51 A 10/2018 - 48

Rubrum

Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Věry Šimůnkové a soudců Mgr. Ing. Petra Šuránka a Mgr. Jana Čížka ve věci navrhovatelek: a) K. P. bytem X b) A. A. bytem X c) L. P. bytem X proti odpůrcům:

1. Magistrát města Kladna se sídlem nám. Starosty Pavla 44, Kladno 2. Komunistická strana Čech a Moravy jednající zmocněncem L. N., bytem X 3. Volba pro Kladno jednající zmocněnkyní M. M., bytem X 4. Svoboda a přímá demokracie - Tomio Okamura (SPD) jednající zmocněnkyní S. Č., bytem X 5. Kladeňáci jednající zmocněnkyní Š. P., bytem X 6. ANO 2011 jednající zmocněncem Z. L., bytem X 7. Občanská demokratická strana jednající zmocněnkyní A. U., bytem X o návrhu na určení neplatnosti hlasování ve volebních okrscích č. 5, 13, 19, 30, 38 a 50 ve volbách do Zastupitelstva města Kladna konaných ve dnech 5. a 6. října 2018 takto:

Výrok

I. Návrh se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Dne 19. 10. 2018 obdržel Krajský soud v Praze návrhy, jimiž se navrhovatelka a) domáhala neplatnosti voleb a neplatnosti hlasování v okrscích č. 5, 13, 30, 38 a 50, navrhovatelka b) neplatnosti voleb a neplatnosti hlasování v okrsku č. 19 a navrhovatelka c) neplatnosti voleb a neplatnosti hlasování v okrsku č. 30 ve volbách do Zastupitelstva města Kladna konaných ve dnech 5. a 6. 10. 2018, a to podle ustanovení § 90 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) a podle ustanovení § 60 odst. 2 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „volební zákon“).

2. Navrhovatelka a) namítala porušení ustanovení § 40 volebního zákona, ke kterému mělo dojít při sčítání hlasů ve volebních komisích, a to zejména v okrscích č. 5, 13, 30, 38 a 50, ve kterých došlo ohledně odpůrce 4 k výrazné odchylce od výsledků v jiných okrscích. Uvedla, že jde o politickou stranu bez pozitivního ohlasu v celém městě Kladno, o čemž má svědčit i časté a četné poškozování výloh této strany v Kladně v ulici Československé armády. Dále zmínila, že se jako aktivní občanka zajímala u známých i nahodilých osob, přičemž jí všechny oslovené osoby sdělily, že odpůrce 4 nevolily. Nejvýraznější je výkyv v okrsku č. 50, kde žijí osoby výrazně a veřejně kritizující politické názory a postoje odpůrce 4. V daném okrsku bylo odevzdáno celkově 300 obálek, z toho odpůrce 4 získal 1 265 hlasů z celkově odevzdaných 9 294 hlasů. Nesrovnalost spočívá v tom, že volební komise měla mít sečtené výsledky již okolo 16. hodiny, avšak předala je až kolem 20. hodiny. Tomuto postupu měla odpovídat i chyba zjištěná při sčítání a celkovém výsledku této volební komise. Obdobně tomu bylo také v okrsku č. 30, kde odpůrce 4 získal 1 148 hlasů z celkového počtu 11 480 hlasů. V tomto okrsku měla volební komise neoprávněně užívat modré propisovací tužky, čímž mohla upravovat hlasovací lístky. V tomto okrsku namítala i rozpor mezi odevzdanými obálkami (371) a platnými hlasy, kterých bylo celkem 11 480, ačkoli každý volič mohl udělit až 33 hlasů, což by celkově odpovídalo 12 243 hlasům. Namítaná pochybení se dají ověřit kontrolním přepočítáním hlasů v označených volebních okrscích.

3. Navrhovatelka b) rovněž namítala porušení ustanovení § 40 volebního zákona, ke kterému mělo dojít při sčítání hlasů ve volebním okrsku č. 19, kde odpůrce 5 neodůvodněně získal 2 634 platných hlasů, tj. 20,53 %. Tento zisk hlasů v daném okrsku je zcela vyloučen, neboť tam žijící občané jsou stabilními voliči odpůrce 3 a odpůrce 7. Je tak nepravděpodobné, že by voliči volili nově vzniklý subjekt a jednostranně zaměřený spolek na zrušení hazardu a proti Globusu na Růžovém poli, což jsou témata, která se občanů daného okrsku vůbec netýkají. Při komunikaci s lidmi ve svém okolí a při rozhovorech byla upozorněna na možnost manipulace s hlasovacími lístky, anebo na vady při sčítání hlasů. Dle sdělení jedné z členek okrskové volební komise navíc sčítání probíhalo separátně dle jednotlivých kandidujících stran a spolků, přičemž někteří členové mohli používat modré propisovací tužky, ačkoli je tento postup zakázaný.

4. Navrhovatelka c) namítala porušení ustanovení § 40 volebního zákona, ke kterému mělo dojít při sčítání hlasů ve volebním okrsku č. 30, a tímto sčítáním hlasů měl být zvýhodněn odpůrce 4. Poukazovala na neobvykle rychlý čas sčítání hlasů, necelé dvě hodiny, i přesto, že bylo odevzdáno 371 obálek a 11 480 hlasů. Volební komise neprovedla kontrolní přepočet a došlo tak k překvapivému výsledku v počtu mandátů pro odpůrce 4 v daném okrsku, který získal celkem 1 148 hlasů, což je oproti jiným okrskům neobvykle vysoký výsledek. Nikdo z jejích známých odpůrce 4 nevolil. Vyslovila podezření, že členové okrskové volební komise používali modré propisovací tužky, čímž mohli pozměnit hlasovací lístky.

5. Soud usnesením ze dne 22. 10. 2018, č. j. 51 A 10/2018 – 4, spojil řízení o samostatných návrzích ke společnému projednání, neboť zjistil, že se navrhovatelky a), b) a c) (dále též jen „navrhovatelky“) shodně domáhají určení neplatnosti hlasování ve volbách do Zastupitelstva města Kladna konaných ve dnech 5. a 6. 10. 2018, a to na základě v zásadě totožné skutkové i právní argumentace.

6. Zmocněnkyně odpůrce 3 se ve vyjádření k návrhu na neplatnost hlasování připojila k návrhu na neplatnost voleb a nad rámec argumentů uvedených v návrhu navrhovatelek doplnila, že v okrsku č. 42 bylo zakázáno volit konkrétnímu občanovi. Tento občan se obrátil na odpůrce 3 a popsal situaci, kdy chtěl jít volit do okrsku č. 42, avšak při kontrole občanského průkazu mu bylo sděleno, že volit nesmí a volba mu nebyla umožněna. Podle zmocněnkyně odpůrce 3 se jedná o hrubé narušení voleb, které je důkazem systémové chyby, nikoli jen dílčího pochybení, a proto navrhla, aby soud prověřil celý volební obvod města Kladna.

7. Zmocněnkyně odpůrce 5 ve vyjádření k návrhu navrhovatelky b) uvedla, že není pravdivé tvrzení, že žádný z kandidátů nebydlí ve volebním okrsku č. 19 a uvedla jména dvou kandidátů, kteří v této lokalitě bydlí. Dále nesouhlasila s tvrzením, že odpůrce 5 měl ve volebním programu pouze dvě navrhovatelkou b) uvedená témata. Dále zmocněnkyně odpůrce 5 poukázala na aktivity, které odpůrce 5 v předvolební kampani uskutečnil (kontaktní kampaně v oblasti Habešovny, v ulici Cyrila Boudy či u nákupního střediska Billa v blízkosti okrsku č. 19). Zmocněnkyně odpůrce 5 zaslala soudu odkaz a print screen facebookové skupiny odpůrce 5, na které se členové odpůrce 5 zabývali například rekonstrukcí náměstí Edvarda Beneše, které se nachází v těsné blízkosti Habešovny. Zmocněnkyně odpůrce 5 se vyjádřila i ke statistickým údajům, které se týkaly jednak volebního výsledku odpůrce 5, který dosáhl podobného volebního zisku jako v okrsku č. 19 i v okrscích 11, 18 či 26, a dále k volební účasti v okrsku 19, která byla v nynějších volbách vyšší, protože dosáhla 51,61 %, kdežto v roce 2014 byla volební účast pouze 40,97 %.

8. Dne 26. 10. 2018 a 31. 10. 2018 doručil soudu odpůrce 1 zapečetěné obálky, které obsahovaly volební dokumentaci k okrskům č. 5, 13, 30, 38 a 50. Soud uvedené obálky rozpečetil, a ověřil, že obsahovaly sčítací archy, seznamy voličů a protokoly o výsledku voleb a hlasování.

9. Ostatní odpůrci se k návrhu nijak nevyjádřili.

10. Soud se nejprve zabýval otázkou splnění procesních podmínek k projednání návrhů a v tomto směru zjistil, že návrhy byly podány včas, a to aktivně legitimovanými subjekty, neboť navrhovatelky jsou zapsány v seznamu voličů města Kladna. Výtkou zmocněnkyně odpůrce 3 ve vztahu k volebnímu okrsku č. 42, uplatněnou dne 26. 10. 2018 v rámci vyjádření k návrhům, se soud nemohl zabývat, neboť i kdyby považoval obsah vyjádření za samostatný návrh na zahájení řízení, šlo by zjevně o návrh opožděný, neboť lhůta k podávání návrhů ve věcech voleb dle § 60 odst. 1 volebního zákona skončila již dne 19. 10. 2018. Žádná z navrhovatelek se pak o porušení volebního zákona v tomto volebním okrsku ve svém návrhu nezmínila.

11. Aktivně legitimovaný subjekt se může podle § 60 volebního zákona domáhat u soudu neplatnosti hlasování, neplatnosti voleb nebo neplatnosti volby kandidáta, má-li za to, že byla porušena ustanovení volebního zákona způsobem, který hrubě ovlivnil výsledky hlasování, výsledky voleb nebo výsledek volby kandidáta.

12. S ohledem na návrhová tvrzení převážně poukazující na vady v postupu okrskových volebních komisí (používání nesprávné barvy propisovací tužky, rozpor mezi odevzdanými obálkami a platnými hlasy, manipulace s hlasovacími lístky, přílišná rychlost při sčítání hlasů či pozdní předání výsledků hlasování) vyhodnotil soud návrhy na zahájení řízení jako návrhy na neplatnost hlasování, nikoli na neplatnost voleb, jak navrhovatelky v návrzích rovněž požadovaly. K bližšímu rozlišení jednotlivých kategorií návrhů ve volebních věcech odkazuje soud na své usnesení ze dne 6. 11. 2012, č. j. 50 A 22/2012 – 44, č. 2818/2013 Sb. NSS, dostupné na www.nssoud.cz.

13. Podle ustanovení § 90 odst. 1 s. ř. s. se může za podmínek stanovených zvláštními zákony občan, politická strana nebo nezávislý kandidát anebo sdružení nezávislých kandidátů a sdružení politických stran anebo politických hnutí a nezávislých kandidátů návrhem domáhat rozhodnutí soudu o neplatnosti voleb nebo neplatnosti hlasování anebo neplatnosti volby kandidáta.

14. V řízení o návrhu na neplatnost hlasování jsou podle § 90 odst. 2 s. ř. s. účastníky navrhovatel, příslušný volební orgán a politická strana, sdružení nezávislých kandidátů nebo sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů, na jejichž kandidátní listině byl uveden kandidát, jehož volba byla napadena, nebo nezávislý kandidát.

15. Soud předně uvádí, že podle ustálené judikatury Ústavního soudu vycházející z demokratického principu legitimity veřejné moci, podle něhož je lid jejím zdrojem a v této roli se podílí na jejím ustavování cestou svobodných a demokratických voleb (čl. 1 odst. 1 a čl. 2 odst. 1 Ústavy), platí pro volební soudnictví vyvratitelná domněnka, že volební výsledek odpovídá vůli voličů; předložit důkazy k jejímu vyvrácení je povinností toho, kdo volební pochybení namítá (nález Ústavního soudu ze dne 26. 1. 2005, sp. zn. Pl. ÚS 73/04). Řízení ve věcech volebního soudnictví je proto založeno na ústavním principu ochrany rozhodnutí, které vzešlo z vůle většiny vyjádřené svobodným rozhodováním a respektujícím práva menšiny. Úprava ověřování voleb je přitom alternativně založena na předpokladu objektivní příčinné souvislosti mezi volební vadou a složením zastupitelského sboru (princip potenciální kauzality ve volebním soudnictví). Tuto možnou příčinnou souvislost je však třeba vykládat nikoli jako pouhou abstraktní možnost. Z čl. 21 odst. 4 Listiny základních práv a svobod lze dovodit právo zvoleného kandidáta na nerušený výkon funkce po stanovené časové období (srov. nález Ústavního soudu ze dne 10. 1. 1996, sp. zn. Pl. ÚS 30/95). Rozhodnutí voličů jako suveréna může tudíž soudní moc změnit jen ve výjimečných případech, kdy vady volebního procesu způsobily nebo mohly prokazatelně způsobit, že by voliči rozhodli jinak a byl by zvolen jiný kandidát.

16. Na tato východiska navazuje ustálená judikatura Nejvyššího správního soudu (srov. např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 7. 2004, č. j. Vol 6/2004 - 12, č. 354/2004 Sb. NSS, dostupné na www.nssoud.cz), která v obecné rovině definuje tři základní předpoklady pro vyhovění volební stížnosti takto: a) protizákonnost, tzn. porušení některých ustanovení volebního zákona, popř. zákonů souvisejících; b) vztah mezi touto protizákonností a zvolením kandidáta, jehož zvolení je napadeno volební stížností a c) zásadní intenzita této protizákonnosti, která ve svých důsledcích musí přinejmenším výrazně zpochybňovat volbu předmětného kandidáta. Jinak řečeno, tato intenzita musí v konkrétním případě dosahovat takového stupně, že je možno se důvodně domnívat, že pokud by k protizákonnému jednání nedošlo, nebyl by určitý kandidát zřejmě vůbec zvolen. Zjednodušeně řečeno tedy tato intenzita způsobuje „zatemnění“ volebních výsledků, tzn. jejich zásadní zpochybnění. Obdobné zásady pak lze uplatnit i na případ tvrzené neplatnosti hlasování či voleb.

17. Soud podotýká, že si je vědom toho, že z odkazované judikatury nelze pro účely posuzované věci vycházet bez dalšího [zejména ve vztahu k podmínce sub c)]. V mezidobí totiž došlo ke změně volebního zákona, která je pro právě posuzovanou věc zásadní. Podle § 60 odst. 2 až 4 volebního zákona ve znění účinném do 31. 12. 2016 bylo podmínkou důvodnosti návrhu porušení volebního zákona způsobem, který mohl ovlivnit výsledek voleb.

18. Zákonem č. 322/2016 Sb., kterým se mění volební zákony a další zákony (dále jen „zákon č. 322/2016 Sb.“), došlo k novelizaci tohoto ustanovení a v nynějším znění (tj. ve znění účinném ke dni voleb) je podmínkou důvodnosti návrhu porušení volebního zákona způsobem, který hrubě ovlivnil výsledek voleb. Tato novelizace § 60 volebního zákona se v návrhu zákona č. 322/2016 Sb. objevila jako pozměňující návrh v ústavně právním výboru (usnesení ústavně právního výboru ze dne 30. 3. 2016, sněmovní tisk č. 568/5, 7. volební období Poslanecké sněmovny, dostupný na http://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=7&t=568). Není k ní tedy k dispozici důvodová zpráva. Jelikož se však tatáž formulační změna dotkla i dalších volebních zákonů, odkazuje soud na usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 2. 2018, č. j. Vol 50/2018-46, jehož závěry jsou aplikovatelné i na právě posuzovanou věc, byť tam šlo o volbu prezidenta republiky. Nejvyšší správní soud v uvedeném usnesení uvedl: „Mezi původním a novým zněním zákona, tedy mezi formulací „mohl ovlivnit“ a „hrubě ovlivnil“ je významový rozdíl. K tomuto rozdílu se NSS v návaznosti na předpoklady přezkumu voleb dovozené judikaturou (srov. usnesení NSS ze dne 2. 7. 2004, čj. Vol 6/2004-12, č. 354/2004 Sb. NSS, a ze dne 10. 11. 2016, čj. Vol 4/2016-191, č. 3522/2017 Sb. NSS) vyjádřil ve svém usnesení ze dne 15. 2. 2018, čj. Vol 16/2018-33: ‚[a]čkoli s tím volební zákony do konce roku 2016 nepočítaly, případný zásah volebního soudu mohlo dle soudní judikatury vyvolat pouze porušení zákona způsobilé ovlivnit výsledky voleb v určité intenzitě. V tomto směru tedy bude možné nadále vycházet z dosavadní judikatury, neboť pojem „hrubé ovlivnění“ výsledků voleb lze co do intenzity považovat za zákonodárcem zvolený ekvivalent jejich „zatemnění“. Na druhou stranu však nelze ignorovat, že zákonodárce opustil předpoklad pouhé potenciality vlivu porušení zákona na výsledek volby a zákonem č. 322/2016 Sb. zavedl požadavek, aby porušení zákona výsledek volby skutečně ovlivnilo. Jinými slovy, nyní již bude pro vyhovění volební stížnosti nutné, aby bylo v řízení podle § 90 s. ř. s. prokázáno, že došlo k porušení některého zákonného ustanovení upravujícího průběh volebního procesu a že tato protizákonnost ovlivnila (nikoli pouze mohla ovlivnit) výsledek voleb, a to hrubým způsobem.‘ Aktuální právní úpravu považuje NSS za ústavní (srov. citované usnesení NSS čj. Vol 16/2018-33, bod 23).“ S tímto závěrem citovaným z bodu 25 uvedeného usnesení Nejvyššího správního soudu se soud ztotožňuje.

19. Jak dále uvedl Nejvyšší správní soud v usnesení ze dne 28. 11. 2006, č. j. Vol 82/2006-51: „striktní požadavek na předložení relevantních důkazních prostředků navrhovatelem by mohl být při přezkumu voleb překážkou přístupu k soudu, a to zvláště v případě jednotlivých občanů, kteří nejsou účastni sčítání hlasů volebními komisemi. Aby však soud sám přistoupil k přepočtu hlasů či přezkoumávání správnosti jejich posouzení pouze na základě důkazně nepodložené volební stížnosti, musela by jej k tomu v daném případě přimět zvláště významná indicie, která by byla způsobilá vyvolat pochybnosti o správnosti vyhlášeného výsledku voleb. […] funkce soudu v rámci soudního přezkumu voleb nemůže být vykládána tak široce, že v konečném důsledku by jeho práce měla nahrazovat či jaksi doplňovat činnost volebních orgánů, dokonce až ve smyslu přepočítávání všech hlasovacích lístků na základě pouhé spekulativně formulované námitky.“ 20. Dále platí, že tuzemské volební soudnictví nezná tzv. absolutní vady volebního řízení, tedy taková porušení ustanovení volebního zákona, která by měla za následek automatické zrušení voleb či hlasování. Všechny možné vady a pochybení je třeba považovat za relativní a jejich význam je třeba poměřovat jejich dopadem na výsledek voleb do zastupitelského orgánu jako takového nebo na výsledek volby konkrétního kandidáta nebo na výsledek hlasování (srov. usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 13. 11. 2014, č. j. 63 A 9/2014 – 115).

21. Soudní řízení ve věcech volebních není založeno na principu inkvizičním, ve kterém by si soud sám vyhledával veškeré důkazy k tvrzení účastníků, ale je založeno na zásadě, že každý musí svá tvrzení doložit dostatečnými důkazy. V tomto směru tíží navrhovatelky důkazní břemeno, jehož neunesení má obecně za následek neúspěch v soudním řízení.

22. Navrhovatelky se domáhaly soudního přezkumu voleb z důvodu podezření na nesprávné sečtení hlasů ve volebních okrscích č. 5, 13, 19, 30, 38 a 50. Soud se proto zaměřil na obsah návrhů a na posouzení, zda tvrzení v nich uvedená, lze považovat za alespoň onu ´“zvláště významnou indicii“ ve výše citovaném smyslu, která by odůvodňovala požadavek navrhovatelek na přepočet hlasů v dotčených okrscích soudem.

23. V prvé řadě soud upozorňuje na to, že ani v jednom volebním okrsku, jehož výsledky jsou zpochybňovány, nedošlo k odmítnutí podpisu protokolu o výsledcích voleb a hlasování žádným členem dotčených okrskových volebních komisí, přičemž stěžejní úlohou okrskových volebních komisí je oprávnění a zároveň povinnost dohlížet na zákonnost a průběh voleb a zjišťování jejich výsledků. Zároveň každá volební strana, jejíž kandidátní listina byla zaregistrována pro volby do zastupitelstva obce, je oprávněna delegovat jednoho člena a jednoho náhradníka do okrskové volební komise v každém volebním okrsku, ve kterém se do příslušného zastupitelstva volí (§ 17 odst. 2 volebního zákona). Je proto primárně věcí samotných volebních aktérů, nacházejících se v prostředí svobodné politické soutěže, aby vzájemně kontrolovali dodržování stanovených pravidel. Součástí této kontroly je samozřejmě, ovšem pouze ultima ratio, také volební soud. Ten by měl do volebního procesu zasáhnout pouze výjimečně, a to pokud se ostatní prostředky kontroly ukázaly jako neúčinné, nebo nelze spravedlivě požadovat jejich vyčerpání a současně existují konkrétní skutečnosti naznačující porušení těchto pravidel způsobem, který mohl hrubě ovlivnit výsledky hlasování (srov. usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 13. 11. 2014, č. j. 63 A 9/2014 – 115).

24. Soud se prvně zabýval volební dokumentací a uvádí, že všechny sčítací archy, které byly soudu k příslušným volebním okrskům poskytnuty, byly vyplňovány červenou barvou. Byť soud nevylučuje, že v jistých případech disponovali členové okrskové volební komise i modrou propisovací tužkou (např. v okrsku č. 30 bylo číslo okrsku uvedeno na sčítacím archu modrou barvou), ovšem ani v jednom případě nebyly počty hlasů zaznamenávány modrou barvou. Zároveň soud nezískal po otevření těchto obálek obsahujících volební dokumentaci příslušných okrsků žádnou zásadní indicii, která by svědčila o tom, že byl výsledek voleb ovlivněn nebo nepravdivě vykázán. Vyplněné pomocné sčítací archy vypovídají o systematické práci, tj. o postupném zaznamenávání jednotlivých hlasů, často byly na pomocných arších uvedeny i pomocné mezitímní výsledky (případně byly tyto výsledky uvedené na zvláštním listu). Z uvedených archů byl patrný rozdíl v postupech sčítání jednotlivých okrskových volebních komisí, tedy že některé okrskové volební komise zaznamenávaly hlasy, bez toho aniž by si předem roztřídily hlasovací lístky podle volebních stran, některé okrskové volební komise naopak postupovaly systematicky, když zvlášť evidovaly hlasy pro stranu, zvlášť pro konkrétní kandidáty, následně tyto hlasy sčítaly. V uvedených arších nebylo výrazně škrtáno nebo přepisováno. Soud zaznamenal, že pouze v několika případech člen okrskové volební komise opravil konkrétní označení čárky značící hlas a bylo by jistě vhodnější, aby byla tato oprava doplněna o informaci, kdo tuto opravu provedl, nejednalo se však o úpravy, které by ovlivňovaly výsledek voleb, jednalo se o dílčí úpravy svědčící o tom, že se člen okrskové volební komise přehlédl a zapsal čárku o řádek výše či níže apod. V žádném archu nebylo škrtáno systematicky a nebyly přepočítávány hlasy, které by ve výsledku znamenaly rozdíl v řádech desítek hlasů.

25. Soud také provedl v každém volebním okrsku namátkovou kontrolu součtů hlasů pro jednotlivé strany. Soud vždy vybíral ty strany, které se umístily na předních místech, případně strany, jejichž volební výsledek byl návrhem navrhovatelek napadán. Tímto postupem soud ověřil, že uvedené výsledky nejsou náhodné, ale jsou tvořeny skutečnými součty hlasů zaznačených v příslušných arších. Výsledky jednotlivých volebních okrsků odpovídají údajům uvedeným u jednotlivých kandidátů, součtu hlasů pro stranu případně součtu odevzdaných obálek a počtu voličů označených v seznamu voličů. Výsledky, které soud ověřil, byť nekontroloval všechny předložené sčítací archy, odpovídají výsledkům zjištěným a uveřejněným jednotlivými okrskovými volebními komisemi. Tyto uveřejněné výsledky korespondují s podklady předloženými soudu a nevykazují známky zjevné manipulace (gumování, výrazné škrtání, výrazné odchylky v součtech jednotlivých výsledků apod.). V rámci této kontroly soud upozorňuje i na obsah obálky týkající se okrsku č. 50, ve kterém byl založen záznam o kontrole provedené Krajským úřadem Středočeského kraje dne 5. 10. 2018 v 16:30 hod, kde v části nazvané Kontrola průběhu hlasování ve volební místnosti, zjištěný stav bylo uvedeno bez závad. Uvedená okrsková volební komise tedy byla namátkově kontrolována i v průběhu konání voleb a nebylo shledáno žádné pochybení.

26. Jelikož zápisy jednotlivých okrskových volebních komisí nevykazují žádné indicie o tom, že došlo k porušení zákona, resp. že došlo k nějakým anomáliím, které mohly ovlivnit průběh sčítání hlasovacích lístků, bylo na navrhovatelkách, aby předestřely takové skutečnosti a podložily je takovými důkazy, které budou relevantní pro zpochybnění uvedených zápisů.

27. Pro všechny návrhy je však společná vysoká míra obecnosti, neboť navrhovatelky jen obecně konstatují, že se dotázaly blíže neuvedených osob na to, zda volily či nevolily konkrétní stranu, jejíž volební výsledek je nyní navrhovatelkami zpochybňován. Navrhovatelky však neuvádějí ani konkrétní počet osob, kterých se dotazovaly, ani nepředkládají čestná prohlášení či jiné výstupy zachycující výsledky jimi prováděných průzkumů. Nelze přitom pominout skutečnost, že v každém volebním okrsku byly odevzdány stovky úředních obálek. Navrhovatelky by tak musely oslovit a zadokumentovat odpovědi stovek respondentů náležejících do konkrétních volebních okrsků, neboť je možné předpokládat, že v případě, že se navrhovatelky dotazovaly zejména osob ze svého okolí, je toto jejich okolí tvořeno názorově spřízněnými osobami, které skutečně uvedené odpůrce nevolily, avšak ani zdaleka nemusí jít o reprezentativní vzorek voličů, na základě kterého by bylo možné zpochybňovat výsledky jednotlivých okrsků. Vzhledem k tomu, že navrhovatelky nespecifikovaly ani konkrétní osoby, kterých se dotazovaly, navíc ani neuvedly, zda šlo o jednotlivce, desítky nebo dokonce stovky respondentů, nemůže soud tuto argumentaci vyhodnotit jako „zvláště významnou indicii“ zpochybňující výsledky voleb v jednotlivých okrscích.

28. Taktéž není relevantní argument, kterým navrhovatelky míří pouze proti jistému rozptylu volebních výsledků konkrétních subjektů. Jak uvedl již Krajský soud v Brně v usnesení ze dne 13. 11. 2014, č. j. 63 A 9/2014 – 115, „rozdíly ve volebním výsledku jednotlivých volebních stran v různých okrscích samy o sobě nemohou vést k aktivaci soudní kontroly.“ Vzhledem k tomu, že jak odpůrce 4, tak odpůrce 5 jsou novými subjekty, které v minulosti do Zastupitelstva města Kladna nekandidovaly, nemohl soud jednoduše provést porovnání historických a aktuálních volebních výsledků těchto subjektů. Nicméně jisté indicie lze v souvislosti s volebním výsledkem odpůrce 4 seznat z výsledků voleb do Poslanecké sněmovny v roce 2017, ve kterých odpůrce 4 volilo ve volebním okrsku č. 5 celkem 42 voličů, ve volebním okrsku č. 13 celkem 69 voličů, ve volebním okrsku č. 30 celkem 94 voličů, ve volebním okrsku č. 38 celkem 57 voličů a ve volebním okrsku č. 50 celkem 72 voličů. Pokud by hypoteticky všichni tito voliči přišli k volbám do Zastupitelstva města Kladna a vyjádřili plnou podporu odpůrci 4, získal by odpůrce 4 v daných okrscích téměř dvojnásobek hlasů, než kolik skutečně obdržel ve volbách do zastupitelstva, které probíhaly dne 5. a 6. 10. 2018. Z tohoto důvodu má soud za to, že nedošlo k nečekaně vysokému volebnímu výsledku odpůrce 4 v namítaných okrscích a že dosažený volební výsledek může odpovídat voličské základně, která vyjádřila podporu tomuto subjektu již ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2017.

29. U odpůrce 5 nemůže soud podobné srovnání provést, neboť v žádných jiných volbách nekandidoval. Zároveň ale tato nemožnost historického srovnání nemůže automaticky vnést pochybnosti o relevantnosti výsledků okrsku č.

19. Navrhovatelka b) sice uvedla, že v tomto okrsku žijí stabilní voliči odpůrce 3 a 7, ovšem když soud porovnal výsledky voleb do Zastupitelstva města Kladna z roku 2014, zjistil, že například Česká strana sociálně demokratická obdržela v tomto okrsku 1 856 hlasů, tj. 17,75 %, kdežto v nynějších volbách obdržela pouze 492 hlasů, tj. 3,83 %, případně TOP 09 obdržela v roce 2014 v daném okrsku 1 071 hlasů, tj. 10,24 %, kdežto letos kandidovala právě společně s dalšími subjekty tvořícími odpůrce 5. Odpůrce 3 si sice podržel svou voličskou základnu, dokonce ji i rozšířil; v roce 2014 obdržel v tomto okrsku 2 737 hlasů, tj. 26,17 % a letos obdržel 4 712 hlasů, tj. 36,72 %. A obdobně uspěl i odpůrce 7, který v roce 2014 získal 2 187 hlasů, tj. 20,91 % a letos obdržel 2 932 hlasů, tj. 22,85 %, ovšem i tak existovala velká voličská základna, která se odklonila od volby právě České strany sociálně demokratické a mohla volit odpůrce 5, případně je možné přihlédnout k tomu, že TOP 09, která získala v minulých volbách 10,24 % hlasů, byla nyní součástí odpůrce 5. Ačkoli se tedy může v daném okrsku nacházet silná základna voličů odpůrců 3 a 7, je zřejmé, že ani v předchozích volbách do Zastupitelstva města Kladna nebyl tento okrsek rozdělen na dvě poloviny mezi příznivce odpůrce 3 a 7, ale v uvedeném okrsku uspěly ještě i Česká strana sociálně demokratická, jež letos voliče nezískala, a TOP 09, která nyní nekandidovala samostatně. Lichý je též argument, že se voliči nemohli rozhodovat podle programu odpůrce 5, jenž se profiluje proti hazardu a proti Globusu na Růžovém poli, neboť každý volič může mít vlastní motivaci pro výběr konkrétního kandidáta. A to, že zrovna uvedený subjekt má v programu i body, které nejsou bezprostředně spjaty s uvedeným okrskem, neznamená, že se volič nezajímá i o ostatní okrsky, zvlášť když může uvedené body programu vnímat jako důležité pro rozvoj nebo změnu konkrétních lokalit či celého města. Ne každý volič se musí při volbách do zastupitelstva obce či města rozhodovat striktně podle bodů programu, které se dotýkají výhradně okrsku, ve kterém volí.

30. Navrhovatelka a) dále poukazovala na nesoulad počtu hlasů v okrsku č. 30 (11 480 hlasů) a počtu odevzdaných obálek (371). Jelikož může každý volič udělit až 33 hlasů, tj. celkem 12 243 hlasů, považuje navrhovatelka a) výsledný počet hlasů za chybný. K tomuto bodu soud uvádí, že každý volič sice může udělit až 33 hlasů, ale není to jeho povinnost a statisticky lze ověřit, že téměř nikdy neodevzdají všichni voliči v daném okrsku plný počet hlasů. V okrsku č. 30 voliči průměrně udělili 31 hlasů, což není výsledek nijak překvapivý nebo výrazně odlišný od jiných okrsků. Pro srovnání si soud vypočítal průměrně udělené hlasy v prvních deseti okrscích a zjistil, že v okrscích 2 až 9 udělili voliči shodně průměrně 31 hlasů, v okrsku 1 a 10 pak udělili průměrně 32 hlasů. Jelikož se tak výsledek průměrně udělených hlasů v okrsku č. 30 nijak neodlišuje od jiných okrsků, není ani tato námitka důvodná.

31. Navrhovatelka a) dále rozporovala čas, ve kterém komise sčítala, případně dokončila sčítání hlasů, v okrsku č.

50. K tomuto uvedla, že okrsková volební komise měla hlasy sečtené již v 16 hodin, avšak kvůli chybě je odevzdala až ve 20 hodin. Navrhovatelka nespecifikovala uvedenou chybu a soud v předložené dokumentaci žádnou zjevnou chybu nezaznamenal. Dále je z předložené dokumentace zřejmé, že komise podepisovala zápis o průběhu a výsledku hlasování ve volebním okrsku č. 50 v 19:19 hodin, nikoli tedy ve 20 anebo v 16 hodin. Tvrzení navrhovatelky tak nemá oporu ve volební dokumentaci a navrhovatelka toto tvrzení nijak blíže nespecifikovala ani nedoložila. Námitka tak není důvodná.

32. Obdobnou námitku ohledně času potřebného na spočítání výsledků uplatnila i navrhovatelka c), a to v souvislosti s činností volební komise v okrsku č. 30, a uvedla, že komise sčítala hlasy nezvykle krátký čas, a to necelé dvě hodiny. Toto tvrzení opět nemá oporu v přiložené volební dokumentaci, ve které je uveden čas vyhotovení zápisu o průběhu a výsledku hlasování v 16:55 hodin. Tento čas považuje soud za adekvátní a přiměřený zpracování 371 obálek, resp. hlasovacích lístků. Část hlasovacích lístků je možné zpracovat velmi rychle, zvlášť v případě, kdy volič označí celou volební stranu. Část hlasovacích lístků vyžaduje delší čas zpracování, a to v případě, kdy volič křížkuje napříč kandidátkami. Přesto považuje soud průměrný čas na zpracování jednoho hlasovacího lístku (se započtením navazující administrativní činnosti) v trvání dvou minut za reálný a adekvátní. Ani tato námitka není důvodná.

33. Ze všech shora uvedených důvodů proto soud podaný návrh zamítl, aniž by bylo nutné nařizovat jednání (§ 90 odst. 3 s. ř. s.).

34. O nákladech řízení rozhodl soud v souladu s ustanovením § 93 odst. 4 s. ř. s., jež stanoví, že ve věcech volebních nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

35. Usnesení bude doručeno účastníkům řízení. Současně je vyvěšeno na úřední desce soudu; usnesení nabývá právní moci dnem vyvěšení (§ 93 odst. 5 s. ř. s.).

Poučení