50 A 36/2019 – 149

Rubrum

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Trnkové a soudců JUDr. Michala Hájka, Ph.D., a Mgr. et Mgr. Bc. Petra Jiříka ve věci žalobce: ENERGY Čenkov, s. r. o. sídlem Pražská 467, Písek zastoupena advokátem Mgr. Janem Brožem sídlem Teplého 2786, Pardubice proti žalovanému: Krajský úřad Jihočeského kraje sídlem U Zimního stadionu 1952/2, České Budějovice za účasti osob zúčastněných na řízení: I. EG. D, a.s. sídlem Lidická 1873/36, Černá Pole, 602 00 Brno II. Česká telekomunikační infrastruktura, a.s. sídlem Olšanská 2681/6, Praha III. P.V. bytem X IV. Bc. Z.K. V. Mgr. Bc. L.K. oba bytem X VI. město Písek sídlem Velké náměstí 114/3, Písek VII. L.Š. bytem X zastoupen advokátem Jiřím Hřídelem sídlem Fráni Šrámka 136, Písek VIII. P.T., DiS. IX. Ing. M.T. oba bytem X oba zastoupeni advokátem Jiřím Hřídelem sídlem Fráni Šrámka 136, Písek v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 26. 2. 2019 č. j. KUJCK 10841/2019 takto:

Výrok

I. Rozhodnutí Krajského úřadu Jihočeského kraje ze dne 26. 2. 2019, č. j. KUJCK 10841/2019, se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 15 342 Kč do třiceti dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho právního zástupce Mgr. Brože.

III. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

Vymezení věci a obsah podané žaloby 1. Krajskému soudu v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“) byla dne 29. 4. 2019 doručena včasná žaloba ve shora uvedené věci. Městský úřad Písek jako prvostupňový stavební úřad zamítl žádost žalobce o vydání územního rozhodnutí o umístění stavby „Novostavba bytového domu „Rezidence X“, parkoviště, zpevněné plochy, zahradní a sadové úpravy, oplocení, připojení na komunikaci Nezamyslova a připojení bytového domu na sítě technické infrastruktury na pozemcích pozemkové parcely parc. č. XA, XB, XC, XD, XE a XF v katastrálním území X“ (všechny níže uváděné pozemky jsou v k. ú. X). Žalovaný svým rozhodnutím podle § 90 odst. 1 písm. c) zákona č. 500/2004 Sb. správní řád, ve znění do 31. 12. 2017, toto rozhodnutí stavebního úřadu změnil tak, že upravil datum účinného znění správního řádu a výčet účastníků řízení. Ve zbytku prvostupňové správní rozhodnutí postupem podle § 90 odst. 5 správního řádu potvrdil.

2. Žalobce úvodem podané žaloby shrnuje průběh řízení a uvádí, že spornou otázkou je výklad jednoho ze závazných regulativů územního plánu na dané ploše, a to regulativu maximální kapacity 4 RD+8RD/SM. Tento regulativ byl žalovaným dle žalobce nesprávně interpretován, neboť žalovaný dospěl k závěru, že v této ploše nelze umístit bytový dům, ale pouze rodinný dům.

3. K pozemkům parc. č. XA a XB, platí regulativy, které stanovují, že se jedná o plochy přestavby, index T1–12, funkční využití BI2, SM–M, s maximální kapacitou 4RD+8 RD/SM. K tomu žalobce uvádí, že dle územního plánu platí, že BI2 jsou tzv. plochy bydlení v rodinných domech, plochy SM – M jsou tzv. plochy smíšené městské (příslušné znění regulace žalobce cituje). Z toho činí žalobce závěr, že dle indexu plochy T1–12 je možné tyto pozemky využít jak pro plochy BI2, tedy plochy bydlení v rodinných domech, tak i pro plochy SM–M, tedy plochy smíšené městské, v nichž je převažujícím způsobem využití bydlení v bytových domech. Index plochy je následně doplněn o tzv. závaznou maximální kapacitu plochy, která je uvedena jako 4RD+8RD/SM, přičemž žalobce má za to, že tato část je zcela srozumitelná a bezproblémová. Dle žalobce má být tato maximální kapacita vykládána tak, že buď je zde dána maximální kapacita rodinných domů (4RD+8RD), nebo je možné zastavit takovou plochu stavbami přípustnými pro plochu SM. V takovém případě by byly směrodatné limity plochy SM–M, tj. výstavba bytových domů by v této ploše byla přípustná. K tomu žalobce poukazuje na řadu listin, a to vyjádření Městského úřadu Písek z hlediska územního plánování ke stavbě: novostavba bytového domu – Rezidence X, ze dne 16. 3. 2016, dále vyjádření Města Písek k projektové dokumentaci k téže novostavbě ze dne 14. 3. 2016, dále na rozhodnutí Městského úřadu v Písku ze dne 7. 9. 2016 (jedno z původních již zrušených rozhodnutí, kterým stavební úřad rozhodl o umístění řešené stavby) a na vyjádření Ing. P.V. ze dne 23. 10. 2017.

4. Žalovaný naopak dle žalobce nesprávně prezentuje zcela opačný výklad, když totožnou maximální kapacitu interpretuje tak, že neuvádí–li územní plán konkrétní počet bytových jednotek jako maximální kapacitu, pak nelze bytové domy na této ploše stavět a je zde možná pouze výstavba rodinných domů o udané kapacitě.

5. Dále žalobce poukazuje na různé metody interpretace, výkladu právních norem, které vztahuje obdobně i k výkladům regulativu územního plánu.

6. Nad rámec této základní vady žalobou napadeného rozhodnutí žalobce následně namítá, že žalovaný nedostatečně posoudil námitku nepřezkoumatelnosti prvostupňového rozhodnutí, neboť stavební úřad neuvedl žádné úvahy, z nichž by bylo možné seznat, proč byla žádost žalobce zamítnuta. Pouhý odkaz na rozhodnutí žalovaného, kterým bylo v předchozím řízení zrušeno prvně vydané rozhodnutí stavebního úřadu, nelze považovat za dostačující.

7. Dále žalobce namítá porušení svých procesních práv, neboť žalovaný nepřerušil řízení do doby rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o kasační stížnosti proti rozsudku zdejšího soudu ze dne 29. 8. 2018 č. j. 57 A 21/2018–97, kterým byl zamítnut jeho návrh na zrušení příslušné části územního plánu Města Písek pro jeho nesrozumitelnost. Proti tomuto rozsudku zdejšího soudu podal žalobce kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně, sp. zn. 8 As 336/2018. Žalobce navrhl žalovanému přerušit vedené územní řízení, a to do doby než bude pravomocně rozhodnuto Nejvyšším správním soudem. Jelikož řízení bylo zahájeno k žádosti žalobce, má žalobce za to, že jsou splněny předpoklady pro přerušení řízení dle § 64 odst. 2 správního řádu, neboť zde nebyly ani žádné další osoby, jejichž práv by se mohlo přerušení dotknout. Žalovaný nehledě na skutkové okolnosti usnesením ze dne 31. 1. 2019, č. j. KUJCK 10718/2019, žádost žalobce zamítl. Důvody, které žalovaný v tomto usnesení uvedl, považuje žalobce za nesprávné. Důvod pro přerušení řízení shledával žalobce v tom, že vyřešení právní otázky o legalitě relevantní části územního plánu města Písek bylo naprosto zásadní pro celé územní řízení, a to i z pohledu procesní ekonomie, ochrany legitimního očekávání a smysluplnosti celého řízení. Vyjádření žalovaného a osob zúčastněných na řízení 8. Žalovaný ve svém vyjádření ze dne 28. 6. 2019 navrhl podanou žalobu jako nedůvodnou zamítnout. Ve vztahu k interpretaci územního plánu žalovaný uvádí, že plocha přestavby P1–12 je určena pro výstavbu rodinných domů, nikoli pro výstavbu domů bytových. V ploše způsobu využití SM–M nelze v daném území bytový dům umístit. Zde lze umístit pouze rodinné domy v maximálním počtu 4RD+8RD. Do plochy veřejných prostranství nelze umístit ani neveřejná parkovací stání související s potřebou vyvolanou výstavbou nového bytového domu, protože dané území je určeno pro umístění místní komunikace. Územní plán považuje žalovaný v této části za zcela srozumitelný a poukazuje na rozsudek zdejšího soudu ze dne 29. 8. 2018, č. j. 57 A 21/2018–97, kterým byl zamítnut návrh žalobce na zrušení části opatření obecné povahy – územní plán města Písek, který nabyl účinnosti dne 24. 12. 2015, a to v části maximální kapacity 4RD+8RD/SM.

9. To, že stavební úřad prvního stupně zdůvodnil rozpor záměru žalobce s územním plánem Města Písek, pouze konstatováním nesouladu s odkazem na předcházející rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 11. 2017 není dle žalovaného vadou, která by mohla mít vliv na zákonnost rozhodnutí, neboť odvolací řízení tvoří s řízením prvoinstančním jeden procesní celek. Uvedené rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 11. 2017 na straně 12, 13 a 21 až 22 podrobně popisuje posouzení stavebního záměru ve vztahu k územnímu plánu města Písek. Takové zjednodušené odůvodnění považuje žalovaný za dostačující. Co se týče nepřerušení řízení k žádosti žalobce, žalovaný odkazuje na odůvodnění svého usnesení ze dne 31. 1. 2019, proti němuž brojil žalobce odvoláním, o kterém bylo rozhodnuto Ministerstvem pro místní rozvoj rozhodnutím ze dne 21. 5. 2019 č. j. MMR–19380/2019–83/988, tak, že odvolání bylo zamítnuto.

10. Osoby zúčastněné na řízení IV a V, tj. Bc. Z.K. a Mgr. Bc. L.K. ve svém vyjádření ze dne 31. 5. 2019 uvedli, že žalobou napadené rozhodnutí považují za věcně správné. Obě osoby zúčastněné na řízení poukázaly na možná procesní pochybení správního orgánu prvního stupně při posuzování podjatosti konkrétních úředních osob. K věci samé osoby zúčastněné na řízení rozsáhle argumentují k výkladu územního plánu Města Písek tak, že územní plán stanovuje maximální kapacitu pro celou plochu označenou P1–12 na 4RD+8RD/SM, přičemž v této kapacitě není uveden žádný bytový dům. Osoby zúčastněné na řízení mají za to, že stavební záměr žalobce není v souladu s územním plánem, na dané ploše nelze stavět bytové domy. K tomu osoby zúčastněné na řízení dále poukazují na judikaturu Nejvyššího správního soudu stran pohody bydlení, nedostatečnou kapacitu kanalizační sítě a faktickou zátěž území, která by byla způsobena, kdyby tato stavba byla realizována.

11. Osoby zúčastněné na řízení L.Š., E.Š., resp. jejich právní nástupce osoba zúčastněná na řízení VII L.Š. a dále osoby zúčastněné na řízení VIII a IX P.T., Dis., a Ing. M.T. ve svém vyjádření ze dne 14. 6. 2019 navrhli žalobu jako nedůvodnou zamítnout a přiznat náhradu nákladů soudního řízení. Tyto osoby zúčastněné na řízení rovněž vykládají územní plán Města Písek tak, že zamýšlenou stavbou bytového domu zde nelze umístit, a to včetně soukromého parkoviště k domu, které je nepřípustně projektováno do plochy veřejného prostranství. Zároveň mají za to, že řízení před správními orgány nebylo stiženo žádnou procesní vadou. Další podání žalobce a osob zúčastněných na řízení 12. Žalobce dne 18. 12. 2020 poukázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 11. 2020 č. j. 8 As 336/2018–66, jímž bylo rozhodnuto o jeho kasační stížnosti proti rozsudku zdejšího soudu ze dne 29. 8. 2018 č. j. 57 A 21/2018–97. Jakkoli Nejvyšší správní soud jeho stížnost zamítl a námitky vůči rozsudku zdejšího soudu, kterým byl přezkoumáván územní plán města Písek, neshledal důvodnými, žalobce uvádí, že Nejvyšší správní soud se ztotožnil s výkladem územního plánu města Písek tak, jak jej činí žalobce. K tomu žalobce cituje podstatné části rozsudku Nejvyššího správního soudu se závěrem, že plochu přestavby P1–12 v části plochy smíšené obytné městské (SM/M) lze zastavět v souladu s podmínkami stanovenými v kapitole F textové části územního plánu pro plochu smíšenou obytnou městskou i bytovým domem. Dále žalobce doplňuje, že do plochy P1 – 20 neumisťuje neveřejné parkovací plochy, ale veřejné parkoviště, ke kterému může přistupovat široká veřejnost a proto je jeho stavební záměr v souladu s územním plánem města Písek.

13. Osoba zúčastněná na řízení VII L.Š. ve svém vyjádření ze dne 29. 7. 2021 uvedl, že rozsudek Nejvyššího správního soudu se věnuje pouze výkladu územního plánu města Písek týkající se maximální kapacity dané plochy. Překročení kapacity této plochy SM–M nebylo jediným důvodem pro rozhodnutí žalovaného, dalším důvodem bylo rovněž to, že žalobce umisťuje část soukromého parkoviště náležejícího k bytovému domu do plochy veřejného prostranství, které je pojmově určeno pro obecné užívání. I z tohoto důvodu žalovaný shledal, že navržený záměr územnímu plánu nevyhovuje. Posouzení krajským soudem 14. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích uplatněných žalobních bodů. Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správních orgánů (§ 75 s. ř. s.).

15. Žaloba je důvodná.

16. Jádro podané žaloby spočívá v řešení otázky, zda stavební záměr žalobce je v souladu s územním plánem či nikoli. Žalovaný ve svém rozhodnutí ze dne 15. 11. 2017 č. j. KUJCK 134822/2017, dospěl závěru, že umístění stavby „Novostavba bytového domu „Rezidence X“, parkoviště, zpevněné plochy, zahradní a sadové úpravy, oplocení, připojení na komunikaci a připojení bytového domu na sítě technické infrastruktury“ je v rozporu s územním plánem Města Písek. Pozemek parc. č. XA, je součástí plochy smíšené obytné městské (SM–M) a pozemek parc. č. XA je z větší části součástí plochy smíšené obytné městské (SM–M) s označením P1–12, přičemž z menší části (při východním okraji) je též součástí plochy veřejných prostranství (PV) s označením P1–20. Žalovaný uvedl, že pro plochu P1–12 je stanoveno funkční využití BI2, SM–M s maximální kapacitou 4 RD+8RD/SM a pro plochu P1–20 je stanoveno funkční využití BP s popisem místní komunikace. V maximální kapacitě plochy P1–12 není uveden žádný bytový dům, u jiných SM–M je uveden BD s počtem přípustných bytových jednotek. Zde jsou uvedeny pouze domy rodinné, a proto s ohledem na stanovení maximální kapacity daného území lze v ploše P1–12 umisťovat pouze rodinné domy. Obdobně nelze umístit do plochy veřejných prostranství ani parkovací stání související s potřebou vyvolanou výstavbou nového bytového domu, neboť území je s ohledem na uvedené určené k umístění místní komunikace. Na základě tohoto výkladu následně stavební úřad prvního stupně rozhodnutím ze dne 17. 8. 2018 zamítl žádost žalobce o vydání územního rozhodnutí. V rámci žalobou napadeného rozhodnutí žalovaný na svých závěrech z rozhodnutí ze dne 15. 11. 2017 setrval.

17. Jak bylo již uvedeno, žalobce brojil proti územnímu plánu města Písek u zdejšího soudu návrhem, kterým se domáhal zrušení jeho části týkající se maximální kapacity 4RD + 8RD/SM u indexu plochy přestavby P1–12. Tento návrh zdejší soud rozsudkem ze dne 29. 8. 2018, č. j. 57 A 21/2018–97, zamítl, přičemž dospěl k závěru, že na dané ploše nejsou stavby bytových domů přípustné. Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku ze dne 26. 11. 2020, č. j. 8 As 336/2018–66, shledal kasační stížnost nedůvodnou, nicméně dospěl k odlišnému výkladu napadené části územního plánu. Závěry Nejvyššího správního soudu považuje krajský soud pro posouzení důvodnosti podané žaloby za zásadní.

18. Nejvyšší správní soud uvedl, že při výkladu územního plánu je třeba vedle textové části vzít v potaz i část grafickou. Tyto obě části ve vzájemné souvislosti autoritativně stanovují podmínky pro využití ploch v dotčeném území. „Podle hlavního výkresu grafické části územního plánu je plocha přestavby P1–12 určena pro dva způsoby funkčního využití, a to jako plocha bydlení v rodinných domech (BI2) a plocha smíšená obytná městská (SM–M). Funkční využití BI2 je v hlavním výkresu zakresleno růžovou mřížkou a v ploše P1–12 se vztahuje k pozemkům parc. č. XA, XB,XC a XD. Funkční využití SM–M je v hlavním výkresu zakresleno červenou mřížkou a v ploše P1–12 se vztahuje k pozemkům – parc. č. XA,XB,XC,XD a XE. fakticky tak svým způsobem jde o dvě plochy přestavby s částečně obdobnými, ale přesto odlišnými způsoby funkčního využití.“ 19. Nejvyšší správní soud dále uvedl: „

18. V textové části územního plánu je u indexu plochy P1–12 stanoveno funkční využití BI2, SM–M a maximální kapacita 4RD+8RD/SM. Funkční využití plochy přestavby P1–12 se v textové části shoduje s grafickou částí územního plánu. Maximální kapacitu plochy přestavby P1–12 stanovenou v textové části územního plánu je pak třeba vykládat právě s ohledem na dva způsoby funkčního využití a jejich zakreslení a barevné znázornění v grafické části územního plánu v ploše P1–12. Zkratka 4RD znamená 4 rodinné domy, které se vztahují k růžové mřížce v ploše P1–12 s funkčním využitím BI2 tedy k části B. K tomuto závěru Nejvyšší správní soud vede i tvar a velikost pozemků parc. č. XA, XB, XC a XD, na kterých jsou v souladu s vymezenými podmínkami pro plochy BI2 přípustné pouze domy rodinné. Zkratka 8 RD/SM pak znamená nejvýše 8 rodinných domů nebo jakékoliv jiné využití dle podmínek stanovených pro plochu smíšenou obytnou městskou. Ačkoliv zkratka SM není v územním plánu vymezena, přestože ji územní plán používá pro vymezení maximální kapacity i u jiných ploch, je třeba ji chápat ve vztahu k vymezené ploše smíšené obytné městské (SM–M), která se nachází v ploše přestavby P1–12 B a je zakreslena červenou mřížkou. Krajský soud pochybil, jestliže při výkladu napadené části územního plánu fakticky vůbec nevzal v potaz zkratku SM ve vztahu ke grafické části územního plánu ani v textovém vyjádření. (…)

20. Nejvyšší správní soud proto konstatuje, že na ploše P1–12 B je možné postavit v souhrnu nejvýše 8 rodinných domů, nebo i jiné stavby dle podmínek stanovených pro plochy smíšené obytné městské (SM–M), tedy rovněž i bytový dům, a to bez omezení, co do počtu bytových jednotek.

21. To, že v textové části územního plánu v maximální kapacitě u plochy P1–12 není stanoven nejvyšší počet dovolených bytových jednotek, nelze vykládat v tom smyslu, že v dané ploše nejsou přípustné žádné bytové domy. Jestliže v souladu s funkčním využitím plochy je na dotčených pozemcích možné postavit bytové domy, pak nepřítomnost nejvyššího povoleného počtu bytových jednotek u maximální kapacity znamená, že v dané ploše lze bytový dům stavět bez omezení, co do počtu bytových jednotek, neboť podmínky stanovené pro plochu smíšenou obytnou městskou (SM–M) samy nejvyšší povolený počet bytových jednotek nepředepisují a maximální kapacita nejvyšší počet bytových jednotek neudává.

26. S ohledem na výše řečené shledal Nejvyšší správní soud napadené opatření obecné povahy v části maximální kapacity 4RD+8RD/SM srozumitelným. Jeho obsah dává rozumný smysl, není vnitřně rozporné a umožňuje jeho adresátům se jím řídit a spoléhat na něj. Z územního plánu jako celku a z jeho kontextu je seznatelné, že plochu přestavby P1–12 v části plochy smíšené obytné městské (SM/M) lze zastavět v souladu s podmínkami stanovenými v kapitole f) textové části územního plánu pro plochu smíšenou obytnou městskou (SM–M), tedy i bytovým domem. Nelze proto přisvědčit stěžovatelce, že napadená část územního pánu připouští různý výklad a měla by být z to ho důvodu zrušena pro nesrozumitelnost. Krajský soud tak dospěl ke správnému závěru, že územní plán je v napadené části srozumitelný, a tudíž i přezkoumatelný, avšak nesprávně napadenou část vyložil. Nejvyšší správní soud proto krajský soud ve výkladu napadené části územního plánu koriguje. Nejvyššímu správnímu soudu nezbývá než kasační stížnost stěžovatelky jako nedůvodnou zamítnout.“ 20. Se shora uvedeným posouzením Nejvyššího správního soudu se zdejší soud pro účely posouzení žalobní námitky, zda v předmětné ploše lze umístit bytový dům, plně ztotožňuje. Argumentace jednotlivých osob zúčastněných na řízení korespondující s odůvodněním žalobou napadeného rozhodnutí posouzení učiněné Nejvyšším správním soudem účinně nezpochybňuje.

21. Podle § 76 odst. 1 písm. b) s. ř. s. platí, že soud zruší napadené rozhodnutí pro vady řízení bez jednání rozsudkem proto, že skutkový stav, který dal správní orgán za základ napadeného rozhodnutí, je v rozporu se spisy, nebo v nich nemá oporu. Posouzení územního plánu Města Písek tak, jak jej učinily správní orgány, nemá oporu ve spisovém materiálu, resp. samotném územním plánu. Z tohoto důvodu soud podle uvedeného ustanovení zrušil žalobou napadené rozhodnutí bez jednání.

22. Co se týče umístění parkoviště a jeho souladu s územním plánem, tuto námitku žalobce v podané žalobě nevznáší. Tato argumentace se poprvé objevuje v podání ze dne 18. 12. 2020 až v návaznosti na vyjádření osoby zúčastněné na řízení, která pouze poukázala na další důvody žalobou napadeného rozhodnutí. Ve smyslu § 71 odst. 2 ve spojení s § 72 odst. 1 s. ř. s. se jedná o opožděný žalobní bod, když žalobou napadené rozhodnutí bylo žalobci doručeno již dne 28. 2. 2019. Tuto žalobní argumentaci, jakkoli se rovněž týká výkladu územního plánu města Písek, nepovažuje soud za pouhé rozhojnění již uplatněné žalobní argumentace, neboť se týká jiných ploch, pozemků a dílčích staveb.

23. Co se zbylých žalobních námitek týče, námitka kterou žalobce brojí proti nepřezkoumatelnosti rozhodnutí stavebního úřadu prvního stupně v části interpretace územního plánu, je s ohledem na shora uvedené obsoletní.

24. Co se týče námitky porušení procesních práv žalobce tím, že správní orgány nepřerušily řízení do doby rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o kasační stížnosti, kterou žalobce podal, tato námitka není důvodná. Podle § 64 odst. 2 správního řádu platí, že v řízení o žádosti přeruší správní orgán řízení na požádání žadatele, dle odstavce 4 pak platí, že řízení lze přerušit na dobu nezbytně nutnou. Žalovaný svým rozhodnutím ze dne 31. 1. 2019 č. j. KUJCK 10718/2019 s odkazem na uvedená ustanovení návrhu žalobce nevyhověl, jeho rozhodnutí následně potvrdilo ministerstvo pro místní rozvoj v rozhodnutí ze dne 21. 5. 2019 č. j. MMR–19380/2019–83/988. Jádro argumentace správních orgánů spočívala v tom, že podání mimořádného opravného prostředku proti rozsudku správního soudu (kasační stížnosti) nemá vliv na právní moc a vykonatelnost rozsudku zdejšího soudu ze dne 29. 8. 2018. Tato úvaha není dle hodnocení zdejšího soudu nesprávná. Ani v řízení o žádosti nelze rezignovat na to, že správní orgán musí posuzovat, zda je přerušení nezbytně nutné, tak jak mu stanovuje § 64 odst. 4 správního řádu („řízení lze přerušit na dobu nezbytně nutnou…“). Úvaha žalovaného a odvolacího orgánu (ministerstva) založená na pravomocném a vykonatelném rozsudku krajského soudu je dostačující, neboť pouhá spekulace žalobce o možném úspěchu jeho kasační stížnosti nemůže sloužit jako východisko pro úvahu o nutné nezbytnosti. Závěr a náklady řízení 25. Krajský soud zrušil žalobou napadené rozhodnutí postupem podle § 76 odst. 1 písm. b) s. ř. s. a vyslovil, že věc se vrací k dalšímu řízení žalovanému (§ 78 odst. 4 s. ř. s.). V dalším řízení žalovaný opětovně posoudí žádost žalobce o umístění dané stavby, přihlédne přitom k závěrům vysloveným v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 11. 2020 č. j. 8 As 336/2018–66, tak, jak je uvedeno shora. Tímto právním názorem jsou správní orgány v dalším řízení vázány (§ 78 odst. 5 s. ř. s.).

26. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto ve smyslu § 60 odst. 1, věty první s. ř. s., podle kterého, nestanoví–li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Žalovaný, který neměl v soudním řízení úspěch, nemá právo na náhradu nákladů řízení. Pokud jde o procesně úspěšného žalobce, v jeho případě jsou náklady řízení představovány zaplaceným soudním poplatkem a odměnou advokáta.

27. Za podanou žalobu uhradil žalobce soudní poplatek 3 000 Kč. Náklady zastoupení spočívají v odměně za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, podání ze dne 24. 7. 2019 jako „replika“) celkem v částce 9 300 Kč bez DPH [§ 7, § 9 odst. 4 písm. d) a § 11 odst. 1 písm. a), d), § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů] a v náhradě hotových výdajů za tři úkony právní služby v částce 900 Kč (§ 13 odst. 4 téže vyhlášky); celkem tedy 10 200 Kč bez DPH, 12 342 Kč s DPH, neboť zástupce žalobce doložil, že je plátcem DPH. Podání ze dne 18. 12. 2020 obsahovalo relevantní argumentaci ve vztahu k včasně uplatněným žalobním bodům, proto ho soud považuje za úkon právní služby, za který náleží odměna. Návrh na přerušení řízení ze dne 24. 7. 2019 nepovažuje soud za úkon právní služby, za který by náležela odměna, neboť v něm bylo pouze poukázáno na podanou kasační stížnost, o které měl soud povědomí z vlastní úřední činnosti.

28. Celkovou částku náhrady nákladů řízení ve výši 15 342 Kč je žalovaný povinen zaplatit žalobci do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho právního zástupce.

29. V případě osob zúčastněných na řízení zdejší soud odkazuje na § 60 odst. 5 s. ř. s., podle něhož má osoba zúčastněná na řízení právo na náhradu jen těch nákladů, které jí vznikly v souvislosti s plněním povinnosti, kterou jí soud uložil. Vzhledem k tomu, že osobám zúčastněným na řízení žádné povinnosti soudem uloženy nebyly, rozhodl soud v jejich případě tak, že nemají právo na náhradu nákladů řízení. Osoby zúčastněné na řízení ani nenavrhly, aby jim z důvodů zvláštního zřetele hodných bylo přiznáno právo na náhradu dalších nákladů řízení.

Poučení

Vymezení věci a obsah podané žaloby Vyjádření žalovaného a osob zúčastněných na řízení Další podání žalobce a osob zúčastněných na řízení Posouzení krajským soudem Závěr a náklady řízení