51 A 50/2021 – 23

Rubrum

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Trnkové a soudců JUDr. Michala Hájka, Ph.D. a Mgr. Heleny Nutilové v právní věci navrhovatele: Bc. J. N. bytem X zastoupeného JUDr. Ladislavem Dusilem, advokátem se sídlem nám. Přemysla Otakara II. 123/36, 370 01 České Budějovice proti odpůrci: Obec Dírná sídlem Dírná 38, 391 27 Dírná zastoupeného JUDr. Vlastimilem Hájkem, advokátem se sídlem Krajinská 2244/37, 370 01 České Budějovice o návrhu na zrušení opatření obecné povahy – změně č. 3 územního plánu obce Dírná, vydané usnesením zastupitelstva obce Dírná dne 25. 10. 2021 účinné od 16. 11. 2021 v části odpovídající dílčí změně – zařazení pozemku parc. č. st. X, včetně blízkého okolí z území, určeného k trvalému bydlení na území zahrnuté do ploch rekreace, takto:

Výrok

I. Opatření obecné povahy – změna č. 3 územního plánu obce Dírná, vydaná usnesením zastupitelstva obce Dírná dne 25. 10. 2021 s účinností od 16. 11. 2021 se v části odpovídající dílčí změně – zařazení pozemku X, včetně blízkého okolí z území, určeného k trvalému bydlení na území, zahrnuté do ploch rekreace ruší, a to ke dni právní moci tohoto rozsudku.

II. Odpůrce je povinen zaplatit navrhovateli na náhradě nákladů řízení částku 13 228 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce navrhovatele.

III. Odpůrci se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění

I. Vymezení věci a shrnutí návrhu navrhovatele

1. Dne 25. 10. 2021 přijalo zastupitelstvo odpůrce usnesením č. 7/10/21 změnu č. 3 územního plánu obce Dírná formou opatření obecné povahy. Změna č. 3 územního plánu obce Dírná nabyla účinnosti dne 16. 11. 2021.

2. Návrhem ze dne 18. 11. 2021 doručeným Krajskému soudu v Českých Budějovicích dne 19. 11. 2021 se navrhovatel domáhal zrušení části opatření obecné povahy – Změna č. 3 územního plánu obce Dírná v části odpovídající dílčí změně – zařazení pozemku X (dále jen „pozemek“) včetně blízkého okolí z území, určeného k trvalému bydlení na území zahrnutého do ploch rekreace.

3. Navrhovatel uvedl, že, důvody, na základě kterých se domáhá zrušení části změny č. 3 územního plánu obce Dírná, spočívají jednak v závadách procesních, které přijetí předcházely a jednak z důvodu nezákonného zásahu do práv navrhovatele k pozemku, neboť nemají obecnou povahu, ale povahu vyřizování si osobních sporů mezi navrhovatelem a odpůrcem, které vykazuje znaky libovůle či zjevného excesu při realizaci práva odpůrce na samosprávu.

4. Navrhovatel v prvé řadě poukázal na to, že z postupu, který přijetí změny č. 3 předcházel, není jednoznačně zřejmé, kdo je jejím pořizovatelem. Ve veřejné vyhlášce ze dne 2. 7. 2021 je za pořizovatele označen Obecní úřad Dírná, veřejná vyhláška ze dne 26. 10. 2021 je nadepsána i podepsána obec Dírná a za vydavatele Změny č. 3 je označeno zastupitelstvo obce Dírná. Není z toho důvodu zřejmé, kdo by měl být na straně odpůrce. Odpůrce nevyvěsil odůvodnění Změny č. 3 územního plánu Dírná na úřední desce. Odkazuje na webové stránky, kde však chybí odůvodnění Změny č.

3. Rovněž se odpůrce nevypořádal s námitkami navrhovatele. Rozhodnutí o námitkách není nedílnou součástí odůvodnění opatření. Vypořádání se z řádně uplatněnými námitkami nebylo zveřejněno. Opatření je proto nepřezkoumatelné.

5. K dalším důvodům navrhovatel poukázal na skutečnost, že napadená Změna č. 3 je v rozporu s odůvodněním, kde se uvádí důraz na ochranu ploch k trvalému bydlení. Změna, která se týká pozemku navrhovatele, je namířena individuálně proti němu. Navrhovatel vede dlouholeté spory související s obnovou jezu na Dírenském potoce s neoprávněným užíváním části jeho pozemku dotčeného stavbou místní komunikace ve vlastnictví odpůrce. Změna podle názoru žalobce souvisí i s tím, že v listopadu roku 2020 požádal o připojení stavby na pozemku v jeho vlastnictví na obecní vodovod. Tato žádost byla odmítnuta s vysvětlením, že dotační podmínky SFŽP nepřipouštějí připojování rekreačních objektů. Následná komunikace s odpůrcem ohledně připojení jeho rozestavěného objektu na vodovod nese znaky zastírání skutečného stavu. Takové jednání vnímá navrhovatel jako znaky libovůle a zneužívání moci, které nepožívá právní ochrany.

6. Změna č. 3 v části, která se týká jeho Pozemku a jeho využití z plochy k trvalému bydlení na plochu určenou k rekreaci, je v rozporu s textovou částí a odůvodněním Změny č. 3 územního plánu Dírná. Je v rozporu se základní koncepcí rozvoje obce, ochrany hodnot a plošného a prostorového uspořádání. Respektování priorit pro sociální soudržnost obyvatel je přitom jedním z bodů odůvodnění předmětné změny územního plánu (strana 10 textové části). Dále má Změna č. 3 za cíl respektovat stávající historicky utvářené sídelní útvary a má poskytovat ochranu tradičnímu obrazu městských i vesnických sídel. Sporný pozemek po staletí, a to od první poloviny sedmnáctého století sloužil včetně svého okolí k trvalému bydlení. S ohledem na prováděnou změnu stavby má tak sloužit i do budoucna. S tímto záměrem je změna Pozemku na pozemek určený k rekreaci v rozporu. Navrhovatel vnímá tuto situaci jako vyřizování účtů za dlouholeté spory s odpůrcem týkající se obnovy původního jezu na Dírenském potoce, kdy od roku 2017 (nakonec úspěšně) usiloval o vydání vodoprávního povolení, které by mu umožnilo jez obnovit za současného povolení k nakládání s povrchovými vodami a zřízení malé vodní elektrárny na Dírenském potoce. Celé řízení bylo rozhodnutím Ministerstva životního prostředí ze dne 13. 7. 2021 ukončeno zamítnutím odvolání odpůrce. V současné době vede s obcí Dírná spor o užívání pozemku, kdy část obecní komunikace se nachází na jeho pozemku a spor ohledně provádění obnovy jezu na Dírenském potoce, jehož obnova byla pravomocně povolena výše označením vodoprávním rozhodnutím.

7. Pokud by schválená Změna č. 3 územního plánu měla respektovat navrhované cíle, měla by zachovat dosavadní podmínky pro současné využití pozemků k trvalému bydlení, nikoliv tyto změny měnit pro účely rekreační. Rozpor mezi odůvodněním Změny č. 3 územního plánu Dírná a zařazením pozemku z ploch určených k trvalému bydlení do ploch k rekreaci není dostatečně ani přesvědčivě odůvodněno. V současné době byla na Pozemku povolena, byť nepravomocně, změna stavby z rekreačního objektu na dům určený k trvalému bydlení.

8. Navrhovatel poukázal na algoritmus soudního přezkumu opatření obecné povahy, tak jak vyplývá z rozsudku Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Ao 1/2005–98 a pokud je tento algoritmus na věc aplikován, je nutno dojít k závěru, že změna č. 3 nebyla vydána zákonem stanoveným postupem a je v rozporu se zákonem. Zároveň není proporcionální. Ve světle judikatury Nejvyššího správního soudu, kupříkladu rozsudku sp. zn. 1 Ao 3/2008 je Změna č. 3 rovněž nepřezkoumatelná. Odpůrce si počínal zjevně svévolně a diskriminačně a v důsledku této změny nepřiměřeným způsobem zasáhl do vlastnického práva navrhovatele k předmětnému pozemku a stavbě na ní zřizované, což je jedno ze základních práv, které požívá zvláštní ochrany. Cíle opatření nejsou v souladu s principy a cíli územního plánování a mají pouze vytvořit podmínky pro to, aby pozemek navrhovatele nebyl připojen na obecní vodovod a odpůrce tím dokázal, kdo je „pánem“ v daném území. Proto bylo navrženo zrušení části Změny č. 3 územního plánu Dírná odpovídající dílčí změněně – zařazení pozemku X včetně blízkého okolí z území určeného k trvalému bydlení na území zahrnutého do ploch rekreace, a to ke dni právní moci tohoto rozsudku.

II. Shrnutí vyjádření odpůrce

9. Odpůrce navrhl zamítnutí návrhu. Z postupu, který předcházel přijetí Změny č. 3 Územního plánu obce Dírná je zřejmé, že rozhodlo zastupitelstvo obce Dírná v samostatné působnosti v souladu s právními předpisy, zejména stavebním zákonem, kdy pořizovatelem byl podle § 6 odst. 2 tohoto zákona Obecní úřad Dírná. Tomu odpovídají i podklady založené ve spise. Veškeré písemnosti požadované právními předpisy byly řádně vyvěšeny, na stránkách obce je vyvěšena i textová část změny č. 3 územního plánu obce Dírná, v jejímž odůvodnění je v příslušné kapitole rozhodnutí o námitkách včetně jejich odůvodnění. Celá změna č. 3 územního plánu obce Dírná je dostupná na internetových stránkách obce. Rozhodnutí o námitkách je řádně odůvodněno. Toto odůvodnění je součásti textové části změny, která je dostupná na internetových stránkách obce.

III. Právní názor soudu

10. Krajský soud po ověření aktivní procesní legitimace navrhovatele přezkoumal napadené opatření o obecné povahy v mezích podaného návrhu (§ 101d) odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, dále jen s. ř. s.). Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době vydání opatření obecné povahy (§ 101b) s. ř. s.). Současně soud při přezkumu napadeného opatření vycházel z konstantní judikatury Nejvyššího správního soudu, kupříkladu rozsudku sp. zn. 6 Ao 5/2011 ze dne 7. 10. 2011, podle kterého „[p]ři přezkoumání územního plánu musí soud postupovat zvlášť zdrženlivě, neboť prostřednictvím územního plánu je realizováno právo na správu obce a vůle občanů obce.“ 11. Návrh je důvodný.

12. Soud se v prvé řadě zabýval otázkou, zda jsou v dané věci splněny podmínky řízení o návrhu na zrušení části opatření obecné povahy (§ 101a) s. ř. s., srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1Ao 1/2008–34), kterými jsou existence opatření obecné povahy, aktivní žalobní legitimace navrhovatele a formulace závěrečného návrhu, respektive obecné splnění všech formálních náležitostí návrhu, jakož i včasnost návrhu ve smyslu § 101b) odst. 1 s. ř. s.

13. Územní plán se vydává na základě § 43 odst. 4 stavebního zákona formou opatření obecné povahy. V dané záležitosti byla Změna č. 3 územního plánu obce Dírná vydána formou opatření obecné povahy, které bylo schváleno usnesením zastupitelstva obce Dírná č. 7/10/21 dne 25. 10. 2021. Opatření obecné povahy bylo v souladu s ustanovením § 173 odst. 1 správního řádu oznámeno veřejnou vyhláškou, která byla po dobu patnácti dnů zveřejněna na veřejné desce obce a změna č. 3 územního plánu obce Dírná nabyla účinnosti dne 16. 11. 2021. Napadený akt představuje opatření obecné povahy, které bylo řádně vydáno, je účinné a podmínky řízení jsou proto splněny.

14. K podání návrhu na zrušení opatření obecné povahy, je ve smyslu § 101a) odst. 1 s. ř. s. aktivně legitimován ten, kdo tvrdí, že byl zkrácen na svých právech vydaným opatřením obecné povahy. Aktivní legitimace navrhovatele se tudíž zakládá pouhým tvrzením dotčení na jeho právech. Rozšířený senát Nejvyššího správního soudu k tomu v usnesení ze dne 21. 7. 2009 sp. zn. 1 Ao 1/2009 uvedl „… navrhovatel tedy musí v první řadě tvrdit, že existují určitá jemu náležející subjektivní práva, která jsou dotčená. (Splnění podmínek aktivní procesní legitimace bude tedy dána, bude–li stěžovatel konsekventně a myslitelně tvrdit možnost dotčení na jeho právní sféře příslušným opatřením obecné povahy. To, zda je dotčení podle povahy věci myslitelné, závisí na povaze a předmětu, obsahu a způsobu regulace prováděné konkrétním opatřením obecné povahy, napadeným návrhem na jeho zrušení)…“ Odpůrcem je ten, kdo Opatření obecné povahy vydal (srovnej vpředu označené usnesení Rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu, bod 46)

15. Navrhovatel uplatnil v průběhu schvalování změny územního plánu obce Dírná námitky. Specifikoval, že napadenou změnu územního plánu považuje za nezákonnou, jednak z důvodu procesních pochybení při pořizování a schvalování územního plánu a dále i z důvodu rozporu se zákonem, jakož i z důvodu neproporcionality přijatého řešení. Soud k takto vymezenému rámci konstatuje, že tvrzení navrhovatele je dostačující, aby splnilo podmínky pro aktivní legitimaci k podání návrhu za zrušení opatření obecné povahy.

16. Soud shledal i naplnění podmínky formulace závěrečného návrhu, neboť navrhovatel jednoznačně uvedl, že se domáhá zrušení změny č. 3 územního plánu obce Dírná vydané usnesením zastupitelstva obce Dírná ze dne 25. 10. 2021 v části odpovídající dílčí změně zařazení pozemku X včetně blízkého okolí z území určeného k trvalému bydlení na území, zahrnutého do ploch rekreace. Současně návrh vyhovuje i dalším náležitostem požadovaným v ustanovení § 101 odst. 2 s. ř. s. a byl podán ve lhůtě stanovené v § 101b) odst. 1 s. ř. s.

17. Pořízení změny č. 3 územního plánu obce Kunžak vyplynulo z návrhu na pořízení změny územního plánu (bez data), který podal L. K. jako vlastník pozemkové parcely X druh pozemku zahrada, způsob ochrany nemovitostí zemědělský půdní fond, X, druh pozemku trvalý travní porost, způsob ochrany nemovitosti zemědělský půdní fond, parc. X druh pozemku druh pozemku trvalý travní porost, způsob ochrany nemovitosti zemědělský půdní fond, parc. X, druh pozemku orná půda, způsob ochrany nemovitosti zemědělský půdní fond, parc. X, druh pozemku orná půda, způsob ochrany zemědělský půdní fond a dále z iniciativy obce Dírná, která oznámila tento záměr Krajskému úřadu Jihočeského kraje, kdy jako obsah změny je dále uvedeno prověření využití pozemku X, včetně blízkého okolí, kdy pozemek je v katastru veden jako zastavěná plocha a nádvoří, zbořeniště, (původní Božkův mlýn), záměrem změny je prověřit jeho využití pro rekreaci na uvedeném pozemku, kde je pravomocně povolena stavba rekreačního domu.

18. Zastupitelstvo obce Dírná schválilo usnesením č. 10/1/21 na svém zasedání dne 3. 2. 2021 pořízení změny č. 3 územního plánu obce Dírná s odkazem na § 6 odst. 5 písm. f) a § 55a) odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen též „stavební zákon“), kdy bylo uvedeno, že jde o změnu z vlastního podnětu obce a na návrh vlastníka nemovitostí. Bylo schváleno pořizování změny územního plánu zkráceným postupem, neboť nejsou varianty řešení a není vyžadováno hodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území. Obsahem změny územního plánu bylo prověřit využití pozemku p. č. X blízkého okolí – pozemek je v katastru nemovitostí veden jako zastavěná plocha a nádvoří (původní Božkův mlýn), záměrem změny je prověřit jeho využití k rekreaci na uvedeném pozemku, kde je pravomocně provedena stavba rekreačního domu. Dále na návrh vlastníka prověřit možnost využití pozemků na severozápadě sídla Závsí pro rozvoj bydlení, zejména p. č. XA,XB,XC, část X, část X, kdy jedná se o jeden z možných rozvojových směrů sídla. Prověřit záměry, pro které je vymezena možnost vyvlastnění či uplatnění předkupního práva a prověřit podmínky pro využití jednotlivých ploch. Starostka obce byla pověřena spolupracovat s pořizovatelem územního plánu.

19. Ve spise je založeno souhlasné stanovisko Krajského úřadu Jihočeského kraje, odboru životního prostředí, zemědělství a lesnictví k § 55a) odst. 2 písm. d) stavebního zákona ze dne 3. 2. 2021. Dne 2. 7. 2021 bylo obcí Dírná oznámeno veřejné projednání návrhu změny č. 3 územního plánu obce Dírná s datem konání 3. 8. 2021. Navrhovatel podal dne 30. 7. 2021 proti návrhu č. 3 územního plánu obce Dírná námitky. V námitkách rozporoval změnu, která se týkala pozemku parc. st. X (zastavěná plocha a nádvoří) na pozemek s rekreačním využitím. S touto změnou navrhovatel vyslovil nesouhlas, ve kterém poukázal také na rozpory v odůvodnění č. 3 územního plánu. Současně oznámil, že má za to, že je změna namířena proti němu jako osobě, která má s obcí Dírná dlouholeté spory týkající se obnovy jezu na Dírenském potoce. V té souvislosti mu také bylo zamítnuto připojení stavby na obecní vodovod. Navrhovatel měl zájem realizovanou stavbu využívat k trvalému bydlení, což mu nebylo povoleno v době vydání stavebního povolení pro nesplnění podmínky přístupových poměrů, které neumožňovaly povolit stavbu k trvalému bydlení.

20. Navrhovatel požádal dne 17. 7. 2021 Odbor výstavby a regionálního rozvoje Městského úřadu Soběslav o změnu stavby před jejím dokončením, kdy žádal o prodloužení lhůty pro dokončení stavby a změnu užívání z rekreačního domu na rodinný dům. V té době oznámil správní orgán dne 22. 7. 2021 zahájení řízení o změně stavby před jejím dokončením. Navrhovatel připomněl v námitkách historii pozemku a jeho využití a zdůraznil, že trvá na zachování dosavadní podmínky pro využití konkrétního pozemku k trvalému bydlení, jako tomu bylo dosud a vyjádřil nesouhlas se změnou pro rekreační účely. K námitkám přiložil informaci o pozemku parc. č. st. X, kde je uvedeno jako druh pozemku zastavěná plocha a nádvoří, způsob využití zbořeniště a přiložil rozhodnutí o umístění stavby rekreačního domu na místě původního Božkova mlýna na pozemku parc. č. X ze dne 7. 2. 2018, žádost o povolení změny stavby před jejím dokončením na stavbu k trvalému bydlení, závazné stanovisko Městského úřadu Soběslav k žádosti o změnu v užívání stavby z rekreační stavby na rodinný dům z 18. 7. 2021 se závěrem, že záměr je přípustný a oznámení o zahájení řízení o změně stavby před jejím dokončením ze dne 22. 7. 2021. Dále doložil písemnosti související se žádostí o připojení parc. st. X na plánovaný vodovodní řad v obci Zářičí u Dírné včetně reakce obce na tuto žádost. Do spisu byla založena i stanoviska k územně plánovací dokumentaci ze dne 4. 8. 2021 od Sekce nakládání s majetkem Ministerstva obrany, stanovisko k návrhu změny č. 3 územního plánu obce Dírná, odboru životního prostředí, zemědělství a lesnictví ze dne 9. 8. 2021, stanovisko z hlediska ochrany a využití nerostného bohatství ze dne 10. 8. 2021, stanovisko ochrany Zemědělského půdního fondu z 10. 8. 2021, stanovisko Krajské hygienické stanice Jihočeského kraje ze dne 4. 8. 2021. Krajský úřad regionálního rozvoje, územního plánování a stavebního řádu dne 8. 9. 2021 vydal stanovisko k návrhu změny č. 3 pořizované zkráceným postupem, že je v souladu s Politikou územního rozvoje ČR se Zásadami územního rozvoje Jihočeského kraje a nekoliduje z hlediska širších územních vztahů se sousedními obcemi, kdy soulad návrhu změny č. 3 územního plánu obce Dírná s územním rozvojovým plánem nebyl z důvodu jeho prozatímní neexistence krajským úřadem posuzován.

21. Obecní úřad Dírná jako pořizovatel změny č. 3 územního plánu obce Dírná oznámil krajskému úřadu jako nadřízenému orgánu a dotčeným orgánům, že byla v zákonné lhůtě proti změně územního plánu uplatněna námitka, kterou vyhodnotil pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem a vypracoval návrh rozhodnutí o námitce, který pořizovatel zaslal nadřízenému orgánu k uplatnění stanoviska s tím, že pokud toto stanovisko uplatněno nebude, bude se vycházet z toho, že souhlasí. Krajský úřad Jihočeského kraje vydal stanovisko k návrhu rozhodnutí o námitkách dne 6. 10. 2021, v němž konstatoval, že nezasahuje do zájmu chráněným krajským úřadem podle ustanovení § 53 odst. 1 stavebního zákona.

22. Podané námitce navrhovatele vyhověno nebylo. Z odůvodnění rozhodnutí vyplývá, že předmětem změny bylo prověřit využití pozemku p. č. X včetně blízkého okolí. Pozemek je v katastru nemovitostí veden jako druh pozemku zastavěna plocha a nádvoří způsob využití zbořeniště. Jedná se o pozemek, na kterém stával původní Božkův mlýn. V roce 2009 nabyl účinnosti územní plán obce Dírná, který dotčený pozemek zahrnul do ploch bydlení – nízkopodlažní stav. Toto vymezení lze považovat za zřejmou nesprávnost, neboť je v rozporu s právním stavem nemovitosti, ale i stavem faktickým. V roce 2018 bylo vydáno stavební povolení na stavbu rekreačního domu. Změna územního plánu tak reaguje na výše uvedené skutečnosti, včetně pravomocného stavebního povolení. O osobní rovině není pořizovatel oprávněn rozhodovat, stejně tak jako o důvodech pro vydání stavebního povolení. K probíhající změně v užívání stavby z rekreačního domu na rodinný dům pořizovatel uvedl, že nemůže předjímat konečné rozhodnutí stavebního úřadu a ke dni rozhodování o námitce se jednalo o stavební povolení na stavbu rekreačního domu. Změna územního plánu reaguje na výše uvedené skutečnosti. Realizovaná změna nemění ani nezpřísňuje zásadním způsobem podmínky pro využití území včetně umístění staveb. Změna z bydlení na rekreaci nebrání možnosti majitele se ve stavbě přihlásit k trvalému pobytu stejně, jako nebrání celoročnímu užívání stavby. Pokud se týká uspořádání území jako takového, je změna v souladu s cíli a úkoly územního plánování a z hlediska koncepce uspořádání správního území není přípustné a ani v dlouhodobém zájmu obce rozvíjet ve volné krajině nové lokality pro funkci bydlení či rekreace. Právě s ohledem na historické využívání lokality obec přistoupila k možnosti využití dotčeného území a v návaznosti na platná rozhodnutí na funkci rekreace. Tak dochází k naplnění očekávání vlastníka při zachování hodnot území. Předmětem řešení změny nebylo napojení dotčené lokality na vodovod, kdy pořizovatel není oprávněn hodnotit vztahy mezi jednotlivými stranami. Dále bylo uvedeno, že podatel námitky chybně uvedl současné využití objektu k bydlení, k čemuž pořizovatel oponoval a upozornil na potřebu změny, která je odůvodněna platnými rozhodnutími a stavem území.

23. Zastupitelstvo obce Dírná usnesením č. 7/10/21 dne 25. 10. 2021 schválilo rozhodnutí o námitce uplatněné k návrhu Změny č. 3 územního plánu obce Dírná a současně schválilo i vydání změny č. 3 územního plánu obce Dírná opatření obecné povahy. Změna č. 3 územního plánu Dírná byla zveřejněná formou veřejné vyhlášky dne 26. 10. 2021 a sejmuta dne 15. 11. 2021.

24. Soud ze spisového materiálu předloženého odpůrcem zjistil, že dotčeným pozemkem je pozemek par. č. X včetně blízkého okolí, který byl v územním plánu z roku 2009 zahrnut do území určeného k trvalému bydlení a změnou územního plánu č. 3 bylo změněno využití tohoto pozemku na plochu rekreace.

25. Soud připomíná a zdůrazňuje, že pokud je územním plánem změněno funkční využití dotčeného pozemku, jedná se o zásah do vlastnického práva vlastníka tohoto pozemku, neboť vlastník je takovým zásahem omezen na právu užívat předmět vlastnictví podle dosavadního způsobu využití těchto pozemků (srovnej rozsudek NSS sp. zn. 6 As 67/2017). V daném případě došlo ke změně pozemku navrhovatele v jeho využití způsobem, kterým ztěžuje realizaci vlastnického práva navrhovatele (realizace bydlení trvalého charakteru, který umožňoval platný územní plán) na využití pro rekreaci, což znemožňuje žalobci realizovat jeho záměr. Takovým způsobem dochází k dotčení na právech navrhovatele, kdy z toho důvodu byl oprávněn k podání návrhu na zrušení opatření obecné povahy.

26. Přezkum opatření obecné povahy je dle judikatury Nejvyššího správního soudu (srov. rozsudek NSS ze dne 27. 9. 2005 č. j. 1 Ao 1/2005–98 č. 740/2006 Sb. NSS) nutno podrobit pětibodovému algoritmu 1) přezkum pravomoci správního orgánu vydat opatření obecné povahy; 2) přezkum otázky, zda orgán při vydávání opatření obecné povahy nepřekročil meze zákonem stanovené působnosti; 3) přezkum otázky, zda opatření obecné povahy bylo vydáno zákonem stanoveným procesním postupem; 4) přezkum obsahu opatření obecné povahy z hlediska rozporu se zákonem, v tomto kroku ve smyslu souladu s hmotným právem; 5) přezkum obsahu napadeného opatření obecné povahy z hlediska jeho proporcionality, konkrétně zda napadené opatření obecné povahy umožňuje dosáhnout sledovaný cíl, zda opatření obecné povahy a sledovaný cíl spolu logicky souvisí a zda cíle nelze lépe dosáhnout jiným prostředkem, jakož i zda opatření obecné povahy omezuje své adresáty co nejméně. V poslední řadě soud také zkoumá, zda je následek napadeného opatření obecné povahy úměrný sledovanému cíli.

27. Posouzení přiměřenosti zásahu do vlastnického práva je v souladu s ustálenou judikaturou správních soudů odvislé od podání námitek navrhovatele, v nichž je potřeba zpochybnit navrhované řešení včetně sdělení důvodů. Námitky navrhovatel podal a konkrétní důvody odpůrci sdělil. Námitky žalobce byly, tak jak je výše popsáno, zamítnuty.

28. Jedním z hlavních argumentů navrhovatele je údajné legitimní očekávání, kdy navrhovatel hodlal využít pozemek, který po staletí sloužil včetně jeho okolí k trvalému bydlení s ohledem na prováděnou změnu stavby na něm zřizované, ze stavby rekreační na stavbu k trvalému bydlení. Proto by měl k tomuto účelu sloužit v současnosti i do budoucna. Změna územního plánu je však s tímto záměrem navrhovatele v rozporu. Podle navrhovatele se navíc nejedná o změnu vycházející z potřeb a cílů územního plánování, neboť navrhovatel vnímá tento postup jako namířený proti němu z důvodu vedení letitých sporů s odpůrcem. Pokud má změna územního plánu vytvářet podmínky pro výstavbu a udržitelný rozvoj území, sociální soudržnost a kvalitní životní podmínky, měla by také zachovat dosavadní podmínky pro využití pozemků k jejich současnému využití k trvalému bydlení, nikoli tyto účely měnit na rekreační. Změna územního plánu by také neměla být namířena proti jednotlivci, neboť není žádným způsobem odůvodněna potřeba změny využití pozemku ve vlastnictví navrhovatele. Rozpor mezi odůvodněním změny č. 3 územního plánu Dírná a pozemku ve vlastnictví navrhovatele z ploch určených k trvalému bydlení do ploch k rekreaci není dle jeho názoru dostatečně a přesvědčivě odůvodněno. Jinými slovy dle názoru navrhovatele je změna územního plánu z hlediska odůvodnění nepřezkoumatelná, navíc si odpůrce počínal svévolně a diskriminačně.

29. Soud se v prvé řadě zabýval námitkou přezkoumatelnosti opatření obecné povahy změny č. 3 Dírná. Podle nálezu Ústavního soudu I. ÚS 178/15 ze dne 8. 11. 2018 jsou rozdílné požadavky na odůvodnění územního plánu jako takového a na odůvodnění rozhodnutí o námitkách. Ústavní soud dospěl k závěru, že odůvodnění rozhodnutí o námitkách je založeno na právních a skutkových důvodech, které mohou z pozice veřejné moci zasáhnout do práv a povinností konkrétních subjektů, které konkrétními námitkami individualizovaly, byť může být přijaté řešení a rozhodnutí o námitkách výsledkem politických úvah samosprávy, konkrétní vypořádání námitek je soudem přezkoumatelné, neboť výkon samosprávy při územním plánování je způsobilý zasáhnout do ústavně zaručených práv a svobod jednotlivců a musí být tudíž soudem přezkoumatelný. Odůvodnění rozhodnutí o námitce je součástí odůvodnění celého opatření obecné povahy, a proto z něho musí být zřejmé, jaká problematika byla řešena a s jakým výsledkem. Tomuto požadavku rozhodnutí o námitkách navrhovatele dostojí. Jiná je však otázka, zda uváděné důvody mohou obstát z hlediska zákonnosti, opodstatněnosti a přiměřenosti.

30. Z odůvodnění změny č. 3 územního plánu Dírná vyplývá, že byla pořízena jednak z vlastního podnětu (případ navrhovatele) a dále na základě návrhu vlastníka pozemků, u nichž došlo ke změně způsobu využití z orné půdy na pozemky zastavitelné, kdy obec přistoupila na základě stanovisek k použití zkráceného postupu pořizování změny územního plánu. Při jejím pořizování zastupitelstvo obce určilo starostku obce, která s pořizovatelem spolupracovala během pořizování změny. Kromě obecně shrnutého vyhodnocení souladu změny územního plánu s Politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem jsou dále rámcově uváděné priority pro sociální soudržnost obyvatel zajištění hospodářského rozvoje v souladu se zásadami územního rozvoje pro zajištění příznivého životního prostředí, kdy dále navazuje vyhodnocení souladu s obecnými cíli a úkoly územního plánování. Změna územního plánu vytváří podmínky pro výstavbu (navržení doplnění zastavitelných ploch, zejména pro bydlení) a udržitelný rozvoj území to je vyvážený hospodářský rozvoj, sociální soudržnost a kvalitní životní podmínky. Současně ve zhodnocení souladu s požadavky stavebního zákona je uvedeno, že změna je zpracována v souladu se stavebním zákonem a vyhláškou o obecných požadavcích na využívání území, jakož i vyhláškou o územně analytických podkladech a druhy ploch odpovídají platnému územnímu plánu.

31. Dále je uvedeno vyhodnocení splnění požadavků obsažených v rozhodnutí zastupitelstva obce o obsahu změny územního plánu pořizované zkráceným postupem, kdy ve vztahu k pozemku p. č. st. X včetně blízkého okolí, který je veden v katastru nemovitostí jako zastavěná plocha a nádvoří, zbořeniště (původní Božkův mlýn), kdy záměrem změny je prověřit jeho využití pro rekreaci, kdy je na pozemku, kdy byla pravomocně povolena stavba rekreačního domku rozhodnuto o zahrnutí tohoto pozemku do ploch rekreace. U plochy pro rekreaci je hlavní využití uvedeno rekreace, kdy není cílem, a tudíž ani přípustné přeměnění na funkci bydlení. Jako přípustné využití je uvedeno taktéž rekreace formou zahrádek, oplocení, sportoviště, veřejných prostranství, zeleně, vodních útvarů, územního systému ekologické stability, dopravní a technické infrastruktury obecního významu, a jako nepřípustné využití je uvedeno bydlení včetně staveb pro bydlení, občanské vybavení nebo staveb a zařízení občanského vybavení či využití, které by bylo v rozporu s hlavním využitím plochy nebo by mohlo narušit kvalitní rekreační prostředí.

32. V odůvodnění rozhodnutí o námitkách vznesených navrhovatelem proti zařazení plochy parc. č. st. X zastavěná plocha a nádvoří do plochy rekreační, která v územním plánu Dírná z roku 2009 byla zahrnuta do ploch bydlení nízkopodlažní – stav, je uvedeno, že toto vymezení bylo zřejmou nesprávností, neboť je v rozporu s právním stavem nemovitosti, ale i se stavem faktickým. V roce 2018 bylo vydáno stavební povolení na stavbu rekreačního domu, kdy změna územního plánu reagovala na tyto skutečnosti. Změna územního plánu nemění ani nezpřísňuje zásadním způsobem podmínky pro využití území včetně umístnění staveb. Změna z bydlení na rekreaci nebrání možnosti majitele se ve stavbě přihlásit k trvalému pobytu stejně, jako nebrání celoročnímu užívání stavby. Podmínky prostorového uspořádání stavby včetně její velikosti nejsou změnou dotčeny. Ohledně uspořádání území je změna v souladu s cíli a úkoly územního plánování. Z hlediska koncepce uspořádání správního území není přípustné a ani v dlouhodobém zájmu obce rozvíjet ve volné krajině lokality pro funkci bydlení či rekreace. S ohledem na historické využívání lokality obec přistoupila k možnosti využití dotčeného území v návaznosti neplatná rozhodnutí na funkci rekreace. Dochází tím k naplnění očekávání vlastníka při zachování hodnot území.

33. Porovnáním uvedeného odůvodnění změny územního plánu jako takového a odůvodnění zamítnutí námitek vznesených navrhovatelem je zcela zřejmé, že jsou v rozporu. Odůvodnění námitek je i v rozporu se stanoveným způsobem využití ploch rekreace, které jsou uvedeny v napadené změně č. 3 územního plánu Dírná. Odůvodnění rozhodnutí o vypořádání navrhovatelem vznesených námitek pak nevzalo na zřetel informace, které uvedl navrhovatel v těchto námitkách, kde vysvětlil, že požádal o změnu stavby rekreačního domu před jejím dokončením na stavbu rodinného domu, o kterou v podstatě již původně usiloval, kdy nesplnění jedné z podmínek mu neumožnilo jeho záměr, vybudovat dům k trvalému bydlení, realizovat. Přes poskytnutí této informace navrhovatelem, odpůrce napadenou změnou územního plánu č. 3 vyňal pozemek ze zastavitelných ploch, čímž ohrozil realizaci záměru navrhovatele. Toto vyjmutí pozemku ze zastavitelných ploch vnímá navrhovatel jako zásah do svého vlastnického práva. Odpůrce se neřídil zásadou minimalizace zásahů do práv navrhovatele, neboť neuvedl, jaký konkrétní legitimní cíl touto změnou sledoval a hodlal dosáhnout. Tento postup lze vnímat jako porušení zásady kontinuity územního plánování, neboť v dotčené lokalitě nedošlo od pořízení územního plánu obce k žádné objektivní změně okolností, které by bylo možné pro nové vymezení konkrétního pozemku uvést. Naopak stejnou změnou územního plánu došlo ke změně využití dalších pozemků evidovaných jako orná půda, zemědělský půdní fond, ke změně jako území zastavitelného.

34. Soud se při vlastním přezkumu zabýval hlediskem zákonnosti a přiměřenosti zásahu do práv navrhovatele. Navrhovatel svými námitkami dal najevo, že odpůrce bez vysvětlení změnil způsob využití jeho pozemku. V té souvislosti namítal nepřiměřenost zásahu do vlastnického práva a do legitimního očekávání. Dále rozporoval proporcionalitu přijatého řešení, neboť odpůrce nevysvětlil v kontextu informací sdělených mu navrhovatelem v námitkách smysl a důvod zvoleného řešení.

35. Z odůvodnění vypořádání navrhovatelem vznesených námitek lze zjistit, že odpůrce zastává názor, že pozemek p. č. X ve vlastnictví navrhovatele byl nesprávně evidován v územním plánu jako plocha bydlení nízkopodlažní – stav, a proto změnou napravoval tuto nesprávnost. Nereflektoval však argumentaci navrhovatele, jak v kontextu historického využití předmětného pozemku ani v návaznosti na záměr navrhovatele, který se pokouší realizovat řadu let.

36. Námitky, vznesené navrhovatelem, kterými rozporoval zamýšlenou změnu týkající se pozemku v jeho vlastnictví, musí orgán, který o nich rozhoduje, to je zastupitelstvo obce, vnímat v kontextu všech informací, které má k dispozici v okamžiku, kdy o těchto námitkách rozhoduje. Nelze takové informace ignorovat a přehlížet je. Povinností rozhodujícího orgánu je, aby informace, které poskytují vysvětlení, vzal při rozhodování do úvahy a promítl je přiměřeně i do odůvodnění rozhodnutí o námitkách. Záměr změny využití pozemku navrhovatelem má význam a nelze jej nevzít na zřetel. Soud se proto zabýval otázkou, zda obecně uvedené důvody, pro které odpůrce dotčený pozemek přeřadil z území zastavitelného s využitím pro bydlení nízkopodlažní dům – stav, jako pozemek pro rekreaci, obstojí. Toto posouzení bylo nutné provést v kontextu všech informací a skutečností, kterými odpůrce v době vydání napadeného územního plánu disponoval. Nelze přehlédnout, že navrhovatel se nedomáhal zařazení pozemku, který by nebyl zastavitelný do zastavitelných ploch, tedy zhodnocení svého pozemku, na což by neměl právní nárok. Bylo tomu tak právě naopak, neboť dotčený pozemek byl zastavitelnou plochou a odpůrce vydáním změny napadeného územního plánu nově vymezil jeho využití jako pozemek pro rekreaci, čímž zasáhl do vlastnického práva navrhovatele. Vlastnické právo požívá ústavněprávní ochrany a lze do něj zasahovat pouze na základě zákona nediskriminačně při šetření celé podstaty a smyslu tohoto práva (srov. čl. 4 odst. 3 a 4 Listiny základních práv a svobod). Jinými slovy zásah do vlastnického práva lze realizovat na základě zákona při dodržení zásady proporcionality a nediskriminace. Odpůrce tento postup nedodržel, neboť odmítl vzít na vědomí argumentaci navrhovatele, kterou vyjádřil svůj nesouhlas se zamýšlenou změnou týkající se jeho pozemku, nevzal v úvahu ani jeho již realizovaný právní postup vedoucí ke změně využití pozemku z toho důvodu, že ještě není pravomocný. Soud připomíná, že nelze formálně vycházet z toho, že do posuzování přiměřenosti územně plánovací regulace vstupují jen záměry dokončené, pro něž již existuje pravomocné rozhodnutí vydané podle stavebního zákona. Takové záměry mají sice váhu, ale obec je vždy povinna nepřehlížet skutečnost a vůli vlastníka pozemku směřující k realizaci záměru, který odpovídal době, kdy o něj usiloval i platné územně plánovací dokumentaci. V této souvislosti lze kupříkladu odkázat na rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 10 As 197/2019.

37. Navrhovateli je proto třeba přisvědčit důvodnosti jeho námitky, kterou se domáhal ochrany jeho vlastnického práva s odkazem na princip kontinuity územního plánování. V dané věci nelze přehlédnout, že navrhovatel vynaložil značné úsilí na přípravu realizace záměru a vzhledem k tomu, že v době vydání napadené změny č. 3 územního plánu disponoval sice nepravomocným rozhodnutím povolujícím realizaci tohoto záměru, nelze znemožnit zástavbu dotčeného pozemku s odůvodněním, které použil odpůrce. V konkrétní věci tento postup nepředstavuje pouze hypotetické dotčení vlastnického práva navrhovatele, ale přímý zásah do legitimního očekávání navrhovatele, že bude lze dotčený pozemek užívat v souladu s dosavadním územním plánem. Při konkrétním posouzení v rámci testu proporcionality důvody uváděné odpůrcem proto nemohly obstát.

38. Přijetí konkrétní změny územního plánu č. 3 je sice politickou diskrecí konkrétního zastupitelského orgánu územní samosprávy a projevem práva na samosprávu územního celku, nicméně soud shledal porušení zákona v nezanedbatelné míře a intenzitě, která zpochybnila zákonnost posuzovaného řízení a vydané změny č. 3 územního plánu Dírná. Změna funkčního využití pozemku navrhovatele byla bezpochyby zásahem do jeho vlastnického práva. Tento zásah byl nepřiměřený ve vztahu ke sledovanému veřejnému zájmu, který ani nebyl definován. Změny územního plánu je možné činit pouze kontinuálně nikoli nahodile. Odpůrce se nevypořádal s tím, z jakého důvodu je zásah do vlastnického práva navrhovatele s ohledem na neuvedený veřejný zájem potřebný, prospěšný a přiměřený. Nelze přehlédnout, že navrhovatel kontinuálně činil řadu let kroky k obnově objektu k trvalému bydlení.

39. Soud proto uzavřel, že shledal důvody, pro které bylo nutné návrhu navrhovatele vyhovět. Již bez právního významu bylo posouzení dalších námitek pro jejich formální charakter. Na straně odpůrce byla správně označena obec Dírná, kdy Obecní úřad Dírná byl pořizovatelem předmětné napadené změny č. 3 územního plánu Dírná. Nevyvěšení změny územního plánu stejně jako chybějící zdůvodnění představuje procesní pochybení, které však navrhovatele nezkrátilo na jeho právech, neboť z podaného návrhu je zřejmé, že se s těmito písemnostmi seznámil, neboť na jejich obsah reagoval a vznášel své výhrady. Totéž platí i o vypořádání námitek, kdy rozhodnutí o námitce musí být zdůvodněno a zároveň jako součást celého odůvodnění změny územního plánu zveřejněno.

IV. Závěr, náklady řízení

40. Vzhledem k výše uvedenému soud konstatuje, že návrh na zrušení části napadené změny č. 3 územního plánu Dírná vydané usnesením zastupitelstva obce Dírná v části odpovídající dílčí změně – zařazení pozemku parc. č. st. X včetně blízkého okolí s územím určeného k trvalému bydlení na území zahrnuté do ploch rekreace je důvodný. Soud proto v tomto rozsahu přistoupil ke zrušení napadené změny č. 3 územního plánu Dírná. Soud rozhodl bez nařízeného jednání podle § 51 odst. 1 s. ř. s., neboť s tímto postupem vyjádřili účastníci řízení souhlas.

41. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 1 věta první s. ř. s., podle kterého nestanoví–li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Odpůrce, který neměl v řízení úspěch, nemá právo na náhradu nákladů řízení. Pokud jde o úspěšného navrhovatele, jsou náklady řízení představovány zaplaceným soudním poplatkem a odměnou advokáta.

42. Navrhovatel byl v řízení úspěšný, a proto mu byla přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 13 228 Kč. Jednalo se o odměnu zástupce navrhovatele za dva úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, návrh), celkem v částce 6 200 Kč (§ 7, § 9 odst. 4 písm. d) a § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů) a v náhradě hotových výdajů za dva úkony právní služby v částce 600 Kč (§ 13 odst. 3 téže vyhlášky); celkem tedy 6 800 Kč. Vzhledem k tomu, že zástupce navrhovatele je plátcem DPH, zvyšuje se jeho nárok o částku odpovídající dani, kterou je advokát povinen z odměny za zastupování odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty ve znění pozdějších předpisů. Částka daně činí 1 428 Kč. Celkem jde o částku 8 228 Kč. K této částce se připočítává částka 5 000 Kč vynaložená na soudní poplatek. Celkovou částku náhrady nákladů řízení ve výši 13 228 Kč je povinen odpůrce zaplatit do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce navrhovatele.