51 A 11/2025– 118

Rubrum

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. et Mgr. Bc. Petra Jiříka a soudců Mgr. Heleny Nutilové a JUDr. Michala Hájka, Ph.D., ve věci navrhovatele: Residenz KIENBERG, s.r.o. sídlem Lipno nad Vltavou 25 zastoupen advokátkou JUDr. Helenou Novákovou sídlem třída Míru 146, Český Krumlov proti odpůrci: obec Lipno nad Vltavou sídlem Lipno nad Vltavou 82 o návrhu na zrušení opatření obecné povahy – Změny č. 7 územního plánu obce Lipno nad Vltavou v části týkající se změny funkčního využití pozemku parc. č. 577 v k. ú. Lipno nad Vltavou na plochu technické infrastruktury (PR8), takto:

Výrok

I. Opatření obecné povahy – Změna č. 7 územního plánu obce Lipno nad Vltavou se ruší dnem právní moci tohoto rozsudku v části týkající se změny funkčního využití pozemku p. č. 577 v k. ú. Lipno nad Vltavou na plochu technické infrastruktury (PR8).

II. Odpůrce je povinen uhradit na náhradě nákladů řízení navrhovateli částku ve výši 17 269,40 Kč, a to k rukám zástupkyně navrhovatele ve lhůtě 30 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

I. Vymezení věci a obsah návrhu

1. Navrhovatel se návrhem podaným Krajskému soudu v Českých Budějovicích dne 16. 6. 2025 domáhá zrušení části Změny č. 7 územního plánu odpůrce „v části týkající se změny funkčního využití pozemku parc. č. 577 v k. ú. Lipno nad Vltavou na plochu technické infrastruktury (PR8).“ 2. Změna byla projednána zkráceným postupem ve smyslu § 55a zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon, ve znění do 31. 12. 2023 (dále jen „stavební zákon“). Ve vztahu k projednávané věci byla předmětem změny lokalita 3 „tvořená pozemky parc. č. 577 a 578 v k. ú. Lipno nad Vltavou. Změna stávající plochy PR8 – přestavbová plocha určená pro dopravní terminál Lipno – Loučovice (dnes plocha smíšené dopravní infrastruktury) – na přestavbovou plochu PR8 technické infrastruktury pro novou ČOV společnou pro Lipno nad Vltavou a Městys Frymburk.“. Pozemek p. č. 577 je ve vlastnictví odpůrce; pozemek 578 je ve vlastnictví společnosti ČEZ, a. s. Hlavním účelem nového využití je nová ČOV společná pro Lipno nad Vltavou a Městys Frymburk; má se jednat o veřejně prospěšnou stavbu technické infrastruktury. Tato ČOV má sloužit ke společnému odvedení odpadních vod mimo vodní nádrž Lipno. Plochy technické infrastruktury jsou vymezeny pro pozemky vedení, staveb a s nimi provozně související zařízení, jako jsou čistírny odpadních vod. V rámci této plochy se nadále počítá s možností realizovat zařízení dopravy v klidu, jako jsou odstavná a parkovací stání, která mohou být umístěna například na střeše objektu ČOV (vymezení využití hodnotil krajský úřad jako vnitřně rozporné, viz níže bod 27). Nová ČOV by měla být realizována se zakrytím veškerých technologií, nebo ideálně s umístěním technologií pod úroveň terénu tak, aby neměla negativní vliv na okolí.

3. Navrhovatel je vlastníkem pozemků p. č. st 92, p. č. 442/6, 445/1, 571 a 440/1 v k. ú. Loučovice. Pozemek p. č. 577 v k. ú. Lipno nad Vltavou se nachází v sousedství, viz obrázek níže. Dopady této změny a ev. vybudování ČOV dle tvrzení navrhovatele zasahuje do jeho práv, neboť má poblíž na pozemku p. č. st. 92 bytový dům, v němž buduje 18 bytových jednotek. Dále má v plánu zde postavit několik rodinných domů a zázemí pro majitele bytů. Zákres řešeného území, pozemků [OBRÁZEK] Zdroj: katastr nemovitostí; zvýrazněno soudem; červeně: pozemek se změnou funkčního využití; zeleně: pozemky navrhovatele v lokalitě; žlutý obrys cca plocha PR8 (lokalita 3)

4. Na prvním místě namítá navrhovatel chybějící věcnou potřebu změny. Změna funkčního využití pozemku č. 577 nebyla v opatření obecné povahy věcně odůvodněna. V příloze „Vodní hospodářství“ k návrhu změny č. 7 se uvádí, že stávající technologie čištění odpadních vod a kapacitní parametry ČOV Lipno nad Vltavou jsou vyhovující i pro výhledový rozvoj obce. Přesto byla navržena a schválena nová plocha PR8 pro výstavbu ČOV, aniž by byl doložen nový důvod, kapacitní studie či posouzení potřebnosti. Jediným deklarovaným účelem je možnost napojení městyse Frymburk, což nelze považovat za veřejný zájem obce Lipno nad Vltavou. Změna je proto nepřiměřená, postrádá odborné odůvodnění a byla přijata v rozporu s § 18 stavebního zákona.

5. Dále navrhovatel namítá nevypořádání podaných námitek. Navrhovatel dne 6. 10. 2023 podal námitky dle § 52 odst. 2 a 3 stavebního zákona. Tyto námitky nebyly vypořádány ani zmíněny v usnesení zastupitelstva č. 102/2024 ze dne 16. 5. 2024, ani v textu opatření obecné povahy, což je v rozporu s § 172 odst. 5 správního řádu. Navrhovatel se tak nemohl seznámit s důvody jejich zamítnutí či odmítnutí, což představuje zásadní procesní vadu.

6. Následně navrhovatel popisuje zásah do svých práv, zejm. práva vlastnického.

7. Navrhovatel je 14 let vlastníkem sousedního pozemku, na němž realizuje výstavbu rodinného domu k trvalému užívání. Lokalitu volil s ohledem na tehdy platný územní plán, který vymezoval pozemek č. 577 jako dopravní infrastrukturu, tedy plochu nezatěžující okolí provozem, hlukem ani zápachem. Změna na technickou infrastrukturu pro ČOV zásadně mění charakter prostředí a povede k: – narušení kvality životního prostředí (emise zápachu, hluk z technologie, svoz kalů, nutnost vykácení lesa o ploše cca 1,14 ha), což je v rozporu s cíli ÚP7 („posilování atraktivity území…“, „trvale udržitelný rozvoj…“); – snížení hodnoty nemovitosti navrhovatele (tržní cena i atraktivita pro bydlení či rekreaci); – omezení využitelnosti nemovitosti k účelu bydlení, neboť blízkost kanalizační infrastruktury přináší trvalý diskomfort.

8. Změna samotná popírá oprávněné zájmy navrhovatele; odpůrce s ním nevedl dialog; nebylo hledáno jakékoli vhodnější místo pro umístění ČOV. Ta je umisťována v těsné blízkosti obytné zástavby, přestože okolní krajina nabízí méně konfliktní varianty. Tím odpůrce porušil princip proporcionality a předvídatelnosti v územním plánování.

9. Podoba úpravy nechrání zájem odpůrce, ale vychází vstříc potřebám městyse Frymburk. Takové jednání je dle navrhovatele v rozporu s dobrými mravy veřejné správy a navrhovateli zasahuje do práv dle čl. 11 Listiny základních práv a svobod.

10. Dle navrhovatele odpůrce pochybil i tím, že nepřizval k procesu pořizování sousední obec – Loučovice. Pozemek navrhovatele sousedí s plochou PR8, ale leží v k. ú. Loučovice. Přestože změna má přímý dopad na území Loučovic, obec nebyla přizvána do procesu (vyhláška z 28. 8. 2023 neuvádí dotčenou obec). Tím byl porušen § 50 odst. 2 stavebního zákona, který ukládá spolupráci s dotčenými obcemi. Nepřizvání znamená porušení zásady koordinovaného plánování, omezení samosprávy Loučovic a zkrácení práv navrhovatele.

11. Napadená změna ruší plochu pro železniční terminál Lipno–Loučovice (PR8) a nevymezuje žádnou novou trasu ani rezervu pro zachování spojení. Text návrhu výslovně uvádí: „Dojde ke zrušení dopravního terminálu Lipno–Loučovice“ a „Se stávající železniční tratí… se do budoucna nepočítá.“ Změna neřeší dopravní obsluhu Loučovic ani neposuzuje dopady zrušení trati. Tím, ruku v ruce s nepřizváním obce Loučovice došlo k zásahu do jejího územního zájmu. Zrušení jediného železničního napojení bez konzultace představuje vážnou procesní vadu, která sama opodstatňuje zrušení napadené části opatření.

II. Vyjádření odpůrce k návrhu, replika navrhovatele

12. Odpůrce ve svém vyjádření ze dne 16. 9. 2025 navrhl podaný návrh zamítnout jako nedůvodný. Námitky navrhovatele byly řádně vypořádány.

13. Odpůrce uvádí, že potřeba vybudování nové čistírny odpadních vod (ČOV) byla výslovně uvedena již v obsahu zadání změny č. 7 územního plánu Lipno nad Vltavou, které je podle § 55a stavebního zákona závazným podkladem pro její zpracování. V kapitole „Důvody pro pořízení územního plánu nebo jeho změny“ je uvedeno, že na pozemcích p. č. 577 a 578, původně určených pro dopravní terminál, bude vymezena plocha technické infrastruktury pro novou ČOV, protože odpůrce a městys Frymburk uvažují o společném odvádění odpadních vod mimo vodní nádrž Lipno. Tento důvod byl následně převzat do návrhu změny pro veřejné projednání i do finální podoby změny, jak vyplývá z odůvodnění na str. 37 textové části. Změna č. 7 mění původní plochu smíšené dopravní infrastruktury na plochu technické infrastruktury, přičemž nadále umožňuje umísťování staveb dopravního vybavení, včetně parkovacích stání, která mohou být i na střeše nové ČOV. Odpůrce proto odmítá tvrzení navrhovatele, že záměr ČOV nebyl v rámci změny č. 7 odůvodněn.

14. Odvádění odpadních vod mimo nádrž Lipno je dlouhodobě považováno za jediné koncepčně správné řešení ochrany její kvality, jak vyplývá z jediného dosavadního koncepčního dokumentu „GENEREL ODKANALIZOVÁNÍ A ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD V ZÁJMOVÉ OBLASTI LIPNO“ z roku 1996. Realizaci dosud bránily vysoké náklady, avšak odpůrce a městys Frymburk postupnými investicemi, včetně vybudování společného kanalizačního propojení, vytvořily podmínky pro první krok tohoto řešení. Ochrana vodního zdroje je obecně známou prioritou, proto nebylo nutné ji v odůvodnění změny č. 7 podrobně rozvádět. Stávající ČOV má omezenou kapacitu, která nepostačuje pro realizaci záměrů celého územního plánu. To vše s důrazem na nutnost ochrany vod dle § 38 odst. 5 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon).

15. Plocha technické infrastruktury byla v rámci změny vymezena s uvedeným odůvodněním, přičemž zákon ani prováděcí vyhlášky nevyžadují kapacitní studii či posouzení potřebnosti pro vymezení takové plochy. Územní plán představuje dlouhodobou koncepci rozvoje obce, nelze proto od počátku dimenzovat všechny prvky technické infrastruktury na konečný stav. Obec musí reagovat s předstihem na dynamický rozvoj, který v lokalitě oproti obecným trendům neustává, ale naopak zrychluje.

16. Změna byla řádně projednána a obdržela kladná stanoviska všech dotčených orgánů.

17. Odpůrce odmítá, že vymezení plochy technické infrastruktury na p. p. č. 577 představuje zásah do práv navrhovatele, který k tomuto pozemku nemá žádná práva. Dotčení sousedních pozemků je pouze hypotetické a bude záviset na technickém řešení nové ČOV. Změna přitom stanovuje ve své výrokové části požadavek na zamezení jakéhokoli negativního vlivu (zakrytí, umístění pod úroveň terénu). Odvedení odpadních vod mimo nádrž Lipno je přínosem pro ochranu životního prostředí a převyšuje případná negativa pro vlastníka sousedních pozemků. K tomu odpůrce popisuje jak původní záměr dopravního terminálu, tak i záměr ČOV, včetně vzdáleností plánované a stávající ČOV od zástavby.

18. Dle odpůrce bylo na námitky navrhovatele reagováno. Pozemek p. p. č. 577 je jedinou plochou pod přehradním profilem ve vlastnictví obce, nachází se v průmyslové zóně mezi vlakovým nádražím, areálem vodní elektrárny a zázemím Povodí Vltavy, a jeho vhodnost byla ověřena technicko–ekonomickou studií společnosti EKOEKO s.r.o. z roku 2023.

19. Plocha technické infrastruktury pro novou ČOV je určena nejen pro odpůrce, ale pro celé Lipensko, které musí společně řešit kvalitu odpadních vod přitékajících do nádrže Lipno. Kvalita vody je zásadní pro turistické využití a ekonomiku regionu, včetně podnikatelských aktivit navrhovatele. Zachování dobré kvality vody ve vodní nádrži Lipno I je veřejným zájmem obce i společnosti, neboť jde o významný vodní zdroj a první dílo Vltavské kaskády ovlivňující vodní poměry na celé řece Vltavě.

20. Sousední obec Loučovice byla řádně přizvána k veřejnému projednání návrhu změny č. 7 prostřednictvím oznámení zaslaného do její datové schránky dne 29. 8. 2023.

21. Odpůrce dále popisuje, že záměr železničního spojení Loučovic s Lipnem nad Vltavou je součástí Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Tento záměr je promítnut do grafické části platné krajské dokumentace a změna jej respektuje, jak vyplývá ze stanoviska nadřízeného orgánu územního plánování (stanovisko Krajského úřadu Jihočeského kraje ze dne 13. 5. 2024, č. j. KUJCK 59363/2024).

III. Posouzení věci krajským soudem

22. Krajský soud přezkoumal napadené opatření obecné povahy a vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době vydání opatření obecné povahy (§ 101b odst. 3 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů; dále jen „s. ř. s.“). Při rozhodování byl soud vázán rozsahem a důvody návrhu (§ 101d odst. 1 s. ř. s.).

23. Krajský soud rozhodl bez jednání.

24. Návrh je důvodný.

25. Krajský soud vychází z toho, že navrhovatel tvrdí dotčených svých veřejných subjektivních práv vydanou změnou územního plánu, která zasahuje do jeho vlastnického práva přilehlých pozemků. Aktivní procesní legitimace navrhovatele není přitom ani ze strany odpůrce zpochybňována. Zda je navrhovatel skutečně na svých právech dotčen, závisí na skutkových okolnostech konkrétního případu (shodně usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 7. 2009, č. j. 1 Ao 1/2009–120, publ. pod č. 1910/2009 Sb. NSS, rozsudky správních soudů jsou dostupné na www.nssoud.cz), jde však již o otázku věcného posouzení důvodnosti návrhu.

26. Na prvním místě se krajský soud zabýval tím, zda odpůrce odůvodnil samotnou potřebu změny v případě lokality č. 3 – konkrétně ve vztahu k řešenému pozemku p. č.

577. To souvisí s otázkou samotné potřebnosti změny.

27. Podobou tohoto odůvodnění se v minulosti zabýval již Krajský úřad Jihočeského kraje ve svém rozhodnutí ze dne 4. 8. 2025, č. j. KUJCK 95222/2025, kterým zastavil přezkumné řízení napadené změny územního plánu postupem dle § 94 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. Odůvodnění nové plochy pro čistírnu odpadních vod je dle úřadu zcela minimalistické, avšak přezkoumatelné; podmínky pro využití této plochy jsou však vnitřně rozporné. I přesto úřad shledal převažující veřejný zájem nad zachováním přijaté změny. Uvedl však, že se jedná o významnou změnu koncepce odkanalizování nejen samotného odpůrce, jejímuž významu by měla odpovídat i podoba odůvodnění. Dle krajského úřadu se zpracovatel omezil na vágní a prázdná konstatování, která byla doplněna až v rámci vypořádání uplatněných stanovisek, připomínek a námitek. Až následně lze seznat základní parametry odůvodnění vymezení plochy – zachování kvality vody v Lipenské nádrži, umístění pozemku pod hrází Lipenské přehrady a vlastnictví pozemku obcí (vyloučení potřeby vyvlastnění). Dle krajského úřadu lze proto shledat alespoň základní důvody pro změnu funkčního využití daného pozemku.

28. Jakkoli se krajský soud ztotožňuje s výtkami krajského úřadu vůči kvalitě odůvodnění změny, již se neztotožňuje s jeho závěry. Odůvodnění samotné změny je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů [§ 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s.], a to z níže uvedených důvodů.

29. Jak plyne z ustálené judikatury správních soudů, „[p]ři posuzování přezkoumatelnosti opatření obecné povahy (…) je přitom zapotřebí vyjít z toho, že podle § 173 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, musí být opatření obecné povahy odůvodněno. Podle § 174 odst. 1 správní řádu se pak přiměřeně užije též jeho § 68 odst. 3, což znamená, že odůvodnění obecné povahy musí obsahovat základní obsahové náležitosti odůvodnění běžného správního rozhodnutí. Nesmí v něm tedy chybět důvody výroku, podklady pro jeho vydání a úvahy, kterými se daný orgán řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů. Chybí–li tyto náležitosti, je opatření obecné povahy nepřezkoumatelné (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 16. prosince 2008 č. j. 1 Ao 3/2008 136, č. 1795/2009 Sb. NSS, který v nedávné době následoval např. čtvrtý senát Nejvyššího správního soudu v rozsudku ze dne 30. května 2023 č. j. 4 As 185/2022–94).“ (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 3. 2024, č. j. 6 As 246/2023–38, bod 15).

30. Shodně s citovaným pak dále judikatura Nejvyššího správního soudu shrnuje, že „[z] judikatury Ústavního soudu i Nejvyššího správního soudu vyplývá obecná zdrženlivost při přezkumu územního plánu obce. Schvalování územně plánovací dokumentace patří nejen do samostatné působnosti obce, ale zároveň představuje nedílnou součást ústavně garantovaného práva na samosprávu (viz např. nález Ústavního soudu ze dne 7. 5. 2013, sp. zn. III. ÚS 1669/11; či nález sp. zn. III. ÚS 3817/17 ze dne 14. 5. 2019, bod 57). Tato zdrženlivost se uplatní právě u požadavků na odůvodněnost územního plánu (rozsudek NSS ze dne 23. 3. 2023, čj. 6 As 319/2021–111, bod 12). Obecnost odůvodnění opatření obecné povahy je zásadní nezákonností vedoucí k jeho zrušení až tehdy, pokud je natolik nedostatečné, že „fakticky zcela chybí“ (rozsudky NSS ze dne 11. 11. 2021, čj. 1 As 226/2021–70, bod 17; ze dne 26. 3. 2024, čj. 6 As 246/2023–38, bod 16).“ (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 3. 2025, č. j. 8 As 48/2024–68, bod 24, 25).

31. Ze změny jako takové plyne, že je zde společný záměr odvedení odpůrce a další obce odvést odpadní vody mimo nádrž Lipno. I v návaznosti na námitky navrhovatele je poté doplněno, že cílem je zachování kvality vody v Lipenské přehradní nádrži, což je dle odpůrce ve veřejném zájmu nejen všech obyvatel obcí ležících na břehu nádrže, ale i všech občanů České republiky. Pro samotnou realizaci takového záměru je obtížné najít vhodnější místo pro společnou ČOV z technického a majetkoprávního hlediska, které však splňuje právě tento pozemek – je pod hrází přehrady a je v majetku obce (absence nutnosti vyvlastnění).

32. Návrh změny územního plánu vycházel tak, jak navrhovatel namítá, mj. z toho, že „[s]távající technologie čištění odpadních vod a kapacitní parametry ČOV Lipno nad Vltavou jsou vyhovující i pro výhledový rozvoj obce.“ Dle navrhovatele chybí jakékoli posouzení potřebnosti.

33. Má–li být hlavním cílem zlepšení kvality vody v nádrži Lipno, pak se jedná o odůvodnění, které pro svoji obecnost ve spojení s absencí jakékoli podkladu neobstojí, a to tím spíše, že v samotném návrhu změny je aktuální ČOV hodnocena jako technologicky vyhovující. Provedená změna vyžaduje podrobnější a přesvědčivější odůvodnění, které však chybí. Zcela obecný poukaz na kvalitu vody sám o sobě nic nevysvětluje. Z odůvodnění změny nelze ani náznakem seznat, na čem je naplnění cíle zlepšit kvalitu vody vymezením nové plochy pro novou ČOV založeno. Není zřejmý aktuální stav kvality vody v nádrži Lipno, vliv aktuální ČOV, a tedy ani to, zda vymezení plochy pro novou ČOV povede ruku v ruce s její realizací k naplnění deklarovaného cíle zlepšení vody v Lipenské nádrži. Jinými slovy, dokumentace neobsahuje žádné kapacitní, technologické ani kvalitativní podklady k aktuálnímu stavu odkanalizování, ke kvalitě vypouštěných vod ani k předpokládanému zlepšení kvality vody v nádrži v důsledku realizace nové ČOV (aniž by bylo nutné zabývat se parametry nové ČOV v podrobnostech určených pro samotná řízení o již konkrétním stavebním záměru).

34. Nelze přijmout názor odpůrce obsažený v jeho vyjádření, že ochrana vodního zdroje nádrže Lipno je natolik obecně známou prioritou, že není nutně ji podrobněji odůvodňovat. Ochrana tohoto vodního zdroje, jakkoli je nezpochybnitelná, není samonosným důvodem. Přestože je z veřejně dostupných zdrojů obecně známo, že kvalita vody v nádrži Lipno vykazuje dlouhodobě proměnlivou úroveň, nelze bez dalšího automaticky dovodit, zda a jakým způsobem může plánovaný přesun ČOV do měněné plochy reálně přispět ke zlepšení kvality vody. Prostý argument založený na odtoku vody z ČOV mimo vodní nádrž přesvědčivou oporu neposkytuje.

35. Bez zhodnocení aktuálního stavu a toho, co konkrétně by měla nová ČOV v nově vymezené ploše v tomto směru změnit, přinést (krom zcela vágního konstatování zlepšení kvality vody), krajský soud navrhovateli přisvědčuje, že zde chybí jakékoli posouzení potřebnosti. Jinými slovy, ačkoli je zřejmý cíl změny (zlepšení kvality vody v nádrži), není z odůvodnění zřejmé, jaká je ve vztahu ke stávající ČOV potřebnost této změny (kvalita vypouštěné vody a snižování kvality vody v nádrži) a zda přesun ČOV k dosažení tohoto cíle přispěje (odvedení vypouštěné vody mimo nádrž). Tento nedostatek nemůže zhojit ani prostý odkaz navrhovatele ve vyjádření k podanému návrhu na údajně jediný dosavadní koncepční dokument „GENEREL ODKANALIZOVÁNÍ A ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD V ZÁJMOVÉ OBLASTI LIPNO“ z roku 1996, který odpůrce soudu ani nepředkládá.

36. Zbylé námitky neshledal krajský soud důvodnými a ve stručnosti k nim uvádí následující.

37. Není pravdou, jak uvádí navrhovatel, že jediným, deklarovaným účelem je možnost napojení městyse Frymburk. Primárním důvodem změny je naopak odvést odpadní vody mimo vodní nádrž Lipno a zachovat kvalitu vody v nádrži – byť takové odůvodnění vykazuje shora popsané vady.

38. Brojí–li navrhovatel proti samotné volbě pozemku, pak odpůrce stručně, ale věcně vysvětlil, proč zvolil tento pozemek (pod hrází, ve vlastnictví obce). Věcnou správnost úvah odpůrce již navrhovatel nerozporuje, neboť pouze obecně uvádí, že jsou i jiné vhodné lokality, aniž by tyto lokality jakkoli specifikoval.

39. Námitky navrhovatele vznesené v průběhu procesu pořizování územního plánu byly vypořádány. Podané námitky a připomínky navrhovatele ze dne 6. 10. 2023, doručené dne 9. 10. 2023, jsou založeny jako položka 21 ve správním spise. Návrh vypořádání připomínek navrhovatele je poprvé založen jako položka 32 správního spisu (nevyhovět); návrh vypořádání námitek poté jako položka 33 správního spisu (nevyhovět). Na č. l. 184 správního spisu je založen návrh usnesení o námitkách navrhovatele (nevyhovět) včetně důvodové zprávy. Na č. l. 188 (položka 40) je poté založeno usnesení ze zasedání zastupitelstva č. 10/2024 ze dne 16. 5. 2024, jehož usnesením č. 100/2024, bod III. bylo rozhodnuto o námitkách tak, jak je uvedeno v textové části odůvodnění změny v kapitole „Vypořádání námitek“. V textové části napadené změny, v odůvodnění, je vypořádání námitek obsaženo v kapitole 14, „Rozhodnutí o námitkách včetně samostatného odůvodnění“. Ačkoli označení kapitoly neodpovídá přijatému usnesení, samotné vypořádání námitek odpovídá návrhu rozhodnutí o námitkách založených ve správním spise a nazvaných „Vypořádání námitek“. Krajský soud nemá pochybnosti o tom, že o námitkách navrhovatele bylo zastupitelstvem odpůrce rozhodnuto a jeho námitky byly určitým způsobem vypořádány.

40. Se sousední obcí Loučovice byl záměr řádně projednán, resp. obec byla řádně přizvána k veřejnému projednání ve smyslu § 55b odst. 2 a 52 odst. 1 stavebního zákona (oznámení na č. l. 31, doručenka č. l. 49 správního spisu). Co se týče námitek ohledně narušení dopravní obslužnosti obce Loučovice, navrhovatel zůstává pouze v obecné rovině, aniž by ev. zánik železniční tratě propojil konkrétním způsobem se zásahem do vlastní právní sféry. Řešená změna sice skutečně uvádí, že „se stávající železniční tratí na severní straně lokality č. 3 se do budoucna nepočítá“. Argumentace zásahu do mobility nejen navrhovatele, ale i široké veřejnosti má podobu obecného konstatování bez konkrétního propojení s právní sférou navrhovatele (podoba železniční obslužnosti, závislost žalobce na železnici,…). Nereaguje–li navrhovatel na argumentaci odpůrce v rozhodnutí o námitkách, jakož i odůvodnění změny jako takové, pak krajský soud nemá co přezkoumat. Lze jen dodat, že navrhovateli současně nenáleží ochrana práv třetích osob, včetně obce Loučovice.

41. Ani argumentaci legitimním očekáváním a dlouhodobostí vlastnictví pozemků nelze ve zcela obecné rovině přisvědčit, neboť jakkoli je kontinuita územního plánování důležitou hodnotou, nelze na ni nahlížet tak, že by měla vést k zakonzervování stavu území.

42. Námitkami ohledně emisí atd. z ev. stavby ČOV, kácení dřevin, se krajský soud nyní nezabýval, neboť jakékoli hodnocení těchto námitek by bylo s ohledem na zjištěnou vadu předčasné.

IV. Závěr a náklady řízení

43. Na základě shora uvedeného dospěl krajský soud k závěru, že podaný návrh je důvodný, a proto napadenou část opatření obecné povahy postupem dle § 76 odst. 1 písm. a) ve spojení s § 101b odst. 5 s. ř. s. bez jednání zrušil. Navrhovatel návrh výroku rozsudku formuloval tak, že „[o]patření obecné povahy – změna č. 7 územního plánu obce Lipno nad Vltavou – se zrušuje v části týkající se změny funkčního využití pozemku parc. č. 577 v k. ú. Lipno nad Vltavou na plochu technické infrastruktury (PR8).“ Krajský soud vázán podaným návrhem v tomto směru zrušil napadené opatření obecné povahy bez ohledu na to, že samotná plocha PR8 se skládá nejen z pozemku p. č. 577, ale i pozemku p. č. 578.

44. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto ve smyslu § 60 odst. 1, věty první s. ř. s., podle kterého, nestanoví–li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Odpůrce, který neměl v soudním řízení úspěch, nemá právo na náhradu nákladů řízení. Pokud jde o procesně úspěšného navrhovatele, v jeho případě jsou náklady řízení představovány zaplaceným soudním poplatkem a odměnou advokátky.

45. Za podanou žalobu uhradil navrhovatel soudní poplatek ve výši 5 000 Kč. Náklady zastoupení spočívají v odměně za dva úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, návrh) celkem v částce 9 240 Kč bez DPH [§ 7, § 9 a § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů] a v náhradě hotových výdajů za dva úkony právní služby v částce 900 Kč (§ 13 odst. 4 téže vyhlášky); tedy 10 140 Kč bez DPH, 12 269,40 Kč s DPH, neboť zástupkyně navrhovatele doložila, že je plátkyní DPH.

46. Celkovou částku 17 269,40 Kč je odpůrce povinen uhradit k rukám zástupkyně navrhovatele ve lhůtě 30 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

Poučení

I. Vymezení věci a obsah návrhu II. Vyjádření odpůrce k návrhu, replika navrhovatele III. Posouzení věci krajským soudem IV. Závěr a náklady řízení