50 A 8/2018 - 68

Rubrum

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Věry Balejové a soudkyň JUDr. Terezy Kučerové a Mgr. Heleny Nutilové v právní věci navrhovatelů: a) Sdružení majitelů domů v centru Českých Budějovic sídlem Krajinská 35/1, České Budějovice b) Obchodní centrum Vltavín, s.r.o. sídlem Krajinská 33/5, České Budějovice zastoupeni JUDr. Václavem Junkem advokátem sídlem Krajinská 35/1, České Budějovice proti odpůrci: Magistrát města České Budějovice sídlem nám. Přemysla Otakara II. č. 1/1, České Budějovice zastoupeného Mgr. Františkem Korbelem, Ph.D. advokátem sídlem Na Florenci 2116/15, Praha 1 o návrhu na zrušení opatření obecné povahy, kterým se stanoví přechodná úprava provozu na pozemní komunikaci v ulici Jírovcova, Krajinská, Hradební, nám. Přemysla Otakara II. v Českých Budějovicích v termínu od 1. 11. 2017 do 30. 6. 2018 vydané Magistrátem města České Budějovice dne 27. 10. 2017 č. j. ODSH/16897/2017-2 za účasti: Dopravní podnik města České Budějovice, a.s. sídlem Novohradská 738/40, České Budějovice takto:

Výrok

I. Opatření obecné povahy, kterým se stanoví přechodná úprava provozu na pozemní komunikaci v ulici Jírovcova, Krajinská, Hradební, nám. Přemysla Otakara II v Českých Budějovicích v termínu od 1. 11. 2017 do 30. 6. 2018 vydané Magistrátem města České Budějovice dne 27. 10. 2017 č. j. ODSH/16897/2017-2, se v části přechodné úpravy provozu na pozemní komunikaci v ulici Krajinská, zrušuje k datu právní moci tohoto rozsudku.

II. Odpůrce je povinen zaplatit navrhovatelům na náhradě nákladů řízení 18.228 Kč ve lhůtě třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet právního zástupce navrhovatelů.

III. Osoba na řízení zúčastněná nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Návrhem podaným dne 31. 1. 2018 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se navrhovatelé domáhali zrušení opatření obecné povahy, kterým se stanoví přechodná úprava provozu na pozemní komunikaci v ulici Jírovcova, Krajinská, Hradební, nám. Přemysla Otakara II. v Českých Budějovicích v termínu od 1. 11. 2017 do 30. 6. 2018, které vydal Magistrát města České Budějovice dne 27. 10. 2017 pod č. j. ODSH 16897/2017-2.

2. V návrhu se poukazuje na to, že žadatelem o vydání opatření obecné povahy byla osoba na řízení zúčastněná, souhlas vlastníka komunikace byl udělen způsobem, kdy k razítku Magistrátu města České Budějovice byl připojen nečitelný podpis. Žádost postrádá vyjádření Policie ČR, které bylo do spisu založeno samostatně a není zřejmé, která vyjádření policie byla součástí požadované žádosti. Úřad se vypořádal pouze s připomínkami policie ze dne 25. 7. 2017, ostatní připomínky policie nevypořádal. Seznam dokladů ve spise je zaznamenán neurčitě. To má dopad do možnosti navrhovatelů uplatňovat v průběhu řízení práva a oprávněné zájmy.

3. Z vyjádření vedoucího odboru pro tisk k dočasnosti opatření pro uplatnění námitky podjatosti lze dovodit, že vedoucí odboru je podjatý. V době vydání rozhodnutí o námitkách podjatosti nebylo rozhodnuto, za podjatého se označil například zaměstnanec odboru Ing. Č.. Bylo postupováno se snahou vyhovět žadateli bez ohledu na zjevné nedostatky žádosti.

4. Žadatelem je subjekt provozující hromadnou osobní dopravu v Českých Budějovicích, žádost o přechodnou úpravu dopravního značení k zajištění provozu neodpovídá smyslu a účelu právní úpravy. Byl překročen předmět žádosti, protože ve skutečnosti provoz místní hromadné dopravy se týká i dalších ulic. Z obsahu žádosti a výkresové dokumentace nelze přesně dovodit, co je předmětem úpravy. Důvodem vydání opatření bylo zajistit obslužnost záchytného parkoviště v Jírovcově ulici, v době vydání opatření nebylo parkoviště dokončeno a po trase jezdí neekologické autobusy. Vedení autobusové linky není v souladu s územním plánem města. V žádosti zaměňuje se magistrát města se statutárním městem. Odůvodnění se opírá o stanoviska vydaná ve stavebním a územním řízení, která nejsou součástí spisu. Připomínky policie nebyly řádně a v úplnosti vypořádány, z odůvodnění plyne, že úřad si nebyl jistý zapracováním připomínky do projektové dokumentace. To se vztahuje k připomínkám k trasám chodců a jejich možných kolizí s provozem městské hromadné dopravy, rozporům v dopravním značení, definováním parkovacích stání – pásů, které nejsou vodorovně značeny, zajištění rozhlednu v křižovatkách. Dopravní zrcadla osazená nejsou vzdor zahájení provozu městské hromadné dopravy po celé trase. Připomínky a námitky policie nebyly dostatečně vypořádány a nebyl zajištěn soulad opatření s veřejným zájmem. V tomto smyslu vyznívá technická zpráva k dopravně bezpečnostnímu posouzení změny dopravního režimu v Krajinské ulici, kterou dali navrhovatelé zpracovat. I z tohoto dokumentu vyplývají rizika zvýšení nehodovosti v důsledku možných kolizí autobusů, cyklistů a chodců, špatných rozhledových poměrů, rizik výjezdů vozidel, neúměrného zvýšení dopravní zátěže, nedostatek šířek místa pro chodce, zejména při průjezdu autobusů, zásobování, omezení dostupnosti podloubí a bezpečného napojení nemovitostí na komunikaci. Nevhodnost zavedení provozu městské hromadné dopravy v Krajinské ulici dokládá též statické posouzení. Z toho vyplývá možnost vážných defektů na přilehlých stavbách.

5. Veřejný zájem je porušen i se zřetelem k okolnosti, že trasa je vedena Městskou památkovou rezervací České Budějovice, k čemuž se v minulosti negativně vyjádřil Státní památkový ústav v Českých Budějovicích a správní orgány působící na úseku ochrany památek.

6. Vedení městské hromadné dopravy Krajinskou ulicí odporuje platnému územnímu plánu.

7. Dotčeným osobám nebyla dána možnost předem se k návrhu opatření vyjádřit, aplikace § 77 odst. 5 zák. č. 361/2000 Sb., v novelizovaném znění byla využita vadně. Veřejný zájem byl vyložen nesprávně, poukazovaný veřejný záměr přesahují jiné veřejné a soukromé zájmy, kdy poukazuje se na ochranu památek v městské památkové rezervaci, bezpečného zajišťování zásobování objektů a jejich napojení na pěší zónu, zajištění ochrany chodců. Nebyl zjištěn dostatečně skutkový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti a nebyly vzaty v úvahu skutečnosti známé z jiných řízení.

8. Odpůrce navrhl zamítnutí návrhu. Připomínky uplatněné Policií České republiky byly zapracovány do výroku opatření obecné povahy. Poukazuje se na odbornou literaturu, podle které vyjádření orgánu v postavení dotčeného orgánu není pro správní úřad závazné. Pro účely vydání předmětného opatření byly splněny požadavky stanoviska příslušného dotčeného orgánu podle § 77 odst. 2 zákona o silničním provozu.

9. Námitka vadného vedení spisu je nepřezkoumatelná, protože není označeno, o které konkrétní doklady se jedná. Vedení spisu neomezovalo navrhovatele v uplatnění jejich práv a oprávněných zájmů.

10. Podjatost v řízení o opatření obecné povahy nebyla namítána. Není pravdou, že nebylo přihlédnuto ke skutečnostem plynoucích a známých z jiných řízení.

11. K účelu právní úpravy pro přechodné dopravní značení je poukazováno na to, že důvod vydání opatření obecné povahy pro místní nebo přechodnou úpravu není vázán na naléhavost a důvod podle žádosti žadatele je souladný se zákonnými předpoklady.

12. Rozsah opatření odpovídá předmětu žádosti, trasa linky městské hromadné dopravy je znázorněna v dokumentaci a zakrytí dopravních značek v ulicích uvedených v návrhu není zapotřebí, protože to se těchto ulic netýká. Ve vztahu k výroku ohledně Hradební ulice se poukazuje na to, že se jednalo nikoli o žádost, ale o podnět a v tomto ohledu odpůrce nebyl striktně vázán rozsahem žádosti.

13. Opatření obecné povahy není v rozporu s veřejným zájmem, protože vozidla městské hromadné dopravy užívaná na dané trase splňují emisní limity, neexistuje žádný veřejný zájem na tom, aby přeprava osob do centra města probíhala individuální automobilovou dopravou, orgány působící při ochraně památek dotčenými orgány v konkrétním řízení nejsou. Stavba parkoviště pak je v souladu s územním plánem. Opatření obecné povahy sleduje veřejný zájem na dopravní dostupnosti centra města prostřednictvím městské hromadné dopravy namísto individuální automobilové dopravy.

14. K návrhovému bodu o dopravní bezpečnosti, statice budov a stavu komunikací se uvádí, že jsou zajištěny v souladu se zákonem. K dopravní bezpečnosti se vyjádřil k tomu povolaný dotčený orgán, dopravní inspektorát Policie ČR. Připomínky tohoto orgánu byly zapracovány do výroku opatření obecné povahy. Bezpečnost chodců v pěší zóně ohrožena není. Se statickým posouzením budov nebyl odpůrce seznámen. Správcem komunikace je magistrát a ten s úpravou provozu souhlasil. To se stalo v souladu s organizačním řádem magistrátu. Ohrožení stavu budov v ulici odpůrce hodnotí jako nereálnou, přičemž poukazuje na historický provoz tramvajové dopravy.

15. Ustanovení § 77 odst. 5 je ve vztahu k obecné úpravě opatření obecné povahy speciální právní normou a z té je zapotřebí vycházet.

16. Postup přijetí opatření obecné povahy odpovídá algoritmu, tak jak o něm bylo judikováno Nejvyšším správním soudem.

17. Zpochybňuje se aktivní legitimace navrhovatelů, kteří nedokládají, jak byli vydaným opatřením kráceni na právech. Dovozuje se, že aktivní legitimace k podání návrhu chybí. Proto lze uvažovat o odmítnutí návrhu.

18. Osoba na řízení zúčastněná, Dopravní podnik města České Budějovice, uvedl, že je držitelem platné licence k provozování veřejné linkové dopravy ze dne 31. 10. 2017. Na základě této licence je povinen danou linku městské hromadné dopravy provozovat. Na trase linky jsou vymezeny povinné zastávky, které musí být označeny příslušným dopravním značením. Jedná se o formu přechodného značení. Trasa linky byla úřadem schválena v řízení o udělení licence.

19. Odpůrce soudu předložil spis, který obsahuje žádost o stanovení přechodné úpravy provozu, projektovou dokumentaci, vyjádření Policie ČR, usnesení o námitkách podjatosti, územní rozhodnutí o umístění stavby záchytného parkoviště v Jírovcově ulici, kopii jedné stránky z publikace Bajer Jan a kolektiv, Sto let městské dopravy v Českých Budějovicích v létech 1999 – 2009, první vydání České Budějovice: M. B. 2000, na které je zachycen stav podle pohlednice kolem roku 1909 zobrazující tramvaj v Krajinské ulici, její severní části, organizační řád Magistrátu města České Budějovice.

20. Navrhovatelé doložili stanoviska Policie ČR vydaná k dokumentaci pro územní rozhodnutí, dokumentaci pro stavební povolení, stanovisko k zastávkám, midibus České Budějovice, stanovisko ke studii dopravního značení v pěší zóně v ulicích Krajinská a Hradební v Českých Budějovicích, vyjádření správních orgánů působících v oboru ochrany památek a Národního památkového ústavu, statické posouzení a dopravně bezpečnostní posouzení změny dopravního režimu v Krajinské ulici a některé části platného územního plánu.

21. Soud opatřil výpis ze spolkového rejstříku vedeného Krajským soudem v Českých Budějovicích vztahující se ke Sdružení majitelů domů v centru Českých Budějovic, výpis z obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v Českých Budějovicích o s.r.o. Obchodní centrum Vltavín sídlem v Českých Budějovicích a informaci z katastru nemovitostí o objektu č. p. 33 na parcele č. 35/1.

22. Napadeným opatřením obecné povahy pak byla stanovena přechodná úprava provozu v konkrétních ulicích města v době od 1. 11. 2017 do 30. 6. 2018 za podmínek v opatření uvedených. V odůvodnění opatření se uvádí, že žádost byla podpořena stanoviskem policie ze dne 3. 10. 2017, kdy uvedený orgán působí ve věcech bezpečnosti a plynulosti silničního provozu. Ve stanovisku bylo odkázáno na předchozí stanoviska ke stavebním úpravám křižovatky ulic Krajinská, 28. října a Na Sadech, byla vydána studie dopravního značení v Krajinské ulici. Ke stanoviskům k dokumentaci pro územní řízení a stavební povolení se uvádí, že je nepřípustné, aby správní orgán rozšířil či zúžil předmět žádosti, souhlas obecného stavebního úřadu byl doložen, připomínkované umístění světelné signalizace nebylo předmětem žádosti a připomínky dotčeného orgánu k dokumentaci pro stavební povolení byly okomentovány autorizovaným inženýrem pro dopravní stavby. Důvody ke sloučení řízení dodrženy nejsou, protože řízení o opatření obecné povahy je řízením specifickým. Reaguje se na připomínky Policie ČR z 25. 7. 2017, kdy je vyjádřen nesouhlas s názorem policie o tom, že autobusové zastávky jsou navrženy do přirozených tras chodců, k převádění chodců z chodníku přes pěší zónu na chodník přechodem pro chodce se vyjadřuje domněnka, že projektant připomínku zapracoval do projektové dokumentace, protože vodorovné dopravní značení v Krajinské ulici není navrženo. Patrně došlo k zpracování připomínek o dopravním značení zastávek do projektové dokumentace, parkovací stání – pásy navržené do tras autobusům a protisměrně jedoucím cyklistům v šířkově a prostorově nevyhovující pozemní komunikaci byla vypořádána tak, že parkovací plochy byly navrženy s ohledem na maximální funkčnost z hlediska zásobování provozoven a představují jistou formu zpomalovacího prvku. K výhradě o rozporu křižovatek a míst ležících mimo komunikaci s dotčenými ČSN pro oboustranné vedení dopravy se uvádí, že pro zajištění potřebného rozhledu bylo navrženo dopravní odrazové zrcadlo.

23. Krajský soud se návrhem zabýval podle dílu sedmého hlavy druhé soudního řádu správního a dospěl k závěru, že návrh je důvodný.

24. Soud především uvádí, že vzhledem k novelizaci procesního postupu v řízení o přezkoumání opatření obecné povahy se soud se vzhledem k právní úpravě vyplývající z § 101 b) odst. 2 s. ř. s. zabývá napadeným opatřením výlučně se zřetelem k důvodům uplatněným v návrhu. Řízení je ovládáno dispoziční zásadou a vychází se ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době vydání opatření obecné povahy.

25. Předmětem řízení bylo učiněno opatření obecné povahy, jímž byla stanovena přechodná úprava provozu na konkrétně specifikovaných pozemních komunikacích v Českých Budějovicích v době od 1. 11. 2017 do 30. 6. 2018. Návrh uplatnilo Sdružení majitelů domů v centru Českých Budějovic, které je spolkem; z listin založených u rejstříkového soudu, plyne, že členy sdružení je několik osob, kterým vlastnicky náleží nemovitosti v Krajinské ulici, Obchodní centrum Vltavín je subjektem, kterému podle katastru nemovitostí náleží budova č. 33/5 v Krajinské ulici na konkrétní stavební parcele. Jsou tudíž vlastníky nemovitostí nacházejících se v Krajinské ulici, které se mimo jiné přechodná úprava provozu v Krajinské ulici týká. Pro posouzení aktivní legitimace navrhovatelů má dále význam sdělení Státního památkového ústavu v Českých Budějovicích z 25. 6. 2002 vydaného pro účely rozhodování o návrhu regulačního plánu historického jádra města, ze kterého plyne, že zavedení linky městské hromadné dopravy do historického jádra by mělo negativní dopad na stavebně technický stav přilehlých budov. Doporučení provést zajištění stavebně technického stavu objektů Městské památkové rezervace přiléhající k předpokládané trase městské hromadné dopravy je vyjádřeno ve sdělení Národního památkového ústavu (dříve Státního památkového ústavu) ze dne 12. 5. 2017. Dále je doloženo, že při úvahách o řešení městské hromadné dopravy v městské památkové rezervaci byl respektován požadavek Národního památkového ústavu provést podrobnou inventarizaci stávajících statických poruch dotčených objektů.

26. Žalobce doložil posouzení vedení městské hromadné dopravy v Krajinské ulici z hlediska statiky z listopadu 2017, ve kterém se statik vyjadřuje k současnému stavu komunikace a ve vztahu k budovám uvádí, že ty jsou ohroženy, především pak jejich loubí. Městská hromadná doprava obousměrným provozem s frekvencí 10 minut jako další zatížení může vést k závažným defektům přilehlých staveb. Statik se zabýval založením domů a pilířů loubí, o nichž uvedl, že ty jsou založeny podstatně výše, přibližně v hloubkách 0,6 až 0,8 m pod úrovní ulice. Základy pilířů jsou náchylnější k poruchám vlivem otřesů nebo zatížení.

27. Z dokladů o vlastnictví nemovitostí, vyjádření orgánů památkové péče a statického posouzení vyplývá, že navrhovatelům svědčí aktivní věcná legitimace k podání návrhu.

28. Jestliže navrhovatelům vlastnicky náleží nemovitosti v Krajinské ulici, pak aktivní legitimace k podání návrhu se vztahuje výlučně k této části úpravy provozu v konkrétních ulicích ve městě. V návrhu není tvrzeno ani doloženo, že vlastnická či jiná práva navrhovatelů jsou dotčena též v dalších v opatření vyjmenovaných ulicích, a proto v rozsahu překračujícím ulici Krajinskou nejsou navrhovatelé k podání návrhu proti opatření obecné povahy ve formě stanovení přechodné úpravy provozu povoláni. Pro takto vymezenou aktivní legitimaci navrhovatelů se proto soud může danou regulací zabývat výlučně v rozsahu úpravy provozu na pozemní komunikaci v Krajinské ulici.

29. První návrhový bod ve své podstatě obsahuje výhrady ke způsobům vedení spisu o žádosti o stanovení místní přechodné úpravy provozu na pozemní komunikaci a dopad takového vedení spisu do práv navrhovatelů. Na žádosti je vyznačen souhlas Magistrátu města České Budějovice jako vlastníka komunikace, jsou připojena stanoviska Dopravního inspektorátu, Policie ČR v Českých Budějovicích k dokumentaci pro územní rozhodnutí z 22. 8. 2016, dokumentaci pro stavební povolení z 28. 3. 2017, k zastávkám midibus, dopravní značení z 8. 6. 2017, studie dopravního značení v pěší zóně v ulicích Krajinská a Hradební z 25. 7. 2017 a z 3. 10. 2017. Ve spise jsou založeny písemnosti vztahující se k navrhovateli uplatněné námitce podjatosti, projektová dokumentace a napadené opatření. Ke spisu byl pořízen soupis označený jako seznam dokladů, ve kterém jsou založené písemnosti označeny s uvedením data jejich vložení. Ze soupisu samotného nelze bez nahlédnutí do konkrétních listin zjistit, co bylo předmětem rozhodování v jednotlivých usneseních. Vyjádření policie jako dotčeného orgánu není rovněž specifikováno. Ve své podstatě však soupis součástí spisu odpovídá požadavkům § 17 odst. 1 správního řádu. Každá vada formální povahy neznamená zásah do subjektivních práv účastníků a sama o sobě nepředstavuje důvod, pro který by bylo možno opatření obecné povahy zrušit. Ze způsobu vedení spisu nelze dovodit, že došlo k porušení § 3 správ. řádu, který správnímu orgánu přikazuje zjistit stav věci tak, aby o něm nebyly pochybnosti. Podklady předepsané ustanovením § 77 zák. č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, v novelizovaném znění, byly opatřeny, hodnocení těchto podkladů a právní zjištění je pak věcí další.

30. Návrhový bod poukazující na to, že usnesení o námitce podjatosti vedoucího odboru dopravy a silničního hospodářství magistrátu je opodstatněný. Usnesením ze dne 24. 10. 2017 byla sice námitka podjatosti zamítnuta, avšak v době vydání opatření obecné povahy dne 27. 10. 2017 nebylo toto rozhodnutí pravomocné. Ze spisu nelze zjistit, kdy bylo toto usnesení zástupci účastníků řízení doručeno, nicméně pro věc je rozhodné, že toto usnesení lze napadnout odvoláním a skutečnost, že uplatnění opravného prostředku podle § 76 odst. 5 správ. řádu nemá odkladný účinek, ještě neznamená, že o žádosti lze věcně rozhodnout. Jestliže u účastníků řízení přetrvávaly pochybnosti o nepodjatosti příslušného zaměstnance a zákon jim přiznává obranu ve formě odvolání, pak v době vydání opatření obecné povahy nebylo o odvolání rozhodnuto a nebylo tudíž postaveno najisto, zda konkrétní zaměstnanec úřadu není vyloučen z projednání věci. Soud současně poukazuje na to, že mezi vydáním usnesení o zamítnutí námitky podjatosti a napadeným opatření obecné povahy uplynuly tři dny. V zájmu ochrany práv účastníků bylo zapotřebí vyčkat právní moci usnesení o námitce podjatosti, tak jak je ostatně vždy činěno v jiných správních řízeních vedených správními orgány.

31. Žádost o provozování městské hromadné dopravy po vymezených pozemních komunikacích uvedených v napadeném opatření podal Dopravní podnik města České Budějovice, který hromadou dopravu ve městě provozuje. Úprava provozu je regulována ustanovením § 77 zákona o provozu na pozemních komunikacích, které předpokládá jak místní, tak přechodnou úpravu takového provozu. Podmínky pro místní a přechodnou úpravu provozu na místních komunikacích stanoví zákon shodně, kromě doručování návrhu opatření a výzvy dotčeným osobám k podání námitek a připomínek u přechodné úpravy provozu. Od místní a přechodné úpravy provozu na místních komunikacích je zapotřebí odlišit přechodnou úpravu provozu pro případ nebezpečí z prodlení ve smyslu § 77 odst. 4 zákona, kdy nevyžaduje se projednání s dotčenými orgány, přičemž taková přechodná úprava se omezuje nejdéle na dobu 60 dnů. Z příkladů vyjmenovaných v návrhu lze důvodům podřaditelným pod ustanovení § 77 odst. 4 podřadit havárie. Ostatní vyjmenované případy však režimu podle tohoto ustanovení nepodléhají. Úprava provozu provedená napadeným opatřením je časově omezena a uplynutím doby pozbývá toto opatření účinnost. Z hlediska posouzení zákonnosti napadeného opatření není proto rozhodné, zda danou změnu žadatel o vydání opatření dlouhodobě plánoval.

32. K argumentaci vybočením z předmětu žádosti Dopravního podniku města soud uvádí, že žalobci jsou aktivně legitimováni k podání návrhu, jde-li o regulaci provozu v ulici Krajinská. Tato ulice je ve výroku rozhodnutí výslovně označena. K úpravě provozu na dalších pozemních komunikacích navrhovatelé aktivně legitimováni nejsou, a proto na soudu není, aby se zabýval žádostí ve vztahu k místním komunikacím v těchto dalších ulicích.

33. To je zapotřebí vztáhnout i k obslužnosti záchytného parkoviště v Jírovcově ulici. Práva a oprávněné zájmy navrhovatelů mohou být dotčena úpravou provozu městské hromadné dopravy v Krajinské ulici. Námitky, odpovídá-li tato úprava územního plánu, budou vypořádány současně s návrhovým bodem, že daná úprava se platnému územnímu plánu města příčí.

34. Navrhovatelé mají pravdu, že Magistrát města České Budějovice, který se jako vlastník komunikace k žádosti vyjádřil, nelze zaměňovat se Statutárním městem České Budějovice. Z organizačního řádu magistrátu plyne, že je zřízen odbor správy veřejných statků, do jehož činnosti patří zabezpečování samostatné působnosti města při správě majetku města. Výslovně se uvádí, že odbor zajišťuje především přímou správu místních komunikací a účelových komunikací náležejících do majetku města. Jestliže k žádosti byl připojen souhlas odboru správy veřejných statků magistrátu, pak bylo postupováno souladně s organizačním řádem magistrátu, jestliže uvedený odbor v samostatné působnosti zabezpečuje záležitosti týkající se majetku města.

35. Navrhovatelům je zapotřebí přisvědčit, že v odůvodnění opatření obecné povahy je argumentováno souhlasem speciálního stavebního úřadu po změně projektové dokumentace ke stavebnímu povolení a vypořádáním připomínek dotčeného orgánu k této dokumentaci autorizovaným inženýrem pro dopravní stavby, avšak tyto písemnosti v předloženém spise obsaženy nejsou. Nelze proto přezkoumat, zda a jaké změny byly v projektové dokumentaci provedeny, lze se pouze domnívat, že autorizovaný inženýr pro dopravní stavby reagoval na připomínky policie, přičemž není doloženo, jak a není ani patrná reakce odpůrce na úpravu dokumentace a komentář, lze se pouze domnívat, že úprava dokumentace a komentář byly nahlédnuty jako zákonu odpovídající. Takové odůvodnění rozhodnutí je zcela nepřezkoumatelné a bez opory ve spise.

36. Dotčeným orgánem pro přechodnou úpravu provozu na místních komunikacích je podle § 77 odst. 2 písm. b) zákona policie. Tento dotčený orgán vydal postupně 5 stanovisek zákona po sobě jdoucích pro jednotlivé druhy řízení, která nakonec vedla k přechodné úpravě provozu po místních komunikacích ze záchytného parkoviště na náměstí Přemysla Otakara II., přičemž trasa městské hromadné dopravy vede též Krajinskou ulicí. Tato vyjádření byla vydávána k dokumentaci pro územní rozhodnutí dokumentaci pro stavební povolení, k zastávkám, k napadenému opatření a dále je tu studie dopravního značení v pěší zóně Krajinské ulici. V tomto stanovisku se poukazuje mimo jiné na to, že v Krajinské ulici je pěší zóna a bude-li tento režim zachován, pak autobusová doprava v obou směrech v nevyhovujícím prostorovém uspořádání komunikace je z hlediska bezpečnosti provozu zejména chodců a cyklistů nevhodná. Poukazuje se na rozpory ve výkresové dokumentaci, úpravu jízdy cyklistů, praktickou nemožnost dopravní obsluhy provozoven, není patrné řešení křižovatek.

37. Tyto výhrady byly zopakovány ve stanovisku k dokumentaci ke stavebnímu povolení, kde se konstatuje, že bylo akceptováno pouze vedení cyklistů ve vyhrazeném jízdním pruhu pro bus. Ostatní připomínky nebyly akceptovány nebo řešeny. V předložené dokumentaci ke stavebnímu povolení se poukazuje na rozpor mezi technickou zprávou a projektovou dokumentací, kde se řeší zastávkový pruh v obou směrech a navrhuje se světelné signalizační zařízení, přičemž tato úprava neodpovídá jednosměrnému provozu. Dovozuje se, že dokumentace odpovídá obousměrnému vedení dopravy. Opětovně se poukazuje na to, že řešení je z hlediska bezpečnosti provozu zejména chodců a cyklistů nebezpečné. Dokumentace řeší vjezd do zklidněné místní komunikace v režimu pěší zóny ve směru ulice Na Sadech, neřeší se výjezdy a křížení s jinými místními komunikacemi, poukazuje se na požadavky ČSN.

38. Následuje stanovisko k dopravnímu značení, fáze 1 pro zastávky midibus, ve kterém se řeší výlučně dopravní značení zastávek.

39. Následovala studie dopravního značení v pěší zóně v ulicích Krajinská a Hradební vydaná formou stanoviska podle § 77 zákona o provozu na pozemních komunikacích. Opakují se připomínky vznesené k dokumentaci pro územní rozhodnutí a dokumentaci ke stavebnímu povolení, uvádějí se připomínky k předložené dokumentaci dopravního značení a rozhledových poměrů. Uvádí se, že zastávky bus jsou navrženy do přirozených tras chodců a tito jsou vedeni mimo tyto trasy, chodci jsou převáděni z chodníku přes pěší zónu přechodem pro chodce, navržené dopravní značení je nesprávné, parkovací stání, pásy jsou navrženy do tras busům a protisměrně jedoucím cyklistům v šířkově a prostorově nevyhovující komunikaci, vzhledem k obousměrnému vedení dopravy nejsou posouzeny dotčené křižovatky. Současně se uvádí, že dopravní inspektorát setrvává v plném rozsahu na svých předchozích stanoviscích.

40. Ke stanovení místní a přechodné úpravy provozu na pozemních komunikacích v Krajinské ulici bylo odkázáno na předchozí stanovisko z 8. 6. 2017, na němž se setrvává. Dále se vypočítávají soudem prve uvedená stanoviska policie vydaná s odkazem na § 77 zákona o provozu pozemních komunikacích, na nichž se rovněž setrvává.

41. Jestliže dotčený orgán ve studii dopravního značení v ulicích Krajinská a Hradební a stanovení místní a přechodné úpravy provozu na pozemních komunikacích včetně Krajinské ulice setrval na předchozích dříve vydaných stanoviscích, přičemž právě pro účely stanovení místní a přechodné úpravy provozu na pozemních komunikacích tato jednotlivá stanoviska vyjmenoval a z hlediska jejich obsahu na nich setrval, pak bylo zapotřebí se s obsahem těchto jednotlivých stanovisek vypořádat a nepostačovalo uvést, že první ze stanovisek náleželo do územního řízení další do stavebního řízení. Tato stanoviska dotčeného orgánu v podstatě poukazující na zavedení autobusové obousměrné linky do pěší zóny v nevyhovujícím prostoru s poukazem na nebezpečnost takového provozu pro chodce a cyklisty, zůstala nevypořádána. Dotčenému orgánu bylo vyhověno ve způsobu dopravního značení zastávek a bylo reagováno na připomínky dopravního inspektorátu k dokumentaci na dopravní značení a rozhledové poměry, ač též v tomto stanovisku dopravní inspektorát setrval na tom, co již uvedl pro účely řízení podle stavebního zákona. Byla odmítnuta námitka dotčeného orgánu o směrové linii chodců, bylo vyhověno navrženému dopravnímu značení, úsudek o tom, co patrně projektant učinil ohledně připomínky o přechodu pro chodce, není ničím doložen. Navržení parkovacích stání do tras busům a protisměrně jedoucím vozidlům v šířkově a prostorově nevyhovující pozemní komunikaci bylo vypořádáno tak, že byl vzat ohled na maximální funkčnost se zřetelem k zásobování provozoven, což bylo zhodnoceno jako zpomalovací prvek v zájmu zajištění dodržení nejvyšší dovolené rychlosti jízdy vozidel. K rozhledovým poměrům v křižovatkách se poukazuje na osazení odrazového dopravního zrcadla.

42. Z takto kusého vypořádání připomínek dopravního inspektorátu působícího jako dotčený orgán v oblasti bezpečnosti dopravy bez ohledu na to, co bylo uvedeno v předchozích stanoviscích tohoto orgánu, nezbývá než uzavřít, že stanovisko dotčeného orgánu zůstalo nejen nevypořádáno, ale též nerespektováno. Požaduje-li ustanovení § 77 odst. 3 zákona o provozu na pozemních komunikacích úpravu provozu projednat s dotčeným orgánem, na němž je navrhovanou úpravu posoudit z hlediska bezpečnosti uživatelů komunikace, pak to znamená vzít takové stanovisko v úvahu. Pokud by tomu tak nebylo, nepřikazovala by právní norma správnímu orgánu danou úpravu s dotčeným orgánem projednat. Souhlasné stanovisko dotčeného orgánu lze podle věty druhé ustanovení § 77 odst. 3 zákona dovozovat výlučně tehdy, nevyjádří-li se dotčený orgán ve lhůtě 60 dnů. Rovněž z formulace takto dvou navazujících vět v ustanovení § 77 odst. 3 zákona, je zapotřebí dovodit, že stanovisko dotčeného orgánu má v řízení o úpravě provozu na místních komunikacích význam a pokud se správní orgán stanoviskem necítí vázán, pak je zapotřebí toto stanovisko důsledně vypořádat, což však v souzené věci učiněno nebylo. Jak již soud uvedl, nepostačuje pouhé projednání věci s dotčeným orgánem bez ohledu na výsledek takového projednání. To má za následek, že při vydání napadeného opatření bylo porušeno ustanovení § 77 odst. 3 zákona.

43. Navrhovatelé předložili soudu dopravně bezpečnostní posouzení změny dopravního režimu v Krajinské ulici z prosince 2017 a posouzení vedení městské hromadné dopravy v Krajinské ulici z hlediska statiky z listopadu 2017. Jestliže se podle § 101 b) odst. 3 s. ř. s. při přezkoumání opatření obecné povahy vychází ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době vydání opatření obecné povahy, které je datováno 27. 10. 2017 a účinnosti nabylo počátkem měsíce listopadu 2017, pak k důkazním prostředkům z doby po vydání opatření nelze přihlížet. Pro obsah prve uvedené právní normy nelze zejména dopravně bezpečnostní posouzení změny dopravního režimu vzít v úvahu ani přesto, že v podstatě toto posouzení odpovídá tomu, co uvedl dotčený orgán. Krajinská ulice je součástí městské památkové rezervace z ustanovení § 101 a) odst. 1 s. ř. s. vyplývá, že věcně aktivně legitimován k podání návrhu je ten, kdo byl vydaným opatřením obecné povahy dotčen na svých subjektivních právech. To znamená, že navrhovatelé nejsou povoláni brojit návrhem ve prospěch ochrany veřejného zájmu. To je zapotřebí vztáhnout též na ochranu městské památkové rezervace.

44. Naopak věcná aktivní legitimace navrhovatelům svědčí, je-li argumentováno ohledně dopravy v Krajinské ulici územním plánem města. Územní plán je ve smyslu § 43 odst. 1 stav. zák. koncepčním dokumentem pro rozvoj území obce, ochrany jeho hodnot, plošného a prostorového uspořádání, uspořádání krajiny a koncepce veřejné infrastruktury. Územním plánem jsou sledovány cíle a úkoly územního plánování, tak jak je upravují § 18 a 19 stav. zák. V odůvodnění územního plánu města, konkrétně koncepce rozvoje lokality jeho historického jádra se popisuje dopravní infrastruktura, podle které se městská hromadná doprava do jádra města zavádí jakou součást řešení dopravní situace historického jádra při současném omezení individuální automobilové dopravy v této části města. Městská hromadná doprava je součástí vybavenosti města i jeho centra a je řešena způsobem přiměřeným památkové ochraně objektů i celé zóny. Z této koncepce vychází cílový stav, podle kterého se má realizace dvou nových jednosměrných tratí městské hromadné dopravy a provozního vybavení vést ve směru sever jih po ulicích Krajinská a Biskupská, ve směru jih sever ulicemi dr. Stejskala a U Černé věže. Při realizaci tratí městské hromadné dopravy je zapotřebí vzít zřetel na specifický charakter městské památkové rezervace. Preferuje se pěší a cyklistická doprava bez zvláštních omezení s limitovanou možností průjezdu vozidel městské hromadné dopravy.

45. Z odůvodnění koncepce rozvoje historického jádra města je zřejmé, že při úpravě provozu v Krajinské ulici územní plán respektován nebyl tím, že do této ulice byl provoz městské hromadné dopravy zřízen obousměrně, ač územní plán uvažuje pouze s jednosměrnou tratí vedenou touto ulicí. Jestliže územní plán upravuje podle § 43 odst. 1 stavebního zákona též dopravní infrastrukturu, je zapotřebí se územním plánem řídit i při úpravě provozu po místních komunikacích. Je-li napadené opatření obecné povahy v rozporu s územním plánem, napadená úprava provozu v Krajinské ulici, tak jak byla stanovena, nemůže obstát. I pro tento důvod je napadené opatření vadné.

46. Návrhový bod o porušení procesních předpisů správního řádu upravujících opatření obecné povahy není důvodný. Předmětem opatření je přechodná úprava provozu na místní komunikaci. Procesní úprava stanovení přechodné úpravy provozu ve formě opatření obecné povahy je upravena v § 77 odst. 5 zákona o silničním provozu. Pro věc je významné, že se jedná o úpravu přechodnou. Na takovou úpravu pak vztahuje se věta třetí uvedené právní normy, podle které se návrh opatření nedoručuje a dotčené osoby se nevyzývají k podání připomínek a námitek. Dále je upravena účinnost opatření. Z porovnání obecné úpravy opatření obecné povahy podle správního řádu a úpravy obsažené v § 77 zákona o provozu na pozemních komunikacích vyplývá, že ustanovení § 77 prve uvedeného zákona je ke správnímu řádu ve vztahu speciality. To má za následek, že úprava procesního postupu obsažená v zákoně o provozu na pozemních komunikacích má přednost před úpravou obecnou. Proto je zapotřebí vycházet právě z věty třetí ustanovení § 77 odst. 5 zákona o provozu na pozemních komunikacích. Jestliže toto ustanovení nepředpokládá návrh opatření doručit a nevydávat výzvu k uplatnění námitek a připomínek, pak bylo v projednávané věci postupováno souladně se zákonem. Jedná se o přechodnou úpravu provozu a na soudu není zabývat se tím, jde-li o dlouhodobě připravovaný záměr, ale o pouhé posouzení, bylo-li napadené opatření přijato souladně se zákonem. Obrana účastníků řízení využitím návrhu slouží k ochraně subjektivních práv těchto účastníků a nikoli k ochraně veřejného zájmu. Právě pro ochranu soukromých zájmů účastníků soud shledal, že ti jsou věcně aktivně legitimováni k podání návrhu na přezkoumání opatření obecné povahy. Pro důvody uvedené v návrhu soud neshledal porušení ustanovení § 77 odst. 5 zákona o provozu na pozemních komunikacích.

47. Právě se zřetelem k tomu, co bylo v předchozí pasáži rozsudku uvedeno o procesním postupu přechodné úpravy provozu na místních komunikacích ve smyslu § 77 odst. 5 věta třetí zákona nelze navrhovatelům přisvědčit, že došlo k porušení § 7 správ. řádu. Odpůrce opatřil vyjádření dotčeného orgánu, policie, dotčený orgán postupně vydal 5 stanovisek, přičemž uváděl, že na předchozích stanoviscích setrvává. Ty však odpůrce v úvahu nevzal a nikterak nevypořádal, přestože z těchto stanovisek vyplývají z hlediska zajištění bezpečnosti provozu na pozemní komunikaci v Krajinské ulici pro účastníky tohoto provozu negativní informace. Úprava dopravní infrastruktury v historickém centru města a městské památkové rezervaci podle územního plánu nebyla respektována a z napadeného opatření ani z předloženého spisu nevyplývá, že soulad úpravy provozu s územním plánem byl hodnocen. Hodnocení stanovisek dotčeného orgánu, tak jak je v odůvodnění opatření uvedeno, nemá v těchto podkladech oporu, přičemž soud opakovaně připomíná, že dotčený orgán setrval na svém stanovisku, tak jak jej podal v územním a stavebním řízení a následné studii a vždy tato svá stanoviska v těchto třech písemnostech postupně zopakoval. Orgán památkové péče účastníkem řízení o přechodné úpravě provozu místních komunikacích není. Proto nebylo zapotřebí stanovisko tohoto orgánu opatřovat.

48. Soud proto uzavřel, že pro důvody uvedené v předchozí pasáži rozsudku nemůže napadené opatření obecné povahy obstát.

49. Vzhledem k těmto důvodům krajský soud podle § 101 d) odst. 2 s.ř.s. opatření obecné povahy, kterým se stanoví přechodná úprava provozu na pozemní komunikaci v části této úpravy v ulici Krajinské v Českých Budějovicích, zrušil. Uvedená část opatření obecné povahy se zrušuje k datu právní moci tohoto rozsudku.

50. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s. ř. s. a vychází ze skutečnosti, že navrhovatelé měli v řízení úspěch. Proto jim na náhradě nákladů řízení byla přiznána částka 18.228 Kč představující zaplacený soudní poplatek 5.000 Kč za každého z navrhovatelů (celkem 10.000 Kč, odměna advokáta za dva úkony právní služby po 3.100 Kč (celkem 6.200 Kč), dvakrát režijní paušál po 300 Kč (tj. 600 Kč) a dalších 1.428 Kč na dani z přidané hodnoty, které je zástupce navrhovatelů plátcem.

51. O náhradě nákladů řízení osoby na řízení zúčastněné rozhodl soud podle § 60 odst. 5 s. ř. s. Podle tohoto předpisu má osoba na řízení zúčastněná právo na náhradu těch nákladů řízení, které jí vznikly v souvislosti s plněním povinností uložených soudem. Jestliže osobě na řízení zúčastněné soud žádnou povinnost neuložil, nemá tato osoba právo na náhradu nákladů řízení.

52. Podle § 76 odst. 1 písm. a) a b) s. ř. s. za použití § 101 b) odst. 4 s. ř. s. rozhodl soud o návrhu bez nařízení jednání, protože opatření je zrušováno pro nepřezkoumatelnost pro nedostatek důvodů a nemá oporu ve spisové dokumentaci.