51 Af 26/2016 - 34

Rubrum

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Trnkové a soudkyň JUDr. Terezy Kučerové a Mgr. Heleny Nutilové v právní věci žalobce Reno Šumava a. s., IČ 600 71 346, sídlem Vlachovo Březí, Pražská 326, zastoupeného JUDr. Bedřichem Tichým, advokátem v Prachaticích, Zlatá stezka 145, proti žalovanému Odvolacímu finančnímu ředitelství, sídlem Brno, Masarykova 427/31, o žalobách proti rozhodnutím ze dne 12. 9. 2016, č.j. 40210/16/5000-10610-711361 a č.j. 40212/16/5000-10610-711361, takto :

Výrok

I. Věci vedené pod sp. zn. 51Af 26/2016 a 51Af 27/2016 se spojujíke společnému projednání. Věc bude nadále vedena pod sp. zn. 51Af 26/2016.

II. Žaloby se zamítají.

III. Žalovanému se náhrada nákladů nepřiznává.

Odůvodnění

Rozhodnutími ze dne 12. 9. 2016, č.j. 40210/16/5000-10610-711361 a č.j. 40212/16/5000-10610-711361 (dále též “napadená rozhodnutí“) byla zamítnuta odvolání žalobce proti rozhodnutím Finančního úřadu pro Jihočeský kraj, Územní pracoviště České Budějovice (dále jen „správce daně“) ze dne 11. 12. 2015, č.j. 2033568/15/2200- 31473-307280 a č.j. 2033572/15/2200-31473-307280. Těmito platebními výměry byl žalobci vyměřen odvod za porušení rozpočtové kázně do Národního fondu ve výši 2.731.144 Kč a do státního rozpočtu ve výši 481.967 Kč. Proti rozhodnutím žalovaného byly žalobcem dne 8. 11. 2016 podány správní žaloby ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích (dále též „krajský soud“). Dle ustanovení § 39 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) samostatné žaloby směřující proti témuž rozhodnutí anebo proti rozhodnutím, která spolu skutkově souvisejí, může předseda senátu usnesením spojit ke společnému projednání. S ohledem na skutečnost, že obě shora uvedené žaloby směřují proti rozhodnutím, která spolu skutkově souvisejí, je zřejmé, že podmínka citovaného ustanovení je v projednávané věci splněna a řízení byla z tohoto důvodu spojena. Žalobce předně shrnul skutkové okolnosti projednávané věci. V rámci tohoto shrnutí uvedl, že porušení rozpočtové kázně mělo být z jeho strany způsobeno tím, že projekt, na který mu byly poskytnuty dotace, byl částečně realizován i jeho vlastními silami. Práce, které žalobce na tomto projektu provedl, byly fakturovány společnosti DŘEVOTVAR – ŘEMESLA a STAVBY, s. r. o., který je zhotovitelem (dodavatelem) stavby, vzešlým z výběrového řízení, a který žalobci tyto práce fakturoval zpět. Tímto způsobem měl žalobce uplatnit nezpůsobilé výdaje v částce 6.985.023,68 Kč. Takový postup žalobce byl správcem daně označen jako porušení podmínek poskytnutí dotace, které považují „Aktivace“ za nezpůsobilý výdaj. Platební výměry, které byly žalobcem napadeny v odvolání, byly vystaveny z důvodu uvedeného porušení rozpočtové kázně. Žalobní návrh nejprve poukazuje na přílohu Podmínek poskytnutí dotace (dále též „Podmínky“) označenou jako „Pravidla způsobilých výdajů“, která uvádí, že aktivace není způsobilým výdajem. Pojem „Aktivace“ však není v Podmínkách žádným způsobem vysvětlen a v době poskytnutí dotace i jejího čerpání nebyl tento pojem blíže specifikován ani v zákonných či podzákonných právních normách. Definice tohoto pojmu byla uvedena až ve vyhl. č. 250/2015 Sb., a to od 1. 1. 2016. Podmínky poskytnutí dotace jsou ve vztahu k pojmu „Aktivace“ formulovány zcela vágně a absentující výklad tohoto pojmu v právní úpravě vede k neoprávněnému stanovení odvodu za porušení rozpočtové kázně. Žalobce dále odmítl, že by se jakékoliv aktivace dopustil, když práce na projektu neprováděl sám pro sebe, nýbrž pro zhotovitele díla. Dle žalobce nemusí být subdodavatelem díla vždy třetí osoba, jak uvádějí správní orgány, ale může jím být i on sám, neboť takový postup není ust. § 17 písm. i) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen „zákon o veřejných zakázkách“) vyloučen. Zapojením vlastních sil a prací do projektu žalobce splnil svou prevenční povinnost vyplývající z občanskoprávních předpisů, neboť v inkriminované době nedisponoval jeho zhotovitel dostatečnou kapacitou k včasnému provedení díla a z tohoto důvodu žalobce musel užít síly vlastní, aby zabránil prodlení s dokončením projektu. Z důvodů shora uvedených navrhl žalobce obě rozhodnutí správních orgánů zrušit a věc žalovanému vrátit k dalšímu řízení. Žalovaný navrhl žaloby pro jejich nedůvodnost zamítnout. Žalobce sám nezpochybňuje, že práci na projektu podpořeného dotacemi, vykonával vlastními silami, kdy tyto práce fakturoval svému zhotoviteli, který je následně přefakturoval žalobci. Žalobce tudíž provedl práce na vlastních nemovitostech a náklady na tyto práce zahrnul do celkových nákladů. Část prací tudíž byla realizována přímo žalobcem, který tak nemusel na tuto práci shánět dodavatele. Jednání, v jehož rámci by se zadavatel podílel na realizaci projektu jako subdodavatel, je proti smyslu ust. § 6 zákona o veřejných zakázkách. Takové jednání může vést k poškozování hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli. Z tohoto důvodu žalobce postupoval v rozporu s Podmínkami, a to konkrétně v rozporu se zákazem pořizování majetku aktivací. Žalovaný dále konstatoval, že dotace jsou prostředky poskytované z cizích zdrojů, se kterými může žadatel nakládat pouze tehdy, splní-li podmínky pro jejich poskytnutí. Pokud však žadatel podmínky nedodrží, ztrácí na ně nárok a následuje postih ve formě vrácení prostředků. Základní zásady zadávání veřejných zakázek v daném případě dodrženy nebyly a z tohoto důvodu byl žalobci stanoven na základě ust. § 44a odst. 4 písm. c) zákona o rozpočtových pravidlech odvod do Národního fondu a státního rozpočtu. Ze správního spisu vyplynuly pro nyní projednávanou věc následující podstatné skutečnosti: Dne 2. 1. 2008 byla Ministerstvem průmyslu a obchodu České republiky vyhlášena Výzva k překládání projektů v rámci Operačního programu podnikání a inovace – Nemovitosti (dále jen „Výzva“). Obsahem této Výzvy jsou mimo jiné podmínky, které musí splnit subjekt žádající o dotaci, mezi tyto podmínky patří pasáž označená jako „Způsobilé výdaje“, která pod bodem 4.3.1 písm. d) uvádí, že způsobilé výdaje musí být doloženy průkaznými doklady o zaplacení, majetek nelze pořizovat aktivací. Z objednávky č. 2009358 ze dne 23. 10. 2009 vystavené společností DŘEVOTVAR – ŘEMESLA a STAVBY, s. r. o. vyplývá, že si tato společnost objednala u žalobce provedení stavebních prací na akci Rekonstrukce areálu ve Vlachově Březí. Z faktury č. 10931270 vystavené žalobcem dne 14. 12. 2009 vůči společnosti DŘEVOTVAR – ŘEMESLA a STAVBY, s. r. o. vyplývá, že tato měla žalobci uhradit částku ve výši 94.554 Kč za materiál. Z faktury č. 84900592 vystavené žalobcem dne 18. 12. 2009 vůči společnosti DŘEVOTVAR – ŘEMESLA a STAVBY, s. r. o. vyplývá, že tato měla žalobci uhradit částku ve výši 7.557.696 Kč za stavební práce a zpracovaný materiál. Z faktury č. 9429 ze dne 21. 12. 2009 vystavené společností DŘEVOTVAR – ŘEMESLA a STAVBY, s. r. o. vyplývá, že byla vystavena vůči žalobci na částku 8.355.162 Kč, a to za práce provedené na akci Rekonstrukce areálu ve Vlachově Březí. Z Dohody o vzájemném zápočtu pohledávek a závazků uzavřené mezi žalobcem a společností DŘEVOTVAR – ŘEMESLA a STAVBY, s. r. o. dne 23. 12. 2009 se podává, že mezi těmito dvěma subjekty došlo k zápočtu částky 7.684.162 Kč (pohledávka žalobce) a celkové částky 8.355.162 Kč (pohledávky společnosti DŘEVOTVAR – ŘEMESLA a STAVBY, s. r. o.). Žalobce měl v důsledku tohoto zápočtu uhradit společnosti DŘEVOTVAR – ŘEMESLA a STAVBY, s. r. o. rozdíl představující zbývající částku ve výši 671.000 Kč. Z objednávky č. 20010071 ze dne 11. 3. 2010 vystavené společností DŘEVOTVAR – ŘEMESLA a STAVBY, s. r. o. vyplývá, že si tato společnost objednala u žalobce provedení stavebních prací na akci Rekonstrukce areálu ve Vlachově Březí. Z faktury č. 84000105 vystavené žalobcem dne 22. 4. 2010 vůči společnosti DŘEVOTVAR – ŘEMESLA a STAVBY, s. r. o. vyplývá, že tato měla žalobci uhradit částku ve výši 2.664.187 Kč za stavební práce a zpracovaný materiál. Z faktury č. 84000156 vystavené žalobcem dne 6. 5. 2010 vůči společnosti DŘEVOTVAR – ŘEMESLA a STAVBY, s. r. o. vyplývá, že tato měla žalobci uhradit částku ve výši 1.393.551 Kč za stavební práce a zpracovaný materiál. Součástí správního spisu je dále faktura č. 10087 ze dne 22. 4. 2010 vystavená společností DŘEVOTVAR – ŘEMESLA a STAVBY, s. r. o., v níž je jako odběratel/příjemce označen žalobce, a která zní na částku 2.988.784 Kč vyúčtovanou za práce provedené na akci Rekonstrukce areálu ve Vlachově Březí. Z Dohody o vzájemném zápočtu pohledávek a závazků uzavřené mezi žalobcem a společností DŘEVOTVAR – ŘEMESLA a STAVBY, s. r. o. dne 21. 5. 2010 se podává, že mezi těmito dvěma subjekty došlo k zápočtu částky 2.988.784 Kč (pohledávka společnosti DŘEVOTVAR – ŘEMESLA a STAVBY, s. r. o.) a částek 2.664.187 Kč a 1.393.551 Kč (pohledávky žalobce). Společnost DŘEVOTVAR – ŘEMESLA a STAVBY, s. r. o. měla v důsledku tohoto zápočtu uhradit žalobci rozdíl představující zbývající částku ve výši 1.068.954 Kč. Žalobce požádal dne 12. 11. 2009 o poskytnutí dotace, která mu byla rozhodnutím ze dne 5. 8. 2010 vydaným pod č.j. 1677-10/5.3NM01-174/10/08200 poskytnuta, a to na projekt „Rekonstrukce výrobního areálu ve Vlachově Březí“. Žalobci byla poskytnuta dotace v celkové částce 22.853.000 Kč. Tato konečná částka pak sestává z 19.425.050 Kč, která byla žalobci poskytnuta ze strukturálních fondů a z částky 3.427.950 Kč, která byla poskytnuta ze státního rozpočtu. Součástí tohoto rozhodnutí jsou Podmínky poskytnutí dotace v rámci prioritní osy 5. Prostředí pro podnikání a inovace, oblasti podpory 5.3 Infrastruktura pro podnikání, programu NEMOVITOSTI (dále jen „Podmínky“). Z těchto podmínek (článek II.) se podává, že žalobce je povinen postupovat při výběru dodavatelů v souladu se zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách a podle Pravidel pro výběr dodavatelů, které jsou součástí podmínek. Podle článku III. rozhodne o konečné výši dotace poskytovatel. Základem, pro výpočet částky dotace k proplacení jsou způsobilé výdaje projektu uznané poskytovatelem. Za způsobilé výdaje lze uznat pouze ty výdaje projektu, které splňují podmínky uvedené v Pravidlech způsobilosti výdajů, které jsou přílohou Podmínek. Z čl. VII. Podmínek vyplývá, v jakých případech dojde k porušení rozpočtové kázně, jedná se např. o situace, kdy dojde k neoprávněnému použití či zadržení prostředků dotace. V případě, že příjemce prokáže, že porušení bylo způsobeno nepředvídatelnými okolnostmi vylučujícími jeho odpovědnost, nepovažuje se takové porušení za porušení rozpočtové kázně. Součástí Podmínek je též čestné prohlášení příjemce dotace, který tímto stvrzuje, že je mu znám právní rámec poskytování dotací daný jednak evropskými předpisy, ale též souvisejícími předpisy našeho právního řádu. Žadatel dále čestně prohlašuje, že se s obsahem Podmínek seznámil, je srozuměn s tím, že se stanou součástí rozhodnutí o dotaci a bude povinen je plnit, přičemž v případě jejich neplnění dojde k porušení rozpočtové kázně. Z Pravidel způsobilosti výdajů pro OPPI 2007 – 2013 vyplývá, že způsobilé výdaje musí splňovat obecné principy způsobilosti výdajů z hlediska času, umístění a účelu a musejí být vynaloženy v souladu se zásadami hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti. Ze Specifických ustanovení vyplývá, že Aktivace není způsobilým výdajem, pokud tento program nestanoví jinak. V období od 21. 7. 2014 do 25. 7. 2014 byl v rámci projektu žalobce „Rekonstrukce areálu ve Vlachově Březí“ proveden audit, o němž byla pod č. OPPI/2014/O/031 vydána zpráva. Z této zprávy se podává, že kromě formálních pochybení při realizaci výběrového řízení na dodavatele, žalobce pochybil tím, že vlastními silami provedl práce na předmětu projektu, na který mu byly poskytnuty dotace, přičemž tyto práce vyfakturoval dodavateli a ten mu je následně přefakturoval zpět. Toto pochybení prokazují faktury č. 10087 a č. 9429. První faktura byla zčásti vyrovnána zápočtem, o čemž svědčí Dohoda o vzájemném zápočtu mezi žalobcem a dodavatelem ze dne 21. 5. 2010, a z části úhradou z bankovního účtu. Z těchto podkladů vyplývá, že část prací na projektu provedl žalobce vlastními silami, a to v hodnotě 608.652,75 Kč bez DPH. Rovněž faktura č. 9429 byla částečně vyrovnána zápočtem mezi žalobcem a dodavatelem (Dohoda o vzájemném zápočtu ze dne 22. 12. 2009) a z části úhradou z bankovního účtu. Z těchto dokumentů vyplývá, že žalobce provedl část prací na projektu vlastními silami, a to v hodnotě 6.376.370,93 Kč bez DPH. Celková hodnota prací provedených žalobcem vlastními silami na projektu „Rekonstrukce areálu ve Vlachově Březí“ činí 6.985.023,68 Kč bez DPH. Tyto náklady se staly součástí celkových nákladů, na jejichž základě byl majetek zaúčtován na majetkových účtech. Kontrolní orgán konstatoval, že je proti smyslu výběru dodavatelů, pokud žalobce jako zadavatel figuruje na realizaci zakázky na straně dodavatele jako subdodavatel. Zadavatel se tedy paralelně účastní na obou stranách dodávky, což popírá princip výběru dodavatelů, který je nastavený zásadami komunitárního práva. Takový postup rovněž svědčí tomu, že žalobce nepotřeboval předmětné práce řešit prostřednictvím dodávky prací. Tímto postupem žalobce porušil zákaz aktivace uvedený ve Výzvě. Žalobce měl při definování předmětu zakázky a jejího rozsahu posoudit, které činnosti je schopen realizovat sám a tyto výdaje pak do projektu nezahrnovat. Skutečnost, že rozsah prací dodavatele byl, s ohledem na práce vykonané žalobcem, menšího rozsahu, mohla mít vliv i na samotné výběrové řízení dodavatelů, které v důsledku tohoto pochybení nelze označit za nediskriminační. Takové zjištění označil auditní orgán za vysoce závažné. Dne 15. 1. 2015 byla prvostupňovým správním orgánem zahájena daňová kontrola podle ust. § 87 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád (dále jen „daňový řád“). Z protokolu o zahájení kontroly vydaným pod č.j. 205077/15/2200-31473-307350 vyplývá, že předmětem kontroly jsou dotace poskytnuté žalobci na projekt Rekonstrukce areálu ve Vlachově Březí. Kontrola byla omezena na kontrolu způsobilosti výdajů ve výši 6.985.024 Kč – úhrada faktury č. 10087 a č. 9429 a dalších souvisejících dokladů. Současně bylo dle ust. § 91 odst. 1 daňového řádu zahájeno daňové řízení ve věci čerpání finančních prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu na předfinancování výdajů, které mají být kryty prostředky z rozpočtu Evropského společenství a prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu v roce 2013 prostřednictvím Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. S pochybením, které bylo v rámci auditu shledáno, se žalobce neztotožnil a ohradil se proti němu v rámci Vyjádření ke konceptu zprávy, které datoval ke dni 3. 10. 2015. V tomto vyjádření uvedl, že výběrové řízení na dodavatele stavby bylo z jeho strany provedeno zcela transparentně a bez jakéhokoliv pochybení. K provedení prací vlastními silami pak žalobce uvedl, že výdaje za tyto práce nelze podle provedených zápočtů označit jako nezpůsobilé. Postup žalobce nelze označit jako aktivace, neboť nevykazuje základní znaky aktivace dlouhodobého hmotného majetku. Majetek byl zanesen do evidence dlouhodobého majetku příjemcem dotace na základě výše ceny, která vzešla z výběrového řízení a v této výši byla fakturována dodavatelem stavby. O aktivaci by se dle žalobce jednalo pouze v případě, kdy by příjemce dotace nakoupil materiál, vlastními pracovníky zhotovil dílo a na základě vysledovaných nákladů provedl aktivaci dlouhodobého majetku do evidence, toto se však v případě žalobce nestalo. Zprávou o daňové kontrole ze dne 24. 11. 2015 vydané pod č.j. 1465853/15/2200- 31473-307280 bylo opětovně konstatováno, že žalobce část prací na projektu, na který mu byla poskytnuta dotace, provedl vlastními silami. Žalobce tyto práce vyfakturoval dodavateli (zhotoviteli stavby - DŘEVOTVAR – ŘEMESLA a STAVBY, s. r. o.) a ten je následně přefakturoval žalobci zpět. K přírustku majetku tedy došlo v důsledku vlastní činnosti žadatele o dotaci. Žalobce tudíž nepotřeboval předmětné práce řešit prostřednictvím jejich dodávky od cizího subjektu. Žalobce tímto jednáním porušil podmínky poskytnutí dotace, a to v části týkající se pravidel způsobilých výdajů. Žalobce jím provedené výkony ocenil formou subdodávek, které použil jako zápočet na úhradu faktur dodavateli, který vykonává obdobou činnost v rámci svého podnikání jako žalobce. Přistoupením na tvrzení žalobce, že se v daném případě nejednalo o aktivaci, by došlo k porušení postupu pro zadávání veřejných zakázek ve smyslu splnění zásad transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. Zadavatel veřejných zakázek se nesmí na jejich realizaci podílet jako subdodavatel. Žalobce měl při zadávání projektu posoudit, do jaké míry je schopen zajistit realizaci projektu vlastními silami a tuto skutečnost následně promítnout do kritérií pro výběr dodavatele. Tyto výdaje by pak zadavatel neměl zahrnovat do projektu. Závěry uvedené ve zprávě o daňové kontrole byly následně promítnuty do odůvodnění platebních výměrů: 1. ze dne 11. 12. 2015 č.j. 2033568/15/2200-31473-307280, kterým byl žalobci za porušení rozpočtové kázně vyměřen odvod ve výši 2.731.144 Kč směřující do Národního fondu a 2. Ze dne 11. 12. 2015 č.j. 2033572/15/2200-31473-307280, kterým byl žalobci za porušení rozpočtové kázně vyměřen odvod ve výši 481.967 Kč směřující do státního rozpočtu. Proti oběma uvedeným platebním výměrům byla žalobcem dne 11. 1. 2016 podána odvolání. Žalobce v odvoláních namítá, že úkony, které na projektu prováděl, nejsou aktivací. K tomuto poukázal na vyhl. č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, podle které se aktivací rozumí situace, kdy podnik – podnikatel dodá určitý výkon sám sobě, pořídí ho vlastní výrobou. Dlouhodobý hmotný majetek tak vznikl v rámci účetní jednotky, nebyl realizovaný žádný zisk a jeho tvorba nesmí ovlivnit výsledek hospodaření. Aktivace sama o sobě znamená zařazení dlouhodobého hmotného majetku do aktiv a zaúčtování této operace na příslušnou účtovou osnovu. Jiná definice v právních předpisech neexistuje. Žalobce však tímto způsobem nepostupoval, neboť jako poddodavatel řádně vybraného dodavatele pro něj provedl práce a výkony na základě uzavřené smlouvy, a to za ceny schválené v projektu. K takovému postupu došlo z důvodu náhlých kapacitních nedostatků dodavatele a s ohledem na ohrožení termínů dodání díla. Žalobce z tohoto důvodu aktivoval vlastní kapacity, aby tak naplnil vlastní prevenční povinnost předcházet hrozící majetkové újmě. Dle žalobce odvoláním napadené rozhodnutí trpí nepřezkoumatelností vzhledem k nesrozumitelnosti rozhodnutí a k tomu, že není zřejmé, jakým způsobem bylo dospěno k částce 6.985.023,68 Kč, z níž se vypočítává výše odvodu. O žalobcem uplatněných odvoláních bylo žalovaným rozhodnuto dne 12. 9. 2016 pod č.j. 40212/16/5000-10610-711361 a č.j. 40210/16/5000-10610-711361, odvolání žalobce byla zamítnuta a platební výměry byly potvrzeny. Žalovaný shodně s prvoinstančním orgánem konstatoval, že žalobce část prací na projektu provedl vlastními silami, tyto práce vyfakturoval dodavateli a ten je následně přefakturoval žalobci zpět. K přírustku majetku tedy došlo v důsledku vlastní činnosti žadatele o dotaci. Žalobce tudíž nepotřeboval předmětné práce řešit prostřednictvím jejich dodávky od cizího subjektu. Žalobce tímto jednáním porušil podmínky poskytnutí dotace, a to v části týkající se pravidel způsobilých výdajů. Přistoupením na tvrzení žalobce, že se v daném případě nejednalo o aktivaci, by došlo k porušení postupu pro zadávání veřejných zakázek ve smyslu splnění zásad transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. Zadavatel veřejných zakázek se nesmí na jejich realizaci podílet jako subdodavatel. Takové jednání by mohlo vést k poškozování hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli. Z podkladů nelze dovodit, že by postup žalobce nebyl předem plánovaný, jak uvádí v odvolání. Žalobce byl povinen při definování zakázky posoudit, které činnosti je schopen zajistit vlastní činností a tyto výdaje do projektu nezahrnovat. Žalovaný neshledal napadená rozhodnutí nepřezkoumatelná, co do výše odvodu žalovaný odkázal na ust. § 44a odst. 6 rozpočtových pravidel, podle něhož byla částka odvodu stanovena. Krajský soud přezkoumal napadená rozhodnutí v mezích žalobních bodů, vycházel při tom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 s. ř. s.). Rozhodl přitom bez jednání, za podmínek stanovených § 51 odst. 1 s. ř. s. Žaloby nejsou důvodné. Správní orgány shledaly v postupu žalobce porušení rozpočtových pravidel ve smyslu ust. § 44 odst. 1 písm. b) zákona o rozpočtových pravidlech. Podle tohoto ustanovení k porušení rozpočtových pravidel dojde v případě neoprávněného použití nebo zadržení peněžních prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu, státního fondu, Národního fondu nebo státních finančních aktiv jejich příjemcem. Žalobce na základě výběrového řízení zvolil dodavatele pro projekt Rekonstrukce areálu ve Vlachově Březí, kterým se stala společnost DŘEVOTVAR – ŘEMESLA a STAVBY, s. r. o. Z průběhu realizace projektu bylo zjištěno, že v letech 2009 a 2010 nebyly některé stavební práce na projektu provedeny dodavatelem žalobce, ale samotným žalobcem, který tyto práce dodavateli vyúčtoval (faktury č. 84900592, č. 10931270, č. 84000105 a č. 84000156) a ten mu je následně vyfakturoval zpět (faktury č. 9429 a č. 10087). Některé tyto vzájemné pohledávky byly mezi oběma subjekty započteny, o čemž svědčí dohody o zápočtech, jež jsou obsahem spisu. Stěžejní otázkou v nyní projednávané věci je, zdali byl uvedený postup žalobce, který jako subdodavatel svého dodavatele vykonal některé stavební práce na svém projektu, v souladu s podmínkami poskytnutí dotace. Z obsahu Výzvy k předkládání projektů v rámci OPPI – Nemovitosti se podává, že poskytnutá dotace je účelově určená k úhradě způsobilých výdajů vzniklých v souvislosti s plněním předmětu projektu. Způsobilé výdaje jsou náklady na realizaci projektu, které jsou v souladu s Výzvou a vznikly po datu přijatelnosti projektu. Způsobilé výdaje musí splňovat podmínky uvedené ve Výzvě, mezi nimiž je pod bodem 4.3.1 písm. d) uvedeno, že musí být doloženy průkaznými doklady o zaplacení a majetek nelze pořizovat aktivací. Podrobný výčet způsobilých a nezpůsobilých výdajů je pro žadatele k dispozici na webových stránkách MPO a CzechInvest. Z uvedených webových stránek Ministerstva průmyslu a obchodu se ve vztahu k nezpůsobilým výdajům uvádí, že „[…] majetek nelze pořizovat vlastní činností žadatele, případné výjimky jsou uvedeny ve vymezení jednotlivých položek“. K pojmu Aktivace lze uvést, že v souvislosti s novelizací zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o účetnictví“) došlo od 1. 1. 2016 také k novelizaci vyhl. č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o účetnictví, a to mimo jiné i pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví. V souvislosti s touto novelizací došlo k tomu, že se aktivace zásob a majetku vytvořeného vlastní činností a aktivace vnitropodnikových služeb nadále neúčtuje na „62 - Aktivace“, ale na 58 - „58 - Změna stavu zásob vlastní činnosti a aktivace“. Nově byla aktivace zařazena pod ust. § 23 vyhlášky č. 500/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení platí, že „Položka „C. Aktivace“ obsahuje snížení nákladů v provozní oblasti z titulu vytvoření zásob nebo dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku vlastní činností; o nákladech souvisejících s vytvořením těchto aktiv je účtováno jako o snížení nákladů ve prospěch příslušného účtu účtové skupiny 58 – Změna stavu zásob vlastní činnosti a aktivace. Tato položka má zápornou hodnotu.“ Z komentovaného znění k výše uvedenému zákonnému ustanovení vyplývá, že účetní jednotka může vlastní činností vyrábět také materiál (zásoby), dlouhodobý nehmotný a dlouhodobý hmotný majetek. Vynakládá na ně přímé náklady (materiál, osobní náklady) i nepřímé náklady (odpisy, energie), které při aktivaci příslušného majetku koriguje na nákladovém účtu účtové skupiny 58 - Změna stavu zásob vlastní činnosti a aktivace. Tato položka má zápornou hodnotu, neboť korekce se provádí účtováním buď mínusové částky na stranu Má dáti příslušného účtu účtové skupiny 58, nebo ve prospěch tohoto účtu. Z uvedeného lze dovodit, že aktivace znamená nabývání dlouhodobého hmotného či nehmotného majetku vlastní činností subjektu. Subjekt tedy dodá určitý výkon sám sobě. Z podmínek udělení dotace, v jejich podobě obsažené ve správním spisu i v jejich znění dostupném na internetových stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu, je dále zřejmé, že žadatel o dotaci nemůže nabýt majetek aktivací, tedy vlastní činností žadatele, až na výjimky uvedené u jednotlivých položek. Takto nabytý majetek nelze prostředky z dotace pokrýt a žadatel je nemůže jako způsobilé výdaje uvádět, neboť způsobilým výdajem aktivace není. Pokud žalobce na základě výběrového řízení pověřil vybraného dodavatele realizací projektu a následně za něj jako jeho subdodavatel vykonal sám část prací na vlastním projektu a tyto práce dodavateli naúčtoval, přičemž tento dodavatel je následně vyfakturoval žalobci zpět, aby je žalobce mohl pokrýt dotací, nelze než konstatovat, že takový dlouhodobý hmotný majetek byl žalobcem získán aktivací, tedy vlastní činností na projektu. Žalobce tuto práci fakticky vykonal sám, jak vyplývá z faktury č. 84000105 a č. 84000156. Ze soupisu provedených prací je zjevné, že žalobce na tyto práce vynaložil materiál, technické zabezpečení i fyzické síly např. v podobě montáže různých konstrukcí., čímž nepochybně nabyl dlouhodobý hmotný majetek vlastní činností. Takto vykonaná část prací ze strany žalobce nepřešla do vlastnictví dodavatele žalobce, nýbrž do jeho majetku, neboť tyto práce vykonával na vlastním projektu ve svůj vlastní prospěch. Skutečnost, že žalobce tyto práce formálně vykonal jako subdodavatel svého dodavatele, kdy mu tyto práce vyúčtoval a ten mu je následně vyfakturoval zpět, nelze vyhodnotit jinak, než jako pořizování majetku vlastní činností žadatele o dotaci. Žalobce jako žadatel o dotaci nemůže zákaz pořizování majetku aktivací obcházet tím, že působí jako subdodavatel dodavatele a práci na projektu si fakticky vykonává sám, ačkoliv za tímto účelem byl vybrán dodavatel. Pokud bychom legitimizovali takový postup žalobce, pak by jakákoliv úprava procesu zadávání veřejných zakázek zcela postrádala smysl. V daných souvislostech nelze odhlédnout od toho, že poskytovatel dotace a její příjemce nejsou v rovnocenném postavení, neboť je to právě poskytovatel, kdo vrchnostensky a autoritativně stanovuje, za jakých podmínek bude žadateli dotace poskytnuta. Ve stejném vrchnostenském postavení je poskytovatel dotace i v případě řízení o uložení odvodu. Podmínky poskytnutí dotace jsou bezesporu určeny pouze poskytovatelem, a to ve Výzvě k předkládání projektů v rámci OPPI, ale i ve Smlouvě o poskytnutí dotace a Obecných pravidlech způsobilosti výdajů pro OPPI, a rovněž na webových stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu a na stránkách CzechInvest, na které je ve Výzvě odkazováno. Čestným prohlášením, které je součástí Rozhodnutí o poskytnutí dotace, které bylo žalobcem podepsáno, žalobce potvrdil, že jsou pro něj veškeré podmínky poskytnutí dotace závazné a zavázal se, že se jimi bude při realizaci projektu řídit. Z těchto smluvních ustanovení lze dovodit, že žalobce byl povinen se s těmito podmínkami poskytnutí dotace, včetně ustanovení o způsobilých výdajích, seznámit a těmto rozumět. Pokud žalobce měl pochybnost o pojmu Aktivace, měl se s touto otázkou obrátit na poskytovatele dotace, aby tak předešel případnému porušení rozpočtové kázně. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobce takto neučinil a čestné prohlášení o znalosti podmínek, za jakých mu bude dotace poskytnuta, podepsal, nebyla pochybnost o tom, že mu jsou veškeré pojmy související s dotací známy. Pokud tedy žalobce podmínky poskytnutí dotace, které jsou součástí Smlouvy o poskytnutí dotace, stvrdil svým podpisem, nemůže nyní tyto podmínky rozporovat a tvrdit, že mu pojem Aktivace není znám. Žalobcem uváděná skutečnost, že samotný termín Aktivace je obsažen až v ust. § 23 vyhl. č. 500/2002 Sb., v jejím znění účinném od 1. 1. 2016, neprokazuje, že by se jednalo o pojem neznámý, dříve neexistující. Tento pojem figuroval v tuzemských právních předpisech již v době, kdy žalobce o dotaci požádal a kdy mu byla rozhodnutím přiznána, tedy v roce 2009. V tomto roce byl pojem Aktivace uveden v příloze č. 2, tehdy platného znění vyhl. č. 500/2002 Sb., kde je tento termín zařazen pod „Změnu stavu zásob u vlastní činnosti“ a je dále zařazen v účtové třídě 6 – 62 Aktivace. Krajský soud nepochybuje o tom, že žalobce, jako společnost fungující od roku 1994, disponuje účetními znalostmi a pojem Aktivace mu není neznámý, jak uvádí v žalobě. Pojem Aktivace, který je součástí podmínek pro čerpání dotace, nebyl krajským soudem shledán vágním. V této souvislosti pak nebyly ani podmínky pro poskytnutí dotace shledány obecnými či blíže nekonkretizovanými, když z jejich obsahu ve vztahu k Aktivaci je zřejmé, že poskytnutí dotace je podmíněno tím, že mezi způsobilé výdaje nebudou příjemcem dotace zahrnuty výdaje vynaložené na práce na projektu uskutečněné vlastními silami příjemce dotace. Pokud žalobci byl pojem Aktivace znám, musel si být vědom i charakteru svého vztahu s poskytovatelem dotace, který v rámci svého vrchnostenského postavení určuje, za jakých podmínek bude dotace poskytnuta, a které výdaje jsou způsobilé, aby byly touto dotací pokryty. Pokud je v Podmínkách, které jsou součástí Smlouvy o poskytnutí dotace, opakovaně uváděno, že způsobilým výdajem není Aktivace, pak žalobce nemůže požadovat proplacení prací na projektu, které učinil vlastními silami, byť formálně jako subdodavatel svého dodavatele. Argumentace žalobce, podle které pouze sám „vykrýval“ personální nedostatky na straně dodavatele, aby tak zabránil zpoždění s dokončením projektu, se soudu jeví jako účelová. Je pouze věcí dodavatele, aby činnost na projektu organizoval tak, aby zajistil řádné a včasné plnění pro zadavatele. Za řádné splnění podmínek zadavatele nese odpovědnost pouze dodavatel, a to i ve vztahu ke všem subdodavatelům. Dodavatel tedy měl počítat s eventualitou v podobě personálního či jiného nedostatku, v jehož důsledku by mohlo dojít k ohrožení splnění podmínek zadavatele (žalobce) a měl tomuto problému přecházet tím, že bude mít „v záloze“ jiného subdodavatele, který za něj práci pro zadavatele vykoná. U každého dodavatele, který vzešel jako vítěz při zadávání veřejné zakázky, se počítá s mírou odbornosti v daném odvětví, která implikuje schopnost vyhodnotit si, do jaké míry je tento dodavatel schopen provedení prací na projektu zajistit sám, případně pokud má v dané oblasti nedostatky, tyto vyplnit pomocí subdodavatele. Ze Smlouvy o poskytnutí dotace vyplývá, že projekt měl být zahájen dne 1. 11. 2009 a ukončen dne 31. 8. 2011. Pokud tedy dodavatel žalobce objednal u žalobce práce na jeho vlastním projektu dne 23. 10. 2009 a následně až 11. 3. 2010, má krajský soud za to, že se jedná o dostatečně dlouhou dobu, v rámci které měl dodavatel možnost doplnit své kapacity a práci pro žalobce jako zadavatele vykonat sám, případně na tuto činnost získat jiného subdodavatele, který by práci případně vykonal za něj. Žalobcem poukazovaná nesprávná interpretace ust. § 17 písm. j) zákona o veřejných zakázkách ze strany správních orgánů není s ohledem na shora uvedenou argumentaci relevantní. Skutečnost, že se sám žalobce pasoval do role subdodavatele, aby tak zachránil včasnost dokončení projektu, je v rozporu se zásadou transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace při zadávání veřejných zakázek. V této souvislosti je nutné vrátit se do doby, kdy žalobce požádal o poskytnutí dotace, právě v této době bylo pouze na žalobci, aby uvážil, do jaké míry bude nutná invence dodavatelů na projektu financovaného z dotací. Žalobce měl vzít v potaz práce, které je schopen zajistit vlastními silami a rozsah těchto prací pak zohlednit v rámci zadávání veřejné zakázky. Jestliže by žalobce tímto způsobem postupoval a poptávané práce by tudíž zúžil o práce, které je schopen vykonat sám, jak plyne z jeho následného postupu v roli subdodavatele, pak by se jistě otevřela větší možnost pro širší spektrum dodavatelů a konečný vítěz by nemusel odpovídat tomu stávajícímu. Právě zásada rovného zacházení má v případě veřejných zakázek významné postavení, neboť obsahuje rovnost příležitostí všech uchazečů a žalobce je povinen ji dodržovat v každé fázi procesu zadávání veřejné zakázky. Tato zásada ukládá, aby všichni uchazeči měli při vypracování svých nabídek stejné příležitosti. Zásada rovného zacházení rovněž implikuje povinnost transparentnosti, jejímž cílem je v zásadě vyloučit existence rizika upřednostňování a svévole zadavatele. Postup žalobce, kterým v podstatě obchází cíl veřejné zakázky, zásadě transparentnosti tohoto řízení neodpovídá. Nezbývá proto než uzavřít, že žalobce svým jednáním, kdy fakticky vykonal část prací na svém vlastním projektu, porušil podmínky pro poskytnutí dotace a za toto porušení mu byl v souladu se zákonem vyměřen odvod za porušení rozpočtové kázně. Na základě výše uvedených důvodů shledal krajský soud žaloby nedůvodné a na podkladě ust. § 78 odst. 7 s. ř. s. je zamítl. O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud podle ust. § 60 odst. 1 věty první s. ř. s. Žalobce neměl v řízení úspěch, a proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Pokud jde o procesně úspěšného účastníka – žalovaného, v jeho případě nebylo prokázáno, že by mu v souvislosti s tímto řízením nad rámec běžné úřední činnosti vznikly nezbytné náklady důvodně vynaložené v řízení před soudem. Krajský soud proto v jeho případě rozhodl tak, že se žalovanému náhrada nákladů nepřiznává.

Poučení