozhodně svůj zamýšlený záměr odejít z dosavadní koalice nedokázala udržet v tajnosti, ale naopak si veřejným sdělováním svých myšlenkových pochodů v tomto směru vynucovala vlastní podmínky setrvání v koalici. Skutečným zastíracím manévrem, jak namítala obžalovaná, pak nebylo ani její hlasování ve prospěch koalice dne 21. 5. 2021, kdy již koalice nejen že pochybovala o její loajalitě, ale ze strany svědka [jméno FO] již bylo podáno na obžalovanou trestní oznámení. Hlasování obžalované dne 21. 5. 2021 je na místě vnímat v návaznosti na hovory obžalované se svědkem [jméno FO] dne 17. 5. 2021 a 20. 5. 2021, kdy si obžalovaná stanovila podmínky a ultimátum do tří týdnů, do kdy mají svědek [jméno FO], potažmo se svědkem [jméno FO], tyto splnit, přičemž vyčkávala, zda jí stanovené podmínky budou splněny. Uvedené ostatně koresponduje i z telefonního hovoru ze dne 20. 5. 2021 kdy svědek [jméno FO] uvádí, že na zástupko zítra obžalovaná přijde, zatím se nic měnit nebude a co se týče výsledné sumy, tak to se potkají samostatně a ona mu řekne, jak si to představuje řešit, s čímž obžalovaná souhlasí.

20. Námitce obžalované, že zakázka, jejíž zajištění si vynucovala, nemusela být vybírána v rámci výběrového řízení, odvolací soud nepřisvědčil. Svědek [tituly před jménem] [jméno FO] u hlavního líčení (č.l. 1442 spisového materiálu) vypověděl, že v případě předmětných veřejných zakázek je osloven určitý počet firem, které zadají svou cenovou nabídku, nejlevnější je vybrána, byla k tomu vybrána nějaká výběrová komise, většinou místostarosta odboru bytového. Ohledně zakázek malého rozsahu, od 100 000 Kč do 200 000 Kč se to nevyhlašovalo veřejně, vybralo se na základě referencí a předchozích zkušeností. Svědek [jméno FO] (č.l. 88 a následující spisového materiálu) popsal způsob výběru za účelem oprav, uvedl, že vybrali toho, kdo z oslovených firem poslal nejnižší nabídku, osloveni byli nejméně tři, nicméně kvalita prací svědka [jméno FO] nebyla na požadované úrovni, pochopil, že mu bytové techničky již nechtějí zadávat další opravy. Na další opravy bytů svědek [jméno FO] nereagoval a neposlal ani cenovou nabídku, případně u vymalování vchodu na [adresa] poslal nabídku příliš vysokou. Obžalovaná chtěla přidělit zakázky napřímo, bez výběrového řízení. Svědek [jméno FO] byty na [adresa] opravil někdy v březnu 2021, pak se začal tlak obžalované stupňovat. Svědkyně [jméno FO] (č.l. 188 a následující spisového materiálu) popsala, že se seznamu spolupracujících firem se oslovily dvě, tři firmy, od nich byla zaslána cenová nabídka, vyhraje to většinou firma s nejnižší nabídkou. Pokud se neosvědčí, již firmu neoslovují. Svědkyně [jméno FO] (č.l. 196 a následující spisového materiálu) podala vysvětlení v tom směru, že mají seznam dodavatelů, se kterými jsou dlouhodobě spokojeni, oslovuje se pět až deset dodavatelů, osloveným dodavatelům zašle soupis požadovaných oprav a čeká na cenové nabídky, důraz je pak kladen na cenu. Opravy do 10 000 Kč schvaluje pan [tituly před jménem] [jméno FO], do 50 000 Kč [tituly před jménem] [jméno FO] a místostarosta. Opravy nad 50 000 Kč se pak ještě zveřejňují na úřední desce. S prací svědka [jméno FO] nebyli spokojeni, bylo nutno provést vícepráce, již ho oslovovat nechtěla. Svědek [jméno FO] (č.l. 204 a následující spisového materiálu) podal vysvětlení v tom směru, že opravy do 50 000 Kč měly bytové techničky možnost zadat napřímo bez dalších nabídek, od 50 000 Kč do dvou miliónů se dělala výběrová řízení. Oslovovalo se více firem, byl jim vysvětlen předmět opravy, dostal nejméně tři cenové nabídky, které předložil vedoucímu odboru a místostarostovi, firma s nejnižší nabídkou většinou vyhrála. Svědka [jméno FO] nechtěli pro nekvalitní práci dále oslovovat, což sdělovaly bytové techničky, mimo jiné pro nepředpokládané náklady prací. Svědkyně [jméno FO] (č.l. 215 a následující spisového materiálu) pak rovněž popsala, že byly k dispozici léta osvědčené firmy, u každé zakázky se snažili shromáždit minimálně tři cenové nabídky, s prací svědka [jméno FO] nebyli spokojeni, odmítli ho dále oslovovat. Zakázky nad 50 000 Kč podepisuje místostarosta a mají být nejméně tři nabídky, napřímo se oslovuje například u havárie, u objednávek do 50 000 Kč je podepisuje vedoucí.

21. Na č. l. 1172 spisového materiálu je založena směrnice č. 30/2021, pro zadávání veřejných zakázek, která upravuje zásady a postupy pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu, kterými jsou veřejné zakázky, jejich předpokládaná hodnota je rovna nebo nižší v případě veřejné zakázky na dodávky nebo na služby částce 2 000 000 Kč bez DPH a v případě veřejné zakázky na stavební práce částce 6 000 000 Kč bez DPH. V čl. III předmětné směrnice je pak bližší dělení zakázek, přičemž čl. VI upravuje způsoby zadávání veřejných zakázek malého rozsahu. Zakázky s limitem 500 000 Kč lze zadat formou poptávky, tedy zjištěním ceny obvyklé u dodavatelů, písemným sdělením cenové nabídky; ostatní zakázky malého rozsahu se zadávají oslovením dodavatelů a současným zveřejněním na webových stránkách městského obvodu.

22. Shora citovaní svědci popsali způsob výběru konkrétních dodavatelů za účelem oprav objektů v rámci bytové agendy, přičemž v návaznosti na směrnici č. 30/2021 rozlišovali ještě zadávání zakázek tzv. napřímo, tedy bez oslovení určitého okruhu dodavatelů. Stěžejní je pak skutečnost, že poté, co svědek [jméno FO] provedl opravy v bytech na [adresa], ho již nechtěli znovu oslovovat, protože nebyli spokojeni s jím provedenými pracemi, respektive nutností provádět následně vícepráce. Svědek [jméno FO] tak nebyl z důvodu nespokojenosti s jím prováděnými stavebními úpravami či opravami oslovován bytovými techničkami jak napřímo, tedy bez oslovení dalších dodavatelů, pakliže to podmínky objednávky umožňovaly, tak nebyl oslovován v rámci výběrového řízení ze skupiny osvědčených dodavatelů, se kterými bytový odbor spolupracoval a ze které byl následně vybírán dodavatel, který nabídl nejnižší cenu opravy, a to bez ohledu, zda se na konkrétní zakázku vztahovala ještě povinnost ji zveřejnit na webových stránkách městského obvodu. Se svědkem [jméno FO] jinými slovy v důsledku jeho neschopnosti provádět řádně opravy bytů odmítly bytové techničky spolupracovat, čímž ho de facto eliminovaly z účasti na případných zakázkách bytového odboru, přičemž je nutno zejména zdůraznit, že obžalovaná mimo jiné žádala přidělování zakázek napřímo, tedy přidělení zakázky přímo svědku [jméno FO] i u zakázek, u kterých takový postup nebyl možný (jak plyne z výpovědi svědků havárií či opravy do 50 000 Kč) a kde se uplatnila konkrétní pravidla pro výběr výsledného dodavatele.

23. Odvolací soud po posouzení rozhodných skutečností má za to, že i telefonní hovor ze dne 20. 5. 2021 je důkazem procesně přípustným.

24. Podle ustanovení § 89 odstavec 2 trestního řádu za důkaz může sloužit vše, co může přispět k objasnění věci, zejména výpovědi obviněného a svědků, znalecké posudky, věci a listiny důležité pro trestní řízení a ohledání. Každá ze stran může důkaz vyhledat, předložit nebo jeho provedení navrhnout. Skutečnost, že důkaz nevyhledal nebo nevyžádal orgán činný v trestním řízení, není důvodem k odmítnutí takového důkazu.

25. Ve světle rozhodnutí Ústavního soudu České republiky ze dne 20. 10. 2011, sp. zn. II. ÚS 143/06, na které obhajoba poukazovala, uvádí odvolací soud následující. Ústavní soud České republiky blíže rozvedl, že přípustnost zvukového záznamu pořízeného soukromou osobou bez souhlasu osoby, jejíž hlas je zaznamenán, je nezbytné vždy posuzovat též s ohledem na respektování práva na soukromí zakotveného v čl. 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, práva na nedotknutelnost osoby a jejího soukromí ve smyslu čl. 7 a čl. 10 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.

26. Obdobně se k uvedené problematice vyjádřil i Nejvyšší soud v usnesení sp. zn. 5 Tdo 459/2007. Za významnou okolnost je v takových případech nutno považovat především to, zda důkaz v podobě tohoto zvukového záznamu stojí v konkrétní věci osamocen v rámci hodnocení otázky viny pachatele, anebo zda má soud k dispozici jiné důkazy, které významným způsobem nasvědčují důvodnosti obvinění a s nimiž je zvukový záznam v obsahové shodě.

27. Předně je nutno uvést, že telefonní hovor mezi poškozeným [jméno FO] a obžalovanou není ani v předmětné trestní věci jediným usvědčujícím důkazem, neboť měl okresní soud vyjma komunikace obžalované v rámci whatsappové skupiny Sněhurka a 7 trpaslíků i komunikace obžalované s jednotlivými svědky k dispozici rovněž svědecké výpovědi a podaná vysvětlení jednotlivých osob, které počínání obžalované v předchozím období cca od měsíce dubna 2021 až hovoru ze dne 20. 5. 2021 popsali, kdy lze zejména poukázat na výpovědi svědka [jméno FO], [jméno FO] a [jméno FO]. Jak vyplývá zejména z výpovědi svědka [jméno FO] (č.l. 139 spisového materiálu) obžalovaná ho dne 17. 5. 2021 cca v poledne telefonicky informovala o jejím záměru ukončit své působení v koalici a stanovila mu podmínky pro udržení koalice, které zopakovala v hovoru ze dne 20. 5. 2021. Ultimátum pro splnění požadavků bylo tři týdny, po takovém termínu se měla sejít se svědkem [jméno FO]. Požadavky byly jasné a zřetelné, jednalo se o přidělení bytů k opravě každý měsíc jeden byt v hodnotě opravy 140 000 Kč až 200 000 Kč, s 25% zisku z každého bytu, což by zajistilo výdělek na pozemek v [adresa] pro výstavbu rodinného domu.

28. Dále je podle Ústavního soudu na místě striktně rozlišovat, zda byl zvukový záznam pořízen orgány činnými v trestním řízení či soukromou osobou, kdy orgány činné v trestním řízení pro účely důkazního řízení musí postupovat jedině na základě zákona a postupem upraveným trestním řádem, pokud by tak nepostupovaly, jednalo by se o důkaz v trestním řízení nepřípustný. V této souvislosti odvolací soud toliko poukazuje na skutečnost, že se nejedná o důkaz pořízený orgány činnými v trestním řízení, tedy konkrétně policejním orgánem. Pokud obhajoba argumentuje tím, že byl záznam telefonního hovoru pořízen na základě součinnosti svědka [jméno FO] s orgány činnými v trestním řízení, když byl při podání trestního oznámení instruován, že má uskutečnit vyprovokovaný hovor, nahrát ho a předat policii jako důkaz, jedná se o domyšlenou spekulaci, která z provedeného dokazování nevyplývá. Nevyplývá z výpovědi svědka [jméno FO], protokolu o trestním oznámení ani úředního záznamu policejního orgánu (č.l. 1191 spisového materiálu), ze kterého toliko vyplývá, že byl svědkem [jméno FO] dobrovolně odevzdán audiozáznam, který byl následně nahrán na zabezpečený flash disk plk. [jméno FO]. Z uvedených důkazů pak odvolací soud nedovodil žádné instrukce stran nahrávání hovoru, poskytnutí techniky ze strany policejního orgánu ani asistence policejního orgánu při pořizování audionahrávky.

29. Ústavní soud dále rozvedl, že i když z povahy zvukového záznamu vyplývá, že tímto způsobem získaný záznam nemůže být a priori vyloučen jako důkaz v trestním řízení, kdy nebylo porušeno žádné z pravidel pro získávání důkazů ze strany orgánů činných v trestním řízení, může jím být jen za podmínky, že zásah do soukromí je odůvodnitelný převažujícím zájmem na straně toho, kdo informaci popsaným způsobem opatřil a následně použil.

30. V této souvislosti v návaznosti na kritéria obecně vymezená Ústavním soudem v daném rozhodnutí se odvolací soud předně zabýval okolnostmi, za kterých byla nahrávka pořízena. V předmětné trestní věci obžalovaná [jméno FO] svou nespokojenost stran přidělování zakázek na opravu bytů v městském obvodu svému tehdejšímu příteli svědku [jméno FO] vyjadřovala jak jednotlivým svědkům, tak v rámci whatsappové skupiny Sněhurka a 7 trpaslíků, kde rovněž prezentovala svůj zamýšlený odchod z koalice, a to již od cca měsíce dubna 2021. Její požadavky tak byly v obecné rovině známy celému koaličnímu uskupení, respektive hlavním ve věci angažovaným osobám, tedy svědku [jméno FO], [jméno FO] a [jméno FO]. Jak vypověděl svědek [jméno FO], obžalovaná své konkrétní požadavky a ultimáta sdělila tomuto již v rámci telefonního hovoru dne 17. 5. 2021, kterému měla předcházet svědkem [jméno FO] navrhovaná schůzka dne 1. 5. 2021, přičemž dne 19. 5. 2021 se dostavil k policejnímu orgánu za účelem podání trestního oznámení, kde rozhodné skutečnosti popsal. V telefonním hovoru ze dne 20. 5. 2021 tak obžalovaná de facto toliko zopakovala své požadavky a ultimáta vůči v té době starostovi [jméno FO], jinými slovy nejednalo se o prvotní impuls a protiprávní jednání obžalované, ale fakticky o vyvrcholení již delší dobu páchané trestné činnosti ze strany obžalované, a to navíc v době po podání trestního oznámení ve věci. O tom, že obžalovaná v telefonním hovoru toliko opakuje své již dříve stanovené požadavky, svědčí formulace vět „no já jsem říkala, dva a aspoň za čtyřista…“; „….bavíme se o tom posraném, který mi leží v hlavě, o tom posraném milionu a půl, co jsi říkala, že potřebuješ na pozemek, jo?“. Rozhodně se tak s ohledem na uvedené nemůže jednat ani o zjevnou provokaci k protiprávnímu jednání, neboť jak již bylo uvedeno, obžalovaná své záměry a požadavky prezentovala a postupně specifikovala již v předchozím období. V předmětné trestní věci s ohledem na skutečnost, že obžalovaná již mimo jiné prezentovala v rámci whatsappové skupiny, že se již scházet nechce, že končí, přičemž komunikace na dálku, ať již formou zpráv či telefonních hovorů, byla pro koaliční uskupení standardní, je logické a akceptovatelné, že poškozený [jméno FO] využil právě tento způsob pro získání informací dokládajících protiprávní jednání obžalované, když je na místě zejména vážit, že se jedná o verbální trestný čin pro který je slovní projev a jeho případné zaznamenání na zvukový nosič zcela typické. Lze tak již jen doplnit význam chráněného zájmu, kdy poškozený [jméno FO] nejednal toliko z pozice poškozené soukromé osoby, ale zejména z pozice tehdejšího starosty v rámci požadavků široké veřejnosti na transparentnost a legalitu počínání v rámci politického působení, kdy navíc již podáním trestního oznámení na poškozenou mu muselo být zřejmé, že je tehdejší vládnoucí koaliční uskupení odsouzeno k zániku. V této souvislosti odvolací soud upozorňuje na jednání svědka [jméno FO], který nedával veřejně najevo svou vůli opustit stávající koaliční uskupení, kdy z výpovědi svědka [tituly před jménem] [jméno FO] vyplynulo, že tento měl se svědkem [jméno FO] schůzku asi týden před zmíněným převratem, tento ho přemlouval, ať přejde zpět k [jméno FO], jinými slovy řečeno v době podání trestního oznámení mohlo koaliční uskupení usuzovat na ztrátu loajality toliko ve vztahu k obžalované [jméno FO], nikoli i ve vztahu ke svědku [jméno FO].

31. V předmětné trestní věci pak odvolací soud nezjistil, respektive není v rámci původního i odvolacího řízení ani namítáno, že by se jednalo o nahrávku záměrně upravenou.

32. Pokud jde o obhajobou namítaný obsah telefonního hovoru ze dne 20. 5. 2021, pak je logické, že je veden v přátelském duchu včetně oslovení, když si obžalovaná a svědek [jméno FO] byli bližší, ostatně i komunikace s ostatními členy koaličního uskupení v rámci whatsappové skupiny Sněhurka a 7 trpaslíků je vedena v uvolněném duchu. O nikoli zcela formálním vztahu obou osob pak svědčí tykání či užívání vulgarismů ze strany obžalované i svědka [jméno FO].

33. Pokud obžalovaná dále ve vztahu ke skutku pod bodem 4. napadeného rozsudku namítala, že byla usvědčena toliko na základě důkazů nepřímého charakteru, které netvoří ucelený řetězec, s takovou odvolací námitkou se krajský soud neztotožnil. Obžalovaná [jméno FO] k věci odmítla vypovídat, tudíž žádnou obhajobu orgánům činným v trestním řízení nenabídla. V případě daného skutku bylo na místě jednoznačně vycházet jak z výpovědi svědka [jméno FO], který u hlavního líčení jasně popsal (č.l. 1480v a následující spisového materiálu), že podle koncovky telefonního čísla při ověření zjistil, že se jedná o koncovku telefonního čísla obžalované, k emailovým schránkám měla přístup toliko obžalovaná a svědek [jméno FO], emailový účet [e-mail] zakládali společně v rámci podnikání, v případě účtu [e-mail] měla obžalovaná potřebné údaje s jeho souhlasem. O přenastavení hesel v rámci emailu svědčí fotodokumentace z mobilního telefonu poškozeného [jméno FO] (č.l. 33, 38, 43, 48, 53 spisového materiálu o původní spisové značce 5 T 38/2024), sdělení společnosti [právnická osoba] (č.l. 64 – 65, 66 spisového materiálu o původní spisové značce 5 T 38/2024), jakož i logování k příslušným emailovým adresám (č.l. 68, 69 – 71 spisového materiálu o původní spisové značce 5 T 38/2024).

34. Z výsledků provedeného dokazování je zřejmé, že byť se jedná o důkazy nepřímého charakteru, tyto naopak tvoří zcela ucelený řetězec, kdy se ani nenabízí úvaha o jiné osobě, která by se vytýkaného protiprávního jednání měla dopustit, jinými slovy řečeno, v případě skutku pod bodem 4. napadeného rozsudku odvolací soud ve shodě se soudem okresním neshledal jiné, pro obžalovanou příznivější vysvětlení, aby mohlo být postupováno v intencích zásady in dubio pro reo. Ostatně se nabízelo i hodnocení motivu obžalované [jméno FO] ve světle závěrů psychiatrického znaleckého posudku o její emoční labilitě, kdy svědek[Anonymizováno][jméno FO] uvedl, že se rozešli někdy v listopadu roku 2022, respektive na začátku roku 2023, rozešli se jako primitivi, z kontextu celé výpovědi svědka lze seznat, že rozchod neproběhl v dobrém duchu (č.l. 1480v, 1482 spisového materiálu).

35. Okresní soud tedy nepochybil, pokud uznal obžalovanou vinnou vytýkaným protiprávním jednáním popsaným pod body 1. – 4. napadeného rozsudku.

36. Ve vztahu k právní kvalifikaci vytýkaného protiprávního jednání odvolací soud uvádí následující. Skutky pod body 1. – 2. napadeného rozsudku byly právně kvalifikovány předně jako přečin vydírání podle § 175 odstavec 1 trestního zákoníku, kdy s dovozenou právní kvalifikací odvolací soud souhlasí. V obecné rovině je jednočinný souběh trestného činu přijetí úplatku podle § 331 trestního zákoníku s trestným činem vydírání podle § 175 trestního zákoníku možný (srov. Usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 12. 2. 2013, sp. zn. 7 Tdo 1427/2012). Obžalovaná [jméno FO] skutečně bývalého starostu [jméno FO] a místostarostu [jméno FO] pod pohrůžkou hlasování ve prospěch opozice v zastupitelstvu městského obvodu, což mělo za následek mimo jiné ztrátu pozic starosty u poškozeného [jméno FO] a místostarosty u poškozeného [jméno FO], nutila k přidělování stavebních zakázek svému bývalému partnerovi svědku [jméno FO] za jí stanovených podmínek. Ztrátu politických pozic starosty a místostarosty a s tím související ztrátu kontroly politického vedení a finanční újmu lze jistě považovat za jinou těžkou újmu ve smyslu zvolené právní kvalifikace.

37. Skutky pod bodem 1. – 3. napadeného rozsudku pak byly právně kvalifikovány jednak jako zvlášť závažný zločin zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odstavec 1, písmeno a), odstavec 2, písmeno e) trestního zákoníku a jednak jako zvlášť závažný zločin přijetí úplatku podle § 331 alinea první, odstavec 2, odstavec 3, písmeno b) trestního zákoníku. V tomto směru obhajoba předně namítala nenaplnění právní kvalifikace ve smyslu ustanovení § 329 odstavec 2, písmeno e) trestního zákoníku. Dále namítala, že jednání obžalované bylo právně kvalifikováno jako trestný čin přijetí úplatku, a to zároveň podle § 331 odstavec 1 trestního zákoníku a zároveň podle § 331 odstavec 2 trestního zákoníku, což podle NS 3/78 není možné, neboť s jedná o samostatné trestné činy a jejich jednočinný souběh není možný.

38. Obžalované je v rámci právní kvalifikace skutků pod body 1. – 3. napadeného rozsudku kladeno mimo jiné za vinu, že jako úřední osoba v úmyslu opatřit sobě či jinému neoprávněný prospěch vykonávala svou pravomoc způsobem odporujícím jinému právnímu předpisu, konkrétně zákonu č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákonu č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, a spáchala takový čin zneužívaje závislosti a tísně jiného.

39. O skutečnosti, že je obžalovaná jako členka zastupitelstva městského obvodu úřední osobou ve smyslu ustanovení § 127 odstavec 1, písmeno d) trestního zákoníku, která má povinnost vykonávat svou funkci svědomitě, v zájmu městského obvodu a jejích občanů, v souladu s Ústavou a zákony, a nikoli ve svůj osobní prospěch či prospěch osob blízkých, není pochyb. Byť se v případě výkonu pravomoci obžalované nejedná typicky o prvek moci a rozhodování ve vlastním slova smyslu jako vydávání autoritativních rozhodnutí orgánů veřejné moci, je nutno i způsob hlasování podmíněný žádostí o úplatek vnímat jako projev vůle a rozhodnutí subjektu, neboť i hlasování na zastupitelstvu obce je rozhodováním takového orgánu a má své faktické důsledky (v této trestní věci například mimo jiné změnu v osobě starosty a místostarosty městského obvodu). Pro úplnost odvolací soud uvádí, že není ani potřebné, aby k požadovanému výsledku hlasováním všech jeho členů došlo, podstatný je fakt, že pachatel jedná v úmyslu hlasováním, ovlivněným žádostí o úplatek, takového cíle dosáhnout, tedy jinými slovy, že vykonává svou pravomoc hlasovat na zastupitelstvu městského obvodu v rozporu se zákonem, tedy nikoli ve prospěch městského obvodu a jejích občanů, ale svůj hlas podmiňuje získáním neoprávněného prospěchu.

40. Jak však vyplývá z ustáleného právního názoru [Trestní zákoník, 3. vydání, 2023, s. 4116 - 4138: P. Šámal, S. Rizman, M. Richter] závislost je stav, ve kterém se osoba nemůže svobodně rozhodovat, protože je v určitém směru odkázaná na pachatele. Stačí faktický vztah závislosti. Tíseň je stav vyvolaný nepříznivými okolnostmi omezující volnost rozhodování. Většinou jde o stav přechodný.

41. Tísní se rozumí mimořádně tíživá situace poškozeného nebo jiné osoby, jejíž tíseň pociťuje poškozený jako tíseň vlastní, vyvolaná určitou i přechodnou naléhavou potřebou, jejíž uspokojení není v možnostech poškozeného. Zpravidla půjde o hospodářskou nesnáz, např. splatnost dluhu, jehož nesplacení by mohlo vážně ohrozit společenské postavení nebo majetkové poměry poškozeného. Může jít též o jiné než majetkové potíže, např. zájem na získání bytu k vyřešení tíživé rodinné situace nebo nesnáze vyvolané osobními, zdravotními a společenskými poměry poškozeného (např. stavem po živelní pohromě, která ho postihla). Tíseň se blíží nouzi, od které se liší v podstatě jen intenzitou. Závislost může vyplývat zejména ze vztahů rodinných, citových nebo daných konkrétní situací a určitým postavením osob, např. ze vztahu žáka k učiteli, nemocné osoby k pečovateli apod. Podřízenost vyplývá zejména z poměrů pracovních, služebních (např. příslušníci ozbrojených sil, bezpečnostních sborů), funkčních atd. Nemusí jít o vztahy institucionalizované a formalizované, ale může jít např. o závislost členů party na jejím vůdci. Měl by však být dán určitý stupeň závažnosti takového vztahu, aby se mohla reálně projevit vůle dominantní, vůdčí osoby. [Trestní zákoník, 3. vydání, 2023, s. 832 – 844, 845 - 871: F. Púry].

42. Tíseň je stav, byť přechodný, vyvolaný nepříznivými okolnostmi, které vedou k omezení volnosti v rozhodování. Tyto nepříznivé poměry se mohou týkat osobních, rodinných, majetkových či jiných poměrů, pro něž se utiskovaná osoba ocitá v těžkostech a nesnázích, přičemž není rozhodné, jak se poškozená osoba do tohoto stavu dostala, a tedy ani to, zda si jej sama způsobila svým vlastním jednáním, anebo zda k němu došlo pod vlivem okolností na ní nezávislých; o útisk může jít i v případě, pokud pachatel poškozeného nejprve do stavu tísně záměrně dostane (např. pronajímatel bytů odstaví dodávky tepla a vody či jiných důležitých zdrojů zejména energií do bytů nájemníků) a nastalé situace zneužívá, např. ke zrušení nájemních vztahů (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 5. 2013, sp. zn. 8 Tdo 431/2013). Zvláště tíživá situace charakteristická pro tíseň se vyznačuje naléhavou potřebou, jejíž uspokojení není do značné míry v možnostech osoby, která se ve stavu tísně ocitla (srov. R 7/1957, 46/2009). V praxi byl řešen případ pachatele, který v souvislosti se sjednáváním pracovního poměru zneužíval tísně uchazeče o zaměstnání, spočívající v tom, že se nacházel ve stavu hmotné nouze, spojené s nemožností hradit svoje základní životní potřeby a již uzavřené finanční závazky, k tomu, aby vyplnil a podepsal směnku a učinil prohlášení obsahující závazky snižující jeho lidskou důstojnost. Podobně by v takovém případě bylo možno považovat za tíseň také např. poměry do té doby nezaměstnaného uchazeče o zaměstnání, který by musel zajistit obživu několika svých dětí nebo který by v důsledku úmrtí rodičů musel zajistit výživu mladších nezletilých sourozenců, což by u něj vyvolávalo naléhavou potřebu zajistit si pracovní příjem bez ohledu na podmínky, za jakých do zaměstnání nastoupí. Za tíseň by však v té souvislosti naproti tomu nebylo možné považovat pouhou touhu po získání zaměstnání s vyšším výdělkem, nespokojenost v původním jinak dobře placeném zaměstnání či snahu po osamostatnění se a získání nezávislosti na své původní rodině (srov. R 46/2009 i v odůvodnění). Stav tísně ve smyslu ustanovení § 177 může nastat i v pracovněprávním vztahu na straně zaměstnance, kterého vedoucí zaměstnanec nutí k podpisu dohody o rozvázání pracovního poměru pod různými pohrůžkami (např. obviněním z údajné krádeže nebo přeložením k výkonu práce do místa značně vzdáleného od místa, kde zaměstnanec nemá rodinné a sociální vazby, přičemž mu neponechává žádný nebo jen minimální časový prostor k rozhodnutí). Uvedená situace je totiž způsobilá vyvolat u poškozené osoby psychický stav přesahující rámec běžného stresu při nepříjemném pohovoru zaměstnance s nadřízeným, který je nespokojen s kvalitou jeho práce.

43. Závislost je stav, v němž se osoba nemůže svobodně rozhodovat vzhledem k tomu, že je v určitém směru odkázána na pachatele (poměr dlužníka a věřitele, učitele a žáka, faktický poměr závislosti daný např. tím, že pachatel poškozeného vychovává). Za takovou situaci je třeba považovat i vztah zaměstnavatele a jeho zaměstnanců (srov. R 46/2009 i v odůvodnění). Utiskovaný se při zneužití závislosti podřizuje pachateli proto, že je na něho v určitém směru odkázán, a pokud by této závislosti nebylo, nepodřídil by se mu. Nemusí jít o závislost vyplývající z právního poměru určeného zákonem, ale stačí faktický poměr závislosti daný např. tím, že pachatel vykonával úkony spojené s výchovou osoby mladší než osmnáct let (srov. R 47/1953). [Trestní zákoník, 3. vydání, 2023, s. 2237 - 2242: P. Šámal].

44. V předmětné trestní věci podle názoru odvolacího soudu nebylo na místě uvažovat v intencích ustanovení § 329 odstavec 2, písmeno e) trestního zákoníku, tedy o spáchání trestné činnosti zneužívaje tísně a závislosti poškozených [jméno FO], [jméno FO] a už vůbec ne ve vztahu ke koordinátorovi hnutí [právnická osoba] [jméno FO]. Z okolností rozhodných je na místě uvést následující. Obžalovaná [jméno FO] sice v politice působila, nicméně ji není na místě považovat za osobu zvýšeně politicky činnou či angažovanou a v politice ambiciózní, rozhodně pak nebyla vůdčí či dominantní osobou. Naopak, jak vypověděl svědek [jméno FO] (č.l. 138 spisového materiálu), obžalovaná byla leader za hnutí [právnická osoba] za městský obvod [část obce], volby nedopadly podle jejích představ, nesestavila vládnoucí koalici, což brala jako svůj neúspěch. Byli v opozici do doby přechodu svědka [tituly před jménem] [jméno FO] k jejich opozici. Obžalovaná podepsala novou koaliční smlouvu, přičemž neměla nějaké své požadavky stran jejího dosazení do rady obvodu či do vedení nějakého výboru. Chtěla být pouze členkou komise. Naopak starostou se stal svědek [jméno FO], místostarostou neuvolněným pro bytový a majetkový odbor pak svědek [jméno FO], svědek [jméno FO] pak byl zastupitelem za [část obce] a koordinátor pro hnutí [právnická osoba]. Svědek [tituly před jménem] [jméno FO] (č.l. 1440v spisového materiálu) uvedl, že dva roky byl s panem [jméno FO], pak způsobil převrat, tím pádem přešel na druhou stranu do koalice s obžalovanou [jméno FO]. Dva roky byl tedy s [jméno FO], pak osm měsíců s panem [jméno FO], [jméno FO] a obžalovanou. Jak rovněž u hlavního líčení vypověděl svědek [jméno FO] (č.l. 1429v spisového materiálu), členové mohou ve volebním období odcházet, není to povinnost, je to dané slovo, které platí, nemusí svůj odchod zdůvodňovat.

45. Přecházení od koalice k opozici či jiná politická vyjednávání nejsou v rámci politického dění ničím zcela nezvyklým, jak to mimo jiné vyplývá z výpovědi svědka [tituly před jménem] [jméno FO], naopak jedná se v podstatě o pravidelnou problematiku v rámci volebního období. Starosta [jméno FO], místostarosta [jméno FO], jakož i koordinátor hnutí [právnická osoba] [jméno FO] rozhodně nebyli ve vztahu závislosti k obžalované, kterou nebylo možno v rámci koalice vnímat jako dominantní osobu, kdy by se nemohli svobodně rozhodovat. Předně, jak již namítala obhajoba, mohli přistoupit k vyjednávání s jiným členem opozice za situace, když jim obžalovaná dávala již cca od měsíce dubna 2021 předem najevo svůj zamýšlený odchod z koaličního hnutí. Skutečnost, že poškození po projednání v širším okruhu zvolili variantu podání trestního oznámení, neboť se nechtěli podrobovat protiprávním požadavkům obžalované, byť jim musel být zánik koaličního hnutí do budoucna de facto jasný, byla ostatně jejich povinností, neboť na trestný čin přijetí úplatku podle § 331 trestního zákoníku se vztahuje oznamovací povinnost v souladu s ustanovením § 368 trestního zákoníku. Poškození tak měli mimo jiné i dostatečný časový prostor a možnost volby, aby se vzniklou situací naložili. Nejedná se ani o stav tísně, tedy o mimořádně tíživou situaci vyvolanou naléhavou potřebou, jako závažné majetkové obtíže poškozených či jiné nesnáze. Skutečnost, že poškození ztrátu svého politického postavení starosty a místostarosty mohli vnímat a vnímali úkorně a nelibě, ještě neznamená, že se ocitli ve stavu tísně vyvolané obžalovanou [jméno FO]. Ani jedna z poškozených osob by se ztrátou svého postavení neocitla ve stavu naprosté finanční nedostatečnosti, která by měla mít vliv i na potencionální fungování jejich rodin a splatnost jejich závazků, když jak svědek [jméno FO] tak svědek [jméno FO], tento dokonce jako neuvolněný místostarosta, měli své dříve vytvořené pracovní zázemí a nadále zůstali v politice činní v rámci opozice. V podstatě z hlediska možnosti přechodu z vládnoucí koalice k opozici, kdy zde není dána ani smluvně vynutitelná povinnost setrvat, jak uváděl svědek [jméno FO], byli všichni angažovaní, tedy obžalovaná a svědci [jméno FO] a [jméno FO] ve stejném, rovném postavení. Nehledě na skutečnost, že koalici nakonec v rámci hlasování na zasedání zastupitelstva dne 22. 6. 2021 opustili nikoli jen obžalovaná [jméno FO], ale i svědek [jméno FO], tudíž bez ohledu na protiprávní jednání obžalované by byla vládnoucí koalice v důsledku hlasování svědka [jméno FO] rovněž přehlasována.

46. Na základě konstatovaného tak odvolací soud přisvědčil v tomto směru námitkám obžalované a skutky v bodech 1. – 3. rozsudku právně kvalifikoval mimo jiné toliko jako přečin zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odstavec 1, písmeno a) trestního zákoníku.

47. Ve vztahu k právní kvalifikaci přijetí úplatku podle § 331 trestního zákoníku odvolací soud uvádí následující. Je skutečností, že trestné činy přijetí úplatku podle § 331 odstavec 1 a podle § 331 odstavec 2 trestního zákoníku jsou samostatné trestné činy. Jednočinný souběh těchto trestných činů není možný. Trestný čin přijetí úplatku podle § 331 odstavec 2 trestního zákoníku je dokonán již tím, že pachatel úplatek žádá; je nerozhodné, zda mu byl z tohoto podnětu úplatek poskytnut nebo slíben. K tomu, že pachatel, který úplatek žádal, jej přijal, se přihlédne při výměře trestu v rámci okolností určujících povahu a závažnost trestného činu (srovnej R 3/1978 ).

48. Vycházíme-li z právní věty předmětné právní kvalifikace v napadeném rozsudku, je obžalované kladeno za vinu, že sama a prostřednictvím jiného v souvislostí s obstaráváním věcí obecného zájmu pro sebe a jiného žádala úplatek a takový čin spáchala jako úřední osoba. V daném případě byla tedy v návaznosti na znění právní věty zvolena právní kvalifikace podle § 331 odstavec 2 trestního zákoníku, která ovšem s ohledem na formulaci ustanovení o trestném činu přijetí úplatku podle § 331 trestního zákoníku musí být vyjádřena i za použití ustanovení § 331 odstavec 1 trestního zákoníku, který stanovuje obecné okolnosti, za kterých je úplatek v rámci § 331 odstavec 2 trestního zákoníku žádán (viz formulace „ kdo za okolností uvedených v odstavci 1 úplatek žádá, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až pět let). Nelze tak přisvědčit námitce obhajoby, že by vytýkané protiprávní jednání v případě skutků pod body 1. – 3. napadeného rozsudku bylo právně kvalifikováno zároveň podle odstavce 1 i odstavce 2 ustanovení § 331 trestního zákoníku. V dané trestní věci bylo nade vší důvodnou pochybnost prokázáno, že obžalovaná [jméno FO] sama a prostřednictvím starosty [jméno FO] v návaznosti na pravomoci místostarosty Odboru výstavby Úřadu městského obvodu [část obce] [jméno FO] v souvislosti s obstaráváním věcí obecného zájmu, tedy výkonem hlasovacího práva, pro sebe i svého tehdejšího přítele svědka [jméno FO] žádala úplatek v podobě výhod spočívajících v přidělování zakázek na opravy a rekonstrukce bytů. V této souvislosti odvolací soud poukazuje analogicky na skutečnost [Trestní zákoník, 3. vydání, 2023, s. 4147 - 4166: P. Šámal, S. Rizman, L. Bohuslav], že za obstarávání věcí obecného zájmu bylo shledáno rovněž nepřípustné zasahování do volné soutěže politických stran respektujících základní demokratické principy spočívající ve změně stranické příslušnosti, která by mohla zásadně ovlivnit rozpoložení politického zastoupení v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR a fakticky tak ovlivnit výsledky jejího budoucího rozhodování (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 12. 2007, sp. zn. 4 Tdo 1352/2007). Byť se jedná o zastupitelstvo městského obvodu, je nepochybné, že obžalovaná své hlasování ve prospěch koaličních partnerů podmiňovala na základě nedemokratických principů, trestněprávním jednáním v podobě žádosti o úplatek, kdy její hlas byl potencionálně způsobilý k přeskupení koaliční většiny v zastupitelstvu ve prospěch opozice.

49. V případě skutku pod bodem 4. napadeného rozsudku byla právní kvalifikace zvolena zcela správně jako přečin neoprávněného přístupu k počítačovému systému a nosiči informací podle § 230 odstavec 2, písmeno b), odstavec 3, písmeno a) trestního zákoníku, ostatně v tomto směru nebylo ničeho obhajobou ani namítáno.

50. Obžalovaná pak v případě všech shora citovaných trestných činů, kterých se svým jednáním dopustila, jednala v úmyslu přímém podle § 15 odstavec 1, písmeno a) trestního zákoníku.

51. V návaznosti na změnu právní kvalifikace jednání obžalované bylo na místě zabývat se uložením adekvátního druhu a výměry trestu. Odvolací soud se věnoval hodnocení dosavadního způsobu chování a jednání obžalované, kdy zohlednil především její trestní minulost, povahu a závažnost spáchané trestné činnosti, poměry obžalované a možnosti její nápravy.

52. K osobě obžalované lze sumarizovat, že tato je svobodná, bezdětná, vysokoškolsky vzdělaná, aktuálně místostarostkou městského obvodu. Je vlastnicí nemovitosti, bytu zatíženého zástavní smlouvou, jakož i osobního motorového vozidla. V rámci zaměstnání na pozici store manager v obchodě PUMA v [adresa] byla hodnocena velmi kladně. V opise evidence přestupků i rejstříku trestů nemá dosud žádný záznam.

53. U obžalované byla shledána polehčující okolnost ve smyslu ustanovení § 41 písmeno p) trestního zákoníku, že vedla před spácháním trestného činu řádný život. U obžalované byly však shledány i přitěžující okolnosti. Jednak se trestné činnosti dopouštěla po předchozím uvážení ve smyslu ustanovení § 42 písmeno a) trestního zákoníku, když podle ustálené právní praxe je možno předchozím uvážením rozumět zejména situaci, kdy si pachatel předem, tj. ještě před spácháním činu, zváží rozhodující okolnosti provedení činu a jeho spáchání si do určité míry a v některých podrobnostech naplánuje, například co do místa spáchání, způsobu spáchání, použitých nástrojů, zahlazení stop, úniku z místa činu a tak dále. Z provedeného dokazování jasně vyplynulo, že obžalovaná poměrně dlouho kalkulovala, jakými způsoby a s jakým ziskem požadované veřejné zakázky pro svědka [jméno FO] získat. Rovněž se dopustila trestné činnosti ze ziskuchtivosti podle § 42 písmeno b) trestního zákoníku. Obžalovaná se taktéž dopustila více trestných činů podle § 42 písmeno n) trestního zákoníku.

54. Vzhledem k tomu, že se obžalovaná dopustila více trestných činů, byl jí ukládán trest úhrnný podle pravidel normovaných ustanovením § 43 odstavec 1 trestního zákoníku. Trest byl ukládán podle trestného činu vztahujícího se na čin z nich nejpřísněji trestný, tedy podle ustanovení § 331 odstavec 3 trestního zákoníku. Za zločin přijetí úplatku podle § 331 odstavec 3 trestního zákoníku je možno uložit trest odnětí svobody od tří do deseti let, přičemž s ohledem na skutečnost, že obžalovaná dosud vedla řádný život, má odvolací soud za to, že je na ni možno působit ještě výchovným trestem, a to na samé spodní hranici zákonné trestní sazby, tedy ve výměře tří let, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání čtyř let. Bude tedy nyní na obžalované, aby vedením řádného života v budoucnu prokázala, že u ní nařízení podmíněně odloženého trestu odnětí svobody není třeba.

55. Podle § 73 odstavec 1, odstavec 4 trestního zákoníku byl obžalované dále uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce zastupitele, člena rady, starosty a místostarosty obce v trvání čtyř let, neboť se vytýkaného protiprávního jednání dopustila v souvislosti se svou politickou činností jakožto členky zastupitelstva Městského obvodu [část obce]. Vzhledem k tomu, že podle ustanovení § 103 odstavec 2 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů, starostu a místostarosty obce volí do funkcí zastupitelstvo obce z řad svých členů, není vyloučeno, aby tyto funkce byly obžalovanou v budoucnu obsazeny, ostatně obžalovaná aktuálně funkci místostarostky vykonává (č.l. 1047 spisového materiálu). Rovněž obžalovaná je aktuálně v souladu s ustanovením § 99 odstavec 3 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů, členkou rady obce, potažmo by členkou rady obce i při ztrátě funkce místostarostky mohla být zvolena z řad zastupitelů obce. Není rozhodně žádoucí, aby se na obstarávání veřejných úkolů, na jejichž plnění má zájem celá obec prezentována jejími občany, podílely osoby, které se v rámci své politické angažovanosti dopouštějí trestné činnosti. Za přiměřenou výměru trestu zákazu činnosti má pak odvolací soud výměru čtyř let, tedy ještě v dolní polovině zákonné trestní sazby tak, aby výkon trestu zákazu činnosti kopíroval běh zkušební doby podmíněného odsouzení.

56. V rámci adhezního řízení byli poškození [jméno FO], [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] a [tituly před jménem] [jméno FO] odkázáni se svými nároky na náhradu majetkové škody na řízení ve věcech občanskoprávních podle § 229 odstavec 1 trestního řádu, přičemž v tomto směru i nalézací soud rozhodl správně a zákonně a na odůvodnění napadeného rozhodnutí odvolací soud pro stručnost odkazuje. Ostatně v tomto směru nebylo vzneseno ani žádných námitek. Odvolací soud v rámci zrušení rozsudku v celém rozsahu uvedený výrok de facto toliko zopakoval, přičemž odkázal poškozené na občanskoprávní řízení toliko s jejich nárokem na náhradu majetkové škody, neboť ušlý zisk je povahou majetková škoda.

57. S ohledem na shora konstatované odvolací soud rozhodl, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto rozsudku.

Poučení