57 A 21/2018 - 97

Rubrum

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Heleny Nutilové a soudkyň JUDr. Marie Trnkové a JUDr. Věry Balejové v právní věci Navrhovatele: ENERGY Čenkov s.r.o. sídlem Pražská 467, Písek - Pražské Předměstí zast. JUDr. Stanislavem Kadečkou, Ph.D., advokátem sídlem Teplého 2786, Pardubice proti odpůrci: město Písek sídlem Velké náměstí 114/3, Písek za účasti osob zúčastněných na řízení: I) M. P. bytem X II) J. P. bytem X oba zastoupeni JUDr. Evou Machovou, advokátkou sídlem Na Sadech 2033/21, České Budějovice III) E. Š. bytem X IV) L. Š. bytem X oba zastoupeni Jiřím Hřídelem, advokátem sídlem Fráni Šrámka 136, Písek - Vnitřní město V) L. K., bytem X VI) Z. K., bytem X oba zastoupeni Jiřím Hřídelem, advokátem sídlem Fráni Šrámka 136, Písek-Vnitřní město VII) M. T. bytem X VIII) P. T. bytem X oba zastoupeni Jiřím Hřídelem, advokátem sídlem Fráni Šrámka 136, Písek -Vnitřní město o návrhu na zrušení části opatření obecné povahy - Územní plán Písek, který nabyl účinnosti dne 24. 12. 2015, a to v části maximální kapacity 4RD+8RD/SM u indexu plochy přestavby P1-12, takto:

Výrok

I. Návrh na zrušení opatření obecné povahy – Územního plánu Písek, účinného od 24. 12. 2015, v části maximální kapacity u indexu plochy T1 – 12 v části „4 RD + 8 RD/SM“ se zamítá.

II. Odpůrce nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

III. Zúčastněným osobám se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění

I. Vymezení věci:

1. Navrhovatel se před několika roky rozhodl na území města Písek, a to na pozemcích parc. č. x a parc. č. x v k. ú. Písek realizovat stavební záměr nazvaný „Rezidence V.“. Při seznámení se s územním plánem města Písek zjistil, že pro zastavění plochy, jejichž součástí jsou předmětné pozemky, index plochy P1-12, je stanovena maximální kapacita textem „4RD+8RD/SM. Tuto maximální kapacitu navrhovatel pochopil tak, že je možné vymezenou plochu zastavět buď rodinnými domy o uvedeném počtu, nebo vším, co umožňuje stanovený způsob využití SM, tj. smíšená funkce, tedy i bydlení v bytových domech. Proto navrhovatel připravil stavební záměr novostavby bytového domu. Z důvodu právní jistoty se obrátil na Městský úřad v Písku, se žádostí o jeho vyjádření k územnímu plánu, který mu sdělil, že jeho záměr není v rozporu s územním plánem. Rovněž tak architekt odpůrce souhlasil s architektonickým řešením stavby a nespatřoval žádný rozpor s napadeným opatřením obecné povahy. Následně Městský úřad v Písku vydal kladné územní rozhodnutí o umístění stavby ze dne 7. 9. 2016, kterým předmětnou stavbu na pozemcích parc. č. x, parc. č. x, parc. č. x, parc. č. x, parc. č. x parc. x a parc. č. x umístil. Stavební úřad neshledal žádný rozpor stavby s územním plánem. Na základě odvolání Krajský úřad Jihočeského kraje v Českých Budějovicích rozhodnutím ze dne 15. 12. 2017 prvostupňové rozhodnutí zrušil, a to pro údajný rozpor s územním plánem. Odvolací orgán uvedl, že stanovená kapacita P1-12 je závazná a nepřekročitelná. V daném případě územní plán maximální kapacitu pro plochy P1-12 stanovuje 4RD+8RD/SM. V této maximální kapacitě není uveden žádný bytový dům, jsou zde uvedeny pouze domy rodinné, tudíž s ohledem na stanovení maximální kapacity daného území lze v ploše P1-12 umísťovat pouze rodinné domy. Proto se navrhovatel domáhá zrušení části opatření obecné povahy, a to územního plánu města Písek účinného od 24. 12. 2015 v části maximální kapacity u indexu plochy P1-12 v části 4RD+ 8RD/SM.

2. Navrhoval má za to, že byl vydáním napadeného opatření obecné povahy přímo zkrácen na svých právech, a to na právu vlastnickém a na právu podnikat. Má za to, že napadené opatření obecné povahy je v části nesrozumitelné, jelikož nabízí celou řadu různorodých interpretačních možností. V důsledku nesrozumitelnosti nemůže navrhovatel zastavět své pozemky parc. č. x a parc. č. x jinak než rodinnými domy dle výkladu Krajského úřadu Jihočeského kraje v Českých Budějovicích.

3. Navrhovatel namítá zejména nepřezkoumatelnost opatření obecné povahy pro jeho nesrozumitelnost, když v souvislosti s tím poukazuje na judikaturu Nejvyššího správního soudu, a to na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 12. 2008 č. j. 1 Ao 3/2008-136 a na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 12. 2010 č. j. 1Ao 6/2010-131, dle kterého Nejvyšší správní soud připouští možnost, že bude v opatření obecné povahy či jeho části shledána nepřezkoumatelnost z důvodu nesrozumitelnosti.

4. Navrhovatel poukázal na to, že jedním ze základních požadavků na opatření obecné povahy, respektive jednou z podmínek jeho legálnosti, je jeho přezkoumatelnost, jež bezpodmínečně vyžaduje mimo jiné i srozumitelnost. Pokud tato podmínka není splněna, jedná se bez dalšího odůvodnění o zrušení takového opatření obecné povahy či jeho části.

5. Navrhovatel má za to, že u indexu plochy P1-12 je možné pozemky využít jak pro plochy B12, tedy plochy bydlení v rodinných domech, tak stejně tak pro plochy SM-M, tedy plochy smíšené městské, v nichž je převažující využití bydlení v bytových domech.

6. V žádné části napadeného opatření obecné povahy se neuvádí, že by takový výklad regulativu možný nebyl, případně, že by snad plocha B12 měla přednost před plochou SM-M, či jinak by byl vyloučen způsob využití dle SM-M. Tento index plochy je pak doplněn i o tzv. závaznou maximální kapacitu plochy, jež je uvedena jako 4RD+8RD/SM. Navrhovatel měl dlouhodobě za to, že tato část je na první pohled již při aplikaci jazykového výkladu srozumitelná.

7. Dle navrhovatele má být maximální kapacita u plochy P1-12 vykládána tak, že buď je zde dána maximální kapacita rodinných domů, nebo je možné zastavět uvedenou plochu stavbami SM. Shodný názor jako navrhovatel zastával i odpůrce a rovněž tak i zpracovatel napadeného opatření obecné povahy, kteří se shodli na výkladu, že maximální kapacitu daného indexu je třeba chápat tak, že umožňuje, jak rodinné domy (B12), tak bytové domy (SM-M). Krajský úřad Jihočeského kraje však zaujal zcela odlišný výklad, když totožnou maximální kapacitu interpretuje tak, že neuvedl-li odpůrce konkrétní počet bytových jednotek jako maximální kapacitu, pak nelze v dané lokalitě provést jakoukoli jinou stavbu než stavbu rodinných domků. Krajský úřad tedy omezil základní právo navrhovatele, tedy právo vlastnit majetek a pokojně jej užívat.

8. Navrhovatel má proto za to, že územní plán v napadené části je nepřezkoumatelný, když tato signifikantní právní vada nepřezkoumatelnosti spočívá v nesrozumitelnost citovaného opatření obecné povahy, neboť zcela zjevně nabízí dva způsoby výkladů. První výklad omezuje vlastnické právo navrhovatele podstatně méně, neboť mu umožňuje provést stavbu bytových domů, podstatně více odpovídá výkladu jazykovému (lomítko se zpravidla využívá pro variantu „nebo“), historickému a teologickému a rovněž nelze ani opomenout výklad autentický. Krajský úřad regulativ interpretuje odlišným způsobem, v němž zcela zásadním způsobem omezuje práva navrhovatele, přičemž se jedná o výklad, jenž určuje a sjednocuje správní praxi a výklad.

9. Navrhovatel má proto za to, že je v důsledku nepřezkoumatelnosti spočívající v nesrozumitelnosti části opatření obecné povahy zásadním způsobem krácen na svých právech. Ke zkrácení dochází tím, že část napadeného opatření obecné povahy nabízí zjevně dvě přípustné, ovšem zcela protichůdné interpretace.

10. Na závěr navrhovatel poukázal na to, že odpůrce není původcem nesrozumitelnosti, neboť krajský úřad svým překvapivým způsobem poukázal na mnohost výkladů totožného ustanovení napadeného opatření obecné povahy. Tuto vadu nelze odstranit jiným způsobem, než je právě zrušení oné problematické části.

11. Odpůrce k návrhu na zrušení části opatření obecné povahy uvedl, že předmětná plocha přestavby P1-12 je tvořena návrhovými plochami bydlení v rodinných domech a návrhovými plochami smíšenými obytnými městskými (SM-M), vymezenými na pozemcích parc. č. x, x, st. x, par. č. x, st. x, parc. č. x, parc. č. x, a na částech pozemků parc. č. x, parc. č. x, parc. č. x, parc. č. x.

12. Pro plochy přestavby P1-12 je stanovena maximální kapacita v podobě 4RD+8RD/SM. Z vyjádření úřadu územního plánování ze dne 16. 3. 2016 i z vyjádření projektanta Ing. arch. P. V. vyplývá, jakým způsobem byly jednotlivé záměry posuzovány právě ve vztahu ke stanovení maximálním kapacitám do té doby, než bylo vydáno rozhodnutí Krajského úřadu Jihočeského kraje ve věci přezkumu územního rozhodnutí o umístění stavby, jímž je odpůrce vázán. V souvislosti se závěry rozhodnutí Krajského úřadu Jihočeského kraje v Českých Budějovicích je v současné době pořizována změna č. 1a územního plánu Písek, v jejímž rámci má být prověřeno, zda budou maximální kapacity stanovené v kapitole c) územního plánu Písek pro plochu P1-12 ponechány, upraveny či zcela vypuštěny. Odpůrce navrhoval, aby byl návrh na zrušení části opatření obecné povahy zamítnut.

13. V předmětné věci uplatnily práva osoby zúčastněné na řízení, a to M. P. a J. P., L. Š. a E. Š., Z. K. a L. K., P. T. a M. T. Soud poznamenává, že Z. K. i L. K., rovněž tak J. P., L. Š. i E. Š., P. T. a M. T. podali odvolání proti prvostupňovému rozhodnutí o umístění stavby „novostavby bytového domu, Rezidence V.“, parkoviště, zpevněné plochy, zahradní a sadové úpravy, oplocení, připojení na komunikaci N. a připojení bytového domu na sítě technické infrastruktury na pozemcích parc. č. x, parc. č. x, parc. č. x, parc. č. x, parcel. č. x a parc. č. x a parc. č. x v k. ú. Písek. Na základě odvolání bylo rozhodnutí stavebního úřadu ze dne 7. 9. 2016 rozhodnutím Krajského úřadu Jihočeského kraje ze dne 15. 11. 2017 zrušeno a věc byla vrácena k novému projednání správnímu orgánu, který rozhodnutí vydal. S ohledem na tuto skutečnost soud má za to, že v rámci tohoto řízení jsou shora uvedené osoby rovněž osobami zúčastněnými na řízení v tomto řízení o návrhu na zrušení části opatření obecné povahy, jestliže vlastní nemovitosti v předmětné lokalitě.

14. Navrhovatel v replice k vyjádření odpůrce opakovaně poukázal na to, že napadaná část opatření obecné povahy je nesrozumitelná, nese sebou možnost různých velice odlišných výkladů a tedy nepřijatelnou právní nejistotu a je proto nepřezkoumatelná, proto má za to, že je dostatečný důvod pro její zrušení. Podle navrhovatele tvrzení odpůrce o jeho vázanosti rozhodnutím Krajského úřadu Jihočeského kraje jakožto odvolacího orgánu proti územnímu rozhodnutí je mylné, neboť odpůrce stanovuje podmínky pro výstavbu na svém území a krajský úřad je v tomto směru pouhým vykonavatelem vůle odpůrce nikoliv subjektem, který by byl jakkoliv oprávněn svou interpretací měnit či přetvářet územní plán, v řešeném případě ještě v příkrém rozporu s textem samotného plánu.

15. Z přístupu odpůrce plynoucího z jeho vyjádření vyplývá, že hodlá respektovat výklad krajského úřadu, kterýžto mu zjevně zásadním způsobem přeměnil dosavadní praxi. Tato skutečnost podporuje důvodnost návrhu, neboť je zjevné, že je současné znění územního plánu nesrozumitelné. Z vyjádření odpůrce vyplývá, že sám zpochybňuje srozumitelnost svého územního plánu v jeho části. V daném případě jsou možné dva výklady, a to dle tvrzení odpůrce a dle tvrzení krajského úřadu, proto je územní plán v této části nesrozumitelný.

16. Navrhovatel v podání ze dne 23. 7. 2018 namítal, že L. Š., E. Š., P. T., M. T., rovněž tak i Z. K. a L. K. nemají postavení osob zúčastněných na řízení ve smyslu ustanovení § 34 soudního řádu správního. Soud tento názor navrhovatele nesdílí, jestliže shora uvedení vlastní pozemky v předmětné lokalitě a případné zrušení části územního plánu by představovalo zásah do jejich práv, bylo by jejich postavení tím dotčeno. Zcela nedůvodně je žalobcem odkazováno na judikaturu Nejvyššího správního soudu citovanou v podání ze dne 23. 7.2018, neboť předmětné rozsudky se týkají opomenutí vyzvat případné zúčastněné osoby, eventuálně se soud nezabýval a nevyrozuměl zúčastněné osoby na probíhajícím řízení, kdy se soudy nezabývaly existencí osob zúčastněných na řízení a neumožnily jim v řízení uplatňovat jejich práva, což je závažnou vadou řízení. Uvedené osoby jsou proto osobami zúčastněnými na řízení.

17. Zúčastněné osoby ve vyjádření k návrhu na zrušení části opatření obecné povahy uvedli, že navrhovatel měl v rámci pořizování územního plánu dostatek příležitostí, aby se vyjádřil formou námitek, či připomínek k návrhu územního plánu, což neučinil. Za zcela mylný a účelový považuje výklad navrhovatele, který zastává názor, že nejsou-li přípustné kapacity uvedeny pro bytové domy, znamená to, že v dané lokalitě je přípustné stavět bytové domy bez omezení. Mimo logiku je, že rodinné domy lze stavět s omezením, bytové domy bez omezení. V takovém případě by neměla regulativa žádný praktický význam. Dále bylo poukázáno na záměr investora, který hodlá postavit na předmětných pozemcích bytový dům, což dle zúčastněných osob nelze, neboť by je stavba nadměrně obtěžovala hlukem, pohledem a zastíněním, proto stavba bytového domu o 63 bytech do uvedené lokality není vhodná. Zúčastněné osoby proto navrhovaly zamítnutí návrhu.

18. Krajský soud po ověření aktivní legitimace navrhovatele přezkoumal napadené opatření obecné povahy v mezích podaného návrhu (§ 101d odst. 1 s.ř.s.). Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době vydání opatření obecné povahy (§ 101b odst. 1 s.ř.s.).

19. Návrh není důvodný.

20. Z ustanovení § 101a odst. 1 věta první s.ř.s. vyplývá, že návrh na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části je oprávněn podat ten, kdo tvrdí, že byl na svých právech obecné povahy, vydaným správním orgánem, zkrácen. Nejvyšší správní soud v usnesení rozšířeného senátu ze dne 21. 7. 2009 č. j. 1 Ao 1/2009 dovodil, že z hlediska posouzení aktivní legitimace k podání návrhu na zrušení opatření obecné povahy, je přípustný návrh, který tvrdí zkrácení navrhovatele na jeho právech příslušným opatřením obecné povahy. Navrhovatel tedy musí tvrdit, že existující určitá jemu náležející subjektivní práva, jsou opatřením obecné povahy dotčena. Soud má za to, že navrhovatel dostál povinnosti tvrdit, že existuje vztah mezi jeho právní sférou a územím, jež je územním plánem regulováno a dále tvrdit, že dotčení je z povahy myslitelné právě danou formou právní regulace, tj. územním plánem s jeho předmětem, obsahem a způsobem regulace (srov. výše citované usnesení rozšířeného senátu ve věci č. j. 1 Ao 1/2009). Proto je navrhovatel oprávněn v dané věci návrh na zrušení opatření obecné povahy podat, jestliže je navrhovatel vlastníkem shora uvedených pozemků.

21. Navrhovatel namítá nepřezkoumatelnost opatření obecné povahy pro jeho nesrozumitelnost. Soud se proto zabýval tím, zda odpůrcem vydaným územní plán, který nabyl účinnosti dne 24. 12. 2015, je v části „4RD+8RD/SM“ u indexu plochy přestavby P1-12 nepřezkoumatelný pro nesrozumitelnost.

22. Navrhovatel je vlastníkem pozemku parc. č. x v k. ú. Písek, který je součástí plochy smíšené obytné městské (SM-M) a pozemku parc. č. x v k. ú. Písek, který je z větší části součástí plochy smíšené obytné městské (SM-M) s označením P1-12, který z menší části je součástí plochy veřejných prostranství (PV)s označením P1-20).

23. Z rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 1 Ao 6/2010-130 vyplývá, že je dán požadavek na srozumitelnost opatření obecné povahy a to z důvodu přezkoumatelnosti opatření obecné povahy. Nepřezkoumatelnost pro nedostatek důvodů již byla označena za důvod pro zrušení opatření obecné povahy (v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 12. 2008 č. j. 1 Ao 3/2008-136).

24. V rozsudku č. j. 1 Ao 6/2010-144 v bodě 58 Nejvyšší správní soud shrnul, že jestliže by opatření obecné povahy bylo nesrozumitelné, například jeho obsah by nedával rozumný smysl, bylo by vnitřně rozporné, jeho adresáti by se jím nemohli řídit a spoléhat na něj a současně by jej nebylo možné podrobit ani žádnému přezkumu v řízení před soudem. Shledá-li proto soud, že opatření obecné povahy nebo jeho část je nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost, musí jej bez dalšího vcelku nebo v nepřezkoumatelné části zrušit.

25. Judikatura Nejvyššího správního soudu tedy dovodila, že srozumitelnost opatření obecné povahy je jeho nutnou vlastností, bez níž nelze hovořit o dodržení zákonem stanoveného postupu vydání opatření obecné povahy.

26. V rozsudku č. j. 9 Ao 2/2008-62 Nejvyšší správní soud konstatoval, že „pojmovým znakem opatření obecné povahy je konkrétní vymezení jeho předmětu. Tento předmět tedy musí být vymezen srozumitelně a jednoznačně, v opačném případě by z neurčitého okruhu adresátů nemohla být vybrána množina dotčených osob, tyto osoby by pak neměly možnost domáhat se ochrany v případě, že se předmětný úkon týká jejich práv. Je-li opatřením obecné povahy vydána změna územního plánu obce, pak je požadavek srozumitelného vymezení předmětu opatření obecné povahy splněn, pokud je z jeho znění zřejmé, v čem tato změna spočívá, jaké konkrétní skutečnosti se mění oproti původnímu stavu. Požadavek srozumitelnosti a transparentnosti schvalovaných a vydávaných změn je zcela samozřejmým a zásadním předpokladem pro dodržení zákonem stanoveného postupu“.

27. K pozemkům navrhovatele platí mimo jiné regulativ P1-12, funkční využití B12, SM-M, kde je uvedena maximální kapacita 4RD+ 8RD/SM.

28. Z opatření obecné povahy vyplývá, že B12 jsou tzv. plochy bydlení v rodinných domech s následující regulací: a) převažující účel využití - bydlení v rodinných domech, b) přípustné - rodinné domy a doplňkové stavby a nezbytná a dopravní infrastruktura, veřejná prostranství, c) podmíněně přípustné – maloobchodní zařízení z prodejní plochou do 200 m2, stravovací a ubytovací zařízení s omezenou ubytovací kapacitou do 12 lůžek (penziony), nesnižující kvalitu prostředí a pohodu bydlení ve vymezené ploše, které jsou slučitelné s bydlením a sloužící zejména obyvatelům v takto vymezené ploše - zařízení drobné a řemeslnické výroby a služeb nesnižující kvalitu prostředí a pohodu bydlení ve vymezené ploše, které jsou slučitelné s bydlením a slouží zejména obyvatelům v takto vymezené ploše, d) podmínky prostorového uspořádání – minimální výměra nově oddělovaných pozemků od 800 m2, zastavitelnost pozemků max. 30 %, do které se vedle staveb hlavních započítávají doplňkové stavby, zpevněné nezasakující plochy a komunikace – výška hlavního objektu nepřekročí 2,0 NP při respektování okolní výškové hladiny a charakteru konkrétní přilehlé zástavby stejného využití- v ploše Z2-14 je využití části pozemků p. č. x možné teprve pro prokázání, že základové výměry byly stabilizovány, e) nepřípustné – všechny ostatní výše neuvedené funkce a činnosti 29. Plochy SM-M jsou tzv. plochy smíšené městské, pro něž platí převažující účel využití - bydlení v bytových domech městského charakteru v kombinaci s obslužnou sférou a výrobní činnost převážně místního významu, b) přípustné – bytové i rodinné domy, zařízení veřejné administrativy a správy, pobočky a úřadovny peněžních ústavů, kulturní zařízení, zdravotnická zařízení a zařízení sociální péče, maloobchodní zařízení do 800 m2 prodejních ploch, veřejné ubytování a stravování, ostatní ubytovací zařízení, nezbytná dopravní a technická infrastruktura, veřejná prostranství, c) podmíněně přípustné - zařízení drobně řemeslnické výroby a služeb nesnižující kvalitu prostředí a pohodu bydlení ve vymezené ploše, které jsou slučitelné s bydlením (tj. provozů, jejíž negativní vlivy na životní a obytné prostředí nepřekročí hranice vlastního pozemku), d) nepřípustné jsou všechny ostatní výše neuvedené funkce a činnosti 30. Pro plochy smíšené obytné městské, tedy územní plán, připouští bydlení v bytových domech městského charakteru s kombinací s obslužnou sférou a nezbytnou dopravní technickou infrastrukturou a veřejná prostranství. V plochách veřejných prostranství územní plán Písek připouští nezbytnou dopravní a technickou infrastrukturu včetně místních komunikací, stezek pro pěší a cyklisty.

31. V kapitole „ Urbanistická koncepce včetně vymezení zastavitelných ploch přestavby a systému sídelní zeleně“ je stanovena pro jednotlivé plochy maximální kapacita využití a popis.

32. Pro plochu P1-12 je stanoveno funkční využití B12, SM-M s maximální kapacitou 4RD+8RD/SM a pro plochy P1-20 je stanoveno funkční využití VP s popisem místní komunikace.

33. V kapitole „Urbanistická koncepce včetně vymezení zastavitelných ploch přestavby a systému sídelní zeleně“ je uvedeno, že se pro některé území stanovuje jeho maximální kapacita. Účelem dané maximální kapacity je uvedení maximálního a nepřekročitelného zatížení plochy výstavbou, tedy stanovení určitého limitu pro výstavbu. Pro plochu P1-12, je stanovena maximální kapacita 4RD+ 8RD/SM, proto nelze dle této maximální kapacity vybudovat bytový dům, a to s ohledem na to, že ve stejné kapitole, kde není u plochy uveden bytový dům, jsou zde uvedeny domy rodinné. S ohledem na stanovení maximální kapacity daného území lze v ploše P1-12 umístit pouze rodinné domy. Tam kde je u jiných ploch uvedeno SM-M, je uveden vždy jen bytový dům s počtem přípustných bytových jednotek. V daném případě u plochy P1-12tomu tak není. Z uvedeného je srozumitelné, že v dané lokalitě není přípustné stavět bytové domy bez omezení počtu bytových jednotek.

34. Soud poznamenává, že opatření obecné povahy i ve své textové části na několika místech stanoví maximální kapacity využití ploch současně pro bytové domy i rodinné domy. Například plochu P1-56 je možno zastavět rodinnými domy v určitém počtu nebo bytovým domem o určitém počtu bytových jednotek. Z toho tedy vyplývá, že tam, kde je plocha bydlení limitována kapacitou na určitý počet domů, nelze tuto zastavět bytovým domem.

35. Závěr architekta ohledně srozumitelnosti či přezkoumatelnosti části územního plánu je zcela irelevantní, neboť závazný výklad územně plánovací dokumentace podávají orgány územního plánování.

36. Soud má za to, že je zcela jasné a zřetelné, že na ploše P1-12 je možno umístit stavby jako v ploše smíšené obytné městské s tím, že rodinné domy lze stavět s omezením tak, jak je stanoveno a bytové domy, přípustné nejsou. V této části je uzemní plán zcela srozumitelný a nelze z toho dovodit, že rodinné domy se dají stavět s omezením a bytové domy bez omezení.

37. Zcela nepřípadný je názor žalobce ohledně přípustnosti umístit v předmětné ploše bytový dům bez omezení bytových jednotek, jestliže nejsou maximální kapacity pro bytové domy uvedeny.

38. Soud učinil závěr, že napadená část opatření obecné povahy je zcela srozumitelná a přezkoumatelná, nenabízí celou řadu interpretačních možností, což plyne i z toho, že krajský úřad v rozhodnutí ze dne 15. 11. 2017 č. j. KUJCK 134822/2017 nepovažoval v této části opatření obecné povahy za nesrozumitelné, je-li jím jednoznačně učiněn závěr, že záměr žalobce není v souladu s platným územním plánem města Písek. Výklad učiněný navrhovatelem, že má být tato maximální kapacita vykládaná tak, že buď je zde dána maximální kapacita rodinných domů 4RD+8RD nebo je možné vystavět v dané ploše bytové domy bez omezení, je zcela nesprávný a neodpovídá jeho uvedení. Soud proto má za to, že je uzemní plán přezkoumatelný, nenabízí se žádný jiný způsob výkladu, než jaký byl uveden shora, že tedy v uvedené ploše je možnost výstavby pouze rodinných domů. Jiná interpretace dle soudu možná není.

39. Soud poukazuje na to, že v textové části územního plánu, a to v bilanci potřeb pitné vody dle jednotlivých přestavbových ploch, dále v bilanci potřeb plynu dle jednotlivých přestavbových ploch i v bilanci potřeb elektrické energie dle jednotlivých přestavbových ploch je vždy v uvedené ploše P1-12 uvažováno o počtu 12 rodinných domů s tím, že v uvedené ploše bude i 42 obyvatel a žádné byty. I z této textové části tak vyplývá, že je předmětná lokalita přípustná k zastavění rodinnými domy v určitém počtu nikoliv bytovým domem. O uvažovaných bilancích o spotřebě energií v jednotlivých zastavitelných plochách je pojednáváno na straně 98, straně 105 a na straně 111 až 116 napadeného opatření obecné povahy. V těchto bilancích je pro plochu P1-12 uvažováno vždy s nároky na energie pouze pro 42 obyvatel s tím, že budou bydlet ve 12 rodinných domcích a počet bytů je uveden nula. Tedy v ploše P1-12 není s byty uvažováno. Proto soud neshledal návrh navrhovatele důvodným, neboť má za to, že v jejím napadené části je územní plán zcela srozumitelný a přezkoumatelný.

40. Návrh zúčastněných osob na výslech Ing. V. T., která posuzovala soulad záměru stavby rezidence V. na pozemcích parc. č. x a x s platnou územní dokumentací, soud jako nadbytečný zamítl, neboť stanovisko uvedené pracovnice ohledně stavby s platnou územní dokumentací je zcela nerozhodné pro rozhodnutí o návrhu žalobce. Svědecká výpověď Ing. V. T. je i nadbytečná, jestliže uvedená pracovnice vydala posouzení v písemné podobě dne 20. 9. 2017 a soud tímto listinným důkazem učinil důkaz.

41. V posouzení záměru s územně plánovací dokumentací ze dne 20. 9. 2017 Krajského úřadu Jihočeského kraje, oddělení územního plánování, byl učiněn závěr, že rezidence V. na pozemcích xax nenaplňuje požadavky stanovené pro tyto pozemky v územním plánu, neboť je na těchto pozemcích umísťován bytový dům, který však s ohledem na obecné využití plochy s rozdílným způsobem využití SM-M v daném území umístit nelze. Výčet staveb, které lze v daném území umístit je omezen pouze na rodinné domy, konkrétně na maximálně osm rodinných domů, kdy nelze do plochy umístit ani veřejné prostranství ani veřejná parkovací stání související s potřebou vyvolanou výstavbou nového bytového domu, protože území tohoto veřejného prostranství je s ohledem na kapitolu „Urbanistická koncepce“ určeno pro umístění místní komunikace. Rezidence V. tedy není v souladu s územním plánem, protože v předmětném území lze umístit pouze rodinné domy nikoli bytové.

42. Soud proto uzavřel, že výklad je nesprávný, že nejsou-li přípustné kapacity uvedeny pro bytové domy, že lze stavět bytové domy bez omezení. Účelem maximální kapacity je uvést maximální, tedy nepřekročitelné zatížení plochy výstavbou a pak je nelogické, že by bylo možno dle výkladu žalobce stavět rodinné domy s omezením a bytové domy bez omezení. Pak by vlastně nebyl maximální počet bytových jednotek jakkoli regulován. Z územního plánu jasně vyplývá a je zcela srozumitelné, že tam, kde je plocha limitována kapacitou na určitý počet rodinných domů, nelze tam pak postavit bytový dům a kde je možno postavit bytový dům, je tam vždy uveden počet bytových jednotek v maximální kapacitě. Označení ohledně maximálně přípustné kapacity je dle soudu zcela určité a přezkoumatelné. Není proto důvod pro zrušení napadeného rozhodnutí.

43. Soud proto návrh jako nedůvodný podle § 101d odst. 2 s.ř.s. zamítl.

44. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 1 věty první s.ř.s. Navrhovatel neměl v řízení úspěch, a proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Pokud jde o procesně úspěšného odpůrce, v jeho případě nebylo prokázáno, že by mu v souvislosti s tímto řízením před soudem vznikly nezbytné náklady důvodně vynaložené nad rámec běžné úřední činnosti, proto mu soud náhradu nákladů řízení nepřiznal.

45. Zúčastněným osobám rovněž nebyla náhrada nákladů řízení přiznána v souladu s § 60 odst. 5 s.ř.s., neboť ze strany soudu jim nebyla ukládána žádná povinnost.

Poučení